Tip:
Highlight text to annotate it
X
Titulky pro vás přeložil
Ferry
Dorothy je nám vážně líto, Walte.
Byla to skvělá žena.
Dík, žes přišel, Ale.
Oči, koule, peněženka a hodinky.
Ale jak vyjel na Ashley.
Ježíš.
Nemůže toho nechat ani na mámině pohřbu.
Co bys čekal,
táta pořád žije v padesátkách
a čekává, že se jeho vnučka
bude oblékat trochu decentněji.
Táta určitě ocení, že tvoje děti
na sobě mají dresy Jersey.
Chci tím říct, že není nic,
co by toho staříka nezklamalo.
To je prostě on.
A proto už neděláme díkuvzdání.
Porouchaná loď, zničená fontána...
Pořád něco.
Co s ním uděláme?
Nemyslíš si, že se takhle
dostane do potíží?
Sám ve starý čtvrti.
Proč ho k vám nepřestěhujete?
Smrt nám katolíkům nabízí
sladkohořkou událost.
Hořkost a bolest...
Sladkost a spásu...
Hořkost a bolest, kterou způsobí
zesnulí jejich rodinám.
Sladkost těm z nás, kteří vědí,
že spása čeká.
A někdo by se mohl zeptat...
Co je smrt?
Je to konec?
Nebo je to začátek?
A co je život?
Co je tahle věc, které říkáme život?
Všechny tyto otázky...
- ...vás v takovýchto momentech trápí.
- Nech toho!
A proto se musíte obrá*** k Pánu Bohu.
Ježíši.
Protože Bůh je sladkost.
To je táta?
Ne, to je děda Walt.
Třetí četa, rota E.
Druhého března 1952.
Korea?
Kde je Korea?
Po obřadu se ukázalo dost lidí, co?
Asi slyšeli o tom,
že tu bude hodně šunky.
Jdu do sklepa pro nějaké židle.
- Já tam můžu dojít, tati.
- Potřebuju je hned, ne za týden.
Hustý! Našel jsem medaili.
Koukněte.
Jak dlouho tu musíme ještě trčet?
Tady v tomhle gétu nemám žádnej signál.
A děsně se nudím.
- Ashley, běž dědovi pomoct se židlema.
- Já? - Ano, ty. Utíkej.
Dědo Walte, chceš nějak
pomoct s těmahle...
- ...židlema?
- Ne.
Nejspíš sis právě nalakovala nehty.
Vypadneme odsud, tati.
Dohání mě k šílenství.
- Proč jste mě to nutili dělat?
- Zlato, za chvilku odjíždíme.
Tak pojď.
Tak honem.
Jdeme.
Kolik se tam těch zakrslíků vejde?
Dědo, kdys sehnal tohohle veterána?
V roce 1972.
Nikdy jsem nevěděla,
že máš starý stylový auto.
Je tady už od doby,
kdy ses narodila...
A co s ním budeš dělat až...
...jako zemřeš?
A co ten super retro gauč,
kterej máš na půdě?
Jelikož jsem přemejšlela,
že příští rok jdu na vejšku,
tak by vypadal dobře v mým pokoji.
A já nemám žádnej nábytek,
vůbec žádnej.
Bože.
- Kdo seš?
- Ahoj... - Co chceš?
- Bydlím vedle.
- Vytlač to ze sebe, co chceš?
- Nemáte nějaké startovací kabely?
- Ne, nemáme žádné startovací kabely.
A měj trochu úcty ťamane.
My tady truchlíme.
Jak se držíte, Walte?
Pane Kowalski...
Jmenuju se pan Kowalski.
Správně, pane Kowalski.
V posledních měsících
jsme se s vaší ženou dost sblížili.
Požádala mě, abych na vás dohlédl,
až tady nebude.
Říkal jsem jí, že dohlížím
na celé své stádo,
ale donutila mě slíbit,
že na vás dohlédnu extra.
Podívejte, oceňuji laskavost,
kterou jste prokázal mé ženě,
ale když jste se teď vypovídal,
proč nejdete dohlížet
na nějakou vaší další ovci?
Dobře.
Dorothy se konkrétně zmínila,
že si moc přála,
abyste šel ke zpovědi.
Říkala, že si nemůže vzpomenout,
kdy jste tam byl naposledy.
- Nepovídejte?
- Ano.
No, doznávám, že jsem nikdy
o kostel nikdy moc nezajímal.
Jedinej důvod,
proč jsem tam chodil, byla ona.
A doznávám, že se netoužím doznávat
chlapci, kterej právě dodělal seminář.
- Ahoj.
- Měj se, Walte.
- Zvládneš to Walte?
- Jo, bude to v pořádku.
Kéž bych ti mohl pomoci, tati,
ale musím děti odvést domů.
Jsou nedočkaví.
Jasně, už jeď.
- Zavolám ti, abych věděl, jak se máš.
- Dobře.
Zabilo by tě, kdybys koupil americký?
Viděla jsi ten pohled na naše auto?
Je to pořád,
tohle dělali oni, tohle dělají Japonci.
- Ani většinu pohřbu toho nenechal.
- Aspoň tentokrát nic neříkal.
- Ani nemusel.
- A co bys čekal?
Ten člověk pracoval celý léta ve Fordu.
Předpokládám, že je to
moje zatracená chyba.
Snaž se to brát klidně, ano?
- Děti, chcete pustit rádio?
Trochu hudby? - Jo.
Zatracený barbaři.
Mám z toho opravdu zlomené srdce.
Chci, aby si má dcera
našla jiného manžela.
Kdyby se znovu vdala,
zase by v domě byla hlava rodiny.
A co Thao?
Vaše hlava rodiny je přímo tamhle.
Podívej se na něj, myje nádobí.
Dělá všechno, co mu jeho sestra nařídí.
Jak by se kdy mohl stát hlavou rodiny?
Buďte trpělivá, až bude starší,
bude to hlava rodiny.
Nikdy...
Dnešek je požehnaný den,
protože se narodilo dítě.
Nabízím jídlo k výživě
tohoto dětského těla.
Nabízím oděv k ochraně tohoto dítěte.
Dítě je požehnáno s matkou a otcem.
Duchu dítěte,
vrať se domů a už se netoulej.
Pojď domů duchu a duše, pojď domů.
Žij dobrý život a zestárni.
Clark Skygrowl se obrací v hrobě,
jestli vidí jak vypadá teď jeho trávník.
Proč se sem do týhle čtvrtě
stěhujou žluťáci?
Proč tam musí ten starý běloch stát?
Všichni Američané se z téhle
čtvrti odstěhovali.
Proč si nešel ty?
Proč nevypadneš, ty hloupej kokote.
Chceš úplně ohluchnout nebo co?
Ahoj, Walte.
Nejsem váš kamarád,
tak proč mi chcete říkat Walte?
- Omlouvám se...pane Kowalski.
- Co chcete dneska, Otče?
Nic.
Zastavil jsem se, abych věděl,
jak se máte.
Nějakou dobu jsem vás neviděl v kostele.
Když jste teď udělal dobrej skutek,
proč prostě neseběhnete dolů na cestu.
- Vážně bych si moc rád promluvil.
- Ne v tomhle životě, synku.
- Proč? Máte se mnou problém?
- Radši to nechtějte vědět.
Chci to vědět.
Myslím si, že jste převzdělaný
27 letý panic,
který rád drží ruce všech dam,
které jsou pověrčivé, a slibuje jim věčnost.
Hej!
Seš kluk nebo holka?
Nepoznám to, vole.
Hej šikmoočko, co ty na to,
myslel jsem,
že bys mi moh dělat děvku.
- To by šlo...
- Jo, přesně tak, jdi dál.
Jen jdi dál.
A dívej se na mě, když s tebou mluvím.
Zasraný rejže.
Na co čumíš, co?
- To je můj bratránek.
- Seš si jistej, vole?
Si kurva piš, že je to on.
- Patří k někomu?
- Co já vím tak ne.
- Je sám?
- Vomrkneme to tam.
Jak je?
Co se do toho kurva serete?
- Běž do píči!
- Vyser si kriple!
Můžeme to vyřídit hned teď!
- Vrať se zpátky domů!
- Jděte do prdele!
Vy ste zasraný bílý negři.
Mám tady s sebou nějaký čínský žrádlo.
Teď už nejseš tak velkej, co?
Jak je?
- Nastup vole.
- Thao!
Pojď do auta.
No tak, vole, nasedej.
- Ty mexikánský sračky tě votravovaly?
- Právě jsme ti zachránili prdel.
Tak dělej, kámo, nasedej kurva.
- Co děláš vole?
- Nasedej, dělej.
Nabízím svezení, kámo.
- Tak dělej vole.
- Právě jsme ti zachránili prdel.
Tak dělej Thao.
Mizíme vodsud.
- Ser na to!
- Padáme pryč!
- Zejtra se sčíhnem, jasný? Zejtra.
- Nebuď posranej.
Tak pojď kámo, padáme, buchty čekají.
- Padáme. - Tak se di bodnout!
- Rychle pryč!
Kundičko!
Zdarec, Thao.
Jak je?
Jak je, Thao.
Co to děláš, mužíku?
Proč děláš ženskou práci?
Co chceš?
Co? Nemůžu si jen tak povídat
s mým bratránkem?
On s tebou nechce mluvit.
No...jsem tu, ne?
- Tak co spajdre? - Tak co?
- Spajdre?
- Takhle si teď říkáš, Pongu?
- Spajdr!
Hej, je na tom něco špatnýho?
- Co ty tady chceš?
- A jak seš vlastně stará?
Psychicky jsem na tebe až moc stará.
Cože?
Jste blbci, já jdu domů.
Sue!
- Nechceš bráchovi pomoct?
- Trhni si, debile.
Projedeš se s náma, vole?
Tak pojď.
- Vole.
- Pojď, projeď se s náma.
Nelíbí se ti to?
Potřebuješ někoho, kdo tě ochrání.
- Od toho je tady tvůj velkej bratránek.
- Hele vole...
Taky jsem to zažil. Znám to.
Dřív mě každej zbil jak psa,
ale teď už se mnou nikdo nevyjebává.
Tak pojď vole, jedeme.
- Jsme bratránci, ne?
- Pojď.
Jsme bratránci, ne?
Jsme rodina.
Hele, Spajdr je pro mě jako bratr.
Tak pojď.
- No tak kámo, zahoď ty sračky.
- Projeď se s náma, pojď.
- Trochu se pobavíme.
- Tohle je ženská práce, vole.
Aspoň se nezašpiníš.
A co mám dělat?
Spajdr říkal, že ten chlapík
vedle je pěknej zmetek.
Tak poď.
Jdeme.
Paráda.
Můj malej bratránek
se stane malým chlapem.
Tak tohle je fajnová kára.
Kurva že jo.
1972 Gran Torino Fastback.
Motor Cobra-Jet.
Staroch ho má pořád v lati.
Je to podmínka.
Jeden znám.
Mexičan, žid a černej jdou baru.
Barman se na ně podívá a říká:
Vypadněte odsud!
Tak tady se mé stádo shromažďuje,
když není v kostele.
- Zdravím, Otče Jakeu.
- Ahoj Melle.
- Ahoj Darelle.
- Dobrý den, Otče.
Ahoj Walte.
Co vás sem přivádí, Otče?
Víra?
Ne, zaskočil jsem si promluvit s Waltem,
jestli to nevadí?
Zatraceně Otče.
Vy jste vytrvalej, co?
Slíbil jsem to vaší ženě.
Dobře, dáme si skleničku.
Dám si pepsi a panáka Jacka.
A co si dáte vy?
Dietní kolu.
Nesmysl. Tady jste v baru.
Tady se pije.
Trochu Ginu s tonikem.
No vidíte.
Tak...
Co chcete?
Slíbil jsem vaší ženě,
že vás vyzpovídám.
Proč byste to dělal?
Byla velice neústupná.
Donutila mě.
Jste tak trochu fanda slibování věcí,
které nemůžete splnit, že Otče?
- Mluvme o něčem jiném.
- O čem?
Život a smrt.
Život a smrt?
Co vy sakra víte o životě a smrti?
Domnívám se, že toho vím hodně.
Jsem kněz.
Vstanete a kážete o životě a smrti,
ale jediný co víte je to,
co jste se naučil ve škole.
Přímo z příručky "Kázání pro zelenáče".
- O tom nic nevím. Myslím...
- Smrt je sladkohořká.
Tak trochu hořká a bolestná,
ale sladká při spáse.
To víte o životě a smrti.
Je to ubohý.
A co víte vy, pane Kowalski?
Vím toho hodně.
Skoro tři roky jsem žil v Koreji.
Díky.
Stříleli jsme do nich,
bodali do nich bajonetama.
Usekali sedmnáctiletý k smrti šavlema.
Věci, které si budu
do smrti pamatovat.
Hrozné věci.
Ale věci s kterými žiju.
A co život?
No...přežil jsem válku.
Oženil se a založil rodinu.
Zdá se že toho víte daleko víc
o smrti než o životě.
Možná ano, Otče...
Možná ano.
Parchant.
- Vole nasedej!
- Kurva Thao! Nasedej!
Nasedej Thao!
- Tak dělej pojď!
- Nasedej!
Haló.
Dobré ráno tati,
tady tvůj syn číslo jedna, Mitch.
Ráno? Je jedna po poledni, už není ráno.
Jasně.
Tak tedy odpoledne.
Tak co chceš?
Co? Ne, nic.
- Chci říct, co můžu chtít.
- To já nevím.
Tvoje žena už přebrala
všechny matčiny šperky.
Ne, tati... Volám jen, abych věděl,
jak se máš.
Něco nového ve staré čtvrti?
Ne.
- Skvělý. Tak to je pohoda.
- Jo.
Bezva. Dobře tati.
- Tati?
- No?
Neznáš náhodou ještě toho chlapíka,
co prodával ty lístky na sezónu Lions?
Tati?
Není to kráska?
Pojď dovnitř.
Jak je?
Co tady děláš chlape?
Nic.
Hledíme si svého.
Jen relaxujeme.
Co tady děláte?
- Říkal jsem vám, že jsem připravenej.
- Co je?
Nemůžu zajet za svým bratránkem?
Mám pro tebe dobrý zprávy, kámo.
Vážně? A jaký?
- To je mezi chlapama.
- To bych neřekl.
- Proč ne?
- Pojď, dáme ti další šanci.
- Nechoď, Thao.
- Hleď si svýho, holka.
- Tak polez.
- Pojď.
Co to je sakra?
Vstávej!
Vypadněte z mýho trávníku.
Poslouchej dědku,
se mnou si nechceš zahrávat.
Slyšeli jste mě? Chci, abyste hned
vypadli z mýho trávníku.
Seš cvok?
Vrať se domů.
Propálím ti díru do hlavy
a pak půjdu domů...
A usnu jako miminko.
Na to se spolehni.
Takový sráče jako ty, jsme v Koreji
věšeli dva metry *** zem
a používali je jako boxovací pytle.
Dobře.
Měl by sis dávat majzla.
Děkujeme.
Vypadněte z mýho trávníku.
Co to je zatraceně?
Ne, ne, ne, ne, ne.
Už další nechci.
Nic dalšího.
Zůstaňte tam.
Zůstaňte tam.
- Proč mě nemůžete nechat na pokoji?
- Přinesli jsme vám nějaké sazenice.
Nechci je.
Jsou to trvalky, zase vyrostou.
Proč mi vlastně nosíte všechny ty krámy?
Protože...
Protože jste zachránil Thaa.
Nikoho jsem nezachránil.
Jen jsem...
Jen jsem držel pár rejžožroutů
od mýho trávníku.
- Pro čtvrť jste hrdina.
- Nejsem hrdina.
To je škoda, protože oni si myslí opak,
proto vám nosí ty dary.
Prosím, vezměte si je.
Tak to se pletou.
Chci jen být sám. Díky.
Počkejte!
Tohle je moje matka Vu.
Já jsem Sue a tohle je můj bratr Thao.
Bydlíme vedle.
No a?
Thao vám něco chce říct.
Omlouvám se.
Za co?
Že jsem se pokusil ukrást vaše auto.
Něco ti řeknu chlapče...
Ještě jednou vkročíš na tenhle pozemek...
A seš vyřízenej.
Dobré odpoledne, Walte.
- Říkal jsem vám, že nepůjdu ke zpovědi.
- Proč jste prostě nezavolal policii?
Cože?
Pracuji i mezi Mongy
a slyšel jsem,
že tu byly nějaké problémy.
Proč jste nezavolal policii?
No...
Víte, já se modlil, aby se ukázali,
ale nikdo mě nevyslyšel.
Co jste si myslel?
Někdo mohl zemřít!
Mluvíme tady o životě a smrti.
Když se věci nevydaří,
musíte jednat rychle.
Když jsme byli v Koreji a naší linii
přebíhalo tisíce ječících rákosníků,
tak jsme nevolali policii.
- Jednali jsme.
- Nejsme v Koreji, pane Kowalski!
Přemýšlel jsem o naší
konverzaci o životě a smrti.
O tom, co jste řekl.
O tom, jak v sobě držíte všechny ty
strašné věci, které jste musel dělat.
Strašné věci, které vás neopustí.
Zdá se, že by vám prospělo,
odlehčit trochu to břímě.
Věci, které se dějí
ve válce jsou strašné.
Mít příkaz zabíjet.
Zabít pro svoji záchranu.
Zabít pro záchranu ostatních.
Máte pravdu,
to jsou věci o kterých nevím nic.
Ale vím něco o odpuštění.
A viděl jsem spousty mužů,
kteří se zpovídali ze svých hříchů,
přiznali jejich vinu a nechali
jejich břímě za sebou.
Silnější muže než jste vy.
Vojácích, kteří měli nařízené
hrozné věci
a teď mají klid.
To se vám musí nechat, Otče...
- Tentokrát jste přišel s něčím.
- Děkuji.
A v jedné věci máte pravdu.
O silnějších mužích, než jsem já,
kteří dosáhli své spásy.
Ale-kurva-luja.
- Ale v něčem jiném se pletete.
- V čem, pane Kowalski?
To, co člověka ***ásleduje nejvíc,
je to, co přikázáno neměl.
Hotovo.
Konečně zase vypadáš jako člověk.
Neměl bys tak dlouho otálet
s ostříháním, ty jeden parchante.
Divím se, že tady ještě seš.
Vždy jsem doufal, že pojdeš a dají sem
někoho nového, kdo bude vědět co dělá.
A místo toho tady pořád
otravuješ jako plyn.
Bude to deset babek, Walte.
Deset babek?
Kristepane Martine,
to seš takovej židák nebo co,
že pořád zvedáš ceny?
Vždycky to bylo deset babek,
ty jeden zatracenej blázne.
Drobný si nech.
Uvidíme se za tři týdny, dědku.
Ne když zajdu dřív, ty hajzle.
No to se podívejme.
Mrkejte na to.
To jo...
Pojď mi ukázat tu tvojí prdel.
Poď sem holka.
Co? Neumíš pozdravit?
To budeš jen tak stát?
A ty seš co jako...
V cajku, čéče.
Co sakra děláš v mý čtvrti, chlapče?
Nic. Jdeme jen za roh pro ňáký céda.
- Všechno v lati, brácho.
- Řekl ti brácho.
- Všechno v lati, brácho.
- Všechno v lati? - Zavři kurva hubu.
Ještě jednou mi řekneš brácho
a rozmašíruju ti ten tvůj ksicht.
Jo ty zmrde.
Co tady teda kurva chcete?
Přinesli jste mi tenhle malej dáreček?
Abyste mi spravili chuť?
Neboj, dobře se o ní postarám.
- Padej vodsaď!
- Padej vodsaď, vole.
Říkal jsem ti, že tu nemáš co dělat.
Vypadni vodsaď.
- Jak je, kočko?
- Super.
Další debil, co má slabost pro Asiatky.
Bože, to už je tak trapný.
- Ty vole, jak se menuješ holka?
- Já?
Padej vodsaď, jasný?
Nech všechny holky na pokoji a vyser si.
Takhle se jmenuju.
S kym si myslíš, že mluvíš?
- A jak to vypadá?
- Myslíš si, že seš vtipná, co?
- Vole. Je tvrdá.
- Co? Praštíš mě?
To tě celkem vystihuje.
Měl by sis tu děvku držet na vodítku,
na pořádnym řetězu a občas
s tou kurvou pořádně trhnout.
Jasně, ty seš teda chytrák,
říct mi děvko a kurvo v jedný větě.
- Ta děvka je šáhlá.
- To se mi líbí.
Ty to jen tak nevzdáš, co?
Naučíme tu tvojí prdel trošce slušnosti.
Nechte toho!
Pusťte mě!
Padej tamhle!
Na co kurva čumíš, starče?
Co tu sakra děláte vy čokolády?
Čokolády?
Měl bys radši vodprejsknout dědo,
dokud ještě můžeš.
- Má pravdu.
- Bude to tak lepší.
Všimli jste si, že se občas potkáte
s někým, koho byste neměli nasrat?
To jsem já.
Seš pošahanej, zmiz vodsud.
Proč radši netáhneš? Dřív, než ti nakopu
ten tvůj starej bílej zadek.
- To je blázen.
- Starej pošahanej magor.
Co to kurva?
Kape mu na karbit.
Co blbne?
Nasedni do auta.
Pošahanec.
Asi nás zabije tim prstem...
- Klid taťko.
- Kurva!
Zavři tu zasranou klapačku.
Vy kurva neposlechnete, co?
Nasedni si do auta.
- Nasedej.
- Nech to bejt, staříku.
Buď zticha ty klaune.
Co je vlastně zač tohle
posraný "brácho"?
Chceš bejt nějaká hvězda nebo co?
Chtěj bejt tví bráchové? Jejich věc.
Teď zavel tý tvojí posraný
prdeli na pochod.
Dávejte si pozor.
Vy taky.
To si piš.
Proč jste sakra nic neudělali?
Mířil ti do ksichtu a nic jsi neudělal.
Co je s tebou, kristepane?
Chceš se nechat zabít?
Myslel jsem, že vy asiatky
máte bejt chytrý.
Chodit do čtvrtě jako tahle je nejrychlejší
způsob jak si napsat nekrolog.
Já vím, já vím.
V klidu.
Co ten blbeček, kterej tam byl s tebou?
To bylo jako rande či co?
Jo, tak něco.
Jmenuje se Trey.
No, neměla bys s ním randit.
Měla bys randit s vlastníma.
Jinejma Hamongama.
Myslíte Mongy?
Mong, ne Hamong.
To je ***.
A kde je sakra vlastně Hamong,
teda Mong?
Páni, vy jste teda vzdělanej.
Mong není místo, je to druh lidí.
Mongové pocházejí z různých částí
Laosu, Thajska a Číny.
Jo...a jak jste skončili v mý čtvrti?
Proč jste nezůstali tam?
Týká se to Vietnamu.
Bojovali jsme na vaší straně.
A když Američané skončili,
komunisti chtěli všechny Mongy zabít.
Tak jsme přišli sem.
No, nevím jak jste skončili
na středozápadě,
kde je půl roku sníh.
Nebo snad vy lidi z džungle
chcete být ve zmrzlém...
Z hor. My jsme lidi z hor.
Ne z džungle.
Jo, to je jedno.
Luteráni, kvůli nim jsme tady.
Všichni obviňujou Luterány.
Myslí si, že zima bude držet
všechny idioty dál.
Díky za svezení.
Víš, ty jsi v pohodě.
Ale co ten tvůj zatracenej bratr?
Je pomalejší nebo tak něco...
Thao je ve skutečnosti velice chytrý.
Jen neví... jakým směrem jít.
No jo.
- Chudáček.
- To je tady běžný.
Mongský holky tu líp zapadnou.
Holky chodějí na vejšku
a kluci do vězení.
Jak ta mě baba nesnáší.
Dnes máš narozeniny...
Daisy.
Letos si musíš vybrat ze
dvou životních cest.
Druhá šance je ti na blízku.
Výjimečné věci se nahromadí
ve správný čas.
Tvoje šťastná čísla jsou:
84, 23, 11, 78 a 99.
To jsou ale sračky.
Jo.
Co je sakra v dnešní době s tou mládeží?
No, dobrá...
Ukažte, pomůžu vám s tím.
Děkuji.
Co ty na to?
Co ty na to, Daisy?
- Bylo to moc těžké na tašky.
- Žádný problém.
Dobře, Karen dej mu to.
Tady máš.
Co je sakra?
To je pomůcka.
Aby sis mohl podávat věci.
Dost to ulehčí život.
Tohle je pro mě.
Je to telefon.
To vidím.
Myslela jsem si...mysleli jsme si,
že to spoustu věcí usnadní.
No, děkuji Karen.
Usnadnit si trošku život
není nic špatného.
Jo, Karen má pravdu, tati.
Celý život jsi tvrdě pracoval.
Možná je na čase,
abys začal přemýšlet o...
O usnadnění.
Bože...tati, vážně by sis neměl
zatloukat hřebíky do rakve.
Přemýšleli jsme o domě...víš,
když je teď máma pryč,
tak tady bude dost práce.
Nemluvě o uklízení.
A jsi tu sám...
Existují pěkná místa...
Komunity, kde se nemusíte starat o
sečení trávy nebo odhrabování sněhu...
Kde jsou lidé jako vy,
čilí a bystří, ale...
samotní, s výhodou,
že jsou mezi lidmi své věkové kategorie.
Na to se musíš podívat, tati.
Přinesli jsme nějaké prospekty.
Tahle místa nejsou vůbec taková,
jaká si myslíš, že jsou.
- Jsou překrásná.
- Jsou bezvadná.
Jsou vážně hezký.
Opravdu.
Tohle jsou špičková střediska.
Je to v podstatě jako hotel.
- Jsou vážně krásná.
- Vážně.
Postarají se o všechno. Úklid...
Jsou vážně skvělí.
Mají báječné obchody,
kde si můžete koupit nové boty...
- Je to vážně paráda.
- Budete mít čas...
...si možná zahrát trochu golfu.
Potkat jiné lidi.
To je parchant!
Vyhodí nás z vlastních narozenin.
Říkal jsem ti, že je to špatnej nápad.
- Já vím, měl jsi pravdu.
- Nenechá si od nikoho pomoci.
Zkusili jsme to.
Můžeme toho prostě nechat?
Nikdo nemůže říct, že jsme to nezkusili.
Ať mi vleze na záda.
Víš co jsme měli udělat?
Zůstat doma s Joshem a Ashley.
Aspoň měli tolik rozumu,
že s náma nešli.
Ty zatracený děti mají víc
zdravýho rozumu, než my.
Jak nám chybí máma, co Daisy?
Ahoj Walte, co děláš?
Budeme grilovat, nechceš přijít?
Co myslíš...
Je tam hromada jídla.
- Hlavně nešahejte na mýho psa.
- Bez obav...
Jíme jenom kočky.
- Vážně?
- Dělám si legraci, ty troubo.
Pojď, budeš můj zvláštní host.
Ne, je mi tady dobře.
Do prdele.
Dobře...co jsi dneska jedl?
Měl jsem kus dortu...
Trochu sušeného hovězího...
Pojď, dám ti něco k jídlu.
Taky máme pivo...
Možná se napiju s cizíma...
Nebudu pít sám, když mám
dneska ty narozeniny.
Opravdu? Všechno nejlepší, Waltíku.
Neříkej mi tak.
No...žádná pepsi, ale spousta piva.
Jak říkáš,
takový to je u Hamongů.
Co dělám špatně? Když se na někoho
podívám, tak se dívají do země.
Jsi divnej.
Co říká?
- Vítejte v našem domě.
- Ne, to neříká.
Máte pravdu, to neříká.
- Nenávidí mě.
- Jo, nenávidí tě.
Na co se vy buzíci koukáte?
Asi půjdeme vedle.
Promiňte.
Hodně lidí ctí tradice. Za prvé, nikdy
nesahej nikomu na hlavu, ani dítěti.
Mongové věří, že duše sídlí v hlavě,
takže to nedělejte.
To zní pěkně blbě.
A hodně Mongů považuje hledění
do očí za velice neslušné,
proto se dívají pryč,
když se na ně díváš.
Ještě něco?
Jo, někteří Mongové...
...když se na ně křičí,
se smějí nebo šklebí.
Je to záležitostí kultury.
Je to vyjádření rozpaků nebo nejistoty.
Neznamená to, že by se ti smáli.
Vy jste teda cvoci.
Ale to jídlo...
Vypadá a voní dobře.
Samozřejmě, je to Mongské jídlo.
Tak jsem sem potom vrátím.
To nepochybně.
- Tady máš.
- Díky.
Jak jsi mluvila o tom hledění na lidi,
tak on na mě zírá celej večer.
To je Kor Khue, náš šaman.
To je něco jako zaříkávač?
- Dá se to tak říct.
- Bububu.
Ty seš vtipnej, Waltíku.
Zajímáš ho. Slyšel o tom,
co jsi udělal.
Rád by tě přečetl. Bylo by nezdvořilé
odmítnout, je to velká pocta.
Jasně, proč ne.
Dobře, tak se posaď.
Říká, že tě lidé nerespektují,
ani se na tebe nechtějí podívat.
Říká, že díky životnímu stylu
který žiješ, nemá tvé jídlo chuť.
Bojíš se o svůj život.
Udělal jsi chybu ve svém minulém životě.
Nějakou chybu, které lituješ.
Říká, že ve svém životě nemáš
žádnou radost. Nemáš klid.
Jsi v pořádku?
Jo...
Nic mi není.
Dobrý.
Nic mi není.
Bože, mám víc společnýho
s těma rákosníkama,
než s mojí vlastní rozmazlenou
a zkaženou rodinou.
Pro Krista Pána.
Všechno nejlepší.
Jsi v pořádku?
Jo, jsem.
- Krvácel jsi.
- Kousl jsem se do jazyka.
Nic to není.
Proč nezajdeme dolů na to dobrý
rákosnický jídlo? Jsem hladovej.
Dobrá.
Je to báječné.
Je to vážně dobré.
Tak pojď ty žroute.
- Copak?
- Jdeme.
- Kam?
- Družit se.
Družit se?
Ale my už se družíme.
Tak pojď, říkal jsi mi,
ať tě nenechávám o samotě.
Velice vám děkuji, ale už musím jít.
Já se vrátím.
To jídlo neodnášejte.
Skvělý.
To se podívejme, kdo je támhle.
Kluk, co kradl moje Gran Torino...
- Můj bratr Thao.
- Teda, spíš to zkoušel.
Jo, Tod.
Je to krapet vratký.
Spravil jsem to.
Co to je?
Trošku rýžového likéru, zkus to.
Dobře.
Mě a mé přátele zajímalo,
co tady děláte.
To je dobrá otázka...co tady dělám.
- Já jsem Walt.
- Já jsem Youa.
Ňam Ňam těší mě.
Ne, Youa.
Youa, dobře.
A co děláte?
- Opravuju věci.
- Jako co třeba?
No, právě jsem spravil tuhle sušičku.
Opravil jsem přátele mé ženy...
Vzal jsem všechny ty ženatý
a doktor jim na to něco dal.
Opravím dveře, které ještě
ani nejsou rozbité.
Jste srandovní.
Říkali, že jsem spousta věcí,
ale ne srandovní.
Budu muset jít, užijte si to tu.
Dobře, Ňam, Ňam, bylo mi ctí.
Čum vole, odchází.
Klid žluťáku.
Nezastřelím tě.
Bejt tebou, tak se dívám dolů.
Už od začátku jsem věděl,
že seš sračka,
ale nenapadlo by mě, že s ženskejma
ti to jde hůř, než s kradením aut...Tode.
- Thao...
- Co?
Není to Tod, ale Thao.
Jmenuji se Thao.
Ale s tou holkou jsi to zvoral.
Ne, že bys mi nebyl u prdele...
Nevíte o čem mluvíte.
To se pleteš, žalude.
Vím přesně o čem mluvím.
Možná tady nejsem nejmilejší člověk,
ale přesvědčil jsem nejlepší ženu,
která kdy chodila po týhle planetě,
aby si mě vzala.
Zapracoval jsem na tom, byla to
nejlepší věc, která mě potkala. Upřímně.
Ale tys nechal Tika, Ťaka a Ping Ponga,
aby jen tak odešli se slečnou Čumnaní.
Líbíš se jí, i když nevím proč.
Kdo?
Ňam Ňam...
Ta holka v tom fialovém svetru,
celej den na tebe koukala, blbče.
- Myslíte...Youa...
- Jo, Ňam Ňam. Pěkná holka.
Mluvil jsem s ní, je velice půvabná.
Ale tys jí nechal jen tak
odejít s třema šaškama.
A víš proč?
Protože seš velkej blbej sráč.
No...
Musím jít.
Pěknej den...
...bukvo.
Ne, nenoste to.
Dobře, tak je tam dejte.
Ne. Už nic nechci.
Nic nechci.
No tak...
Už to nenoste, prosím...
To je to kuře s těma knedlíčkama?
Dobře.
Lepší než sušený maso.
Co se tu děje?
O co jde?
Thao je tu, aby se polepšil.
Je tu, aby pro tebe pracoval.
To teda není.
Pro mě pracovat nebude.
Matka říká, že zneuctil rodinu
a musí si to odpracovat.
- Začne zítra ráno.
- Ne, ne, ne...
Ani zítra, ani jindy.
Nechci ho ani na svém pozemku.
Domníval jsem se,
že jsme si to vyjasnili.
Pro mou matku je velice důležité,
abys to přijmul,
když to odmítneš, bude to urážka.
Proč to obracíte na mě?
To on mi chtěl ukrást auto.
Najednou jsem ten špatnej já.
Moje rodina dbá hodně na tradice
a byla by hodně naštvaná,
když nedovolíš Thaovi,
aby ti to splatil.
Když to nechce udělat,
tak to nechte být.
Mlč!
Jo...ty mlč.
Dobře, tak zejtra.
Děkuji.
Svátka Matko Boží.
Nepomyslel bych si,
že se ten zmetek ukáže.
V čem seš dobrej?
Jako v čem?
Na to se ptám.
Máš pro mě pracovat,
potřebuju vědět, co umíš.
Potřebuju vědět, co zvládneš.
Nevím.
Tak to jsem zrovna nečekal, že řekneš.
Vidíš tam ten strom?
Běž k němu a počítej ptáky.
- Chcete, abych počítal ptáky?
- Jo. Umíš snad počítat?
Vy žluťáci byste měli bejt
dobrý v matice, ne?
- Umím počítat.
- Dobře.
Jeden, dva...
Co pro mě máte dneska?
Chcete, abych koukal jak schne barva...
nebo počítal mraky...
Nehraj si se mnou, chlapče.
Já nejsem ten co se pokoušel krást,
nezapomínej na to.
Jen do toho.
Je mi jedno jestli mě urážíte nebo
říkáte rasistické poznámky.
A víte proč? Já to zvládnu.
Jasně, že to zvládneš,
protože nemáš žádný koule.
Podívejte...stojím tady...
Proč mi prostě nedáte nějakou práci?
Narozdíl od tebe jsem k něčemu
a dělám si údržbu sám.
Zato vy přístavní krysy
si prostě nemůžete pomoct.
Na jak dlouho tě mám?
Tode, na jak dlouho?
Do příštího pátku.
Dobře, dojdi do garáže pro žebřík.
Až skončíš s tou střechou...
...tak sundej tu zatracenou okenici,
už mě na ni nebaví koukat.
To máš recht, brácho.
Dobrý den.
Dědeček by chtěl vědět,
zda by Tod mohl odklidit
to velké vosí hnízdo,
které máme pod verandou.
Vosí hnízdo? To je strašné.
Po obědě se u vás stavíme.
Hoří snad nebo co?
Dnes je můj poslední den.
Co pro mě máte za práci?
Vezmi si den volna.
Udělal jsi toho dost.
Tode?
Už nic. Zapomeň na to.
Korski?
Korski?
Korski?
Dobré ráno, pane Kowalski.
Dívala jsem se na vaší složku a myslím,
že bychom měli co nejdříve
začít s testy.
Myslím si, že to bude nejlepší způsob,
jak se vypořádat s vašimi problémy.
Promiňte, co se stalo s mým
běžným lékařem, doktorem Phelmanem?
Doktor Phelman šel před třemi roky do
důchodu, já jsem náhrada. Doktorka Chu.
To je děda Walt.
- Tak to zvedni.
- Ty to vem!
Mitchi?
- Dělám tu účetnictví.
- Je to tvůj otec. Ty s ním mluv.
Čau tati.
- Ahoj Mitchi, to jsem já, táta.
- Jo, já vím. Co se děje?
Nic moc.
Jak to jde?
Dobrý. Všechno dobrý.
A co Karen a děti?
Dobrý, všichni se mají skvěle.
Máme se dobře.
Dobře, co práce?
Je jí hodně.
Asi jo.
Vlastně, když mluvíme o práci...
Mám toho teď docela hodně,
takže pokud není něco naléhavého...
Ne, ne, vůbec ne.
- Co kdybys zavolal o víkendu?
- Jistě.
Dobře. Rád jsem tě slyšel, tati.
- Díky, že jsi zavolal.
- Ahoj.
Oni toho prostě nenechaj.
- Co víte o odpadu?
- Vím toho o něm dost.
Uhni.
- Je to nesnesitelný.
- Co?
Musí tu bejt tak sto stupňů,
zapni větrák.
Všechno se tu rozpadá.
- Páni...kde jste to všechno vzal?
- O čem to mluvíš?
Všechno to nářadí.
Možná to zloděje jako ty překvapí,
ale všechno tohle jsem
koupil za vlastní peníze.
Takhle jsem to nemyslel.
Chci říct, že tu je tolik krámů.
Každé nářadí má svůj účet a svou práci.
Všechno je potřebné.
Dobře, tak co je...tohle?
- To je vrták do země. - Tohle?
- Sikovky.
- Tohle? - Štípačky.
- Tohle? - To je lopatka.
Tohle jsou kleště, pila,
technické kladivo. Mě nedostaneš.
Co se ti honí hlavou?
Já jen...
Nemůžu si koupit všechny tyhle věci.
No, předpokládám, že i skopový hlavě
jako seš ty dojde,
že jsem to nasbíral během padesáti let.
- Jo, ale...
- Dobře...tady...
Vezmi si tyhle, co ti dám zdarma.
WD40, sikovky a izolačku.
Každej trochu schopnej chlap s těmahle
třema věcma dokáže dělat běžnou údržbu.
Když budeš potřebovat něco dalšího,
tak si to prostě půjčíš.
Dobře.
Kurva.
- Co to je?
- Nic. Co?
Tak nic, jo? Právě jste kašlal krev.
Měl byste zajít za doktorem.
Poslyš...
Ty kluci, co tu byli tenkrát v noci...
Na mým trávníku.
Co je s nima?
Je to gang, banda idiotů.
Jo, to mi došlo.
Ale chtěli tady?
Chtěli mě odvést, byli naštvaný,
že jsem zvoral svůj první úkol.
No...seš...posera...
Chceš bejt s takovejma?
Co jsi měl za úkol?
Moje Gran Torino?
To mě podrž.
Do prdele!
Máš chvilku, Tode?
Tady to máme.
Takhle to uděláme,
já to vezmu nahoře,
protože je to tam těžší,
nakloním to do zadu
a ty se do toho opřeš.
A pomůžeš mi to vytlačit
na každej schod.
- Takhle to uděláme.
- Tak mě nechte vzít hořejšek.
- Vezmu to tady.
- Vezmu to tam já, vypadá to těžce.
Vezmu to nahoře, nejsem mrzák.
Jestli mě nenecháte vzít hořejšek,
tak vám nepomůžu a odcházím.
Poslouchej mě ty...
Ne! Vy poslouchejte staříku!
Jsem tady, protože vy potřebujete pomoc.
Buď vezmu hořejšek nebo odsud padám.
Dobře.
Vem to nahoře a já budu tlačit.
Jen to nepusť z těch tvejch
kuřecích ručiček...
...a nerozdrť mě.
Moc mě nezkoušejte.
To má snad tunu.
Ale šlape jako hodinky.
Takový už se nevyráběj.
- A co s ní uděláte?
- Asi jí prodám.
- Za kolik?
- Šedesát babek.
Jsem unavenej z toho věčnýho
lítání do sklepa.
- Proč? Potřebuješ ledničku?
- Ta naše tak nějak...odešla.
Dobře, za dvacet pět babek je tvoje.
Dvacet pět?
Ale právě jste říkal šedesát.
Já vím, ale ušetří ti to peníze.
A nemáš k tomu papíry.
Převezeme to tamhle.
- Docela ironie, co?
- Co?
Thao meje auto, které ti chtěl ukrást.
Jednou šlápl vedle,
ale snaží se to všechno napravit.
Je pěkný, že na něj takhle dohlížíš.
Nemá v životě moc vzorů.
Já nejsem žádnej vzor.
Jsi dobrej člověk, Waltíku.
Kéž by náš otec byl taky takový.
- Neříkej mi, Waltíku.
- Myslím to vážně.
Byl hodně přísný, dbal na tradice
a byl to vážně stará škola.
Já jsem taky ze starý školy.
Jo, ale ty seš Američan.
To mělo znamenat jako co?
Máš ho rád, ne?
Střílíš si ze mě?
Pokusil se mi ukrást auto.
A ty s ním trávíš čas,
učíš ho opravovat...
Zachránil jsi ho před tím
zasraným bratránkem.
- Pozor na jazyk, mladá dámo.
- A jsi dobrý člověk.
Nejsem dobrej člověk.
Skoč mi pro další pivo, dračice.
Tahle je prázdná.
Víte, Mongové považují zahradničení
za ženskou práci...
Jo, proto tě tam
v zahradě pořád vidím.
- Až na to, že tady nejsme u Hamongů.
- Vtipný.
Měl byste přestat.
Není to dobré.
Jo? Stejně jako bejt v gangu, blbče.
Neslyšel jste co jsem právě řekl?
Viděl jsem vás kašlat krev.
Měl byste skončit.
Co vlastně ten symbol znamená?
První kavalerie, mám ho
už od jedna padesátýho.
Tak, co plánuješ dělat se svým životem?
- Přemýšlel jsem o obchodování.
- Obchodování?
Můj starší syn je obchodník.
- Daří se mu dobře?
- Jo.
Má na to buňky. Já pracoval v továrně
na Fordy přes padesát let
a on prodává japonský auta.
- Vyráběl jste auta?
- Jo.
Nasadil jsem hřídel volantu
přímo do tohohle...
...Gran Torina v roce 1972,
přímo na pásu.
Vy jste teda pěkný číslo.
Takže, když chceš obchodovat,
půjdeš na nějakou školu?
Škola stojí peníze.
Možná by sis měl najít práci,
nemůžeš mi do konce života
hnojit mojí zahradu.
- Možná byste mi jen mohl zaplatit.
- Jo, vážně vtipný.
Co bych já mohl mít za práci?
Máš pravdu, kdo by tě asi tak najal.
- Jo, já vím...
- Dělám si prdel, rákosko.
Seženeš práci, ta je všude.
- Co třeba?
- Co třeba na stavbě?
- Já?
- Jo.
Na stavbě?
Máte Alzheimera nebo co?
Ne, dostaneš práci na stavbě,
znám pár lidí.
Samozřejmě tě musím trochu vzmužit.
- Vzmužit mě?
- Jo.
A asi ti taky sjednám rande
se slečnou Ňam Ňam.
Prospěje ti to.
Protáhne ti to trubky.
Teď se naučíš, jak spolu mluvěj chlapi.
Jen poslouchej jak spolu
s Martinem mluvíme.
Dobrý? Připravenej?
- Ano.
- Dobře.
Skvělý Polák a rejžožrout.
Jak se máš Martine,
ty starý italskej zmrde?
Walte, ty bastarde, měl jsem vědět,
že přijdeš, bez tebe to tu bylo prima.
Jo a cos udělal? Okradl nějakýho slepce?
Špatně jsi mu vrátil?
Kdo je ten zobák?
Jedna srábotka od vedle,
snažím se ho trochu vzmužit.
Vidíš to kluku?
Takhle spolu mluví chlapi.
- Vážně?
- Co, máš nasráno v gatích?
Teď jdi ven, vrať se a promluv s ním
jako chlap, jako opravdovej chlap.
- Ale no tak, Walte...
- Padej odsud.
A vrať se.
- Promiň za tohle divadlo.
- V pohodě.
Jak je ty starej italskej zmrde?
Vypadni z mýho obchodu,
než ti odstřelím tu tvojí palici!
Klid.
Co to zatraceně děláš, zbláznil ses?
Ale tohle jste říkal.
Říkal jste, že to říkají chlapi.
Nemůžeš jen tak přijít do
obchodu a začít ho urážet.
To se nedělá. Co se stane, když potkáš
nějakýho cizince, spleteš se
a on ti ustřelí tu tvojí
rákosnickou palici.
A co jsem měl teda říct?
Co třeba začít s...ahoj nebo čau?
Prostě sem přijď a řekni: Pane, rád bych
se nechal ostříhat, pokud máte čas.
Měj lidi rád, ale nelez jim do zadku.
Vlastně můžeš mluvit třeba o stavbě
ze který ses právě vrátil,
a remcat o svojí holce nebo autě.
Vole, nechal jsem si spravit brzdy
a ty zmrdi mě pěkně vobrali.
Pěkně se mnou vyjebali.
Jo, nenadávej jemu.
Prostě mluv o lidech mimo místnost.
Můžeš remcat o svým šéfovi,
kvůli kterýmu děláš přesčasy,
- když se jde večer na bowling.
- Jo, nebo taky...
Moje stará mlela dvě hodiny o tom,
že v obchodu neberou prošlý kupony
a když zapnu posranou televizi,
začne brečet, že si spolu nepovídáme.
Běž ven a promluv s ním, jako chlap.
Pro Kristapána, není to jaderná fyzika.
Jo, ale já nemám práci,
auto ani holku.
Bože, měl jsem mu tu hlavu ustřelit,
když jsme měl šanci.
Jo, možná.
Chci, abys šel ven,
vrátil se a nemluvil o tom,
že nemáš práci, žádný auto,
žádnou holku,
žádnou budoucnost, žádnýho ptáka.
Jasný? Prostě se otoč a jdi.
Promiňte pane, potřeboval bych ostříhat,
pokud máte čas.
Vy jeden starej italskej
holičskej parchante.
Bože, ty chlapi z práce mě ale serou.
To mě poser.
- Udělali jsme pro to všechno, ne?
- No jo.
Žádný "no jo".
Řekni jen "ano pane, budu se snažit".
Ano, budu se snažit.
Když se za někoho zaručím,
tak mu dávám svoje slovo.
Nechci, abych kvůli tobě vypadal blbě.
Jsem v pohodě.
Jdu do toho.
A nech to plavat.
Prostě se mu dívej přímo do očí a
hodně chlapovi poví stisk ruky.
- Na, dej si je do zadní kapsy.
- Super.
Neposer to.
Čau Kennedy, ty ožralej irskej prevíte.
Jak se sakra máš?
Na hovno, kdo by to poslouchal?
Já určitě ne.
Jen si nalej, Walte,
ty zatracenej Poláku.
Tohle je kluk o kterým jsem ti říkal.
Thao, tohle je Tim Kennnedy,
je tady mistr.
Tak co tu máme Walte?
Vyzná se ve stavbách...a je to
chytrej kluk, udělá co bude třeba.
- Vážně?
- Jo.
- Mluvíš anglicky?
- Ano, pane.
- Narodil ses tady?
- To si pište.
Všiml jsem si, že tě sem
Walt přivezl, máš auto?
Teď zrovna ne.
Jezdím autobusem.
Autobusem? Ježíš, nemáš auto?
Ta herka mi pošla a chlápek z opravny
po mně chtěl 2100 doláčů.
To mi povídej, právě jsem měnil
převodovku v mým Taurusu
a ty zasranci mě fakt voškubali.
Řekli si za to 3200 dolarů.
Zatracený čorky.
Jo, to máš recht.
Dobře, tak přijď v pondělí
a najdeme ti nějakou práci.
- Díky, pane Kennedy.
- Jsem Tim.
- A jak že se to jmenuješ?
- Thao.
T...dobře.
Máš to u mě, Walte.
Jo, na Vánoce ti koupím ovocnej koláč.
Na to ti sere pes!
Co kdybys mi dal prostě klíčky
od tvýho Gran Torina?
Proč sakra chtěj všichni mý auto?
- Ani se nedivím.
- Jo, nemáš ani ponětí...
Tak pojď rákosko.
Necháme ho tady v klidu,
aby mohl pracovat.
Co tady děláme?
Chceš nosit svoje nářadí v kabelce?
Tyhle budeš potřebovat.
A tohle budeš taky potřebovat.
Nemůžu si to dovolit.
Já to zaplatím a ty mi to při
první vejplatě dáš.
- Bezva.
- Tumáš.
Tohle se ti bude hodit.
A tohle hledám, opasek na nářadí.
Na.
Nechci remcat, ale nebudu
potřebovat nějaké nářadí?
Nářadí mám, ale opasek
na nářadí ti nepůjčím.
Můžeš si vybrat nářadí, jaký chceš.
- Opravdu si toho vážím.
- Nech to plavat.
Ne, myslím to vážně.
Díky.
Jak je? Jak se máš kamaráde?
- Jak je vole?
- Nazdar, kámo.
Jen se jdu mrknou na svýho bratránka.
Jo, vole...
Našeho malýho bratránka.
- Co to je?
- Odkud jdeš vole?
Jdu domů z práce, ale to asi neznáte.
- Takže je to pravda, že máš práci.
- Nemůžete mě nechat napokoji?
Co?
- Máš strach, co?
- Kdo ti to koupil, tatík?
- Co po mně chcete?
- To ti koupil tvůj tatík?
- Nešahejte na moje nářadí!
- Dej to sem sakra!
Vrháš na mě špatný světlo!
Nešahejte na moje věci!
- Dej mi to. Dej mi to.
- To jsou moje věci!
Vyser si voko!
- Pusťte mě!
- Buzíčku.
Dej mi to, vole.
Co to vlastně hledám?
Jo, tvůj ksicht.
Nazdar.
Dobrej, nemám moc času.
Pár dní jsem tě neviděl,
kdes byl?
Měl jsem práci.
Tak práci jo?
- Co se ti sakra stalo?
- Tím se netrapte.
Jak to myslíš?
Podívej se na svojí zatracenou hubu!
Říkám, abyste to nechal bejt!
Není to váš problém.
Kdy?
Chytli mě před pár dny,
když jsem šel z práce.
Zbabělci.
Dělal jsem, co bylo v mých silách.
Ale zničili mi všechno nářadí.
Všechno to zaplatím.
S tím si nedělej hlavu.
Kde bydlí tvůj bratránek?
Ne, Walte. Budu v pořádku.
Nechci, abyste něco dělal.
Dobře...
Kdybys potřeboval nějaký další nářadí,
tak mi stačí dát vědět.
- Hodilo by se mi kladivo na krytiny.
- Dobře.
Zajdi do garáže a vezmi si ho.
To až v krajním případě.
Takhle zní dohoda.
Budeš se držet dál od Thaa, rozumíš?
Řekneš to samý svejm kámošům.
A jestli tě nebudou poslouchat,
tak jim řekneš, že je nechci vidět.
Je ti to jasný?
Beru to jako ano, protože jestli
se sem budu muset vrá***...
...tak to tu bude pěkně vostrý!
Uhni mi z cesty.
Jak toho psa chcete?
Chci říct...ten stejk.
- Vtipný...
- Říkala jsem ti, že jíme jenom kočky.
Nikdy jsem tě takovýho neviděla.
Cítím se skvěle. Mám kolem sebe
krásné ženy, skvělé jídlo...
- A thaa...
- Ani Thao neotravuje.
- Jak vidím, tak se dobře bavíš.
- Jo.
- A nikdy nepřestane.
- Co se ti stalo s klouby?
Uklouzl jsem ve sprše, nic hroznýho.
Ňam Ňam, jestli tě někam nepozve,
tak to udělám já.
Neposlouchej ho, Youo.
Je to bílej Ďábel.
Jo, to jsem.
- Ráda bych Walte, ale už to udělal.
- Vážně?
Nekecej. Na večeři a pak do kina?
Jo, jedou autobusem.
Nemůžeš jet autobusem,
musíš mít něco stylovějšího.
Jako co?
Limuzínu?
Co třeba tamto?
- Gran Torino?
- Jo.
- Půjčil byste mi Gran Torino?
- Půjčil bych ti Gran Torino.
Vážně?
Jo, vážně.
Jsou všichni v pořádku?
Je to v pořádku. Je to v pořádku.
Kde je babička?
Kde je Sue?
- Kde je Sue?
- Šla k naší tetě.
- K tetě? Seš si jistej?
- Jo.
Běž k telefonu a hned jí zavolej.
Věděl jsem, že se to stane.
Co tady zatraceně dělám?
Možná Sue zavolali její kamarádi
a ona změnila plány.
Jo.
Díky válce jsem ztratil hodně přátel,
ale prostě se tomu musíš postavit.
Musíš to udělat.
Ne, ne, ne, ne...
Kurva!
Pane Kowalski?
- Jste v pořádku?
- Nic mi není.
Policie konečně odjela.
Všichni mlčí.
Mongové, moc toho nenamluví.
Jo, toho jsem si všimnul.
Thao a Sue tady nikdy nebudou mít klid.
Dokud tady bude ten gang.
Dokud nezmizí...však víte...napořád.
Co tím chcete říct?
Vy víte co.
Vzal jsem Sue do nemocnice.
Má strach.
- Všichni mají strach.
- Jo.
Obzvlášť Thao.
Sedí tam a zírá na vaše přední dveře.
Víte co očekává, pane Kowalski.
Co byste dělal vy?
Co měl Thao dělat?
Vím co bych dělal, kdybych byl vámi.
- Aspoň co si myslíte, že byste dělal.
- Skutečně?
Kdybych byl Thao,
asi bych chtěl odplatu.
Chtěl bych stát vedle vás a zabít je.
- A vy?
- Co bych dělal já?
Asi bych si za vámi přišel popovídat.
Vím, že jsou vám tihle lidé blízcí,
ale tohle mě taky štve.
- Chcete pivo?
- Velice rád.
Jsou v tom boxu přímo za vámi.
K čertu se vším.
To není fér.
Nic není fér, Otče.
Co budete dělat, pane Kowalski?
- Říkej mi Walte.
- Dobrá.
- Co budeš dělat, Walte?
- Nevím.
Ale na něco přijdu.
Ať už to bude cokoliv,
nebudou mít šanci.
Co to děláte?
Přemýšlím.
Přemýšlíte?
Už není čas na přemýšlení.
Teď je čas z těch hajzlů vymlá*** duši.
Vím, že to nechceš slyšet,
ale teď je čas, abys zachoval klid.
Klid?
Chcete, abych byl v klidu?
Zůstaneme v klidu nebo uděláme chybu.
Musíme od toho trochu couvnout.
Ne. Nezklamte mě, Walte.
Vy ne!
- Tohle dneska skončí!
- Posaď se.
- Nechci si sedat!
- Řekl jsem ať si sedneš!
Poslouchej mě.
Musíme to naplánovat,
a to hodně pečlivě.
Nemůžeme udělat žádnou chybu.
S touhle prací ses obrátil
na toho správnýho člověka.
Takže jdi domů a zachovej klid.
Vrať se ve čtyři odpoledne.
A co má být vykonáno, bude vykonáno.
Půjdeme teď!
Hned teď!
A co? Zabijeme tvýho bratránka
a zbytek těch rákosníků?
Najednou seš ten největší tvrďák,
co si jde pro krev?
O tom ty nic nevíš.
Teď jdi domů a...
...zůstaň v klidu a vrať se ve čtyři.
Dobře?
Jasný?
Dobře.
Já vím, já vím.
Můžeš mi dát pokoj?
Poprvý kouřím v domě.
Nech mě, ať si to užiju.
Jo, holka?
Hotovo. Deset dolarů amerických.
Nepředpokládám, že tvoje holčičí ručičky
by mě dokázaly hladce oholit.
Hladce oholit?
Nikdy v životě si nechtěl oholit.
Já vím, ale vždy jsem o tom uvažoval.
Pokud nemáš moc práce.
- Jen mě nech nahřát ručník.
- Tady je dvacka. Drobný si nech.
To je pro případ,
že bys mě řízl do krku.
Ano pane, bude to trvat asi hodinu.
Trošku zkrátíme ty rukávy.
A vyspravíme ramena.
Nikdy předtím jsem neměl oblek na míru.
Ano, pane.
Velice vám sluší.
Co pro vás mohu udělat, pane Kowalski?
Přišel jsem ke zpovědi.
- Svatý Bože, co jste udělal?
- Nic, uklidněte se.
Co máte za lubem?
Dáte mi zpověď nebo ne?
- Kdy jste byl naposledy u zpovědi?
- Už je to věčnost.
- Požehnejte mi, Otče, neboť jsem zhřešil.
- Jaké jsou vaše hříchy, synu?
V roce 1968 jsem políbil
Betty Jablonskou na vánočním večírku.
Dorothy byla vedle v pokoji
s ostatními ženami.
- Prostě se to stalo.
- Ano, pokračujte.
Měl jsem zisk 99 dolarů
z prodeje lodního motoru.
Nezaplatil jsem daně,
je to totéž jako krádež.
Ano, v pořádku.
A hlavně...
Nikdy jsem si nebyl blízký
se svými dvěma syny.
Nepoznal jsem je.
Nevěděl jsem jak.
- To je všechno?
- To je všechno?
Tohle mě otravuje většinu mýho života.
Desetkrát Zdrávas Maria a pětkrát Otčenáš.
Bůh vás miluje a odpouští vám.
A zbavuje vás všech hříchů.
Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.
Děkuji, Otče.
Pomstíte se za to,
co se stalo Sue?
Dnes jdu k tomu domu, pane Kowalski.
- Vážně?
- Ano.
A každý další den, dokud nebudu vědět,
co máte za lubem.
Mám dost práce, musím jít.
Jděte v míru.
Já jsem v míru.
Ježíši Kriste.
Ta bude moje.
Už jsi někdy předtím střílel ze zbraně?
Ne.
Polož to. Chci ti něco ukázat.
Co?
V roce 1952 nás poslali,
abysme sundali kulometný hnízdo.
Pěkně si nás podali.
Tý noci jsem se vrátil sám.
A za to mi dali stříbrnou hvězdu.
Tady je.
Na, chci, abys jí měl.
Proč?
Protože jsme všichni věděli do čeho
jdeme a stejně jsme šli...
Takhle by to mohlo bejt i dneska.
Vždycky je možnost, že se nevrátíš.
To se teda nevrátíme!
Natřeme jim ty jejich zadky!
To je bláznovství.
Na tohle přesně čekají.
- Zavři to.
- Kolik?
Čeho kolik?
Kolik lidí jste zabil v Koreji?
Asi třináct, možná víc.
Jaký to byl pocit, zabít někoho?
To nechtěj vědět.
Teď to zavři.
Walte! Walte!
Co to děláte?
Co to děláte?
- Uklidni se. Odtud se nedostaneš.
- Hned mě pusťte ven!
Pusťte mě!
Pusťte mě ven nebo vás zabiju!
Zavři kurva tu držku!
Chceš vědět jaký to je zabít někoho?
Je to zatraceně hrozný!
Není nic horšího než dostat
metál za statečnost,
za zabití nějakýho nebohýho dítěte,
který se chtělo vzdát.
Jo, nějakýho malýho
vystrašenýho rákosníka, jako seš ty.
Střelil jsem ho přímo do obličeje s tou
puškou, kterou jsi před chvílí držel.
Není den, kdy bych na to nepomyslel.
Tohle nechceš mít na svědomí.
Já mám na rukou krev,
proto tam dnes večer jdu sám.
Vezmete mě s sebou!
Okamžitě mě odsud puste, Walte!
Hele, ušel jsi dlouho cestu,
jsem hrdej říct, že jsi můj přítel.
Ale máš před sebou celej život.
Ale já věci končím.
To dělám a jdu sám.
Ne, počkejte!
Walte!
Potřebuju, abyste mi pohlídala psa.
Taky vás miluju.
Taky je stará.
Jmenuje se Daisy.
Haló?
Tady Walt. Klíče od domu mám pod
keramickou želvou, co mám na verandě.
Jdi do vnitř.
Tvůj bratr je ve sklepě. Musím jít.
Promiňte, Otče, ale musíme jet.
Říkám vám, že pokud zde nebudeme,
dojde tady k masakru.
Byli jsme tu hodiny. Nemůžeme si dovolit
nechat jednu hlídku na jedné pozici.
Žádám vás, abyste zůstali.
Právě jsem mluvil se seržantem.
- Já zůstávám.
- Nezůstáváte.
Máme konkrétní příkazy.
Přišel jste s námi, odejdete s námi.
Pozor na hlavu.
Sue, tady jsem!
Tady!
- Rychle, odemkni to!
- Co se děje?
Nechal mě tady!
Pojď za mnou!
Jsou tam nějaký krysy?
- Neřekl bych, že tu uvidíme vaší prdel.
- Zavři hubu, rákosníku.
Tobě nemám co říct, ty malý péro.
Skřítkovi jako seš ty.
Dělej, dohlídni na svoje kamarády.
Protože buď ty nebo jeden z těch tvejch
kamarádů znásilnil vlastní rodinu.
Vlastní krev, pro Krista Pána.
Tak do toho, zmáčkněte to.
Jako trpasličí kovbojové.
- Do toho!
- Kde je ta kunda Thao?
O toho se nestrachuj.
Thao s tebou nebude ztrácet čas.
Říká kdo?
Ty?
Co kurva uděláš, starče?
- Co uděláš hajzle?
- Děvko.
- Nějaký nervózní, ne?
- Drž kurva hubu!
Ty drž kurva hubu!
- Máte oheň?
- Cože?
Ne?
Já...
...oheň mám.
- Ano, seržante.
- Co se stalo?
- Držte se zpátky!
- Je to můj přítel!
Říkám, abyste se držel zpátky!
Slyšel jsi ho? Odstupte!
- Co se stalo?
- Odstupte!
Je to můj přítel!
Prosím, je to důležité.
Sahal si pro zapalovač a oni ho zabili.
Ani u sebe neměl zbraň.
Tentokrát máme svědky.
Půjdou sedět na hodně dlouho.
Důstojníku Chane, ať ty lidi odstoupí.
Teď už ale ustupte, ano?
Walt Kowalski mi jednou řekl,
že nevím nic o životě a smrti,
protože jsem 27 letý převzdělaný panic,
který drží ruce pověrčivým ženám,
a slibuju jim věčnost.
Walt určitě neměl problém s tím,
říkat věci, které měl na jazyku.
Ale měl pravdu.
Dokud jsem nepoznal Walte,
o životě a smrti jsem nic nevěděl.
A že jsem se toho naučil.
A chci zanechat můj dům církvi,
protože by to tak Dorothy chtěla.
Což nás přivádí k poslední položce,
opět prosím omluvte jazyk,
kterým je závět pana Kowalského napsána.
Jednoduše ji přečtu, jak je.
A rád bych přenechal mé
Gran Torino z roku 1972...
Mému příteli...
Thao Vang Lorovi.
Pod podmínkou, že nezměníš střechu,
jako ty ostatní kreténi.
Nemaluj na něj žádné debilní plameny.
A nedávej na něj velkej
buzíckej spoiler,
kterej můžeš vidět na autech
dalších rákosníků.
Prostě to vypadá hrozně.
Když se vyvaruješ tomuhle,
tak je tvoje.
Titulky pro vás přeložil
Ferry