To Sir, With Love II - Čeština Transcript

NÁMESTÍ PARLIAMENT SQU ARE Tady Peter Mackintosh, BBC Londýn. Predpoved pocasí na dnešek je... STREDNÍ ŠKOLA NORTH QU AY LOND Ý NSKÉ DOKY - Je ve sborovne. - Kam taky patrí! Podívejme se na Jižní Ameriku. Já jsem dáma, opravdová dáma. Práve nám chtel ukázat nový a zajímavý trik. - Vedela jsem, že te najdu tady. - Práve jsem na tebe myslel. - Hodne vzpomínek, co? - V každé cihle a v každém prkne. Zdá se mi, že jsem moc mladý na penzi. Jsem tak rád, že jsi prišla. Pro takovéhle objetí? Za ne bych pred lety dala nevím co. - Slyšel jsem, že máš syna na vysoké. - Ano. Vidíš, jak stárneme. Asi bych si to meI jít vypít. PANU UCITELI S LÁSKOU ZA 30 LET! - Nabídli mu místo v Oxfordu. - Bude chtít dopsat svou knihu. Slyšel jsem, že ho pozvali do Yaleu. Ale nevím, jestli bude chtít do Ameriky. Je tak... ...americká. - Podívej, už jde. - Už je tady. Ty dív cí šk olní dny Vím, že budou žít dál A dál Ale jak podekujete nek omu Kdo s vámi byl od pastelek až po v onavky? Není to lehk é, ale zkusím to Kdybyste chteli oblohu Napsala bych na ni písmeny 300 metru vysokými Panu uciteli, s lásk ou 30 let, z toho 20 v této tríde a posledních 10 pri zavádení programu, který dal nadeji a smer školství v chudých vnitrních cástech mest, sloužil Mark Thackeray své komunite. Jsme hrdi na svou školu. Tato hrdost je dedictvím, které nám Mark Thackeray zanechává. Marku. Mockrát vám dekuji. Jedna vec, s kterou dnes vecer nesouhlasím, je, kdo dekuje komu. Vy lidi jste si to popletli. Prišel jsem do této zeme a nikoho neznal. Dali jste mi domov. Sverili jste mne, cizímu cIoveku, své deti. Neznám na svete lepšího povolání. Našel jsem zde svou ženu. Lituji jedine toho, že se dnešního dne nedožila. Nemeli jsme vlastní deti. Ale za 30 let jsem meI tu cest mít víc než 900 vašich detí. A za to všechno mi dovolte, abych rekl... ...od pana ucitele s láskou a mnoha díky. Témer jsem zapomneI. Asi chcete vedet, co budu delat v duchodu. Budu ucit v Chicagu. Na univerzite v Chicagu, to je výborný nápad! Je to strední škola v chudé vnitrní cásti Chicaga. Byla by Forest Avenue c. 3711 moc z cesty? - Asi 2 nebo 3 km. - Mužeme tam zajet? - Je to správná adresa? - Je to adresa, kterou jste mi dal. Je tady nekde policejní stanice nebo pošta? Prijedete sem z Anglie. Nikdy jste tu nebyl. Hledáte rodinu, která zde bydlela pred 30 lety. Jmenovali se Douglasovi. Pan Douglas vlastnil stavební firmu. Mám ho hlásit jako nezvestného? Muže být mrtvý! To je možné, ale meli deti. No, dekuji, že jste me vyslechl. Dobrá, tohle pro vás mužu udelat. Ale nic neslibuju. Podívám se do záznamu. Jsou záznamy na všechno. - Pusťte me, cIovece! - Wilsie, jdeme. - Nesahejte na me, cIovece! - Wilsie, dáš už pokoj? Pane, dejte si na ne pozor! Co udelal? Jeho parta je namocená v tolika zlocinech, že je to na právnickou knihu. Vyderacství. Kradou. ***ásledují ostatní gangy ostošest. - Bude sedet? - Kéž by. Ale do rána bude venku. Možná, že v Anglii to umíte líp, ale my jsme financne vyrízený. Dám vám vedet, jestli neco zjistím. Jakou máte adresu? Prominte. - Marku, prijel jsi o den drív! - Zmenil jsem si letenku. - Nemohl jsem se dockat. - ChteI jsem ti jít naproti! - Horaci, tak prece rekni, že me rád vidíš. - Jsem ***šený. Jsem fakt ***šený. Zavazadla? Už jsem byl v byte. Je moc hezký. Ty všiváku, ani to nedokážu ríct, jak strašne jsem rád, že jsi tady. Dáme se do práce. Obávám se, že jsme o pár desetiletí pozadu s údržbou. Za všechna ta léta... Jak je to dlouho? Cos byl v Londýne? Jenom... 15 let. - Je to už tolik let, že? - Prominte. Chci vám predstavit tohohle všiváka. Prijel o den drív. Mark Thackeray. Náš nový kolega ucí dejepis na vyšším stupni. Vy nás jiste neco naucíte! Louisa Rodriguezová ucí sociologii. Tohle je její ucebna. Vemte si taky válecek, až vás to popadne. - Rob Doerr ucí matiku. - Vítejte v našem krásném meste. Máme tu závažný problém. Co kdybyste se predstavili sami? Já jsem Helen Goldfarbová. Ucím fyziku. Vítejte. - Dekuji vám. - Greg Emory. Dejepis. Bill Plummer a Joan Warrenová. Oba anglictinári. Nenechte se zdržovat, leda bych vám mohl pomoct. Samozrejme. Jsme strašne rádi, že jste tady. Horace mluví o dvou letech, co strávil s vámi v Anglii, jako o té nejlepší príprave na ucitelství. Byly to dobré roky i pro nás. Cetla jsem vaše clánky v Moderním šk olství. Vynikající. Když cIovek ucí tak dlouho jako já, neco se naucí. - Divím se, že jste tady. - Proc? Co se vzdelání týce, tohle je místo, kde vlaky nestaví. To je zajímavé prirovnání. Slyšel jste nekdy o tabulový džungli? Tohle je bažina. Bude zle. Jonesy nás nechal ve štychu. Tahle škola má prospechovou skupinu A pro ty nejchytrejší a H pro ty nepolepšitelný. - Gil Jones ucil loni H. - Jeden z mnoha. Ani si je už nepamatuju. Jeden odešel po mesíci. Další odešel, když mu Frankie Davanon zlomil ruku. Dva odešli po trech týdnech. Jones vydržel do konce. Rekl, že se vrátí, ale rozmyslel si to. - Co ucil? - Dejepis. - A co Greg? - Nevezme to, pane. - Já to vezmu. - To není dobrý nápad. - Ale ano. - Máš ucit dejepis na vyšším stupni. Neprijel jsi z Londýna, abys skoncil ve šlamastyce. Ale to já delám. Miluju šlamastyky. - Kdy jsi naposledy ucil? - Moc dávno. Neprichází to v úvahu. Ty decka jsou nevzdelatelný. - Nic takovýho neexistuje. - Není možný je neco naucit. Jsou nebezpecný. Gregu, chci, abyste prevzal sekci H. To je záležitost odboru. Vyriďte to s nimi. - Na to nemám cas. - Já jsem tady a jsem ochotný. Dobrá. Ale jen než najdu nekoho vhodnýho. S dovolením. S dovolením. Vy mužete jít rovnou, pane. - Dobré ráno, pane Thackeray. - Vám taky. - Jak se máte? - Skvele. A znovu do boje, drazí prátelé. Tak prestante! Okamžite! Nechte ten kufrík! Delejte! Jdete od toho okna! Smažte tu tabuli! Nechte toho. Nechte toho! Prestante. Prestante. Na místa! Lavice do porádku. Dejte je na místa a posaďte se. Zacíná vyucování. Na místa! No tak. Rychle! Chtela jsem jen videt, že všichni sedí. Podívejme se, jestli jsme všichni na správném míste. Tohle je trída 202. 202? Ne, ne, já jsem tady špatne. Ukažte rozvrh. NevyšIo to. Posaďte se. Posaďte se, slecno Marinerová. Vy taky. Má ješte nekdo pocit, že potrebuje zkontrolovat rozvrh? Myslím, že mužeme zacít. Náš predmet je americký dejepis. Já se jmenuji pan Thackeray. - Hackery? - Thwackery? Rekl Thwackery? Umíte to vyslovit? Thackeray. - Thackeray. - Správne. Teď zkuste pan Thackeray. Ukaž mu to, Evie. Ukaž! Pan Thackeray. - Správne. - Krásný! Nejmenuji se ani kámoš ani brácha ani cIovek. Jiste me dokážete oslovit pane Thackeray. - No jo, ale co když nedokážem? - Tak me oslovíte "pane". - Ano, pane. - Ano, pane! Mysleli jsme, že te sebrali, cIovece. Máte být v téhle tríde? - Jo, brácho. - Jsem Thackeray. Pan Thackeray. Reknete to, prosím. - Musíte tu bejt novej. - Správne. - Nevypadá to, že jste odsud. - Ne, jsem z Anglie. - Jako z Bostonu? - Ne z Nový Anglie, troubo. Z Anglie. - Byla jste tam nekdy? - Jo. Jezdím tam každej víkend. Jezdíte vlakem, autobusem nebo letadlem? Snaží se zjistit, jestli víš, kde to je. - Jezdí tam stopem. - Jo, vypadáš krásne! - Pane Laredo, víte, kde to je? - Nerek jsem, jak se jmenuju, cIovece. - Ne, ale já rekl vám, jak se jmenuju. - VideI tvuj rozvrh. Vy ríkáte Dannymu "pane"? - Ríká se tomu úcta. Slecno...? - Hillisová. Ale mužete mi ríkat Evie. Ne, dekuji. Povezte mi, kde je Anglie, slecno Hillisová. V Evrope. A je to ostrov, takže musíte jet lodí. - Muže se letet. - Já tam mužu bejt za 5 minut. Cukrátko v nose te tam dostane za minutu. Vy myslíte, že je to legracní? Jste hromada blbcu, abyste vedeli. Copak nevidíte, že tady kámoš vám to chce pomíchat v hlave? Ano, proto tady jsem. Možná jste zapomneI, ale žádal jsem vás, abyste me oslovil jménem. Pak vás požádám, abyste se posadil. Je tady horko, co? Posaďte se, pane Laredo. Nedostal jste svolení. - Je tady horko. - Je teplý den. Posaďte se. - Je horko. - V pohode to líp myslí. - Je mi na omdlení. - Jen jedno, cIovece. - CIovece? - Pane. Otevrete okno. Budeme potrebovat víc než jedno. Podívej se na okna. Pojďte dáI. - Všim sis oken? - Všim. Vypnete to. Vypnete to. Dobrá, na místa. - Podívej se na okna. - Kde sedím? - Tamhle. - Tam nesedím. Prozatím si tam sednete. OK, posaďte se. - Kde sedíte? - Posaďte se tamhle. - Tam sedím já. - Hlavne si nekam sednete. No tak, no tak. Na svá místa. Víte, kde jste sedeli. Na svá místa, prosím vás. Na místa. Dobrá. Posaďte se. - Tady nesedím. - Položte to. Položte to! Historie. Nebylo by moc rozumný jet metrem, kdybyste nevedeli, kam chcete jet. Stan to delá porád. Projíždí se. - Prevíte. - To stací. Když budete chtít mluvit, zvednete ruku. Chci ríct, že záleží na tom, kam jdeme. Historie nám ríká, kdo jsme. Všichni jsme výsledkem historie. Co je tak smešného, pane Laredo? - Nic jsem nerekl. - Proc jste se smáI? - Zeptejte se jeho. - Ptám se vás. Frankie ríká, že o historii neví nic, ale že ví, kdo je. Ví to opravdu? Frankie neví, kdo je! Možná si hoch myslí, že je Elvis. Ať ti máma našije jméno do rukavic, Frankie. Stací! Sednout. Sednout. Sednout. Posaďte se. Shodli jsme se na tom, že je smešné, když nekdo neví, kdo je. Ale podívejme se, co vlastne víme. Kdy by chteI zacít? Reknete mi, kdo jste. Vy jste ten, o kom nevíme, kdo je. Jo, pane Thackeray. Narodil jsem se a vyrostl v Guyane v Jižní Americe. Je to velmi chudá zeme. Když jsem byl asi o rok starší, než jste vy, prestehoval jsem se do Anglie, kde jsem meI lepší možnost najít práci. Našel jsem ji, ucil jsem ve škole podobné téhle. To zní jako dost podelaná zeme. Vetšina zemí je podelaná, pane Laredo. Jediný zpusob, jak to zmenit, je, když vetšina lidí dostane vzdelání. To je historie mého života. Ucil jsem v Londýne a letos jsem šel do duchodu. Duchodu? CIovece, vy jste starej. Ty seš ale blbej. Starejm lidem nesmíš ríkat "starej". - A proc jste prišel sem? - Do toho vám opravdu nic není. Nikdo se zdravým rozumem by do týhle díry nešel. Když pošIou ucitele, který nemá zdravý rozum, potrebujem to vedet. Mám své duvody, proc jsem tady. A ujišťuji vás, že mám zdravý rozum. - Teď vy, pane Laredo, reknete, kdo jste. - Jiste. Kdo jsem, od Dannyho Lareda. - Jsem váš cIovek. - Náš cIovek? - Když neco potrebujete, reknete si mne. - Jako treba? Dobrá. Kdybych vedeI, co chci, tak mám jít za vámi? - Presne tak. - To jste vy? Zase dobre. Rekneme, že bych chteI neco, co byste nesehnal. Kdo byste byl potom, pane Laredo? To se dá zarídit, Lousi. To se urcite dá zarídit. Co tím myslíš, zarídit? Máš zájem. Víš, že máš. - Hej, Wilsie, podívej. - Pripravte se. Teď. Hele, bratri Casmothersové z televize! Mužeme si taky hrát? Vejdete sem, a žádný hraní nebude. Opravdu, ty cernej? A co kdybychom tuhle párty rozjeli? To jsou jen reci, brácho. Koukni se dozadu! Za tebou! Vstan, punku! - Vstan, punku. - Ješte není po všem, cernej. Co udeláš? Co máš? - Fízlové. - Mizíme! - No tak, brácho, jdeme. - Ješte není po všem. Zmizte sakra. Tak pojď! - Dobrá, je po zábave. - Nedelej si starosti, Archi. Nenechaj si me tam. - Nic na nej nemaj. - Zase jsi to posral? Drž hubu, cIovece! Moje rodina je ze Santo Dominga a já jsem hrdá, že jsem Dominikánka. Máme je Italka a táta je Polák. Co jsem potom já? Pizza se salámem. Dobrá odpoveď, slecno Guzmanová. Vetšina z nás se definuje tím, odkud pochází naše rodina. Další? - Pan Radatz? Kdo jste? - Leo Radatz. To je odpoveď na mou otázku. A co vy, slecno Torradová? - Pár koz, co umí mluvit. - Podržte nekdo Billyho. Jmenuji se Rebecca Torradová a jsem ta nejvetší kocka tady. Dobrá, to stací. Vaše definice je založena na tom, jak se vidíte jako žena, jako mladá žena, ano? Jo. Presne to jsem. Nejsem geniáIní, víte, co tím myslím? Ale v necem jsem dobrá. - A to je duležité? - Být populární? - Deláte si legraci? To je nejduležitejší. - To je blbost. - Být populární nic neznamená. - A co neco znamená? Ženská chce bejt populární, tak všem dá. Priléhavý oblecení a makeup nemají nic spolecnýho s tím, kdo je. Je to jen mužský stereotyp. - Kluci, nechte ji domluvit! Mlcte! - Je to jednoduchý. Vy kluci máte v hlave predstavu o tom, jaký mají ženy být. My se snažíme být jako ty predstavy, ale nic z toho nemáme. Je to past. Jo? Možná je to past, když to nemáš, ale já to mám. Byla bych blbec, kdybych se chovala, jako že to nemám. A to je, kdo jsem, pane Thackeray. - Neverím, žes tohle rekla. - Je to blbost. Proc je to blbost, pane Cameli? Je to skvelý, když jste nekdo. Když jste nikdo, co na tom záleží? Existuje neco jako nikdo? Ano, existuje. A je to tvoje vlastní chyba. - Necháš se od každýho postrkovat. - Kdo ho postrkuje? - Všichni. - Vy? Jo. Já. Všichni. Nedelá to z nej nikoho. Každý je nekdo. Možná, že má na práci lepší veci, než se prát s hromadou blbcu. Jedinej nikdo jsou lidi, co týrají lidi, co se jim nepostaví. Rekne tahle kráva nekdy neco rozumnýho? - To stací. Padáme odsud. - Budeme v tom pokracovat zítra. - Pockejte chvilku. - Jo, a proc? Jdete k sestre, ať se vám na to podívá. Nechte mýho bráchu na pokoji, cIovece. Je to težký? - V dané chvíli ano. - Teď poslouchejte vy me, OK? Já vás poslouchám od zacátku. Znám tyhle hluboký, starostlivý žvásty, co nám predkládáte. A nežeru to. Muj brácha taky ne. Cím drív vám to dojde, tím menší možnost, že vám nekdo neco udelá. Jdeme. Rek jsem ti, že me pustí. - ChteI jsi se mnou mluvit? - Slyšel jsi o tom incidentu mezi gangy. Brutalita jedné strany musí být odplacena brutalitou druhé strany. - Kdo v tom byl? - Wilsie a jeho bratr Arch. Jsou ve tvé tríde. Musím dostat zkušeného ucitele. - Zkušeného? Já mám 28 let zkušeností. - V Londýne, a jsi v duchodu. Potrebuji nekoho, kdo ví, co tyhle deti jsou zac. Nekoho, kdo se rozhodl, ješte než je potkal? - To není zkušenost. To je predsudek. - To neríkej, prece me dobre znáš. Ve chvíli, kdy ty deti byly daný do sekce H, ztratily budoucnost. To je predsudek. Nevypadají chytrý a lesklý jako vítezové, tak je necháte prohrát. To je predsudek! Snažím se jim otevrít mysl, Horaci, ale k cemu je to dobrý, když tvoje mysl je už zavrená? Bojovalo se proti segregaci v restauracích na jihu USA. Princip, který ti lidé užili, se nazýval "pasivní odpor". Když na ne lidé lili kávu a kecup, zustali sedet. Nekdy neodporovat muže být silnou zbraní. - Já bych jim to vrátil. - Je hloupý si to nechat líbit. Vyhráli. Jestliže Stan nechce bojovat, nemusí. - Jak to bylo? Posesivní neco? - Pasivní odpor. Já jen nechci... Jo. To je ono. Presne to. Pan Cameli ví docela dobre, kdo je. A co vy, pane Davanone? Já to nepotrebuju. Všichni vedí, kdo jsem. - Vy jste nekdo, koho všichni znají? - Uhodl jste. Posloucháš se? Poslucháte se vubec nekdo? "Všichni vedí, kdo jsem." "Nejvetší kocka tady." "Váš cIovek." Mluvíte o tom, kdo jste, jako by to bylo lehký, jen se podívat do zrcadla. Vedet, kdo jste, je težký. Snažíte se ríct tohle? Jediný, kdo ríká pravdu, je Stan. Všichni predstírají, že jsou nekdo. Bojí se. - Ceho? - Všeho. Že z nich nic nebude. Že skoncí školu. A co potom? Budu volný. - Máma je herecka... - A v cem je? V ***ách? - V Bídnících? - Jezdí na šnury. Být herecka je delat ze sebe nekoho jiného. Ríká, že to deláme porád. Napsala jsem básen o tom, o cem tu mluvíme. Chci ji precíst. Ano, moc rád bych si ji poslechl. "Já jsem v tom novácek, ale ty, mami, v tom umíš chodit perfektne. "V tom, že jsi nekdo, kdo nejsi. "Byla to zábava, když jsi zacínala? "Možná bys mohla dostat roli, kde hraješ matku, mami, "jako Rebecca hraje cuchtu a Danny hraje Dannyho. "Je to zábava, být nekdo, kdo nejsi, co? "Jedine nekdy ráno, "nebo pozde vecer, když jsem v pokoji sama, "a musí se prestat predstírat. "V prázdném pokoji není koho oblafnout. "V prázdném pokoji mužu být sama sebou. "Co se deje, Evie? Celý život jsi byla nekým jiným. "Zkus být Evie v prázdném pokoji. "Zapomnela jsi nebo jsi to nikdy neznala?" - Ahoj. - Ahoj. Slyšla jsem vaše studenty. Co jste delali dneska? Evie Hillisová cetla básen, kterou napsala. Úžasné. Pomužu vám. Díky. Evie je velmi nadaná. - Proc je v sekci H? - Dopracovala se dolu. Je to škoda. Chtela jsem, aby psala do školních novin. Musím jít. Jak se vede, pane T? To byla ale dneska hodina. Ano, byla. Co jsem vám ríkal o tom, abyste se nepletl do mých vecí? Co vám vadí, cIovece? - To, co máte pod kabátem. - A co to asi je? Predpokládám, že je to neco, co by neprošIo detektorem kovu. - Hádám, že je to pistole. - A kdyby byla, co udeláte? - Vezmete mi ji? - Ne. Vy mi ji dáte. Buď mám pistoli, nebo ji nemám, takže se buď mýlíte, nebo jste šílený. Já vám to vysvetlím. Jsem si vedom, že me moc nemáte rád. Ale myslím si, že to není osobní. Nevím, jaké máte problémy, že na ne ve škole potrebujete pistoli. Ať jsou jakékoli, se mnou nemají nic spolecného. - Vubec nic. - Nechcete zastrelit me. Nemyslel jsem na to, ale situace se rychle mení. Zamysleme se *** tím chvilku. Jestli se na nás podíváte, uvidíte, že já se odsud nehnu. Teď... se zamyslete *** tím, kde jsme. Prímo *** policisty v hale. Kdybyste na me vystrelil, nedostanete se odsud. Myslím, že nechcete prijít o život kvuli mne. - Máte to promyšlený, co? - Ty víš, že mám, synku. Teď mi dejte tu pistoli. A co pak? - Odevzdám ji. - V každým prípade jsem v prdeli. - Odevzdám pistoli, ne vás. - Zeptají se, jak jste k ní prišel. To nechte na mne. Hodne lidí mi chce neco udelat. Teď jste jim to umožnil. - Tommie na nás ceká. - Jdeme. - Máš tu vec, ne? - Jdeme. Má bouchacku. Na záchodech ve tretím patre jsem našel... tohle. - Vy jste to našel? - Presne tak. Podívejte, jestli jste to vzal nejakýmu díteti, chceme znát jeho jméno. Našel jsem to. Jste ta osoba, které to mám predat, nebo ne? Dekuji vám. Poslouchej, cIovece, myslel jsem, že nekdo bude ranenej nebo mrtvej, postrelenej nebo tak. Ale nikdo nebyl ani ranenej. Nic se nestalo. - Zabloudil jste, pane? - Ne, vubec, ne. Snad mi mužete pomoci. Kdysi tu bydleli Douglasovi. Už dávno tu nejsou. Hodne dávno. PREŽITÍ Jestli prežijeme nebo ne, jestli budeme dáI existovat nebo existovat prestaneme. A naše otázka je, co potrebujeme, abychom prežili v zemi, jako je tahle? - Práci. - Konexe. - Odvahu. - CIovek musí bejt chytrej. - Myslíte tím vzdelaný? - Ne v týhle posraný škole! Myslíte, že tady vzdelání nedostanete? Mužete dostat vzdelání z knih, ale to nic neznamená. - Proc to nic neznamená? - Nedostaneme práci. SociáIní podpora dlouho nevydrží. A co budeš delat pak? - Moje máma není na podpore. - Uklidni se. Prestan. Uklidni se. Položím vám otázku, pane Carrouthersi. - Má vaše matka nejaké vzdelání? - O mou rodinu se nestarejte. Moje máma má dve zamestnání a dre jako kun! A prežívá. Jsme tu proto, že naše matky nebo otcové nebo nekdo prišli na to, jak prežít. Teď je rada na vás. To je úkol na zítra, premýšlejte, jak si poradíte, abyste prežili. To je hromada blbostí, cIovece. Tohle je trída H. Když vás dají do trídy H, tak si myslí, že neprežijete. H znamená, že jdete akorát do pekla. - Už na nás mají názor. - Tak ať ho zmení. To urcite. Možná by to šIo tam, kde jste byl, nebo kam jste chteI jít. Jel jste do Anglie a tam jste nekde ucil. Myslíte si, že jste nekdo. - Jsem nekdo. Každý je nekdo. - V týhle zemi jste nikdo. Ať ucíte, v kolika chcete školách, lidi vidí jen cernou kuži. - Co chcete, aby videli? - Me. Kdo jste? Vidíte se tak, jak chcete, aby vás videli? Pak v sobe musíte videt charakter, disciplinu a odhodlání dustojne prežít, bez ohledu na to, jak tvrdý je život kolem vás. Jste taková? Jestliže ne, chcete být taková? Jestliže ano, pojďte se mnou. Pujdeme po ulici a podíváme se, co dokážeme, aby videli. No, nepujdete? Jdeme nakupovat? Provádíme pokus. Potrebuji dobrovolníka. Co vy, Davanone? Chceme zjistit, jak se poucíme z toho, jak na nás lidé reagují. Vidíte tu ženu tamhle u zastávky autobusu? Jdete k ní. Zeptejte se, co si myslela, když jste k ní šel. - To je všechno? - Pak nám to prijďte ríct. - Dobrá, Frankie. - Je bílej. To nic nedokáže. Když provádíte pokus, potrebujete kontrolní skupinu. Pan Davanon je naše kontrolní skupina. Hej! Jdi, Frankie, jdi! To je ono, Frankie! Hej, Frankie, vzdej to, brácho! Teď potrebuji dalšího dobrovolníka. Archi. Nejdrív si s tebou o tom chci promluvit. Hej, o cem to mluví? Prominte, paní. Mužu se vás neco zeptat? Jmenuji se Archie Carrouthers. Studuji na škole Johna Adamse. Delám školní projekt. Pomohla byste mi? Vcera jsme tam venku videli, že do znacné míry je v naší moci, jak nás lidé vidí. "Hej!" vám zarucí jednu reakci, "Prominte, pane," zarucí jinou. Když oslovíme nekoho s úctou, je jistejší, že se nám taky dostane úcty. Ne vždy, ale casteji, než si myslíte. Jestli jste chytrí, to by vám meIo stacit. Obycejná zdvorilost." Prosím." Dekuji." "Prominte." Kouzelná sluvka. - Hej... Pane Thackerayi. - Slecno Torradová. Jak se vede? - Chtela bych si o necem promluvit. - Ovšem. Co máte na mysli? Premýšlela jsem o tom, o cem jsme mluvili, jako treba jak Evie ríká, že vlastne nevíme, kdo jsme. Nekdy je to velmi težké. Jo, to jo. Ale já mela na mysli tohle: "Co když víme, kdo jsme, "ale už tím nechceme být?" Lidé se mohou zmenit. Já ráno vstanu a musím myslet na to, co si obléknu, a na vlasy a na makeup. - Je mi z toho nanic. Chce se mi brecet. - Divíte se, proc to deláte. No, já vím, proc to delám. Nikdo nemá rád dívku, které na sobe nezáleží. Já vím, že jsem hezká, a jim se to líbí. A to je pro vás duležité? Já mám na mysli, že cIovek musí mít sebeúctu. Já nevím. Když vás nemá nikdo rád... Nejdríve musíte mít ráda sama sebe, není to tak? Rebecco, kde to sakra seš? Pane Thackerayi, díky, že jste me poslouchal. - Potkala jsem pana Thackerayho... - Ale já na tebe cekal. - Na shledanou. - Na shledanou, pane Thackerayi. Musel jsem na tebe cekat. Tohle se nedelá, ty devko. Promin. Už jsem rekla promin. Oblicej máš rozmazanej. Vypadáš jak levná devka. Dej mi pár minut. Upravím se. To nevadí. Stejne je každýmu jedno, jak vypadáš. Hej! Opozdila se, ale je tady. Bude zábava. Frankie, já nevím, jestli to chci ješte delat. No tak. Tady je. Prominte, že se opozdila, kluci. Omluv se. Rekni: "Prominte!" No tak, rekni to. Omlouvá se, kluci. No tak, dejte mi peníze predem. VEREJNÁ ZAHRADA SLUMA BUSTERA - Ty jsou krásné. - Dobrý den, pane Thackerayi. - Deláte to casto? - Kdykoli mužu. Já rád... neco pestuju. Jsou krásné. MeI jsem zahradu u bytu v Londýne. No, už vás nebudu zdržovat. Nahledanou zítra ve škole. Pane Thackerayi, radši se o tom ve tríde nezminujte. Na kvetinách není nic špatného, ani na krášlení okolí. Nedelejte si starosti. Když nechcete, nic nereknu. PRIJME SE POMOCNÝ ZAHRADNÍK - Prominte, slecno. - Prosím, pane. Prejete si? Ano, myslím, že byste mi mohla pomoci. - Nech me, cIovece. Nech me! - Pssst! Nestrachuj se, bráško. Moc te neporežu. A na oplátku mužeš laskave dorucit bráchovi vzkaz. Zeptej se ho: "Jakej je to pocit bejt mrtvej?" - Pane Thackerayi, to je skvelé. - Díky. To je od vás hezké. - Pujdete za ním, ano? - Jo, pujdu. Dobre. OK. Chci vám neco ríct. Budu jednat s podnikateli v okolí, od dodavatelu pres prodejny s pocítaci až po plynárny. Kdo má zájem o brigádu po vyucování... - Je tohle pomoc pro sociáIne slabé? - Nezvedl jste ruku, pane Davanone. Už mi lezou krkem všichni, co se starají o všechnny ostatní. - A co my? - Kdo je to "my"? - Vás to nezahrnuje. - Chcete neco ríct, pane Davanone? Každý se muže pretrhnout a pomáhá cernejm a Portorikánum a teplejm a ženskejm. Já jsem jen bílej mužskej, a tak nejsem v žádným seznamu. To je blbost. A já ti reknu proc. V první rade nikdo nikomu nic nedává. Jestliže ti nekdo dá místo, ty si ho musíš udržet. Za druhý, tyhle laskavosti, kdy "dovolují" cernejm nekam prístup, tak na tech místech cerný nikdy nebyli. Ty místa byly vždycky jen pro bílý. A neslyším, že by sis na to stežoval. Tys nikdy ve svým líným živote práci ani nehledal, takže nevíš, o cem mluvíš. Muj táta musí vždycky najmout cernýho, protože mu šéf ríká... - Je tvuj táta mistr? - To si piš, že je. A mužeš mi ríct, kolik je tam cernejch mistru? - To bylo velmi pusobivé. - Byla to jen cistá pravda. Pockejte. Cistá pravda je to nejlepší. Vy ve tríde moc nemluvíte. Když mám co ríct, tak to reknu. - Lidi vás poslouchají. Všiml jste si toho? - Ne. - Máte neco duležitejšího na práci? - Jo. Jako treba jak zustat naživu. Nepotrebuju nekoho v nóbl obleku, aby mi dával hodiny, který nemají nic spolecnýho s mým prostredím. Jestli chcete neco ríct, tak ven s tím. Máte gang. Tak mluví fízlové. "Vudce gangu", a dají vám to do rejstríku. Takže nejste vudce. - Asi mluvím s nepravým cIovekem. - Asi jo. Kdy už vyrostete? Vudcí kvality nerostou na stromech. CIovek se s nimi musí narodit. Vy jste si o ne neríkal, ale máte je. Máte své následovníky, ale nevíte, kam je vzít. Nelíbí se vám, jak systém funguje. To je jasný. Proc nevezmete ten talent a hnev a neco s tím neudeláte? - Podívejte se, já delám veci pro sebe. - Jaký? Rvacky? Chráníte ten žalostný centimetr trávníku? 25letí vudci gangu neexistují. Vám je skoro 20. - No, nekdy to tak vyjde. - Umírat pro nic je blbost. - Já nemyslím, že jste blbý. - Možná mi na tom nezáleží. Váš bratr je jeden z tech, co vás následují do niceho. Záleží vám na tom, co se s ním stane? Možná mi budeš umet odpovedet. Arch a Wilsie Carrouthersové jsou asi rok od sebe. - Myslím, že to jsou dva roky. - Ale jsou ve stejné tríde. Wilsie opakoval 8. a 11. trídu. Jaký je tu zákon? Musí školu dodelat? - Ne, muže odejít v 16. Proc? - Protože je porád tady. Na shledanou zítra. - Hej! Jak se vede, pane Thackerayi? - Pane Laredo, máte dobrou náladu. Jo. O tech brigádách, jak jste ríkal, premýšlel jsem o tom... Já vždycky premýšlím! Je to bezva, jak se o nás staráte. Herbie a Angel by potrebovali brigádu, ale bojí se vám ríct. Vy mi tohle nesdelujete z dobroty svého srdce. Neco jim za to úctujete. Oni se postarají o me a já o vás. Nemám zájem, pane Laredo. Domyslel jsem si, že jste jeden z tech altuistu... Zaprvé je to altruista. Zadruhé vám to reknu na rovinu. Nezajímám se o váš plán. Nezajímám se o podíI z penez z necí brigády. Nestojí mi to za to. - Snažím se dokázat, co mužu. - To není pravda. Zdaleka nedokazujete to, ceho jste schopen. A nikdy to nedokážete, pokud vám pujde o pet centu nebo puI dolaru. - Jste velmi chytrý kluk. - Jde mi to. Ne, vubec vám to nejde. A o to jde. Porád se jen honíte, ale nikam to nevede. Nebo vede? Jo, už jdu. - Pane Thackerayi! - Zastavil jsem se v Clarionu. Vy jste tam vubec nešla. Já práci vlastne nepotrebuju. - Mužu mluvit s vaší matkou? - Není tu. - Je nejaký duvod, proc nemužu dovnitr? - Ne, samozrejme ne. Není doma. Mužete prijít jindy, ale rekne, že je to moje vec. - Vy jste s ní o tom mluvila? - Jo. - Ona nic... - Rekla, že je to na mne. Není duvod, proc s ní mluvit. - Vaše matka tady nebydlí. - Je na turné. Ale vrátí se. Vrátí se brzy. Vím, že se vrátí, co nejdrív bude moct. Je to duležitý pro její kariéru. - Jinak by ne... - Není na turné. Nikde nehraje. Musím tu zustat. Kdyby to nekdo vedeI, dají me opatrovní***. Ale ona se vrátí. Musím tady být. Musím se o ni postrat. Nemá nikoho jinýho, pane Thackerayi. Prosím vás. - Kde je? - Je ve vezení. Ale je v protidrogovým programu a je to dobrý program. Tentokrát toho nechá. Nedal bych vás opatrovní***. Toho se nebojte. Ale co kdybych vám našel nekoho, kdo by tu bydlel s vámi? Opravdu to mužete udelat? Je možný udelat težší veci než tohle, Evie. Chodit s holkou není jako se potloukat s klukama. Neco se ocekává. Cekáš, že ti dá, protože jsi jí koupil hamburger? Co si budeme namlouvat? Holky chtejí stejný veci jako kluci. - To si jen myslíš! - Vy si nemyslíte, že je to pravda? Sex je sex, OK? Kluci jsou zvírata. Mozek jim spadne do kalhot a ruce mají jak chapadla. Já te videI v pátek vecer v pruhledný bluze a tesný sukni. Když chceš, aby kluci byli v pohode, proc je tak hicuješ? Já nemyslím, že holky se chtejí vyhnout sexu, jen musí neco znamenat. - Je tohle opravdu ten rozdíI? - Ne. Vidíte, v tom to je. Všichni si myslí, že kluk se chce vždycky dostat holce do kalhotek. - A vy ne? - Ne vždycky. Mají to v hlave, že to chceme, i když treba nechceme. Nikdo neví, oc vám jde. Víte, jen mezi dvema lidmi. - Tak by to meIo být. - A co se pak stane, to se stane. Velmi zajímavé. Pane Thackerayi, a co vy? Máte nekoho? - Dej si pozor. - Ne, to je férová otázka. - Byl jsem ženatý. - Nechal jste ženu v Anglii? - Byl ženatý, ty trdlo! - Žena zemrela pred mnoha lety. - Byla to Anglicanka? - Mlc už. - Ty mlc! - Ano, byla to Anglicanka. Cerná, jestli chcete vedet. Máte nekoho teď? - Teď ne. - Konecne to nekam vede. - Zdá se, že ano. - Reknete nám, co je to "teď ne". Pred lety, když jsem byl mnohem mladší, jsem tady znal jednu ženu. - Takže vy jste tu už byl? - Ona byla odsud. Ale byla v Guyane. Její rodina tam na rok prijela. - Vy jste nebyl ženatý? - To bylo, než jsem manželku poznal. A co stalo mezi vámi a tou ženou z jižní strany Chicaga? Nevím. Opravdu nevím. Nekdy si myslím, že když je mezi mužem a ženou neco dobrého, vydrží to... ...na celý život. Nekdy i déle. Prominte, že vyrušuji, ale pan Weaver s vámi chce mluvit. Dobre. Prijdu, jakmile skoncí hodina. Rekl mi, že to mám za vás doucit. Pánové Dennis a Alvarez od policie se vás chtejí neco zeptat. - Chcete, abych opustil místnost? - To není treba. Posaďte se, prosím. - Pamatujete se na tu pistoli? - Ano, jiste. Dobre. Testovali jsme ji. Tu zbran použili pri strelbe pred 5 mesíci. Jeden policista byl vážne ranen. - To je mi líto. - Chceme vedet, komu patrila. Rád bych pomohl, ale nemužu vám to ríct. Ta pistole postrelila policistu. To neznamená, že ten, kdo strílel, je tady. - Tu starost ponechte nám. - Nemohu vám pomoci. Dal jsem slovo. Bráníte spravedlnosti, pane Thackerayi, kryjete krimináIníka. Neházejme tady obvineními. Vy byste tu pistoli nemeli, kdyby mi nekdo neduveroval. To se nezmenilo, a nezmení se to. Když me pánové omluví, musím se vrá*** do trídy. Marku, je mi to líto, ale opravdu nemám na vybranou. Nebudeš tu moci dáI ucit. Emory to prevezme, než najdu náhradu. Pan Emory vám dal kompozici. Doufám, že jste byli pripraveni. - Jakto že odcházíte? - Osobní duvody. My jsme tady taky delali hodne osobních vecí. - Dostal jste lepší místo? - Ucit decka, co umejí prežít? Nejsou to osobní duvody. Je to tu pro nej moc horký. - O cem to mluvíš? - Byla jsem dole. Vyšel z kanceláre Weavera s poldy. Vsadím se, že nekoho udal. Neverím tomu. Nevím, komu mám vrá*** klíce. - Myslel jsem, že je dám tobe. - Je mi líto, že k tomu muselo dojít. - Muselo? - Nedal jsi mi na vybranou. Dal jsem studentovi své slovo. Copak na tom nezáleží? Tobe se to lehko rekne, ale já musím myslet na celou školu, nejen na jednoho studenta. Ale práve to je škola, Horaci, jeden z nich. A další. - Kdysi jsi to vedeI. - Než zacneš nekoho vinit... Jakmile zacneš delat kompromisy, je težké prestat. - Rekni to školní rade. - Pak je to príliš mnoho kompromisu. Ríkej to státní a federáIní správe. Zjistíš, že sis možná ochránil místo, ale to, co rídíš, už není škola. Marku, co je tady v neporádku, to se nedá tady napravit. Tady už je konec všeho dení. CIovek si musí urcit svou hranici a stát tam, ať se deje, co se deje. Tak to vidím já. A ty to nevidíš... ješte. Preju ti hodne štestí. Ja tobe taky. SVATBA RICHARDSONU V AFRICKÉM CENTRU - Máte nejaký problém? - Ne. Je v redakci archiv starých novin? Je jich tu za 45 let, slecno, až k prvnímu výtisku. Evie, co tu deláte? Pojďte dáI! Panebože! Stalo se neco? Chtela jsem se zeptat... Vy opravdu odjíždíte! Všichni nás považují za neschopné, ale my jsme vás neopustili. Danny chce jít na vysokou. Rebecca prestala Frankiemu delat šlapku. Já jsem dokonce šla do tech novin. - To je bájecné. - Jenže vy nás opouštíte. Nemužu si pomoct, jestli to tak vypadá. - Procpak jste za mnou prišla? - Ne kvuli sobe. Ta žena, kterou jste kdysi znal. Jmenovala se Emily Douglasová? - Jak to víte? - Pracovala jsem v té redakci. Prohlížela jsem staré noviny. V obchodní sekci jsem našla stavitele Lawrence Douglase. Dostal kontrakt na stavbu obchodního centra v Guyane. Byl to velký clánek. To bylo velmi vynalézavé. Udelalas na me dojem. Podívala jsem se do Zlatých stránek. Jeho firma už neexistuje. Zkusil jsem telefonní seznam a dokonce i policii. - Nezkusil jste ale spolecenské stránky. - Cože? Emily Douglasová se pred 26 lety provdala za Jacka Taylora. V oznámení je adresa rodicu. Bylo to jen pár telefonátu. Její manžel zemrel pred dvema lety. Má syna. Syn se s vámi chce sejít. - Zavolám pozdeji. - Mám tady schuzku s panem Taylorem. To jsem já. Jak se máte, pane Thackerayi? Matka je velmi nemocná. - To je mi velmi líto. - Pojďte, vezmu vás k ní. Asi bych meI vysvetlit, oc tu vlastne jde. Kdysi jsem s vaší matkou meI velmi duverný vztah. - Milovala vás. - To vám rekla? - Jo. - Tak proc...? Proc odjela? Ať vám to vysvetlí sama. Zmizela. Psal jsem dopisy. Všechny se mi vrátily. Muj dedecek je všechny zabavil. Pak je poslal zpátky. Chápu. Po smrti ženy jsem nemeI chuť se znovu oženit. Ale zacal jsem dumat *** tím, co se stalo s vaší matkou. Když mi nabídli místo v Chicagu, vzal jsem ho. Asi jsem se chteI ješte jednou pokusit ji najít. A našel jste ji. Mami? Máš tu návštevu. Jdu si pro kafe. Asi si budete chtít popovídat. Je to tak dlouho, Emily. Moc, moc dlouho. Jen se na nás podívej, Marku. Kolik je to let? Léta a léta. Ale zdá se to jako vcera. Marku, zaplať pánbuh, že ses nezmenil. Vždycky jsi vedeI, co mi máš ríct. Hodne jsem na tebe v posledních mesících myslela. Hrozne moc jsem te chtela ješte jednou v živote videt. - Je tohle konec? - Nemluvme o tom. Mela jsem dobrý život. Posaď se. Marku, oženil ses? Zemrela, už je to docela dávno. - Ale byl jsi s ní šťastný? - Ano. Dobre. To jsem ráda. Strávil jsem skoro celých 30 let tím, že jsem znovu prožíval náš spolecný rok a puI. Predstavoval jsem si, jestli by to bylo takové, kdybychom byli mohli zustat spolu. Ta zahrada. Stále na sobe cítím tvoje ruce v té zahrade. Muže být neco tak perfektního? To nikdy nemužeme ztratit. To se nemuže zmenit. To, jak se zdáIo, že se hvezdy zapletly do listí. Vždycky jsme mysleli, že tam zustanou. A ony zustaly, Emily. Porád tam jsou. Ach, Marku. - Tak proc...? - Byla jsem tak strašne zmatená. Strašne. Muj otec nás odtamtud tak rychle odvezl. Hlava se mi z toho tocila. A taky jsem se nechovala sporádane, že? Urcite ne v tech chvílích. Myslet na tebe bylo tak bolestivé, Marku. Tvoje bolest byla moje bolest, Emily. Ne, ne, Marku. Pro tebe to bylo mnohem težší, byl jsi sám a nic nevedeI. Já jsem alespon nebyla sama. Mela jsem tvého syna. Prominte, že vás ruším. Doktor ríkal... Rekla vám to. Kde jste byl? Cekám tak dlouho! - Cekáte? - Neco se semele. - Uklidnete se. Co se semele? - Wilsie má další vec. Pistoli. - Další? - Ta, kterou jste mu vzal... - On vám o tom rekl? - Domyslete si to. Já jsem ten, kdo všechno zarídí. Rekl si o pistoli. - To nebyla jeho pistole? - Dostal jsem ji od nákýho chlápka. - Tou pistolí se strílelo. - Wilsie tu pistoli predtím nevideI. - Reknete to policii? - Ríct jim, že jsem mu sehnal pistoli? Mohl by jít sedet za postrelení policisty. - NemeI jste ho udat. - Já ho neudal! - Co to sakra ríkáte? - Nevedeli, že tu pistoli meI Wilsie. Vy jste ji odevzdal a neudal jméno? To by vám neprošIo... A taky že neprošIo! Proto vás vyhodili. Wilsie to neví. Myslí si, že ho policajti hledají. ChteI sehnat pistoli a vyrídit si to s Tommiem. Jeden nebo oba budou mrtví. On si myslí, že už nemá, co ztratit. Musíme ho najít. Až ho najdeme, postavíte se za nej? Vy jste se postavil a vyhodili vás. Co myslíte, že se stane mne? O to nejde. To se snažíte ríct. - Já nic neríkám. - Ale jo, cIovece... pane Thackerayi. Nevím, jak jste me k tomu dokázal premluvit. Najdete ho, a já se za nej postavím. Dobre, pane Thackerayi, tady to je. Já mizím. Jo? - Co tu deláte? - ChteI bych mluvit s vaší matkou. - Vy ale máte drzost sem prijít. - Kdo je to? Vím, že Wilsie mohl školy nechat pred dvema lety, ale nenechal. Jediný duvod musí být, že má matku, která na nej má vliv. Proto doufám, že mi teď pomužete. - Pomozte mi pomoci Wilsiemu. - On mu nechce pomoct. - On ho do toho dostal. - Nech me ho vyslechnout. - Jaké trable má muj kluk? - Zatím to není nic vážného. Ale on to neví. MeI pistoli. Dal ji mne. - Vy jste ho udal policajtum. - Kolikrát ti to mám ríkat? Polici jsem odevzdal pistoli, ne vašeho bratra. Myslí si, že ho hledá policie. Má novou pistoli. Musím ho najít, než udelá další chybu. On pomuže fízlum najít Wilsieho. Nic ses nenaucil, jestli nevíš, komu verit. Já mu verím. Ver mu taky. Víš, kde je tvuj bratr schovaný. Odveď ho tam. Wilsie? Wilsie? To jsem já, Arch. Jdu dovnitr. - Kdo je to s tebou? - Thackeray. Stujte. Okamžite vypadni, Archi. - Je to dobrý... - Podívej, tohle je moje vec. Jdi. Snad si nemyslíte, že to se mnou zase uhrajete. Tamtou pistolí se strílelo na policajta. Já vím, že tys v tom nebyl. Je to pravda? Prived jste policajty? - Ne. - Ale hledají me? - Ne. - Prestante lhát, cIovece. Rebecca vás s nima videla. Bez té pistole se neodvážíte me nazvat lhárem. Je to takhle lepší, cIovece? Reknete mi ješte jednou, že jste policajtum nic nerek. Nebuďte hloupý. Mluvil jsem s nimi, ale vaše jméno jsem jim nedal. Proc myslíte, že jsem odešel ze školy? Vyhodili me. Proc? Proc bych tomu meI verit? To hlavní, co chci pro svoje studenty udelat, je, aby sami premýšleli. To by nebyl špatný nápad, než vám život vybouchne pred ocima. - To je moje starost. - Vaše matka si s tím delá starosti. - Mou matku z toho vynechte. - A jak? Nebudu tady stát a povídat si s vámi. - Podívejte, jestli pujdeme na policii... - Rekl jsem, nechte toho! - Dobrej pokus, Tommie. - Mám ctyri. - Kolik máš ty, cernej? - S tím si nedelej starosti. - Nemáte šanci se prostrílet. - Trochu si tu šanci vylepším. Vyrídíme si to mezi sebou, ty a já. Postav se, a já se taky postavím. Tak si to vyrídíme jen já a ty. Co to deláte? Dolu, cIovece! To nemužete, cIovece! Kdo to sakra je? Co to delá? - Je to Thackeray. - Thackeray? - Je šílenej? - Nejsem ozbrojen. - Zabijou vás, cIovece. - Odejdete odsud. Musej tu bejt policajti. Musí to bejt bouda. - On jde sem. - Klid, klid! Rozhodnete se. Buď me zastrelíte, nebo odsud odejdete. - No tak, dolu. - Nikdo tam není. Pockej, pockej! Nikdo nevleze pred pistoli. Zbývá vám jen pár vterin, abyste se rozhodli. Oddeláme ucitele a je po nás. Vypadneme. Rychle! CIovece, vy jste ale chlap, pane Thackeray. To byla fantazie. Úplná fantazie, cIovece. Tady to máte. Já už jednu odevzdal. Teď jsi na rade ty. To nemyslíte vážne, cIovece. Já chci odevzdat tohle. A nekdo me asi bude chtít vyslechnout. Rád bych udelal prohlášení. Kde najdu detektiva? - Vcera chytli Wilsieho. - A Dannyho mají taky, cIovece. Posaďte se. Chci vám predstavit... - Co se stalo s Dannym a Wilsiem? - To není vaše vec. Posaďte se. - Proc nám to nereknete? - Proc tu není pan Thackeray? Toto je hodina dejepisu. Pan Vollick bude váš ucitel. Na svá místa a otevrete si knihy. - To není náš ucitel. - Jo, náš ucitel byl cernej. - Treba jim budete chtít dát kvíz. - Kvíz? - Myslel jsem, že vás zavreli. - Ne, všechno je v pohode. Pan Thackeray se o všechno postaral. Byl jako náš advokát. - Tady máte odpoveď. Teď se posaďte. - Ne, to neudeláme. Nikdo si nesedne, dokud nám nereknete, proc tu není pan Thackeray. - To není vaše vec. - Je to náš ucitel. Váš ucitel práve nastupuje do letadla do Londýna. To není pravda. - Chci porádek. - Chcete úctu, pane Weaver? - Tak ji nejdríve prokažte nám. - Ano, správne. Pane Weaver, konecne jsme dostali opravdového ucitele. Nevezmete nám ho. - Syšel jste nekdy o stávce vsede? - Ale my budem stát. Jo, pasivní odpor. - Porád tam jsou, jo? - Až do konce. - Navedl jsi je k tomu? - Asi ano. - Trochu jsem je poucil o historii. - Pak tam tedy jdi. Thackeray! Thackeray! Thackeray! Thackeray! Thackeray! Thackeray! Asi bych meI odejít. Pan Vollick to s vámi nemeI lehké. Podekujte mu za jeho snahu. Dekujeme, pane Vollick. To už je lepší. Teď se posaďte. Musíme pracovat. Hovorili jsme o zdravotnictví a nadcházejících volbách. Vítejte zpet. Díky. Je dobré být zpátky. To je všechno, co jsem chtela ríct. Nashle zítra. Jo, na shledanou zítra. Ješte neco. Jste ten nejneobycejnejší muž, jakého znám. William Lopatynski. Arch Carrouthers. La Verne Marinerová. La Verne bude stážistkou v kampani senátora Butlera. Senátor Butler neví, co ho ceká! Danny Laredo! Rebecca Torradová. Evie Hillisová. Evie studuje vecerne žurnalistiku. Wilsie Carrouthers. Wilsie pracuje ve federáIním programu pro práci s poulicními gangy. Lynn Guzmanová. Nekdy vás muselo napadnout, že to nedokáží. Nekdy me napadlo, že já to nedokážu. Co tomu ríkáte? Sám jsem delal tu kvetinovou výzdobu. Vsadím se, že tu ješte nikdy takový maturitní vecírek nebyl. Jsi génius. Je to nádherné. No tak, chceš si zatancit? Pane Thackerayi, je tam 500 predmetu, které bych mohl studovat! - Nedelejte je všechny hned první rok. - Pokusím se. - Frankie? - Co ten tu delá? Ani nematuroval. - Co to deláš? - Tancuju s kamarádem. - Budeš tancit, s kým ti reknu. - Už jsem rekla, že jsem s tebou skoncila! - Cos to rekla? - Ano, to jsem práve udelala. Práve jsem absolvovala Johna Adamse. A tebe jsem absolvovala už dávno. Sundej ze me tu ruku, nebo ti ji sundám sama. - Nikdo mi nebude dávat kopacky. - Rekla to jasne. - Nesahej na ni. - Ty me donutíš? - Jo, když budu muset. - Privedeš na me celej svuj gang? - Já jsem tady. - Jo. Já taky. A já. No, proc tu jen tak stojíme? Hudba! Smím prosit? - Mela ses ho zeptat. - Já se zeptám. - Kdy? - Asi pozdeji. Proc ne teď? Bež. Prominte, pane Thackerayi. Všichni se chceme rozloucit. Ješte se nemusíme loucit. Párty ješte neskoncila. A taky bychom chteli vedet, kdy se vracíte do Anglie. Hodne jsem o tom premýšlel. V Londýne me dali do výslužby. Možná, že tohle je ta výslužba. Titulky: SDI Media Group Ripped by: SkyFury