Tip:
Highlight text to annotate it
X
Subbed by:
steps
Stipendium ve výši 30 000 dolarů získává
Miss Louisiana, Erika Schwarz.
A novou Miss Amerika
se stává Miss Kansas,
Tara Dawn Holland.
...stipendium...
získává Miss Louisiana, Erika Schwarz.
A novou Miss Amerika
se stává Miss Kansas, Tara Dawn Holland.
Na světě jsou dva druhy lidí -
vítězové a poražení.
V každém z vás, hluboko uvnitř,
dřímá vítěz,
který chce být probuzen
a vypuštěn do světa.
Díky mému devítibodovému programu
"Odmítni prohrávat"
máte nyní všechny potřebné
nástroje a znalosti k tomu,
abyste mohli skoncovat
s tím věčným prohráváním.
Abyste se mohli rozletět do světa
a splnili si své sny.
Už žádné váhání.
Žádné reptání.
Žádné výmluvy.
Chci, abyste vyrazili do světa
a stali se vítězi.
Děkuji.
Děkuji.
Už jsem na cestě.
Nevím na jak dlouho.
To nevím.
On nemá kam jít, Richarde.
Ne, nekouřím.
Vždyť jsem v nemocnici.
Jo, dobře. Ahoj.
Malá Miss Sunshine
Slečna Hooverová?
Váš bratr je v pořádku.
Neměli by se mu dostat do rukou
žádné ostré předměty... nože, nůžky.
Pokud máte doma nějaké léky nebo sedativa,
schovejte je na bezpečném místě.
- Rád bych si ho tu nechal, ale...
- Já vím. Pojištění.
Chcete ho vidět?
Ahoj, Franku.
Sheryl.
Jsem tak ráda,
že jsi pořád tady.
Tak aspoň jeden z nás.
Díky výraznému systému nízkého
tlaku *** Novým Mexikem
můžeme v této oblasti očekávat
nárůst vlhkosti a mírné ochlazení.
V Albuquerque mohou teploty
klesnout o 3 až 5 stupňů.
Žádné větší přeháňky
však neočekáváme...
Chceš si povídat?
Ne.
Ahoj?
Je někdo doma?
Pokoj budeš mít
společný s Dwaynem.
Ahoj, Dwayne.
Je tu strejda Frank.
Jemu to nevadí, Franku.
Už jsme o tom mluvili.
Já vím, já vím. Ale nemůžeš spát sám.
Doktor říkal...
Promiň, ale musím na tom trvat.
Dwayne je opravdu tichý.
Určitě spolu budete dobře vycházet.
A tady budeš spát.
Franku, prosím.
Prosím.
Děkuji.
Začnu dělat večeři.
Až se tu trochu zabydlíš,
tak přijď.
Jo a dveře nech otevřené.
To je důležité.
Dwayne, v autě mám
kuřecí stehýnka.
Můžeš pro ně skočit?
A já zatím udělám salát.
- Olive?
- Jo?
- Je tam s tebou děda?
- Jo.
- A co děláte?
- Nacvičujeme.
- Dobře, večeře je za 10 minut.
- Dobře.
- Ahoj.
- Ahoj. Frank je tady.
Bože.
Volal už Stan Grossman?
Zkus se podívat na záznamník.
Dwayne, prosím tě, trošku sebou pohni.
To kuře je v autě.
A nachystej papírové talířky.
Vzpomínáš, jak byla Olive
druhá v Malé Miss Sunshine?
Zrovna mi volali...
To je tvoje sestra!
Do prdele.
Ahoj, Richard Hoover.
Je tam Stan Grossman, prosím?
Můžu ho někde zastihnout nebo...
No, jen by mě zajímalo,
jak to vypadá s tou knihou.
Jestli...
Ano.
Dobře, tak ať mi prosím zavolá,
kdykoliv během víkendu.
Má moje číslo. Jen ať mi dá vědět,
že to klaplo.
Dobře? Děkuji vám.
Nashledanou.
- Tak co je se Stanem Grossmanem?
- Právě je ve Scottsdale.
Proč nezavolal?
Necháš mě chvíli o tom
přemýšlet, prosím?
Dwayne, můžeš se jít podívat na Franka?
A řekni mu, že je večeře.
Olive! Večeře!
Už jdu.
Co je? Večeře?
Ty nemluvíš?
Proč ne?
Můžeš mluvit,
ale nechceš?
To je Nietzsche?
Ty nemluvíš kvůli
Friedrichu Nietzschemu.
Tak to je síla.
Franku, můžeš si sednout sem,
vedle Dwayna.
Tady je salát
a ještě přinesu sprite.
Olive, no tak.
Je večeře.
Jo.
Tak co, máš nějaké kamarády?
Nikoho?
"Všichni mě štvou."
A co tvoje rodina?
"Všichni."
Franku. Ahoj.
- Richarde.
- Rád tě vidím.
Dojdu pro Olive.
- Olive? Tati?
- Klidně začněte jíst.
- Tak už pojďte.
- No jo.
- Franku, dáš si sprite?
- Ano.
A všichni musí sníst
aspoň trochu salátu.
Dík, Sheryl.
Zlato.
Tak, Sheryl, nemohl jsem si nevšimnout,
že Dwayne přestal mluvit.
No, ano, on drží slib mlčení.
Slib mlčení?
Jo. Chce se přihlásit na leteckou akademii,
a stát se testovacím pilotem.
Hodlá držet slib mlčení,
dokud se tam nedostane.
- To myslíš vážně?
- Ahoj, strejdo Franku.
Ahoj, Olive. No teda,
začínáš být opravdu velká.
Skoro jako normální člověk.
- Co se ti stalo s rukama?
- Olive.
To je v pořádku.
Byla to jen taková nehoda.
- Jak vám jde ta scénka, zlato?
- Dobře.
Jo? A kdy nám ji ukážeš?
Nevím.
To záleží na dědovi.
Za pár dnů.
Ještě na tom musíme pracovat.
Co je tohle? Kuře?
Každý večer máme to posraný kuře!
- Snad bychom jednou...
- Tati!
mohli mít k večeři něco jinýho
než tohle posraný kuře.
- No tak, tati! Tati!
- Já jenom říkám...
Jestli chceš začít dělat večeře,
nikdo ti bránit nebude.
V Sunset Manor...
Když se ti tak líbilo v Sunset Manor,
neměl ses nechat vyrazit.
Pane bože.
Kdy jsi vlastně začal
s tím slibem?
Před devíti měsíci.
Od té doby neřekl ani slovo.
Ani jedno. Myslím, že to
ukazuje obrovskou disciplínu.
- Richarde.
- Ne, opravdu.
Myslím, že bychom se od
Dwayna mohli lecos naučit.
Dwayne má cíl.
Má svůj sen.
Možná to není můj sen,
ani tvůj,
ale on za ním jde soustředěně
a s hlubokým přesvědčením.
Vlastně mi to připomnělo
těch devět bodů...
Á, pro všechno na světě!
A jak Dwayne používá sedm z nich
při své cestě za sebenaplněním.
Richarde, prosím.
Říkám jen,
že ho chápu.
Myslím, že potřebuje
naši podporu.
Jak se ti to stalo?
- Jak se stalo co?
- Ta nehoda.
Zlato, tady...
Ale ne, to je v pořádku.
Pokud to nevadí vám.
To ne, já jsem pro upřímnost.
Pokud to nevadí tobě...
Vůbec ne.
Olive, vlastně to ani
nebyla nehoda.
Strejda Frank se chtěl zabít.
Opravdu? A proč?
Promiňte, ale nemyslím
že je tahle debata vhodná.
Zlato, necháme strejdu v klidu
se navečeřet, ano?
Proč ses chtěl zabít?
Na tu otázku neodpovídej, Franku.
- Richarde! Richarde!
- Na to nebude odpovídat.
- Chtěl jsem se zabít...
- Neposlouchej ho.
- Byl jsem moc nešťastný.
- Nemá to v hlavě v pořádku.
No promiň, ale myslím,
že pro sedmileté dítě
- se tohle opravdu nehodí.
- Stejně na to přijde sama.
- To je výborné.
- Pokračuj, Franku.
Proč jsi byl nešťastný?
No, těch důvodů bylo víc.
Ale hlavně proto, že jsem se zamiloval
do někoho, kdo nemiloval mě.
Do koho?
Do jednoho z mých studentů.
Moc jsem ho miloval.
Jeho?
Byl to kluk?
Zamiloval ses do kluka?
- Ano a moc.
- To je hloupý.
Máš pravdu. Bylo to hloupé.
Velmi, velmi hloupé.
- Taky se tomu říká jinak.
- Tati.
- A tehdy ses pokusil zabít?
- Ne.
Ten student miloval jiného
muže... Larryho Sugermana.
- Kdo je Larry Sugerman?
- Larry Sugerman je zřejmě
druhým největším odborníkem
na Prousta ve Spojených Státech.
- A kdo je ten největší?
- To budu já, Richi.
- Fakt?
- Mmm-hmm.
Takže tehdy.
Ještě ne. Byl jsem
trochu rozčilený,
takže jsem řekl některé věci,
které jsem neměl říkat
a udělal některé věci,
které jsem neměl dělat.
Nakonec mě vyhodili z práce
a musel jsem odejít z bytu
a nastěhovat se do motelu.
- A tehdy ses pokusil...
- Pořád ještě ne.
Všechno tohle se dalo překousnout.
Před dvěma dny ale McArthurova Nadace,
ve své nekonečné moudrosti,
udělila Larrymu Sugermanovi
hlavní cenu pro mimořádného vědce.
A tehdy jsem se...
rozhodl to zabalit.
Ano. Ano.
A ani to se mi nepodařilo.
Olive, podstatné
na tom všem je,
že strejda Frank to vzdal.
Udělal několik špatných rozhodnutí
a prostě to vzdal.
To vítězové nikdy nedělají.
Tak, konec povídání, dobře?
Teď se navečeříme a...
To je vždycky takový?
Jak to můžeš vydržet?
Olive, pověz mu o té scénce,
proč ji vlastně chystáš.
Dobře. Malá Miss Chili Pepper je
soutěž krásy v Albuquerque,
ale musí vám být šest nebo sedm
a musíte být holka.
Byla u mojí sestry.
- Cindy.
- O jarních prázdninách.
Dwayne byl u dědy
na Floridě
a Olive byla u mojí
sestry v Laguně.
Dostala se tam
až do finále.
Byla jsem druhá.
Myslíš, že můžeš vyhrát?
Myslím, že jo.
Některé holky to sice dělají déle,
ale já cvičím každý den.
- Tak hodně štěstí.
- To není o štěstí, Franku.
Tohle slovo používají poražení
jako omluvu pro své neúspěchy.
Je to o tom chtít vyhrát.
Musíš to chtít víc
než kdokoliv jiný.
Já to chci víc.
- Pak vyhraješ.
- Richarde.
Je to pravda.
Vlastně máš od Cindy
vzkaz na záznamníku.
Něco o Malé Miss Sunshine.
- Cože? Malá Miss Sunshine?
- Jo.
Co?
Sheryl, tady Cindy.
Vzpomínáš, jak tady minulý
měsíc byla Olive?
Byla druhá v regionálním kole
Malé Miss Sunshine.
Zrovna mi volali a říkali,
že ta holka, co vyhrála, musela vrá*** korunku.
Nevím proč.
Něco s prášky na hubnutí.
Olive se může zúčastnit
státního finále v Redondo Beach.
Pane bože! Já vyhrála!
Já vyhrála! Já vyhrála!
- Pojď dojíst večeři.
- Už jsem dojedla.
- Co se stalo?
- Právě volám... Cindy!
Jo, právě jsme to slyšely.
Jo, lítá tu jako šílená.
- Já vyhrála! Já vyhrála!
- Ne, to tam nebylo.
Záznamník to asi odseknul.
Redondo Beach. Tuto neděli?
- A vy tam jedete?
- Ano.
- Můžete to odložit?
- To teda musí.
- Takže to zbylo na nás?
- My nemůžeme.
Ne, ne... já ti rozumím, Cindy.
Jo.
Já... Ne, na něco
určitě přijdu. Dobře, čau-čau.
Tuhle neděli?
Proč ji nemůžou vzít Jeff a Cindy?
Mají nějakou jezdeckou
akci v Santa Barbaře.
Tyhle blbosti
dělají každý víkend.
Tentokrát je to něco velkého -
celostátní finále. Berou tam oba koně.
A co bude s Olive?
Malá Miss Sunshine!
Já vyhrála!
Já vyhrála!
Jedeme tam!
- Tys jí to slíbila?
- Poletíme tam a v pondělí jsme zpátky.
- A čím tam budeš jezdit?
- Půjčíme si auto.
- A bydlet budeme v hotelu?
- Můžeme si to dovolit.
- Ty peníze jsme chtěli investovat.
- No, možná kdybys mi trochu pomohl s vyděláváním.
- Nezačínej zase.
- Všechny jdou na tvých devět bodů!
Říkal jsem ti,
že si promluvím se Stanem Grossmanem!
Až se tenhle projekt rozjede, budou z nás celebrity.
Pak začneme generovat pořádné příjmy.
- Ale zatím musíme být...
- Dobře, dobře! Pojedeme autem!
- Já řídit nebudu.
- S dědou se do Miata nevejdeme.
- Děda taky jet nemusí.
- Co? Já jsem s ní trénoval!
Naučil jsem ji pohyby.
Já musím jet.
- Tak si vem VW.
- Neumím řadit, zkoušela jsem to.
- Poletíme tam.
- To si nemůžeme dovolit.
Takhle to prostě uděláme.
Ledaže bys měl lepší nápad.
Tady máte dezert.
Já vyhrála! Já vyhrála!
Já vyhrála!
Miss Sunshine!
Malá Miss Sunshine!
Tak jo.
Mikrobus budu řídit já.
Ale Richarde, doktor mi říkal jasně,
že Franka nesmíme nechat samotného.
- Bez urážky, Franku.
- V pořádku.
Má tady Dwayna.
Můžou se starat jeden o druhého.
Ne, Richarde!
Kdyby se něco stalo...
Takže nemůžeme jet,
pokud Frank a Dwayne nepojedou s námi.
- Mami, kde mám plavky?
Franku?
Už jsem je našla!
Fajn.
Jedeme tam!
Prosím, Dwayne.
Mysli na svou sestru.
Ale no tak, Dwayne.
Užijeme si spoustu legrace.
Můžeš jít na pláž a...
"Tohle není fér."
"Jediné co chci je,
abyste mě nechali na pokoji."
Dwayne, letecká škola.
Povolím ti tu
leteckou školu.
Já vyhrála! Já vyhrála!
A tohle taky vyhraju!
"Ale žádnou legraci
si tam užívat nebudu."
Tak v tom jsme s tebou
za jedno, Dwayne.
Dědo! Dědo!
Děda jede taky do Kalifornie?
- Jedeme všichni, zlato.
- Počkej.
Olive, pojď sem na chvíli.
Sedni si.
Podívej, nemá smysl
přihlásit se do soutěže,
pokud nevěříš ve vítězství.
Takže. Myslíš, že můžeš vyhrát
Malou Miss Sunshine?
Richarde...
Vyhraješ?
Ano!
Tak jedeme do Kalifornie.
Dobrou noc, Dwayne.
"Dnes v noci se prosím tě nezabíjej."
Ne, když máš hlídku ty.
To bych ti neudělal.
"Vítej v pekle."
Děkuji ti, Dwayne.
Od tebe tomu věřím.
Dobrou noc.
Ježíši, padla na mě
nějaká zasraná únava.
Jsem tak utahanej,
že kdyby za mnou přišla nějaká holka
a prosila mě, abych ji vojel, nezvládl bych to.
- Tak jsem utahanej.
- Tati, dávej pozor, jak mluvíš, jo?
Vždyť poslouchá hudbu.
Olive, když se otočíš,
dám ti milion dolarů.
- Vidíš?
- Tak jo.
- Ale my ostatní.
- Aha, vy ostatní.
Můžu ti dát jednu radu?
No, dám ti ji stejně.
Nechci, abys dělal
stejné chyby jako já.
Nemůžu se dočkat,
až tohle uslyším.
Dwayne?
Tak se jmenuješ, ne?
Teď k tobě mluví zkušenosti.
Posloucháš?
Šukej hodně žen, Dwayne.
- Tati!
- Ne jen jednu. Hodně. Hodně žen.
- Tak to by stačilo, ano?
- Už jsi nějakou měl?
Mně to můžeš říct.
Už jsi nějakou měl?
Ne?
Ježíši, kolik ti je? 15?
- Pane bože!
- Tati!
Měl bys jít po tom mladým zboží.
Mladý zboží je nejlepší na světě.
- To už stačí, tati!
- Mohl bys mě přestat přerušovat?
Ty jsi pod zákonem. Ony jsou pod zákonem.
Nemá to chybu, chápeš?
V 18-ti už musíš dávat bacha.
Klidně bys moh dostat i 5 let natvrdo.
Tak a dost nebo zastavím!
Tak si, kurva, klidně zastav!
Já si můžu říkat, co budu chtít.
- Pořád mám v zadku skopčácký kulky!
- Už zase ty skopčácký kulky!
Jsi stejnej jako ti hajzlové
v Sunset Manor.
- Co se stalo v Sunset Manor?
- Franku, nepovzbuzuj ho.
Řeknu ti co se stalo.
Každej měsíc platím svý účty,
takže si, kurva,
můžu dělat, co chci!
- Začal šňupat ***.
- ***?
- Jsem už starej!
- Ale tohle tě může zabít.
Copak jsem idiot?
A ne abys to svinstvo začal brát.
Je to pěkná blbost,
když jsi mladej.
- A co ty?
- Když jsi starej, je blbost do toho nejít.
Zkoušeli jsme mu domluvit,
ale je horší než dvouleté dítě.
Můžeme, prosím, mluvit
o něčem jiném?
Takže se ti v Sunset
Manor nelíbilo?
Děláš si srandu?
Bylo to jako v ráji.
Měli tam bazén
i golfový hřiště.
Teď spím na zasraným gauči
tady u pana pozitivního.
Hele, vím, že jsi teplej a tak,
ale představ si místo,
kde jsou čtyři ženský
na jednoho chlapa.
- Umíš si představit, jaký to bylo?
- To jsi musel být dost vytížený.
To bych řek. Na frantíkovi jsem měl
popáleniny druhýho stupně.
- Fakt?
- Radši na to zapomeň.
O čem to mluvíte?
O politice.
Aha.
Šukej hodně žen, chlape.
Nemám důvod ti lhát.
Ne jen jednu.
Hodně žen.
Slyšel jsi, co jsem říkal?
Zůstalo to někde?
Jo, tati,
myslím, že to chápeme.
A nedávej mi ten posranej polštářek.
Nechci ho ani vidět.
Mami, kolik tu můžeme utratit?
Asi tak čtyři dolary.
Můžeš si dát cokoliv pod čtyři dolary.
Ahoj, máte vybráno?
Jo, já si dám číslo pět
a kávu, prosím.
Číslo sedm, zlehka osmažené
a grapefruitový džus.
Já si dám ovocnou mísu.
- A máte heřmánkový čaj?
- Ano.
- Tak s medem, prosím.
- Já si dám tousty se slaninou a kávu.
A hodně slaniny.
- Tati, asi bys neměl...
- Nezačínej, Richarde.
- Takhle se zabije.
- No, je to jeho život.
- Díky, Sheryl.
- Zahradní salát?
A ty?
- Promiňte, já... Já jsem...
- V klidu si vyber.
Neomlouvej se, Olive.
Tím dáváš najevo slabost.
Tak, já... Dobře, už to mám.
Dala bych si vafle
a co znamená "alamodey"?
- Že se to podává se zmrzlinou.
- Dobře, tak "alamodey".
- Tohle si dáš ke snídani, Olive?
- Říkala jsi čtyři dolary.
Tak dobře.
Děkujeme.
Hned jsem zpátky.
Olive, "a la mode"
ve francouzštině
doslova znamená "módní".
A la mode.
"Mode" pochází z latinského modus,
což znamená "řádný nebo vhodný".
- Buď ticho, Franku.
- Richarde!
Olive, můžu ti říct
něco o zmrzlině?
- Jo.
- Takže zmrzlina se dělá ze smetany,
která se dělá
z kravského mléka,
a proto má v sobě
spoustu tuku.
- Richarde.
- Co?
- Stejně na to přijde sama, vzpomínáš?
- Přijdu na co?
No, když budeš jíst zmrzlinu,
tak se z toho tuku stane tvůj tuk.
- Richarde, proboha...
- Je to pravda.
Neboj, zlato,
jen tě tak straší.
Takže, když budeš jíst hodně zmrzliny,
brzy budeš hodně tlustá.
Ale když ji jíst nebudeš,
zůstaneš pěkná a štíhlá.
- Mami...
- Richard je idiot, Olive.
Já mám rád
ženský při těle.
Proč... Co jsem udělala?
Nic jsi neudělala, zlato. Já...
Chci jen, abys pochopila,
že není nic špatného na tom být
tlustá. Pokud to tak sama chceš.
Pokud to tak chceš,
je to v pořádku.
Dobře, Olive,
ale zeptám se tě na tohle:
Ty dívky v Miss Amerika,
jsou štíhlé
anebo jsou tlusté?
Zlato?
No, asi jsou štíhlé.
Jo. Asi nejí moc zmrzliny.
Takže, Káva. Káva.
- Džus.
- Děkuji.
Heřmánkový čaj.
A tady je tvoje zmrzlina.
"Alamodey".
Vafle přinesu za chvíli.
Chce někdo moji zmrzlinu?
Jo, já si dám.
Dwayne? Franku?
- Olive nebude tu zmrzlinu.
- Já bych si taky dal.
- Už se mi sbíhají sliny.
- Vypadá opravdu dobře.
No teda, je mi líto každého,
kdo si nedá po ránu
pořádnou porci zmrzliny.
Opravdu nechceš ani trochu, Olive?
Těm vaflím bude asi dost smutno.
Hele, sledujte tohle.
Počkat! Přestaňte!
Nechte mi tam něco.
- Jak chceš, Olive...
- Richarde!
Stane! Ahoj.
Tady Richard. Poslouchej,
vím, že máš moc práce,
ale hrozně by nás zajímalo,
jak to dopadlo ve Scottsdale,
- tak mi, prosím, zavolej.
- Tak co, dovolal ses?
- Ne, není tady pořádný signál.
Za jak dlouho tam budeme?
- Za dlouho, zlato.
- Já vím, ale za jak dlouho?
No, musíme ujet 900 kilometrů dnes
a 300 zítra.
- To je hodně kilometrů, tak honem.
- Já budu na chvíli řídit.
- Ne, já to zvládnu.
- Ne. Taky se to chci naučit.
Když to umíš ty,
nemůže to být moc těžké.
- Zatlač tu páku dolů.
- Vždyť tlačím dolů.
Dobře, to je ono.
Teď sešlápni spojku
až k podlaze.
Už je na podlaze.
Nějak se to tam zaseklo.
Pořádně zatlač.
No, máte problém.
Vaše spojka je vyřízená.
Dá se tu sehnat nová?
Tyhle staré mikrobusy...
Musel byste ji objednat.
Jak dlouho by to celé trvalo?
No, teď je víkend,
takže by to bylo... asi tak...
ve čtvrtek.
A není tu někde
obchodní zastoupení?
Jo, ale asi budou mít zavřeno.
Je totiž víkend, víte.
Ano, to jsme si všimli.
Ale víte co?
V těchhle starých mikrobusech
se dá přejít z trojky na čtyřku
i bez spojky.
Spojku potřebujete jen,
když se chcete dostat z jedničky na dvojku.
Takže stačí parkovat
na kopci,
pak to pustíte dolů a jakmile se dostanete
na takových 25, 30 kilometrů za hodinu,
můžete tam dát rovnou trojku
a z trojky pak jdete na čtyřku.
Jo, ale co když zrovna nejsme
na kopci? Co potom?
No, potom...
Olive a táta
nastoupí jako první.
- My víme.
- Dobře, tak jdeme na to!
Všichni zaberte!
To je ono!
Tlačte! Tlačte!
Dobře!
Chci jen, aby všichni věděli,
že jsem největší odborník
na Prousta ve Spojených Státech.
To je ono!
Dávám tam trojku!
- Už běž, zlato!
- No tak!
Tak pojď, Olive, utíkej!
Honem!
Teď ty, Sheryl, rychle!
Franku!
Zpomal nebo jim ujedeš!
- Tak dělej! Dělej, ty blbe!
- Nemůžu. Nemůžu zpomalit.
- Nemůžu zpomalit!
- Pohněte sebou!
Pomoz mu!
No tak. No tak. Nastupuj.
Nikoho tu nenecháme.
- Zavři ty dveře!
- Nikoho tu nenecháme!
Dobrá práce, vojáku!
Dobrá práce!
- No nebyla to legrace?
- Jo.
Takže tam tak sedím a říkám si
"Sakra, proč ne? Vždyť je to Stan Grossman."
A začnu mu vykládat
o těch devíti bodech.
A on mě asi tak po dvou minutách
zastaví a povídá,
"Tohle můžu prodat."
Mmm-hmm.
Zajímavé.
Jo, a to mi věřte,
že tenhle chlápek ví jak na to.
Začne to knihou, pak přijdou média,
firemní školení, DVD, VHS.
Chci říct, tyhle věci nejsou jednoduché,
je to úplná věda.
Takže Stan je teď ve Scottsdale.
Prezentuje to důležitým lidem.
Celé to dává pomalu do pohybu.
Profíci tomu
říkají tikající aukce.
No to je teda něco!
Jo, a nemysli si, že jsem
neslyšel ten náznak sarkasmu.
Jaký sarkasmus? Já...
Já jsem nic neslyšel.
Ale chci ti něco říct.
Je mi tě líto.
Opravdu? Dobře.
Ano, opravdu. K sarkasmu
se totiž uchylují poražení.
- Nepovídej. Fakt?
- Jo.
Snaží se tak dostat
vítěze na svou úroveň.
Všechno je to v bodu čtyři.
No páni, Richarde, teď teprve chápu,
jaký jsem vlastně ubožák.
Kolik ti dlužím
za tyhle perly moudrosti?
Tohle je na účet podniku.
Tak jo, to už by stačilo.
- To bylo zadarmo???
- Žádné poplatky.
- Přestaňte!
- On to začal.
- Ty jsi ale zlý.
- Ticho. To bude ono.
Haló?
Stane?
Stane?
Stan Grossman?
Tady Richard Hoover.
Konečně. Jak se máš?
Ne, byli jsme na dálnici
a ztratil jsem signál.
Tak jak jsem dopadli?
Zlato, zajdu si na toaletu.
Chceš jít taky?
Ne, půjdu si trochu
procvičit svou scénku.
Dobře, ale nechoď
moc daleko.
Chce to jen si s ním
trochu promluvit.
Ne, musíš si s ním promluvit.
Ne, Stane, počkej,
poslouchej mě.
Skočím si pro nějaké pití.
Mám ti něco přinést?
- Jo, vem mi nějaký ***.
Fajn.
A ať je to něco pořádnýho.
Nechci žádný retušovaný kraviny.
Tady máš dvacku.
A taky si něco kup.
- Časopis pro teplý nebo něco.
- Tak jo, dobře.
Tamten. Jo. A tamten.
A ještě tenhle.
Ne, ten dole.
Ano. Ano, ten.
A ještě bych chtěl
ostružinovou tříšť.
Franku?
Pane bože!
Jak se máš?
Myslel jsem, že budeš
na konferenci v Santa Fe.
Hledal jsem tě.
- Nemáš teď být v New Heavenu?
- Jo.
Slyšel jsi, že má Larry
dostat to ocenění?
- Tak už je to oficiální.
- To je skvělé.
Takže teď jedeme na týden do
jedněch soukromých lázní...
- Larry je tady?
- Jo.
- Právě tankuje benzín.
- Ano, támhle je.
No teda, nemůžu tomu uvěřit.
Jak ses měl?
Měj jsem se fajn.
To je dobře.
Víš, slyšel jsem,
že tě vyhodili.
Jo. Vlastně jsem odešel sám.
Už jsem toho měl dost.
Jasně. To chápu.
Tak co teď vlastně děláš?
No, zvažuju své možnosti a...
chci si dát na chvíli pauzu,
však to znáš.
Super. To je skvělé.
19.75, pane.
Tak...
- No, moc rád jsem tě viděl.
- Jo, já tebe taky.
- Opatruj se.
- Ty taky.
Ahoj.
Hej.
Zapomněl jste tu tříšť.
Ty jsi teď ve Scottsdale, ne?
Fajn, můžu se za tebou stavit.
Pojedu tudy. Mohl bych
za tebou zaskočit. Mohli bychom...
Kriste pane,
nevyšlo mu to.
A zkoušel jsi to?
Poslouchej,
co říkám, Stane! Já...
Tak co se stalo?
Nic.
Vypadneme odsud.
Počkej chvíli.
Říkal jsi, že je to hotová věc.
- Měla to být hotová věc.
- Takže nemáš nic?
Pane bože!
Takže jsme...
V prdeli.
Přesně tam teď jsme.
Já tomu nemůžu uvěřit...
Pokoušel ses vůbec vyjednávat?
Co myslíš?
Pojeďme pryč, dobře?
No tak.
Jedeme!
"Kde je Olive?"
Teď, Franku.
- Naskoč, Olive.
- Naskoč.
Honem, zlato,
naskoč do auta.
- Nemůžeme zastavit.
- Už ji mám.
Richarde.
Jo?
Ať je to jak chce, ty ses pokusil
dokázat něco sám.
To je něco, co většina
lidí nikdy neudělá.
A tím myslím i sebe.
Chtělo to kus odvahy
a já jsem na tebe hrdý.
Díky, Tati.
Díky.
Tak jo, tady je 11.
Franku, ty jsi 12.
A děda je 13.
Můžu spát s dědou?
No to se musíš zeptat dědy.
- Dědo?
- Mám dvě postele.
Ještě potřebuješ trochu cvičit.
Jo, přesně to jsem myslela.
Tak jo,
zítra máme dlouhý den.
V 7:00 budu klepat na dveře.
Takže žádné loudání.
V 7:40 už musíme být
na cestě.
- Franku, nic nepotřebujete?
- Ne, všechno máme.
- Dobře, tak dobrou noc.
- Dobrou noc.
Dobře se vyspi.
Tohle je zlý sen.
Richarde,
musíme si promluvit.
Prosím.
Sheryl, nechme to,
až budeme doma.
Ne, Richarde,
musíme si promluvit teď.
Říkal jsem ti,
že si tenhle výlet nemůžeme dovolit.
- Chápeš, že jsme skoro bez peněz?
- Nejsme bez peněz.
Hej, neposlouchej to.
Zapni si třeba televizi.
Já si zatím
vyčistím zuby.
Říkal jsi, že je to tutovka.
Hotová věc.
Stan Grossman říkal,
že je to hotová věc.
Ale já nejsem provdaná
za Stana Grossmana.
Věřil jsem mu. Musíš lidem
věřit, to je bod šest.
Seru na body, Richarde!
Prostě to nefunguje!
Zapomeň na ně! Je konec!
Už nikdy nechci slyšet
o devíti bodech!
Perfektní. Perfektní.
Vrčet umíš nejlíp na světě.
Čas na spánek krásy.
Šup do postele.
Tak.
Dobrou noc.
- Dědo?
- Jo?
Z toho zítřku mám
trochu strach.
Děláš si srandu?
Budou z tebe úplně paf.
Vytřeš jim všem zrak.
- Dědo?
- Jo?
Jsem hezká?
Olive, ty jsi
ta nejkrásnější
dívka na celém světě.
To říkáš jen tak.
To teda neříkám.
Vlastně tě šíleně miluju.
A ne proto,
že jsi chytrá nebo zajímavá,
ale proto, že jsi krásná.
Uvnitř i navenek.
- Dědo?
- Jo?
- Já nechci být slaboch.
- Ty přece nejsi slaboch.
Jak jsi na to přišla?
Tatínek nesnáší slabochy.
Tak počkej, počkej.
Počkej chvíli.
Víš, kdo je to slaboch?
Opravdový slaboch je někdo, kdo se
tolik bojí prohry, že se ani nepokusí.
- A ty se přece pokoušíš, ne?
- Jo.
No tak potom nejsi slaboch.
Neboj, zítra si to užijeme.
Jo.
Klidně je můžeme všechny
poslat k čertu.
Dobrou noc, broučku.
Mám tě rád.
Co to děláš?
Dám to do pořádku.
Richarde...
Všechno dám do pořádku.
To je ono.
To je ono.
Ahoj.
Ahoj.
Stana Grossmana, prosím.
Stane, tady Richard.
Nevím, kde kurva jsi.
Já jsem v hotelu.
Zavolej mi.
Tak mu povídám: "Ty chceš vědět něco
o životních zkušenostech?"
O mých zkušenostech
bys mohl napsat celou knihu.
A on na to...
Ahoj, Stane.
Sám jsi říkal,
že se to bude prodávat.
To jsem si taky myslel.
Já tomu nerozumím, ten program je skvělý.
Sám jsi to přece říkal.
Problém není v programu,
ale v tobě, chápeš?
Nikdo o tobě neslyšel.
Nikoho to nezajímá.
Tak jaký je další krok?
Žádný není.
Zkusili jsme to
a nefungovalo to.
Je na čase jít dál.
- Ty to chceš vzdát?
- Richarde.
Hej, tak moment! První překážka
a hned to chceš zabalit?
Richarde, poslouchej.
Fakt jsem si na tom dával záležet.
Nacpal jsem jim to až do krku,
ale prostě to nespolkli.
Je čas se s tím smířit.
Tohle nemůžeš vyhrát.
Fajn. Fajn.
Víš co?
Dobře, jsem rád.
A víš proč?
Protože přesně o tomhle
je těch devět bodů.
- Přesně o tomhle, Stane!
- Richarde.
- Richarde, prosím tě.
- Podělals to!
Podělals to.
Končím s tebou.
Mami? Tati?
Co je, zlato?
Děda se nechce probudit.
Chcete si udělat oční test?
Strejdo Franku?
Oční test?
Olive, polož to
a pojď sem.
Budeme mít rodinnou poradu.
Dwayne, rodinná porada.
Právě teď doktoři dělají všechno, co je
v jejich silách, aby dědovy pomohli.
Měl dlouhý a bohatý život
a vím, že vás oba
velmi miluje.
Ale pokud si ho bůh chce vzít k sobě,
musíme být připraveni se s tím smířit.
Ať se stane cokoliv,
vždycky budeme rodina.
A co je důležité,
vždycky se budeme mít rádi.
Já vás miluju tak strašně moc.
"Jdi mámu obejmout."
Vy jste rodina Edwina Hoovera?
Ano.
Je mi líto.
Dělali jsme, co se dalo.
On...
No, bylo toho příliš moc.
Pravděpodobně
zemřel ve spánku.
Pošlu někoho, aby vám
pomohl zařídit vše potřebné.
Děkuji.
Lindo!
Mami?
Děda je mrtvý?
Ano, zlato,
opustil nás.
Ahoj, já jsem Linda,
pomůžu vám se všemi formalitami.
- Upřímnou soustrast.
- Děkuji.
Dobře, takže tyhle formuláře
bude potřeba vyplnit.
Úmrtní list.
Zpráva o úmrtí.
Nemocniční formulář.
Snažte se být, prosím,
co nejpodrobnější.
Tady máte nějaké informace
o skupině pro podporu pozůstalých,
která se schází každé úterý.
Pokud budete chtít, mohu vám také
doporučit pohřební ústav,
abyste mohli začít
s přípravami na pohřeb.
Vlastně už jsem s přípravami
začali v Albuquerque.
- Albuquerque?
- Teď jsme zrovna na cestě do Kalifornie.
Jestli chcete tělo převážet přes hranice,
budete potřebovat povolení.
Dobře, ale do 15:00 bychom
chtěli být v Redondo Beach.
Myslíte 15:00 dnes?
Tak to těžko.
Dobře, tak, mohl bych...
Vím, že to... asi není
úplně obvyklé,
ale nemohli bychom
teď třeba odjet?
Pak se samozřejmě vrátíme
a vyřídíme celé to papírování.
Ne. To tělo tady nemůžete nechat.
Ne, ne, ne. Samozřejmě
se pro něj hned vrátíme a...
Pak by totiž odpovědnost
přešla na nemocnici.
Pane, máme tady
určitá pravidla, víte?
Hned se zase vrátíme.
Nejste jediný, komu tady dnes
někdo umřel, jasné?
Můžeme se na něj
aspoň podívat?
Ještě jsme ho nestihli
odnést dolů,
takže by pro něj za chvíli
mohl někdo přijít.
Stačí, když mu řeknete,
kdo jste a on počká.
Děkuji.
A až budete hotovi s papírováním,
najdete mě na sesterně.
- Dobře, děkuji vám, Lindo.
- Děkuji.
Zatraceně, táto.
Zatraceně.
Taková hloupost.
Na Malou Miss Sunshine
pojedeme příští rok. Dobře, zlato?
Příští rok.
Ne. Ne.
Ujeli jsme 1100 kilometrů.
Ať se propadnu, jestli tohle
nedotáhnu do konce, Sheryl.
Dobře, ale nemůžeme ho
tu nechat, Richarde.
Nenecháme ho tu.
- Richarde, co to děláš?
- Do hajzlu.
- Dwayne, jdi ven pod okno.
- Richarde, to nemyslíš vážně.
- Vezmeme ho s sebou.
- Ne, ne. To neuděláme.
S námi mu bude líp
než s těmi lidmi tady.
Jdi ven, obejdi to
a počkej pod tímhle oknem.
Dwayne, neopovaž se.
Zlato, ty tu zůstaneš
a my pojedeme. Frank může řídit.
Ne, Sheryl, jsme tam za dvě hodiny.
Hned jak dorazíme, zavolám pohřební ústav.
Jestli by si táta něco přál,
pak je to vidět Olive
v Malé Miss Sunshine.
Takže si myslím,
že by bylo vůči jeho památce velmi neuctivé,
kdybychom to teď vzdali.
Jasné? Na světě jsou
dva druhy lidí.
Vítězové a poražení.
Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?
Vítězové to nevzdávají.
Takže co jsme my?
Vítězové anebo poražení?
Co?
Dobře, tak jo.
Uděláme to.
Kluci, vy běžte ven.
Olive, ty dávej pozor na ten závěs.
To nevím. Nemám
důvod tomu nevěřit.
Dávej pozor.
Vem ho vzadu.
Pst. Běž, běž.
Ano, ve 13:00.
Teď?
Je dost těžký.
Jemně.
Teď!
Raz, dva...
a tři.
Počkejte!
Ještě ne. Ještě ne.
Tak jo, teď. Teď!
Richarde, já to nedokážu.
- Mám ho. Mám ho.
- Honem, pojď.
Rychle!
Bacha, vyklouzne nám.
Mám ho. Mám ho.
Opatrně.
- V klidu. Hlavně v klidu.
- Dělejte.
Drž hlídku, Olive.
Pozor na obrubník.
Hlava!
Pozor na hlavu!
Klíče.
Obrať ho.
- Olive, nastup.
- To je ono.
Sheryl.
Tak honem, Franku.
Už jsem se zmínil, že jsem největší odborník
na Prousta ve Spojených Státech?
To je ono!
Zvládli jsme to!
Jsi v pořádku?
- Tati?
- Ano, zlato?
Co se stane s dědou?
Strejdo Franku?
Jo?
Myslíš, že existuje nebe?
To je těžké říct, Olive.
Já... myslím, že to nikdo neví jistě.
Já vím, ale co si myslíš ty?
Já, no...
Já myslím, že existuje.
- Myslíš, že se tam dostanu?
- Ano.
- Slibuješ?
- Ano.
Hej! Ty idiote!
- Co se stalo?
- Říznul to těsně přede mnou.
- Zaseklo se to.
- Prostě to nech být.
Nějak se to zaseklo nebo co.
- Zkus za to zatáhnout zespodu.
- Ne, ne. Nech to být.
- Spravím to až tam.
- Dobře, fajn.
Do prdele!
Ježíši! Pane bože!
Zastavuje mě policajt.
Tak jo, všichni předstírejte,
že jste normální, ano?
Všechno je normální.
Jak se máte, lidi?
Jo, jo, bezva.
Jen...
- Zlobí vás klakson?
- Cože?
- Zlobí vás klakson?
- Jo.
Trošku. Omlouváme se.
Promiňte.
Můžete vystoupit
z vozidla?
- Pojďte za mnou prosím.
- Ne, ne.
- Co?
- Ne...
Jaké "ne"?
- Máte něco v kufru, pane?
- Nemám. Já... ne... neotvírejte to.
Uvědomujete si, že jste mi právě dal
dobrý důvod, abych prohledal váš kufr?
- Já jen... já...
- Položte ruce na vozidlo, hned! Hned!
- A nehýbejte se.
- Dobře.
- Není to nelegální!
- Radím vám, abyste byl zticha!
Pane bože,
co to tam dělá?
- Není to nelegální.
- Zatraceně.
Pane, můžete jít sem?
Miluju tyhle věci.
Miluju to.
Bůh vám žehnej.
Bůh vám žehnej.
Nebojte se.
Nechci vás sebrat.
Děkuji vám.
Máte se?
- Moc pěkná rodinka. Fakt roztomilá.
- Děkuji.
Tady to na kraji.
Trochu tohohle, trochu támhletoho.
- To je něco.
- Paráda... paráda.
Jo, je to skvělý.
- Neslušný.
- A tohle je jedno z mých nejoblíbenějších.
Jó, moc dobrý.
Tady trošku něco jiného.
Ne?
- To přenechám vám.
- Tak jo.
- Mějte se dobře.
- Jo.
Co se stalo?
To ti řeknu, až se
proberu z bezvědomí.
Franku, Dwayne,
běžte mě roztlačit.
Támhle to je...
Redondo Beach, 74.
Teď je 2:15.
Možná budeme mít pár minut zpoždění.
Říkali přesně ve tři.
Tyhle lidi nesmíme zklamat, věř mi.
- Mami, Dwayne má zrak 20/20.
- To jistě má.
Dobře, teď vyzkouším,
jestli nejsi barvoslepý.
Kreténe!
Jaké písmeno je v tom kruhu?
Ne, ne, ne.
Uvnitř kruhu.
Přímo tam, vidíš?
Je to "A". Copak to nevidíš?
Je přímo tam.
Je světle zelené.
A kruci.
"Co?"
Dwayne, vypadá to,
že jsi barvoslepý.
Nemůžeš být pilotem,
když jsi barvoslepý.
Máme tu trochu...
Tak jo, máme tu stav nouze.
- Myslím, že musíme zastavit.
- Co se děje?
- Jaký stav nouze?
- Zastav.
Dwayne, Dwayne!
Bude to dobrý.
- Zastav to auto!
- Jo! Dobře!
- Ať už prosím tě zastaví.
- Richarde, zastav!
- Richarde, zastav už to auto!
- Dobře. Vždyť zastavuju.
- Zastavuju, tak už přestaňte.
- To je v pořádku.
- Dwayne, ne! Sedni si.
- Bože, ať to radši stojí za to.
- Zastav.
- Vždyť to dělám.
- Zastav to auto. Bude to dobrý, Dwayne.
- Neotvírej ty dveře.
Dwayne? Pane bože!
Kurva!
- Co se stalo?
- Je barvoslepý, nemůže lítat.
Ježíši, to ne.
Nechte ho...
Nechte ho chvíli o samotě.
Dwayne?
Zlato, je mi to líto.
- Dwayne, pojď. Musíme jet.
- Já nikam nejedu.
- Dwayne...
- Řekl jsem ne.
Seru na to, jasný?
Do toho auta už nevlezu.
Dwayne, vždycky budeme rodina,
v dobrém i ve zlém.
Vy nejste moje rodina, chápeš?
Nechci být v téhle rodině.
Já vás lidi nenávidím!
Nenávidím vás!
Rozvod, bankrot, sebevražda?
Vy jste kurva zoufalci!
Jste úplní zoufalci!
Ne. Prostě mě tady nech, mami.
Dobře?
Prosím, prosím.
Nech mě tady.
Do prdele.
Nevím, co mám dělat.
No, začínáme mít zpoždění.
Možná by tu s ním
mohl někdo zůstat.
- Já tu zůstanu.
- Tak to nepadá v úvahu.
Dobře, tak...
Jen mi dělá starosti ten čas.
Olive, možná...
možná by jsi s ním
mohla promluvit.
Richarde, ne! Tady není o čem mluvit.
Musíme prostě počkat.
Zlato...
Dobře.
Tak jdeme.
Omlouvám se za to,
co jsem řekl.
Byl jsem rozčilený.
Nemyslel jsem to tak.
To je v pořádku.
Tak pojď, jedeme.
2:55.
Tak jo. Všichni hledejte výjezd.
Tady!
Tady odboč.
Vidíte někdo
hotel Redondo?
- Támhle je ten hotel!
- To je ono, Olive.
Jo, stihneme to.
Stihneme to.
Jak... jak se tam
mám sakra dostat?
- Sheryl?
- Ne, ne, ne!
- Jedeš špatně!
- Otoč to, otoč to!
- Přejel jsi to!
- Musíš se otočit!
- Je to támhle!
- Nemůžu se otočit.
- Nevíte, jak se mám dostat zpátky?
- Je to jednosměrka!
Richi! Napravo máš parkoviště!
- Tady, tady!
- Zapni si pás, broučku!
- Co to děláš?
- Nemůžu zpomalit! Nemůžu!
- Jaký je čas, Franku?
- 2:59.
Odsud už je to hračka.
Stihneme to.
- Ale ne, slepá ulice!
- Zpátky už nejedu!
- Musíš se vrá***!
- Tohle je jednosměrka!
To nás dovede
zpátky na dálnici.
Ty jsi říkala,
že mám odbočit doleva!
Zpátky nejedu.
- Richarde!
- Je to támhle.
Co... co to děláš?
Tohle nemůžeš!
- Ježíši, Richarde!
- Už jsem u hotelu.
Už zastav!
- Kde to má vchod?
- Přímo tady!
Přejel jsi to!
Přejel jsi to!
Držte se!
To je ono. Ještě jednou.
Pozor, hrbolek.
Mami!
Ahoj.
Rádi bychom se zaregistrovali.
- Promiňte, ale registrace je uzavřena.
- Počkejte, soutěžící už je tady.
- Jen se chceme přihlásit.
- Registrace skončila ve 3:00.
- Teď jsou 3:00.
- Ne.
Mějte slitování. Jsou to jen čtyři minuty.
Přijeli jsme až z Albuquerque.
- Tak jste tu měli být ve 3:00.
- Počkejte, počkejte.
Musí být nějaký způsob,
jak to vyřešit. Prosím.
Všichni tu byli už před třetí.
Bylo by to vůči nim nefér.
Ne, chceme jen, aby mohla soutěžit.
Na tom není nic nefér.
Nekřičte na mě, pane.
Já nemůžu za to, že jste přijeli pozdě.
Máme přesný rozvrh.
Už jsme vypnuli počítače.
Sestava už je kompletní.
Teď si musím jít zkontrolovat vlasy.
Je mi líto,
ale nemůžu vám pomoct.
Prosím.
Nevíte, čím jsme
museli projít.
Slečno Jenkinsová?
Já... klidně je zadám do počítače.
- Ale, Kirby, to nemusíte.
- Ne, to nevadí. Bude to jen pět minut.
No, je to váš čas.
Omluvte mě.
Děkujeme, Kirby.
Moc vám děkujeme.
Ani nevíte,
co to pro nás znamená.
Prosím vás, vždyť je to jen pět minut.
Příští rok tu stejně dělat nebudu.
Tihle lidi nejsou normální.
Dobře, tak jak se jmenuješ?
- Olive.
- To je pěkné jméno.
- Mami, mami! Podívej!
- Jaké má příjmení?
- To je Miss Kalifornie. Je to ona!
- Chceš jí říct ahoj?
Albuquerque...
- Děkuji vám.
- Bonnie, pojď sem.
- Ahoj! Jak se jmenuješ?
- Olive.
- Tak jaký je tvůj talent, Olive?
- Ráda tancuju.
Mně tancování moc nešlo.
Já jsem zpěvačka.
Určitě umíš dobře tancovat.
To ano.
Jsem fakt dobrá.
Na to dám krk.
Tak díky, že jsi se zastavila, Olive.
A hodně štěstí.
Miss Kalifornie?
- Jíte zmrzlinu?
- Já zbožňuju zmrzlinu.
Můj nejoblíbenější druh je
čokoládovo-třešňová Garcia.
I když čistě technicky,
asi to bude jen zmražený jogurt.
- Spokojená?
- Ano. Děkuji. Nashledanou.
Ahoj.
- Mami, ona jí taky zmrzlinu.
- Slyšela jsem.
V balíčku máte vstupenky
a tam je číslo vašeho průkazu.
- Fajn.
- Potřebujete ještě něco?
No... jo. Je tu někde
pohřební ústav?
- Ahoj.
- Ahoj.
Tak, Olive,
běž si obléct plavky.
Chceš se převléknout
za tím závěsem?
Tak jo lidi, tohle jsou poslední úpravy.
Poslední úpravy.
"Překvapivý bestseller od největšího
amerického odborníka na Prousta."
- Počkej!
- Nebudu na tebe čekat!
Vypadnem odsud.
Hej!
Hej, Olive Hooverová.
Potřebuji tvou hudbu.
- Hudbu, jasně.
- Jo.
Tady je.
- Tohle? To jsi vybrala sama?
- Ne, můj děda.
- Tvůj děda?
- Mmm-hmm.
- Kterou skladbu?
- Dvanáctku.
Jeli jsme pět, šest hodin.
Mysleli jsme, že jen tak podřimuje.
Když jsme na to přišli, bylo už...
- Však víte.
- Příliš pozdě.
Tak kde máte tělo?
Osobní věci.
- Děkuji vám.
- Opatrujte se.
Vy taky.
Jsem připravená.
Jsem připravená.
- Měla trému, ale nakonec to zvládla moc dobře.
- Opravdu?
Dámy a pánové,
vítejte na 24. ročníku
Malé Miss Sunshine!
Ano!
A nyní prosím společně
přivítejme na pódiu
našich 12 překrásných finalistek.
Veliký potlesk pro
naše nádherné soutěžící.
Na závěr večera
bude jedna z těchto dívek
vyhlášena Malou Miss Sunshine!
Olive, zlato,
všechno v pořádku?
Jo, jsem v pohodě.
Hej.
Co?
Vaše dcera taky soutěží?
Jste tu poprvé?
Jo, jo.
Amerika!
Je tak báječná!
Někdy si přeju,
abych mohl spát až do 18-ti
a přeskočit všechny tyhle sračky...
střední a tak... prostě to přeskočit.
Znáš Marcela Prousta?
- Chlápek, co o něm učíš.
- Jo.
Francouzský spisovatel.
Naprostý ztroskotanec.
Nikdy neměl pořádnou práci.
Samá nešťastná láska. Byl gay.
20 let psal knihu,
kterou skoro nikdo nezná.
Ale taky je to asi největší
spisovatel od doby Shakespeara.
Ale co chci říct...
když došel na konec svého života,
ohlédl se zpátky a uvědomil si,
že všechny ty roky, kdy trpěl,
byly nejlepšími roky jeho života,
protože z něj udělaly to co byl.
A všechny ty šťastné roky?
Úplně k ničemu. Nic ho nenaučily.
Takže, kdybys spal až do 18-ti...
á, představ si to utrpení,
o které bys přišel.
Chci říct, střední?
To jsou zlaté roky utrpení.
Lepší utrpení už nikdy neuvidíš.
Víš co?
Do hajzlu se soutěží krásy.
Život je jedna zasraná
soutěž krásy za druhou.
Střední, vysoká, pak práce?
Do hajzlu s tím.
A do hajzlu
s leteckou akademií.
Když chci lítat,
najdu si způsob jak lítat.
Děláš, co máš rád
a do hajzlu s tím ostatním.
Jsem rád, že zase mluvíš, Dwayne.
Ani zdaleka nejsi tak hloupý,
jak vypadáš.
Chceš se vrá***?
Ani ne.
Jo, asi bychom se měli vrá***.
A nyní přichází ta chvíle,
na kterou jsme všichni čekali.
Volná disciplína.
Slečna Carly Nugentová.
Jódleidý, no to byla nádhera!
Wow, to tu ještě nebylo.
Jdu do zákulisí.
Jo, dobře.
Tak zatím.
No teda,
tohle je tvůj kostým?
Mmm-hmm.
Tak, ještě tohle.
- Ahoj, co se děje?
- Já jen... přišel jsem popřát Olive hodně štěstí.
- Jak to jde, zlato?
- Dobře.
- Je nervózní.
- Neboj, budeš skvělá.
Prostě to vím.
- Můžu s tebou na chvilku mluvit?
- Jo.
Co je?
Nechci, aby tam šla.
- Máte povolení být v zákulisí?
- Ne.
- Hej, kde jsou tu šatny?
- Máte povoleno tu být?
Prostě mi řekni,
kde jsou ty šatny.
Poslouchej,
tady už nejsme v Albuquerque.
- Jak se cítíš?
- Už je mi líp. Kde je Olive?
- Tam. Co se děje?
- Mami, nechci aby to Olive udělala.
Pane bože!
- Rozhlídni se. Tohle místo je úchylný.
- Má pravdu!
Nechci, aby tihle lidi soudili Olive.
Do hajzlu s nimi!
- Poslouchej, už je pozdě.
- Ne, není pozdě. Ty jsi její máma,
měla bys ji ochraňovat.
Všichni se jí budou smát, mami.
Prosím, řekni jí, ať to nedělá.
Olive Hooverová, dvě minuty.
Ona není žádná královna krásy.
Prostě není.
- Jdu jí to říct.
- Poslouchej mě. Olive je tím, kým je.
Pracovala opravdu tvrdě.
Dala do toho všechno.
Nemůžeme jí to jen tak vzít.
To prostě nemůžeme.
Vím, že ji chceš chránit, zlato.
Ale musíme ji nechat být samu sebou.
Olive Hooverová.
Vy jste rodina?
Ano.
Olive, už je čas. Můžeme?
Jo.
- Musíme jít.
- Počkejte chvíli.
Olive, podívej se na mě.
Jestli tam jít nechceš,
je to v pořádku.
Nebudeme se zlobit, když tuhle část vynecháš.
Už teď jsme na tebe pyšní.
Už musíme jít.
Je čas.
Připravena?
Tak jdeme.
Hodně štěstí, zlato.
Rozumím.
Dvacetpětka je připravena na vystoupení.
Už jsme na cestě.
Ano, co nejrychleji.
- Jde na to?
- Jo.
Jde na to.
To bylo jako z pohádky.
Slečna Charisma Whitemanová!
No nebyla to fantazie?
Děkuji vám.
Byli jste velmi trpělivé publikum.
Máme tu ještě jednu soutěžící
a pak už budeme vyhlašovat vítězku.
Prosím, srdečně zde přivítejte...
Slečnu... Olive Hooverovou!
Všechno v pořádku?
chtěla bych tohle
věnovat svému dědečkovi,
který mě naučil tyhle pohyby.
To je tak milé!
Je tu s námi?
Kde je teď tvůj dědeček?
Je v kufru našeho auta.
Výborně!
Tak dobře, Olive.
Můžeš začít!
Jsi trapná!
Ti malí hajzlíci. Já je zabiju.
To je ubohý.
Ne, ne, ne, ne, ne.
Co to vaše dcera dělá?
Pořádně to rozjíždí.
To dělá.
Pojďte sem!
Pojďte sem!
Okamžitě tu malou špindíru
odveďte z pódia.
- Okamžitě! Hned teď!
- Ne... Nesahejte na ni.
- Vystoupení skončilo, zlato.
- Hej!
Hej! Nechte ji na pokoji!
A dopr...
Nechte ji to dokončit!
Pusťte mě!
Pomoc, pusťte mě!
- Pomozte mi!
- Zasáhněte! Tak už zasáhněte!
Pokračuj, zlato!
Tatínek je v pořádku.
Odveďte svou dceru z pódia!
Hned!
Zlato?
Takhle?
Tak to jó!
Hustý!
Tak dobře, můžete jít.
Pod podmínkou, že se vaše dcera
už nikdy nezúčastní soutěže krásy
ve státě Kalifornia.
Nikdy.
Myslím, že s tím můžeme žít.
Tak jo.
Jsme zpátky ve hře.
Naložte to a jedeme.
Olive, děda by na tebe
byl pyšný.
- Jo byla jsi skvělá.
- Byla jsi víc než skvělá.
- Byla jsi neuvěřitelná.
- Díky.
Vypadneme odsud.
Mám tam rychlost.
Co to proboha...