Tip:
Highlight text to annotate it
X
- Ahoj, Milesi.
- Nazdar.
Stephanie pojede s námi?
Změna plánu.
Stephanie má dneska volno,
takže si uděláme vejšlap.
Měli jsme jít hrát golf.
Víš co? Jdi sám.
A půjč si moje hole. Jsou fungl
nový. Dárek od Christinina táty.
Já to platím.
Pak můžeme zajít do Hitching Post,
Maya nás usadí, vybere nám víno,
a potom něco podnikneme.
Se mnou nepočítej.
Aha.
Včera večer se to dvakrát
nepovedlo? To je překvapení.
To, že ses ožral a volal Victorii,
tě správně nenaladilo?
Debile.
Měl by ses podívat,
jestli nemáš nějaký vzkazy.
- A sakra.
- Sem taky volala.
No dobře.
- Zavolej jí.
- Zavolám. Čau.
- Hned teď.
- Kurva! Jsi snad moje máma?
Počkal bys venku?
- Včera to bylo fajn.
- Jo. Dobrý jídlo.
Ráno jsem mluvila s Mayou.
Taky se bavila.
Měl bys jí zavolat.
- Kde je Jack?
- Musel si zavolat.
Milesi...
Máš ještě ten kondom?
V kapse saka.
Co říkala Christine?
Dovolal jsem se jen do schránky.
- Už jsem tady.
- Čau.
- Jedem?
- Jo.
Zadejte heslo a stiskněte křížek.
Nemáte žádné nově zprávy.
Chcete-li poslat vzkaz...
Teď ne!
- Tady jseš.
- Jo.
Co to piješ?
Je to dobrý?
Dejte mi prosím skleničku. Díky.
Stephanie mě vzala na vinici, kde
se pěstuje pinot.
Bylo to super.
Myslím, že začínám
celou tu proceduru chápat.
Jaká má bejt půda,
jak se réva prostřihává...
A jak to pak míchají v těch
velkejch nádobách.
Je to senza.
A pak jsme jedli hrozny
přímo z keře.
Byly trochu kyselý, ale vykazovaly
vynikající potenciál na budoucí strukturu.
Stephanie se v tom fakt vyzná.
Kde je Stephanie?
Nahoře. Myje se.
Co to děláš za hovadiny?
Cože?
- S tou holkou.
- Jak to myslíš?
Ví o sobotě?
Ne tak docela.
Ale jsem upřímnej. Neřekl jsem jí,
že jsem k mání.
Nic si neslibuje.
A navíc jsem...
Navíc co?
- Víš, já jsem... Ta svatba...
- Cože?
Trochu jsem o tom přemýšlel.
Tak tys přemýšlel. A co?
Možná tu svatbu odložím, nic víc.
Vím, že pro někoho
nebude lehký to přijmout,
ale život je krátkej, Milesi.
Chci vědět jistě, že dělám dobře,
než podniknu tak velkej krok.
A nejen kvůli sobě.
Taky mi leží na srdci Christine.
Stephanie mi otevřela oči.
Není upjatá
a nekomanduje mě. Je v pohodě.
Voní jinak.
Chutná jinak.
Šuká jinak.
Šuká jako zvíře.
Řeknu ti, kamaráde...
Včera jsem byl hluboko.
Hluboko.
Hluboko.
Čekal jsem od tebe pochopení.
Pochopení pro co, Jacku?
Že možná miluju jinou ženu.
Miluješ?
Jeden den s nějakou
číšnicí, a už jseš zamilovanej?
To se všeho vzdáš?
Mám to vymyšlený.
Přestěhujeme se sem oba
a koupíme si vinici.
Ty budeš šlechtit víno,
já se postarám o obchodní stránku.
Třeba napíšeš jinej román,
kterej se ujme.
Můžu pořád jezdit na konkurzy
do Los Angeles. Je to kousek.
Ty jsi blázen. Ty ses zbláznil.
Hele, já jsem herec.
Mám jen svůj instinkt.
- A ty chceš, abych ho ignoroval.
- Ahoj, chlapi.
- Měli bychom jet.
- Jo.
Kam?
Tohle je zrádnej úsek.
No vidíš. Hezky. Hezky.
A tady je most.
Golden Gate. Výborně.
Je to škoda, ale už je to za mnou.
Stephanie to zná.
Kdybych kdysi
koupila pozemek v Santa Marii,
trhla bych na tom majlant, když
tam pak postavili...
- Home Depot.
- Home Depot, a ty obchoďáky.
Tvůj táta o tom taky věděl.
Jenže byl posranej až za ušima.
Vždycky byl posera.
Bál se.
- Nevadí vám to?
- Vůbec ne.
Doprovodím Sienu a Stephanii domů.
- Pak si můžeme někde dát sraz.
- Jasně.
- Možná zajdu do kina.
- Měj se, Milesi.
Díky, Stephanie. Ahoj.
- Ahoj, Sieno.
- Ahoj.
- Těšilo mě, Carol.
- Mě taky.
- Kdybys někam vyrážel, zavolej mi.
- No jo.
- Bude to všechno?
- Ano.
Vlastně ne, dejte mi ještě
Barely Legal. Díky.
Nové číslo.
Díky.
- Ahoj, Milesi.
- Ahoj. - Jak to jde?
Mám to tady rád. Jak se máš ty?
Na úterý je tu dost frmol.
Měli jsme tu zájezd důchodců.
Většinou nebývaj moc hlučný,
ale tentokrát se nějak rozjeli.
Asi úplněk nebo co.
Co si dáš?
- Highliner.
- Skleničku nebo láhev?
Láhev.
- Prosím.
- Pracuje dneska Maya?
Maya? Neviděl jsem ji.
Myslím, že má volno.
- Z vládneš to, Milesi?
- Jo, dobrý.
Středa
Kruci.
- Sehnal jsi včera Mayu?
- Ne.
Moc se jí líbíš.
Zeptej se Stephanie.
Mohl bys jít
o kousek dál? Díky.
Musíš kout železo, dokud je žhavý.
- A železo je žhavý.
- Moudrá rada, Jacku.
Nezapomeň, váhu na paty.
A rotace musí jít přes břicho.
- Břicho.
- Do prkýnka.
Hezky.
- Už se ti ozvala tvoje agentka?
- Ne.
- Co se podle tebe děje?
- Těžko říct.
- Kontroluješ si záznamník?
- Neustále.
Asi jsem zahodil
další tři roky života.
Ještě nic nevíš.
Není ten pesimismus
trochu předčasnej?
Vyser se na newyorský nakladatele.
Vydej si to sám. Přispěju ti.
Ať to vyjde.
Ať se píšou recenze. Ať je to
v knihovnách. Ať to posoudí čtenáři.
Nepřežeň to.
- Hlavně klid.
- Sklapni.
Nejdůležitější je klid.
- Chladná hlava.
- Sklapni, sklapni, sklapni!
Ježíši Kriste!
Co to s tebou je? Buď už zticha!
- Kurva!
- Proč hned tak zhurta?
Vím, že teď nemáš nejlepší období,
ale nemusíš se hned utrhovat.
Ten zmrd to do nás napálil.
Hoďte sebou, jo?
- No počkej...
- To se nedělá, hovado!
- Hezká rána.
- Kokoti.
- Co děláš?
- Jejda! Pozor!
Koukni na to.
Bude prča.
To bude prča.
S Mayou to nevzdávej.
Chytrý ženský vyžadujou vytrvalost.
Nechci o tom mluvit, prosím.
Je krásná, je chytrá.
Je pro tebe ideální.
Nebudu spokojenej,
jestli se vy dva nedáte dohromady.
Nechtěl by sis zase
vohřát frantíka ve futrále?
Nešlo by to tišeji?
Až zjistí jak žiju,
že jsem nic nevydal,
že jsem jenom lhář,
tak rychle ztratí zájem.
Když člověk v mým věku nemá prachy,
tak je odepsanej.
Je jako hovádko
čekající na kafilérii.
Co je to kafilérie?
- Spalovna.
- Kafilérie.
Jenže ty vydáš knížku,
protože se ti už brzy ozvou.
Cítím to v kostech.
To je Stephanie. Ahoj, zlato.
Jo.
Pěkný.
Prý jsi mě včera hledal v práci.
Jo. Ne. Zašel jsem na skleničku,
ale nebylas tam.
- Měla jsem školu.
- Hlavně, že jsi tu teď.
Já tě taky ráda vidím.
Syrah. Ještě ho nesklidili.
Tohle je nejstarší výsadba
syrahu v okrese Santa Barbara.
Pinot Noir se v Burgundsku
pěstuje už od antiky.
Právě tato od starověku
předávaná znalost jeho výroby
přispěla k jeho úspěchu.
Bylo mi tak šestnáct, sedmnáct.
Křičela jsem: "Já umřu!"
Mami?
Mluvíme moc nahlas?
Promiň. Strejda Jack tě zase uloží.
- Tak pojď, holčičko.
- Budeme se mírnit.
Dobrou noc. Promiň.
Moc se omlouvám.
Moje oblíbená zmrzlina
byla "opičí směs".
Čtvrtek
Měli byste k nám zajít na oběd.
Fajn. Dokdy ho podáváte?
Do půl třetí.
V sobotu večer je v Santa Barbaře
večeře s ochutnávkou bordeaux.
Je to trochu dražší,
ale kdybys chtěl, šla bych do toho.
Nechcete tu zůstat přes víkend?
Ne, v pátek musíme
být doma na generálku oběda.
Jakého oběda?
Kdo se žení?
Řekl bys mi to vůbec někdy?
Jasně.
Mohl jsem si něco vymyslet,
ale řekl jsem ti pravdu.
- Mayo.
- Nesahej na mě!
Odvez mě domů.
Víš, co jí toho navykládal?
- Je herec, nemá to žádnou váhu.
- Že ji miluje.
Že je jediná žena,
která ho kdy vyvedla z míry.
Že zbožňuje Sienu.
Že se sem přestěhuje
a budou bydlet spolu.
Určitě to myslel vážně.
Musíš mi věřit.
Včera jsem ti to málem řekl, ale...
Ale napřed jsi mě chtěl vojet.
- Ne, Mayo.
- Jo.
Poslední tři roky života
jsem strávila tím,
že jsem se snažila vymanit
ze vztahu plného lží.
A jsem spokojená.
Od rozvodu jsem nikoho neměl.
Pro mě to hodně znamenalo, Mayo.
Trávit s tebou čas.
A ta včerejší noc...
Moc se mi líbíš, Mayo.
Já nejsem Jack.
Já... Já...
Jsem jeho spolubydlící
z prvního ročníku na vejšce.
Tady je náš mladej. Tady ho máme.
Kdo je tvůj fotr? Kdo?
Pojď ke mně.
Jsem na tebe hrdej.
- To mě těší.
- Chci detaily.
- Ne.
- Cože?
To je soukromá věc.
Mluv, nebo ti zauzluju ptáka.
Nechme toho, ano?
Ty sis nevrznul, viď?
- Ty jsi homouš.
- Jasně, jsem homouš.
Vymysli si, co chceš,
a přesně tak to bylo. Fajn.
Klidně ti podepíšu doznání.
Ale hlavně už na mě přestaň tlačit.
Jsi jako malej, Jacku.
Pro tebe je to mejdan, pro mě ne.
No dobře, tak se uklidni.
Promiň.
Nějaká indispozice?
To mě mrzí...
Neber to.
Neber to.
- Jacku.
- Haló?
Jo.
To je Christine.
Jo. Jo.
Zavolám ti potom.
Zrovna s Milesem něco probíráme.
Nic vážnýho. Jenom zase vyšiluje.
Taky tě miluju. Brnknu ti.
Všechno se to nějak zvrtlo.
Takhle jsem si to nepředstavoval.
Chci už jet domů.
Já vím, co potřebuješ.
Co třeba sem?
- Frass Canyon je pro smích.
- Byls tam někdy?
- Ani nemusím.
- Prubneme to.
Chutná jako vyjetej olej.
Asi ho neodstopkovali,
aby dosáhli zdání koncentrace,
vylisovali ho i s listím a krysama
a vznikl tenhle asfaltovej tlamolep.
Jed na šváby.
Mně to docela chutná.
Hele, mají tu výběrovej pinot.
- Půjč mi telefon.
- Proč?
Už to nevydržím.
Zavolám Evelyn.
Kancelář Evelyn Silvermanově.
Jennifer, tady je zase Miles.
- Dobrý den. Zkusím ji sehnat.
- Díky.
- Máte kliku. Přepojím vás.
- Díky.
Ahoj, Milesi.
Ahoj, Evelyn, volá tvůj oblíbenec.
Jak se máš na výletě?
Dobře. Pijeme dobrá vína,
odpočíváme. Je to prima.
Co je nového? Ozvali se?
Ano. Dneska ráno
jsem mluvila s Keithem Kurtzmanem.
Ano. A co?
Nechtějí to.
V Conundrumu to nechtějí.
Prý se jim to moc líbilo.
Rádi by to vydali,
ale těžko by se to prodávalo.
Prý to bylo těžkě rozhodnutí.
Mrzí mě to, Milesi.
Co teď s tím?
Nevím, jestli se
mi ještě vyplatí to někam nabízet.
Je to jeden z těch
nešťastných případů v branži.
Báječná kniha bez vydavatele.
Všichni jsou zbabělí.
Nejde o kvalitu knih,
ale o marketing.
Prosím vás, můžete mi nalít?
Jistě.
Na celý karton syrahu je sleva.
Repete.
Nalijte mi plnou sklenku.
Zaplatím vám.
Pane, tohle je vinařství, ne bar.
Nalijte mi sakra plnou sklenku.
Kupte si láhev a jděte ven.
Co to děláte?
Musím se obsloužit sám.
- Položte to.
- Pusť tu sklenici!
A je to.
Neblázni.
- Odveďte si ho!
- Díky moc!
Umřela mu matka.
Napíšeš jinej román.
Nápady máš.
Ne, jsem vyřízenej.
Nejsem spisovatel.
Jsem středoškolskej učitel.
Svět prdí na to,
co mu chci sdělit. Jsem zbytečnej.
Jsem tak bezvýznamnej,
že se nemůžu ani zabít.
Co to meleš?
To je přece jasný.
Hemingway, Plathová, Woolfová...
Nemůžeš se zabít, dokud nic nevydáš.
Ten, co napsal Spolčení hlupců,
se taky zabil, než mu to vyšlo.
A podívej, jak je slavnej.
Díky.
Nesmíš to vzdát.
Ty to dokážeš.
Půlka mýho života je v čudu,
a nic po mně zatím nezbylo. Nic.
Jsem otisk palce na okně mrakodrapu.
Jsem hnědá šmouha
na toaletním papíru,
valící se s milionem tun
páchnoucích splašků do moře.
Vidíš? Třeba teď. To se ti povedlo.
"Hnědá šmouha...
...valící se do moře."
To bych nikdy nenapsal.
Já taky ne. To napsal Bukowski.
Ahoj, puso.
Hele, co jsem koupil naší princezně.
- Ty čuráku!
- Ježíši Kriste!
Ty zasranej lháři!
Ty se v sobotu ženíš?
Měls plnou hubu keců!
- Přestaň!
- Vysvětlím ti to!
- Říkals, že mě miluješ!
- Ano!
Chcípni!
Přestaň, Stephanie!
- Ty taky chcípni, píčusi!
- Já?
Tys to vykecal Maye!
Já ne. Já to nebyl.
To byl určitě Gary z Hitching Post.
Asi jsme se o tom před ním zmínili.
My?
Ty ses o tom zmínil, pitomče!
Bolí to jako svině!
Zakloň hlavu.
Jak mu způsobit rozkoš
Tady Miles.
Chci ti znovu říct,
jak mi s tebou bylo hezky
a jak mě mrzí,
že to nakonec takhle dopadlo.
Jsi skvělá, Mayo.
Líbila ses mi od první chvíle,
cos mě obsluhovala u stolu.
Když už mluvím na rovinu,
asi bys měla vědět,
že mi ta knížka nevyjde.
Myslel jsem, že tahle má šanci,
ale zase jsem se spletl.
Jako vždycky.
Teď už víš,
že nejsem žádný spisovatel.
Nejsem vlastně nic.
Budu muset jít na operaci.
Možná i víc. Nejdřív počkají,
až se mi ten nos zahojí.
- A pak mi ho zase zlomí.
- Kristepane.
- Pořád ještě můžeš číst komentáře.
- To je taky v prdeli.
Měl bych ji žalovat.
Neudělám to jen proto,
abych chránil Christine.
To je ohleduplný.
Kde se Stephanie domákla,
že je to v sobotu?
To jsme Garymu neřekli.
Nech mě přemýšlet.
Opravdu jsi to Maye neřekl?
Opravdu.
A kam tím vlastně míříš, Jacku?
Abys věděl,
tak já jsem naštvanej na tebe.
Co si teď o mně Maya pomyslí,
když se s tebou dávám do party?
Já nevím. Nějak mi to smrdí.
Kdekoliv se bojuje za to,
aby se hladoví najedli, budu tam.
Kdykoliv budou někoho
mlá*** poldově, budu tam.
Postavím se do cesty
křiku vzteklých mužů.
Jak to podle tebe vypadá?
Jako žes měl autonehodu.
Mám hlad.
- Hezký.
- Díky.
Tady máte ubrousky na ruce.
Tak ubrousky!
Já myslel,
že tu propagujete bezpečnej sex.
To je dobrý. To si musím pamatovat.
Hned vám přinesu kukuřičný chleba.
Dobře.
Tyhle baculky bejvaj náruživý.
A taky vděčný.
O tom nic nevím.
- Dobrá technika, Cammi.
- Díky. Je to v zápěstí.
Jste mi nějak povědomý.
Vy jste místní?
Jsme ze San Diega. Proč?
Jste mi ohromně povědomý.
No nic. Dobrou chuť.
Počkejte.
Víte, kdo to je Derek Sommersby?
Doktor Derek Sommersby
z Jednoho života?
Představte si ho bez obvazu
a s kratšími vlasy.
To není možný! Ježíši!
- To je bomba! Panebože!
- Kde tu máte toalety?
Tamhle, hned za bizonem.
To je neuvěřitelný,
že vás obsluhuju zrovna já.
MUŽI
Hele, Cammi asi za hodinu končí,
takže tu počkám, dám si panáka,
doprovodím ji domů.
To je vtip, ne?
Ne.
Já se z tebe poseru.
Nemůžeme se radši vrá*** do motelu,
chvilku posedět,
brzo ráno vstát a zahrát si devítku,
než vyrazíme domů?
Hele,
vím, že to
se mnou myslíš dobře.
A vím, že to neschvaluješ.
Respektuju to.
Ale určitým věcem,
který dělám, prostě nerozumíš.
Rozumíš literatuře, filmům, vínu,
ale nechápeš můj úděl.
Pátek
Jo.
- Ty krávo!
- Kurva!
- Ježíši Kriste!
- Je tam strašná kosa.
Bože. Jo!
Kde mám ty prášky proti bolesti?
Na.
- Ta čubka je vdaná.
- Cože?
Její manžel měl noční.
Přišel domů
a načapal mě s pérem
v prdeli svojí starý.
Kristepane, Jacku.
To jsi šel pěšky až ze Solvangu?
Běžel. A vyvrtl jsem si kotník.
To je pět kiláků, Jacku.
To vím taky.
Střihnul jsem to přes pštrosí farmu.
Jsou to děsný mrchy.
Musíme se tam vrá***.
- Cože?
- Musíme se tam vrá***.
Nechal jsem tam peněženku.
Kreditky, prachy, doklady. Všechno.
To je prkotina.
Kreditky zablokujeme.
Ty to nechápeš.
Měl jsem tam snubní prsteny.
Řekneš, žes tu peněženku
zapomněl někde v baru.
Christine to pochopí.
Ne. Ona je sháněla celou věčnost.
Jsou na nich vyrytý delfíni
a naše jména v sanskrtu.
Musíme se vrá***.
Christine mě ukřižuje.
To je vyloučeno.
- Prosím. Prosím.
- S tím se rozluč.
- Šrajtofli ti šlohli v baru.
- Musíme se tam pro ni vrá***.
Ty prsteny jsou nenahraditelný.
Já vím, že jsem to posral.
Ale musíš mi pomoct, Milesi.
Prosím.
Já nesmím o Christine přijít.
Nesmím o ni přijít, Milesi.
Vím, že jsem to posral.
Že jsem to neměl dělat.
Že jsem hajzl.
Vím, že jsem.
Ale ty mi musíš pomoct.
Musíš mi pomoct, Milesi.
Řekni, že mi pomůžeš.
Když ztratím Christine,
nejsem nic.
Jsem jen...
Nejsem nic.
Ona ti řekla, že je vdaná?
- Jo.
- Tak cos tam ***?
Ten zmrd se vrátil o hodinu dřív.
To sis nenechal velkou rezervu.
Tohle je ten blok.
- Víš to jistě?
- Jo.
Tady to je. Tamhleten.
- Jo?
- Jo.
Dobře.
Tak jakej je plán?
- No, plán... Jdi tam ty.
- Já?
Mě ještě bolí ten kotník.
Vysvětlíš jim situaci, Milesi.
"Promiňte, pane,
můj kamarád
dnes v noci klátil vaši ženu.
Zřejmě tu zanechal náprsní tašku.
Mohl bych se po ní porozhlédnout?"
- Jo, takhle by to šlo.
- Pro Kristovy rány.
Do prdele, tak já jdu sám.
Zase je to všechno na mně.
Ne. Počkej.
Šukám tě snad málo? Já ti ukážu!
Jsem mrcha. Jsem mrcha.
Sbalilas ho a šukala s ním.
Jo, šukala. Jsem mrcha.
A líbilo se ti to, viď, kurvo?
I to, když jsi nás načapal. Jo!
- Jsi mizerná čubka.
- A tys mě načapal.
Ty kurvo jedna!
- Jsi mrcha.
- Ano, jsem.
Jsi taková kurva!
Kurvafix!
Sebral Derekovu peněženku!
- Tady máš peněženku! A sakra!
- Otevři! - Tys ji přinesl!
- Já tě zabiju!
- Moje peněženka!
Já si tě najdu, ty hajzle!
Já tě dostanu!
- Nemám řídit?
- Není třeba.
Měl bys pozvat Mayu na tu svatbu.
Pozvat Mayu na svatbu
není myslím
momentálně ten nejlepší tah.
A po všech tvých vylomeninách
už ani nemůžu jít do Hitching Post.
Dalo by se to říct i hezky.
- Nech mě řídit.
- Potřebuješ odpočívat.
Chci řídit.
Dobře.
Připoutej se, ano?
- Právě to dělám. Děje se něco?
- To kvůli bezpečnosti.
Jacku, minuli jsme nájezd.
Co to děláš?
- Drž se.
- Co to sakra děláš? Jacku!
Kurvafix!
- Aby to vypadalo jako nehoda.
- Kurvafix!
Já to zaplatím!
Ježíši, Jacku! Mě snad...
Podívej se na to!
To nevypadá,
jako by se v něm někdo zranil.
Ne. Ne.
Bacha na hlavu.
Rozbils pár flašek.
- Se nezblázni.
- Zblázním, ty zasranej vágusi.
- Můžem?
- Už to neprotahuj.
Tak jo.
- To je snad všechno.
- Nepůjdeš dál?
Ne.
Jen si to vyžer sám.
- Uvidíme se na generálce.
- Jo.
- Mám tě rád.
- Já tebe taky.
Nejezdi, dokud neuvidí to auto.
Já vím. Moment.
Proč se mně nic nestalo?
Protože jsi byl připoutanej.
Dobrá práce.
Sobota
Ahoj, Milesi.
Ahoj, Vicky.
Tobě to sluší.
Díky.
To je Ken Kortland, můj manžel.
- Dobrý den.
- Dobrý den.
Těší mě. Jste šťastný muž.
Já vím. Děkuju.
Počkám v autě.
- Těšilo mě, Milesi.
- Kene.
- To od něj bylo velkorysý.
- Jo, on je hodně pozorný.
- Ohleduplný.
- To je bezva.
- Tak jak se máš?
- Od našeho posledního rozhovoru?
Mohlo by být líp. I hůř.
Jak to vypadá s tvojí knihou?
Třikrát ji odmítli.
Milesi, to je škoda.
Co budeš dělat?
Sednu si zase k psacímu stolu.
Nebo ne. Ještě nevím.
Takže ty ses vdala.
Blahopřeju. Vypadáš spokojeně.
- To jsem.
- Fajn.
Všichni se berou.
Vloni to byly samé rozvody.
Letos samé svatby.
- Opakuje se to v cyklech.
- Asi jo.
Vydáme se na hostinu?
Dáme si šampaňské,
připijeme novomanželům.
Já nepiju.
Tys přestala pít? Opravdu?
Jsem těhotná.
Aha.
Tak to je krásné.
Ještě jednou blahopřeju, Vicky.
To je výborná zpráva.
Tak zatím, Milesi.
"'Morek z jeho kostí', opakoval jsem
bezděčně.
Konečně mi to došlo.
Phineas zemřel,
protože mu morek z jeho kostí
proudil krevním řečištěm
až do srdce.
Nikdy jsem kvůli Finnymu neplakal.
Ani když jsem stál a díval se,
jak ho spouštějí
do prostého
rodinného hrobu u Bostonu.
Měl jsem pocit, že jsem na vlastním
pohřbu, a tam člověk nepláče."
Mám začít další kapitolu,
pane Raymonde?
Ne, necháme si to na pondělí.
Máte jeden nový vzkaz.
Ahoj, Milesi.
Tady Maya.
Děkuju za dopis.
Zavolala bych dřív, ale musela jsem
si srovnat v hlavě,
co se stalo a cos mi napsal.
Taky jsem chtěla dočíst tvoji
knihu, což se mi povedlo včera.
Podle mě je výborná, Milesi.
Umíš zacházet se slovy.
Co má být, že nevyšla?
Je v ní moc krásných
i bolestných věcí.
To jsi opravdu všechno prožil?
To musela být hrůza.
A ta postava sestry...
Ježíši, taková troska.
Ale musím říct,
že mě trochu zmátl konec.
Spáchal otec sebevraždu?
Leží mi to v hlavě.
Tady u nás se ochladilo
a začalo pršet.
Ale já mám zimu ráda.
Kdyby ses sem někdy chystal,
dej mi vědět. Nevím ovšem,
jak dlouho budu ještě pracovat
v tě restauraci. Brzy budu promovat,
takže se zřejmě přestěhuju.
Uvidíme.
Jak říkám,
tvůj román se mi moc líbil.
Nevzdávej to, Milesi. Piš dál.
Doufám, že se máš dobře.
Ahoj.
BOKOVKA
Titulky:
SDI Media Group
[CZECH]