Tip:
Highlight text to annotate it
X
Můžete!
Uvědomuješ si ale,
že o politice nevím vůbec nic?
- Volil jsi ho, nebo ne?
- Adama Langa? Samozřejmě.
Všichni ho volili.
On nebyl politik, ale mámení.
No tak vidíš.
Podívej, on potřebuje nového
stínového spisovatele, ne politika.
Za ty memoáry mu
zaplatili 10 milionů,
ale šušká se, že ten
rukopis je hromada blábolů.
Rhinehart mu půjčil svůj barák
na pláži, aby ho mohl přepsat,
ale na McAra asi
dolehl ten tlak.
Podle patologa měl v krvi
trojnásobnou hladinu chlastu.
Takže se utopil
nešťastnou náhodou?
Nehoda, sebevražda, není to ***?
Zabila ho ta kniha.
To jsi mě fakt povzbudil.
Kdo je vlastně ten McAra?
Měl bych ho znát?
Ano, dělal Langovi něco jako
pobočníka, když byl ještě premiérem,
takže se netvař, že jsi o něm neslyšel.
Byl s ním dlouhá léta.
Já ti nevím, Ricku.
Je to obrovská příležitost.
A navíc i za dobrý prachy.
Děti nebudou muset hladovět.
- Já nemám děti.
- Ale já ano.
Royi.
Vy snad čekáte, že vám
sem konkurence přinese bombu?
Máme na starosti
Langovy memoáry.
To je očividně dost velký důvod
k tomu, abychom byli na mušce.
Děkuji.
- S kolika jste se už setkal?
- S pěti. Ty jsi poslední.
Budu k tobě upřímný.
Podle mě na ten úkol
nejsi ten pravý.
V tom případě je fajn,
že o tom nerozhoduješ ty, Royi.
John Maddox, generální ředitel
pobočky Rhinehart v New Yorku.
Pane...
Sidney Kroll, washingtonský
právník pana Langa.
Pane Krolle.
A jsem přesvědčený,
že Ricka Ricardelliho znáš.
Zdar, Ricku.
Takže Rick vám objasnil
momentální situaci?
Možná byste nám
mohl ozřejmit,
jakým přínosem se chystáte
být pro tento projekt.
Nijakým.
Nemíním si hrát na někoho,
kým nejsem.
Máte můj životopis.
Jeho poslední tvorba byla
autobiografie kouzelníka.
Přišel jsem, viděl jsem,
zvítězil jsem.
Ano, a okamžitě vyskočila
na první místo, takže...
Poté, co jsi
mě odmítl, Royi.
Podívejte, já politické paměti
nečtu, vždyť kdo ano?
A vím, že jste na ni
vydali už 10 milionů.
Kolik z těch
peněz znovu uvidíte?
Dva, tři miliony?
To je velmi zlá
zpráva pro akcionáře.
A pan Kroll, pro vašeho klienta
je to ještě horší zpráva.
Adam Lang chce místo v dějinách,
ne někde ve skladu.
Ale prosím tě!
A právě proto,
že nevím nic o politice
budu klást takové otázky, které zjistí
pravou podstatu osobnosti Adama Langa.
A to prodává autobiografie.
Srdce.
Páni! Pěkně řečeno.
- To je mi ale hovadina!
- Myslíš?
Ale samozřejmě, Johne!
Adam Lang je světová osobnost.
Vydání jeho autobiografie
bude celosvětová událost.
No, já mám plný sklad
celosvětových událostí,
ze kterých se stane buničina.
Side?
Adam je stále dost rozrušený z toho,
co se stalo Mikeovi McAraovi.
Byl prostě nenahraditelný.
Ale teď ho někdo nahradit musí.
Adam by rozhodně ocenil
výhody nového člověka.
Konec konců, všechno je to o chemii.
Sportujete?
- Ani ne.
- Škoda. Alan je blázen do sportu.
Já znám novináře z The Guardian,
který chodí do tělocvičny.
Co kdybychom probrali
termín vydání?
Potřebujeme, abychom
to do měsíce uzavřeli.
- Měsíc?
- Ano.
- Vy chcete knihu do měsíce?
- První návrh už je hotový.
Ano, ale ještě potřebuje
plno práce.
Proto se mi líbí váš životopis.
Jste rychlý a spolehlivý.
Vy si řekněte co,
on to napíše.
A navíc jste Brit.
Spisovatel by měl být Brit.
Aby všemu porozuměl, je to tak?
- Máte nějaké rodinné závazky?
- Ne, nemám rodinu. Proč?
Adam je právě na
přednáškovém turné po Americe,
a také fundraisuje peníze
pro Nadaci Adama Langa.
Vždyť je to jen měsíc ve Státech.
Žádný problém.
Nemohl bych si
ten rukopis přinést sem?
Obávám se, že ne. Patří pod
ochranu domu Martyho Rhineharta.
Manipulaci s ním má
na starosti jen pár lidí.
To mi spíš připomíná bombu,
než knihu.
Někdy ji budu muset vidět
i já. Mám ji přece zkorigovat.
Ano, teoreticky.
O tom si ještě popovídáme.
- Kdy tam můžete dorazit?
- Okamžitě.
- Poletí ještě dnes.
- Ricku. - To je v pořádku.
V pořádku, práce je vaše.
- Blahopřeji.
- Děkuji.
- Ricku.
- Děkuji.
Vlastně tu pro vás něco mám.
- Mohl byste si to přečíst?
- To je... Je to...
Ne, ne, tohle není Adamova kniha.
Ale mého jiného klienta.
Ano, možná byste mi
mohl říct svůj názor.
Jistěže.
Jestli teda stihnete
ten večerní let,
měli bychom s Rickem probrat
podmínky smlouvy.
Doprovodíš našeho přítele?
Royi?
Za hodinu ti zavolám, kámo.
Hej!
A nezapomeňte...
Srdce!
S tímhle projektem to není
jako s kostelním pořádkem.
- Co? Myslíš mě?
- Samozřejmě, že tobě.
A McAru. Sebevražda?
Vůbec mi nepřipadal jako
sebevražedný typ.
Setkání s tebou je
vždycky radost, Royi.
Hodně štěstí.
Kristepane.
Děkuji.
- Prosím?
- Blahopřeju!
- K čemu?
- Že jsem tvůj agent.
Ano, to mám ale štěstí.
Jsi sbalený?
Před chvilkou mě přepadli.
No doprdele!
Jsi v pořádku?
Ano, vzali jen ten rukopis
od Sidneyho Krolla.
Cože? Proč?
Co já vím.
To řekni ty mně.
Jsi zraněný?
Ne, nic mi není. Asi mě
sledovali už od Rhinehart's.
Proč by to dělali?
Možná si mysleli,
že mám s sebou Langovu knihu.
Věděl jsem, že je to špatný nápad.
Ten dnešní let platí, že?
Kristepane, Ricku, jsem v šoku!
Tak teď zažiješ ještě jeden.
Za měsíční práci na rukopisu,
který je už napsaný,
ti Rhinehart Inc. zaplatí
250.000 dolarů, plus výdaje.
Takže sedadlo u okna
nebo do uličky.
...Islám vydal prohlášení,
ve kterém se přiznává k zodpovědnosti.
V přehledu nejdůležitějších zpráv
vám přineseme další informace.
A mezitím, bývalý britský premiér
Adam Lang je opět tématem hlavních zpráv.
Podle tajných dokumentů,
které unikly, Adam Lang schválil
nelegální vyslání
britských speciálních jednotek
do Pákistánu za účelem zadržení
čtyř podezřelých teroristů Al Káidy,
které následně odevzdali
CIA na výslech.
Muži, jmenovitě, Nasir Ashraf, Marwat
Sayed, Salim Khan a Faruk Ahmed,
všichni britští občané, byli zadrženi
před pěti lety ve městě Peshawar.
Všechny čtyři údajně
vyvezli ze země
na tajné místo,
kde podstoupili mučení.
Pan Ashraf podle
informací při výslechu skonal.
Taková operace
by byla nezákonná--
- Ano?
- Kde jsi?
Na Heathrowe, stejně jako ty.
Čekám na let do New Yorku.
Sleduješ zprávy?
To o Langovi?
Ano, právě na to koukám.
Do čeho jsi mě to zatáhl?
Do čtvrt melounu dolarů,
kámo, přesně do toho.
Už volají pasažéry našeho letu.
Musím jít.
Poslyš, právě jsem si uvědomil,
že Sidney Kroll mi mohl
dát ten rukopis schválně,
aby to vypadalo, že mám
s sebou Langovu knihu.
Proč by k čertu
něco takového dělal?
Co já vím? Aby na moji
krev připlavali žraloci?
Radši si v letadle pospi.
Mluvíš nějak divně.
"Žraloci na tvoji krev."
Zavolám ti příští týden.
...a dlouhodobé psychologické trauma.
Jinými slovy, mučení.
Dobrý den, pane.
Chtěl byste si přečíst noviny?
- Máte Evening Standard?
- Ano, máme.
Díky. Děkuji.
Dobrý den, madam.
Chtěla byste si přečíst noviny?
- Ano, prosím. Děkuji.
- LANG NAŘÍDIL TAJNÝ ÚNOS
SMRTELNÁ NEHODA
Všimli jste si něčeho podezřelého?
Taxi vás bude čekat u východu.
S pozdravem kancelář Adama Langa
Pas.
Tohle je nehorázný skandál!
Amelia Blyová. Vítejte.
Jsem Adamova asistentka.
Adam je naneštěstí v New Yorku
a vrátí se až pozdě odpoledne.
Zapomeň na to, co jsem říkala!
Je to absurdní!
Bože, mrzí mě to. Obávám se,
že Ruth má jeden ze svých dní.
Jestli se to nehodí,
mohl bych odejít...
Ne, ne.
Nemůže se vás dočkat.
- Dobře tedy. Začneme?
- V pořádku.
- Jaká byla cesta?
- Dlouhá.
- Jsme malý tým.
- Děkuji.
Tohle je Alice.
Lucy cestuje s Adamem.
Potřebujeme další pár rukou, ale Adam
se nedokázal donutit nahradit Mikea.
- Spolupracovali spolu velmi dlouho.
- Jak dlouho pro něj pracujete?
Osm let.
Jsem spojená s Číslem 10.
Aha, nešťastné Číslo 10.
Předtím, než vám ukážu rukopis,
budete muset podepsat tuhle
dohodu o důvěrnosti informací.
Podepište se tady,
a tady...
a tady.
No páni, to je ale dům.
Nedoléhá na vás
v noci samota?
Nejvíc mi tu chybí manžel.
Vy jste vdaná?
Nevšiml jsem si prstýnku.
Naneštěstí ho nemůžu nosit.
Má až příliš velký kámen.
Při kontrole na letišti pípám.
Tak a jsme tady.
Rukopis nemůže opustit tuhle
místnost. Nesmí se ani kopírovat.
Máte 6 hodin,
než se Adam vrátí z New Yorku.
- Zvládnete to do té doby?
- Pokusím se.
Požádám Dep, aby vám
k obědu přinesla sendvič.
Děkuji.
Příjemnou zábavu.
Memoáry Adama Langa
Věnované Ruth, mým dětem
a britskému národu
Rané období
"Langovi jsou původem Skoti,
a jsou na to patřičně hrdí.
"Naše jméno je odvozené od slova "dlouhý",
což v staroangličtině znamenalo "vysoký".
"Pocházíme ze severní hranice,
kde se moji předci usadili."
No to mě poser.
"Můj prapraděda,
Ebenezer Lang,
"se narodil v roce 1862
v Pitlochry ve Skotsku,
"jako jeden z devíti dětí,
z toho sedm bylo chlapců."
"Americký prezident byl
mnohem vyšší, než jsem čekal."
"Letošní evropský summit
byl výjimečně zajímavý."
"V soukromí královna vždycky oplývala
úchvatným smyslem pro humor."
Děkuji.
"Vždycky jsem byl optimista.
Žijeme přece v současnosti.
"S Ruth vždy vzhlížíme do budoucnosti,
ať už nás v ní čeká cokoliv."
To je to až tak zlé?
Dobrý den.
Takže? Jaké to je?
Vy jste to nečetla?
Ne celé.
- No, řekněme, že to vyžaduje
ještě trochu práce. - Kolik?
Slova jsou už napsaná.
Jen je bude třeba učesat.
Pojďte. Vypadáte,
že potřebujete přestávku.
Byl jste mým nápadem.
Skutečně?
Napsal jste memoáry
Christa Costella, je to tak?
Vy jste je četla?
Minulý rok v zimě jsme
žili v jeho domě v Mustique.
Kniha ležela vedle postele.
- Jsem zahanben.
- Proč?
V jistém hrozném slova smyslu
to bylo skvostné dílo.
To, jak jste z jeho blábolů
dokázal stvořit souvislé věty.
Řekla jsem Adamovi, "Tenhle muž
by měl napsat tvoji knihu, ne Mike."
Bože, chybí mi domov.
Připadám si jako Napoleonova
manželka na Svaté Heleně.
- Proč se teda nevrátíte do Londýna?
- Nemůžu ho tu nechat samotného.
Právě teď není
tak úplně v pořádku.
Amelia mi řekla, že ho smrt
Michaela McAry hluboce zasáhla.
Ale neříkejte, opravdu?
Nejsem si jistá, kdy se paní Blyová stala
odbornicí na emoce mého manžela.
Mikeova ztráta
byla pro nás ranou,
ale nejde jen o to.
Opět se budeme muset rok za rokem
vracet do minulosti kvůli té blbé knize.
Ó bože.
Určitě si kladete otázku,
k čemu jste se to upsal.
Dobře, jistě.
Vyřídím mu to.
Právě se chystají přistát.
Ve čtvrtek bude v Chicagu.
Víte co? Myslím,
že na něj taky půjdu počkat.
Amelia by mohla zůstat tady
a lakovat si nehty nebo tak.
Co kdybyste šel
s námi a seznámil se?
V pořádku. Pojedu v záložním autě.
Můžu si tam nalakovat ty nehty.
Ahoj, zlato.
- Jak bylo v New Yorku?
- Krátce a nádherně.
Ahoj, Barry, zdravím, Amelia.
Dobrý den. A vy jste kdo?
Váš stín.
Jistě.
Nebojte se. Ne vždy
se chová jako hulvát.
V noci to tu fakt žije.
Zůstanete u nás měsíc, správně?
Obávám se, že ano.
A účet pošleme přímo do
Rhinehart Corporation?
Výborně.
Minibar v tom ale
započítaný není.
Už vás očekává.
Jaký je váš hotel?
Tichý?
Jako v klášteře.
To je dobře.
Nic vás nerozptyluje.
Děkuji, drahá.
Zdravím, chlape.
Připravený začít?
Rozhodně.
- Na tom klíči je rukopis? - Ano.
Mohl bych si ho půjčit?
Promiňte, ale to by
znamenalo bezpečnostní riziko.
To musím opravdu přepsat
celý ten návrh?
Vážně je na té malé
věci celá moje kniha?
Můžeme tam klidně
vložit i sto knih, Adame.
A během okamžiku se to dá i
zkopírovat. A to je ten problém.
Úchvatné.
Víte, co je na mém životě
nejhorší? Že ztratíte přehled.
Všechno za vás dělají ostatní.
Neřídíte, nenosíte hotovost.
Když potřebuji hotovost,
musím si půjčit od ochranky.
Přesně tyhle detaily
potřebujeme uvést v memoárech.
To bych nemohl. Lidi by
mě považovali za totálního idiota.
Ale to vůbec ne. Právě to by lidem
přiblížilo, jaké to je být premiérem.
Přesně po tom čtenáři touží.
Jaký je to pocit řídit zemi?
Jaký je to pocit být tak izolovaný?
Jaký je to pocit být
tak nenáviděný?
Tak to vám děkuji.
A taky milovaný.
Amelia, co si o tom myslíš?
To, že bych vás
měla nechat o samotě.
Takže... Jak to uchopíme?
Budu vám klást otázky.
A později proměním
vaše odpovědi na prózu.
Tu a tam doplním související pasáže,
kdy napodobím váš hlas.
V pořádku.
- Slyšel jste o Mikeovi?
- Ano, je mi to velmi líto.
Měli bychom o něm v knize
napsat něco pěkného.
Jeho mámě by se
to určitě líbilo.
Samozřejmě.
Jako první mě
uhodilo do očí to,
že jste se stal takovým
úspěšným politikem,
právě proto, že jste nikdy
neměl politické ambice.
Rozhodně to nebyl
v mládí můj sen.
Své spolužáky politiků jsem
považoval za totální podivíny.
Tak s tím s vámi souhlasím.
Kdy přišlo to vzplanutí pro politiku?
To teda bylo vzplanutí,
to určitě.
Podívejte, bylo mi 23, plus mínus,
Cambridge jsem ukončil před pár lety.
Vzpomínám si na to, že
byla neděle a lilo jako z konve.
Ještě jsem se válel v posteli.
A najednou začal někdo klepat na dveře.
A víte, noc předtím
jsem se byl bavit,
dal jsem si pár skleniček,
vždyť to znáte.
Tak jsem si dal polštář přes hlavu,
ale klepání pokračovalo.
Klep, klep, klep, klep!
Tak jsem vstal, ***ával jako pohan,
otevřu dveře a tam stojí děvče.
Mokrá jako myš, ale začala
s přednáškou o místních volbách.
A to je celé.
- Zamiloval jsem se.
- A to děvče bylo Ruth?
Ano, Ruth.
A abych ji mohl znova vidět, musel
jsem vstoupit do strany a rozdávat letáky.
Tohle je úžasné.
Vy to chcete použít?
Použít? Podle mě bychom
tím měli začít celou knihu.
"Do politiky jsem vstoupil kvůli lásce,
"ne z lásky ke straně, či ideologii,
ale z lásky k ženě."
Mohla byste mi to prosím
co nejrychleji přepsat?
Samozřejmě.
- Děkuji.
- Jak vám to jde?
Celkem dobře.
Říká mi "chlape".
To dělá vždycky, když si neumí
zapamatovat vaše jméno.
V kuchyni jsou připravené sendviče.
No doprdele!
Příšerné!
Promiňte, pane. Neuvědomil
jsem si, že nahoře někdo je.
Co se to propánajána děje?
Bezpečnostní cvičení, pane.
Máme ho jednou za týden.
Tak tady jste.
Jaksi jste se mi ztratil.
Jsem už přece velký chlapec.
Nemusíte na mě neustále dohlížet.
- Nepotloukejte se tu jen tak.
Ochranka to nemá ráda. - Chápu.
- Vyhrál jsi?
- Nehrál jsem tenis. Tělocvična.
Tělocvična? Na co tak
trénuje? Na olympiádu?
Tady je váš přepis.
Pojďme si popovídat
o Cambridge.
Promiňte?
Cambridge?
Už je to hrozně dávno.
Sotva si na to vzpomínám.
- Věnoval jste se herectví?
- Občas.
Herectví musela být dobrá škola
v případě politické kariéry.
Dobře se na to balily holky.
Ale to tam nenapíšeme, dobře?
Ale i tak, herectví
pro vás muselo znamenat hodně.
Dobře, řekněme,
že se mi to líbilo.
Vystoupíte na jeviště,
předstíráte, že jste někdo jiný,
a lidi vám za to tleskají.
- Skvělé, to je fajn, dejme to tam.
- Ne. - Proč ne?
Protože tohle jsou
memoáry předsedy vlády.
A vždy, když na mě
oponenti něco vytáhli,
vždy to bylo s komentářem,
že jsem byl jen hloupý herec!
Víte, co napsali Times of London,
když jsem rezignoval?
"Opusťte laskavě jeviště."
Takže když dovolíte, nebudeme si povídat
o mých studentských dnech jako herce.
Všechno ponecháme přesně tak,
jak to Mike napsal.
Nechtěl byste si dát
na chvíli přestávku?
To je opravdu dobrý nápad,
děkuji. Musím si zatelefonovat.
To je ale svině.
Pojďte se podívat.
"Bývalý ministr zahraničních
věcí Richard Rycart
"požádal Mezinárodní trestní tribunál
v Haagu, aby prošetřil obvinění,
"že bývalý předseda
vlády Adam Lang
"nařídil nezákonné vydání
údajných teroristů
"do rukou CIA za účelem mučení."
Nezvedej to.
Lavina se dala do pohybu.
Odpojte všechny telefony.
Ruth je ještě stále venku?
Doprdele! Je, že?
- Barry! Barry!
- Ano?
Našel bys prosím paní Langovou
a co nejdřív ji sem přivedl?
- Jistě.
- Pojďme!
- Rycart udělal prohlášení.
- Ano, já vím.
- Právě mi volal.
- Neuvěřitelné.
Chtěl mi přizvukovat,
že to nemám brát osobně.
Horlivě mi chtěl říct,
že to udělal jen
pro jeho pověstné
postoje k lidským právům,
kvůli kterým už
nemohl dál mlčet.
"Jeho pověstné postoje
k lidským právům." Dobrý bože!
- Za ten výbuch předtím se
omlouvám. - Netrapte se.
Řekl jsi jí to?
- Ano. Volali jsme si spolu.
- Jak to vzala?
Promiň, Adame.
Tohle se právě objevilo na AP.
"Podle zdrojů přímo v Haagu,
"kancelář hlavního prokurátora
Mezinárodního trestního tribunálu
"vydá ráno stanovisko."
Ach, Adame.
Děkuji, Alice.
Proč nás nikdo nevaroval?
Co dělá Downing Street?
Telefony jsou odpojené.
Pravděpodobně se
nám snaží dovolat.
Teď? Na co nám je to teď?
Na co vás tu vlastně máme?
Nechcete mi snad tvrdit,
že Úřad vlády o tom nevěděl?
Tribunál pro válečné zločiny neuvědomuje
podezřelého ohledně vyšetřování.
Takže to je Adam?
Podezřelý?
- Zavolej Sida Krolla.
- Nejdřív bychom měli zavolat do Londýna.
Adame! Když jim to bude vyhovovat,
dají tě sežrat supům!
Potřebuješ právníka.
Zavolej Sidovi.
- Sežeň Sida.
- A co média?
Vydejte prohlášení,
něco krátkého.
Právě teď bychom
potřebovali Mikea.
Něco napíšu.
Ať to napíše on.
Je přece spisovatel.
- Zadržte...
- Mělo by to být sebejisté.
Žádná obhajoba, to by byl konec.
Ale nemůžu znít ani arogantně.
Žádná zatrpklost,
hněv, a rozhodně nepište,
že s radostí očistím moje jméno
nebo nějaké podobné kraviny.
Takže žádná obhajoba,
ale ani arogance.
Žádný hněv,
ale nejste ani ***šený?
- Přesně tak.
- Takže jaký vlastně chcete být?
Říkala jsem ti,
že je vtipný.
Vždycky jsem byl
zanícený zastánce...
Ne, zrušte to.
Vždycky jsem byl tvrdý,
ne, oddaný zastánce
práce Mezinárodního
trestního tribunálu. Je?
Vy jste spisovatel.
Boj proti teroru
je příliš důležitý na to,
aby byl zneužit za účelem
vyřizování si osobních účtů.
Výborně. Mohl byste se
stát novým Mikem McArou.
- Prosím?
- John Maddox.
Tohle bude bomba.
Může nám to jen prospět.
- Mohlo by. - Je to vyšitá
první kapitola. - Dobře.
Co jste zatím stihl pokrýt?
Rané období,
dětství, univerzitu.
Fajn, na ty kecy kašlete.
Soustřeďte se na válečné zločiny.
A ať nemluví
s nikým jiným, jasný?
- Dobře.
- Musí to být naše exkluzivita.
Je nějaká šance,
že byste mohl skončit dřív?
Dřív?
Ano, ano, dřív.
O kolik dřív?
Co tak dva týdny.
Kriste na nebi.
Podívejte, vím, že je to náročné,
ale jestli to někdo dokáže, tak vy.
Spoléhám se na vás.
Ještě si popovídáme.
Doprdele!
Nikdy bych neřekl,
že kouříte.
Povoluji si jen jednu, v případě
nadměrného stresu nebo spokojenosti.
- A teď zažíváte co?
- Velmi vtipné.
Právě mi volal Maddox. Knihu
chce ne za měsíc, ale za dva týdny.
Ježišmaria.
Tak to hodně štěstí.
Ano. Hodil by se mi odvoz do hotelu.
Mohl bych pokračovat v práci.
- Nemáte v plánu si vzít
ten rukopis, že? - Jistěže, ne.
Uvědomujete si, jak vážná
věc se teď rozpoutala, že?
- Můžete mě klidně přehlížet.
- To nebude nutné.
Dobře teda. Jděte si pro věci.
Jeden z chlapců vás odveze.
Pan Lang trval na tom,
že byl vždy oddaný zastánce
práce Mezinárodního
trestního tribunálu.
Pan Lang dodal, cituji:
"Boj proti teroru
je příliš důležitý na to,
"aby byl zneužit za účelem
vyřizování si osobních účtů."
- Dáte si ještě, pane?
- Což se dá interpretovat...
- Ano, děkuji.
- ...jako útok na bývalého britského
ministra zahraničí Richarda Rycarta,
který požádal...
- Mohli bychom změnit stanici?
- Jistě. - Děkuji.
Sporné je praktikování
takzvaného "topení se na suchu",
jako formy vyslýchací metody
využívané ve válečném...
- Dáte si něco k jídlu?
- Co máte?
- Sendvič Club. Dušené mušle.
- Ty mušle mohou být.
Jste Angličan?
Stejně jako vy.
To jistě ano.
- Jste tu na dovolené?
- Ne, pracovně.
Čím se teda živíte?
Jednou to, podruhé ono.
Dovolíte?
Slyšel jsem, že je
na ostrově i Adam Lang.
- Opravdu?
- To jsem se doslechl.
Nevíte náhodou,
kde se zdržuje, že?
Ne.
Obávám se, že ne.
Omluvte mě.
Kretén.
Haló?
- Přejete si?
- Zdravím.
Mohla byste mi prosím říct,
jestli byl někdo v mém pokoji?
Nebyl, pane.
- Ptal se na mě někdo?
- Ne, pane.
A co ostatní hosté?
Ten...
Ten Angličan.
Momentálně jste jediný
host v našem hotelu, pane.
- Prosím.
- Musíte se okamžitě odhlásit z hotelu.
Situace se změnila.
Auto je už na cestě.
- Cože?
- Uvidíme se později.
Haló?
- Dobře.
- Prověř to, dobře?
Tribunál pro válečné zločiny
rozhodne o bývalém britském premiérovi
- Dobrý rachot, co?
- Taky se mi zdá.
Pro koho děláte?
Jsem tu sám za sebe.
K čertu.
A máme to tu zase.
Dovolali jste se do kanceláře
Ricka Ricardelliho. Zanechte vzkaz.
Čau, Ricku. Takže po novu
chtějí knihu za 2 týdny.
Dík za tenhle flek.
Nemůžu mluvit. Pár demonstrantů
za mír se mě pokouší zabít!
Pracujete pro vraha!
Pracujete pro vraha!
Lhář! Lhář! Lhář!
- Jste nemocný?
- Ne, stárnu.
Tohle místo je skoro jako ráj,
akorát, že jeho pravý opak!
Včera jsem se vám pokoušela
několikrát dovolat. Nezvedal jste.
Zapomněl jsem si nabít mobil.
- Skutečně? A co hotelový telefon?
- Mám tvrdý spánek.
No, tak od teď
můžete tvrdě spát tady.
- Tady?
- Jsme v obléhání.
Nemůžete každý den běhat
přes novinářský koridor.
Nakonec by zjistili, kdo jste.
A to by pro vás dopadlo velmi zle.
- Takže tady bydlí babička.
- Ne.
Tady bydlel Mike McAra.
Ještě jsme nestihli vyklidit jeho věci.
Ale ložní prádlo jsme vyměnili.
Víte, já mám vlastní pravidlo,
že nikdy nebydlím u klienta doma.
Ale teď můžete mít
nepřetržitý přístup k rukopisu.
Netoužil jste právě po tom?
Kromě toho, každou
chvíli dorazí Sid Kroll.
Co kdybyste si vybalil,
a potom přišel za námi nahoru?
- Teď jste už prakticky jeden z nás.
- Skutečně?
Včera jste napsal jeho prohlášení.
To z vás dělá spolupachatele.
Takže věc se má takhle. Nejsi
z ničeho obviněný, ani tě nezatknou.
Nic z toho nemá
absolutně žádnou váhu.
Jediné, co žalobce žádá je
povolení začít oficiální vyšetřování.
- Vyšetřovat mě kvůli čemu?
- Connie?
Buď za zločiny proti lidskosti
nebo za válečné zločiny.
To je přece absurdní.
Vždyť tady se nejedná o genocidu.
"Podle odst. 25 by měla být osoba
uznána vinnou za válečné zločiny,
"když vydala příkaz
k uskutečnění takového zločinu,
"podpořila ho, napomáhala mu,
či se jinak na něm zúčastnila."
- Široký záběr.
- Jestli tě to uklidní,
pokud zůstaneš tady mezi přáteli,
žádné nebezpečí ti nehrozí.
Chceš tím říct,
že nesmím opustit Státy?
Jako tvůj obhájce ti silně
nedoporučuji cestovat do zemí,
které uznávají právo
Mezinárodního trestního tribunálu.
No to je přece téměř
každý stát na světě.
- Amerika ne.
- Kdo ještě ne? - Joshi?
Irák, Čína, Severní Korea,
Indonésie, Izrael.
- A to je všechno?
- Ještě určité části Afriky. - Počkejte.
Ráda bych udělala krátké prohlášení.
Na otázky nebudu odpovídat.
Dnes ráno jsem byla
pověřena vést vyšetřování
bývalého britského předsedy vlády
pana Adama Petera Bennetta Langa,
na základě odst. 7 a 8
Římského statutu
Mezinárodního trestního
tribunálu z roku 1988.
Zanedlouho se spojím
s panem Langem a britskou vládou,
a požádám je o spolupráci.
Děkuji.
Panebože.
Adame, okamžitě tě musíme
dostat do Washingtonu.
Moje letadlo čeká na letišti.
Můžeme ti zařídit oběd
s Předsedou sněmovny
a odpolední fotografování
s ministryní zahraničních věcí.
Nebude to působit,
že panikařím?
Ne, obě dvě strany potvrdí, že
setkání byla dohodnuta dopředu.
A o čem si sakra
budeme povídat?
AIDS? Chudoba?
Klimatické změny?
To je ***. Důležité je
ukázat světu to co obyčejně.
- Co ty na to, Ruth?
- Podle mě je to špatný nápad.
Budeš vypadat
jako americký tatínkův mazánek,
který utíká s pláčem
domů za tatínkem.
- Co bys dělala ty?
- Odletěla do Londýna.
Vláda tě podpoří.
"Britská vláda bude plně
spolupracovat při vyšetřování."
Skutečně?
A proč si to myslíš?
Nemyslím, Ruth.
Čtu to.
...můžeme se naživo spojit
s OSN v New Yorku,
kde zanedlouho bývalý ministr
zahraničí Richard Rycart,
vystoupí se svým prohlášením.
Dnešní prohlášení v Haagu
jsem sledoval v šoku a se smutkem.
Adam Lang byl a stále je
mým dlouholetým přítelem.
Ty drzej hajzlíku!
Je mi líto, že to
přenesl do osobní sféry.
Tohle není nic osobního.
Tady jde o spravedlnost.
Tady jde o to zajistit,
aby každý politický vůdce věděl,
že když vydá nějaké rozhodnutí,
bude za něj zodpovídat
před mezinárodním právem.
Děkuji.
Pane, jestli vás předvolají
svědčit, půjdete?
- Samozřejmě, že ano!
- Jasně, že půjdeš, ty malej smrade!
Takže tohle to rozhodlo.
Jede se do Washingtonu.
Stále trvám na tom,
že to nebude vypadat dobře.
Určitě ne tak zle, jako být
odvedený z Heathrow v poutech.
Aspoň bys dokázal,
že máš nějakou kuráž.
Tak proč teda nejedeš
domů beze mě?!
Jestli mě chce britská vláda zaprodat těm
šarlatánům, tak ať se jdou vycpat!
Půjdu tam, kde mě lidi chtějí.
Amelia, řekni chlapcům, že odjíždíme.
A ať mi jedno z děvčat zabalí kufr.
Radši se sbal i ty,
A co kdybyste se sbalili do jednoho?
Je to tak mnohem pohodlnější.
Uvidíme se zítra.
Mrzí mě, že vás tu takhle nechávám.
Aspoň nám to
pomůže zvýšit prodejnost.
Možná to má na svědomí
PR oddělení Rhinehartu.
Tak jim vzkažte,
ať s tím přestanou, dobře?
Tak fajn, lidi, nezapomeňte,
šťastné výrazy ve tváři.
Takže si zatím sumarizujme
oficiální informace.
Zvláštní žalobkyně
Mezinárodního trestního tribunálu
zahájí vyšetřování...
...zvláštní žalobkyně oznámila,
že začne s vyšetřováním pana Langa,
no ale povím vám,
že to bylo teda radosti.
Pojďme si popovídat
s některými demonstranty.
- Pane, vy jste Angličan.
- Ano, to jsem.
Co vás přivedlo tak
daleko od domova?
Můj syn, kterého zavraždili v jedné
z nelegálních válek pana Langa.
Lang nikdy nenavštívil zraněné.
Nikdy se nikomu neomluvil.
Já jsem sloužil v britské armádě
30 let! Je to hanba!
Děkuji.
Můžu vám položit otázku?
Jsi vrah, Langu!
Jsi válečný zločinec!
Lhář, lhář, lhář!
Lang, Lang, Lang!
Vrah, vrah, vrah!
- Lang, Lang, Lang!
- Lhář, lhář, lhář!
- Lang, Lang, Lang!
- Vrah, vrah, vrah!
Tady, pane Langu!
Omlouvám se, že jsem vás
nechal tak dlouho čekat v této zimě.
Jaká je vaše reakce na
prohlášení pana Rycarta?
Rád bych řekl pár slov
jako reakci na zprávy z Haagu.
Žijeme v zvláštních časech, když ti,
kteří bojují za svobodu a spravedlnost
jsou označeni za zločince,
zatím co ti, kteří podněcují
nenávist a touží po zničení demokracie
- zase za oběti.
- Válečný zločinec!
Za jednou věcí si
budu ale pevně stát.
Dokud budu stále dýchat,
budu bojovat proti terorismu...
Lhář!
...ať už to bude na bojišti nebo
pokud to bude nevyhnutelné, i před soudem.
Děkuji velmi pěkně.
Mluvil jste s prezidentem,
pane Langu?
Pro kristovy rány.
Bože!
Doprdele!
Chviličku!
Ano?
Pane? Budete obědvat?
To by bylo skvělé.
Dejte mi prosím 5 minut, děkuji.
P. Emmett?
Richard Rycart.
Kdo volá?
- Dep?
- Pane?
Je tu nějaká mapa ostrova,
kterou bych si mohl půjčit?
Podívejte. Za chvíli být pršet.
Já vám nevím.
Myslím, že to zvládnu.
Proč si vy nevzít auto?
Je pro host. Tady být klíč.
- Pro hosty. Velmi pěkné auto.
- Ano.
Pan McAra mít toto
auto velmi, velmi rád.
Víte co, já si radši
vezmu kolo. Děkuji.
Tohle je... Chviličku. Počkejte.
Být pršet. Já dát vám
moji čepici a rukavice.
- To je od vás milé, děkuji.
- Hodně štěstí.
- Děkuji, děkuji. Na shledanou.
- Na shledanou.
Počkejte!
ZAVRAŽDĚNÝ ADAMEM LANGEM
Bože, vy jste mě ale vystrašil.
- Jste Brit.
- Ano, to jsem.
To je v pořádku, schovávat
se před deštěm je zdarma.
Ne, ne, ne!
Rosie, Rosie!
Utíkej dovnitř. Šup, dovnitř.
Dovnitř!
- Takže jste Brit, co?
- Ano.
- Máte něco společného s tím chlapíkem
Langem? - Svým způsobem.
Působí inteligentně.
Proč se teda spolčil s tím
hloupým bláznem z Bílého domu?
No, to by chtěli vědět všichni.
Co vás přivádí do
těchto končin ostrova?
Dělám si vyhlídkovou jízdu.
Tak to jste si skutečně
vybral setsakra den.
Jednoho mého známého našli
vyplaveného zde na pláži.
- Vy myslíte toho Brita z trajektu?
- Ano, přesně.
- Tak to je vskutku zajímavý příběh.
- Co tím myslíte?
Tak daleko na západ by ho zdejší
proudy neodnesly ani náhodou.
- Ne?
- Neexistuje! - Jste si jistý?
Žiju tu 54 let.
Řekl jste to policii?
Policii? V mém věku mám opravdu
lepší věci na práci, mladý muži.
Annabeth je ta,
která mluvila s policií.
Vaše manželka?
Annabeth Wurmbrandová,
vdova po Marsovi Wurmbrandovi.
To ona jim řekla
i o těch světlech.
- O světlech?
- Z baterek na pláži.
- Kdy?
- V tu noc, kdy to vyplavilo to tělo.
Mohl byste...
Mohl byste mě navigovat
k domu paní Wurmbrandové?
Ale samozřejmě.
Akorát, že...
Tudy.
Pokračujte směrem k pláži.
Je to ten nejbližší dům k oceánu.
Ale nebude s vámi mluvit.
- Proč ne?
- Protože je v kómatu.
Před týdnem spadla ze schodů.
A od té doby je v kómatu.
Pojďte dolů!
Pojďte dolů!
Dep mi řekla,
že jste tady.
Cože?
Že vím od Dep, že jste tady!
Přišli jsme vás vyzvednout, než
udeří bouřka. Co to vyvádíte?
- Potřeboval jsem čerstvý vzduch.
- Ale neříkejte.
Chtěl jsem vidět,
kde našli Mikea McAra.
Proč?
Adam mě požádal, abych
o něm něco napsal.
- Kde máte kolo?
- Nahoře.
Barry, přijedeš sem s autem?
Setkáme se u cesty.
Paní Langová, to žel nepůjde.
Musím být neustále u vás.
Pro kristovy rány!
Jestli narazíme na nějaké
teroristy, napíšu vám sms.
Dobře tedy, držte se chodníku.
S nikým nemluvte.
Nepromluvíme se živou duší,
důstojníku, slibuju.
Ubohý Mike. Nemůžu se smířit s myšlenkou,
že zemřel tak daleko od domova.
Bůhví, jestli se někdy dozvíme,
zda to byla nehoda nebo sebevražda.
S tím vám nepomůžu.
Neznal jsem ho.
A myslím, že na
tom stejně nezáleží.
Byl opilý. Utopil se.
Konec příběhu.
- Co vlastně dělal na tom trajektu?
- Nemám ponětí.
Pohřeb se koná
v pondělí v Londýně.
Přemýšlím, že bych šla.
Jeden z nás by se
tam měl ukázat,
a nezdá se být pravděpodobné,
že by to byl můj manžel.
Myslel jsem si,
že ho nechcete opustit.
Mne se spíš zdá,
že on opustil mě, nemyslíte?
- Haló? - Promiňte.
Neklepala jsem. To jsem jen já.
- Přinesla jsem vám suché oblečení.
- To jste nemusela. Zvládl bych to.
Večeře je za hodinu, dobře?
Fajn, děkuji.
Pro boha živého!
"Bylo to v době londýnských
voleb, když jsem poznal Ruth.
"Na Oxfordu získala první titul,
"a potom si udělala rok postgraduál
ve výzkumu jako fulbrightova stipendistka."
Ruth.
- Sedí jako ulitý. Teď potřebujete
už jen skleničku. - Co máme?
Biodynamické bílé víno z
Rhinehartovy vinice v Napa Valley.
Rhinehart. Ale lihovar
asi nevlastní, že?
Večerní zprávy.
...za válečné zločiny. Náš politický
komentátor má bližší informace.
Kriste, jsme hlavním
tématem zpráv.
Nalijete mi ještě víno, prosím?
Pro změnu bych
se mohla i opít.
Ve Washingtonu dostal
pan Lang pevný slib o podpoře
od obou kongresových lídrů
a ministryně zahraničních věcí
předtím než se odebral na
soukromou večeři s viceprezidentem.
Adam Lang stál po boku
Ameriky v době boje proti terorismu,
a já s hrdostí stojím po jeho
boku v tohle dnešní odpoledne.
- Adame, ráda vás vidím.
- Děkuji.
Děkuji opravdu moc.
I já vás rád vidím.
Neškleb se.
Sebevražedný atentátník v Iráku...
Pro kristovy rány!
Adam.
Volá, aby se zeptal,
jak si vedl.
- Ať se dusí ve vlastní šťávě.
- Vždycky si od vás žádá radu?
Ano a obyčejně se jí i řídil.
Až donedávna.
- Jste ženatý?
- Rozhodně ne.
- Gay?
- Ne.
- Máte...
- Měl jsem...
- Co? Přítelkyni?
- Něco víc. - Partnerku?
Něco trochu méně.
Lidská řeči
je 40.000 let
a neexistuje slovo, kterým
se dá popsat náš vztah.
Byl dopředu určený k zániku.
Pojďte, jdeme se najíst.
- Jak pokračujete?
- S knihou?
- Upřímně, vlastně nijak.
- Posaďte se tam.
- Můžu se vás na něco zeptat?
- Samozřejmě.
Mám problém s pochopením
jistých věcí.
- Kterých?
- No...
Nedokážu pochopit,
proč tento atraktivní muž,
který chodí na Cambridge a nemá
ani nejmenší zájem o politiku,
a který tráví čas herectvím
a běháním za děvčaty,
- najednou skončí...
- V manželství se mnou?
Ne, to ne.
To vůbec ne.
Ne, já prostě nerozumím,
proč se najednou ve věku
22 let stane politickým aktivistou.
- Kde se to v něm vzalo?
- Neptala jste se ho na to?
Řekl, že vstoupil
do strany kvůli vám.
Povyprávěl mi krásný příběh o tom,
jak jste se zjevila u něho v dešti.
- Chtěl jsem tím začít celou knihu.
- A už nechcete?
Ne, nemůžu.
Protože to není pravda.
- Není?
- Vy víte, že ne.
Členem strany byl už 2 roky
předtím, než jste se poznali.
Odkud to víte?
Mám kopii originálu
jeho členské karty.
Mike McAra to
našel v archivech.
Typický Mike... Dokáže zničit
dobrý příběh přílišným pátráním.
Našel i něco jiného?
Ani ne.
Většinou věci z Cambridge.
Vás politika zajímala víc,
než jeho.
Byla jsem velkou změnou v porovnání
s jeho cambridgeskými přítelkyněmi.
Všechny ty Jocasty a Pandory.
Jeho manželství s vámi
mu muselo být velmi nápomocné,
s vašimi vědomostmi
a známostmi ve straně.
A to jsem si myslela,
že si mě vzal kvůli mému tělu.
Toužila jste se stát někdy
skutečnou političkou?
Samozřejmě. Vy jste se snad
nechtěl stát skutečným spisovatelem?
Au.
Promiňte.
Ranila jsem vaše city.
Domnívám se, že dokonce
i stíny mají city.
Jsme velmi citlivé duše.
Když se bavíme o duších,
mohla byste...
Naliji vám pořádnou skleničku.
Nikdy jsem neviděl
velký smysl bílého vína.
Něco podobného říkával i Mike.
No konečně máme
i něco společného.
Víte, že koroner vypočítal,
že vypil téměř polovinu flašky?
To je příhodné.
- Co tím myslíte?
- Nic.
- Považujete jeho smrt za podezřelou?
- A vy ne?
Ano.
Ano, považuji.
Dnes na pláži
jsem se setkal s jedním starousedlíkem,
který se vyznal v proudech.
A řekl, že není možné,
aby tělo z trajektu vyplavalo
právě na tom místě pláže.
Žertujete.
Také řekl, že jistá žena viděla
v tu noc na pláži světlo z baterky.
A později spadla ze schodů a
teď je v kómatu. Víc nevím.
Víc nevíte? Kristepane!
- Můžu si půjčit váš mobil?
- Proč?
Musím zavolat Adamovi.
- Co se děje?
- Nic.
- Nezavoláte mu?
- Později. Jdu se projít.
Ale je tam tma jako v pytli.
A leje jako z konve!
- Aspoň mi to vyčistí hlavu.
- Půjdu s vámi.
Ne, díky.
Tohle si musím vyřešit sama.
Zůstaňte tady. Dejte si ještě
skleničku. Nečekejte.
Nespíte?
- Teď už ano.
- To mě mrzí.
Nic se neděje.
Počkejte chvilku.
- Kolik je hodin?
- Vůbec netuším.
Volala jsem si s Adamem.
- A?
- Můžu jít dál?
Den předtím, co Mike zemřel,
se strašně s Adamem pohádali.
Nikdy jsem to nikomu neřekla,
dokonce ani policii ne.
- O čem?
- Sama nevím.
Ale bylo to opravdu divoké.
Od té doby spolu nepromluvili.
Když jsem se na to zeptala Adama,
odmítl se o tom bavit.
Ale potom, co jste mi řekl,
jsem měla potřebu se ho zeptat znova.
A co vám řekl?
Večeřel s viceprezidentem.
Ta prokletá Blyová mi
ho vůbec nedala k telefonu.
Bože! Drahý bože!
Do čeho se to jen zapletl?
To je v pořádku.
Všechno dobře dopadne.
Bojím se.
Nikdy předtím jsem se nebála,
ale teď se bojím.
Máte mokré vlasy, jste celá
promočená. Přinesu vám ručník.
Špatný nápad!
Nevadí vám to?
Samozřejmě, že ne.
Zdrženlivost následujícího rána?
Promiň. Myslel jsem si, že spíš.
A ne to, že už budu pryč?
Vyhodil jsi rodokmen.
Na Langovi je nesmírně hrdý.
Jestli chceš rodokmen,
skoč si do zahradnictví.
Proč jsi všude
podtrhnul moje jméno?
Byl jsem překvapený,
že tam nejsi zmiňovaná častěji.
Proč? Jsem jen jeho manželka.
Ano, i navzdory tomu.
Neměla bys být vyškrtnutá z historie.
Proč ne?
Většinu žen vyškrtli.
V tom případě
tě tam vrátím.
Doplním tam všechny události,
na které pozapomněl.
To je od tebe milé.
Jsi jako šéfova sekretářka,
která si pamatuje manželčiny
narozeniny místo něho.
Něco na ten způsob. Ale jak jsi
říkala, nejsem skutečný spisovatel.
- Co máš v plánu?
- Odejít.
Co se mě týká,
to opravdu nebude nutné.
Co se mě týká,
obávám se, že bude.
- Kam půjdeš?
- Zpátky do hotelu.
Podívej, mrzí mě to. Vůbec jsem
neměl zůstat v klientově domě.
- Vždy to dopadne...
- Že se vyspíš s klientovou manželkou?
Ne, ne vždy.
Ale je potom těžké si
dodržovat profesionální odstup.
A to, o čem jsme se bavili včera?
Co navrhuješ, abychom udělali?
- Do toho mi nic není.
- Nemůžeš to jen tak ignorovat.
Podívej, jsem jeho stínový spisovatel.
Ne žádný investigativní žurnalista.
- A co s tím uděláš ty?
- Možná napíšu vlastní memoáry.
Bývalá manželka předsedy
vlády v otevřené zpovědi
Když se někdy rozhodneš
to udělat, zavolej mi.
Myslíš, že k svojí knize
potřebuju někoho jako jsi ty?
Nemám zájem být
v jeho prokletých memoárech!
Je v tom sám za sebe.
Požádám o rozvod.
A ona ho může
navštěvovat v base!
Dobré ráno, pane.
- Noc úspěšně za vámi?
- Jděte se vycpat.
Provoz k vaší
destinaci je plynulý.
Při nejbližší příležitosti
se napojte na silnici.
Za 183 metrů odbočte doleva.
Promiň, milá dámo,
ale hotel je doprava.
Při nejbližší příležitosti
otočte vozidlo.
Už mám toho vážně plné zuby.
Při nejbližší příležitosti
otočte vozidlo.
Fajn, jak chceš, vyhrálas.
Za 42 metrů odbočte doleva.
Odbočte doleva.
To si snad děláš srandu.
Jednosměrný nebo zpáteční?
Zpáteční. Doufám.
Prosím 40 dolarů.
- Pěkný den.
- Dík.
Dobře, pojďte, ještě, ještě pojďte.
Ještě kousek. Zastavte.
Za 46 metrů odbočte doleva.
Pokračujte prosím
po označené silnici.
Za 183 metrů odbočte
na nejbližší výpadovce.
Za 800 metrů
odbočte prudce doprava.
Odbočte doleva.
Za 183 metrů
dosáhnete svého cíle.
Dorazili jste do cíle.
Paul Emmett?
Profesor Paul Emmett?
"Profesor Paul Emmett
z Harvardské univerzity
"píše o jedinečné důležitosti
anglicky mluvících národů
"jako příležitosti šíření
demokracie po celém světě.
"Ačkoli tyto národy drží spolu,
"vždycky, když zaváhají
tyranie posílí svoji moc."
Prosím?
- Mluvím s paní Emmettovou?
- Kdo je tam?
Rád bych věděl, zda bych si mohl
promluvit s profesorem Emmettem.
Máte dohodnutou schůzku?
Jedná se o Adama Langa.
Pomáhám mu s jeho memoáry.
Prosím o strpení.
Paul Emmett.
Pravděpodobně jste se zmýlil.
Ale navštěvoval jste
s panem Langem Cambridge?
Byli jsme vrstevníci, to ano,
ale nedovolím si tvrdit, že se známe.
Mám vaši společnou fotografii.
Pojďte nahoru k domu.
Mám pravidlo, že nikdy nikoho bez
dohodnutého termínu nepřijmu.
Ale vaše zmínka o fotografii
polechtala moji zvědavost.
- Prosím, pojďte dál.
- Děkuji.
Ano, právě přišel.
- Můžu?
- Jistě.
Ano, je sám.
To neřekl.
Brit, okolo čtyřicítky.
No, ale na tohle si skutečně
vůbec nevzpomínám.
- Ale jste to vy?
- Ano, to jsem.
Byl jsem v dramatickém výboru.
Jak sám vidíte, užíval jsem si to.
- Drama? - Promiňte.
Yaleská dramatická asociace.
V mém zájmu o divadlo
jsem pokračoval
i během mého doktorského
studia na Cambridgi.
- Mohl bych si ji nechat?
- Obávám se, že ne.
- Určitě vám seženu kopii.
- Skutečně? To by bylo milé.
Možná byste mi mohl prozradit,
jak jste se k ní dostal.
Velmi rád.
Pojďme ke mně do pracovny.
Ano, stěna plná ega.
Všichni ji máme. Je to
náš ekvivalent zubařova akvária.
Posaďte se.
Takže ta fotka.
Spolupracuji s Adamem
Langem na jeho memoárech.
Ano, vím, to jste už říkal.
Ano, ubohý Lang.
Velmi zlá krev ten postoj Haagu.
A co se Rycarta týká, byl nejhorším
ministrem zahraničí od války.
Lang udělal správně,
že ho vyrazil.
- Jak dobře se znáte s Langem?
- Téměř vůbec.
- Působíte překvapeně.
- Zmínil vás ve svých memoárech.
Skutečně?
Teď jsem na řadě já být
překvapený. Co napsal?
To je od něj velmi slušné.
Jako předseda vlády vždycky
oplýval dobrými instinkty.
- Ale to neznamená, že ho znám.
- Ale ten...
Aha, to. Ta fotka vznikla
na recepci v Londýně,
při příležitosti oslav
10. výročí Arcadie.
- Arcadie?
- Ano, malá organizace, kterou řídím.
Velmi snobská. Není důvod,
abyste o ní někdy slyšel.
Předseda vlády nás
poctil svojí návštěvou.
Jak si na něj
vzpomínáte z Cambridge?
- Promiňte, překáží vám to?
- Ne, pokračujte.
Já jen, že jsem trochu zmatený.
Nikdo po dlouhé roky nezmínil
naše propojení z Cambridge.
- Ale hráli jste spolu?
- V jednom představení.
Byl to letní kabaret. Dokonce
si ani nevzpomínám na jeho název.
- Můžu vám ukázat ještě něco?
- Jestli je to nutné.
Božínku.
Je to to, co si myslím?
Doufám, že nešlukoval.
Ale vy stojíte za ním, že?
Asi to tak bude.
A také jsem přesvědčený,
že mu právě přísně domlouvám
o rizicích užívání drog.
Plánuje pan Lang použít tyto
fotografie ve svých memoárech?
Jestli ano, upřednostnil
bych, kdyby mě nejmenoval.
Moje děti by byly zahanbené.
Jsou puritánštější než my.
- Můžete mi představit i ty další?
- Obávám se, že ne.
Celé léto mám rozmazané,
velmi šťastně rozmazané.
Chystal jste se mi říct
něco o těch fotkách.
Mám je od Michaela McAry.
A on je kdo, přesně?
Můj předchůdce.
- Rezignoval?
- Ne, zemřel.
To mě velmi mrzí.
Ano, před pár týdny.
Cestoval sem za vámi.
A o pár hodin později zahynul.
On že přišel za mnou?
Obávám se, že se mýlíte.
- Jak zemřel?
- Utopil se.
Ubožák.
Nikdy jsem nevěřil tomu mýtu, že
smrt utopením je bezbolestná. Vy?
Podle mě to musí být mučivé.
Policie vám o tom
nic neřekla?
S policií jsem vůbec
nebyl v kontaktu.
Ale byl jste ten víkend doma?
Mluvíme o jedenáctém a
dvanáctém lednu.
I méně klidný člověk než já by
považoval vaši otázku za drzou.
Nancy?
Nancy?
Náš host si přeje vědět,
kde jsme byli 11. a 12. ledna.
Známe tu informaci?
To byl víkend v Coloradu.
Ano, jistě. Aspenský institut.
Bipolární vztahy
v multipolárním světě.
- Zní to zábavně.
- Ano, i bylo. Byl jsem hlavní řečník.
Podívejte, vraťme se ke Cambridge...
Ne, jestli dovolíte,
ke Cambridge se vracet nebudeme.
Co se týká tohoto tématu,
řekl jsem všechno, co jsem chtěl.
Jsem ***šený čtenář politických memoárů.
Určitě si přečtu i ten pana Langa.
Možná vám v rámci vzpomínky
na staré časy pošle jeden výtisk.
O tom velmi pochybuji.
Brána se otevře automaticky.
Na konci cesty nezapomeňte
odbočit doprava.
Když odbočíte doleva, cesta
vás zavede hluboko do lesa
a možná vás už
nikdy nikdo neuvidí.
Kdy jede poslední trajekt?
- Přišel jste právě včas.
- Prosím. Zpáteční lístek.
V pořádku.
Lístek?
- V pořádku.
- Dobře.
Doprdele!
Hej, vy! Stůjte!
Nedělejte to! Kam jdete?
Člověče, vypadněte odtud!
Vypadněte, vy idiote!
Doprdele!
Dovolali jste se do kanceláře
Ricka Ricardelliho. Zanechte vzkaz.
Vyser si oko.
Jak vám mohu pomoci, pane?
Nevíte náhodou, jestli dnes
ještě letí nějaké letadlo?
Ne, pokud nemáte
svůj soukromý tryskáč.
Půjčil jsem ho
svému komorníkovi.
Ach, vy Briti!
- Ráno v 8:30 letí letadlo
do Bostonu. - Doprdele!
- Kolik stojí pokoj?
- Pro vás 89.
- Zaplatím v hotovosti.
- Kdo má vaši kreditku? Pěstounka.
Tak přece jste mi zavolal.
Tentokrát zůstanete na lince?
Ano.
Pokoušel jsem se vám dovolat.
Já vím, mrzí mě to.
Nepovažoval jsem za správné
s vámi mluvit.
Kdo jste?
Jsem nový stínový spisovatel...
Bez jmen.
Nepoužívejte žádná jména.
Odkud máte tohle číslo?
Našel jsem ho v osobních
věcech mého předchůdce.
Věc se má tak,
že mám problém.
Kvůli vašemu klientovi?
Ano.
Něco se děje, ale vůbec netuším,
s kým můžu mluvit.
Kde jste? Nebuďte konkrétní.
Někde na ostrově?
Jsem v... Ne, jsem na pevnině
v motelu u trajektu.
Číslo pokoje?
201.
- Máte s sebou tu knihu?
- Ano.
Dobře. Zůstaňte tam.
Hatherton?
S 35 miliardami finančních
prostředků k dispozici
vytvořila Hatherton Group
rodinu různých společností,
oddaných obraně a bezpečnosti.
A s jedinečnými odborníky
na Středním Východě,
včetně služeb dvou
bývalých prezidentů,
tří předsedů vlád
a dvou ředitelů CIA,
Hatherton s hrdostí stojí
v přední linii boje proti teroru.
Hatherton,
útočiště před křivdami.
Soukromé letadlo Hathertonu
propojené na tzv."lety mučení" CIA
"Frank Molinari, který
upozornil na nekalé praktiky v CIA,
"tvrdí, že absolvent Yale
Paul Emmett
"nastoupil v roce 1971
do agentury jako důstojník,
"a zařadili ho do
Divize zahraničních zdrojů..."
1971?
Tady je 1974.
- Prosím?
- Tak ty žiješ.
Ano, asi to tak bude.
Byla jsem strachem bez sebe.
Volala nám policie,
že našli auto na trajektu. Opět!
Mrzí mě to. Zaparkoval jsem,
a potom jsem vystoupil z lodě.
A co jsi vůbec dělal na pevnině?
- Jel jsem do New Yorku.
- Proč?
Potřeboval jsem se
setkat s Johnem Maddoxem.
A kde jsi teď?
Stále jsem v terminálu.
Zmeškal jsem poslední odjezd trajektu.
Ty jsi teda fakt
beznadějný případ!
Právě jsem telefonovala s Adamem,
pokoušel se s tebou spojit.
Dnes přiletí domů.
Zdá se být fakt dobře naladěný.
Neřekl jsi mu
o nás, že ne?
Pro Krista, Ruth!
Musím končit. Ozvu se ti.
- Kdo je?
- Poslal mě pan Rycart.
Vydržte.
Když dovolíte,
rychle vás prohledám.
Sbalte si věci.
Odjíždíme.
Hej! To jsou moje soukromé věci!
- Je čistý.
- Díky, Franku.
Omlouvám se vám.
Prosím, nastupte si.
- Myslel jste si, že je to past.
- Napadlo mě to.
Pracujete pro Langa.
Ano, tři dny. Sotva ho znám.
A kdo ano? Já jsem pro něj
dělal 15 let, dokud mě nevyrazil,
a stále se v něm nevyznám.
Ano, jeho manželka
řekla víceméně to samé.
Tak a je to. Když někdo tak bystrý jako
Ruth neuspěje, jakou ***ěji máme my ostatní?
- Náročný den?
- Ano, dalo by se říct.
Máte tu knihu?
Ano.
Má ji.
Než budeme pokračovat, mohl
bych nahlédnout do té knihy?
Ne, než budeme pokračovat,
rád bych se dozvěděl pár věcí.
Například, že proč
měl Mike McAra vaše číslo?
V pořádku. Samozřejmě.
- Pomáhal mi.
- McAra? Jak?
Mike našel dokumenty, které
spojovaly Langa s "lety mučení".
Cože? To McAra vám
dal ty dokumenty?
- Ano, Mike McAra, nejvěrnější
z věrných. - Ale proč?
Nelíbilo se mu zjištění,
že pracoval pro válečného zločince.
Vám by se to líbilo?
Ach, zapomněl jsem.
Vždyť vy už pro něj pracujete.
Tu knihu?
Nechcete mi říct,
že ji budete teď číst.
Ne celou. Jen její začátek.
Nachází se tam
něco velmi důležitého.
Ano. Lék na nespavost.
Prosím, pánové.
Přejete si ještě něco?
Ne, díky, srdíčko.
Mike tvrdil, že našel ještě něco dalšího.
Tenkrát jsem ho slyšel naposledy.
Prý to vysvětluje všechny přešlapy,
které jsme udělali, když jsme vládli.
- A co to bylo?
- Nechtěl mluvit do telefonu.
Stále opakoval, že jestli se mu něco stane,
pravda je v Langových memoárech.
"Všechno najdeš na začátku."
Na začátku?
V tom případě myslel Cambridge.
Co je tohle, sakra?
To je Lang,
a tohle je Paul Emmett.
Emmett? Ten z Arcadie?
No a co?
V den, kdy Mike McAra
zemřel, cestoval za Emmettem,
a já si myslím, že byl
zavražděn na cestě domů.
- Cože?
- Dnes jsem se vydal za Emmettem,
a od jeho domu mě ***ásledovali
dva chlapíci. Proto jsem vám zavolal.
V době, kdy tahle fotka vznikla
- pracoval Paul Emmett v CIA.
- Emmett?
- Divize zahraničních zdrojů.
- Kristova noho.
Uvědomujete si, jakou
to má důležitost, že?
Prakticky to vysvětluje skutečnost,
proč se dal Lang na politiku.
Všichni přece vědí, že v té své
pěkné hlavičce netoužil po politice.
Takže proto tak rychle stoupal.
Pomáhali mu jeho přátelé.
- Vy si myslíte, že je možné...
- Dobře, dám vám kvíz.
Řekněte mi jedno rozhodnutí
premiéra za 10 let,
které by nebylo v zájmu
Spojených států.
No tak, to není
žádný chyták.
Irák, politika Středního východu,
obhajoba Hvězdných válek,
nákup amerických jaderných zbraní,
podpora vydávání teroristů.
Propuštění každého ministra,
který Washingtonu nevyhovoval,
včetně mojí maličkosti.
McAra měl pravdu.
Tohle všechno vysvětluje.
- Volá mi Amelia Blyová.
- Zvedněte to.
- Zdravím, Amelia. - Dobrý večer.
Adam chce s vámi mluvit.
Lang.
Jedeme pro vás.
Prosím?
Ruth mi řekla,
že tvrdnete v terminálu.
Právě odlétáme z New Yorku.
Pilot mi řekl, že se
pro vás můžeme zastavit.
Skutečně?
To ale nebude nutné.
Musíme psát knihu,
copak jste zapomněl?
Počkejte chvilku, Adame.
Řekl, že se chce pro mě
zastavit soukromým letadlem.
- Řekněte ano.
- Co když je to past?
Když odmítnete, vzbudíte
podezření. Řekněte, že ano.
To by bylo skvělé, Adame.
Ano, děkuji. Jedu na letiště.
Uvidíme se tam.
Zněl ustaraně.
Opravdu pochybuji,
že je to dobrý nápad.
Nemáte na výběr.
Emmett musel říct Langovi,
že jsem byl u něj.
A co s tím teda udělá?
Hodí vás do oceánu?
- No už se to jednou stalo. - A to
znamená, že podruhé se už nemůže.
Nemůže utopit dva stínové
spisovatele kristepane! Nejste koťata.
Všechno tohle jsou jen domněnky.
Nemáme žádný důkaz.
- Vy nám ho seženete.
- Já?
Vy jste jeho stínový.
Předpokládejme, že se nechá nahrávat.
- Já vlastně používám disky.
- Disky, kazety.
Musíte ho konfrontovat.
Nahrajte jeho reakci.
Ačkoli to popře,
i to je něco.
Jsem v dost ošemetné situaci.
Podepsal jsem dohodu o mlčenlivosti.
Tak na to je už trochu pozdě.
- Ty disky jsou jeho majetkem.
- Soud je může předvolat.
A co když nebudu nic nahrávat?
V tom případě budete předvolán
vy a budete to muset zopakovat.
Tak to popřu.
V tom případě jim dám tohle.
Frank nahrává každé slovo.
Že, Franku?
Ale prosím vás!
Netvařte se tak šokovaně.
Co jste vlastně čekal?
Že přijdu na setkání s mužem,
který pracuje pro Langa
bez jakékoliv obezřetnosti?
Akorát, že vy už
pro Langa nepracujete.
Teď pracujete pro ty dobré.
Jste si vědom toho,
že všechno je to zbytečné?
V konečném důsledku odejde
sem do důchodu i s penzí od CIA,
a vzkáže vám, i tomu prokletému
tribunálu, že si máte vysrat oko.
Dobrý večer, pane.
Hatherton vás vítá na palubě.
Děkuji.
Na palubě soukromého
letadla jsem poprvé.
Doufejme, že ne naposledy.
Zdravím, chlape.
- Posaďte se.
- Děkuji.
- Hej, přineste mému stínu Calvados.
- Ano, pane.
- Nebude vám to vadit?
- Pro teď to nechte vypnuté.
Ruth řekla, že jste byl
v New Yorku za Maddoxem.
- Přesně tak.
- Jak se má? - Dobře.
Překypoval energií?
- Znáte Johna.
- Ano, znám Johna.
Ve skutečnosti jedu
právě od něj.
Vůbec jste za ním nebyl, že?
Ne.
Nechcete mi něco říct?
Šel jsem za Emmettem.
- Za tím kecalem? Proč?
- Vím o vás a Emmettovi.
- Mně a Emmettovi?
- Vím, že byl váš...
- Můj?
- ...styčák, jestli se to tak nazývá.
- Styčák?
- Ano, váš styčný důstojník v CIA.
Panebože!
Vy to myslíte vážně, že?
Když McAra objevil tohle,
odjel do Bostonu za Emmettem,
a na cestě domů zemřel.
Podle mě byl zavražděn.
Podle mě jste
toho už vypil až až.
McAra byl přesvědčený, že to
Emmett vás přemluvil do politiky.
- Emmett? Sotva ho znám.
- A ta vaše báchorka
o tom, proč jste vstoupil do strany a Ruth
a agitaci, no, data prostě nesedí.
Tak jsem se zmýlil. No bože!
A potom, když
našel tuhle fotku,
a doslechl se klepy o tom,
že Emmett působil v CIA...
- Klepy?
- Je to na internetu.
V životě jsem neslyšel
debilnější kraviny.
Mike by v životě takovým blbostem
neuvěřil. Byl příliš bystrý. A věrný.
Mike vás zradil Rycartovi.
- Odkud to víte?
- Sám mi to řekl.
Rycart?
Lže.
To číslo na druhé straně
fotky je Rycartovo.
- Písmo je McArovo.
- Mike!
- Mike, Mike.
- Věděl jste o jeho zklamání.
Těsně předtím, než zemřel,
jste se příšerně pohádali.
Ano, já vím, ale tohle vůbec
nezmínil. Tohle je prostě... groteska.
Nikdy jsem se ničími
příkazy neřídil.
Ať jsem udělal cokoliv,
bylo to z přesvědčení, že je to správné.
Bezpochyby podporování nelegálních
únosů za účelem mučení?
Kristepane, ušetřete mě
těch srdcervoucích žvástů!
Víte, co bych udělal,
kdybych byl znovu u moci?
Zřídil bych na
letištích dvě řady.
Jednu pro lety bez
jakékoliv prohlídky,
bez porušení občanských práv a svobod,
bez použití informací získaných mučením.
A druhá řada by byla pro lety, kde bychom
udělali všechno, co je v našich silách,
abychom zajistili
maximální bezpečnost.
A potom bychom viděli, do kterého
letadla by Rycart posadil svoje děti!
A to si klidně můžete do
té svojí knihy napsat!
Běžte domů!
Běžte domů!
Přichází lhář!
Soudně stíhaný za mučení!
Tady, pane Langu!
Pane Langu!
Plánujete žít v Americe?
Pane Langu, přijmete
americké občanství?
Až se vrátíme do domu,
dáme si schůzku.
- Panebože!
- Vrah!
Střílí ze střechy
Pusťte mě za ním!
Ne, ne!
Běžte! Běžte!
Jak dlouho jste znal pana Langa?
- Pár dní.
- Při jaké příležitosti?
Byl jsem jeho stín.
Stínový spisovatel.
Poznáváte tohoto muže?
Byl jedním z demonstrantů.
Jeho syna zabili v Iráku.
Mluvil jste s ním?
Jeden večer byl v baru
v hotelu, kde jsem byl ubytovaný.
Ale mluvili jste spolu?
Ptal se mě, jestli vím, kde
na ostrově bydlí Adam Lang.
- Řekl jsem mu, že nevím.
- Nahlásil jste ten rozhovor?
Promiňte?
Nahlásil jste ochrance
pana Langa tento rozhovor?
Ne.
Jak dnes působil pan Lang?
V pohodě.
Zdál se být klidný.
Jedna svědkyně slyšela,
jak na vás pan Lang křičí.
Ne.
- Potřebujeme váš pas.
- Proč?
Na americkém území byl spáchán
závažný zločin a vy jste klíčový svědek.
Potřebujeme vás na blízku.
Jako padlý voják,
Adam Lang dnes odcestoval domů.
Domů k šokovanému
a truchlícímu národu.
Ceremoniálu se zúčastnila nejen rodina,
ale i přátelé a političtí oponenti.
Byl to fantastický kolega
a velký vlastenec.
Měli jsme mezi sebou neshody,
ale zůstali jsme přáteli.
Moje srdce bije
pro Ruth a její rodinu.
A rád bych řekl,
že Adam by byl--
Kdo je tam?
Blahopřeju ti.
K čemu tentokrát?
Že jsem ještě stále tvůj agent.
Už tě víc nebudu potřebovat.
Můžeš odejít.
- Připravený na návrat do práce?
- Myslím, že nemůžu, Ricku.
- Promiň. Po tomhle určitě ne.
- Nebuď takový debílek.
Tohle je teď nejžádanější kniha.
Hlas ze záhrobí Adama Langa.
- Ten chlapík je hrdina.
- Chci jít domů.
Můžeš.
Utíkej domů a dokonči
tu knihu v Londýně.
Já ti nevím, Ricku.
Tak a jsme tu.
Jsme tady.
Promiňte mi to.
Konečně si myslím, že jsem to
překonala, ale najednou zjistím, že ne.
- Jste si jistá, že to nevadí?
- Jistě. Pozvánku mám na "plus jeden".
Akorát, že jsem si myslel,
že přijdete se svým manželem.
Neklapalo nám to.
Neodhadla jsem, jak byl nesmírně
znuděný být mým "plus jeden".
- Půjdeme dovnitř?
- Jistě.
- Amelia Blyová, plus jeden.
- Děkuji.
Vaším telefonátem
jste mě překvapil.
Doslechla jsem se, že vás nepozvali,
ale podle mě byste tu měl být.
Stíny nejsou nikdy
zvané na večírky.
Ztělesňujeme hanbu.
Jako milenka na svatbě.
Promiňte.
Přinesl jsem vám dárek.
Děkuji.
Velmi vtipné.
Když jsem viděl, jak
horlivě na tom visíte,
napadlo mě, že by se
vám to líbilo jako suvenýr.
Mezi námi, to jsme nebyli
my, ale Američané.
Mysleli si, že ta kniha představuje
potenciální bezpečnostní riziko.
Ale nic v ní není.
Něco ohledně začátků.
Tedy aspoň tak jsem se to doslechla.
- Začátku?
- Ne, začátků. Začátky.
Začátky?
Jste v pořádku?
Znáte toho muže?
Toho co mluví s Ruth?
- Paul Emmett?
- Co tu dělá?
Byl to Ruthin tutor na Harvardu,
když byla Fulbrightovou stipendistkou.
Proč by tu neměl být?
Nevadilo by vám, kdybych
si to zase na chvilku půjčil?
Já půjdu...
- Madam?
- Ne, děkuji.
"Langovi jsou původem Skoti."
"S manželkou a dítětem,
jsem se rozhodl..."
"Rozhodl jsem se usadit."
Dámy a pánové,
věnujte mi prosím pozornost.
Děkuji. Rád bych požádal
Ruth, aby řekla pár slov.
Adam mi stále chybí.
Ale dnes asi nejvíc.
Ne proto, že dnes
představíme jeho knihu,
a měl by tu být, aby se s námi
podělil o svůj životní příběh,
ale i proto, že byl
tak skvělý řečník
a já jsem jeho opak.
"Langovi jsou původem Skoti."
"Manželka, dítě,
Langovi jsou Skoti."
"Manželka, Langovi,
Langova manželka."
"Langova
"manželka Ruth
"byla naverbovaná
"jako
"CIA agentka
"profesorem Paulem Emmettem
z Harvardské univerzity."
Chtěla bych poděkovat
našim úžasným vydavatelům,
Martymu Rhinehartovi
a Johnovi Maddoxovi,
a našemu právníkovi a
příteli Sidneymu Krollovi.
A nakonec, ale hlavně
Mikeovi McArovi.
Mikeu, naše myšlenky patří tobě.
V těchto velmi náročných měsících
mi tato kniha poskytla mnoho klidu,
s vědomím, že i navzdory
hrozné tragické ztrátě jich obou,
Mike a Adam žili dostatečně
dlouho na to, aby ji dokončili.
A jsem opravdu přesvědčená,
že čtením této knihy
bude Adamův hlas oslovovat
další generace,
výřečným, silným projevem,
plným ***ěje.
Díky svým slovům
bude s námi věčně.
Jestli jsem pozapomněla na něčí
jméno, doufám, že mi odpustíte.
Ale teď přednesu přípitek.
Na památku skvělého muže
a velkého vlastence,
fantastického manžela
a oddaného otce.
Na Adama!
Na Adama!
Byla jsi úžasná.
Omluvíte mě?
Tohle vypadá nepěkně.
Ano, stalo se to před chvilkou.
Ano, kdybych mohl...
přeložila larelay
www.titulkari.com
z SK do CZ radmas