Tip:
Highlight text to annotate it
X
Září 1939 - německé ozbrojené síly
porazily polskou armádu ve dvou týdnech.
Židům bylo nařízeno přihlásit všechny
rodinné příslušníky a přestěhovat se
do velkých měst. Více než 10000 Židů
z venkova přijíždí do Krakova každý den.
Jméno?
Já nevím. Támhle!
- Jerzy, znáš toho člověka?
- Neznám.
Skupinová fotografie, prosím.
Usmívat se. Výborně.
RESERVÉ
Ano, pane.
Doneste jim rundu pití.
Jak si pán přeje.
A od koho mám říct, že je?
Řekněte, že ode mne.
- Od toho pána.
- Kterého?
Znáš ho?
- ZjiSti, kdo to je.
- Ano, pane.
AgnieSzko...
jak rád bych vás
dnes slyšel zpívat.
Vím ale, že nezazpíváte.
Přivádíte mne do rozpaků.
Co to dělá?
Zůstaňte tady.
Jak se daří?
Necháte dámu samotnou
v takovémhle podniku?
Drahá, vypadáte
jako Samota Sama.
Ten nádherný parfém.
Zlomíte mi srdce.
Další židli, prosím.
Vodku pro mého přítele.
- A pro dámu?
- Pernod.
Sedněte si k nám, děvčata!
Napijte se s námi!
Vezměte si nás!
Já vám řeknu, co je
ochota Spolupracovat.
Dva dny po prijetí zákona,
že všichni Židi musejí nosit hvezdu...
je židovští krejčí
dělají ve velkém...
z různých materiálů
a za tři zloté za kus.
Jaká máte archivní vína?
Mám vynikající
německý ryzlink. 1937.
Francouzská. Bordeaux.
Chateau Latour 28 nebo 29?
Jako by neměli tušení,
co to je za zákon.
Jako by to byla nášivka
jezdeckého klubu.
- Margaux 29?
- Nemáme.
A burgundské?
Romanée-Conti 37?
Lidská přirozenost.
,, Jedno uděláme, druhému se vyhneme."
To už dělají
tisíce let.
Tak prostě žijí.
Přečkají bouři.
Ale tahle boure je jiná. Žádní
Rímané. Tuhle bouri sejí SS.
Martine?
Ano, pane.
Kdo je ten člověk?
To je OSkar Schindler!
JUDENRAT
Židovská rada sestávala z 24 volených Židů
osobně zodpovědných za realizaci příkazů
krakovského velitelství, jako například
sestavování seznamů pro pracovní nasazení,
potraviny a ubytování. Přijímají též stížnosti.
- Soukromý majetek nelze zabavit.
- Jak dlouho budou školy zavřené?
- Neznám odpoved.
- Clánek 47...
- Nevíte nic!
- Haagskou konvenci znám.
Přijdou si k nám a řeknou
nám, že už tam nebydlíme.
Že to ted patří
nějakému důstojníkovi SS.
Prosím vás. Já jen vím,
co mi řeknou...
a to se mění
ze dne na den.
Nemáte nám tu pomáhat?
Co kdybych si to prostě sundala?
Co by tak asi udělali?
Zastřelili by vás.
Nemluvte neSmySly.
Izák Stern?
Hledám lzáka Sterna.
Jste lzák Stern nebo ne?
JSem.
Kde si můžeme promluvit?
V ulici Lipowa je firma,
které jste vedl účetnictví.
Vyráběli co? Hrnce?
Pane, ze zákona vám musím říct,
že jsem Žid.
Já jsem zase Němec.
Takže to bychom měli.
- Dobrá firma, myslíte?
- Přiměřeně úspěšná.
Já o smaltovaném nádobí
nevím nic. Vy ano?
Já byl jen účetní.
Není to moc složitá výroba,
nemyslíte?
Trochu změníte stroje...
a můžete vyrábět jiné věci,
nebo ne?
Potřeby pro vojáky, ešusy.
Armádní zakázky.
Dokud Se bude bojovat,
bude to zlatý důl.
Clověk může vydělat
majlant, nemyslíte?
Myslím, že většina lidí
má ted jiné starosti.
Jaké například?
Jistě s těmi zakázkami
nebudete mít problémy.
Vlastně čím hůř bude,
tím lépe vám to půjde.
Mohu obstarat patřičné podpisy.
V tom problém není.
Obstarat peníze na koupi
té firmy... to je problém.
Vy nemáte peníze?
Ne takové peníze.
Nevěděl byste o někom?
Židi. Investoři.
Jistě tady máte kontakty
na židovské podnikatele.
Jaké podnikatele?
Židé již nesmejí vlastnit podniky.
- Proto je ta firma ve správě.
- Ale oni by ji nevlaStnili.
Já bych ji vlastnil. Splácel bych jim
v naturáliích. Nádobím.
Nádobím.
Něčím, co mohou použít
a na co si mohou sáhnout.
Obchodovat s tím na černém trhu,
dělat s tím, co je libo.
Všichni budou spokojeni.
Budete-li chtít,
můžete mi tu firmu řídit.
Abych měl jasno.
Oni by vložili peníze,
já veškerou práci.
Nic ve zlém,
ale co byste dělal vy?
PoStaral bych Se o to,
aby o firmě každý věděl.
Dal bych jí trochu šmrnc.
To je moje parketa,
práce ne.
Prezentace.
Nevím o nikom,
kdo by měl zájem.
Měli by mít zájem, lzáku Sterne.
Řekněte jim, že by měli.
Mám klienta, který prodá marky
za zloté v kurzu 1 ku 2,45.
Vlněný, límec z norka.
Hezký kabát.
Vymění ho za lístky na jídlo.
- Knoty do lamp.
- Máš plnej nákladák knotů?
Co ***ělám
s nákladákem knotů?
3 krát 4, 3 krát 5.
Nevím.
Velkej, krásnej, perskej.
- Co?
- Nevíš, co to je?
- Krém na boty.
- V plechovkách?
- Chtěl jsi krém na boty.
- V plechovkách. Tohle je sklo.
- To jsem nechtěl.
- Co na tom záleží?
Co na tom záleží?
Můj klient to prodal svému klientovi,
který to prodal německé armádě.
Jenže než se to k nim dostalo,
tak to v tom mrazu popraSkalo.
- Všech 10000 kusů.
- To není můj problém.
- To že není tvůj problém?
- To není můj problém.
Když myslíš.
Německá armáda chce zjistit,
odkud to je.
- Postarám se, aby na to přišli.
- A ted je to tvůj problém.
Zmlkni.
Plechovky.
Zdravíčko.
Omlouvám se, že ruším,
ale to je hezká košile.
Hezká košile.
Víte, kde bych sehnal
takovou hezkou košili?
Takovouhle?
Je proti zákonům kupovat
nebo prodávat na ulici.
My to neděláme.
My se tu modlíme.
Víte, kolik takováhle
košile stojí?
Hezké věci stojí peníze.
Kolik?
Cas od času budu potřebovat
i jiné věci, podle situace.
- Bez problému.
- Cas od casu.
20. BREZNA 1941
LHUTA PRO PREMÍSTENÍ DO GHETTA
Nařízení 44/91 ustanovilo uzavřenou
židovskou ctvrt na jih od Vistuly. Pobyt
ve zdmi obehnaném ghettu je povinný.
Všichni Židé z Krakova a přilehlých oblastí
musí opustit své domovy a vměstnat se
do oblasti o velikosti 16 bloků.
Tak jsem to našel.
Jak se daří?
Sbohem, Židi!
Ach můj Bože.
Oj, Bože.
Ach, můj Bože.
Lepší to už být nemůže.
- Mohlo byto být horší.
- Jak? Rekni mi.
Jak by to ještě
asi mohlo být horší?
- Ahoj Goldbergu.
- Poldek.
- Co je tohle?
- Judenrat má ted svou vlastní policii.
- No nepovídej.
- Ordnungsdienst.
JSem ted policiSta.
Je to skoro k nevíře.
Tak moc k nevíře to není.
Je to dobrej kšeft.
Jedinej kšeft tady.
Možná bych se za tebe mohl
přimluvit u ***řízených.
U ***řízených?
Neblázni. Nejsou tak hrozný,
jak všichni říkají.
No, jsou horší, než všichni říkají,
ale platí dobře.
Platí dobře.
Dej mi ubytovací příkaz.
Dělej.
Vypadáš v tom klobouku
legračně, Goldbergu.
Jako šašek, víš?
Je to velmi důležitý člověk.
Jen mu věnujte dvě minuty času.
Odkdy je čas peníze?
Sedněte si a poslouchejte.
Prosím. Pane?
Každý investovaný tisíc
vám budu splácet...
- Dvěma sty.
- 200 kg smaltovaného nádobí měsíčně...
počínaje červencem
a následně po dobu jednoho roku...
a potom bude dluh vyrovnán.
To je vše. Velmi jednoduché.
- To nestačí.
- Nestačí to.
Že nestačí?
Podívejte se, kde žijete. Podívejte,
kam vás dali.,, Nestačí to."
Před pár měsíci byste měli pravdu,
ted už ale ne.
Peníze jsou pořád peníze.
NejSou.
Proto jSme tady.
V ghettu bude jediným platidlem
zboží na výměnu.
Situace se změnila, příteli.
Sezval jsem tuhle schůzku snad já?
Řekli jste panu Sternovi,
že se mnou chcete mluvit.
JSem tady.
Mám pro vás rozumnou nabídku.
Rozumné by bylo
procento ve firmě.
Pustme to celé z hlavy.
VyStupte Si.
Jakou máme záruku,
že uděláte, co říkáte?
Máte moje slovo.
Chcete Smlouvu?
Který soud by ji uznal?
Řekl jsem, co udělám.
To je naše smlouva.
Běžná sazba SS
za kvalifikované židovské dělníky...
je Sedm marek na den,
pět za nekvalifikované a ženy.
Platí se říšskému
ministerstvu hospodářství.
Židé samotní nedostávají nic.
Polákům platíte mzdy.
Obvykle dostávají o něco víc.
- Posloucháte?
- Co jste to říkal o SS?
Ta Sazba?
Mzda pro židovského dělníka...
vyplácena přímo SS, nikoli dělníkovi.
- Dělník nedostává nic.
- Ale je to méně.
- Méně, než kolik bych platil Polákovi.
- Ano, méně.
O to mi právě jde.
Poláci jsou dražší.
Proč bych měl najímat Poláky?
Továrna na smaltované nádobí
v ulici Lipowa.
Majitelem je Němec.
Ale je to mimo ghetto,
takže můžete měnit další věci...
vajíčka, co budete potřebovat...
s polskými dělníky.
To, co tady nedoStanete.
Navíc chce deset
zdravých žen do...
- Já jsem zdravý.
- Přived sestru, jo?
Musíte je přesvědčit,
že jste od řemesla...
- důležitého pro válečné úsilí.
- Jako co?
- Já jsem hudebník.
- A když nepřesvědčíte?
- Dají jméno na seznam.
- A vás naloží na nákladák...
- To není pravda.
- Ty jsi hudebník?
- Jo.
- Být tebou, tak se dobře schovám.
Nebudu se schovávat
jako nějaké zvíře.
Skrýše tu jsou.
VyStudoval jSem
na Lvovské univerzitě.
Pracoval jSem na
vodní elektrárně v Roznowě...
Blauschein.
Obstarám nezbytné doklady,
protože tahle karta už k ničemu není.
Můžete tu stát celý den,
stejně dostanete tohle.
Nejsou k ničemu.
Nestůjte v téhle frontě...
a doStanete modrou kartu,
Blauschein...
která znamená, že jste
nezbytná pracovní síla.
Ty doklady pro vás
doStanu u Pankiewicze.
V lékárně. Je to támhle.
Podívejme, kdopak tu je?
Poldek!
Užíváš si počasí?
- Užíváš si front?
- Nepotřebuješ krém na boty?
Třeba v plechovce?
Že nejsem nezbytný?
Asi nechápete
význam toho slova.
Blauschein nedoStanete, pane.
Postavte se támhle.
Pohyb. Další!
Jak to, že,, nejsem nezbytný"?
Učím historii a literaturu.
Odkdy to není nezbytné?
Je to leštič kovů.
- Nebylo to správně?
- Je mu 53 let.
- Je to moc nové.
- Děkuji.
Ty jsi ale blázen.
Zapomněl sis to v šuplíku.
Kolikrát ti to mám říkat?
Pracovní osvědčení
pořád nosit v kapse.
A ty ho necháš v šuplíku.
Kolikrát jsem ti to řekl?
Jsem leštič kovů.
Vezmete kulatý plech...
ponorte ho do mýdlové emulze.
Potom umístěte na střed lisu.
A máme polévkový hrnec.
Paní Groszová, držte se pohromadě.
Mám tu deset pracovních propustek
do Deutsche Emailwarenfabrik...
podepsal je pan Bankier a já.
Dojde-li ke karbonizaci,
očistěte to pilníkem.
Nesmíte se ale dotknout
obou elektrod najednou.
Zabilo by vás to.
Pojdte, zkuSte Si to.
Posuňte plech pod lis...
ale velmi opatrně,
pokud do konvice nechcete...
přidat pár prstů.
- Povolání?
- Spisovatel. Hraji na flétnu.
Mojžíš je
kvalifikovaný kovák.
Dělá plechové hrnce.
Zvládne i nádrže.
Cokoli pan Schindler bude potřebovat.
Je velmi kvalifikovaný
Dej mu Svou kartu.
Mojžíši, dej mu tu kartu.
Za pomoci kleští ponorte...
umyvadlo do smaltovacího roztoku.
A až ho několikrát protočíte,
opatrně dejte stranou oschnout.
At se ptá na cokoliv,
budu za tebe mluvit já.
Ty neříkej vůbec nic.
Archivace dokladů, fakturace,
přehled o mých schůzkách, těsnopis.
Psaní na stroji, samozřejmě.
Jak vám jde psaní na stroji?
- Dobře.
- Prosím.
Potřebujete sekretářku.
Vyberte Si jednu.
Nevím jak.
Všechny jsou tak... kvalifikované.
Musíte si vybrat.
Úsměv jako sluníčko.
Mohl byste se prosím
ujmout mého hosta?
Balené caje jsou dobré.
Káva, paštika...
polská klobása,
sýry, kaviár.
A komu by se chtělo žít
bez německých cigaret?
Sežen jich co nejvíc.
A taky cerstvé ovoce.
Opravdové vzácnosti...
pomerance, citróny, ananas.
Potrebuju nekolik krabic kubánských
doutníku. Tech nejlepších.
A tmavou,
neslazenou cokoládu.
Žádné kocicí jazýcky.
Tu odkrajovanou.
Kus jako dlan,
jako na ochutnávkách vína.
Budeme potrebovat spoustu konaku.
Jen ten nejlepší, Hennessy.
Šampanské Dom Perignon.
Sardinky L 'Espadon...
a pokus se sehnat nylonky.
Je mi velkou ctí
oznámit Vám...
že byl plne obnoven provoz
v DeutSche Emailfabrik...
jež vyrábí smaltované
nádobí nejvyšší kvality...
konstruované a vyrábené
zvlášte pro vojenské potreby.
Za použití nejmodernejšího
vybavení...
vysoce kvalifikovaní
a zkušení...
remeslníci zamestnaní DEF...
dodávají produkt
neprekonatelné kvality...
a díky tomu mohu nabízet
s jistotou a hrdostí...
plný sortiment nádobí
polního i do kuchyní...
který moji konkurenti nejsou
v žádném ohledu schopni prekonat.
Viz príloha
a možná barevná provedení.
Plne verím, že priložené nabídky
prijmete...
a teším se na dlouhou
a vzájemne prospešnou spolupráci.
Predem Vám co nejsrdecneji
dekuji...
a poroucím se Vám.
Oskar Schindler.
Potrebuji odtud 700 veletuctu
na príští ctvrtek.
Devět set...
Ne, ještě lépe tisíc na středu.
Tohle všechno půjde příští úterý
k Madritschovi do továrny.
Muj otec s oblibou ríkal,
" Vživote potrebuješ tri veci:
Dobrého doktora...
shovívavého kneze...
a chytrého úcetního. "
Ty dva první
jsem nikdy zvlášt nepotřeboval.
Ale toho třetího...
Nemůžete ani předstírat, prokrista?
To je vše?
Snažím se vám poděkovat.
Chci říct, že bez vás
bych tohle nikdy nedokázal.
Je běžným zvykem
poděkování přijmout.
Je to také slušností.
Není zač.
Běžte pryč.
KlonowSka, kdo je to?
Tolik se stydí.
Jen se na ni podívej.
Víš, co si myslím?
Rozuměla by sis s ní.
- OSkare, nech toho.
- Ceho?
Nemusím si s ní rozumět proto,
že si s ní rozumíš ty.
Nefunguje to tak.
Daří se ti tu dobře.
Vypadáš skvěle.
- Pozor na schod, slečno.
- Paní Schindlerová, Marku.
- To není jen divadlo, tohle vše?
- Jak by mohlo být?
- To auto, byt.
- Počkej.
Hádej, kolik lidí zaměstnávám.
Můj otec v dobách největší
prosperity zaměstnával 50.
Já mám 350.
350 dělníků v továrně
s jediným cílem.
Vyrábět nádobí?
Vydělávat peníze.
Pro mne.
Ptá se po mně někdo?
Doma?
Všichni. Pořád.
Tady si budou jméno Schindler
dlouho pamatovat, za to ručím.
,, Oskar Schindler," budou říkat.
,, Toho si pamatuje každý.
Dokázal něco mimořádného.
Udělal něco,
co se nikomu jinému nepodařilo.
Přišel sem s ničím...
s jedním kufrem...
a ze zkrachovalého podniku
udělal velikou továrnu.
A odjel s lodním kufrem...
S dvěma lodními kufry
plnými peněz.
S veškerým bohatstvím světa."
Uklidňuje mne,
že se nic nezměnilo.
To se mýlíš, Emilie.
Dřív jsem to nemohl vědět...
ale vždycky něco chybělo.
Ted vidím, že neúspěch svých
předchozích podniků jsem nezavinil já.
Něco chybělo.
I kdybych býval věděl co,
nemohl bych s tím nic dělat...
protože se to
nedá vytvořit.
A přitom na tom závisí
rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem.
Štěstí?
Válka.
Mám zůstat?
Je to krásné město.
Ptala jsem se, jestli mám zůstat.
Je to na tobě.
Slib mi, OSkare...
že žádný dveřník ani číšník
mě nikdy nebude mít...
za nikoho jiného než
paní Schindlerovou...
a já zůstanu.
Na shledanou, drahá.
Můžu se to bud snažit číst
a nebo se najíst, dokud je to teplé.
Daří se nám dobře?
- Ano.
- Lépe tento měsíc než minulý?
Může nám něco pokazit příští měsíc?
Kdyby skončila válka.
- Co ještě?
- Venku čeká jeden dělník...
který vám chce osobně poděkovat,
že jste mu dal práci.
Chodí každý den. Je velmi vděčný.
Bude to jen minutka.
Pane LowenStein?
Chtěl bych vám poděkovat, pane...
že jste mi dal
příležitost pracovat.
Není zač.
Jistě své úkoly skvěle plníte.
Esesáci mě zmlátili.
Bývali by mě zabili...
ale já jsem díky vám
nezbytný pro válečné úsilí.
To je skvělé.
Pracuji pro vás usilovně.
Tím jsem si jist.
A ***ále pro vás budu
usilovně pracovat.
Skvěle. Díky.
- Bůh vám žehnej, pane.
- Dobře.
Jste dobrý člověk.
- Zachránil mi život.
- Ano, zachránil.
Bůh mu žehnej.
Bůh vám žehnej.
Je mi líto, Herr Direktor,
ale nemáte mnoho času.
Tohle je pro pana
Obersturmbannführera, pane.
A tohle pro jeho neteř Gretu.
Má narozeniny.
Mimochodem, tohle už
mi nikdy nedělejte.
Odjezd! Neklaň se.
Víte, že ten člověk
má jen jednu ruku?
Vážně?
- K čemu je dobrý?
- Velmi užitečný.
- Jak?
- Velmi užitečný! Úspěch!
Přijdeme pozdě do práce.
Nemel bys je mít za své, Oskare.
Některým důstojníkům tady...
je výroba ukradená.
Pro ně je záležitostí
národní priority...
aby Židi odklízeli sníh.
Nemá to nic spolecného
s realitou, Oskare.
Je nám to jasné obema.
Židi odklízející sníh...
To má rituální význam.
- Pojd Se mnou.
- Já jsem nezbytný dělník.
- Nezbytný dělník?
- Ano.
Pracuji pro OSkara Schindlera.
Jednoruký Žid?
Dvojnásob k ničemu!
Přišel jsem o celý den výroby, Rolfe.
Pracuji pro OSkara Schindlera.
Danko, dívej se na sníh.
Přišel jsem o dělníka.
Očekávám kompenzaci.
Podej si stížnost na ministerstvu.
Máš na to právo.
- Bylo by to k něčemu?
- Jistěže ne.
Byl tu hlavoun z Rozpočtového
a stavebního oddělení SS...
a rekl nám, že verit...
že kvalifikovaný židovský delník
má místo v ríšské ekonomice...
je vlastizrada.
Jednoruký mechanik, Oskare?
ObSluhoval liS na plech.
Vysoce kvalifikován.
Sakra. To snad není pravda.
Sterne, jSte to vy?
Ne, tady Poldek.
Kvůli Sternovi.
Zavazadla nechte na nástupišti.
Jasně je označte.
Nejprve jméno,
pak příjmení.
Neberte zavazadla S Sebou.
Dorazí za vámi později.
Zavazadla nechte na nástupišti.
Jasně je označte.
- Je na Seznamu.
- Opravdu?
- Musíme ho najít.
- Je mi líto, nemůžeme ho vydat.
Je na Seznamu.
Kdyby byl nezbytný...
Nebudu se bavit s úředníkem.
Jak Se jmenujete?
- Pane, ten seznam je správný.
- Na seznam se neptám.
- Ptám se, jak se jmenujete.
- KlauS Tauber.
Tauber.
Hauptscharführere, tady pán
si myslí, že došlo k omylu.
Ředitel mé továrny
je tady ve vlaku.
Pokud ho odvezete,
naruší to výrobu...
a Zbrojní rada
bude chtít vědět proč.
- Je na Seznamu?
- Ano, pane.
Seznam je v pořádku, pane.
Nemohu vám nijak pomoci.
Jak Se jmenujete?
Jak Se jmenuji?
Jmenuji Se Kunder.
Hauptscharführer Kunder.
A jak Se jmenujete vy?
Schindler. S-C-H-l-N-D-L-E-R.
Pánové, vřelé díky.
Zaručuji vám...
že do konce měsíce budete
oba v jižním Rusku.
NaShle.
Pane?
Omlouvám se.
- ZaStavte vlak!
- Omlouvám se.
Je tady! ZaStavte vlak!
ZaStavte vlak!
Podepište to tady. Iniciály sem.
Nám je to zcela jedno,
chápete?
Tenhle, támhleten.
Jediný problém je se seznamem.
Spousta papírování.
Nějak jsem zapomněl
pracovní průkaz doma.
Pokoušel jsem se jim vysvětlit,
že to je chyba, ale...
- Omlouvám se, byla to má blbost!
- Co kdybych se o pět minut zpozdil?
Co bych si pak počal?
,, ŽIDOVSKE MESTO"
KRAKOVSKE GHETTO, ZIMA 1942
Dnes ráno jsem se
probudil ze Sna.
Byl jsem v něm švorc
a bydlel s 12 lidmi, které neznám...
jen abych si uvědomil...
že jsem švorc a bydlím
s 12 lidmi, které neznám.
- Ty se tomu směješ?
- Musím se smát.
Žiješ za zdmi.
Ty zdi se dají snést.
Ale unavují mě omezení,
co ted v životě mám.
JSou za zdmi.
Nic jiného mě nezajímá.
Mně se to tu líbí.
Je tu něco jako, abych řekl...
prapůvodní nepořádek.
Jsi těm lidem otrokem.
- Jsem chytrý.
- No jasně, chytrák.
- Jsi učiněnej génius.
- Měl jsi svou šanci.
Dnes jsem dokonce našel
čas zformovat myšlenku.
Nepamatuji Si,
kdy Se mi to povedlo napoSledy.
Kdy se nám naposledy povedlo tohle?
Kdy jSme napoSledy
postáli a popovídali si?
Nikdo mě dnes
neposlal na nákladák.
Nikdo mi dneS
nesebral můj podnik.
Ani vám není co sebrat.
Odsud už nelze klesnout níž.
Jsme na místě. Jsme na dně.
Ghetto je... Svoboda.
Tato ulice rozděluje ghetto
přibližně napůl.
Pravá strana, ghetto A:
Úředníci, dělníci
a tak dále.
Levá strana, ghetto B:
Nadbytečná pracovní síla...
většinou starší a nemocní.
UNTERSTURMFÜHRER AMON GÖTH
Takže tady budete
chtít začít, že?
UNTERSTURMFÜHRER AMON GÖTH
UNTERSTURMFÜHRER AMON GÖTH
Máte nějaké otázky, pane?
Ja, proč je ta střecha srolovaná?
Je mi kurevská zima.
TÁBOR NUCENÝCH PRACÍ PLASZOW
VE VÝSTAVBE
Počítáme s pracovní sílou
v počtu 25 až 30000.
TÁBOR NUCENÝCH PRACÍ PLASZOW
VE VÝSTAVBE
TÁBOR NUCENÝCH PRACÍ PLASZOW
VE VÝSTAVBE
Odděleně, samozřejmě.
Muži v budovách u lomu.
- Ženy na druhé straně...
- A já budu kde?
- Támhle, pane.
- Támhle?
- Ano, ve vile.
- Tomu říkáte vila?
- Támhle je synagoga, vidíte?
- To není žádná vila.
- Plánujeme z ní udělat stáje.
- Je to dům.
A co je támhle?
Školka. 51.
A máme zubaře,
ševce, lékaře.
Tady jSou pane.
Jedna z vás má velké štěstí.
Mám volné místo...
pryč od vší téhle dřiny...
v mé nové vile.
Která z vás
má zkušenosti z domácnosti?
Ja, když o tom uvažuji,
vlastně nechci cizí služebnou.
Všechny ty protivné návyky,
které bych musel odnaučit.
Nechytni ode mne rýmu.
Jak se jmenuješ?
- Helena Hirschová.
- Cože?
- Helena Hirschová.
- Cože? Neslyším.
Ja.
Všechno to strhněte!
- Do práce!
- Celé to strhněte!
Strhněte to!
Není to bezpečné!
Říká, že základy špatně
vybetonovali. Musí to prý strhnout.
Povídám jí, že to je tábor
a ne kurva Hotel Europa.
Zkurvená židovská čubka inženýrská.
Zkurvená čubko!
Celé základy se musí
Strhnout a znovu vybetonovat.
Pokud ne, dojde minimálně
k sesednutí...
na jižní straně budovy.
Nejprve to SeSedne,
pak se to zřítí.
- Inženýrka?
- Ano.
Jmenuji Se Diana Reiter.
VyStudovala jSem...
stavebnictví na Milánské univerzitě.
Vzdělaní Židé...
jako sám Karel Marx.
- Zastřel ji.
- Cože?
Herr Kommandant,
já se jen snažím dělat svou práci.
Ja, a já dělám svoji.
Ale ona je stavbyvedoucí.
Nebudeme se s těma lidma dohadovat.
Ne. Zastřelte ji tady,
na mou zodpovědnost.
Tímhle se nic nevyřeší.
Jistě máte pravdu.
Strhněte to,
nově vybetonujte, přestavte...
jak to řekla.
Je toho k vidění víc,
ale zbývá jen hodina světla.
Dnešní den je historický.
Dnešek zustane v pameti.
Za mnoho let...
se mladí budou s úžasem ptát...
na tento den.
Dnešek je historický
a vy jste jeho součástí.
Před šesti sty lety...
když jinde je vinili
za Cernou smrt...
Kazimír takzvaný Velký...
rekl Židum,
že jsou v Krakove vítáni.
A oni prišli.
Nastehovali se do mesta.
Usadili se.
Zapustili koreny.
Darilo se jim...
v obchode, vedách,
vzdelání, umení.
Prišli sem s prázdnýma rukama.
S nicím.
A vzkvétali.
Šest set let existoval...
židovský Krakov.
Premýšlejte o tom.
Po dnešním veceru...
tech šest století bude než fáma.
Nikdy k nim nedošlo.
Dnes se píše historie.
LIKVIDACE GHETTA
13. BREZNA 1943
Myslím, že začneme v ghettu B.
- Dobře?
- Začneme z obou stran?
Ne, chci abyste začali tady.
Na pravé straně.
A poStupovali dokola.
Unikneme kanalizací.
Musím zjistit, jestli tam můžeme.
- Milo, sbal pár věcí.
- Já do kanálů nemůžu.
Řekla jsem ti,
že do kanálů nepůjdu.
Neboj, zvládneš to.
Do kanálů nepůjdu.
Pohyb! Támhle!
Kartu, Žide!
Postav se támhle.
Je to normální mrtvola. Nech ji.
Jen minutku.
Jen ji vezmu dovnitř.
Můžeš se přidat k ní...
nebo támhle do fronty.
Ženy nalevo!
Muži napravo.
Zeny nalevo.
Nechtě mě!
Neopustím svého muže!
Ženy nalevo,
muži napravo.
Ach Bože!
- Ty máš Blauschein.
- To je už jedno.
- Vylidňují ghetto.
- Není tu pro tebe dost místa.
Co to říkáš? Vyzkoušely jsme
to přece. Je tam místa bohatě.
- RozmySlela jSem Si to!
- Mami!
Podívej, co tam je místa.
Ted se podívej na mě. Jen máš strach.
Holka Se vejde, ale ty ne.
- Mami, já chci ven!
- Zůstaň, kde jsi.
Lepší tady
než bůhví kde jinde.
Krásně salutuje.
Poslušně hlásím,
že mám příkaz...
odStranit zavazadla
z ceSty...
aby nedocházelo
k narušení provozu.
Dokonči to a běž do fronty,
malý polský klapací vojáčku.
- Paní Dresnerová?
- Ano.
Jsi synův kamarád.
Neboj, půjdu potichu.
Nezpůsobím žádný problém.
Ne, běžte pod schody.
Brzy přestanou hledat.
Budete tam v bezpečí.
Prosím schovejte se!
Schovejte Se pod Schody.
Prohledal jSem budovu.
Nikdo tu není.
Ahoj, Adame.
Ahoj, Danko.
Pojdte Se mnou.
Dám vás do té dobré fronty.
Víš, jak se říká,
,, I hodina života je život"?
Už nejsi díte.
Žehnám ti.
Prosím, pojdme.
Tak pojd.
Už aby tahle zasraná
noc skončila.
To nejhorší je pryč.
Jsme ted dělníci.
Ach, bože.
Amone, ty jSi takovej
zasranej dětina!
Dobré ranko.
- Udělej kafe.
- Udělej si ho sama.
SS bude v Plaszowe mít prímou
správu nekterých podniku...
kovozávodu, továrny na štetce...
závodu na zpracování
židovských odevu...
z ghett pro potreby
vybombardovaných rodin ve vlasti.
Ale práve soukromé podniky
jako váš by mely nejvíce vydelat...
na přesunu na území
spravované velitelem...
Prosím sedte.
Juliane, jak Se vede?
Těší mne, příteli.
- OSkar Schindler.
- Leo John.
- Franzi, rád tě zas vidím.
- Ahoj. Dobře, žes mohl přijet.
- Těší mne. Julius!
- Jak se daří? Zeštíhlels.
Jen v ramenou.
Prosím, sedněte si.
Těší mne.
OSkar Schindler.
- Začali jsme bez vás.
- Nevadí. Přišel jsem o něco dobrého?
Vysvětloval jsem pánům
BoSchovi a MadritSchovi...
jaké výhody by měli z přesunu
svých továren do Plaszowa.
Myslel jsem jídlo.
Jelikož pracovní síly jsou na místě,
jsou vám k dispozici kdykoli.
Jestli chcete, můžete
je nechat pracovat celou noc.
Vaše dosavadní vnitřní postupy...
budou platit ***ále.
Budeme je reSpektovat.
Musíte mi říct,
kde bych sehnal takový oblek.
- To je hedvábí?
- Samozřejmě.
Má takový hezký lesk.
- Děkuji.
- Moc hezké.
Řekl bych, že vám jeden seženu,
ale ten člověk, co je šil, je asi mrtvý.
To já nevím.
Prijdu do práce.
Nikdo tam není.
Nikdo mi o tom nic nerekl.
Musím to zjistit sám. Musím tam jít.
Všichni jsou pryč.
Ne.
Nejsou pryč.
JSou tady.
JSou moji!
Každý den ztrácím peníze.
Každý zastřelený dělník mě stojí peníze.
Musím najít někoho jiného,
zacvičit je.
Budeme vydělávat tolik,
že tohle všechno je nepodstatné.
Je to špatné pro podnik.
Děkuji.
Nechte tu láhev tady.
Leno...
děkuji.
Scherner mi o vás
řekl něco jiného.
Vážně? A copak?
Že víte, co znamená
slovo,, vděčnost".
Že to pro vás není
nějaká abstraktní věc...
jako pro ostatní.
Chcete zůstat, kde jste.
Máte rozjeté věci bokem.
Všechno klape.
Nechcete, aby vám někdo
do toho mluvil.
Tohle všechno já chápu,
víte? Já vím, co jste zač.
Vy potřebujete
svůj vlastní odloučený tábor.
Máte představu,
co to obnáší?
Jen toho papírování?
Musíte to postavit.
Jen vyřídit stavební povolení
je šílenství.
Pak přijedou stavaři,
flákají se po stavbě...
hádají se o kanalizaci, základech,
kódech, přesných parametrech...
ploty čtyři kilometry dlouhé,
1200 kilogramů ostnatého drátu...
6000 kilogramů elektrického
pletiva, keramické izolátory...
tři metry krychlové nezastavěného
prostoru na vězně.
To byste nejradši někoho zabil.
Já tím vším prošel. Věrte mi.
Věřím vám.
Prošel jste tím.
Mohl bySte mi to uSnadnit.
Byl bych vděčný.
Kde je Stern?
Goldberg a Chilowicz,
se starají, abych dostal svůj podíl...
od majitelů továren
tady v táboře...
tím pádem na tebe připadá
můj hlavní účet...
účet u Schindlera.
Chce svou nezávislost.
Dal jSem mu ji.
Ale nezávislost stojí peníze.
To chápeš?
Podívej se na mne.
Nezapomeň,
pro koho ted pracuješ.
- Dochází nám víno.
- Přineste víno!
Držte ho tu.
Nenechte ho odejít.
Děkuji, Herr Direktor.
- Co to děláte?
- Co? To škrábání?
Myslí si tak, že máme vši.
Drží se pak od nás dál.
- Máte vši?
- Máte zápisník?
V mém kalendáři jsou narozeniny
manželek a dětí našich přátel z SS.
Nezapomeňte něco poslat.
Zaznamenejte úplatky pro hlavní správu
a ministerstvo hospodářství...
Ne tak rychle.
Zbrojní radu, správu vnitra
generálního guvernéra...
a policejního náčelníka
jako,, poplatky"...
a uhradte je k prvnímu
dni měsíce...
na rozdíl od úplatků
pro naše kontakty u SS.
Seznam je v dolním šuplíku
mého stolu...
,, Prvního dne v měsíci..."
Kontakty u SS: Seznam, dolní šuplík
mého stolu, zaznamenat jako...
peněžní příspěvky na dobročinné účely
zaslané do úřadů činitelů.
Obchody s našimi
kontakty na černém trhu...
vedenými jako dodavatelé
v oficiálním účetnictví...
- Nemá to smysl.
- Co nemá smysl?
- Bolí mě z toho hlava!
- Nesmíte to zapomenout!
- Nemohl jsem vás odtud dostat.
- Nedělejte si o mne starosti.
Jsem tu ale skoro každý týden.
Obvykle ve středu.
Podívám se za vámi,
jak se vám daří.
Vezměte si.
Dejte Si je do kapSy.
Tak prosím.
Herr Direktor, nenechte to vše
přijít k zmaru. Je v tom moc práce.
Děkuji za...
Mnoho štěstí.
ZÁVOD NA ZPRACOVÁNÍ KOVU
V TÁBORE NUCENÝCH PRACÍ PLASZOW
Pracovat!
ZÁVOD NA ZPRACOVÁNÍ KOVU
V TÁBORE NUCENÝCH PRACÍ PLASZOW
- Co děláš?
- Závěsy, pane.
Zítra sem přijedou dělníci.
Odkud že to jsou?
Z Jugoslávie, Herr Kommandant.
Musím pro ně udělat místo.
- Udělej mi závěs.
- Ano, pane.
Šlo ti to dobře.
Velmi dobře.
Jedno mi ale není jasné
a možná mi to vysvětlíš.
Nechápu totiž,
že už pracuješ...
od kolika, řekněme
od 6:00 od rána?
A přitom tu je taková
malá hromádka závěsů.
- ProkriSta.
- Mohu to zkuSit, pane?
Zkontroluj to táhlo.
Možná je ohnuté.
Ne. Neslyšel bys to kliknout,
kdyby to bylo táhlo.
Je to úderník.
- Možná je zamaštěná dutina úderníku.
- Co jsem asi říkal? Tady.
Hlásím pokorně, že má hromada
závěsů byla tak neuspokojivá...
protože dnes ráno
stroje nově kalibrovali.
Přiřadili mě na skládání uhlí.
Divný, co?
Děkuji, Mueku.
Á, Lisiek. Nedotýkej se kůže.
Je čerstvě naolejovaná.
- Rottenführer.
- Pro mě?
Mnohokrát děkuji, Herr Direktor.
Dělal závěsy pomalu.
No tak dobře, zvládá závěs pod minutu.
Proč mi to říkáte?
- Děkuji, pane.
- Není zač.
Nikdo neví, kdo tu slepici ukradl?
Někdo tu chodí se slepicí
a nikdo si toho nevšimne.
Zachraňte se.
Řekněte mu o té slepici.
Pořád ještě nikdo neví.
TyS to byl.
Ty jsi spáchal ten zločin.
- Ne, pane.
- Ale víš kdo, že.
- Ano.
- Kdo?
On!
- Je velmi talentován.
- Jo, jasně. Přivedte ho.
Pane.
Děkuji.
- Ještě jednou děkuji, Herr Direktor.
- Ještě jednou není zač.
Je mi ctí pracovat
pro firmu tohoto formátu.
Rád tě tu mám.
Slibuji, že se naučím...
- vše o smaltování.
- To je skvělé.
- Haló? Je tu slečna Elsa Krauseová.
- Stačí jen pět minut.
Přeje si mluvit
s panem ředitelem.
Ano.
Nepřijme vás.
Sedněte si prosím.
- Pernod? Koňak?
- Ne, děkuji.
Tak co pro vás mohu udělat?
Říkají, že tady nikdo neumírá.
Říkají, že vaše továrna je útočiště.
Říkají, že jste dobrý člověk.
Kdo to říká?
Všichni.
Jmenuji se Regina Perlmanová,
ne Elsa Krauseová.
Žiji v Krakově na falešné doklady
od maSakru v ghettu.
Moji rodiče jsou v Plaszowě.
Jmenují se
Chana a Jakob Perlmanovi.
Jsou to starší lidé.
V Plaszowě ted starší lidi zabíjejí.
Pohřbívají je v lese.
Podívejte.
Nemám žádné peníze.
Tyhle šaty jsem si půjčila.
Snažně vás prosím.
Prosím.
- Prosím vezměte je sem.
- To já nedělám.
Máte špatné informace.
Mě zajímá jedno a to je kvalifikace
dělníků. O nic jiného mi nejde.
Můj otec je dovozce,
není kovák.
Takové postupy jsou proti zákonu.
Z toho nic nebude, slečno Krauseová!
Rozplačte se a dám vás zavřít.
Přísahám Bohu!
Lidé umírají.
To je součást života.
Chce všechny zabít? Fajn!
Co s tím ***ělám?
Mám je všechny vzít sem?
To si myslíte?
Pošlete je k Schindlerovi.
Pošlete je všechny!
U něj je útočiště,
copak nevíte?
Není to továrna.
Není to žádný podnik.
Je to útočiště pro rabíny
a Sirotky...
a lidi zcela bez kvalifikace!
Myslíte, že nevím,
co děláte?
Jste pořád takový tichý.
Ale já vím!
- Přicházíte o peníze?
- O to nejde!
Je to nebezpečné!
Pro mne to je nebezpečné!
Musíte pochopit.
Na Götha je ohromný tlak.
Musíte se vmyslet
do jeho Situace.
Všechno to řídí.
Je zodpovědný za všechno,
za všechny ty lidi.
Má spoustu starostí.
A do toho ta válka, která vždy
umocní to špatné v lidech.
Nikdy to dobré, vždy to špatné.
Ale za normálních okolností
by takový nebyl.
Nebyl by špatný člověk.
Byly by jen jeho
dobré stránky...
Je skvělý mizera.
Clověk, který miluje
dobré jídlo, dobré víno...
ženy, peníze...
Zabíjení.
Určitě z něj nemá radost.
Bejski mi nedávno řekl,
že někdo utekl...
z pracovní skupiny za dráty.
Göth nechal nastoupit
všechny z budovy toho, co utekl.
Zastrelil muže nalevo od Bejskiho,
muže napravo od nej.
Procházel zástupem a zastrelil
každého druhého cloveka.
Dvacet pět.
- A co s tím mám podle vás dělat?
- Nic.
Jen si povídáme.
,, Perlman"
Perlman!
Manželé.
Jakob a Chana Perlmanovi!
At je sem Goldberg převede.
Tohle bude určitě lepší
než ty hadry.
Herr Direktor, jen jsem pomáhala
Lisiekovi najít něco...
na odstranění skvrn
z vany Herr Kommandanta.
- Běž to vyčistit.
- Omluvte mne, Herr Direktor.
Mně nemusíte podávat hlášení, Heleno.
Víte, kdo jsem?
Já jsem Schindler.
Samozřejmě. Slyšela jsem...
a již jste tu byl.
Vezměte si to.
- No tak, berte.
- Dostávám tu jídlo navíc.
Jestli to nechcete sníst,
vyměňte to.
Nebo to dejte LiSiekovi.
At zesílíte.
První den tady...
mě zbil, protože jsem
vyhodila kosti od večeře.
O půlnoci přišel do suterénu...
a zeptal se mě, kde jsou.
Pro psy, víte.
Já mu řekla...
Nevím, jak to říct.
Ted už bych to nikdy neřekla.
Řekla jsem mu,
,, Proč mne bijete?"
A on řekl,
,, Ted tě biju proto...
že ses mne zeptala,
proč tě biju."
Vím, jak to máte těžké, Heleno.
Na tom nezáleží.
Přijala jsem svůj úděl.
Přijala?
Jednoho dne mě zastřelí.
Ne, nezastřelí.
Já vím. Vidím, co se děje.
V pondělí jsme s malým Lisiekem
byli na střeše...
a viděli jsme, jak Herr Kommandant
vyšel ze dveří...
a sešel po schodech kolem terasy,
přímo pod námi.
A na těch schodech
vytáhl pistoli...
a zastřelil nějakou ženu,
která tudy procházela.
Ženu, která nesla uzlík.
Střelil ji do krku.
Byla to jen žena,
která někam šla.
Nebyla tlustší nebo tenčí...
pomalejší nebo rychlejší
než kdo jiný...
a já neměla ponětí,
čeho se dopustila.
Cím víc poznáváte
Herr Kommandanta...
tím víc vidíte, že neexistují
pevná pravidla, podle kterých se řídit.
Nemůžete si říct,
,, Když budu žít podle pravidel...
nic Se mi neStane."
Nezastřelí vás, protože z vás
má moc velké potěšení.
Těší se z vás natolik,
že vás ani nenechá nosit hvězdu.
Nechce, aby všichni ostatní
vedeli, že se teší z Židovky.
Tu ženu zastřelil...
protože pro něj
neznamenala nic.
Byla jedna z mnoha,
ani mu nevadila, ani ho netěšila.
Ale vy, Heleno.
Nebojte.
Není to takový polibek.
Děkuji.
Tady.
Jasně. Víno.
Krásný večírek, Amone.
Děkuji.
Proč piješ ten dehet?
Pořád ti posílám dobré pití.
Játra ti vybouchnou
jako granát.
Víš, já tě vidím...
Já tě sleduju.
Nikdy nejsi opilý.
To je pravé sebeovládání.
Sebeovládání je moc.
Je v něm moc.
Proto se nás bojí?
Můžeme je kurva zabít,
proto se nás bojej.
Bojí se nás, protože máme
moc podle libosti zabíjet.
Clověk se dopustí zločinu,
měl si to rozmyslet.
Necháme ho zabít,
je nám lépe.
Nebo ho zabijeme Sami
a je nám ještě lépe.
To ale není moc.
To je SpravedlnoSt.
To je něco jiného než moc.
Moc je to,
když máme veškeré oprávnění zabít...
a nezabijeme.
To je podle tebe moc?
Tak to bylo za císařů.
Clověk něco ukradl,
přivedli ho k císaři...
vrhne Se na zem,
žadoní o milost.
Ví, že zemře.
A císař mu promine.
Tomu nicotnému člověku.
Nechá ho jít.
Myslím, že jsi opilý.
To je pravá moc, Amone.
To je moc.
Amon Dobrotivý.
Je ti odpuštěno.
- Co chtejí?
- Nevím...
ale jsou v mé kancelári
a kontrolují naše úcetnictví.
Jako můj účetní, řekni mi,
měl bych se děsit...
že mi auditoři
kontrolují knihy?
- Anebo jsi odvedl svou práci?
- Není čeho se bát.
Nemusím se bát.
Omlouvám se, pane.
Víš, jakou má to sedlo cenu?
Víš, kolik to stojí?
Dobrá.
Dobrá.
Proč se sakra
za mnou všude taháš?
Kouřila v práci.
Řekni jí, at už to nedělá.
Musím hlásit, pane...
že jsem nebyl schopen
vyčistit vám vanu.
- Címs to myl, Lisieku?
- Mýdlem, pane veliteli.
Mýdlem? Ne louhem?
Tak běž.
Odpouštím ti.
Odpouštím ti.
Ackoli nejsem rabín,
za techto okolností...
se modlím k Všemohoucímu
aby mi odpuStil...
pokud požehnání zazpívám sama.
Tak...
sem se tedy přede mnou
chodíš skrývat.
Přišel jsem ti říct...
že jsi opravdu
vynikající kuchařka...
a dobře cvičená služebná.
Myslím to vážně.
Pokud po válce
budeš potřebovat dobrozdání...
rád ti ho dám.
Musíš se tu cí*** osamělá...
když posloucháš,
jak se nahoře všichni dobře baví.
Je to tak?
Můžeš odpovědět.
Ale jaká odpověd je správná?
O tom ted přemýšlíš.
Co chce slyšet?
Pravda, Heleno,
je vždy ta správná odpověd.
Ano, máš pravdu.
Někdy jsme osamělí oba.
Ano. Já...
Chci říct...
Tolik bych chtěl...
překonat tu vzdálenost a dotknout
se tě v tvém osamění.
Jaké by to asi bylo?
Chci říct...
co by na tom bylo špatného?
Uvědomuji si, že nejsi člověk...
v nejpřísnějším smyslu
Slova, ale...
Ne, možná v tom máš také pravdu.
Možná to špatné není...
Není v nás dvou.
Je to v tom všem.
Chci říct, když tě přirovnávají...
k havěti a hlodavcům a vším...
tak já...
Ne, máš pravdu.
Máš naprostou pravdu.
Je toto tvář krysy?
Jsou tohle oči krysy?
Což Žid nemá oči?
Cítím s tebou, Heleno.
Vlastně ne.
Jsi Židovská čubka.
Málem jsi mě ukecala, co?
Jménem dělníků, pane...
vám přeji všechno nejlepší
k narozeninám.
Všechno nejlepší.
Poděkujte prosím personálu.
Mnohokrát děkuji
za krásný dort.
Mnohokrát děkuji.
Poděkujte jim za mne.
Vlak zaStavil a lidi vyhnali
holemi ven.
Nechali je naStoupit
před dvěma velkými skladišti.
Na jednom byl nápis,, Šaty"
a na druhém,, Cennosti".
Tam se museli svléknout.
Židovský chlapec jim rozdal
provázky na svázání bot.
Ostříhali jim vlasy.
Řekli jim, že to potřebují na něco
speciálního pro posádky ponorek.
A pak je hnali
širokou chodbou...
do místností bez oken
s Davidovými hvězdami na dveřích...
a s nápisy,, Koupele a inhalace".
Esesáci jim dali mýdlo.
Řekli jim, aby zhluboka dýchali,
že to je dobré pro desinfekci.
A pak je zplynovali.
Milo, proč to mýdlo?
Aby se nezdráhali
jít dovnitř, myslím.
Milo, nech toho. Tvoje příběhy
na dobrou noc každého děsí.
Víš přece, že je to nesmysl.
Nedá se tomu věřit.
Neríkala jsem, že tomu verím.
Rekla jsem, že jsem to slyšela.
Od koho?
Od někoho, kdo to slyšel
od někoho, kdo tam byl.
Ale když tam tedy byl,
to by ho zplynovali.
Ano.
Nedává to žádný smysl.
Jsme jejich pracovní síla.
Jaký smysl má zabíjet
vlastní pracovní sílu?
Vynaložit všechno to úsilí
tu pracovní sílu zorganizovat...
Ne, to nemůže být pravda.
Jsme pro ně velmi,
velmi důležití.
Ja. Dobrou noc.
- Dobrou noc.
- Dobrou noc. Spi Sladce.
Pozor, pozor.
Všichni, kdo jsou naživu...
nastoupí na Appellplatz.
- Co se děje?
- Musíme jít na Appellplatz.
Připravují seznamy.
Bude Selekce.
Pozor, pozor.
Všichni, kdo jsou naživu...
nastoupí na Appellplatz.
Mohl bys klidně
trochu zhubnout, Amone.
A musíš omezit ten koňak.
Dobrý ráno. Co se děje?
Ale, další půlroční vyšetření.
Tam.
Budu mít další zásilku...
Co to je zač tentokrát?
Madaři.
Musíme oddělit zdravé
od nemocných, abychom měli místo.
Trochu života, Rebeko.
To je můj automechanik.
Který génius
se ho chtěl zbavit?
Počkat, běžte pryč.
Může pracovat. Pojd sem.
Podívejte, oddělte nemocné
od zdravých.
Ty, kteří mohou pracovat
a kteří nemohou. Ona může.
Můžeš pracovat. Můžeš sem.
Kdo nebyl vybrán do transportu...
se může znovu obléknout.
Vratte Se na ubikace.
Zpátky na ubikace.
Bože můj!
Olku?
- Danko?
- Olku?
Olku?
Danko?
- Neviděla jsem ho!
- Schovávají se. To ti povídám.
Znám Danku.
Zná dobré místo.
Vzala je tam všechny.
Najdi si vlastní skrýš.
Tady pro tebe není místo.
Mazej pryč!
Běž pryč. Tohle je naše místo.
Amone. Pánové.
- Proč jste mne nezavolali?
- Volal jSem ti. Hujare, hni Se.
Pěkný piknik, co? Pan Madritsch.
Mám trochu zpoždění.
Trvá to déle, než jsem čekal.
- Něco k pití?
- Něco studeného. Bowli.
Další krásný den.
Děkuji.
Co kdybychom tam natáhli hadice
a ty ***óny pokropili?
Děkuji.
Udělejte mi to k vůli.
- Hujare.
- Ano, pane.
- Přivezte požární hadice.
- Kde hoří?
Do oken.
To je ono.
Na střechu. To je ono.
Do okna.
Kropte.
Kropte.
To je ono. Víc.
To je ono. Víc.
To je vážně kruté, Oskare.
Dáváš jim ***ěji.
To bys neměl.
To je kruté!
Pokuste se dosáhnout až dozadu.
V továrně mám
200-metrové hadice.
Já mám 20-ti metrovou
na zahrádce.
S těmi dosáhneme až dozadu.
Co?
Co je?
- Hujare.
- Jo, jasně.
Nezapomeňte tu střechu.
Na střechu na druhé straně.
Scharführere,
při každé zastávce...
otevřete dveře
a dáte jim vodu, ano?
Tenhle ***ón.
Neříkám, že toho budete litovat,
ale možné to je.
- Měli byste si toho být vědomi.
- Budeme to muSet riSknout.
Tak proč ne. Je dnes hezky.
Pojedu s vámi na výlet.
Za co tu jSi?
Porušil jsem
Zákon o rase a přesídlení.
Ačkoli pochybuji, že mi kdo ukáže,
které ustanovení konkrétně.
Políbil jsem Židovku.
A upad ti?
Má rád ženy.
Má rád hezké ženy.
Vidí hezkou ženu
a nemyslí.
Má tolik žen.
A ony ho milují.
Milují ho.
Je ženatý, ja, ale je...
Dobrá, ne. Byla to Židovka.
Neměl to dělat.
Ale vy jste tu dívku neviděl.
Já ji viděl.
Ta dívka byla...
Opravdu moc hezká.
Očarují vás, víte, Židi.
Když s nimi pracujete,
vidíte to.
Mají takovou moc.
Je to jako viruS.
Někteří moji muži
jsou jím nakaženi.
Clověk by je měl litovat.
Měli by se léčit.
Je to jako tyfuS.
Vidím to dnes a denně.
Je to otázka peněz?
Nabízíte mi úplatek?
Úplatek? To prosím ne.
Výraz vděčnosti.
Ahoj, Amone.
PoSadte Se.
Dáváme ti židovská děvčata
za pět marek na den, Oskare.
Měl bys místo nich líbat nás.
Bůh chraň, abys kdy opravdu
zahořel pro židovskou sukni.
Není v tom budoucnost.
Nemají budoucnost.
To není jen stará dobrá
protižidovská řeč.
Je to plán.
CHUJOWA GORKA
DUBEN 1944
Oddělení D Göthovi nařídilo
exhumaci a spálení těl více než
10000 Židů zabitých v Plaszowě
a při masakru v krakovském ghettu.
Chápeš to?
Jako bych neměl co dělat,
oni Si vzpomenou na tohle?
Musím najít každý cár,
co tu je zakopaný, a spálit ho.
Je po legraci, Oskare. Zavírají nás,
všechny posílají do Osvětimi.
- Kdy?
- Jakmile zorganizuju tranSporty.
Možná 30, 40 dní.
To bude zábava.
- Mluvil jSem S Göthem.
- Znám místo určení.
Tohle jsou příkazy k evakuaci.
Pomůžu zorganizovat transporty,
sám se pošlu posledním vlakem.
To jsem říct nepřišel.
Göth mi musel slíbit,
že se za vás přimluví.
Nic špatného se vám tam nestane.
Budete mít zvláštní zacházení.
Směrnice z Berlína mluví
o,, zvláštním zacházení" stále častěji.
Doufám, že nemyslíte to samé.
Protekční zacházení, dobrá?
Musíme vymyslet nový jazyk?
Myslím, že ano.
Vy tu zůstanete, počítám.
- V Krakově? Proč proboha?
- Proč? Abyste řídil svůj podnik.
Samozřejmě, budete muset najmout
nové dělníky. Poláky, počítám.
Jsou trochu dražší, ale...
Co ***ěláte, že?
Můj podnik řídíte vy.
Ne, pojedu domů.
Dosáhl jsem, čeho jsem chtěl.
Mám víc peněz...
než je možné jakživ utratit.
Jednoho dne...
tohle všechno skončí.
Chtěl jsem říct,
že si pak spolu dáme skleničku.
Asi bych si ji radši měl dát ted.
Já to nechápu.
Ty chceš tyhle lidi?
,, Tyhle lidi"?
Své lidi. Chci své lidi.
A kdo jsi, Mojžíš?
Co to má znamenat?
Kde v tom jsou peníze?
Kde je fígl?
- Je to dobré pro podnik.
- Podle tebe ovšem.
Musíš presunout je, vybavení
a všechno do Ceskoslovenska.
Zaplatit za to všechno a ještě
postavit tábor. Nedává to smysl.
- Něco přede mnou tajíš.
- Pro mne je to dobré.
Znám je.
Nemusím je školit.
- Je to dobré pro tebe. Odškodním tě.
- To je pravda.
- Je to dobré pro armádu.
- Samozřejmě.
- Víš, co budu vyrábět?
- Co?
- Nábojnice do děl.
- To dělá každý!
Do tanků, to potřebují.
- Spokojeni budou všichni.
- Až na mne.
Zřejmě mě nějak šidíš.
Pokud já vydělám stovku,
tak ty určitě tři.
Pokud přiznáš tři, tak to jsou
ve skutečnosti čtyři. Jak ale?
- Rekl jsem ti to.
- Rekl, ale nerekl.
Dobrá, neříkej.
Souhlasím s tím.
- Ale štve mě, že do toho nevidím.
- Podívej...
stačí, abys mi řekl,
jakou to má pro tebe hodnotu.
Jakou má pro tebe cenu jeden člověk?
Spíš jakou cenu má pro tebe?
Poldek Pfefferberg.
Mila Pfefferbergová.
A...
Stagel, Stagel... Paul.
Paul Stagel.
Doktor.
- Investoři. Chci je všechny.
- Ano, pane.
FiScher. ISmail FiScher.
- JoSef Scharf.
- Moment, pane. Omlouvám se.
No tak, Sterne. Scharf.
Děti.
Všechny děti.
Herbert Stier.
- Kolik?
- 400, 450.
Víc, víc.
- Feigenbaum, Jakob.
- Wolf Wein.
Feigenbaum: Lutek, Jakob, Nacha.
Nacha, to je ono.
A Wolf.
Kolik?
600.
Víc.
Můžeš udělat to co já.
Možná na tom i vyděláš.
- Já nevím.
- No tak, JuliuSi.
Vím o jídle a oblečení
navíc, které jim dáváš.
Za vlastní peníze.
Pokud spojíme síly...
dostaneme jich ven přes 4000.
Přemístíme je
do relativního bezpečí, na Moravu.
Já nevím.
Kolik cigaret jste vykouřil?
Víc, než je dobře.
Z každé, kterou vykouříte,
já vykouřím půlku.
- Udělal jsem vše, co jsem mohl.
- To mi nestačí.
- Ne, Oskare, nemůžu už nic dělat.
- To mi nestačí.
- Kolik?
- Plus mínus 850.
Plus mínus kolik, Sterne?
Spočítejte je. Kolik?
A máme to.
Můžete dokončit tu stránku.
Co na to říká Göth?
Vy jste mu prostě řekl,
kolik lidí potřebujete...
Nekupujete je přece.
Platíte mu za každé jméno?
Pokud byste ještě pracoval pro mne,
čekal bych, že byste mi to vymluvil.
Stojí mě to majlant.
Dokončete tu stránku a nechte
naspod jedno místo volné.
Tento seznam je absolutní dobro.
Tento seznam... je život.
Všude mimo jeho okraje je propast.
Oskare, naspodu poslední stránky
jste udelali chybu.
Ne, chci tam ještě
přidat jedno jméno.
VBrnenci nikdy nenajdu
tak kvalitní služebnou.
Jsou to všechno venkovanky.
Ne.
- Zahrajeme Si jednadvacet.
- Ne.
Když vyhraješ,
zaplatím ti 7400 říšských marek.
Dáš oko, bude to 14800.
Když vyhraju já,
to děvče bude na mém seznamu.
- Nemohu Helenu vsadit v kartách.
- Proč ne?
Nebylo by to správné.
Odvezou ji do Osvětimi.
Co na tom záleží?
Nejede do Osvětimi.
To bych jí nikdy neudělal.
Ne, chci, aby Se Se mnou
vrátila do Vídně.
Chci, aby tam
pro mne pracovala.
- Chci s ní zestárnout.
- Blázníš?
Amone, nemůžeš ji s sebou
vzít do Vídně.
Samozřejmě, že ne.
Ale rád bych.
Co ale můžu,
pokud za něco stojím...
je akt milosrdenství.
Vezmu ji do leSa...
a střelím ji bezbolestně
do zátylku.
Kolik jsi říkal, pokud bych měl oko?
14800?
Schindlerjuden k temto stolum!
Vyslovte svá jména zřetelně.
- My jSme rodina DreSnerova.
- Juda, JonaS...
Donata a Chaja.
- My jSme RoSnerovi. Henry, Manci...
- A Leo.
- A náš syn.
- Já jsem Olek.
Maria Mischelová.
Chaim Nowak.
Wulkan, MarkuS.
Michael Lemper.
Rebeka a JoSef Bauovi.
- Rosalia Nussbaumová.
- Wilhelm NuSSbaum.
Jakob Levartov.
- Farberová, Rosa.
- Farber, Andrzej.
Sara.
Friehof, FiSchel.
Mietek Pemper.
Poldek a Mila Pfefferbergovi.
Horowitz, Dolek.
Adam Levy.
Marcel Goldberg.
Klipstein, lzák David.
Altmann, Eduard.
Grunbergová, Miriam.
Luftig, EliaSz.
Hilmann, Eduard.
Erna Rothbergová.
Zuckermannová, Jetti.
Helena Hirschová.
Nejhorší je za námi.
Muži do tohoto transportu
a ženy do tohoto.
Opatrně.
Muži do tohoto transportu
a ženy do tohoto.
Dávejte pozor.
Výborně, Oleku.
Výborně.
Víš, jak udělat
z ledu vodu?
Oleku, ulom další!
SVITAVY - BRNENEC, CESKOSLOVENSKO
RODlŠTE OSKARA SCHINDLERA
Budete potěšen úrovní produktivity,
kterou z těchto dělníků dostanu.
Budzyn, pod mým velením...
byl závistí všech ostatních
velitelů pracovních táborů.
- Vězni, ovšem...
- Omluvte mě.
Ti by radši bývali
byli někde jinde.
Vlak s ženami již
vyjel z PlaSzowa...
a brzy tady bude.
Měli jste dlouhou cestu...
ale do továrny je to
pěšky jen kousek...
a máme tam pro vás
teplou polévku a chléb.
Vítejte v Brněnci.
- Fazole v šouletu?
- Fazole jsou na tom nejlepší.
Já fazole ráda nemám.
Fazole a maSo
a brambory a chleba.
Tak se šoulet nedělá.
- Vajíčka v šouletu?
- Ano!
- Mně šoulet nechutná.
- To víš, že ne.
- Co ti chutná?
- Kaviár.
Vaříš to celý den...
OSVETIM
- Kde jSou Se Seznamy?
- Kde jSou Se Stolky?
Mama, kde to jSme?
Jsou v Osvětimi.
Ten vlak sem vůbec nesměrovali.
Chyba v dokumentaci.
Kolik vám je, matko?
- Šedesát osm.
- Zakašlete mi, matko.
Říkají, že padnout
do toho plotu je milosrdné.
Nezabíjej se
o ten plot, Kláro.
Nikdy bys nevěděla,
co Se S tebou Stalo.
- Kolik vám je, matko?
- Šedesát šest, pane.
- Pane?
- Dobré ráno.
Stala Se chyba.
My tu nemáme být.
Pracujeme pro OSkara Schindlera.
JSme Schindlerovi Zidi.
- Kdo je OSkar Schindler?
- Měl továrnu v Krakově.
Smaltované nádobí.
Hrnčíř.
Kolik vám je, matko?
Nejste jediný průmyslník,
který potřebuje pracovní sílu...
pane Schindlere.
Vzpomínám si, že letos jednou
IG Farben objednala...
vlak Madarů
pro svou chemickou továrnu.
Vlak projel branou...
a důstojník velící selekci
se ihned pustil do práce...
a 2000 jich poSlal...
okamžitě k zvláštnímu ošetření.
Není mým úkolem vměšovat se do
procesů, které tu probíhají.
Proč myslíte, že mohu pomoci vám...
když to nešlo pro IG Farben?
Dovolte mi vyjádřit důvod.
Nijak vás nesoudím.
Jen vím,
že v nejbližších měsících...
budeme všichni potřebovat
snadno přenosná aktiva.
Mohl bych vás nechat zatknout.
Chrání mne mocní přátelé.
To byste měl vědět.
Neříkám, že je přijímám.
Říkám jen, že mi na stole
moc na klidu nepřidávají.
Zítra dostanu zásilku.
Dám vám z ní 300 kusů.
Nových.
Tihle budou čerství.
Vlak přijede,
otočíme ho.
- Je váš.
- Chápu.
Chci tyhle.
Neměl byste se fixovat na jména.
Máte pravdu.
Je to moc papírování.
Zoldingerová, Ernestina.
Waldergrunová, Hilda.
Waldergrunová, Leonora.
Laastová, Anna.
Pfefferbergová, Mila.
Dresnerová, Ruth.
Dresnerová, Danka.
Nussbaumová, Sidonia.
Rosnerová, Manci.
Hirschová, Helena.
Groszová, Chaja Sara.
Seelenfreundová, Estella.
Danko!
Hej!
Co to děláte?
Tyhle jsou moje! Jsou to moji dělníci!
Mají být ve vlaku!
Jsou to kvalifikovaní muniční dělníci!
Jsou nezbytní!
Nezbytná děvčata!
Prsty leští vnitřky
kovových nábojnic.
Jak mám jinak vyleš***
nábojnici ráže 45 milimetrů?
To mi řekněte.
Zpátky do vlaku!
Podle směrnic oddělení W...
je nezákonné zabít
dělníka bez opodstatnění.
Podle Fondu
pro kompenzace v podnikání...
mám právo za taková úmrtí
žádat o odškodné.
Pokud střelíte bez myšlení...
půjdete do vězení,
já dostanu peníze.
Tak to funguje.
Takže tady nebudou
žádné popravy na místě.
Výroba nebude nijakým
způsobem narušována.
Ve snaze to zaručit...
stráže již nebudou
mít přístup do výrobních prostor...
bez mého svolení.
Za spolupráci
jsem vám vděčen.
Tak prosím.
Prosím, chlapci. Dejte si.
Žádný dveřník ani číšník...
si tě již nikdy nesplete.
Slibuji.
Tohle je lzák Stern, můj účetní.
- Vy jste jistě paní Schindlerová.
- Těší mne.
Emilie bude dobrovolně
pracovat na klinice.
- To je od vás šlechetné.
- Já vím.
Musíme si promluvit,
až budete moci.
Tohle je moje žena.
Nemám před ní žádná tajemství.
Oskare, prosím věnuj se podniku.
Je to mnohem přitažlivější.
Copak je?
Zbrojní rada nám zaslala
naléhavou stížnost.
Nábojnice do děl,
nábojnice do tanků, pláště raket...
Zdá se, že nic z toho
neprošlo kontrolou kvality.
To se musí čekat.
Problémy v záběhu.
Neděláme nádobí, že?
Je to přesná výroba.
- Napíšu jim dopis.
- Zablokovali nám platbu.
To by udělal každý.
To nic není.
- Jednou se nám to povede.
- Ríká se...
že chodíte po továrně
a kazíte kalibraci strojů.
Mohli by to tu zavřít,
poslat nás zpátky do Osvětimi.
Poptám se, kde můžu koupit nábojnice,
pak je prodáme jako vlastní.
V tom není rozdíl.
Jestli je uděláme tady...
- Já v tom rozdíl vidím.
- Přijdete o spoustu peněz.
Udělá se méně nábojnic.
Sterne, pokud tato továrna kdy vyrobí...
nábojnici skutečně vhodnou
k střelbě, budu hrubě nespokojen.
- Dobrý den, paní.
- Těší mne.
Jak to jde, rabíne?
Rabíne!
Dobře, Herr Direktor.
Slunce se sklání.
Ano, sklání.
Co dnes máme? Pátek?
- Je pátek, že?
- Skutečně?
Co je s vámi?
Měl byste se připravovat na šábes.
Nebo Snad ne?
Mám víno.
U sebe v kanceláři. Pojdte.
Schindlerova municní továrna v Brněnci
byla plně schopna provozu po sedm
měsíců. Výroba za tu dobu byla nulová.
Za stejnou dobu Oskar Schindler
utratil miliony marek na potřeby
svých dělníků a úplatky pro říšské úředníky.
Co?
Máte nějaké peníze...
schované někde,
kde o nich nevím?
Ne.
Proč? Jsem na mizině?
Totiž...
Vcera ráno ve 02:41...
ve štábu generála Eisenhowera...
podepsal generál Jodl...
protokol o bezpodmínecné
kapitulaci...
všech nemeckých pozemních,
námorních a vzdušných sil v Evrope...
spojeneckým expedicním silám...
a zároven
sovetskému vrchnímu velení.
Válka s Nemeckem
je tedy u konce.
Nezapomínejme však...
Myslím, že je na čase,
aby stráže přišly do továrny.
Právě byla oznámena
bezpodmínečná kapitulace Německa.
Dnes o půlnoci
bude po válce.
Zítra začnete...
zjištovat, kteří vaši
příbuzní přežili.
Ve většině případů...
nikoho nenajdete.
Po šesti dlouhých letech vraždění...
se oplakávají oběti
po celém světě.
My jsme přežili.
Mnozí jste za mnou
přišli a děkovali mi.
Poděkujte sami sobě.
Poděkujte svému
neohroženému panu Sternovi...
a ostatním mezi vámi,
kteří o vás měli starost...
a každým okamžikem
Se vyStavovali Smrti.
Já jsem členem nacistické strany.
Jsem výrobce munice.
Těžil jsem z nucené práce.
Jsem zločinec.
O půlnoci budete svobodni
a já budu štvanou zvěří.
Zůstanu s vámi pět minut
po půlnoci...
a potom,
doufám s vaším prominutím...
budu muset utéct.
Vím, že jste dostali rozkazy
od našeho velitele...
který dostal rozkazy
od svých ***řízených...
abySte zlikvidovali
osazenstvo tohoto tábora.
Ted by byl ten pravý čas.
Tady jSou.
Jsou tu všichni.
Toto je vaše příležitost.
Nebo můžete odejít...
a vrá*** se ke svým
rodinám jako muži...
a ne jako vrazi.
Na památku bezpočtu obětí
ve vašem národu...
nás nyní poprosím
o tři minuty ticha.
- Děkuji, pane Jereth.
- Děkuji, pane Jereth.
Doširoka otevřít.
Děkuji, pane Jereth.
Děkuji, pane Jereth.
Jakmile je mír, chci...
Chci, aby Se to Sukno
rozdělilo mezi dělníky.
Dva a půl metru pro každého.
Každý také dostane
láhev vodky.
Nevypijí ji.
Vědí, že má hodnotu.
Podobně ty cigarety,
co jSme obStarali.
Uděláme to.
Vše, o co žádáte.
NapSali jSme dopiS,
snažili se vysvětlit co bylo...
kdyby vás zajali.
Podepsali ho všichni dělníci.
Děkuji.
To je hebrejSky, z Talmudu.
Píše se tam,, Kdo zachrání jediný život,
zachrání celý svět."
Mohl jsem jich odtamtud dostat víc.
Mohl jsem jich dostat víc.
Já nevím.
Kdybych jen...
Mohl jsem jich zachránit víc.
Oskare, je tady 1100 lidí,
kteří žijí díky vám.
Podívejte se na ně.
Kdybych vydělal víc peněz.
Tolik jsem jich rozházel.
O tom se vám ani nezdá.
Budou generace lidí
díky tomu, co jste udělal.
Neudělal jsem toho dost.
Udělal jste toho tolik.
Tenhle vůz.
Göth by ten vůz koupil.
Proč jsem si ho nechával?
Deset lidí jen tady.
Deset lidí.
Deset lidí navíc.
Tenhle odznak... dva lidi.
Je ze zlata.
Další dva lidi.
Dal by mi za něj dva lidi.
Alespoň jednoho.
Dal by mi jednoho,
jednoho navíc.
Ještě jednoho člověka.
Clověka, Sterne.
Za tohle.
Mohl jsem zachránit...
ještě jednoho člověka a nezachránil.
Nezachránil!
Osvobodila vás...
Sovětská armáda!
- Byl jSte v PolSku?
- Právě jedu z Polska.
Zbyli tam nějací Židi?
Kam máme jít?
Nechodte na východ, to je jasné.
Tam vás nenávidí.
Na západ bych, být vámi,
taky nechodil.
Hodilo by se nám jídlo.
Není támhletím směrem město?
Amon Göth byl zatcen při lécbě
v sanatoriu v Bad Tölz. Byl oběšen
v Krakově za zlociny proti lidskosti.
Oskaru Schindlerovi se po válce rozpadlo
manželství a zkrachovalo několik podniků.
V roce 1958 ho rada Jad Vašem
v Jeruzalémě prohlásila spravedlivým
a požádala ho, aby zasadil strom
v Aleji spravedlivých.
Dosud tam roste.
Schindlerovi Židé dnes
Janek Dresner
Danka Dresnerová
Mordeci Wulkan
Ryszard Horowitz
Niusia Horowitzová
Dívka, kterou Schindler políbil o narozeninách
Josef a Rebeka Bauovi
Olek Rosner
Manci Rosnerová
Henry Rosner
Leopold Rosner a jeho žena Helen
Mila Pfefferbergová
Leopold Pfefferberg
Manželka lzáka Sterna
Helen Hirschová
Paní Emilie Schindlerová
Dnes v Polsku žije
méně než 4000 Židů.
Schindlerovi Židé mají
více než 6000 potomků.
Na památku oněch více než
šesti milionů zavražděných Židů