Tip:
Highlight text to annotate it
X
To je ale macek! No né!
- Vypadá úžasně.
- Díky.
Příjemnou dovolenou, lásko.
Čínský olej na dřevo! Kdes to sehnala?
Helena mi to přivezla z Osla.
Je toho dost na celý stůl i toaletní stolek.
A co bude asi tohle?
Lásko, sehnal jsi to. Děkuju.
Stačí na celý pokoj pro hosty.
Jsem tak ráda, že trávíme dovolenou doma.
- Začnu s tím hned.
- Kam jdeš?
- Jdu to zvednout.
- Jak si přejete...
- Měl bys to radši vzít.
- Jdu.
Proboha!
Jane.
Je řada na tobě, lásko.
- Hodně štěstí.
- Diky.
Jsem ráda, že jsem tě našla.
Slyšela jsem, že jste na dovolené.
Tak. Úplný odpočinek.
Dneska nabízím 260.000 dolarů.
- Ve tři čtvrtě na sedm ráno?
- Nabídka je seriózní.
Od jednoho chlapa z New Yorku,
kterému stačilo vidět fotku.
Jane, neposílej fotografie našeho domu.
Chtěl by sem přivést manželku a rodinu,
chce mír a klid.
A my jsme chtěli právě tohle.
Tenhle dům je pro vás příliš velký.
Hodí se pro manžele s dětmi.
Nemyslela jsem to tak.
Ale tenhle dům je příliš veliký.
- Uvidíme se za čtrnáct dní. Jo?
- Přemýšlej o tom.
Říkala jsem právě Barbaře o nabídce za
dům...
Jane, ne!
Pojď se mnou do obchodu.
- A proč?
- Potřebuju nový štětec na olej.
- Potřebuju něco na model.
- Jen na otočku, jo?
Dva týdny doma. Perfektní dovolená.
Jane říká, že bychom měli prodat dům
někomu s dětmi.
Myslím, že Jane do toho nic není.
Mimo to, teď při dovolené bychom se mohli
znovu pokusit.
Ale? Co to říkáš?
- Ernie, jak se vede?
- Ahoj, jak se máš?
Dobré ráno, Adame.
- Potřebuješ ostříhat před dovolenou?
- Díky, ne.
- Jak vypadá maketa?
- Úžasně.
Bozman založil tu nadaci v roce 1835.
Jeho vnuk...
Vlasy mu sahaly až na ramena.
Říká mi: "Zkrať je trošku."
- Chytil jsem rychle nůžky...
- Ahoj.
Brzy
- Na Shledanou-
- Bude to vynikající.
- Nejela bys radši na Jamajku?
- V žádném případě. Nic není jako domov.
- Koukej na toho...
Vynikající start do dovolené.
Až se usušíš, bude ti líp.
Když jsme odcházeli, ten oheň nehořel.
- Jak to máš s ramenem?
- Nevím. Je jako zmrazené.
Udělám kafe a ty jdi pro dříví.
Možná,
že bychom to měli vzít hodně pomalu.
Vzpomínáš si, jak jsme se sem dostali?
Já se vrátím dolů k mostu a půjdu po
našich stopách.
- Záchránilas mi...
- Dvě hodiny!
- Přece si nebudeš myslet... Cože?
- Tak dlouho jsi byl pryč!
- Co se to děje?
- Musím ti něco ukázat.
Koukej.
Tamhle.
A tady.
PŘÍRUČKA
PRO
NEDÁVNO
ZESNULÉ
- "Příručka pro nedávno usnulé."
- Zesnulé.
Zesnulé?
Nevím, jak se to sem dostalo.
Podívej se na nakladatele.
"Vydavatelství příruček pro nedávno
zesnulé."
Já ti něco řeknu.
My jsme asi tu nehodu nepřežili.
Je to nesnesitelné.
Můžeš mi dát základní orientaci?
Ta kniha není dělaná tímhle způsobem.
Co bys chtěla vědět?
Proč jsi zmizel, když jsi sešel z verandy?
Jsme na půl cestě do nebe nebo do pekla?
Jak dlouho to ještě bude trvat?
S nebem či peklem to nemá nic společného.
Tahle kniha vypadá jako návod na stereo.
Poslouchej.
"Zeměpisné a časové obvody.
"Funkční obvody se mění podle podmínek
své materializace."
Tohle ještě bude chvíli trvat.
POSMRTNÝ ŽIVOT
Zatracený žížaly. Třináct procent!
Budu si muset najít práci.
Tak se mrknem. Hospodářská rubrika.
SMUTEČNÍ OZNÁMENÍ
Copak tady máme. Maitlandovi.
Roztomilý pár. Vypadá pěkně i hloupoučce.
Vítáme Vás
MAITLANDOVI
Chtěl jsem mít lepší výhled na hřbitov.
Nevím, kde je to pro nás nejlepší.
Stísněná?
Nic nedokážu pořádně vyčistit.
Lux je v garáži a my nemůžem vyjít z domu.
Proč nám něco neřeknou?
Kde jsou ostatní mrtví?
Proč zrovna ty a já?
Nebe je asi takové.
V nebi by na všem nebyl prach.
Je to Jane.
- Co tu dělá?
- Nevím.
Jane, jsme tady nahoře!
Nevidí tě, co?
Tady v knize, pravidlo číslo dvě:
"Živí obvykle nevidí mrtvé."
- Nechtějí nebo nemohou?
- Tady jen stojí "nevidí".
Bože, tahle kniha je tak stupidní!
Ničemu v ní nerozumím.
Barbaro, miláčku...
jsme mrtví.
Myslím, že se nemáme čeho moc obávat.
PRODÁNO
NA PRODEJ u firmy
JANE BUTTERFIELD
Fantastický! Právě to, co jsme potřebovali.
Promiňte, paní.
Paní Delie Deetzová, vítám vás doma.
Charlesi!
To nic není, žádná škoda. Vidíš?
Dobrá, solidní řemeslná práce.
Podívej se na tu kuchyni. Konečně
budeš moci uvařit pořádnou večeři.
Podívej se sem.
Trochu benzinu. A letlampu. Bez problémů.
Promiňte. Tady to nesem.
Potřebuje to novou instalaci.
Naopak, je perfektní, úplně perfektní.
- Co si o tom myslíš, drahoušku?
- Delii se to vůbec nelíbí.
Já bych tu mohla žít.
Opatrně! To je moje socha.
Ne moje, že bych ji koupila.
Ale vytvořila jsem ji.
Položte ji na stůl.
Deset minut. Jsem ve svém živlu.
Perfektní.
Pomoc!
To je Otho.
Otho, proč nejdeš hlavními dveřmi?
Je to smůla.
Odešel jsi z města kvůli mně.
Jsem tak šťastná.
To si dovedu představit.
Řeknem si jednu věc na rovinu.
Jsme tady, abychom si užili venkova a ne,
abychom ho zasvinili!
Charlesi, máš kliku.
Podnikatelé si tu kupujou reálie,
a tak si můžeš dovolit to,
co tu budu zařizovat.
Přijel jsem si odpočinout a vystřihovat
výherní kupony z novin a to taky udělám.
Drahoušku, dělej si to a nech Otha a mě
přemýšlet.
Zbytek domu vypadá tak mizerně jak tohle?
Je to trest za něco?
Co budeme dělat?
Nejsme úplně bezmocní.
Četl jsem si v té knize a je tam pár
slov pro lidi v naší situaci.
Strašidla!
Tak si předvedeme to divadýlko.
Pro hosty tu máme negativní potenciál.
Není tu žádný organický proud.
Také jsem si toho všimla.
Je to jako mraveniště.
- Cože?
- Měl jsem dojem, že něco vidím.
- SLÉZOVÁ BARVA
- Četlas mé myšlenky.
- Opravdu?
- Málokterý zákazník je toho schopný.
Nestavějí se otevřeně k téhle zkušenosti.
Bože můj!
Doufejme,
že další přístěnky budou větší než tenhle.
Podívejte se!
Tohle nosili Tři chlapi v chalupě.
- Jak skončili ti lidé?
- Zemřeli.
Podívejte, vestavěný suchý záchod.
- Ústřicová zeleň.
- A kde jste se naučil to jméno?
Modrozelená!
Hydratovaný kysličník chromitý.
Nezapomeňte, jsem odborný chemik.
Analyzoval jsem vlasy.
- Cože?
- Krátkou dobu.
Budem potřebovat zahradní náčiní.
Já vím, co vy dva chcete udělat,
ale takhle nezmizíte!
Takhle to nefunguje.
Nepřestanu žít a dýchat jen proto,
že si ty potřebuješ odpočinout.
Jsem tu s tebou.
A budu s tebou v tomhle brlohu.
Ale musím se projevit. Jestli nepředělám
úplně tenhle barák po svým...
zblázním se z toho a ty ze mě taky!
Jistě, možná,
že by dům mohl doznat menších změn.
Ale proč z toho nevynecháš tenhle pokoj?
Dobře.
Tuhle já musím dostat.
A tedy?
Až zakryjete tapety a zbouráte pár stěn,
to místo bude snesitelné.
- Co je v třetím patře?
- Podkroví.
Zapomněl jsem zamknout dveře do
podkroví.
- Necítila jste něco?
- Kdy?
- Nemáte klíč?
- Asi ho má Charles.
Mám dojem, že za těmi dveřmi bude
něco velmi zajímavého.
Jistě, strašidla lidí zemřelých v tomhle
domě a nechtějí nás tam.
Udělejme jim radost.
PŘÍRUČKA
MAJITELE DOMU
Bože můj, tentokrát to bylo o fous!
Nemůžu se na to dívat.
Co máš z toho,
že jsi strašidlo a nemůžeš ani zastrašit lidi?
- Lásko.
- Ne, už to nesnesu.
- Nevíš, co tam venku je.
- Je mi to ***.
Barbaro!
Adame!
Adame, pomoc! Jsem celá žlutá!
Jsme tu v pasti s těmi lidmi.
Tohle určitě není kantonská Čína.
Nemáte tam trochu Sečuanu?
Z kvanta glutamátu v tomhle jídle určitě
dostanu záchvat.
Je to naše první večeře v tomto domě,
pokusme se, aby byla příjemná.
Nepošťuchuj svou matku.
Až to tu zorganizujeme,
vybudujem ti ve sklepě temnou komoru.
Můj celý život je temná komora.
Jedna velká temná komora.
Bylas nešťastná v New Yorku
a budeš nešťastná i na venkově.
Aspoň něčí život nebyl převrácen.
Já jsem tu spokojen.
Lidi v New Yorku nevědí, oč přicházejí.
Mohli bychom být Newyorským letním
uměleckým centrem.
Mohla bych opět sochařit.
Jsem šťastná, jen když sochařím.
To je výborný nápad.
A vyžádá si to hodně času.
Nejdřív dům. Otho i já máme velké plány.
Měli bychom ho nechat v tomhle stavu.
Dobrý nápad.
Náklaďák s nábytkem je na cestě.
Musíme rozhodnout, co vyhodíme.
Vyhodíme všechno,
včetně toho, co je v podkroví.
Opatrně.
Řekněte mi, co to děláte a já vám řeknu,
proč vás můj manžel vyhodí.
- Není tam obsah?
- Vůbec ne.
Co je tohle?
Víte, kam to patří? Nikdo vám neřekl, kam...
Proč tu jsou jen tři sochy? Byly tam čtyři.
Kde je čtvrtá socha?
Co to děláte?
"Betelgeuse, biozaříkávač ďábla.
Život vás unavuje?
"Smrt je problém, a ne řešení?
Věčnost je neštěstí?
"Nedokážete se přizpůsobit?
Zavolejte Betelgeusa."
Žádné číslo či instrukce?
Nic. Biozaříkávač. Nevím, co to je.
Úplně dozadu.
Proč si nedáte půlhodinovou přestávku?
Položte to!
Co to hergot děláte?
- Poslouchejte mě!
- Proboha!
Proč mi to děláte?
Je to moje umění a je to nebezpečné.
Myslíte, že chci takhle umřít?
Ahoj. Jak se vede?
Ta dívka nás viděla.
- Nikdo nás nemůže vidět.
- Ale ona nás viděla.
- Co se stalo s předchozími majiteli?
- Utopili se.
Znali jsme je dobře. Bylo to pro mě hrozné.
- Vemte si tohle.
- Je to klíč od podkroví?
Je to skupinový klíč, který vám otevře
všechny dveře. Dejte ho vašemu otci.
Mohla byste mu dodat,
že jsem sama vytapetovala celý dům.
Když bude potřebovat radu,
ať za mnou přijde.
Neměj strach. Zamknul jsem.
Je váš život obtížný?
Vadí vám, jak vám narušují soukromí?
Chcete se zbavit otravných stvoření?
Tak pojďte za mnou dolů, za největším
biozaříkávačem posmrtného života.
Ano, říkám vám, že dokážu všechno!
Správně je vyděsím.
Udělám vše, abyste byli spokojeni.
K čertu! Když musím, dokážu se převtělit!
Tak! Cítím, jak mnou procházejí ďáblové.
Sejděte dolů a podívejte se.
S každým zaříkáním
dostanete gratis posedlost ďáblem.
Taková nabídka se nedá přetrumfnout.
Přiveďte své ženy. Máme spoustu hadů,
se kterými si můžou hrát.
Řekni to jednou, podruhé,
potřetí přijde kouzlo. A pamatuj si:
"Sním cokoliv budeš chtít.
Spolknu, co si budeš přát.
"Tak pojď dolů, já se předvedu."
Zavolej Hned!
Potřebujeme si nějak pomoct.
Přečtu si v knize o nouzových situacích.
Tady to je:
"V nouzové situaci nakresli dveře."
"Nakresli dveře"? Nevím,
proč se pořád díváš do té pitomé knihy.
Možná, že bychom měli zkusit toho švába.
Snad sis opravdu nemyslel,
že to bude fungovat?
"Zaklepej třikrát."
AMERIČTÍ
PTÁCI
Ptáčci!
Vem si to!
Tati?
- Nevidíš, že se relaxuju?
- Chci ti říct, co jsem viděla.
K čemu jsem sem šel,
když mě nenecháte relaxovat?
Drahoušku, tykvičko,
jdi pomoct své matce.
Možná, že ty můžeš relaxovat v domě,
kde straší, ale já ne.
Pěkná budova.
Špatná střecha. Dobré parkování.
VÝCHOD ZAKÁZÁN
- Adame?
- Tudy, lásko.
Nemáte sjednanou návštěvu.
- Neuměli jsme ji sjednat.
- Návštěvu k čemu?
- Co si přejete?
- Pomoc?
Už teď? Zemřeli jste před dvěma měsíci a
chcete pomoc.
Co to s tím má společného?
Budete muset použít všech poukázek na
pomoc D-90.
Strávíte 125 let na zemi v tom domě,
během nichž budete mít jen tři prvotřídní
zákroky D-90 s Junonou.
Asi jste si ještě úplně nepřečetli příručku.
Když nemáte smluvenou schůzku,
musíte počkat.
- Schůzku s kým?
- S Junonou, vaší sociální pracovnicí.
Číslo 54.000.601. Ferndock!
- Cigaretu?
- Ne, děkuju.
I já se to snažím omezit.
Adame, tohle se děje, když zemřeš?
Tohle se stane, když vy zemřete.
A tohle, když umře on.
A tohle, když umřou oni.
Každý případ je jiný. Něco vám řeknu.
Kdybych byla věděla to, co vím dnes,
byla bych se vyhnula své malé nehodě.
Maitlandovi. Pár.
Vezměte si příručku
a jděte do šestého patra.
Jé, my jsme ji zapomněli.
Tak pojďte.
Všichni nově příchozí
musejí do čekárny číslo osm.
Let číslo 409 na stojánku tři.
Jak mi to sluší?
Na téhle straně nejsou zrcadla.
- Vypadáte pěkně.
- Pěkně.
Děkuju. Cítil jsem se trochu placatý.
ŽÁDOSTI
Petersonova skupina ke dveřím číslo devět.
Všichni nově příchozí do čekárny
číslo osm.
125 let. To nemůže být pravda.
Není možné, že by nám to neřekli.
Adame, co to je?
To je místnost ztracených duší.
Místnost pro zahnaná strašidla.
Ubožáci.
To je konec mrtvých.
Všechno stojí v příručce.
Jděte dál.
Pět.
Tohle jsou šesté dveře.
Tohle místo je stále divnější.
Jsme doma!
Podívej se na to! Všechno je jiné.
Všechen náš nábytek je pryč.
Jak dlouho jsme tam asi čekali?
Tři měsíce.
Skoro jsem to s vámi už vzdala.
Chystala jsem se odejít.
Mám další zákazníky.
- Vy jste Junona, naše sociální pracovnice?
- Ano.
Hodnotím jednotlivé případy a stanovuji,
zda je pomoc potřebná,
zasloužená a možná.
Máte čas?
Ne.
- Co neklape?
- Jsme velmi nešťastní.
A co jste očekávali? Jste mrtví!
Chceme se zbavit těch lidí doma.
Dům nás stál spoustu práce.
Asi by nám nevadilo dělit se o dům s lidmi,
kteří...
- By byli trochu jako vy.
- Ano.
Ale tihleti!
Vypadá to tu klidně.
Měli byste poděkovat Pánu Bohu,
že jste nezemřeli v Itálii.
Deetzovi.
- Prostudovali jste si příručku?
- Pokusili jsme se.
Kapitola středního rozhraní o zaříkávání
to vše vysvětluje.
Zbavte se jich sami! Je to váš dům.
Domy ve kterých straší
se snadno neseženou.
- Nerozumíme tomu.
- Slyšela jsem.
Strhli jste si tváře.
Je zbytečné sundavat si hlavy před lidmi,
kteří vás nevidí.
- Měli bychom začít jednoduše?
- Ano, jednoduše.
Dělejte, co umíte.
Využijte svého talentu. Cvičte se.
Měli jste tyhle lekce studovat
už od prvního dne.
Už musím jít.
A co ten chlap v brožůře, Betel...
Nepronášejte ani jeho jméno.
Nepotřebujete jeho pomoc.
Možná, že ano.
Ne. S jinými dobře nepracuje.
Co tím chcete říci?
Nechtěla jsem se k tomu dostat.
Ale než byste udělali další chybu,
raději vám to řeknu.
On byl můj asistent.
Ale byl to výtržník. Odešel sám...
jako biozaříkávač na volné noze.
Prohlásil, že může být bez tohohle živobytí.
A dostal se do větších obtíží.
Mám dojem,
že se nedávno plížil okolo vašeho hřbitova.
Jediný způsob, jak ho můžete přivolat je,
že zavoláte jeho jméno třikrát.
Ale opravdu vám doporučuji,
abyste se Deetzových zbavili sami.
Jak se s vámi spojíme,
jestliže vás budeme opět potřebovat?
Oh, Adame, ten chlap je na našem hřbitově.
Ona má pravdu. Musíme si to zjednodušit.
Dokážeme to.
Hej, ty, pojď sem!
Máš hlad?
No tak. Pojď sem.
Mám pro tebe něco dobrého. Pojď ke mně.
Dáme si svačinu.
- Pojď sem!
- Pomoc!
Zde leží
BETELGEUSE
Maxie, nevydělal jsem snad na tebe dost?
To je jediná otázka.
Nikdo mi nepřinesl tolik peněz jako ty.
Byls jako ďábel, než ses zhroutil.
To je právě to,
že Winter River v Connecticutu je
s prominutím zapadákov.
Proč bych měl investovat takové peníze
do staré budovy,
- v té díře!
- To není budova. Je to nádhera.
Lidi tu neznají hodnotu svého majetku.
Můžu skoupit celé město.
A tak budeme vlastnit celé město
v nějakém zapadákově.
Přijeď se na to podívat.
A přivez Sáru.
Dobře, Charlesi.
Jenže jám jsem teď velmi zaneprázdněný.
Okamžik.
Poslouchej. Nebudem už o té návštěvě
mluvit, jo? Musím jít.
A nepřeháněj to tam, starouši.
- Ahoj.
- ***, počkej.
Ty blázne.
Lydie, je Connecticut tak nudný?
Telefonoval jsem Maxie Deanovi.
Táta našel způsob jak vydělávat,
zatímco já relaxuju. Šla bys od toho?
Tvá matka tě zabije až uvidí, žes vyřezala
díry do prostěradel za 300 dolarů.
Je to skutečně stupidní.
Museli jsme se snížit až k prostěradlům?
Mysli se, že to jsou smrtelná roucha.
Kvílení je důležité. Kvílej, jak se má!
Bože, jak tu ženskou může snášet?
Přestaňte! Proboha, jsem dítě.
- Připadám si tak hloupá.
- Není to hloupé. Jsme strašidla!
Chceš snídat příštích 125 let
s touhletou ženskou?
Kvílej hlasitěji.
Bože můj!
Nemocní. Sexuálně zvrácení.
Dělejte si ty divné sexuální hrátky
ve vlastní ložnici.
Ah, nemají nohy.
Jste to vy, kdo se schovává v podkroví?
Jsme strašidla!
- Jak pod tím vypadáte?
- Nemáš strach?
Nemám strach z prostěradel.
Skrýváte něco odporného?
Jste pod tím Noc živých mrtvých?
Všude krvavé žíly a hnis?
- "Noc" koho?
- "Živých mrtvých." Je to film.
Kdybych v tvém věku viděla ducha,
krve by se ve mě nedořezal.
Nejste odporní.
Tak proč nosíte prostěradla?
Cvičíme se.
- Vidíš nás bez prostěradel?
- Samozřejmě, že vás vidím.
Jak to, že ty nás vidíš a nikdo jiný ne?
Četla jsem tu
Příručku pro nedávno zesnulé.
Stojí v ní:
"Živí lidé ignorují divné a neobvyklé věci."
A já jsem taky divná a neobvyklá.
Vypadáš normálně.
- Četla jsi naši knihu?
- Ano.
- Vyznáš se v ní?
- Ano. Proč jste byli v Deliině ložnici?
- Snažili jsme se vystrašit tvou matku.
- Macechu.
Nemůžete ji vystrašit. Spí s ní princ ***.
Tohle jste vyrobili vy?
Vy jste vyřezali tyhle domy a ostatní?
A tohle byl náš dům.
Proč chcete všechny vystrašit?
Chtěli jsme vás vystrašit,
abyste se odstěhovali.
Neznáte Deetzeovy.
Můj otec koupil tenhle dům.
A od majetku nikdy neustoupí.
- Proč vy neodejdete?
- Od pohřbu jsme nevyšli.
Pohřeb!
Bože! Takže vy jste opravdu mrtví!
To je úžasné.
- Raději půjdu.
- Počkej.
- Neříkej svým rodičům, že tu jsme.
- Ledaže by je to odstrašilo.
Řekni jim, že jsme hrozná,
zoufalá, zvrhlá stvoření, snažící se...
dostat svůj dům zpět.
A co když je to sen? Nemůžete zkusit
nějaký trik, abych viděla, že nesním?
Jestli jste opravdová strašidla,
najděte si jiné číslo programu,
protože ta prostěradla nefungujou.
Strašidla.
Ty mi tvrdíš, že v tomhle domě straší.
Na těch fotkách jsou strašidla.
Strašidla!
Lydie, dnes mám večeři pro sedm hostí.
Můj agent Bernard přivede dámu,
která píše pro Art in America.
U večeře pak mimo tebe budou všichni,
o kterých už psal Vanity Fair.
Vědí, žes méněcenná a nemáš strach.
Opovaž se mluvit o mně s jinými!
Mám strach z rozpaků
před těmi málo lidmi, kteří jsem přijdou.
Aspoň dnes večer
budem hrát normální rodinu.
Lydie se snaží, ale oni jí to nevěří.
Má fotografie.
Adame, ty máš fotku Ledového muže.
Moje fotka Ledového muže je něco jiného.
Potřebujeme pomoc. Musíme se spojit
s tím Betelmeyerem, anebo jak se jmenuje.
Koukej.
To je on. Betelgeuse.
Betelgeuse.
Pokračuj Barbaro. Řekni to.
Betelgeuse!
Co se stalo?
Asi jsme na maketě.
Koukej.
Kde je? Co budeme dělat?
Asi budeme muset kopat.
Bylo na čase!
- Měli bychom to otevřít.
- Možná, že bychom měli nejdřív zaklepat.
Adame. Barbaro.
Můžete je dostat!
Je to solidní vztah? Mám šanci?
- Promiňte.
- Prosím. Zacházím příliš daleko?
Fantastický! Vybrali jste si mě.
A nemuseli jste.
Hned bych vás políbil. Pojď, dej mi pusu.
Tak prosím vás!
Vraťme se k práci.
Měl jsem tu někde kartu.
Tady je. Koho mám zabít?
Podržte mi to.
- Tady to máte.
- Nikoho nebudete zabíjet!
Převtělování! Naučím vás hlas se záhrobí.
Utahovat si z přátel. Legraci na mejdanech.
Ne. My jen chceme vystrnadit
nějaké lidi z našeho domu.
Jasný. Ale k tomu vás musím líp poznat.
Musíme se sblížit.
Přistěhuju se k vám na chvilku.
Musíme být kámoši. Chápete to?
S tímhle se budeme zabývat později.
Má žena a já máme několik otázek.
Jistě. Ven s tím.
Jaká je vaše kvalifikace?
No, chodil jsem na exkluzívní gympl.
A mám za sebou Harvard.
Hodně cestuji. Přežil jsem morovou ránu.
167 krát jsem viděl Exorcistu...
a pokaždé jsem z toho měl větší srandu!
Bez ohledu na to, že mluvíte k mrtvému!
No, co vy na to?
Mám nezbytnou kvalifikaci?
Umíte nahánět strach?
Ha! Já vím, co po mně chcete.
Jestli umím nahánět strach?
A co vy na tohle?
Pěkný, co?
- Promiňte na okamžik.
- Jistě. Pohovořte si.
- Jdeme pryč.
- Já vím, ale později by se nám mohl hodit.
- Můžeme to zvládnout sami.
- Tak, tak!
- Promiňte!
- Cože?
Odcházíme.
Ještě neodcházejte!
No tak, my si vyhovíme.
Podívej se na to. Jsme ze stejného těsta.
Hej, brácho.
No, tak to je.
Jsme jak siamská dvojčata.
Chcete někoho vyhodit z vašeho domu?
Já chci někoho vyhodit z vašeho domu.
Podívejte! Byli jste na Saturnu.
Já jsem byl na Saturnu!
Hů, červotoče.
Nenávidíte je? Já taky.
Děcka, co ještě musím udělat,
abych s váma udělal kšeft?
- Není to něco otřesného?
- Barbaro, jdeme!
Pojďte se mnou na chvilku.
Popovídáme si uvnitř.
- Já už jdu pryč.
- Tady je to průšvih.
Musíme odsud pryč.
Domů! Domů! Domů!
Jak se ti to povedlo?
Snad máte rádi italskou kuchyni.
Kam jste šli? Hej, kde jste?
Hej! Máte tu se mnou džob.
Snažím se připravit kšeft. Co mám udělat?
Kde jste?
Jste banda ztroskotanců!
Já jsem profesionál!
Podělaná maketa!
Tohle si můžeme vyřídit sami.
Mimo to nenechám tu mladou holku
takovému zvrhlíkovi.
Zavolali jsme ho
a zdál se být děsně naštvaný.
To mi je ***. Změnila jsem názor.
Můžeme je vyděsit sami, dnes v noci.
Mám nápad.
Skutečně jsi to tu krásně předělal.
Já ne. Oni.
No?
Líbí se ti.
Doufám, že to nebyl další z tvých zoufalých
pokusů o sebevraždu.
Víš, co se říká o lidech,
kteří páchají sebevraždu?
V posmrtném životě
se stávají státními úředníky.
Otho, to jsem nevěděl,
že se zajímáš o nadpřirozeno.
Samozřejmě! Vzpomínáš si.
Po mé sezoně v Living Theatru...
jsem byl jedním z hlavních newyorských
badatelů paranormality.
Až do finančního krachu v roce 72.
Paranormalita?
Takhle se teď jmenuje tvůj styl?
Nevšímejte si jí. Je stále nazlobená,
protože na její sestru někdo shodil barák.
No, vypadá to dobře.
Viděla jsem tu strašidla.
- Takhle se mnou Lydie žertuje.
- To není žert.
Ale je. Právě dnes se mě pokusila
přesvědčit, že v tomhle domě straší.
To víte, já je zbožňuju.
- Strašidla?
- Dokonce ve značkových prostěradlech.
Navrhuji přípitek na naše odvážné přátele,
kteří se dali na dálnici a platili mýtné,
aby k nám přijeli.
Připíjím na prodej vašich bytů.
Lydie, řekni nám něco o tvých strašidlech.
Ne! Tohle téma mě unavilo.
Delie, neber si to tak.
Raději bych hovořila o...
Delie, to je roztomilé.
Otho, to děláš ty?
Dokázali jsme to!
Mrknem se, jak budou zdrhat.
Každým okamžikem
vyletí s pokřikem ze dveří.
Každým okamžikem.
To jsem já, Lydie.
Chtějí, abyste sešli dolů.
Delia říká,
že smíte nosit jakékoliv prostěradlo.
Bylo to jak v lunaparku.
Teda!
- Nevěděla jsem, že umím kalypso.
- Byla to vynikající zábava.
Teď tu máme Tracyho a Hepburnovou.
Skutečně rafinovaná dvojice.
Objevují se i v prostěradlech.
Charlesi, proč jsi nám o tom dříve neřekl?
Snad je lepší, aby se to nerozkřiklo.
Pak je bude každý chtít na mejdan.
Lidi za to zaplatí fůru peněz.
Časopis Enquirer nabízí 50.000 dolarů za
důkaz posmrtného života.
To je ono, Charlesi.
Teď sem Maxie Deana určitě dostaneš.
- Myslíš?
- Sára miluje nadpřirozené věci.
Ta ho sem nažene v jeho vrtulníku,
jestliže jí předvedeš strašidla.
Měl bych ti připomenout,
že jsem Deliin agent.
Na její práci jsem po léta prodělával peníze.
Kdyby tu k něčemu došlo, já to zvládnu.
Ale ne, dokud neuvidím skutečný důkaz.
- A co tenhle stůl?
- A k čemu podle tebe tady došlo?
Jaké peníze? Nevěříš v mou práci?
Tady je Lydie.
- No?
- Nechtějí sejít dolů.
Proč ne?
Myslím, že se snaží vás zastrašit
a vy jste nedostali strach.
Jsou mrtví. Trochu pozdě na neurózu.
Tak dobrá.
To nebyla halucinace. Byla to skutečnost.
Všichni jsme zažili mimořádnou
paranormální a skutečnou událost.
Delie, ty jsi cvok. Vždycky jsi byla cvok.
A jestli chceš dál strašit lidi,
dělej to radši se svými sochami.
Jeďte opatrně!
- Jsem vyčerpaný.
- Kde se schovávají?
- V podkroví.
- Podkroví je zamčené.
Jsou to strašidla. Můžou jít, kam chtějí.
Dělají si, co chtějí. Zaveď nás k nim.
Fantastické. Fenlockova
"strašidla za zamčenými dveřmi"!
Asi tu spáchali sebevraždu.
- Jsem okouzlen.
- Tady za tím?
- Musejí žít jak zvířata.
- Zamčeno. Jak se dostali dovnitř?
Otevřte tyto dveře,
mrtví lidé, anebo je srazíme dolů...
a vytáhnem vás
za provazy vaší sebevraždy!
- Oni nespáchali sebevraždu.
- To nevadí.
Něco vás naučím.
V každé situaci musíte mít navrch,
jinak po vás lidi, mrtví či živí, budou šlapat.
Otevřte!
Kde jsou?
Tahle strašidla jsou fajn lidi.
Asi jsme je zastrašili,
tak je radši necháme v klidu, jo?
Je to to celé zatracené město.
Nikdy jsem nebyla tak v rozpacích.
Odešli navždy?
Tati, nedělej to.
Mami, pojď.
Tady nejsou strašidla.
No tak! Jestli tu jsou, nechci je zahnat pryč.
Odcházíme. Můžete si dělat, co chcete.
- Co to děláme?
- Rychle, rychle.
No né!
Tak vy jste opravdická strašidla, že jo?
No, a teď to zapnem a uvidíme,
co z toho vypadne.
Otho, zatelefonuj Maxiemu.
Tady skutečně něco je.
Z tohohle místa uděláme přední světové
středisko na výzkum nadpřirozena.
Lunapark. Já to budu uvádět.
Lydie přivede strašidla.
Nemůžu přivést strašidla. Nejsou tu.
- Otho, nemůžeš s tím něco provést?
- Když mám správné stimuly.
Jakou stimulaci vyžaduješ?
Proč je nenecháte na pokoji?
Nic vám neudělali.
Chucku, přišli jsme pro tvou dceru.
Dost! Dost!
- Betelgeuse, Betelgeuse, Betelgeuse!
- Proboha!
Proč to děláte?
Nechte mě všichni na pokoji!
Vynikající rozhodnutí! Příštích sto let
budeme viset z okna anebo dělat kouzla.
Možná, že teď vypadnou.
Ten had byl odpornej pacholek.
- Mohl někoho zranit.
- Ale nezranil.
Dostali jsme je tam, kam jsme chtěli.
Vy propadáci! Jak si troufáte přerušovat
profesionála u práce?
Nemiluju Charlese, ale mohl jsi ho zabít.
Dělám jen svou práci.
Přece jsme měli dohodu.
Tak dobře. Víte co?
Já už stejně nechci mít nic společného
s vámi ztroskotanci. Děkuju pěkně.
Jediný, se kterým něco můžu mít,
je dcera Edgara Allana Poea.
- Ona mi rozumí.
- Nech ji být!
Tak se s tím vytas.
Jsem trochu dychtivý, jestli tomu rozumíte.
Už je to 600 let.
Nevím, jestli obyčejnej chlap jako já...
se může dostat k činu.
DANTOVA PEKELNÁ MÍSTNOST
DÍVKY
Jó. Už jdu.
Adame, pěknej trik!
- Proč jsi to postavil?
- Nepostavil jsem to.
Držte klapačku a nechte mě na pokoji!
Musím vyřídit všechno tohle papírování.
Vy dva, pojďte dovnitř. Sedněte si.
Sem, oba!
Ten bordel byl můj nápad.
Chci, aby Betelgeuse zmizel.
Vy jste to pěkně pokaňhali.
Slyšela jsem,
že jste se nechali vyfotografovat.
Vypustíte Betelgeusa a nezastrčíte ho zpět.
A dovolíte Othovi, aby si vzal příručku!
Kdy?
Nevěřte nikdy živým!
Nemůžeme si dovolit strašení jako to vaše.
Dokazovat, že je život po smrti.
Trenére, kde jsou pánské záchodky?
Já nejsem tvůj trenér. On to přežil.
Chtěl bych pochopit jedno.
- Kdy musíme být na lůžku?
- Vypadni!
Dolů po schodech! Pánské toalety!
Děláš si legraci? Neumíš číst?
Hned se vrátím.
Možná, že to nebyl dobrý nápad.
Nic jsem neřekla.
Z koho si děláme legraci?
Nikdy jsi neměl špatný nápad.
Né?
Tohle by ještě mohlo fungovat.
Domov.
Nevím,
jestli to je pro Lydii správné prostředí.
- Hadi. Strašidla.
- Krevety.
Vy peciválové.
Budete mít jiné starosti.
Dnes večer přijde Maxie Dean.
Musíte ty strašidla prodat.
Já jsem to dotáhl až sem.
A co budeš dělat?
Zlomyslně jim změníš životní prostředí?
Vím o nadpřirozených věcech
jako o bytovém designu.
"Jsem...
"sama.
"Jsem...
"úplně...
"sama.
"Až budete...
"číst tyhle řádky...
"budu už...
"na onom světě,
"protože jsem skočila...
"vrhla se...
"dolů...
"z mostu přes Winter River!"
Je mi jedno, jak to uděláte.
Ale musíte se teď Deetzových zbavit!
Moment.
Co budete dělat?
Abyste je zastrašili.
Chci si být jistá,
že to nebude nějaká diletantská práce.
Já to začnu.
To není špatné.
A teď ty.
No tak!
Vypadáš úžasně.
Běžte vyčistit barák
a nezapomeňte na fotky a na příručku!
- Trenére?
- Co je?
Já myslím, že jsme tu bouračku nepřežili.
Jaks to uhádl?
Rodina Maitlandova?
Haló?
- Kde jste?
- Mrtví?
Mrtví jako poleno.
Samozřejmě, že strašidla jsou mrtvá.
Ne, zmizeli. Foukli. Nejsou tu.
- Zesnuli.
- Vy jste taky strašidlo?
Pro většinu jsem strašidlo.
Možná, že si porozumíme.
Snad bys mi mohla odsud pomoct.
Musím ti říct, tahle smrt...
Nahání to hrůzu.
Já mám tenhle problém.
Venku mám přátele.
Řekl jsem, že se s nimi sejdu.
Musím tam být osobně.
A mohla bys mi odsud pomoct?
Já chci zase dovnitř.
Proč?
Asi máš své důvody,
ale já odsud nemůžu nic dělat.
Když mi pomůžeš ven,
možná, že se domluvíme.
Ale k tomu musíš vyslovit třikrát mé jméno.
Jak se jmenujete?
To ti nemůžu říct.
Proč ne?
Když ti to řeknu, vyzvoníš to přátelům
a ti mě budou pořád volat.
Budu muset otevírat obchodní střediska,
dávat autogramy a podobné voloviny.
Z mého života bude peklo? Peklo zaživa.
Ale kdybys měla pero...
Už to mám! Znáš šarádu?
- Jo.
- Dobře.
Tak začnem. Připravena?
Dvě slova.
Správně!
První slovo, dvě slabiky.
Koukej.
Otoč se.
Nevím, co chcete říct.
Podívej se za sebe!
Jak se máš?
Beetle, šváb.
Správně. A teď druhé.
Snídaně? Pomeranč? Pomerančový šváb?
Švábí plod?
Švábí snídaně?
Švábí nápoj?
Švábí džus?
- To je ono!
- Jmenujete se Beetlejuice, Švábidžus?
Řeklas to dvakrát.
Řekni to ještě jednou. No tak!
To jste byl vy, že? Ten had.
Dítě, ty máš představivost! Jen to řekni!
Ne.
Zeptám se Barbary.
Nemusíš mluvit s Barbarou! Jen to řekni!
Adame, já nemůžu takhle pokračovat.
Já mám tu dívku ráda.
Už je příliš pozdě. Musíme pokračovat.
Nebudeme. Nemůžeme se vzbouřit?
Chci za Lydií.
No tak! Jen to řekni!
Ne, neříkej to!
Řekni to!
Vše v pořádku. To jsme my. Co se děje?
Šváb...
Řekl, že když mu pomůžu ven,
vezme mě na druhou stranu za vámi.
Ne, Lydie, jsme mrtví.
- Ja chci být taky mrtvá.
- Ne!
Být mrtvý věci nezjednodušuje.
Poslouchej jí.
O tomhle bychom ti mohli vyprávět.
A můžeš nás navštívit, kdykoliv budeš chtít.
Mám pocit, že se věci teď zlepší.
Co podle tebe znamená: Zlepší?
Rozhodli jsme se, že požádáme tebe
a tvou rodinu, abyste zůstali.
Tak.
- Nemůžeme Maxieho přivést sem?
- Tebe to taky musí zajímat.
Je to prezentace.
Musí to být vhodné a se stylem.
- Je to velké. Jak to dostanem ven?
- Je to skládací.
- Tady jsou zástrčky.
- Opatrně!
Jedem.
- Co se to děje?
- Nevím. Zjistím to.
Buď opatrná.
Ed Cornwell povede muzeum
voskových soch.
Věnované 50 velkým okamžikům
paranormality v Parku díkůvzdání.
Nesmíš zapomenout na Eda.
On je ten génius, který nám zajistil
mluvící sochu Marcela Marceaua.
A D-Con klečí,
aby mohl sponzorovat zoo hmyzu.
Ve starém železářství.
Na tom se nedá prodělat!
Lydie, konečně jsi mezi nás přišla.
Právě jsem skončil úvodní proslov.
Teď je čas se protáhnout.
A pozvat naše přátele
k návštěvě tvých přátel.
Jsou tu ještě?
Charlesi,
přijeli jsme, abychom viděli strašidla.
Už tu nejsou.
Když to řekne,
tak se pokaždé barva loupe...
ze stěn a nějaké divoké stvoření
nás chce zabít.
Ale Lydie, my máme fotky.
Opravdu. Řekli,
že se vrátí a můžeme zde všichni spolu žít,
jestliže souhlasíte, že je nebudete
pošťuchovat či dělat jim hloupé naschvály.
Ona má tendenci to přehánět.
Nevadí, my jsme na ni nespoléhali.
Máme Otha.
- Jsou tu stále?
- Otho, jsou tu ještě?
Jsou zde stále. Jen se schovávají.
Asi se cítí vinni za to, co mi udělali.
Je jim líto, že tě nezabili.
Chci je vidět.
Otho, můžeš to zařídit?
- Bude to složité, ale myslím, že to dokážu.
- Ne!
A čeho se vlastně bojím?
Vždyť si neumíš ani vyměnit pneumatiku.
Budu potřebovat něco jejich osobního.
Budeš muset do charity.
Okamžik.
Svatební šaty.
Slova:
"Ruce bílé
"Od jedné k pěti
"Tance milé
"Krkavec letí
"Příslib noční tmy
"Duchů roj
"Mmrtvé osvobozuj"
Barbaro?
"Jak náhlý hrom proráží tmu
"Jak kouzelný zázrak děsí blázna
"Rozpolcuje lidské štěstí
"Naše strašidlo, naše mrtvola
"A my vstáváme z mrtvých"
Pomoc!
Dost už!
"Ještěrky běží
"Satan pad
"Zakletý do formy skřítka
"A pohřbení,
mrtví a zavraždění se probouzejí"
Co se to s nimi děje?
Nevím.
Umírají!
Jsou už mrtví. Nic nemohou cí***.
- To není pravda! Podívej se na ně!
- To stačí.
Radši to přerušíme.
Je mi líto, Charlesi. Příliš pozdě.
Kde jste? Pomozte jim, prosím.
Jistě, já jim můžu pomoct.
Ale ty musíš pomoct mně.
- Cože?
- Já jsem to, čemu se říká ilegál.
Chci definitívně pryč.
A k tomu se musím oženit.
Já jsem si tuhle normu nevymyslel.
Já vlastně nemám žádná pravidla.
No tak.
Mysli na to, jako na mesalianci.
Oba něco získáme.
Já budu venku. A ty dostaneš
nejlepší partii od dob Rodolfa Valentina.
- Bude to plichta.
- Dobře, ale pomoz jim.
Jistě.
Švábidžus.
Začíná show.
Pozor, zákazníci!
Vrátil jsem se. Skutečně se cítím dobře.
Bez dalšího odkladu,
vítejte ve Winter Riveru!
V Muzeu přírodní nenasytnosti!
V Památníku znuděného podnikatele.
Přistupte blíž. Až sem! Vyzkoušejte si sílu.
Děkuji vám.
Děkuju vám! Joj!
Proto už nebudu mít
dvě představení za večer.
Už ne.
Copak tu máme dnes večer, hoši?
Máme tu Maitlandovy.
Myslím, že si dnes večer už zacvičili.
Kam tak rychle, buřte.
Zasmějeme se trochu.
Mami, tati:
Chci jen,
abyste věděl, že vás v našem domě vítám.
Kdykoliv chcete, zastavte se.
Ztím, tati, věno už mám.
O Maitlandovy je postaráno.
Myslím, že se vše normalizuje.
Smím prosit?
Zavolal jsem zásobovatele. Má velkej beat.
Budeme potřebovat svědky. Souhlasíte?
Tak začnem s tím obřadem.
Chcete vy, Betel...
- Nikdo nepronese to slovo s "B".
- Bereš si tuto ženu...
za manželku?
Nevím. Je to velké rozhodnutí.
Vždy jsem říkal,
že když to udělám, bude to navždy.
Jistě. Pokračujte.
A vy Lydie, berete si tohoto muže,
Ne! Šváb...
Je trochu nervózní. Raději odpovím za ni.
Jsem Lydie Deetzová, duševně zdravá.
Muž vedle mě je ten, koho chci.
Ptal jste se mě.
Odpovídám. Ano, miluji toho muže.
No tak.
No tak.
Betelgeu...
Vypadni!
No tak dál!
Hej, ty chlape.
Pokračujeme v obřadu?
- Potom.
- Betelgeuse.
To je smeč!
Tak jedem dál!
V rámci úřadu, který zastávám...
- Prsten, prosím.
- Prsten! Ale ne!
Mám ho, lásko.
Tady je. Prosím.
Nic pro mě neznamenala. Vůbec nic!
- Nyní vás prohlašuji...
- Ano, dál.
...za manžela a...
DÍVČÍ ŠKOLA
SLEČNY SHANNONOVÉ
- Kolik je hodin?
- Okolo půl čtvrté.
Asi tak rok.
No?
Máš barvy?
Ano a udělala jsem vám taky
fotky nové radnice.
Jaká byla zkouška z biologie?
Odporná. Chtěli, abych pitvala žábu.
Odpověděla jsem: Nikdy,
je to proti mému vyznání. Dali mi trojku.
A zkouška z matiky?
Děláš si ze mě legraci?
Celý týden jsme na to studovali.
Dostala jsem jedničku.
Můžu teda?
Nevím. Máš trojku z biologie.
Nešťouchej do ní.
Nikdy jsi z biologie nedostal jedničku.
No tak.
Tedy,
předpokládám,
Živí
a Mrtví
Harmonické způsoby života
a mírové soužití
Vypadá to jako návod na stereo.
Vypadá to,
že Lydie dostala jedničku z matiky.
Má to rád.
Promiňte. Neviděl jsem, že tam sedíte.
Ženy.
Nevím, co mají za problémy.
Normálně ty buchty...
Promiňte. Vy jste to udělal?
Pěkná práce.
Jak jste je tak zmenšil?
Tady je Elvis! Ahoj králi!
Vypadá to, že jsem příští na řadě.
To je dobře. Za jeden a půl hodiny mi dělají
fotky do magazínu.
Chtějí je po mně už několik měsíců.
Něco ve spodním prádle.
Co to děláte? Zastavte to.
Cupujete mi vlasy.
No tak! Zastavte to!
Tenhle styl by mi měl slušet.
Subtitles by SOFTITLER