Tip:
Highlight text to annotate it
X
9:13.
Osobní poznámka:
Když jsem byl malé dítě...
má matka mi říkala,
abych nezíral do Slunce.
Takže jednou, když mi bylo 6,
jsem to udělal.
Doktor nevěděl,
zda se mé oči někdy uzdraví.
Byl jsem vyděšený...
sám v té temnotě.
Pozvolna...
denní světlo pronikalo
skrz obvazy
a já jsem mohl vidět.
Ale něco
se ve mně změnilo.
Ten den
mne poprvé rozbolela hlava.
Jenno, pojď sem zpátky!
***, ***, můžu?
- Jenno...
- Kolik je 322 krát 491?
158,102. Správně?
Správně!
73 děleno 22?
3.318...18...18...
...18...18...18...18...
12:45. Znovustanovení
mých předpokladů.
Jedna: Matematika
je jazykem přírody.
Dvě: Vše kolem nás...
může být reprezentováno a
pochopeno čísly.
Tři: Pokud znázorníte čísla
jakéhokoliv systému, objeví se vzory.
Tudíž, vzory jsou
všude v přírodě.
Důkaz:
Opakování
epidemických chorob;
růst a úbytek
sobí populace;
cykly slunečních skvrn;
růst a pokles Nilu.
Takže, co třeba burza?
Uzavřený systém čísel, který
představuje globální ekonomiku.
Milióny pracujících rukou,
miliardy mozků.
Obrovská síť, křičící
životem. Organismus.
Přirozený organismus.
Má domněnka:
Burza má,
také svůj vzor...
Přímo přede mnou...
schovávající se za čísly.
Vždy existoval.
12:50, stisknout Return.
Haló?
Maximilliana Cohena, prosím.
- Ano?
- Zdravím, tady Marcy Dawsonová.
Jsem společnicí prognostické
strategické firmy...
- Řekl jsem vám...
- Promiňte, nevolala jsem.
Doufala jsem, že spolu poobědváme
zítra. Řekněme v jednu...?
- ***...
- Ahoj, Devi.
- Vzala jsem ti pár samosas.
- Skvělé...
- Tvé vlasy!
- Co to děláš?
- Nemůžeš jít takhle ven.
- To je v pořádku.
- Neměj obavy.
- To je v pořádku.
- Potřebuješ mámu.
- Musím jít.
***...
Tady, tvé samosas.
Díky.
16:23. Výsledky.
Euclidovy předpovědi
NTC zlomí zítra 100.
Dobrý tip.
Jiné anomálie:
To předpovídá usazení PRO NETu
na šedesát pět a čtvrt...
Rychlý růst.
Ruším vás?
Omlouvám se, dám to pryč.
Jmenuji se Lenny Meyer.
A vy jste?
Max.
Je to Max? Max...?
- Max Cohen.
- Cohen! Žid.
V pořádku. Jsem taky Žid.
Praktikujete?
Ne. Nezajímám se
o víru.
- Slyšel jste někdy o Kabbale?
- Ne.
- Židovská mystika.
- Podívejte, mám tu práci.
Chápu.
Ale právě teď je velmi vzrušující
okamžik naší historie.
Právě teď
kritický okamžik v čase.
- Opravdu?
- Jo. Je to velmi vzrušující.
Nasadil jste si někdy Tefillin?
Znáte Tefillin?
Jo, znám, vypadá divně.
Je to úžasná tradice.
Má ohromnou sílu. Je to
mitzvah, který by měl židovský muž udělat.
Mitzvahs, dobré skutky.
Očišťují nás.
Přivádějí nás blíže k Bohu.
Chcete to zkusit?
- Sakra.
- Jste v pořádku, ***?
Prosím. Prosím, malou.
17:55. Osobní poznámka:
Druhý záchvat během 24 hodin.
Podáno 80 miligramů
Promozine HCI...
a šest miligramů
Sumattrapanu orálně...
stejně jako jeden miligram
Dihydroric-atamine-mezilaytu...
podkožní injekcí.
- Ahoj.
- Pan Cohen?
Tady zase Marcy Dawson,
z Lancet-Percy.
Projela jsem si můj rozvrh
a jsem zítra ve tři v Chinatownu.
Ráda bych se u vás zastavila.
Bude to pro nás hodnotné.
Co říkáte třetí?
- Jak jste dostala mou adresu?
- Mám ji z Columbie.
Takže ve tři.
Budu se těšit.
Počkejte...
***...
Přestaň přemýšlet, ***.
Prostě ciť.
Použij svou intuici.
- Co si myslíš o Hamletovi?
- Nedostal jsem se k tomu.
Je to měsíc. Neměl jsi
ani jednu přestávku.
Jsem tak blízko.
Seznámil jsi se s mou novou rybou?
Má neteř mi ji koupila.
Pojmenoval jsem ji Ikarus po tobě,
můj odpadlý žáku.
Létáš přiliš vysoko,
mohl bys shořet.
Dívám se na tebe,
a vidím sebe před třiceti lety.
Můj nejlepší žák. Publikovaný
v šestnácti, doktorát ve dvaceti.
Ale život není
jen matematika, ***.
Strávil jsem 40 let
hledáním vzorů v Pi.
- Nenašel jsem nic.
- Našel jste něco.
Něco jsem našel...
ale ne vzor.
Ne vzor.
11:22. Osobní poznámka:
Sol zemřel krátce
po ukončení výzkumu Pi.
To nebyla jen mrtvice.
Přestal se zajímat.
Jak byste mohli přestat...
kdybyste byli tak blízko pochopení,
co Pi doopravdy je?
Jak byste mohli přestat věřit,
že existuje vzor...
daný tvar za těmi čísly,
kdybyste byli tak blízko?
Chápeme jednoduchost kruhu...
chápeme šílenou komplexnost
nekonečných čísel...
3,14 do nekonečna.
# Vyšly dnes hvězdy?
# Nestarám se
jestli jsou mlhavé nebo jasné
# Protože mám oči
# jen pro tebe, drahá
# Nestarám se
jestli jsme v...
Hej, ***!
Lenny Meyer.
Dám to pryč.
Takže... Čím se živíš?
Pracuji s počítači.
Matematika.
Matematika?
Jaký druh matematiky?
Teorie čísel.
Převážně výzkum.
Neříkej.
Já sám pracuji s čísly.
Myslím, ne tradičním způsobem.
Pracuji s Torahem. Úžasné!
Celá hebrejština je matematika.
Všechno jsou to čísla.
Víš to? Dívej.
Staří Židé používali hebrejštinu
jako svůj číselný systém.
Každý znak je číslice.
Hebrejské A, Aleph, je 1.
B, Bet, je 2.
Chápeš? Ale podívej,
čísla jsou ve vzájemném vztahu.
Vezmi hebrejské slovo
pro otce, ab.
Aleph, Bet.
1, 2 rovná se 3.
Slovo pro matku, haim.
Aleph, Mem.
1, 40 rovná se 41 .
Součet 3 a 41, 44.
Správně? Teď, hebrejské slovo pro
dítě - matka, otec, dítě.
Yelev.
To je 10, 30 a 4.
44.
Torah je prostě
dlouhý řetězec čísel.
Někdo říká, že je to kód,
seslaný nám Bohem.
To je celkem zajímavé.
To je nic,
koukni se na tohle.
Zahrada Eden, Kadem.
Číselný překlad, 144.
Hodnota stromu poznání,
v zahradě. Správně?
Aat ha haim.
2,33. 1,44. 2,33.
- Můžeš vzít ta čísla...
- To jsou Fibonacciho čísla.
To jsou...?
Víš, jako
Fibonacciho sekvence?
Fibonacciho?
Fibonacci je italský
matematik ze 13. století.
Když vydělíš 144 a 233...
- ...výsledek se blíží Theta.
- Theta?
Theta. Řecký symbol pro
zlatý poměr, zlatou spirálu.
Nikdy jsem
nic takového neviděl.
To je jako ta řada,
kterou hledáš v přírodě?
- Jako květ slunečnice?
- Spirály jsou všude.
Matematika je všude.
Hej, já... ***?
13:26. Znovustanovení
mých předpokladů
Jedna: Matematika
je jazykem přírody.
Dvě: Vše kolem nás...
může být reprezentováno
a pochopeno čísly.
Tři: Pokud znázorníte čísla
jakéhokoliv systému...
objeví se vzory.
Tedy, vzory jsou
všude v přírodě.
Takže co třeba burza?
Uzavřený systém čísel, který
představuje globální ekonomiku.
Milióny pracujících lidských
rukou, miliardy mozků.
Ohromná síť křičící
životem. Organismus.
Přirozený organismus.
Můj předpoklad:
Unvitř trhu...
existuje vzor,
přímo přede mnou...
hrající s čísly.
Vždy existoval.
10:18, stisknout Return.
***.
***.
Co...?
Sakra!
Zatraceně!
10:28. Výsledky.
Blbost. Euclidovy předpovědi ABR
na šest a půl.
ABR nebylo
pod 40 po 20 let.
Vysvětlení pro anomálii:
Lidská chyba.
11:11. Výsledky.
Dosavadní neúspěšná léčení:
Beta blokátory, blokátory kalciového
kanálu, adrenalinové injekce...
vysoká dávka
ibuprofenu, steroidy...
spouštěč metasticů,
násilné cvičení, kofein...
akupunktura, marihuana...
percodan, midrin, tenormen,
sanser, homeopatika...
Žádné výsledky.
Žádné výsledky.
Euclid se rozbil.
- Přišel jsem o všechna data, hardware.
- A tvůj mainframe?
Shořel.
Cože... Co se stalo?
Nejprve, jsem dostal
tyhle šíleně malé odhady akcií...
potom to vyplivlo
ten řetězec čísel.
Nikdy jsem nic takového neviděl.
A potom se to usmažilo.
- Rozbilo se to.
- Máš výtisk?
- Čeho?
- Těch odhadů, to číslo?
- Zahodil jsem ho.
- Jaké číslo to vyplivlo?
Nevím,
řetězec číslic.
- Kolik?
- Nevím.
Co to je, 100, 1000, 216?
Kolik?
Asi kolem 200. Proč?
Potýkal jsem se s několika chybami
za mých dnů s Pi.
Jsem zvědavý, zda je to to,
na co jsem narazil já.
Seznámil jsi se s Archimedem?
Ten s černými skvrnami. Vidíš?
Pamatuješ na
Archimeda ze Syracus? Hm?
Král požádá Archimeda,
aby určil, zda dar...
který dostal
je skutečně pravé zlato.
V té době neřešitelný problém.
Ten trápí velkého řeckého
matematika týdny.
***ásleduje ho nespavost a on
se kroutí a převrací v posteli...
celé noci. Nakonec,
jeho stejně vyčerpaná žena...
nucená sdílet lože
s tímto géniem...
ho přesvědčí, aby si dal koupel,
aby si odpočinul.
Když leze do kádě,
všimne si, že voda v kádi stoupá.
Výtlak.
Cesta k určení objemu...
a tudíž cesta
k určení hustoty.
Váha a objem. A tak
Archimedes řeší onen problém.
Vykřikuje "Eureka!"
a je tak ohromený...
že běží nahý
ulicemi do králova paláce...
ohlásit svůj objev.
A teď, jaké je ponaučení
z toho příběhu?
Že přijde zásadní objev.
Špatně! Pointou toho příběhu
je ta žena.
Poslouchej svou ženu,
dá ti perspektivu.
To znamená,
že potřebuješ pauzu.
Musíš si dát koupel
nebo se nikam nedostaneš.
Nebude žádný pořádek,
pouze chaos.
Jdi domů, ***,
a dej si koupel.
Promiňte. Můžu se podívat
do těch novin?
Ó, můj bože!
Šest a půl.
Hej...
Hej!
Ty noviny, prosím.
Pan Cohen? Skvělé načasování.
Měla jsem namířeno domů.
- Kdo jste?
- Marcy Dawson. Měli jsme schůzku.
To opravdu není...
Jak milé konečně
se s vámi setkat.
- Studovala jsem váš článek...
- Promiňte.
- Pojďme do vozu.
- Nemohu.
Pane Cohene...
Ano!
Jen jsem tu něco vyhodil.
Neuvědomil jsem si, že to budu potřebovat.
Jen výpis.
Přišel jsem o svá data.
Omlouvám se. ***!
Jak se máš? Lenny Meyer.
- Kam jdeš?
- Tam nahoru.
Máš pět minut?
Chceš zkusit Tefillin?
- Teď ne.
- Můžeme jet do Shulu mým autem.
- Ty máš auto?
- To je můj přítel, Ephraim.
- Tak jedem.
- Výborně.
Když jsi říkal,
že jsi Max Cohen...
neuvědomil jsem si,
že jsi ten Max Cohen.
Tvá práce je revoluční.
Inspirovala nás v tom, co děláme my.
- Ano?
- Velmi mnoho.
Jediný rozdíl je,
že my nesledujeme burzu.
Pokračuj.
Omotej si to kolem ruky.
My hledáme vzor
v Torahu.
- Jaký?
- Nejsme se jistí.
Vše, co víme je,
že má 216 číslic.
- Dobře, vstaň, prosím, ***.
- 216?
Správně. Teď musíš
být zticha. Postav se.
- 216?
- Tohle patří na hlavu.
Podívej se na mne,
***. Přímo sem.
A je to.
Dobře. Teď se spolu
pomodlíme.
Opakuj po mně: Shma Yisroel.
- Shma Yisroel.
- Dobře.
- Adenoi Eloihenu.
- Adenoi Eloihenu.
- Adenoi Echod.
- Adenoi Echod.
Takže, o co jde, ***?
Co to je
těch 216 číslic, Sole?
Pardon?
Ptal jste se mne, zda
jsem viděl 216-ti místné číslo.
Ó, ano.
Myslíš tu chybu...
na kterou jsem narazil,
když jsem dělal s Pi.
- Co tím myslíte, narazil?
- ***, o co jde?
Jsou tu ti ortodoxní Židé,
se kterými jsem mluvil.
Ortodoxní Židé?
Jo, Hasidové,
ti chlapi s vousy.
Já je znám.
Poznal jsem se s jedním v kavárně.
Je to teoretik s čísly.
Torah je jejich souborem dat.
Říká, že jdou po tom
216-ti místném čísle v Torahu.
Ale no tak,
to je jen náhoda.
Třeba tu jde o něco jiného.
O co?
Vzpomínáte na ty divné
akciové odhady?
- Včerejší akciové odhady? Ano.
- Byly správné.
Měl jsem dva odhady přesně.
Na chlup přesně, Sole.
Něco se děje.
Má to co dělat s tím číslem.
V něm je odpověď.
***... Pojď se mnou.
Staří Japonci
považovali desku Go...
za mikrokosmos
vesmíru.
Přestože, když je prázdná,
vypadá jednoduše a uspořádaně...
herních možností
je nekonečně mnoho.
Žádné dvě hry Go nejsou stejné,
právě jako sněhové vločky.
Takže deska Go
vlastně představuje...
extrémně komplexní
a chaotický vesmír.
A to je pravda
našeho světa, ***.
Nelze ho jednoduše
matematicky shrnout.
Neexistuje
žádný jednoduchý vzor.
Ale jak se hra rozvíjí,
možností ubývá.
Deska se uspořádává.
Brzy je každý tah předvídatelný.
Takže?
Takže možná, ačkoli
si to neuvědomujeme...
tu existuje vzor, řád,
základ každé hry Go.
Možná to je
jako vzor na burze?
Torah?
To 216-ti místné číslo?
- To je šílenost.
- Možná je to geniální.
- Musím přijít na to číslo.
- Zadrž! Ztrácíš to.
Musíš se nadechnout.
Poslouchej se.
Spojuješ chybu počítače s tou,
která se možná stala mně...
a nějakými
náboženskými žvásty.
Když chceš číslo 216,
můžeš ho najít všude.
216 kroků od rohu
ulice ke tvým dveřím...
216 vteřin,
které jsi strávil ve výtahu.
Když začne být
tvá mysl posedlá...
vše ostatní filtruješ pryč
a nacházíš onu věc všude.
320, 450, 22, cokoliv.
Vybral sis 216 a
najdeš to kdekoliv v přírodě.
Ale, ***...
jakmile vynecháš
vědeckou přesnost...
už nejsi matematik...
ale numerolog.
Pane Cohene?
Pane Cohene...
Zatraceně! Je mi zle z toho,
jak mne ***ásledujete.
Nezajímají mne vaše peníze.
Chci pochopit náš svět.
Nejednám s materialisty,
jako jste vy.
Omlouvám se.
Moc se omlouvám.
Připouštím, že jsme byli
příliš agresivní.
Ale vše, o co vás žádám,
je pět minut.
- Jako důkaz, přijměte toto.
- Nechci vaše peníze.
Ten kufřík není plný peněz,
nebo zlata či diamantů.
Pouze silikon.
Ming Mecca čip.
Ming Mecca? Ještě
ani nejsou odtajněné.
Máte pravdu, nejsou. Ale
Lancet-Percy má mnoho přátel.
Nádherný, že?
Víte vůbec, jak jsou vzácné?
Co vlastně...?
Pane Cohene?
- Jste v pořádku?
- Ne.
Pane Coh...
pane, je vám špatně?
Hej!
No tak, kámo...
Vstávej!
Tohle je
Coney lsland, konečná.
Tady.
Na tvůj nos.
Jenno, pojď zpátky! Jenno!
Jenno, pojď sem zpátky!
- Farrouhku?
- Ne, to já Max, od vedle.
***.
Je všechno v pořádku?
- Nemáš nějaký jód?
- Pořezal jsi se?
Ne, potřebuji zabarvit
krycí sklíčko.
Á, věda.
Hledání poznání.
Vteřinku.
Překvapil jsi mne.
Myslela jsem, že jsi Farrouhk.
Tady to je.
Co zkoumáš?
Bramboru?
Ne. Jen něco
pro můj počítač. Díky.
- Shalom.
- Lenny, tady Max Cohen.
***... Co děláš?
Přemýšlel jsem o
našem rozhovoru minulou noc.
- To je dobře.
- Chci pomoct.
4:42. Nový důkaz.
Vzpomeňme na Pythagora.
Matematik, uznávaný vědec.
Atheny, asi 500 let před Kristem.
Největší přesvědčení:
Vesmír je tvořen čísly.
Hlavní podíl:
Zlatý poměr.
Nejlépe vyjádřen geometricky
jako zlatý čtyřúhelník.
Viditelně zde existuje
elegantní vyváženost...
mezi jeho délkou a šířkou.
Když je umocněn, zanechává
za sebou malý zlatý čtyřúhelník...
se stejným
unikátním poměrem.
Umocňování může pokračovat,
menší a menší...
do nekonečna.
11:18. Další důkaz.
Vzpomeňme na da Vinciho. Umělec,
vynálezce, sochař, přírodovědec.
ltálie, patnácté století.
Znovuobjevil dokonalost
zlatého čtyřúhelníku...
a maloval ho do svých
mistrovských děl.
Spojíte-li křivkou
soustředné zlaté čtyřúhelníky...
vytvoříte bájnou
zlatou spirálu.
Pythagoras miloval tento tvar,
protože ho našel v přírodě -
skořápky loděnek, beranní rohy,
vodní víry, tornáda...
naše otisky prstů, naše DNA
a dokonce i naše Mléčná dráha.
9:22. Osobní poznámka:
Když jsem byl malé dítě...
má matka mi říkala,
abych nezíral do Slunce.
Takže jednou, když mi bylo šest
jsem to udělal.
Nejprve, byla záře zdrcující...
ale vydržel jsem se dívat,
nutíc se nemrkat.
A potom se záře
začala rozpouštět.
Mé zornice se stáhly
a všechno se zostřilo.
A v ten moment jsem pochopil.
Má nová hypotéza:
Pokud se skládáme ze spirál...
zatímco žijeme
v obrovské spirále...
potom vše, co děláme,
je naplněno spirálou.
10:15.
Osobní poznámka:
Je správné říct,
že vstupuji na okraj.
Ale jsem na hraně
a tam se to děje.
Jsem ráda, že...
Podívejte, co chcete
za ten čip?
Vy technici.
Myslím, že víte, co chceme.
- Možná nic nenajdu.
- Riskneme to.
Nejprve chci,
abyste odvolali to sledování.
Hotovo.
Něco dalšího?
Jo, Jsem velmi uzavřená osoba.
Prostě jen zaklepejte na dveře...
a nechte kufřík venku.
Nechci s nikým mluvit.
- Jak budu vědět, že jste doma?
- Zaklepu zpátky.
- Torah.
- Kávu.
Co je to?
Hebrejština,
znaky a čísla.
Ne, to číslo 216.
Co je to?
Nevím.
Jestli to najdeš,
možná to vyřešíme.
- Opravdu to můžeš najít?
- Pokud tam to číslo je, najdu ho.
***.
Jenno!
- Můžu?
- Teď ne.
Prosím, ***?
Šťastné narozeniny, Euclide.
18:30. Stisknout Return.
18:33. Stisknout Return.
K čertu!
Ty svině! Ty svině!
Kurva!
Kurva!
Seru na tebe! Seru na tebe!
Seru na tebe!
Seru na tebe!
Ano, haló?
Má teď práci, je mi líto.
Křičel jsi.
Kdo vám řekl, že můžete dát
na dveře ty zámky, pane Cohene?
Jsi v pořádku?
Skončil jste tu, slyšíte mě?
Vypadněte odsud!
- Měla jsem to vědět!
- Vypadněte!
Pojďme...
Zatraceně, ne! Vy jste jediný,
kdo odsud vypadne, vážený!
Vypadněte!
Vypadněte! Vypadněte!
Vypadněte!
Jsi v pořádku?
Vypadni!
Ty bastarde...
Devatenáct a půl.
Třicet devět a jedna osmina.
Šest a tři čtvrtě.
Sedm a jedna osmina.
Dvanáct a čtvrt.
Já ty čísla znám.
Jdou dolů... dolů... dolů.
Lhal jste mi.
Ty to máš?
Dobře, sedni si.
Vzdal jsem to, než jsem to přesně
určil, ale odhaduji, že...
určité problémy způsobují,
že se počítače zacyklí do určité smyčky.
Ta smyčka způsobí roztavení,
ale těsně předtím, než se rozbijí...
uvědomí si
svou vlastní strukturu.
Počítač pocítí
svou vlastní silikonovou povahu...
a vytiskne její složení.
Počítač začne vnímat?
Jistým... Jistým... způsobem...
předpokládám.
Studováním vzorů si Euclid
uvědomil sám sebe.
Zemřel chrlíc ven to číslo.
Vědomí je to číslo?
Ne, ***. To je jenom
nechutná chyba.
- Je to víc než jen to.
- Ne. Je to slepá ulička!
- Nic tam není!
- Jsou to dveře, Sole. Dveře.
Dveře k útesu,
k jehož hraně se řítíš.
- Potřebuješ se zastavit.
- Dostal jste strach.
- To je to, proč jste toho nechal.
- Spálil jsem se.
- No tak.
- Způsobilo mi to mrtvici!
To je kravina! Je to
matematika, čísla, myšlenky.
Matematici
by měli jít do krajnosti.
- Učil jste mne to.
- Je to smrt!
Vy mi nemůžete říct, co to je.
Ustoupil jste ke svému Go,
knihám a rybkám.
***, jdi domů.
- Nejste přesvědčený.
- Jdi domů. Vypadni...
Chci to pochopit!
- Vypadni!
- Chci tomu rozumět.
Hej!
Hej!
Hej!
- Pro koho pracuješ?
- Pro sebe.
- Kdo tě poslal?
- Jsem student.
- Dej mi to.
- Mám úkol do školy.
Nech mne být.
- Marcy. Co se děje?
- Projedeme se, ***.
Já nemůžu. Mám práci.
Měli jsme dohodu, ***.
Teď si nasedni do auta.
- Nesahejte na mě!
- ***! ***!
- Pomoc!
- ***.
- Nechte mne být!
- ***, pojď sem.
***, kam běžíš, ***?
Stůj, ***!
- ***! Zatraceně!
- Pomoc! Pomoc!
Pomoc!
- Chyťte ho!
- Mám ho.
Pojď sem, ***.
Vypadněte odsud.
- Kam běžel?
- Tamhle je.
***...
Nechte mě být!
- Mám ho.
- Pusťte mě!
- Pomozte mi! Pomoc!
- Vem ho sem!
- Sedni si a zavři klapačku.
- Uklidni se.
Neříkala ti nikdy máma,
aby sis nehrál se sirkama?
Trh se hroutí.
Nic jsem neudělal.
Nehraju si s trhem.
Dávej pozor,
kam vyhazuješ odpad.
Jak jste to mohli udělat?
Dal jsi nám špatné informace.
Mával jsi návnadou...
ale dal jsi nám
jenom část toho kódu.
Teď nám dej zbytek,
abychom to napravili!
Vy bastardi!
Jak jste mohli být tak hloupí?
***, ty to prostě nechápeš.
Jsi mi úplně u prdele,
chci jenom to, co máš v hlavě!
Když nám nepomůžeš,
přizpůsobíme se zákonům přírody.
Přežívá ten nejsilnější
a my tu máme zatracenou zbraň!
- ***! Pojď sem!
- Lenny? Lenny!
- Hej!
- No tak, pojď sem. Honem!
Zůstaň dole! Zůstaň dole.
Hledali jsme tě.
- O co jde?
- Máš to číslo?
O co jde? Co je to?
Co to děláš?
Pusťte mě!
Kde je to číslo?
Nemám ho.
Je v mé hlavě.
Zapamatoval sis ho?
Dal jsi jim ho?
- Komu?
- Těm ***ům z Wall Street.
- Co je ti do toho?
- Odpověz mi.
Poslouchej.
Tohle je opravdu velké.
Nechci ti ublížit.
Odpověz... Dal jsi jim ho?
Dostali jeho část.
Pusťte mě!
Zatraceně!
- Používají ho.
- Používají co?
Zmlkni!
Zbrklej skrčku!
- Pusťte mě!
- Ne, ne!
***.
***..
***...
***...
Jsi v pořádku.
Já jsem rabín Cohen.
Cohen, jako ty.
Omlouvám se za to,
co Lenny udělal. Byl pokárán.
To není náš styl.
Jsi v pořádku?
Jo.
***, musíš
nám dát to číslo.
Co je to?
Talmud nám říká,
že to začalo před 2000 lety...
když Římané zničili
druhý chrám.
Co je tohle?
***, pochopíš to,
když budeš poslouchat.
Římané také zabili
naše kněží, Cohanimy.
A s jejich smrtí
zničili naše největší tajemství.
Uprostřed chrámu
bylo srdce židovského života...
nejsvětější svatyně.
Bylo to pozemské sídlo
našeho Boha.
Jediného Boha.
Zde se nacházela
Archa úmluvy...
která uchovávala deset
původních přikázání...
jež dal Bůh Mojžíšovi.
Pouze jeden muž směl
vstoupit na toto nejsvětější místo...
v jeden den, nejsvětější den
roku, Yom Kippur.
V Den smíření...
celý Israel
sestoupil k Jerusalemu...
aby viděl nejvyššího kněze,
Cohena Godula...
podniknout jeho cestu
do nejsvětější svatyně.
Pokud byl nejvyšší kněz čistý,
mohl spatřil budoucnost...
a my jsme měli příznivý rok.
To znamenalo, že jsme byli o rok blíže
k příchodu Spasitele.
Ale pokud byl nečistý,
okamžitě zemřel...
a to znamelalo,
že jsme odsouzeni.
Nejvyšší kněz musel
vykonat jeden rituál.
Musel přednést jediné slovo.
Ano?
To slovo bylo
pravé jméno Boha.
Tak?
Pravé jméno,
které znal pouze Cohanim...
bylo 216 znaků dlouhé.
Říkáte, že...
že to číslo v mé hlavě
je pravým jménem Boha.
Ano! Je to klíč
k příchodu Spasitele.
Přiblíží nás to k ráji.
Když chrám hořel,
jak praví Talmud...
nejvyšší kněz
vstoupil do plamenů.
Vzal klíč na vrchol
hořící budovy...
nebesa se rozestoupila
a přijala klíč...
z knězovy
natažené ruky.
Od té doby
onen klíč hledáme.
A ty jsi ho možná našel.
To je to, co se stalo.
Spatřil jsem Boha.
Ne. Ty nejsi čistý. Nemůžeš
vidět Boha pokud nejsi čistý.
Ne... viděl jsem všechno.
Neviděl jsi nic, pouze náznaky.
Je ještě mnohem víc.
My můžeme odemknout dveře
a ukázat Boha, my jsme znovu očištění.
Vy nejste čistí.
Jak jste čistí? Já to našel!
Kdo si myslíš, že jsi?
Jsi pouhou nádobou Boha.
Neseš poselství
určené nám!
Bylo dáno mně.
Mám ho uvnitř.
Mění mne.
Zabíjí tě! Protože nejsi
připraven ho přijmout.
Je to jen číslo.
Určitě jste si zapsali
všech 216 číslic.
Všechny jste je přeložili.
Všechny jste je přednesli.
Že ano?
Co jste dostali?
Číslo nic neznamená.
Jde o význam.
Syntaxi.
To jo to, co je mezi čísly.
Nepochopili jste to.
To proto,
že není určeno vám.
Já jsem ho dostal.
Já jsem ho dostal!
Já tomu rozumím. A já ho pochopím.
Rabíne, já jsem byl vyvolen.
17:13. Osobní poznámka:
Zrychluje se to...
Zíráte takhle do prostoru,
mohli byste oslepnout.
K čemu jsou oči
bez mozku...
14:50.
15:10.
16:55.
10:35.
Už to začínám chápat.
Mohu vám pomoci?
Sol?
Byl jste jeho přítel?
- Co tím myslíte?
- Měl druhou mrtvici.
Ne! Ne!
Ne!
Tři! Pět! Devět!
Deset! Osm! Šest! Pět! Dvě!
Pět.
Osm.
Devět.
Sedm.
Ne, ***. Ne.
Šest.
Žůstaň se mnou, ***.
***...
Ne!
To je v pořádku.
To je v pořádku.
17:22. Osobní poznámka:
Když jsem byl malé dítě...
má matka mi říkala,
abych nezíral do Slunce.
Takže jednou, když mi bylo šest,
jsem to udělal.
***. ***, podívej.
Pěkné, ne?
Můžu, ***? Můžu?
Co třeba 255 krát 183?
Mám to! Kolik to je?
Nevím. Kolik?
46,665. Vidíš?
Co třeba 748 děleno 238?
Mám to. Kolik to je?
Subtitles by werewulf
(werewulf@xnet.ro)
České titulky KETO