Tip:
Highlight text to annotate it
X
překlad Romana Moares
Synchronizace této verze: Petr.K, reditelzemekoule@centrum.cz
KONEC
BEZ NÁZVU, NAPSAL PAUL SHELDON
Ještě ji mám.
Co je to?
Stará přítelkyně.
Kramařil jsem ve skříni
a tahle taška tam jen tak ležela.
Je hezká, Paule. Osobitá.
Když jsem napsal první knihu,
v tomhle jsem ji nosil,
když jsem hledal vydavatele.
- Tehdy jsem byl spisovatel.
- Pořád jsi spisovatel.
Od té doby, co jsem začal psát
o Misery, jím už nejsem.
Jde moc dobře na odbyt.
A ještě se to zlepší.
První vydání knihy Miseryino dítě bylo
vůbec nejúspěšnější. Přes milion výtisků.
Marcio, prosím tě.
Misery Chastainová financuje studium
tvé dcery na univerzitě,
koupila ti dva domy
a permanentky na Knicks.
A jak se jí za to odvděčíš?
Klidně ji zabiješ!
Nikdy jsem nechtěl,
aby se stala celým mým životem.
Kdybych se jí nezbavil teď,
musel bych o ní možná psát navždy.
Odjíždím teď do Colorada,
abych tam dopsal svou novou knihu.
Jestli to vyjde, budu mít možná něco,
co bych chtěl mít na náhrobku.
Jsem vaše největší obdivovatelka.
Ničeho se nebojte.
Budete v pořádku.
Já se o vás postarám.
Jsem vaše největší obdivovatelka.
Kde...
Jsme kousek za Silver Creek.
Jak dlouho?
Už jste tady dva dny.
Budete v pořádku.
- Jmenuju se Annie Wilkesová.
- Má největší obdivovatelka.
Ano. To je pravda.
Taky jsem ošetřovatelka.
Vemte si tyhle prášky.
Tu máte.
- Co to je?
- Novril. Proti bolesti.
Děkuju.
Jak to, že nejsem v nemocnici?
Sněhová bouře byla příliš silná.
Nemohla jsem riskovat vás tam odvézt.
Zkoušela jsem zavolat,
ale telefon nefunguje.
Nesmíte se unavovat.
Musíte odpočívat.
Skoro jste umřel.
Pořádně otevřít.
Nohy vás asi pěkně bolí,
když se pohnete, co?
Ta bolest jednou přestane,
Paule, to vám slibuju.
- Budu zase chodit?
- Samozřejmě, že ano.
A paže se vám taky uzdraví.
Vykloubil jste si rameno.
Moc se mu sice nechtělo,
ale nakonec jsem ho vrátila na místo.
Nejvíc jsem pyšná na to,
jak jsem zvládla ty nohy.
Uvážím-li, co jsem měla v domě,
doktor by to sotva udělal líp.
Není to tak hrozné, jak to vypadá.
Máte komplikovanou zlomeninu
holenní kosti na obou nohách.
Lýtková kost v pravé noze
je taky zlomená.
Slyšela jsem, jak se kosti hýbou,
takže bude lepší, když zůstanete ležet.
A jakmile budou silnice sjízdné,
zavezu vás do nemocnice.
Zatím se budete pilně zotavovat
a já si považuji za velkou čest,
že budete u mě doma.
Tady je Marcia Sindellová,
volám z New Yorku.
Chci mluvit se šéfem policie
nebo šerifem v Silver Creek.
- Kterýho z nich chcete?
- Toho, který má právě čas.
Hm, myslím, že čas teď mají oba,
paní Sindellová. Jsem to já v jedné osobě.
A jsem taky náhodou prezidentem
Sdružení sociálních dávek pro policisty,
předsedou Penzijního fondu pochůzkářů,
a kdybyste chtěla dobrýho průvodce
k rybaření, kápla jste na toho pravýho.
Říkejte mi Buster. Jako každej.
Co pro vás můžu udělat?
Jsem literární agentka.
Připadám si jako blázen, že volám,
ale myslím, že jeden z mých klientů,
Paul Sheldon, má možná nějaké potíže.
Myslíte spisovatele Paula Sheldona?
- To je váš klient, jo?
- Ano, je.
Každýmu se ty knihy o Misery moc líbí.
Paul jezdí do hotelu Silver Creek
Lodge léta, aby tam dokončil svoje knihy.
Pokud vím,
tak tam je už šest tejdnů.
Právě že není. Teď jsem tam volala.
Říkali, že se odhlásil minulé úterý.
Není to trochu divné?
To nevím. On vám obvykle volá,
než se odhlásí z nějakýho hotelu?
Ne, samozřejmě, že ne.
Ale vůbec se neohlásil své dceři,
a když mu má vyjít nová kniha,
obvykle zůstává v kontaktu.
Takže když po něm není
vidu ani slechu...
Myslíte, že se ztratil, jo?
Lituji, že jsem vám zavolala.
Řekněte mi, že jsem hloupá.
Možná trochu přehnaně starostlivá.
Řeknu vám, co udělám.
Nikdo tady nic nehlásil,
ale zadám jeho jméno do systému.
Jestli se něco objeví,
hned vám zavolám.
To budu ráda. Mockrát děkuji.
Na slyšenou, paní Sindellová.
Někdo volal? Práce hned zrána.
Jo. Práce, práce, práce.
Virginie, kdy byla ta sněhová bouře?
Minulý úterý. Proč?
Jen tak.
Byl to asi zázrak,
že jste mě našla.
Ne, to vůbec nebyl zázrak.
- Vlastně jsem vás sledovala.
- Vy jste mě sledovala?
Nebylo žádné tajemství,
že jste se ubytoval v Silver Creek,
když jsem přece
vaše největší obdivovatelka.
Někdy v noci jsem si tam jen tak zajela,
seděla jsem venku
a dívala se na světlo ve vašem srubu.
Snažila jsem si představit, co se děje
v pokoji největšího spisovatele na světě.
- Řekněte to ještě jednou, neslyšel jsem.
- Teď se nehýbejte.
Tomuhle krku bych nechtěla ublížit.
Tehdy odpoledne jsem se vracela domů
a vy jste zrovna odjížděl z Lodge.
Divila jsem se, proč se jede literární
génius projet, když se blíží velká bouře.
Nevěděl jsem,
že se blíží velká bouře.
Máte štěstí, že jsem to věděla.
A já mám taky štěstí,
protože teď jste naživu
a můžete psát další knihy.
Paule, četla jsem všechno, co jste napsal.
Romány o Misery -
znám je všechny nazpaměť.
Všech osm. Tak se mi líbí.
- Hm, jste moc milá.
- A vy jste moc skvělý.
Jako miminko. Hotovo.
Děkuju.
Kdy si myslíte, že bude fungovat
telefon? Musím zavolat dceři,
a rád bych zavolal své agentce,
aby věděla, že ještě dýchám.
Už by to nemělo dlouho trvat.
Jakmile budou sjízdné silnice,
hned obnoví telefonní spojení.
Když mi dáte jejich čísla,
budu to pořád zkoušet.
Děkuju.
Mohla bych vás o něco požádat?
Všimla jsem si, že v aktovce
je nová kniha od Paula Sheldona.
Napadlo mě, že třeba...
- Chcete si ji přečíst?
- No, kdyby vám to nevadilo.
Mám železné pravidlo, kdo smí číst
moje dílo v tomhle raném stádiu.
Pouze můj vydavatel, moje agentka,
a ten, kdo mě zachrání
před zmrznutím v troskách vozu.
Ani nevíte, jakou jste mi tím
udělal obrovskou radost.
Páni, vaše bolest
přichází jako podle hodinek.
Přinesu vám Novril. Omlouvám se, že tu
klábosím a vy jste z toho celý bolavý.
Jak se ta vaše nová kniha jmenuje?
Název ještě nemám.
O čem je?
Nevím.
Vím, zní to bláznivě, ale tak dlouho
jsem nepsal o ničem jiném než o Misery.
Klidně si ji přečtěte. Pak mi můžete
říct, o čem si myslíte, že je.
Třeba vymyslíte nějaký název.
Jako kdybych to dokázala!
SILVER CREEK LODGE
Na odchodu pana Sheldona není
nic neobvyklého, Bustere.
- To se pozná podle toho šampaňského.
- Možná, že jo, Libby.
Víš, vždycky, když se chystá odjet,
objedná si láhev Dom Pérignon.
Pak zaplatí a je pryč.
Žádnej meziměstskej hovor
nebo balík z federální expresní pošty?
Vůbec nic mimořádnýho?
Myslím, že pan Sheldon
nemá rád nic mimořádného.
Když uvážíš, kdo to je a jak je slavný,
tak vůbec nemá nos nahoru.
Vždycky přijede z New Yorku, pokaždé
ve stejném autě, Mustang z roku 65.
Říká, že mu pomáhá myslet.
Pokaždé je dobrým hostem. Nikdy nedělá
hluk, nikdy není nikomu na obtíž.
- Opravdu doufám, že se mu nic nestalo.
- Já taky.
Vsadím se, že ten starý mustang
právě teď vjíždí do New Yorku.
Určitě máš pravdu. Díky, Libby.
Nemáš zač.
Vím, že jsem si přečetla teprve
40 stránek z vaší knihy, ale...
Ale co?
Nic.
O co jde?
No, je to směšné. Jak se můžu
opovážit kritizovat někoho jako jste vy?
To je v pořádku, já kritiku snesu.
No, je to skvěle napsané.
Všechno, co napíšete, je skvělé.
Zatím pěkně tvrdé.
Ta sprostá slova, Paule.
Tak, a řekla jsem to.
To ***ávání vám vadí?
Není v něm žádná vznešenost.
Jsou to kluci z chudinské čtvrti.
Jako já. Všichni tak mluví.
To není pravda! Co myslíte, že říkám,
když jedu zvířatům pro žrádlo do města?
"Wally, dej mi pytel toho pochcanýho
žrádla pro prasata a 5 kg pitomý pšenice!"
A v bance řeknu paní Bollingerové:
"Tady máte jeden hajzlovskej šek,
navalte mi ty zatracený prachy!"
Vidíte! Jen se podívejte!
Vidíte, co jsem kvůli vám udělala?
Paule, omlouvám se.
Hrozně se omlouvám.
Někdy se tak rozruším.
Můžete mi to odpustit?
To je v pořádku.
Miluju vás, Paule.
Vaši mysl. Vaši tvořivost.
To jsem měla na mysli.
DALŠÍCH 21 KM
No, tohle je fakt zábava.
Virginie, když sedíš v tomhle voze,
tak nejseš moje žena, ale můj zástupce.
Tvůj zástupce by byl mnohem radši
doma v duchnách s šerifem.
Zastav.
- Vidíš tu ulomenou větev?
- Mohlo se to zlomit pod váhou sněhu.
Jo. Mohla to bejt shnilá větev,
vítr, mohly to bejt různý věci.
Potřebuješ pomoct?
Ne, užívám si! Díky.
- Vážně si myslíš, že Sheldon je tam dole?
- Doufám, že ne. Jestli jo, tak je mrtvej.
Zajedeme do novin.
Doufám, že jsem vás nevzbudila.
Ne, to je v pořádku.
Podívejte, co mám. Měli to v obchodě,
Paule. Měli tam celou zásilku.
Hned, jak jsem to uviděla, dala jsem
peníze na pult - mám první výtisk.
- Takže silnice je sjízdná.
- Silnice do města ano, ale to je všechno.
Zavolala jsem do nemocnice
a mluvila jsem s hlavním ortopedem.
Řekla jsem mu,
kde jste a co se stalo.
Říkal, že pokud nedojde k infekci,
nehrozí vám žádné nebezpečí.
Jakmile bude sjízdná silnice
do nemocnice, pošlou pro vás sanitku.
Telefon funguje?
No, můj ještě ne, ale telefony ve městě
fungují. Volala jsem vaší agentce.
Paule, mrkla jsem na začátek.
To je překrásná první strana.
- Už jen to jméno Misery Chastainová.
- Moje dcera už jistě šílí.
- Je to jako návštěva nejdražší přítelkyně.
- Dnes jsme měli slavit její narozeniny.
Agentka jí vyřídí, že jste v pořádku,
ale budete muset počkat do zítřka,
než si s ní můžete promluvit sám.
Jaký vy jste básník.
Připravila jsem vám svoji specialitu,
smažená vajíčka á la Wilkesová.
A jsem na straně 75.
To asi znamená, že je to dobré.
Ne.
Ne, to není, je to...
Páni, nenapadá mě žádné slovo.
Urazilo by vás slovo "ohromné"?
S tím dokážu žít.
Ne. Není to jen ohromné, je to...
dokonalé.
Dokonalá, dokonalá věc.
Myslela jsem, že už je na čase,
abyste se vy dva seznámili.
Paule, seznamte se s mým nejmilejším
zvířetem na světě - mou sviní Misery.
Ano. Říkala jsem, že jsem vaše
největší obdivovatelka.
Jo, začínám vám věřit.
Tahle farma byla dost ponurá,
jen pár krav, slepic a já.
Ale co tady mám Misery, všechno se
změnilo. Pořád se kvůli ní usmívám.
Je to pěkné prase, opravdu.
Jsem teď na straně 300, Paule,
a je to víc než dokonalé. Je to božské.
Jak se jmenuje ten strop,
co namaloval ten Talián?
- Sixtinská kaple.
- Jo! Ta kaple a Miseryino dítě.
To jsou dvě jediná božská
díla na tomhle světě!
Když mě opustil manžel,
nebyla jsem na to připravená.
Nebyla to lehká doba.
Chvíli jsem myslela,
že se snad zblázním.
Jo, vím, jaké to asi je.
Nevím, jak vy, ale já jsem to přežila tak,
že jsem se ponořila do práce.
Ve dne, v noci.
Noční směny v nemocnici
bývají osamělé. Hodně jsem četla.
A tehdy jsem poprvé objevila Misery.
Dala mi tolik štěstí. Kvůli ní
jsem zapomněla na všechny problémy.
Vy s tím asi máte
taky trochu co dělat.
Jo.
Četla jsem je pořád dokola.
V téhle mi ještě zbývají dvě kapitoly
a až je dočtu, vrátím se zase na první
stránku a začnu to celé číst znovu.
Já...
- Hotovo?
- Jo.
Dobře.
Díky.
Nechci, abyste mě pochopil špatně.
V zásadě nejsem proti manželství,
ale muset by to být mimořádný chlap,
aby se mi znovu zachtělo jít k oltáři.
Jo, do takového svazku by
člověk neměl vstupovat lehkovážně.
Nejdůležitější je úcta.
Lidi už prostě nemají úctu
k instituci manželství.
Necítí potřebu opravdového závazku.
No, moc ráda bych zůstala a povídala si,
ale jsem už skoro na konci
a musím zjistit, jak to dopadne.
Vy...
Vy hnusný chlape.
Jak jste to mohl udělat?
Nemůže být mrtvá!
Misery Chastainová nemůže být mrtvá!
Annie, v roce 1871 ženy často
umíraly při porodu.
Důležitá je její duše.
Miseryina duše žije dál.
Nechci její duši! Chci ji!
A vy jste ji zavraždil!
Ne. Nezavraždil.
A kdo?
Nikdo. Zemřela, prostě nás opustila.
Opustila?
Ona nás jen tak neopustila!
To jste způsobil vy!
Vy jste to způsobil!
Vy jste to udělal!
Zavraždil jste moji Misery!
Myslela jsem,
že jste dobrý člověk, Paule.
Ale vy nejste dobrý,
jste jen další prolhaný hnusný chlap.
A myslím, že vás teď
nějakou dobu nechám o samotě.
A ať vás ani nenapadne,
že si pro vás někdo přijede.
Ani lékaři, ani vaše agentka, ani rodina,
protože já jsem nikomu nevolala.
Nikdo neví, že jste tady.
A raději doufejte,
že se mi nic nestane.
Protože jestli zemřu, zemřete i vy.
Ne, paní Sindellová,
nemá smysl sem teď jezdit.
Děláme, co můžeme.
Ano, úzce spolupracujeme
se státní policií a informovali jsme FBI.
Dobře. Dobře. Jakmile se
něco dozvíme, dáme vám vědět.
Vůbec neobtěžujete. Zavolejte kdykoliv.
Sbohem, paní Sindellová.
Dobře. Vážně si toho cením. Děkuju.
Podle výpisu kreditních plateb už Sheldon
po odjezdu ze Silver Creek nic neplatil.
A na ten článek se taky nikdo neozval.
Chudinko malá.
Copak to děláte na podlaze?
Všechno je to moje vina.
Kdybych měla pořádnou nemocniční
postel, tohle by se nikdy nestalo.
Teď vám pomůžu zase nahoru.
Vím, že to bolí,
ale potrvá to jen pár vteřin.
Hopla!
- Počkejte, prosím.
- Vy jste takový ufňukánek.
A je to. Už je vám dobře?
- Výborně.
- Vy jste takový vtipálek.
Mám pro vás velké překvapení.
Ale nejdřív musím něco udělat.
Mohl bych dostat něco malého k jídlu,
když budu čekat na to překvapení?
Dám vám všechno, co chcete,
ale nejdřív mě musíte vyslechnout.
Někdy se mi trochu
pletou myšlenky, to vím.
Proto si nemůžu vzpomenout, na co se
mě ptali na lavici svědků v Denveru.
Ale tentokrát jsou moje myšlenky jasné.
Ptala jsem se na vás Boha,
a Bůh řekl: "Dal jsem ti ho,
abys mu ukázala cestu."
- Ukázala mi cestu?
- Ano.
BEZ NÁZVU, NAPSAL PAUL SHELDON
Když jsem se zmínil o jídlu, měl jsem
spíš na mysli něco jako sýr a suchary.
Paule, teď není čas na žertování.
Musíte svět zbavit téhle špíny.
Vy chcete, abych spálil svou knihu?
Vím, že to pro vás asi bude těžké,
ale bude to tak nejlepší.
Vůbec to není těžké.
Moje agentka udělala tucty kopií.
V New Yorku bude aukce.
V každém vydavatelství v New Yorku
si to teď čtou.
Když chcete, abych spálil svou knihu,
dobře. Ale svět tím ničeho nezbavíte.
Tak škrtněte tou zápalkou, Paule.
O nic nejde.
Jak jste sám řekl. Udělejte to.
Vím, že je to jediná kopie. Když jste psal
první knihu, žádnou kopii jste neudělal,
protože jste myslel,
že ji nikdo nebude brát vážně.
Teď nikdy kopie neděláte,
protože jste pověrčivý.
Proto se vždycky
vracíte do Silver Creek.
Vyprávěl jste to před 11 lety
v televizi Mervovi Griffinovi.
Něco vám řeknu. Nikdy to nemusí
nikdo vydat. Nikdo si to nikdy nepřečte.
Nechám si ji jen pro sebe.
Nikdo nebude ani vědět, že existuje.
Pokud bude existovat,
vaše mysl se nikdy neosvobodí.
Myslím, že byste to měl zapálit, Paule.
Copak nechápete, že to tak chce Bůh?
Jste tak skvělý, že jsem myslela,
že to určitě pochopíte.
Na téhle zemi jsme proto,
Paule, abychom pomáhali lidem.
Tak, jako se já snažím pomoct vám.
Prosím. Pomozte mi, abych vám pomohla.
Děláte správnou věc.
Můj ty Bože!
Proboha!
Bože! Pane na nebesích!
Pane na nebesích!
To je ale svinčík, co?
Pod náma je dům Steadmanovejch.
A přímo před náma je Wilkesova farma.
To není mustang z roku 65.
Dál už nic není.
Vrátíme se obloukem zpátky.
Opravdu si myslím, že zimy jsou
každým rokem kratší a kratší.
Říká se, že to má co dělat
s ozónovou vrstvou. Co si myslíte vy?
Nevím.
Jo, no, je to teorie.
Tady máte Novril.
Ajsme znovu tady. Musíte nám
připomenout, koho si diváci vybrali.
Vybrali si Kevina.
Blahopřejeme, Kevine Andrewsi!
- Nazdar, Kevine.
- Dobrý den, Chucku.
Udělejte si pěkně pohodlí a Sheree
nám bude vyprávět o té schůzce.
Tak zaprvé, vybrala jsem
hrozně nóbl restauraci.
Byla tak nóbl,
a on tam přijde bez vázanky.
Vidíte, že je to hezké, co?
Ohromné. Vždycky jsem chtěl zajít
na druhou stranu pokoje.
A podívejte, co pro vás mám.
Elektrický holicí strojek,
takže teď se můžete holit sám.
Vědět, že tohle je to překvapení,
tak bych spálil všechny knihy.
Nedělejte si legraci!
Tohle je váš velký den, Paule. Pěkně
seďte a já vám všechno nachystám.
- Co mi nachystáte?
- To je to velké překvapení.
Vaše nová pracovna.
Spisovatelé koneckonců potřebují místo,
kde mohou pracovat.
Pracovat? Myslíte psát?
Co si asi tak myslíte, že napíšu?
Paule, já si to nemyslím. Já to vím.
Teď když jste se zbavil toho rukopisu,
můžete se vrá*** k tomu,
v čem jste tak skvělý.
Napíšete nový román,
svou vůbec nejlepší knihu.
Misery se vrací.
Misery se vrací?
Vím, že jste to nemyslel vážně, když jste
ji zabil, a teď to můžete napravit.
Bude to kniha na mou počest, za to, že
jsem vám zachránila život a uzdravila vás.
Paule, celý svět mi bude závidět!
Očekáváte, že ze sebe
jen tak něco vypotím, co?
Neočekávám nic menšího
než mistrovské dílo.
Doufám, že chápete, že tohle není
obvyklý způsob, jakým se píšou knihy.
Chci říct, že někdo by to dokonce mohl
považovat za poněkud zvláštní situaci.
Mám plnou důvěru ve váš skvělý výkon.
Navíc vás bude inspirovat ten výhled.
Jen se toho ***ýchejte.
Hned se vrátím.
***é vás asi
moc neobtěžují, co?
Nebojte se, budete v naprosté samotě,
abyste se mohl soustředit na práci.
Skvělé.
Koupila jsem vám tenhle drahý papír,
tuhle starou mašinu jsem dostala
za babku, protože tam chybí písmeno N.
Řekla jsem prodavačce, že N je
ve jméně mého oblíbeného spisovatele.
A je dvakrát ve jméně
mé oblíbené ošetřovatelky, A-nn-ie.
Blázínku! Udělala jsem dobře?
Výborně.
Jen taková maličkost.
Na tomhle papíře nemůžu psát. Vidíte,
je to Corrasable Bond. Rozmazává se.
A tak mě napadlo,
jestli byste se nevrátila do města
a nepřivezla mi balík bílého
dlouhozrnného papíru.
Ale můj papír byl nejdražší,
tak nechápu, jak se může rozmazávat.
Pojďte sem, já vám to ukážu.
ROZMAZAT
Opravdu se rozmazává.
To je fascinující.
Myslel jsem, že vás to bude zajímat.
Rád bych, abyste věděla
úplně všechno, Annie.
Nejen o hotové knize,
ale i o tom, jak se píše.
Děkuji vám, že jste na mně myslel.
Budete chtít ve městě ještě něco?
Nějaký další veledůležitý
požadavek, který musím uspokojit?
Nechtěl byste maličký magnetofon?
A co třeba pár ručně dělaných
přezůvek na psaní?
Ne, jen ten papír.
Určitě? Protože jestli chcete,
přivezu vám zpátky celý obchod.
Annie, co se děje?
Já vám řeknu, co se děje!
Běhám kvůli vám jako blázen!
Dělám všechno pro to, abyste byl šťastný!
Krmím vás, umývám, oblékám,
a jakých díků se mi dostane?
"Koupila jste špatný papír, Annie.
Na tomhle psát nemůžu, Annie!"
Přivezu vám ten papír, ale raději mi
ukažte trochu větší vděk, milý pane!
Krucinál.
No tak, o tomhle jsi psal,
teď to udělej.
Víš co? Opravdu to funguje.
To je překvapení.
Ty šílená mrcho.
PAMÁTNÍK
S PŘÁTELSKÝM POZDRAVEM,
PAUL SHELDON
Paule, mám ten papír.
Doufám, že je ho dost.
Tři balíky dlouhozrnného bílého papíru.
Přesně ten typ, který jste chtěl.
Pot se z vás jen lije.
V obličeji jste celý rudý.
Co jste dělal?
Víte zatraceně dobře, co jsem dělal.
Seděl jsem tady a trpěl.
Potřebuju svoje prášky.
Chudinko. Uložím vás zpátky
do postele a zajdu pro ně.
Chci ty prášky teď hned!
- Potrvá to je vteřinu.
- Ne!
Chci, aby ta bolest zmizela, Annie.
Prosím, pomozte mi, ať zmizí.
Prosím.
Puká mi srdce, když vás takhle vidím.
Po cestě jsem hodně přemýšlela.
Tady máte.
A vím zcela jistě, že hlavní příčinou,
proč jsem nikdy nebyla oblíbenější,
je moje výbušná povaha.
Musíte se na mě hrozně zlobit.
S pravdou ven.
No... Kdo jednou za čas
trochu nevybuchne?
Můj génius si musí odpočinout,
než začne psát.
Nožky nahoru.
A je to.
Kdyby vás náhodou něco napadlo.
No, radši bych toho moc nečekal.
Nebuďte hloupý! Budete skvělý.
Myslete na mě jako na svoji inspiraci.
Věřím ve vás, miláčku.
Chytejte.
Miláčku.
Nyní musíme předpokládat,
že Paul Sheldon je mrtev.
Víme, že se mu nějak podařilo
vylézt ven z vozu,
ale v blízkosti místa nehody
jsme jeho tělo nenašli.
Rovněž víme, že kdyby ho někdo našel,
odvezl by ho do oblastní nemocnice.
Nepochybně je pohřben
tam někde pod sněhem.
Najdeme ho po první oblevě.
Pokud se už k němu nedostala
divá zvěř, což nemůžeme vyloučit.
To bylo prohlášení Shermana Douglase,
policejního náčelníka v Coloradu.
Ty nevěříš, že je mrtvej, co?
No, možná, že je,
ale ne tak, jak říkají.
Z toho auta nikdy sám nevylezl.
Vidíš tady ty zuby na dveřích.
Někdo ho vytáhl.
KURVAKURVAKURVAKURVAKURVAKURVA
Promiňte, Paule. To je všecko špatně.
- Cože?
- Musíte to celé předělat.
To vás není hodno. Celé to vyhoďte.
Kromě toho, že jste toho hrobaře
pojmenoval po mně - to můžete nechat.
Opravdu si cením vaší kritiky,
ale možná je trošičku ukvapená.
Paule, co jste napsal, není fér.
- Není fér?
- Přesně tak.
Když jsem vyrůstala v Bakersfieldu,
ze všechno nejradši
jsem v sobotu chodila
na hrané filmy na pokračování.
- Trháky.
- To vím taky, milý pane!
Taky se jim říká seriály.
Nejsem tak hloupá!
Nejvíc se mi líbil Rocket Man,
jednou dávali díl s autem bez brzd.
Zlosyni ho posadili do auta na horské
silnici, zmlátili ho do bezvědomí,
vytrhli brzdy
a pustili auto dolů, aby se zabil.
A on se probral a křičel, že chce ven,
ale auto sjelo z útesu dřív, než mohl
uniknout, zřítilo se dolů a shořelo.
Mě to tak rozrušilo!
A příští týden jsem byla v první řadě.
Film začíná tam,
kde minulý týden skončil,
a Rocket Man se snaží dostat ven,
a už je tu útes,
a těsně před tím, než auto sjelo z útesu,
vyskočil ven a všechny děti jásaly!
Ale já jsem nejásala.
Hned jsem vstala a začala jsem křičet:
"Takhle se to přece minulý týden nestalo!
To vám všem vypadla paměť?
Podvedli nás! To není fér! Přece
z toho zatraceného auta nevyskočil!"
Vždycky takhle podváděli
v těch... seriá***.
Ale vy to dělat nebudete.
Ne s mojí Misery.
Lan opravdu jel pro dr. Clearyho na konci
poslední knihy, ale jeho kůň upadl
a lan si zlomil rameno a žebra
a k doktorovi se nikdy nedostal,
Takže nemohlo dojít k experimentální
transfúzi krve, která by ji zachránila.
Na konci knihy pohřbili Misery do země,
Paule, takže tady budete muset začít.
Je to fér? Mám pokračovat?
Pokračujte!
Ach, Paule! Když si lan uvědomil,
že důvodem, proč pohřbili Misery zaživa,
bylo to, že ji včelí žihadlo
přivedlo do komatu!
A hrobař Wilkes
si vzpomněl, že před 30 lety
se totéž přihodilo
i lady Evelyn-Hydeové!
A když pak dr. Cleary vyvodil, že Misery
musí být její dávno ztracená dcera,
protože smrtící včelí bodnutí se vyskytuje
tak zřídka, srdce mi poskočilo!
Od první knihy jsem věděla,
že Misery musí být šlechtického původu
- a měla jsem pravdu!
- Jo.
Paule, mohu si přečíst každou kapitolu,
jakmile ji dopíšete? Dopíšu tam ta N.
Bude stejná jako dřív,
když ji lan vykopal, nebo ztratí paměť?
Na to si musíte počkat.
Bude ho pořád ještě milovat
tou zvláštní, dokonalou láskou?
- Na to si musíte počkat.
- Ani mi nic nenaznačíte?
Misery žije, Misery žije!
To je tak romantické!
Celý tenhle dům bude naplněný
romantickou atmosférou!
Pustím vám svoje desky s Liberacem!
Líbí se vám Liberace, ne?
Vždycky, když hrál v Radio City,
kdo myslíte, že seděl v první řadě?
Budu ty desky přehrávat celý den,
aby vás inspirovaly. Mám ho hrozně ráda.
Povečeříte dnes večer se mnou?
Na oslavu Miseryina návratu.
Bez vás bych to nedokázal.
Bylo by mi ctí.
Ne, není tady.
Nevím, kde je. Už mi nic neříká.
Asi má někde s někým poměr.
Počkejte. Teď zrovna přichází.
To je Jim Taylor. Chce vědět,
s kým máš ten poměr.
Ahoj, Jime. Co se děje?
Jime, o tomhle jsme už mluvili.
Když máš před obchodem lavice,
lidi si na ně budou chtít sednout.
Já ho taky nemám v lásce, ale nepojedu
tam, abych mu řekl, že má jít pryč.
Pozdravuj ode mě Denisu. Nazdar.
No, ať je to kdokoliv,
určitě ráda hodně čte.
Virginie, lichotí mi, že si myslíš,
že mám tolik energie.
Napadlo mě, že když nemůžu najít
Paula Sheldona,
zjistím aspoň, o čem psal.
Co myslíš, že najdeš? Příběh o chlápkovi,
který ho ve vánici srazil s vozem z útesu?
Víš, to je přesně ten typ sarkasmu, kterej
je pravým kořením našeho manželství.
- Doufám, že vám to bude ***.
- Vypadá to báječně.
Tak jako vy.
Tak dobrou sekanou jsem ještě nejedl.
Jak ji děláte?
Moje tajemství je použít pouze
čerstvá rajčata, nikdy ne z plechovky.
A abych tomu dodala tu zvláštní chuť,
přimíchám tam mleté maso z konzervy.
V restauraci v New Yorku
by to tak určitě nechutnalo.
- Teď si připijeme.
- Připijeme?
Ano. Na Misery.
Naliju vám trochu vína.
Na Misery.
Počkejte. Ať je to se vším všudy.
Máte nějaké svíčky?
Nevím. Myslím, že ano.
Půjdu se podívat.
Studovala jste někdy výzdobu,
nebo na to prostě máte vkus?
Ach, vy jeden!
Jen jsem se za ta léta něco naučila.
Hm, ukazuje to vaši osobnost.
- Opravdu si to myslíte?
- Určitě.
Jestli nemůžete žádné najít, tak nevadí.
Jen jsem myslel, že by to bylo hezké.
Děláte si legraci? Kdyby mi někdo
někdy řekl, že budu večeřet
s Paulem Sheldonem za svitu svíček
ve svém vlastním domě,
určitě bych si myslela,
že si ze mě pěkně utahuje!
Bude to stačit?
Je to dokonalé.
Na Misery a na Annie Wilkesovou,
která ji přivedla zpět k životu.
Vždy, když na to pomyslím,
mi naskočí husí kůže!
Můj Bože, co jsem to udělala?
Moc se omlouvám, Paule!
Zkazila jsem váš nádherný přípitek!
Odpustíte mi to někdy?
Naliju vám novou sklenici.
Nemůžeme předstírat,
že k tomu nikdy nedošlo?
Na Misery.
Na Misery.
5. KAPITOLA
12. KAPITOLA
Paule, tohle je definitivně ta nejlepší
kniha o Misery, co jste kdy napsal.
19. KAPITOLA
28. KAPITOLA
35. KAPITOLA
Tady máte prášky.
Annie, co se děje?
To ten déšť.
Někdy z něho mám depresi.
Když jste sem tehdy přišel, milovala jsem
z Paula Sheldona pouze spisovatele.
Ale teď z něho miluju i ten zbytek.
Vím, že vy mě nemilujete.
Neříkejte, že ano.
Jste nádherný, skvělý,
známý světák.
A já nevypadám zrovna
jako filmová hvězda.
Nikdy nepoznáte strach
ze ztráty někoho, jako jste vy,
když jste někdo, jako jsem já.
Proč byste mě měla ztratit?
Kniha je skoro hotová.
Nohy se vám hojí.
Za chvíli budete chtít odjet.
Proč bych chtěl odjíždět? Líbí se mi tu.
To je od vás moc milé, ale vsadím se,
že to není tak docela pravda.
Mám tuhle pistoli.
Někdy mě napadá, že ji použiju.
Radši už půjdu.
Možná, že do ní dám náboje.
"Existuje vyšší spravedlnost
než lidská. On mě bude soudit."
Cože?
Vlečou Misery k soudu.
To je hezký.
Existuje vyšší spravedlnost než lidská.
On mě bude soudit.
KDE JE PAUL SHELDON? PAUL
SHELDON POVAŽOVÁN ZA MRTVĚHO
SPISOVATELůV VÚZ NALEZEN
POD SNĚHEM
PAMÁTNÍK
SMRT MÍSTNÍHO BANKĚŘE
CARL WILKES SE ZABIL PÁDEM
NEJLEPŠÍ STUDENTKA ZDRAVOTNÍ
ŠKOLY SE PŘI PÁDU ZABILA
ANNE M. WILKESOVÁ SKLÍZÍ
VYZNAMENÁNÍ NA ZDRAVOTNÍ ŠKOLE
ANNE WILKESOVÁ VEDOUCÍ
JEDNOTKY INTENZIVNÍ PĚČE
WILKESOVÁ JMENOVÁNA VRCHNÍ
PORODNÍ ASISTENTKOU OKRESU
MALÁ LUCIE UMÍRÁ V NEMOCNICI
PO PĚTI TÝDENNÍM BOJI O ŽIVOT
SMRT DRUHĚHO NOVOROZENCE
V NEMOCNICI OKRESU ELRIDGE
VÝSLECH SESTRY V SOUVISLOSTI
S ÚMRTÍM NOVOROZENCÚ
SMRT SE ZNOVU VRACÍ
NA NOVOROZENECKĚ ODDĚLENÍ
PORODNÍ ASISTENTKA ZA MŘÍŽEMI
Na shledanou ráno.
Vím, že jste byl venku.
Byl jste venku ze svého pokoje.
Ne, nebyl.
Paule, můj keramický tučňáček
ve studovně vždycky stojí čelem k jihu.
Nevím, o čem to mluvíte.
Keramický tučňáček?
Hledáte tohle?
Vím, že jste byl venku dvakrát, Paule.
Nejdřív jsem nevěděla, jak jste to
dokázal, ale včera jsem našla váš klíč.
Vím, že jsem nechala
knihu s výstřižky na stole.
Dovedu si představit,
co si o mně asi myslíte.
Ale víte, Paule, to nevadí.
Včera v noci mi to bylo najednou jasné.
Teď vím, že jen potřebujete víc času.
Nakonec se smíříte s tím,
že jste tady.
Paule, víte, jak to zpočátku chodilo
v diamantových dolech v Kimberley?
Víte, co dělali místním dělníkům,
kteří kradli diamanty?
Nebojte se. Nezabíjeli je.
To by bylo jako poslat mercedes do šrotu
jen proto, že má zlomenou pružinu.
Ne, museli zajistit,
že budou moci dál pracovat,
ale taky museli zajistit,
že už nikdy neutečou.
Říkali té operaci "ochromení".
Ať už máte v úmyslu udělat
cokoliv, nedělejte to, prosím vás.
- Annie, proboha...
- Pššt, miláčku. Věř mi.
Proboha!
- Bude to tak nejlepší.
- Annie, prosím vás!
Skoro hotovo. Jen ještě jedna.
Bože, já tě miluju.
Ty náfuko!
- Zapni to!
- Ty pitomečku!
- Nech to bejt, jo?
- Ten tón se mi líbí!
Kolikrát ti to mám říkat?
Mám v tom systém! Kde to sakra je?
- Co?
- Tamto!
- Tady je to. Tam, kde to má bejt.
- Co to je?
Nejsem si jistej. Možná, že nic.
- No, jsem ráda, žes to našel.
- Zase to koření.
SMRT OPĚT ZAVÍTALA
NA ODDĚLENÍ NOVOROZENCÚ
PORODNÍ ASISTENTKA ZA MŘÍŽEMI
DRAČICE TVRDÍ, ŽE JE NEVINNÁ
WILKESOVÁ ŘEKLA REPORTĚRÚM
NA SCHODECH DO BUDOVY SOUDU:
"EXISTUJE VYŠŠÍ SPRAVEDLNOST
NEŽ LIDSKÁ,
ON MĚ BUDE SOUDIT."
"EXISTUJE VYŠŠÍ SPRAVEDLNOST
NEŽ LIDSKÁ.
ON MĚ BUDE SOUDIT."
No tak, Misie.
Ahoj, cvalíku.
Takový vtipálek! Pojď, Misery.
SMÍŠENĚ ZBOŽÍ
- Ahoj, Pete.
- Bustere.
- Odpověz mi na pár otázek.
- Jestli budu moct.
Máš nějaký nový knihy
od Paula Sheldona?
No, měli jsme jich celou zásilku.
Za tři dny jsem je všechny prodal.
Nevíš náhodou, jestli si paní
Wilkesová taky nějakou koupila?
Děláš si legraci? Pokaždý,
když ten chlápek napíše novou knihu,
donutí mě, abych jí schoval první výtisk.
Nekupovala v poslední době
něco divnýho?
Paní Wilkesová? Pořád to stejný.
Jedině, že bys považoval papír za divnej.
- Noviny?
- Ne. Papír na psaní.
Na psaní. Na tom není nic divnýho.
- Paní Wilkesová něco udělala?
- Vůbec nic.
Myslím, že vás nikdy nepochopím.
Vařím vám jídlo,
starám se o vás prakticky 24 hodin denně,
a vy se mnou pořád bojujete.
Kdy si konečně začneme důvěřovat?
Promiňte, nechtěl jsem vás vylekat,
ale nedala jste mi šanci, abych zaklepal.
No víte, nejsem moc zvyklá
na návštěvníky. Co pro vás můžu udělat?
Jen mě napadlo, nevíte náhodou
něco o Paulovi Sheldonovi?
Co chcete vědět?
No, cokoliv mi můžete říct,
by mi asi pomohlo.
Narodil se ve Worcesteru,
Massachusetts, před 45 lety,
jediné dítě Franklina
a Heleny Sheldonové, průměrný student...
To není zrovna ten druh
informací, co hledám.
Víte, nějakou dobu
už je pohřešovanej...
Já vím. Je to tak smutné.
Jsem jeho velká obdivovatelka.
Mám všechny jeho knihy.
Každou větu, co kdy napsal.
Jsem tak pyšná
na svou sbírku Paula Sheldona.
Já tady klábosím a úplně jsem
zapomněla na dobré vychování.
Ani jsem vás nepozvala dál. Prosím.
Děkuju.
Určitě víte o té hrozné nehodě.
- Můžu se tu trošku porozhlídnout?
- Samozřejmě.
Ta nehoda mě taky skoro zabila. Když
jsem se to doslechla, pomodlila jsem se.
Na kolenou jsem prosila,
ať to není pravda.
Budete se smát tomu, co teď řeknu,
ale jen se smějte, mně to nevadí.
Když jsem se modlila,
Bůh mi řekl, ať se připravím.
- Připravíte na co?
- Abych byla jeho nástupcem.
Tolika lidem rozdal
takovou radost,
a na téhle planetě teď
radosti moc není,
jestli jste si nevšiml.
Bůh mi řekl,
že jako jeho největší obdivovatelka
si mám vymyslet nové příběhy,
jako bych byla Paul Sheldon.
Tak jsem zajela do města,
koupila si psací stroj a papír na psaní,
stejný typ, co užíval Paul Sheldon.
A přeměnila jsem hostinský pokoj
na pracovnu. Chcete se na ni podívat?
- Jistě.
- Je to hned tady.
Vím, jak psal. Jaký typ slov používal,
nádherné příběhy, co vyprávěl.
Poslední čtyři týdny jsem zkoušela
psát jako Paul Sheldon,
ale nedokážu to.
Zkouším to znovu a znovu, znám všechna
slova, ale není to prostě ono.
No, třeba to chvíli trvá,
než to člověk zvládne.
Mohla bych vám dát pár set stránek a vy
mi pak řeknete, co si o tom myslíte.
Jako kritik bych nestál za nic.
No, jen mě to tak napadlo.
Ještě si pomyslíte, že jsem tu nikdy
neměla hosty! Nechcete šálek kakaa?
- Ne, ani ne...
- Vůbec mě to neobtěžuje.
Mám ho už uvařené.
Musíte se asi cí*** dost osaměle,
žít tady za městem tak sama.
No, pokud člověk není rád
sám sobě společníkem,
pak se jako společník nehodí pro nikoho.
Jo, na tom něco bude.
Tu máte.
Hm, děkuju, paní Wilkesová,
ale už vás nechci dál obtěžovat.
Radši už půjdu.
Ale ani jste to kakao neochutnal.
Určitě je skvělý, ale já už se
opravdu musím vrá***.
Kdyby vám to nevadilo, třeba bych
vás zase mohl někdy navštívit.
Měla bych velkou radost.
Teď, když už sem trefíte.
Paní Wilkesová?
Paní Wilkesová, jste v pořádku?
Tady!
Tady! Jsem tady dole!
Jsem tady dole!
Pane Sheldone?
Neberte si to tak, Paule.
Dřív nebo později by k tomu
stejně došlo. Je to znamení.
Už nějakou dobu vím, že jsem
byla vybrána, abych vás zachránila.
Vy a já patříme navždy k sobě.
Ale teď náš čas na tomto světě vypršel.
Ale nebojte se, Paule.
Připravila jsem se na to, co musím udělat.
Do pistole jsem dala dva náboje,
jeden pro vás a jeden pro mě.
Bude to tak krásné, miláčku.
ZAPALOVAČ NA DŘEV. UHLÍ
Ničeho se neboj.
Miluju tě.
Já tě taky miluju.
A máš pravdu.
My dva patříme k sobě.
A vím, že musíme zemřít.
Ale tak, aby Misery mohla žít.
Je v naší moci dát
Misery věčný život.
Musíme dokončit tu knihu.
Ale teď je čas.
Brzy přijdou jiní.
Je už skoro hotová.
Do rozbřesku
vrátíme Misery
světu zpátky.
Udělám ti něco k jídlu.
PO TŘI D Y A TŘI OCI
MISERY PLAKALA
Paule, já umírám! Skončí
s lanem nebo s Windthornem?
Už brzy se to dozvíš.
Právě jsem začal poslední kapitolu.
Víš, že když skončím,
chtěl bych, aby bylo všechno dokonalé.
Budu potřebovat tři věci.
Jaké věci?
Chceš říct, že to nevíš?
Jen žertuji, blázínku.
Potřebuješ cigaretu, protože jsi
kouřil, ale nechal jsi toho,
kromě chvíle, kdy dokončíš knihu,
a to si dáš jen jednu.
A zápalku, abys sis zapálil,
a sklenku šampaňského, Dom Perig-non.
Dom Perig-non, je to tak.
MISERY EMOHLA DÝCHAT, KDYŽ SE
IA A WI DTHOR E POSTAVILI
Ano, Paule?
Jsem téměř u konce.
Ach, Paule, to je tak romantické!
Lan a Windthorne v souboji
o právo na Miseryinu ruku.
Vyhraje lan? Neříkej mi to.
Je to Windthorne, že?
Za chvíli se všechno dozvíš.
Přines šampaňské.
Zvládla jsem to dobře?
Zvládlas to perfektně.
Kromě jedné věci.
Tentokrát budeme
potřebovat dvě sklenice.
Vzpomínáš si, jak celá ta léta nikdo
nevěděl, kdo je skutečným otcem Misery?
Nebo jestli se ještě kdy setkají?
Všechno je to tady.
Vezme si nakonec lana,
nebo to bude Windthorne?
Všechno je to tady.
Paule, to nesmíš!
Proč ne? Naučil jsem se to od tebe.
Ne, ne! Ne Misery! Ne moje Misery!
Ne! Ne moje Misery!
Zabiju tě, ty prolhanej hajzle!
Tu máš, chceš to? Sněz to!
Udav se tím, ty šílená, hnusná mrcho!
O 18 MĚSÍCÚ POZDĚJI
Tady to je. Úplně první výtisk.
Doneslo se mi, že kritiky
v Timesech budou jako zamilovaný dopis.
To bude poprvé.
A kontakty v Time a Newsweek
říkají, že oba časopisy šílejí.
A nesměj se, ale myslím,
že máš šanci získat pár cen.
Skvělé.
Myslela jsem, že budeš ***šený.
Konečně tě berou vážně.
Jsem moc rád, že se to kritikům líbí,
a doufám, že lidem se to bude líbit taky.
Ale napsal jsem to pro sebe.
Nemysli si, že jsem se
úplně zbláznil, ale...
Určitým způsobem mi Annie Wilkesová,
celý ten zážitek,
pomohly.
Paule, když už jsi o ní začal,
musím se tě na něco zeptat,
jinak mě vypráskají ze svazu agentů.
Co bys řekl tomu, napsat o tom,
co se stalo, dokumentární knihu?
Ne, kdybych tě neznal líp,
myslel bych, že chceš,
abych popsal nejhorší hrůzu svého života
kvůli pár dolarům.
Myslela jsem, že ses z toho už dostal.
Nevím, jestli se člověk může
z něčeho takového někdy úplně dostat.
Je to zvláštní.
I když vím, že je mrtvá,
občas na ni myslím.
Promiňte. Nechci vás obtěžovat,
ale nejste Paul Sheldon?
Ano.
Jen vám chci říct,
že jsem vaše největší obdivovatelka.
To je od vás moc milé.
Titulky Visiontext: Romana Moares
CS