Tip:
Highlight text to annotate it
X
Jen čas nás může naučit, co je
pravda a co jen legenda.
Některé pravdy nepřežijí věky.
Ale legenda o modrookém
dítěti přetrvá navždy.
A bude se vyprávět na všech
stranách Velkých bílých hor.
My, Jagalové, jsme byli lovci
nejsilnějších zvířat. Manaků.
Ale náš svět se ale začínal měnit.
Manaci do údolí přicházeli
stále později a později.
Někdy dokonce nepřišli vůbec.
Lovci zneklidněli,
a lidé hladověli.
Jediná z nás, Stará matka.
Poslední svého druhu. Jen ona
mohla promluvit s duchy země.
Požádat o moudrost otců
k ochraně našeho lidu.
Žádala je mnohokrát.
Až nám jednoho večera seslali znamení
Znamení začátku konce.
Našli jsme jí v horách.
Svírala tělo mrtvé ženy.
Seslali nám ji otcové.
Přišla, aby nás varovala
před čtyřnohými démony,
kteří zničí náš svět
Do údolí přijdou,
až vyrazíme na poslední lov.
Nestrachujte se.
Z toho lovu povstane válečník,
který ji pojme za ženu.
Povedou nás k novému životu,
v němž Jagalové už nebudou hladovět.
Stará matka tehdy tvář
toho bojovníka nespatřila.
Věděla ale, že modrooká dívka...
je požehnáním, které
musí ochraňovat.
Pro náš lid to byla Evolet.
Příslib života.
Ale pro chlapce jménem D'Leh
znamenala ale mnohem více.
Jen jeden z Jagalů proroctví
Staré matky nevěřil.
Byl to chlapcův otec.
Ten, který nosil Bílý oštěp,
a měl právo zahajovat lov.
Tvého syna budu
opatrovat jako vlastního.
Věřím ti. Slib mi, že nikomu
neprozradíš, proč jsem odešel.
Nemůžeme čekat až na poslední lov.
- Ještě jednou!
- Trefa!
Ka'Rene?
Ka'Rene...
Ne. S tebou ne.
Tvůj otec nás opustil.
Běž pryč.
- Bojuj!
- Ka'Rene, musíš vyhrát!
Nech ho! Ka'Rene!
Řekl jsem, ať ho necháš!
- D'Leh...
- Je to syn zbabělce.
To už nikdy neříkej.
Nikdo z vás!
Jsi sám.
Jako já.
Co se stalo s tvým lidem.
Zabili je...
čtyřnozí démoni.
Nikdy nebudeš sama, Evolet.
Vidíš to světlo? Támhle?
Neputuje po obloze jako ostatní.
Zůstává jako ty v mém srdci.
Nikdy nepohasne.
- Nikdy nepohasne?
- Ne. Nikdy.
Evolet, pojď sem. Když chceš
někam jít, musíš mi to říct.
Po dlouhý čas Evolet a D'Leh
hleděli jeden na druhého.
a jejich láska sílila.
překlad Marty
10000 PŘ. N. L.
Konečně, po mnoha letech,
přišel den posledního lovu.
Jak dlouho musíme hlídat, D'Lehu?
Dokud se neobjeví Manakové.
- A kdy to bude?
- Nevím.
- Kdy už ze mě bude lovec, D'Lehu?
- Až se přestaneš tolik ptát.
Starou matku dnes navštívil
Velký lovec Tic'Tic.
Stará matka si myslí, že
se proroctví brzy naplní.
Řekla mu, aby Manaky
tentokrát nezabíjel.
Myslí si, že Bílý oštěp
a Evolet získá Ka'Ren.
Podívej, co jsem
pro tebe našla, Baku.
Víš, jak dobrý lovec je Ka'Ren.
Musíme utéct.
Společně překročíme Velké hory.
Opustit kmen?
Jako můj otec?
To nemohu udělat.
Čekal jsem na toto mnoho měsíců.
Abychom mohli být spolu,
musím zabít Manaka.
Už jsou tady!
Jsou tady! Podívejte!
Podívejte, kolik jich je!
Dnes Manakovo srdce neprobodnu já.
Udělá to jeden z vás.
Jeden z vás získá Bílý oštěp.
Ať si otcové Jagalů a duch mocného
Manaka, zvolí toho nejlepšího.
- Budeš vrhat jako první, Ka'Rene.
- Manak je tvůj.
Ty budeš náš vůdce.
Co si myslíš ty, D'Lehu?
Já chci získat Evolet.
Budeme lovit společně!
Jako jeden muž!
Tic'Tic poznal vůdce stáda.
Zpomal D'Lehu!
Rozprchávají se!
Žeňte je zpátky!
Baku, už se blíží!
Už se blíží!
Už se blíží!
Už běží poslední!
Je to vůdce stáda!
Teď!
Blíží se D'Leh!
Vrhej, Ka'Rene!
Držte ho! Držte tu síť!
Je příliš silný!
Pusť se, Ka'Rene!
- Musíme se pustit, D'Lehu!
- Nemůžu! Zachytila se mi ruka!
Podívejte!
To je D'Leh!
Zabil si ho. Úplně sám!
To ještě nikdo nedokázal.
To bylo statečné.
D'Leh zabil Manaka!
Nepustil se sítě!
Zabil ho úplně sám!
Na co ještě čekáš?
Moudrý duchu, zabil jsem Manaka.
Získal jsem právo na Bílý oštěp
a svou ženu...
Evolet.
D'Leh toho dnes přestal
být synem zbabělce.
Jagalové ho ctili,
protože jim naposledy
přinesl dary Manaků.
Ačkoli Starou matku těšilo,
že je Evolet tak šťastná.
V skrytu duše se obávala,
že Manakův přemožitel
není dost odvážný, aby se
postavil tomu, co přijde.
Proč s námi Tic'Tic neoslavuje?
- D'Lehu?
- Musím něco zařídit.
Co chceš?
Nebyl jsem odvážný.
A neulovil jsem Manaka.
Otcové Jagálů si s námi dnes pohráli.
Co mám udělat? Pokud se vzdám Bílého
oštěpu, vzdám se také Evolet.
A to nemohu!
Copak ona ti patří?
Jagalové právo na
Bílý oštěp nezískávají lží.
- Vrátil jsem Bílý oštěp Tic'Ticovi.
- Proč si to udělal?
- Nezabil jsem Manaka, Evolet.
- Ale zabil. Držel ses sítě.
Lhal jsem.
Chtěl jsem se pustit jako ostatní.
Ale ruka mi uvízla v síti.
Potom mi Manak naběhl na oštěp.
Neudělal jsem nic.
Pamatuješ, co jsem ti říkal
o našem světle, Evolet?
Stále cítím to samé.
Navždy budeš v mém srdci.
To světlo nepohasne.
Ale přesto...
ses mě vzdal.
Té noci přišel do údolí
Jagalů velký bílý déšť.
Smutek zahalil D'Lehovo
srdce jako ledový závoj.
A s bílým deštěm přišli
i čtyřnozí démoni.
Zůstaň tady.
Moho! Pozor!
Tyhle nezabíjej!
Spoutej je!
Schovej se, Baku!
D'Lehu!
Nemůžeme jim pomoct!
Připoutejte ji k mému koni!
Prosím!
Nech mě!
Pusť mě!
- Co chceš dělat?
- Půjdu za nimi.
Přes Velké hory?
To je nemožné.
Přes Velké hory přece přišli.
- Jsou to démoni. Možná umějí létat.
- Žádná křídla jsem neviděl! Ty ano?
Myslíš, že je sám porazíš? Jen ty?
Není sám.
Půjdu s ním.
Bez ostatních lovců všichni zemřeme.
- Půjdu taky.
- Ne Baku, ty tady zůstaneš.
Ale ty, Ka'Rene. Musíš jít s nimi.
Nesahej na mě!
Dali sbohem starším
a dětem našeho kmene.
Moudrý duch Jagalů požehnal
i oštěpům, které nesli.
Stará matka věděla,
že už z nich nikdy znovu nebudou lovci.
Brzy se setmí. Zůstaneme Tady.
Ne. Jdeme dál.
Už jsme blízko.
- Já ve tmě nevidím. Co ty?
- Zůstaneme zde.
Najíme se a vyspíme.
Proč s sebou nemáš Bílý oštěp?
Máš strach?
- Odpověz!
- Jdi spát, Ka'Rene.
Baku? Baku! Co tady děláš?
- Vrať se domů!
- Můžu pomoct.
- Ponesu měch s vodou.
- Běž domů!
Zabili mi matku!
Nikoho nemá.
Jenom nás zpomalí.
D'Lehu, mám žízeň.
- V těch kamenech je ještě oheň.
- D'Lehu!
Žije. Musíme si pospíšit!
Proč Stará matka tak sípe?
Bílý déšť lovcům nepřeje.
Skryl všechny stopy
odvlečených bratrů a sester.
Cestu jim teď museli ukazovat
Otcové Jagalů.
Mnoho dnů a nocí šli
vstříc daleké zemi
za Velkými horami.
V té zemi, ve které se začal odvíjet
příběh modrooké dívky.
Kde čtyřnozí démoni
povraždili Evoletin kmen.
Plahočíme se celé dny a stále
jsme nenašli žádné stopy.
- Možná mají opravdu křídla.
- Možná je mají.
Ale naši bratři a sestry ne.
Žvýkej.
Čarodějnice značí cestu.
Nese smůlu.
Líbí se mi tvůj duch,...
ale budu ho muset zkrotit.
Možná to jenom ztratila.
- Je tady horko.
- Baku, drž se nás.
Co to bylo?
- Musíme je osvobodit ještě dnes.
- Dne ne.
Tohle není dobré místo.
Vědí, že tady číhá nebezpečí
a budou na stráži.
A my taky.
Budu hlídat první,
potom Ka'Ren a potom ty.
D'Lehu, pojď.
Chápu tvoji bolest.
Ale musíš být trpělivý.
Na mého pána…
tvoje čáry možná fungují.
Ale na mě….
…ne.
D'Lehu!
Už se tě nikdy nevzdám.
Tudy.
Pojď.
D'Lehu!
Utíkejte!
Sem! Tudy!
Dělej!
Ka'Rene!
Utíkej!
- Tic'Ticu!
- Běž! - Tic'Ticu!
D'Lehu! Evolet! Nahoru!
- D'Lehu!
- Odlákám je.
- Ne, nechoď!
- Vrátím se pro tebe, slibuju.
Baku.
Neměl bys tu být.
Kdo to je?
Myslím, že se ptá a D'Leha.
Zkus to znovu…
…a zabiju vás oba.
Už nikdy...
…nikdy se ode mě nesnaž utéct.
Nikdy.
D'Leh se vrátí. Slíbil mi to.
- Myslíš, že je ještě naživu, Ka'Rene?
- Na tom už nezáleží.
Pokusil se nás zachránit.
Odpusť mi Tic'Ticu.
Měl jsem tě poslechnout.
Neumírej.
Donesu ti jídlo.
Stará matka je na cestě
ze všech sil ochraňovala.
Po bodu jim vždy stál její duch.
Té noci ale vládu ***
zemskými silami ztratila.
A nebeské vody zastavit nemohla.
Nebezpečné šelmě, která
té zemi vládne,
se De'leh musel postavit sám.
Nesežer mě,
až tě pustím!
- Bál jsem se, že jsi umřel.
- O mě se nestrachuj.
Podívej, támhle.
Zaútočili. Slyšel jsem křik.
Takže šli tudy.
Uteč, Tic'Ticu.
Běž.
Ustup, D'Lehu.
Ustup od něj!
Musíš si na mě pamatovat.
Zachránil jsem ti život.
Ty mluvíš se Šavlozubým?
Jak to, že znáš naše slova?
Nechutná ti jídlo Naků?
Je jiné, ale dobré.
- Přišli jsme ze země za horami.
- Víme, odkud jste přišli.
Jak to můžete vědět?
Odkud znáš naše slova?
Z hor k nám kdysi přišel muž..
Hledal novou zemi. Moudří chtěli,
abych se naučil jeho řeč..
Ty, máš jeho tvář.
Co se s ním stalo?
Odvekli ho, je to už dávno.
A kam?
Pojď.
Když k nám tvůj otec
přišel, spřátelili jsme se.
Stejně jako mnoho našich lidí
ho odvekli zlí duchové.
Odvádějí je do hnízda obřích ptáků.
Pak přeletí písky.
Kam je odvádějí?
K hoře bohů.
Nikdo se ještě nevrátil.
Náš moudrý říká,
že nás tam zavedeš.
Já?
Říká se,
že jednoho dne přijde někdo,
kdo osvobodí náš lid.
Muž, který mluví se Šavlozubým.
Stateční Nakuové
pohřbili své mrtvé.
Zpravili všechny
kmeny té země,
že přišel muž, který
mluví se Šavlozubím.
Ta zpráva byla voláním do zbraně.
Proč si myslí, že je
mohu osvobodit?
Musíš se něco dozvědět o tvém otci.
Když tvá matka
při porodu zemřela,
tvůj otec se musel
starat nejen o tebe,
Ale i o všechny Jagaly.
Hladověli jsme.
Nemohl čekat až se proroctví
Staré matky naplní.
Tvůj otec neutekl.
Odešel, aby nás zachránil.
Jak si mě mohl nechat
věřit všem těm lžím.
Protože on to tak chtěl.
Tvůj otec byl nositelem Bílého oštěpu.
Bál se, že by s ním
odešlo mnoho mužů.
A proč mi to říkáš teď?
Dobrý člověk
kolem sebe nakreslí kruh
a stará se o lidi v něm.
O svou ženu a děti.
Jiní lidé kreslí větší kruhy, které
obsáhnou i jejich sourozence.
A někteří lidé,
jsou předurčeni k tomu,
aby nakreslili kruh, který
obsáhne lidí mnohem víc.
Tvůj otec...
byl jedním z nich.
Musíš se sám rozhodnout,
jestli k nim také patříš.
Tohle je Kawu, náš nejrychlejší běžec.
Přináší nám zprávy od lidí,
kteří žijí na tamté straně.
Unesli mnohem více lidí.
A teď je vedou k
velkým ptákům. Rychle.
Musíme je najít dřív,
než se k nim dostanou.
Ty nemáš ženu?
Děn předtím, než jsi přišel,
zastavili tlukot jejího srdce.
A odvlekli našeho syna.
Já jsem Baku.
- Tudu.
- Ne, jsem Baku.
Baku, Tudu.
Baku, Tudu.
On ho zabije!
Musíte mu pomoct!
Nech ho být!
Abys potěšil svou čarodějku…
…chceš mě praš***?
Jen to zkus.
Budeš litovat.
Zpráva Naků se šířila rychle.
Odevšaď přišlo mnoho bojovníků.
Lidé TukTuk,
rychlý jako ptáci,
skrývající se za stromy.
Kualové, ne větší než děti.
A z údolí kde slunce nesvítí
přišli válečníci pomazaní krví.
Ale nejsilnější ze všech byli Hodové.
Jejich vůdce mluvil
za všechny válečníky země.
Řekni mu, že pokud se
k nám připojí, porazíme je.
Říká, že jsi ještě kluk.
Řekni mu, že jsem starší,
než vypadám.
Kvina je Hoda.
Hodové se nesmějí.
Spěchali, nepolevili ani, aby
si odpočinuli a zahnali žízeň.
Každým den se k nim
přidávali další bojovníci.
K řece. Rychle!
"Jahala". Co to znamená?
"Musíme je porazit. "
Je to vaše slovo.
Obří ptáci dorazili.
Evolet!
Evolet!
Baku, D'Leh je tady!
Tudu!
Ten s oštěpem, Tudu.
Nevzdá se. On a Evolet.
Ten kluk má možná pravdu.
D'Leh ale po vodě létat neumí.
Kdo by ale řekl, že
shromáždí tolik bojovníků.
Řeka se vine jako had v písku.
Říká, že hadí oko pod sluncem spočívá.
Za měsíčního svitu neprchá.
Nevede k hadí hlavě kratší cesta?
Musíme překročit písky.
Tam ale nikdo nedojde.
Hory a písky vypadají podobně.
Sejdeme z cesty.
A všichni umřeme.
Najdeme Hadí hlavu.
A osvobodíme náš lid!
Musíme si odpočinout.
Muž od řeky měl pravdu.
Mnoho dnů bloudili
v kruzích a sešli z cesty.
A Hadí oko nebylo k nalezení.
Na toho muže, co jde za
námi, musíš zapomenout.
Ještě nikdo nepřešel…
přes moře písku.
Všichni zemřou.
Tic'Ticu! Našel jsem Hadí oko!
Vidíš to světlo? Támhle to?
Pamatuješ, co říkali u řeky?
Pod sluncem spočívá,
za měsíčního svitu neprchá.
Řekni jim to, Nakudu.
Dovede nás k Hadí hlavě.
Když v údolí Jagalů měsíc
naposledy dorostl,
opustili Starou matku
všichni duchové.
Po dlouhý čas nejedla ani nepromluvila.
Protože věděla, že
osud se musí naplnit.
Moudrý duchu.
To jsem já, Katan.
Hory bohů.
A Hadí hlava.
- Evolet, jsi v pořádku?
- Tiše.
Baku, pojď sem.
Jak se ti lidé mohou k otci
Manakovi takhle chovat?
Nejsou to lidé jako my, Baku.
Co tedy jsou?
Říká se, že přišli z hvězd.
Nebo ze země, kterou
pohltila velká voda.
Musejí pracovat rychleji!
Co mám učinit, všemocný?
Jednoho obětuj.
Všemocný je rozhněván.
Žádá si oběť.
Tam toho!
Moho!
Je jich na nás příliš mnoho.
Nikdo je nemůže porazit.
Ne, D'Lehu.
Zotročených lidí
je mnohem víc.
Myslíš, že se k nám připojí?
To musíš zjistit ty.
Tohle si nech.
D'Lehu!
Nebo se, Baku.
Odvedu vás domů.
- Kde je Evolet?
- Ženy přespávají jinde.
Ale dnes jsem jí viděl.
Tic'Tic s mnoha bojovníky
čeká v píscích.
Dnes zabili Mohu.
Obětovali ho.
Na tomhle hrozném místě jste
mojí vinnou. Odpusťte mi to.
Za našeho vůdce tě zvolili Otcové.
Budeme stát při tobě.
Řekni jim kolik nás je.
Popros je, jestli by se k nám nepřidali.
Říká, že na počtu nezáleží.
Lidé nemohou porazit bohy.
Má kouzelné schopnosti.
Mluví se Šavlozubým.
Říká, že slepec toho
hodně ví o bozích.
Sloužil jim, ale uprchl.
Od té doby ho tady ukrývají.
Moudrý muži.
Pověz nám více o těch bozích.
Nejprve byli tři,
ale už zůstal jen jeden.
Jak ho můžeme porazit?
Říká, že jednou, jedinkrát,
mluvil bůh o člověku,
kterého se obává.
Říkal se, že je to člověk se znamením,
které je vidět na noční obloze.
Říkají tomu "Uruana", znak lovce.
Nejjasnější hvězda celého nebe.
Ptá se, jestli ten znak máš.
Bez něho boha neporazíš.
Počkejte!
Odkud máš ten náramek?
Odkud ho máš?
- Od muže, který mu zachránil život.
- Kde je teď?
Je pohřben v píscích
se všemi ostatními.
Chce vědět, proč se na něj ptáš.
Byl to můj otec.
Zeptej se, kde je Tic'Tic.
Našli nás!
Mé dny se naplnili.
To neříkej, velký lovče.
Potřebujeme tě.
Nepřidají se k nám.
Mají své vlastní proroctví.
Proroctví má mnoho podob,
může se naplnit mnoha způsoby.
Tvůj otec mi dal mi tohle.
- Ne, velký lovče. Je tvůj.
- Vem si ho.
Buď jako otec.
Buď jako otec.
Buď jako otec.
Pojď ke mně.
Vykoupil jsem tě...
…teď budeš moje.
Ukradl si otroka všemocného.
Je moje!
Nemáš na ní právo.
Dej mi to.
Dej nám ten nůž.
Podívej na ty jizvy…
…tvoří…
…to znamení.
Našli jsme znamení!
Na ruce otroka.
Všemocný, neodvažuji se...
…vypovědět, co jsme našli.
Mluv!
Znamení…
…lovce!
To není možné!
D'Lehu…
Vím jaké to je, přijít o přítele.
Tvůj otec byl můj přítel.
Stěží si na něho pamatuji.
Vzpomínal na tebe.
Když mluvil o chlapci za Velkými horami,
srdce se mu svíralo.
Chystal se za tebou vrá***.
Tehdy ho odvlekli.
D'Lehu…
Muži čekají.
My, lidé Jagalu.
lovíme ty největší zvířata, Manaky.
Jsou velcí a my jsme malí,
ale stále je porážíme.
Protože lovíme společně.
Jako jeden muž.
Až slunce vyjde,
připojíme se k našim bratrům a
sestrám na Hoře bohů.
a přesvědčí je,
aby bojovali s námi.
Společně, jako jeden muž!
Co se stalo?
Poslouchej Baku, dnes
se musíš stát lovcem.
Já?
"Yahala".
(Musíme je porazit).
Prosím odvolej to, všemocný.
Ticho, zrádče.
Jak mohou být jizvy znamením?
Měřil si je?
Velmi pečlivě, všemocný…
...mnohokrát.
Co ještě ví ten jezdec?
Muž z hor…
…ji sem následoval s mnoha válečníky.
Tak tedy lovec dorazil!
Podívej, támhle ten.
Baku, našli jsme vůdce stáda. Běž.
Ještě ne, Quino!
Teď!
- Nezvládne to.
- Moc dlouho ho týrali.
Ka'Rene, podívej!
Všichni musíme jít nahoru. Běžte!
Ka'Rene! Ne!
Otroci se blíží!
Ona je zastaví…
Odveď jí pryč…
…a zabij ji.
Stát!
Říká, že ten, kdo přišel pro
tuto ženu, by se měl vrá***.
Nebo zemře.
Jako tento zrádce.
Vrať se zpátky do hor.
Můžeš si vzít svoji ženu.
Řekni mu, že přijímám jeho nabídku.
Řekni mu, že přijímám.
Řekni mu to!
Ale vezmu sebou všechny své lidi.
Každého z lidu Jagalů.
Řekni mu to!
Jsou tvoji!
Zeptej se ho, co bude s ostatními?
Říká, že ti patří bohu.
Budou pro něj dělat, navždy.
Ne.
Nebudou!
On není bůh!
D'Lehu!
Evolet!
Pomoc!
Krvácí!
Ani ty jí mít nebudeš.
Přišel sis pro mě.
Ne, prosím. Ne.
Přišel si pro mě.
Prosím.
Cestoval tak daleko,
šel až na konec světa,
přemohl toho, kterému
říkají všemocný,
abych se vrá*** bez Evolet,
takhle to Stará matka nepředpověděla.
Ale stejně tak, jako byla
navždy pro něj ztracena.
Legenda o modrookém dítěti,
začala.
Evolet přinesla příslib života našemu lidu.
A nyní, s jejím posledním dechem,
si jej Stará matka vzala zpět.
Tvůj otec se chtěl
s tímto vrá*** domů.
Nakrmí to vaše lidi.
Řekni jim, že národ Jagalů
děkuje lidem kmenu Naků.
Děkuji ti, bratře Nakudu.
Mé srdce odejde s tebou, bratře D'Lehu.
To bylo naposledy, kdy
viděli své přátele kmenu Naků.
A pak započal dlouhý návrat domů.
Vrátili se!
Vrátili se!
A stejně jak byl doprovázen
dávnými Otci,
kteří na něj vzhlíželi a doprovázeli
ho na dlouhé cestě.
Tak Jagálové vzhlíželi
k Evolet a D'Lehovi
při vůdcovství svého národa.
A když se v jejich údolí,
znovu narodil nový měsíc,
země vydala první úrodu.
Podívej se, jak rychle roste.
A tak se stalo, že
příslib života byl naplněn.
překlad Marty
www. titulky. com
www.titulky.com