Tip:
Highlight text to annotate it
X
KOKAIN
podle skutečné události
To je ale macek.
Naložte ho, Dulli.
Nastupte.
-Jsme dobrý?
-Jo.
Jestli jsme dobrý? Jo, jsme dobrý.
Jsme obdivuhodný. Jsme dokonalý.
Tohle je extra třída. 100% čistej
columbijskej kokain, dámy a pánové.
"Disco ***". Čistej jako padlej sníh.
Jmenuju se George Jung...
federální vězeň číslo 19225004.
Narodil jsem se v Nové Anglii...
Massachusetts vlastně, ve městě
zvaném Weymouth.
To jsem já.
A to je můj nejlepší přítel, Tuna.
Můj otec vedl firmu, instalatérské a
topenářské práce.
Měl tři náklaďáky, deset zaměstnanců
a dělal velký zakázky.
-Byl můj hrdina.
-Zvládnul jsi to?
-Ani jednou jsem nespadl.
-Můj kluk. Uvidíme se večer, ano?
-Mohu s tebou jít do práce prosím?
-Frede. Musíme jet. Rozluč se s klukem.
Klídek. Budu s klukem mluvit tak dlouho,
jak budu chtít. Máš s tím problém.
Opravdu chceš jít?
Ale vem to čert. Dobře.
-Fajn, skoč si pro boty.
-Díky, táto. Díky.
Jakej máš problém, Bille?
Hádej kdo dneska uklízí. A kupuje oběd.
Peníze! P-E-N-Í-Z-E! To je tvoje práce,
ne moje!
Táta pracoval tvrdě, ale nevydělal tolik,
aby to mámě stačilo.
Proč si myslíš, že jsem si tě vzala?
Myslela, že se provdala
do vyšší vrstvy.
Slíbil jí modré z nebe, ale zklamal.
Pravda je, že práce šla pomalu a my
jsme byli švorc.
Nesahej na mě! Podívej se na svoje
ruce, to je odporný.
Prosím tě, ne před klukem.
Kluk, pořád ten kluk! A co já, Frede?
-Kam to jdeš?
-Domů, Georgi!
Mami, kam jdeš?!
Ani nevím, jak často odcházela...
jak často ho ztrapňovala...
vždy ji dovedl zpátky.
Miloval ji.
Bože, jak on ji miloval.
Pojď ke mě.
Jsi v pořádku?
-Ano.
-Je ti dobře?
Ahoj, Georgi. Jsem doma.
Pojď sem, obejmi mě.
No tak, Georgi.
Pojď k mámě.
Georgi, pojď obejmout svou matku.
Deset let...
můj otec makal jak barevnej 14 hodin denně,
7 dní v týdnu.
Nevadilo mu to. Tak dlouho,
dokud jsme byli štastný.
Dobře, tak co mám dělat?
Ale nakonec nevydělával dost.
Pomalu ale jistě jsme ztratili všechno.
Přišli jsme na mizinu.
Pojď si dát zmrzlinu.
Teď nechci zmrzlinu tati, co budeme dělat?
Bude to v pořádku, Georgi.
Nějak to dopadne, vždy to nějak dopadne.
Najdu si jinou práci.
Podívej, tak se věci mají. Někdy jsi
dole a někdy nahoře.
Když jsi nahoře, nikdy to není tak
dobré, jak to vypadá.
Když jsi dole, myslíš si, že se nahoru
už nikdy nedostaneš. Ale život jde dál.
Zapamatuj si to. Peníze nejsou
všechno, Georgi.
Jen to tak vypadá, že jsou.
Jo, to řekni mámě.
To bude komplikovanější.
-Hej, tati.
-Co?
Budu chudý? Nikdy nechci být
chudý.
Potom nebudeš.
Tehdy sem se rozhodl, že takhle žít nebudu.
Musím se dostat tak daleko, jak jen to půjde.
V létě 1968 jsem odjel s Tunou do Kalifornie.
Měli jsme 300 dolarů a černou TR-3.
Nic nebylo jako doma. Byl to ráj.
Našli jsme si malej byt na pláži.
Nebylo to moc, ale mělo to svoje výhody.
Potřebujete s něčím pomoct?
Kalifornie se nepodobala ničemu,
co jsem kdy dřív viděl.
Hej, kde je pivo?
Lidi tady byli emancipovaný, nezávislý,
plný novejch nápadů.
Užívali slova jako "pohoda", "nářez", "hustý".
Ženský byly nádherný.
A všechny vypadaly, že mají
stejný zaměstnání.
Jsem letuška.
Jsem letuška.
Jo, v letadle.
A každej hulil.
Ó, můj bože.
-Přišel jsem na to.
-Přišel jsi na co?
Na to, jak seženeme prachy, když si
nechceme hledat práci.
Mrkni na tohle.
Oregano?
-Tuno, tohle je sračka.
-Budem to prodávat.
Uděláme dávky a budem je
prodávat na pláži.
Když s tim pohnem, budeme mít tak
100 babek.
A když ne, no tak to můžem vyhulit.
Ses fakt pomátl.
To není špatnej nápad, kámo.
Mám přepravky a všechno.
Jestli chceš sehnat nějakou trávu,
vím za kým zajít.
Ten chlápek se jmenoval Derek Foreal,
legenda Manhattan Beach.
Vlastnil 3 restaurace, 2 noční kluby,
síť prádelen.
A co hlavně, vlastnil první pánský
kadeřnictví v jižní Kalifornii.
Barbie.
Marie.
Tak to je ten nový, ano?
Je roztomilý.
-George.
-Tuna.
Ahoj, Tuno.
"Enchanté", George.
Barbie, je báječný.
Vypadá přesně jako Ken.
Ken and Barbie. Ó můj bože,
to je naprosto dokonalé.
Dámy, dejte mi pět minut. Chci si
s chlapci promluvit osamotě.
-Bavte se!
-Pánové...
No tak všichni, kšá kšá.
Pospěšte.
Hop, hop.
Dejte nám pár minut.
Na blond, Rono.
Moc hezké, Heather.
Co pro vás můžu udělat, chlapci?
Chtěli bysme koupit nějakou trávu.
Vím, co chcete.
-Nejprve ale, jste policajti?
-Ne.
Jestli jste, musíte mi to říct.
Jestli ne, je to navádění ke zločinu.
Nejsme policajti. Jsme z Massachusetts.
Vypadá jako policajt?
Ve skutečnosti, ne.
Je dobře, že jste přátelé Barbie.
Protože, kdybyste nebyli...
nikdy bych s vámi nemluvil.
Co je sakra tohle?
Váše tráva.
To je víc než jsme měli na mysli.
Já nesmlouvám.
Chcete to nebo ne?
Berem to.
Tuna a já jsme se stali králi
Manhattan Beach.
Když si kupoval trávu, kupovals jí od nás.
Vydělával jsem daleko víc peněz,
než bych mohl v normální práci.
Vytvořil jsem si reputaci.
Lidi mi dokonce začali říkat "Boston George".
Bylo to perfektní.
Tohle je pro mě to pravý.
-Co to je?
-Všechno.
Ty, Kalifornie, pláž.
Tohle místo právě tady.
Konečně cejtim, že někam patřim.
Cejtim se skvěle.
Jsi štastnej.
Jo, jsem.
A ty?
Dobře.
Podívej se, kdo nepřišel.
Do prdele, Dulli.
Co tady kurva děláš?
Šel jsem po pláži. Přemejšlel jsem o
svejch záležitostech, víš co.
Koho nevidim? Tohodle šmejda.
-Nevěděl jsem, že tady žijete.
-Co tady děláte?
Na dovolený, člověče.
Já se vracim do školy.
No páni, tak to volá po zahulení.
Prokážeš nám tu čest?
-Ne, člověče. Já jsem už moc.
-To je slušný hulení, co?
Kurva, jo.
Nikdy před tim jsem nic takovýho
neviděl. Sem kurva vyndanej.
Pohoda.
Sem kurva zkouřenej.
Sem kurva zkouřenej.
Vopravdu zkouřenej.
Sem kurva zkouřenej, kámo.
Vopravdu...
Zkouřenej?
Člověce, přeju si, aby tenhle matroš
byl u nás doma.
Kurva jo. Víte, kolik peněz můžete
vydělat s timhle zbožím na západě?
-Nekecáš, Keve?
-Je to pravda.
Když je zboží co se může hejbat,
je moc jednoduchý vydělat.
Víte kolik univerzit je v okruhu 60 mil?
-U. Mass, Amherst, B.U.
-Smith, Hampshire.
Správně! A Holyoke.
Tisíce bohatejch dětí s pěnězma od
svejch rodičů.
Nikdy tam nic neni. Nic
pořádnýho, v každym případě.
Na hulení utrácim 400 babek.
Vymyslel jsem to takhle, Barbara lítá
na západ dvakrát tejdně.
Dvě balení na let. 25 liber v každym.
To je 100 liber za tejden.
Je toho hodně, ale trávu jako tuhle
nemůžes dovést zpátky domů.
-Říkám ti, Dereku, to se prodá.
-Nevím.
Nejlepší tráva...
můžeš účtovat 500 za půl kila.
Ale no tak. Tolik nikdo nezaplatí.
To už je projednaný.
Peníze tam čekaj.
-Panebože.
-"Panebože" je namístě.
Poslouchej...
Chci, abys byl v tomhle můj partner.
Půl na půl.
Jestli si to chceš spočítat, tak je to
zisk přes 30 táců za tejden.
To je patnáct tisíc dolarů tejdně pro tebe.
V tvý kapse, pěkně v suchu.
-A obchoduju jenom s tebou?
-Barbara a já. Nikdo jinej.
Vyjde to, Dereku.
Nevím. Západní pobřeží, letadla.
Jsem paranoidní.
-Vypadá to dost riskantně.
-Dereku, je letuška.
Nekontrolujou její tašky.
Jak ti to šlo?
Víc. Potřebuju toho víc.
Potřebuju víc. Potřebuju víc.
Co chceš abych dělala? Můžu nést jenom dva
kufry. Nemůžu sem lítat zpátky každý den.
Vím, ale mám tady v rukou šílenej odběr.
Řekni Georgovi, že je toho fakt málo.
Přicházíme o těžký prachy.
Řekni Georgeovi. Něco vymyslí.
-Řeknu.
-Dobře.
20, 40...
60, 80, 9.
20, 40, 60, 80, tisíc.
128 tisíc dolarů.
Pane Bože, dělá se mi blbě
jenom se na to podívám.
Věříš tomu, Georgi?
Co se děje?
Něco je špatně?
Jo. Vzchopte se. Půlka je naše.
Jsme kurva bohatý.
-Tohle nestačí.
-O čem to sakra mluvíš?
Organizace je špatná. Můžeme se ulítat
a pořád jedeme jenom v malym.
-Zůstáváme v průměru.
-A?
Potřebujeme se dostat ke zdroji.
-Zdroj? A co Derek?
-On je v průměru taky.
A Derek je náš partner. Co je dobrý
pro něj, je dobrý pro nás.
Takže, potřebujeme zdroj.
Kde začneme?
Umí někdo z vás španělsky?
Tuno! Běž sakra do vody!
Dělej a dováděj.
Viva la Mexico!
"Salud". Nazdraví.
"Como", marihuana?
Kouření? Zakouřit?
Máte nějakou trávu?
"Donde esta" trávu?
Víte kde můžeme sehnat trávu?
"El" hulení.
Víte kde seženeme nějakou marihuanu.
Hledáme marihuanu?
Trochu uber tady nahoře, víš co myslím?
Trávu, člověče. Marihuanu?
Tak sehnal jsi něco?
-Ještě jsem se nezeptal.
-Cože?
-Ještě jsem se neptal.
-Pokračuj!
Vrátim se.
Santiago.
Ramon říká, že sháníte trávu.
To jo.
Například, něco jako tohle, eh?
Á, jo. Jo, to je ono.
Beru to.
Jste legrační, opravdu. Kolik toho
budete potřebovat?
Všechno.
Jo, během tejdne se vrátim s letadlem.
Možná na to jdeme moc rychle.
Vemte si trochu a pak se vraťte zpátky.
No, ale já nepotřebuju trochu.
Potřebuju toho spoustu.
"Uno momento", počkejte chvíli.
Poslouchejte.
Něco vám řeknu, "amigo".
Co kdybych se vrátil a přinesl vám, řekněme...
padesát tisíc dolarů.
Zmírní to vaše starosti?
"Amigo", přinesete mi padesát tisíc dolarů
a já se o nic dalšího starat nebudu.
Nemohu uvěřit, že krademe letadlo.
-Nebuď takovej srab.
-Nekradem ho. Pučujem si ho.
Buďte v klidu, kluci. Máme společnost.
No tak, jdeme.
Tuno. Jdeme.
Hodně štěstí. Uvidíme se na poušti.
Seš si jistej, že víš co děláš?
Klid, Georgi. Letěl sem s timhle
staroušem milionkrát.
Vzlítnutí není to čeho by ses měl bát,
přistání jo.
Rád tě vidím.
Jsi muž svého slova.
Víš, těch 50 tisíc dolarů, co jsem ti slíbil...
Nesehnal jsem je.
Tak jsem místo toho vzal 75.
Veselé vánoce, Dereku.
To je nádhera.
Jsi génius, Georgi.
Veselé vánoce.
Z toho bude skvostná vánoční fotka.
Dones můj foťák, Sven.
Vyděl jsi ložnici?
Zbožňuju jí. Je tak krásná.
-Viděl jsi jí?
-Ano, viděl.
-Ó, můj bože.
-Co myslíš?
-Děláš si srandu?
-Chceš to?
Bereme to.
Byly to skvělý časy našich životů.
Nás sedum bylo jako rodina.
Tvrdě jsme makali, bavili se,
nestarali se o svět.
Bylo to perfektní.
Nemohu pořád uvěřit, že je ten prsten
tak veliký. Prostě ho zbožňuju.
Frede, řekni, tobě se nelíbí.
Jsem rád, že si George našel
někoho, o koho se stará.
Ano, samozřejmě. Ale já mluvím o
tom prstenu. To je něco jiného.
George má znamenitý vkus.
Co je to? Bude nejmín
dvoukarátový.
Určitě je dvoukarátový.
Važ si toho.
Georgi, měl bys ho nechat pojistit.
Dobře mami.
Težko si představit, že je možné dovolit si
takový prsten z platu stavebního dělníka.
Buď zticha, Frede.
Zavři svojí velkou tlustou hubu.
Nekupuješ to celé najednou.
Říká se tomu na splátky.
-Na splátky, na skládky.
-Ano, na splátky.
-Něco, o čem nemůžeš nic vědět, ty držgrešle.
-Já jsem držgrešle?
Jo, jo, jseš starej šetřílek.
Má stále své společnické peníze.
-Neposlouchejte ji.
-Georgi, řekni otci -- bla, bla, bla...
Řekni svému otci o splátkách.
Splátky.
Náš syn je štastný.
Nebuď takový morous.
-Nejsem morous.
-Ó, proboha. Lásko.
-Zakloň hlavu.
-Ó, Barbaro.
-Omlouvám se.
-Vem si můj ubrousek.
-Bude v pořádku?
-Bude to dobrý.
-Nechám donést led. Potřebujeme led!
-Je v pořádku.
-Pojď, půjdeme domů.
-Ano, pojďme.
-Ale notak, neměli jste své "entrée".
-Ne, to je dobrý. Je to lepší.
-Nechám spropitné.
-Ne, ne, Georgi.
Doufám, že se cítíš lépe.
Ráda jsem tě poznala.
Zítra mi zavolej, Georgi.
-Jaká milá dívka. Jsou to všechno stovky?
- Jo.
-Jseš jistě v pořádku?
-Je mi fajn.
Budeš se zlobit, když s tebou
nepojedu do Chicaga?
Ne, ne jestli nechceš.
Poslouchej, musím se omluvit za
rodiče, to bylo...
Nebyli tak hrozní.
Byli docela roztomilí.
Tím si nejsem jistej.
Chci, abys mi něco slíbila.
Slib mi, že takový nikdy nebudeme.
Nechci skončit jako oni.
Skončíme, jak si budeme přát my.
-Miluju tě.
-Nasedni do auta.
Pospěš si než vyjdou ven.
Georgi Jungu, jste obviněn z držení...
660 liber marihuany s úmyslem
ji distribuovat.
Jak se budete hájit?
Vaše ctihodnosti, rád bych soudu
řekl několik slov.
Tak byste se měl přestat povalovat,
vstát a promluvit k soudu, pane.
Ano. Fajn. Dobře...
se vší úctou...
necítím se jako kdyby to, co jsem
udělal byl zločin.
Je od vás nelogické a bezohledné mě
posílat do vězení.
Protože co jsem vlastně udělal?
Překročil jsem imaginární hranici s
trsem rostlin.
"Řeknete, že jsem člověk mimo
zákon. Řeknete, že jsem zloděj.
Ale kde je vánoční večeře pro lidi na
podpoře?
"Říkáte, že hledáte někoho, kdo není
nikdy slabý, ale vždycky silný.
Kdo by stále sbíral květiny, i když se
mílíte anebo ne.
Ale to nejsem já, bejby!
Ne, to nejsem já, bejby, já nejsem
ten koho hledáte, bejby."
-Znáte to?
-Ano.
Hergot, víte, vaše pojetí je velmi
zajímavé pane Jungu.
Děkuji.
Bohužel pro vás, hranice, kterou jste
překročil byla skutečná...
a rostliny, které jste nesl byly
ilegální...
takže vaše kauce je $ 20,000.
-Další případ.
-Vaše ctihodnosti.
-Georgi
-Hej, lásko.
Co tady děláš?
Překvapení.
Neměla si sem jezdit.
A přijít o všechnu tu legraci?
Ani náhodou.
Tak, jaký je rozsudek?
Právník říkal, že to může...
snížit na pět let.
Budu sedět dva.
Dva roky?
Jo, dva roky.
Georgi, nemůžu čekat tak dlouho.
Děláš si ze mě srandu? Nepočkáš na mě?
Co to sakra znamená?
Nemám dva roky.
Cože?
Ne.
Když mi Barbara zemřela na
rakovinu, všechno se změnilo.
Stará parta se rozpadla.
Tuna zůstal v Mexiku. Jen Bůh ví,
co se mu stalo.
Nejhorší je, že jsme všichni ztratili kontakt.
Nesložil jsem v Chicagu kauci, abych se
mohl postarat o Barbaru...
a byl teď uprchlík na útěku.
Byl to skoro rok, co sem viděl rodiče.
A věřte tomu nebo ne,
opravdu mi chyběli.
Ahoj, mami.
Jsi překvapená, že mě vidíš?
Zuj si boty.
-Jsi opálený.
-Mexiko.
Ano, slyšela jsem o tom.
Chci abys věděl, že...
mě hluboce mrzí, to co se stalo tvé
přítelkyni.
-Barbara
-Ano, Barbara. Milá dívka.
Díky.
Dostávali jste peníze, co jsem vám posílal?
Co, myslíš ty, co jsi vydělal na drogách?
Ano, mám je.
Ó, bože.
Co to děláš?
Co to děláš?
To je dobrý, mami.
Je to dobrý, mami.
Georgi! Myslel jsem, že něco slyším.
Jak se máš?
-Jak se máš?
-Dobře.
Synu, pojď dál. Jak se máš?
No tak. Vypadáš dobře.
Ať máš vždycky vítr v zádech...
a slunce *** hlavou.
A ať tě větry osudu nesou vzduchem,
abys mohl tančit s hvězdami.
-Nazdraví, Georgi.
-Nazdraví, táto.
Jsi v pořádku?
-Jenom trochu na dně.
-Ty si ji skutečně miloval.
Jo, tati.
Opravdu jsem jí miloval.
Jsi na mě naštvanej?
Ne.
-Jo, jseš.
-Ne.
-Vím to, protože ti to vidím ve tváři.
-Nejsem naštvanej, Georgi.
Jen nerozumím tomu, co děláš.
Nerozumím tomu, pro co ses rozhodl.
Ty zatracený policajti tě hledají.
Vím.
Jsem skvělej v tom, co dělám, tati.
Myslim, vážně skvělej v tom, co dělám.
Něco ti řeknu, Georgi.
Byl by si skvělý ve všem. Ve všem.
Kurva! Zatraceně.
Doprdele s nima, doprdele, kurva!
Neměla jsem na vybranou.
-Nekoukej na mě takhle.
-Tak jdeme.
-Co jsem asi tak měla dělat?
-Ježíši Kriste.
-Byl v našem domě!
-Buď zticha.
Měla jsem snad být spolupachatel?
Myslíš si, že lidé neví, že jsi
drogový dealer?
Každý to ví! Není to tajemství.
Jak myslíš, že se to odráží na mě?
Kdykoli jdu ven, jsem ponižována.
Tak jdeš do vězení.
Je to pro tvé vlastní dobro!
Potřebuješ dát svůj život do pořádku!
Na co tak koukáte, paní Graciová?
Váš syn taky za moc nestojí.
Zastavte se.
Otevřete celu číslo 3!
Vězeň je vevnitř.
Zavřete celu číslo 3.
Zdravim. Jmenuju se Diego Delgado.
Jak to de?
-Hej, Georgi.
-Co?
Jestli ti nevadí, že se ptám, za co si tady?
Nechci o tom mluvit.
Ale no tak, Georgi.
Jestli máme být přátelé,
musíme si důvěřovat.
Moc toho nenamluvím, Diego.
-Já taky ne.
Moc bla, bla, bla.
Vždyť víš.
Ale jsme spolbydlící.
A musíme si spolu povídat.
Já jsem tu za krádeže aut.
Za pořádný krádeže aut.
Vražda.
Vražda.
Co to tam dole máš, Diego?
Nic, jenom malej plán.
Jakej malej plán?
Zapomeň na to. Nic, čím by ses měl
znepokojovat.
No tak.
Jak si řekl, jsme spolubydlící a měli
bysme si navzájem říkat všechno.
Ty máš svý tajnosti, já mám moje.
Dnešek je pro mě šťastný den, Georgi.
Ode dneška za 9 měsíců budu v
Medellinu popíjet šampaňský.
Za devět měsíců jsem volnej.
To mě těší.
-Jak dlouho zbývá tobě?
-Ó, podívejme se na to.
26 měsíců.
26 měsíců? Za vraždu?
Musim se seznámit s tvým právníkem.
Musim se odsud dostat, Diego.
Znám jenom dvě cesty, jak se odsud
dostat dřív.
Jedna... je utéct.
Oukej, jaká je ta druhá?
-No, myslím, že bysme měli otevřít naše knihy.
-Člověce, polib si.
Neotevřem ani hovno.
Jseš jenom hlídčovo malá čubka.
Děláš tohle jenom, aby sis trochu zkrátil trest.
Sakra, proč ne?
Chci se z týhle díry dostat tak rychle,
jak jen to půjde.
Ale abych se dostal ven dřív, někdo z
vás musí odmaturovat.
Ty na to zapomeň.
Jseš beznadějnej, běž spát.
Di do prdele.
Uvidíme se ve sprše.
Zbytek vás by mělo získat tituly a
práci, když se vrátíte zpátky ven.
Seru, sem v týhle díře na doživotí.
Sráči, sem kriminálník.
Nikdo mi nedá práci.
Tak se naučíme taky něco trestnýho.
Něco vám řeknu.
Uděláme dohodu.
Půlku času vás budu učit o
Georgeovi Washingtonovi...
tu druhou vás naučím, jak pašovat drogy.
Nevíš ani hovno o pašování drog.
Že ne?
Zatkli mě v Chicagu s 660 librama trávy.
Myslim, že to mě opravňuje.
Jak si sehnal 660 liber trávy?
Přivezl z Mexika na jednomotorový Cessně.
Tak se dohodnem nebo co?
-Georgi
-Co?
Slyšel jsem, co si dneska řekl
chlapům o pašování.
Nikdy jsem nevěřil, že si vrah.
Věděl jsem, že si "Magico".
Jsem unavenej, Diego. Di spát.
Víš, v mojí zemi, já jsem "Magico"?
Muž, který má sen.
Muž na vzestupu.
Vzít nic a stvořit něco.
Máš nějakej sen, Georgi?
Měl bych, kdybych se mohl kurva vyspat.
Máš sen.
A možná ho vyplníš.
Ale teď jsi neuspěl.
Proč?
-Protože mě chytli.
-Ne.
Neuspěl jsi...
protože jsi měl špatný sen.
Georgi...
co víš o kokainu?
Nejprve, jaký máš letadla?
Jsou to čtyřpasažérový, jednomotorový Cessny.
Čtyři cestující. Tak to znamená...
Kolik kilo můžeme nacpat do těch letadel?
Nevim. Pravděpodobně 100 až 150...
Danbury nebylo vězení.
Byla to škola zločinu.
Nastoupil jsem jako bakalář marihuany...
vyšel s doktorátem z kokainu.
A po 16 měsících...
jsem byl opět volný muž.
No, až zas tak volnej ne.
Podmínky mého podmínečného propuštění. Musel
jsem žít v domě u rodičů a najít si práci.
Diego Delgado, prosím...
Diego, tady George.
-Boston George. Dnešek je velký den.
-Seš venku?
-Jo, jsem venku.
-Mé gratulace. Čekal jsem na tebe.
-Jak se máme?
-Fajn.
Všechno je tu perfektní.
Všechno je už připravený.
Potřebujeme to letadlo?
Jak to jde?
Zpomal. Musíš sem přijet.
Všichni se musí setkat.
Jedno setkání k utvrzení důvěry, pak si
promluvíme o letadlech, oukej?
Stejně nemůžu přijet, Diego.
-Je dobré a studené.
-Dobře, táto. Minutku.
Jsem v podmínce.
Nemůžu opustit stát.
Georgi, budeš zpátky dřív, něž zjistí,
že si byl pryč.
Pustili mě před pěti minutama.
Deme do toho nebo ne, Georgi?
Příteli. Jak se máš?
-Fajn.
-Rád tě vidím.
Oukej, 15 kilo, je to tak, jo?
Po dodání dostaneme 100 tisíc dolarů.
Ne tak rychle. Chtěl bych projít detaily.
Jaký detaily?
Dám kokain do falešnýho dna a
pronesu to přes celnici.
To je všechno.
Řekni mi o těch kufrech.
Bude v nich oblečení?
Cože?
Oblečení.
V kufru.
No, jo.
-Tak to zkusíme. Proč ne?
-Čí oblečení? Tvoje oblečení?
Co se tady doprdele děje?
Zatáhli jste mě sem, abysme se
bavili o hadrech!?
Požaduji, abych věděl všechno.
Nesvěřím kokain za 600 000 dolarů někomu,
koho neznám.
15 zkurvenejch kilo. Chčiju 15 kilo.
Hej, hej, hej. Pánové, prosím.
Není žádný důvod být nezdvořilí, ano?
Georgi, Cesar je jenom důkladný.
A to je všechno, oukej?
Oukej, tak tedy dobře.
Zapamatujte si ale pane Jungu,
budu s vámi celou cestu...
a budu vás sledovat.
Když přenášíte drogy přes hranice...
podstatou je zůstat klidný.
Já jsem to dělal tak, že jsem myslel
na něco příjemnýho.
Dobrej mejdan, moment vítěžství, náhodnej sex.
V podstatě jsem se promítal na takový místo.
Trochu nadpřirozená meditace, jestli chcete.
Trik je v tom, představit si každej malej detail.
Cokoli, co vás udrží od myšlenky na to,
že jdete do vězení na hodně dlouhou dobu...
kdyby našli 15 kilo kokainu ve vašich kufrech.
Váš pas, prosím.
-Příjemný let?
-Ano, skvělý. Díky.
-Na dovolené?
-Ano.
Na dovolené pouze jeden den?
Můj bratr měl svatbu. Krásnej obřad a všechno.
Bylo to fajn.
Otevřete svůj kufr, prosím.
Jistě.
-Čí je tohle oblečení?
-Moje.
A tohle?
Starý zvyky, znáte to. Těžko se jich zbavíte.
Zavřete to.
Zkušební doba vypršela.
Bylo načase roztočit pořádný kšefty.
Obchodní lety nemohly stačit.
Potřebovali jsme pilota.
Poletím sem v pátek, natankuju na
Bahamách a pak na Medellinu.
Pokračute, prosím.
Vyzvedneme zásilku,
znovu natankujeme na Bahamách...
a v neděli pak poletíme zpátky.
Proč mluvíte vy?
Cože?
Vy. Vaše povinosti skončily.
Nejste ani pilot, ani distributor.
Jenom jste nás představil panu Stevensovi.
To je vše.
Máte z toho podíl. A velký.
Nejste štastný z toho, co dostanete.
Chápu.
Kolik?
"Padrino" zaplatíme vám 10 000 dolarů za kilo.
Vám, vám a vám.
3 milióny. To je vše. Nebudeme smlouvat.
Chci dva.
Jacku, no tak. Milión pro každýho,
to zní přece skvěle.
V žádnym případě.
Dělám všechnu práci, beru na sebe
největší riziko a je to moje letadlo.
Vy nemusíte udělat ani hovno.
Jenom sedíte na zadku a shrábnete prachy.
Souhlasíš?
Máte fotky svých dětí?
-Co?
-Musím je vidět.
Musím znát jejich jména a kam chodí do školy.
Svěřujeme vám kokain za miliony dolarů,
bezvašich dětí se nedohodneme, pane Stevensi.
-Dobře.
Pane Stevensi...
nezapoměňte na ty fotografie.
Georgi, pojď sem!
Musím s tebou mluvit! Georgi!
Jo, jo. Co?
-Pojď sem. Co se děje?
-Nic.
Myslim, teda kromě toho, že pašujeme 300 kilo...
a děláme úplný hovno, nic.
Milión dolarů napoprvý neni špatnej.
Je to kurva málo.
To můžeme dál vláčet kufry přes hranice.
Víš, Georgi, tohle je pouze malá část obchodu.
Velmi malá.
Což mi připomíná, že od tebe potřebuju laskavost.
Tou laskavostí bylo vyzvednutí 50 kil kokainu.
Padesáti. To je 110 liber.
Neřekl bych zrovna malá laskavost.
To neni, jako dát někomu cigaretu.
Ale co?
Neměl jsem nic lepšího na práci.
Vůbec jsem si nepřipadal, že jsem v podmínce.
Jak se máte? Já jsem George, Diegův přítel.
Kde je Diego?
Já nevím. Poslal mě.
Jsem George.
Dobře, to všechno vysvětluje.
Otevři hubu, Georgi.
Polib si.
Otevři svojí zkurvenou hubu.
Tak, poslouchj mě.
Slyšís mě, co?
Skladuju Diegovi tři tejdny 50 kilo.
Řekni mu, že cena je furt stejná.
Řekni mu, že chci svoje prachy v
pátek. Můžeš to udělat?
Myslim, že jo.
To já taky.
Dobrý den, mohu prosím mluvit s Georgem?
Georgi, máš telefon.
Děkuju.
Haló? To je George?
-Hej, jak se máš?
-Jak se máš ty?
-Jsem v pohodě.
-Kde seš?
Špatný zprávy, Georgi.
Jsem v Kolumbii.
Kámo...
opravdu bych tě rád viděl.
Stějně jako tvý starý známí.
Georgi, je teď trochu těžší někam odjet.
Bojím se, že teď si zůstal sám.
Jsem ve vězení.
-Cože?
-Jo.
Teď právě měřim čistotu.
Čistej koks se taví něco kolem...
185 až 190 stupni.
Příměsy, ty tak kolem stovky.
A kvalitní zboží, no, to se...
taví kolem 140 stupňů.
130. Dobrý.
140. Ano.
150.
To mě poser! 160?
Bože muj, 170!
180.
180 a....
187.
Kde jste tohle sehnali?
Kolumbie.
No, nevadilo by, kdybych si dal lajnu?
Jo, klidně.
Ale co. Každej si dáme.
Co jsem ti říkal, Dereku?
Je to skvělý, ale co s tím vším mám
jako dělat?
-Prodat to.
-Neviděl jsem tě dva roky...
a ty se pak ukážeš se 110 librama kokainu?
Jenom to prostě prodej, Dereku.
Dobře, ale to mi bude trvat rok.
Necejtim obličej.
Jako, můžu se ho dotknou, ale uvnitř
to necejtim.
36 hodin.
36 hodin.
Nevěřím, že jsme se toho zbavili
během 36 hodin.
Podcenil si trh, Dereku.
Přesně tak. Zabere víc času
to spočítat než prodat.
Zdravím, pane Georgi.
Tady to je. 1,35 miliónu.
Chcete si to někde přepočítat?
V letadle.
V jakym letadle?
Díky.
Co se to tady kurva děje?
-Jsem rád, že tě vidím.
-Myslel jsem, že si ve vězení.
Pablo využil svého vlivu.
Dávej si pozor na to, co říkás, oukej?
Tady každej slyší všechno.
Řekne se toho plno a pak...
Řekněme, že tohle prostě není Amerika.
Život tady nemá velkou cenu. Bez urážky,
ale víš, o čem mluvim.
Dobře, budu prostě držet hubu.
Kdo je ten člověk v Kalifornii,
ta spojka?
-Přítel.
-Kdo?
Jenom přítel.
Neřeknu ti to.
-Kdo?
-Přítel! Víc ze mě nedostaneš.
Dobře, dobře, dobře. Promluvíme si o tom pozdějc.
Podívej, to je Pablo.
-Doprdele.
-Kurva.
"El Padrino" byl seńor Pablo Escobar.
A pro ty z vás, který žili posledních
dvacet let na měsíci...
byl to On.
On to všechno řídil. "El Magico".
Teď se setkáte.
-Oukej, pojďme.
-Ty ne.
-Cože?
-Zapomeň na to. Běž.
-Dobře, běž.
-Ne, počkat.
-Běž, Georgi.
-"Momento".
Nikam nejdu. Ty to musíš vyjednat.
Říká, že seńor Escobar chce vidět
jenom tebe. Ne mě. Běž.
-Tudy, prosím.
-No tak dobře.
V pohodě. Bude to v pořádku.
Dobře, tak teda jdeme.
Tak....
vy jste ten muž?
Který vzal 50 kilo...
a nechal je zmizet během jednoho dne.
Ve skutečnosti to byly dny tři.
"El Magico". Dobrý den, pane Georgi.
Vítejte v Kolumbii.
Á, ten muž.
Měl odvahu.
Informátor?
Utekl by, opustil zemi, šel na "policía".
Pak jeho žena, jeho děti, jeho rodiče,
jeho přátelé...
Moc lidí by zemřelo.
Tak....
děkuji, že jste mě uvítal do vaší
nádherné země.
Nádherná, ano. Ale chudá.
Káva, banány. To je naše hlavní exportní
zboží spolu s marihuanou.
Ovládli nás ty zkurvený "comunistas",
ale to je jiný příběh.
Náší starostí je dnes kokain, že?
"Si". Ano, to je.
Potřebuju najít američana, kterému
bych mohl věřit.
Někoho čestného...
inteligentního...
Potřebujete "Americano", který se
vyzná seńor Escobar.
Ano. Který se vyzná, pane Georgi.
Dobře, podívejte.
Mohu pro vás dělat několik věcí.
Mohu přepravit kokain odsud do
států, začneme v Kalifornii.
Mám připravený letadla a piloty.
Dobře, dobře.
Ale potřebuji znát více detailů.
Jaká je cena?
To musím jěšte probrat s Diegem...
ale zhruba řekněme tak deset tisíc za
kilo.
Kolik toho můžete přepravit?
Znovu, to bych rád prodiskutoval se
svým partnerem...
ale 300 kilo....
to, to jsou tři milióny dolarů.
Tomu rozumím.
Ale prosím...
sundejte si "tu".
Tyto komplikace s Diegem.
Kradená auta, to jak jsem ho
musel dostat z "cárcel".
To mi dělá starosti.
Těch padesát kilo by mohlo být veliký problém.
Nemám rád problémy.
"Comprendo"
Se vší úctou, "El Padroni"...
Diego je můj partner.
Nebudu vyjednávat bez něho.
Nebudu bez něj obchodovat.
-Jste si jistý?
-Jsem.
Nemluvme už tedy o tom.
Pojďme do auta, jsou tu další věci,
o kterých si musíme promluvit.
Rozhodl jsem se.
Začneme společně podnikat.
Chci abyste začali hned.
Kokain explodoval *** americkou
kulturou jako atomová bomba.
Začalo to v Hollywoodu a bleskově
se to přesunulo na západ.
Každej v tom jel.
Myslím, KAŽDEJ.
Vynalezli jsme trh.
Prostě, když jste šňupali kokain na
konci 70´ nebo na počátku 80´...
s 85% pravděpodobností jste ho měli od nás.
Tři milióny. Počítal jsem to dvakrát.
Dva a půl. Dva a půl, jsem si jistej.
Já tomu říkám tři.
Potom nám chybí půl miliónu, ne?
-Seru na to. Nebudu to počítat znova.
-Zvaž to.
Šedesát liber jsou tři milióny.
Padesát je dva a půl.
Na to kašlu.
Jakej je v tom rozdíl.
Kam to mám dát?
Zkus ložnici vzadu.
Tam místo neni.
Zkus to dát do skříně.
Budem potřebovat větší loď.
Kolumbijci nám doporučili Noriega banku
v Panama City.
Bylo to lepší než je prát ve Státech
za 60% příplatek.
Cože? Nechat si jenom 40% mejch peněz?
Ne, díky.
-Gratuluji, pánové.
-Dokonce i Pablo tady měl svoje peníze.
-Miluju to.
-Kdo by nás obral?
Promiňtě?
Dal jsem vám 30 miliónů dolarů a vy
mi dáte tuhle malou knížku.
-Jsem ženatej.
-Já vím.
Věříš tomu, že jsem ženatej?
-Jsi velmi štastný muž. Jsem na tebe hrdej.
-Mám tě rád.
Taky tě mám rád, brácho.
Znám vás?
To si nemyslím.
Proč se usmíváte?
Proč se usmíváte vy?
Nevím.
Jsem George.
Vím kdo jste, ten Američan.
Pane Jungu. Vidím, že jste se
seznámil s mou snoubenkou, Mirthou.
Augusto vás chce okamžitě vidět.
Augusto vás chce vidět.
Přijdu hned.
-Ráda jsem vás poznala.
-Já rád poznal vás.
Georgi, prosím, přidej se k nám.
Dej si něco k pití.
-Jak se máte, pánové?
-Pamatujete si na pana George?
Gratuluji k vašemu postupu na západním pobřeží.
Děkuji.
-Jak daleko se můžeme dostat?
-Možnosti jsou neomezené.
Jestliže to přijmou herci a hudebníci,
všichni je budou následovat.
Velmi dobře. Diego!
Právě jsme probírali Georgeovu
činnost na západním pobřeží.
No ano, Georgeův záhadný muž.
Kdo je ten tajemný člověk?
Kdy se s ním setkáme?
Víte, nemůžete se s ním setkat.
George si udržuje svoje tajemství.
On zná každého, jezdí do Kolumbie,
stýká se s Pablem...
ale stále si udržuje to tajemství,
dokonce i před svým bratrem.
Jsme v tom společně.
Správně, pro každého je tu hodně.
Ne. Víte, myslím, že....
Myslím, že "El Padroni" je se
současnou situací spokojený.
Nemyslíte?
Vrátím se. Omluvte mě.
Běž.
Zničit kolumbijské manželství byla vážná věc.
Hodně lidí se naštvalo.
Nezáleželo na tom. Byl jsem Escobarův člověk.
Byl jsem nedotknutelný.
Mirtha se stala mým spoluparterem.
Nádherná, vášnivá...
a šílená jako já.
Bavila se jako muž a milovala jako žena.
Byl v tom jen jeden problém.
Vždycky jsem byl v kartelu ***.
Mirtha to mohla změnit jedním slovem.
Můžu.
Zrovna tak já.
Vládli jsme světu doby
Short-And-Curlies.
Byli jsme mladý, bohatý a
zamilovaný.
Nic nás nemohlo zastavit.
Bylo to perfektní.
Svatá matko boží.
Dej to svinstvo pryč proboha.
Seš těhotná.
Nebuď takovej hroznej pokrytec.
Přestala jsem kouřit nebo snad ne?
Aspoň to schovej. Přijeli mí rodiče.
Nádherné, co říkáte?
Ó, bože, to je obrovské!
-Líbí se vám?
-Podívej.
Podívej se na ten příborník.
Ó, ano. Co je to, španělština?
Na kolik přijde taková, jako je tahle?
To muselo stát jmění.
-Rodinné dědictví, mami.
-Viděla jsem podobné v časopise, nepřijdou zrovna levně.
Mirtha pochází z velmi bohaté rodiny.
-Tatínku, líbí se vám tu?
-Ukážu vám zbytek domu.
-Ano, skvěle!
George se zmínil o vířivé vaně.
Vždycky jsem ji chtěla.
-Ó, a jeden z těch bidetů.
-Koktejl?
Obchody šly dost dobře.
Měl jsem nějaký obchody v Miami,
dovoz-vývoz.
Bylo to hodně výnosný. Investice se
mi vyplatily...
Nesnaž se mi namluvit tyhle kraviny, Georgi.
Nechci ztrácet čas. Zase tak často tě nevidím.
Jsi z mé krve, pamatuješ?
Jseš můj kluk.
Stejné dítě, co by skočilo ze skály,
kdyby mu někdo řekl, že nesmí.
Zase tolik jsi se nezměnil, že ne?
Já vím co děláš.
Ne o všem, ale umím si udělat obrázek.
Ale to mě nezajímá.
Nelíbí se mi to.
Není to to, co jsem si pro tebe plánoval.
Ale je to tvůj život.
Se mnou to nemá co dělat.
Stejně bych tě nezastavil,
i kdybych chtěl, co?
-Nejspíš ne.
-Ne.
To je dobrý.
Máš rodinu.
To je dobře, jestli jsi tak štastný.
Je příjemné vlastnit pěkné věci, Georgi.
Jsi štastný?
Jo, momentálně jsem štastnej, tati.
Tři roky?
Jak dlouho jsme spolu makali?
Tři roky?
Podařilo se jí poznat tvojí spojku?
Byla dost dobrá, co?
Drž hubu. Můžou tady bejt každou minutu.
Snažím se soustředit.
Jsem na tebe pěkně nasranej, Georgi.
Nevzal si mě do Kalifornie, ale vzal si tu
svoji pitomou ženušku! Ženskou!
Byli jsme to my, ty a já, co jsme
tohle začali. Ty a já.
K čemu potřebuješ mojí spojku?
K ničemu. Jde jen o princip.
Pro klid duše.
Neřeknu ti to, to je byznys. Teď už
drž hubu. Už mi z tebe hrabe.
Tobě ze mě kurva hrabe?
Mě z tebe hrabe.
Měli jsme sen. Co se stalo s našim snem?
-Zalez dovnitř. Dělej.
-Kurva.
Dal jsem ti všechno. O každym jsem ti řekl.
Cos mi dal ty, Georgi?
Co mi dáš?
Ne, ne "amigo", "no problema".
"No problem".
Vyřídíme to pozdějc.
Ztrapnil si mě, Georgi.
Vypadal jsem kvůli tobě pěkně blbě.
V pořádku.
Ne, všechno není v pořádku!
Ukázal jsem ti cestu...
-a ty si mi dal facku.
-Teď kurva není vhodná chvíle.
Ne, ne, ne, ne, ne.
Poslouchejte. "Todo esta bien".
Vemte si ty klíče a běžte.
Doprdele!
"Este bien".
Všechno je v pohodě. "No problem".
Oukej? Nikdy se to nestalo.
Nikdo o tom nemusí nic vědět.
Diego, chci, abys pěkně v klidu řekl těmto
pánům, kde je ten zkurvenej kokain, jasný.
Hned.
Rád jsem s vámi splupracoval.
Nashle.
Derek Foreal!
Co?
Derek Foreal. Derek kurva Foreal,
stačí ti to?!
Odpověď na všechny tvý zkurvený sny.
Jsi spokojenej?
Derek Foreal, Diego Delgado.
Jsem rád, že vás dva vidím.
Koukni se na sebe, jsi nádherná. Přímo záříš.
Ano.
Řekni jí, ať moc nepije prosím.
-Jsem tak rád, že tě vidím.
-Já tebe taky.
-Musíme probrat spoustu věcí.
-Kde je Diego?
Není tady.
Kde je? A kdo je k sakru ten Norman Cay?
Každej o něm mluví. N. Cay tohle,
N. Cay tamto, znáš ho?
Není to člověk.
Norman´s Cay je ostrov. Na Bahamách.
Podle toho co říkají, jde o velmi
klidné místo...
a právě tam má Diego svůj nový domov.
Slyšel jsem, že koupil 160 akrů.
Hotel, přístav a přistávací dráhu.
-Ostrov využívá jako centrálu pro svoje obchody.
-Cože?
A Jack Stevens je už velmi zaměstnaný muž,
stejně jako mnoho dalších.
A kurva.
Ahoj Dereku, George.
Mám si nalíčit ksicht?
Řekl jsem, mám si nalíčit ksicht?
Když jsem v prdeli, chci vypadat dobře.
Koukni, s tím nechci nic mít.
-To je mezi tebou a Diegem.
-Dostal jsem tě do toho -- Vydrž chvíli.
-Štastný nový rok.
-Štastný nový rok.
Dostal jsem tě do toho a takhle mi to oplácíš?
Není to nic osobního. Mám tě rád.
To je byznys.
-Musím už jít, Georgi.
-Dereku, Dereku!
Děje se něco?
-Co?
-Nic.
Štastný nový rok.
Vítej, příteli.
-Je to už dlouho.
-Nešahej na mě.
Rád tě vidím Georgi.
Můj bratře.
Bratři už ne, Diego.
Proč tohle říkáš?
To mě uráží. Samozřejmě, že jsme bratři.
Podrazil si mě.
To jsem neudělal.
Jo, udělal.
Pokračoval si za mými zády.
Podrazils mě.
Já? Ne.
Nikdy, Georgi.
Nikdy.
Mluvil jsem s Derekem.
No...
možná máš pravdu.
Možná jsem tě zradil...
trochu.
Jo, ukradl jsem tvojí kalifornskou spojku,
a co?
Kdo tě seznámil s Pablo Escobarem?
Já. Já.
Kdo tě seznámil s tvojí pitomou
kolumbijskou manželkou?
Já. Kdo tě chránil...
když ti můj přítel, Cesar Rosa,
chtěl podříznout krk.
Já.
Kdo ti pomohl vydělat milióny a
milióny dolarů?
Já.
A co z toho nakonec mám?
Tohle.
Obvinění.
Vždycky jsem ti dával všechno Georgi. Vždycky.
Ale...
to už je teď pryč.
Jo, tohle je moje akce, můj sen.
Tak běž domů.
Vrať se zpátky domů.
Vrať se ke svýmu mizernýmu životu.
Vrať se a prodávej půl gramy svejm
blbejm příbuznejm.
Protože si z toho venku. A nebuď tak
dojemnej, Georgi.
Jsme bratři. Jsme bratři.
Příště bude nabitá.
Čau. Čau.
-Pozdravuj ode mě svou krásnou ženu.
-Jistě.
-Ježíši Kriste.
-To je v pořádku, miláčku.
-Podívej se na sebe.
-To je dobrý.
Je to dobrý, bejby.
Je po všem.
Nechal jsem toho. Skončil jsem.
Je úplně po všem.
A už se k tomu nevrátim.
Teď jsme jenom ty a já a naše dítě.
Nic víc.
Teď jsme jenom my.
Víš...
kašlu na to.
Kašlu na ně.
Kašli na ně.
Pojď ke mě.
Udělal jsem to.
Nechal jsem kšeftu.
Naprosto.
Myslim, no co kurva?
Proč ne?
Vydělal jsem 60 miliónů dolarů
a byl z toho venku čistej.
No... tim "čistej" bych si zas tak jistej nebyl.
Georgi, tak pojď!
Už se to narodí!
Už du! Už sakra du.
Ježíši Kriste!
Georgi, pospěš si!
Georgie, tak honem!
Jo! Jo! Jo!
Co to kurva...?
Budu dole hned.
Když jsem sledoval, jak moje holčička
přicházela na svět, něco mi to dalo.
Mluví se o náboženskejch prožitcích.
Nevěřil jsem na náboženství.
Dokonce jsem neměl rád děti.
Ale, když se Kristýna Sunshine Jungová
narodila, něco se ve mě změnilo.
Věděl jsem, proč jsem přišel na tuhle Zemi.
Byl to ten nejlepší pocit, kterej jsem
kdy zažil...
náhle následovaný tím nejhorším,
který jsem kdy měl.
Zavolejte kardiologa. Myslím, že má infarkt.
Oficiální mez obsahu toxickejch látek v těle
je u lidí někde mezi jedním...
a jedním a půl gramem kokainu,
záleží na tělesný váze.
Já jsem bral průměrně pět gramů denně,
možná víc.
Jednou jsem šňupnul deset gramů
během deseti minut.
Myslim, že jsem měl pěknou kliku.
Georgi, nejsem tu, abych vás poučoval.
Nemám žádné morální zájmy na tom,
co děláte nebo neděláte.
Ale zpomalte trochu, Georgi.
Zůstaňte chvíli s námi.
Teď máte dceru.
Dceru.
Vrátil jsem se domů a byl jsem čistej.
Nedělal jsem nic.
Žádný pití, vůbec nic.
Střízlivej jak soudce.
Celej můj život se točil kolem Kristýny.
Být s ní, starat se o ní.
Chtěl sem bejt otec, dobrej otec...
právě takovej, jakej byl můj k mě.
Po pěti letech, co jsme žili v klidu,
rozvážně...
Mirtha potřebovala nějakou zábavu.
Tak na moje 38. narozeniny
uspořádala malou oslavu...
a pozvala nějaký starý přátele.
Všechno nejlepší, Georgi.
Mirtha mě pozvala.
Jo, říkala mi o tom.
Hele, všechno mě moc mrzí.
Měl si pravdu. Podrazil jsem tě.
A Diego podrazil mě.
Odříznul mě taky.
Jo, slyšel jsem o tom.
Ztratil jsem o všem přehled, Georgi.
Zapoměl, kdo byli moji přátelé.
No, kašlem na to. Je to za náma.
Zapomeň na to. S kšeftama jsem skončil.
-No, můsíme jít prostě dál.
-Jo.
Rád tě vidím, Dereku.
Já tebe taky.
-Pojď si dát něco k pití.
-Kdo ti stříhá vlasy?
Kurva to mě baví, sráči!
Tak se kurva trochu pobavíme!
Ježiši, to je Mirtha?
Bože všemohoucí, Georgi.
Kolik váží, 80 liber?
Jo, tak nějak.
Pojď.
Hodně štěstí, zdraví...
hodně štestí, zdraví...
hodně štestí, milý Georgi...
hodně štestí...
zdraví.
Ruce vzhůru!
Číšníci.
Jsem jedinej chlap na Zemi, kterýho
zabásli zasraný čísníci.
Proč se mě federálové rozhodli zabásnout
právě tuhle noc, jsem se nikdy nedozvěděl.
Možná za to mohly Porsche a Maseratis
na příjezdový cestě...
můj seznam kolumbijskejch hostů
nebo kokainový občerstvení.
Ať to bylo cokoli, jen čekali na to,
až udělám chybu.
A já jí udělal.
-Co je to?
-Vaše prohlášení. Že to bylo všechno vaše.
Kokain byl pro osobní spotřebu.
Nikdo z hostů neměl tušení,
že jste ho tam měli.
Jo, správně.
Chci, aby moje dítě bylo pryč z ochraný péče.
Hned. Žádný kecy kolem.
Moje žena a moje dcera budou dnes
večer v letadle.
Podepíšu to, až budu vědět, že jsou v bezpečí.
-To v žádnym případě.
-Tak si polibte prdel. Potom nepodepíšu nic.
Zařiď to.
-Víte co, ještě jednu věc.
-Co?
Sežeňte mi kartón piv.
Jo, dobře.
Za žádnou cenu bych se nevrátil
zpátky do vězení.
Tak sem podepsal dohodu, pěkně jsem si
to odskákal a poslal kauci.
No a zase jsem se stal uprchlíkem na útěku.
-Ahoj, táto.
-Zdravím tě, Georgi.
Ermíno, přišel tvůj syn.
Řekni mu, že ho nechci vidět.
Řekni mu, že už tady není vítán!
-Mami--
-Neopovažuj se vkročit do tohoto domu.
Už nejsi můj syn. Slyšíš mě?
Už nemám žádného syna.
Zlobí se, Georgi.
Bylo to ve všech zprávách.
Jen jsem chtěl, abyste věděli...
že na chvíli odjedu pryč.
-Nepůjdeš k soudu?
-Ne.
Tak takhle to skončí.
Doufám že ne, táto.
Já taky.
Musím už jít, táto.
-Dej na sebe pozor.
-Ty taky.
Pane Jungu, rád bych vám
představil pana Rodrigueze.
Je prezidentem naší banky.
Obávám se, že tu máme malý
problém, pane Jungu.
Banka prošla určitými změnami.
Znárodněním.
Bojím se, že...
že vaše peníze byly zabaveny
Panamskou vládou.
Odpusťtě mi prosím.
Někdo z banky vás o tom měl
informovat dříve.
Přijměte mou omluvu, prosím.
Co budeme dělat?
-Jak seženeme peníze?!
-Mirtho, prosím tě.
Promluvím s Augustem.
Budu pro něj pracovat.
No, řekni!
Odpověz mi sakra na tu otázku!
Za co budeme nakupovat?! Za co?!
Jak budeme žít?!
-Ne před děckem.
-S tim na mě nechoď.
Radši něco udělej.
Všechno bude v pořádku, zlatíčko.
Nerozrušuj se.
Co se to s námi děje?
Nevím.
Rozdělíme se?
Ne, pro boha, tohle ani neříkej.
Poslouchej mě. Miluju tvou mámu.
Ale ona je teď rozlobená.
A ty jsi moje srdce, holčicko.
Mohl bych žít bez svého srdce?
Doufám, že ne.
Zklidni to trochu. Za náma sou policajti.
-Jenom kurva řiď.
-Co máš za problém?
Jsme švorc.
To je můj problém.
-A ty seš zasranej slídil.
-Cože?
Je to pravda. Pořád slídíme, pořád soudíme.
Každej se ti směje do ksichtu, seš chudinka.
Nechals Diega, aby tě vopíchal.
Možná proto, že se ti to líbí. Možná,
protože seš zasranej teplouš.
To si myslim, že seš.
Fakt si myslím, že s nim šukáš, protože už
nešukáš se mnou. Musíš šukat někoho jinýho.
-Mirtho, no tak.
-Proč už ne?
-Proč už se mnou nespíš?
-Uklidni se.
-Proč?! Proč už se mnou vůbec nespíš?
-Slez ze mě!
Nikdy už na mě nehrabej, hajzle!
Už se mě nikdy ani nedotkneš!
Kreténe!
-Uklidněte se.
-Dej ty pracky pryč!
Je to uprchlík a zasranej kokainovej dealer!
Zrovna má kilo v kufru!
Vemte toho ubohýho hajzla do lochu!
Rozvádím se s tebou, Georgi.
Kristýnu mi svěří do péče.
A až tě příští tejden propustí,
budeš platit alimenty.
Je konec, chápeš.
Mám někoho jinýho.
Asi tě to nezajímá...
ale chtěla jsem ti to říct.
Řekni něco.
Co chceš abych ti na to řekl?
Jsem ve vězení.
-Měla bys vědět, že si mě sem dostala ty.
-Věděla jsem, že řekneš něco takovýho.
Vždycky myslíš jenom na sebe.
-Rozluč se s tátou.
-Bože.
-Ne.
-No tak. rozluč se.
Ahoj, zlatíčko.
Myslela jsem, že nemůžeš žít bez
svého srdce.
Každej den jsem myslel dokola na jednu věc.
Na jedinou věc.
Mojí malou holčičku.
Potřeboval jsem získat svoje srdce zpátky.
Ahoj, kluci.
Ahoj, miláčku.
Co tady děláš?
Chtěl jsem jen, aby jsi věděla, že mě už
propustili a chtěl jsem tě vidět.
Jak se máš?
Georgi, nemůžeš se tu prostě jen tak objevit.
Proč mi nezkusíš říkat táto?
Nechci, jasný?
Teď mě nech být.
Počkej. Miláčku, poslouchej.
Kristýno...
Je mi to moc líto.
Chci zase dát všechno do pořádku.
Rozumíš?
Co ode mě chceš?
Chci zase být tvůj táta.
Chci se s tebou jen projít,
jestli ti to nevadí.
Chci zase dát všechno do pořádku.
Kdyby si se mohla podívat
kamkoli na světě... kamkoli...
kam by si chtěla jet?
Dělal jsem pokroky.
Doprovázel jsem Kristýnu do školy
a ze školy každý den.
-Věci se začali zlepšovat.
-Možná do Kalifornie.
Kalifornie? Dobře, ale můžeš jít
kamkoli na světě.
Třeba do lndie, Tibetu, Izraele,
Francie, cokoli.
-Pořád by sis vybrala Kalifornii?
-Ano.
Ahoj, Mami.
Tak dobře. No, podívej, běž dovnitř.
-Ahoj, tati. Uvidíme se ráno.
-Dobře, budu tady.
Ahoj, mami.
Jdu si dovnitř dělat úkoly.
Ano. Příjdu za tebou za minutku.
Co chceš?
Příměří.
Nechci se s tebou už hádat.
Chci s váma vycházet.
Jako normální lidi.
Víš, že vídám Kristýnu?
Jo, řekla mi to.
Chodíš s ní ke škole.
Tak jako tak, myslel jsem....
miluju jí. Víš to přece.
Myslel jsem, že bych jaksi byl rád s ní.
Byl jsem pryč hodně dlouho, víš.
Jen bych s ní chtěl bejt.
Neviděla jsem od tebe jedinej dolar.
Nezaplatil si mi jedinej cent.
Příspěvky na dítě, alimenty.
Začni nám pomáhat a uvidíme, jak to půjde.
Dobře. Tak jo.
To je všechno, co jsem chtěl říct.
Měj se.
Ty taky.
Georgi.
-Jsi v pořádku?
-Jo.
Haló? Dereku. Čau, George.
Hele, potřebuju něco udělat.
Chci dát dohromady pár lidí.
Nevíš o někom?
Je to čtyřčlenná akce. Dva lidi na
zemi, dva ve vzduchu.
Kdo je druhej pilot?
Díváš se na něj.
My zajistíme letadlo,
přepravní náklady...
místo přistání ve Státech,
kamkoli to chceš dopravit.
Ty zajistíš místo nákladu a seš
zodpovědnej za placení.
Přebíráš taky všechny rizika
spojený s policajtama.
Dostaneme 65% ze zisku z přepravy...
deset procent hrubýho,
plus naše výdaje.
A tohle neni vyjednávání, tak jestli je
to oukej, můžeme se bavit dál.
Jestli ne, zapomenem na tenhle rozhovor.
Ne, ne, ne.
Všechno vypadá dobře.
Musím se ale setkat se všema,
co v tom budou zapletený.
Sedí támhle u stolu.
Pánové, tohle je George.
Co říkáš?
-No to snad ne, Dulli.
-Ó můj bože.
Kriste. To je let, kámo.
Vypadáš skvěle.
Hele, tohle je můj kámoš. Znám
tohodle chlapíka třicet let.
-Sedni si na moje místo.
-Rád tě vidím.
Slyšel jsem, že si se oženil.
Lásko, víš co?
Co?
Myslel jsem, že bych tenhle
týden odjel z města.
Hm, kam jedeš?
Nevím. Možná do Kalifornie.
Lháři.
Chci to zkusit. Uvidím, jaké to tam je.
Musím ale napřed zařídit pár věcí,
ale možná ve čtvrtek...
Ve čtvrtek po škole.
Víš, že nemůžu. Máma by mě nikdy nepustila.
O mámu se postarám. Ty si jenom sbal kufry.
Ale já musím do školy.
Vím. Ale jeden můj známý říkal,
že v Kalifornii jsou školy taky.
-Přísaháš?
-Ano.
Ve tři hodiny, čtvrtek, u vás doma.
Ty a já?
-Jako rande.
-Nevěřím ti.
Přísahám na svůj život, čestný skautský.
Přísahej na můj život.
Přísahám na tvůj život.
Paráda!
To je ale macek.
Naložte ho, Dulli.
Nastupte.
Jsme dobrý?
Jestli jsme dobrý? Jo, jsme dobrý.
Jsme kurva obdivuhodný.
Jsme dokonalý.
Tohle je extra třída. 100% čistej
columbijskej kokain, dámy a pánové.
"Disco ***". Čistej jako padlej sníh.
Kurva dobrej nářez.
-Zachránil si mi život, Dulli.
-Ne, to ne.
Nekecej. Nikdy nevíš.
Vážně. Vy všichni.
Vážně.
A protože se dneska večer cejtim
tak velkoryse...
právě se vám zvýšily podíly.
Podíly?
Namísto deseti procent dostanete patnáct.
Bože, Georgi, patnáct procent?
To je dalších dvěstě táců navíc.
Správně. Dělejte si s tim, co chcete.
Přeju vám krásnej zbytek života.
Končim. "Finito".
Poslední akce.
Odjíždim do Kalifornie. Začnu novej
život se svojí dcerou.
Na to se napijem.
-Nazdraví.
-Na tebe, Georgi.
-Na George.
-Nazdraví. Tak jo, chlapi.
Dulli, nalej ještě jednu rundu.
Dneska se pěkně zřídíme.
Cejtim se jak malý děcko.
-Co?
-Nemám z toho dobrej pocit.
Já taky ne.
Mám ho taky rád, ale co se stalo, stalo se.
Tak nebuďte sentimentální, jasný.
Dulli, víš, na co sem myslel?
Vzpomínal jsem, jak jsme poprvé
letěli do Mexika.
Pamatuješ tu přistávací dráhu?
To bylo šílený.
Teď seš mnohem lepší.
Co se děje?
Co dopredle?
Proč máte najednou takový ksichty?
Kde mám sakra nůž?
Tak do toho.
Zabásli mě.
Že mě dostala FBI a DEA, to mi nevadilo.
Že mě dostali Kevin Dulli a Derek Foreal,
aby si zachránili vlastní prdel...
to mi nevadilo.
Že jsem byl odsouzen na šedesát let
do Otisville...
to mi nevadilo.
Porušil jsem slib.
Všechno, co jsem ve svém životě
miloval, bylo pryč.
Jak to jde?
-Jste v pořádku?
-Jsem dobrej.
Konečně.
-Co ste zjistil?
-Špatný zprávy.
Snažil jsem se vám zařídit dočasné propuštění,
ale vaše matka to smetla.
Říkala, že by ho to jenom rozrušovalo.
Nevypadá to s ní dobře.
Jak se vede jemu?
Není to dobré. Je pryč z nemocnice. Doma.
Ale...
není nic, co by pro něj mohl kdo udělat.
Myslím, že je to jen otázkou času.
Přinesl jsem vám magnetofon.
Myslel jsem...
že by rád slyšel váš hlas.
Jestli mu chcete něco vzkázat.
Dám vám pět minut.
Ahoj, táto..
Víš, vzpomínám na starý časy...
měřil jsem asi tak tři a půl stopy...
vážil kolem šedesáti liber, ale každým
coulem jsem byl tvůj syn.
Ty sobotní rána, co jsem chodil se
svým tátou do práce.
A jak jsme nastupovali do toho
velkýho zelenýho náklaďáku.
Myslel jsem, že to byl největší
náklaďák v celym vesmíru, táto.
Vzpomínám, jak důležitá byla ta práce,
co jsme dělali.
Jak moc. Kdyby nebylo nás,
lidi by umřeli zimou.
Myslel jsem, že si byl ten nejsilnější
chlap na celym světě.
Vzpomínáš si na ty domácí videa, kdy se
máma oblíkla jako Loretta Young?
Zmrzlinu a fotbalový zápasy?
Na Waina, Tunu...
Na den, kdy jsem odjel do Kalifornie jen proto,
abych se domů vrátil s FBI v zádech.
Když si ten agent musel kleknout,
aby mi nazul boty, tys řekl...
tam patříš, ty bastarde,
když obouváš Georgimu boty.
To se ti povedlo, táto.
To teda bylo něco.
Vzpomínáš si na to?
A tenkrát co si mi řekl, že peníze
nejsou všechno?
No, starouši...
je mi čtyřicet dva let a konečně mi dochází...
co si se mi snažil před tolika lety říct.
Konečně jsem to pochopil.
Jsi nejlepší, táto.
Jenom bych si přál, abych pro tebe
mohl udělat víc. Abych měl víc času.
Vlastně...
"ať máš vždycky vítr v zádech..."
"a slunce *** hlavou..."
"a ať tě větry osudu nesou vzduchem,
abys mohl tančit s hvězdami."
Mám tě rád, táto.
Tvůj George.
Georgi, pospěš si. Máš tady návštěvu.
Ahoj, zlatíčko.
Ahoj, tati.
Bože, tak jsi vyrostla.
A táta je páprda.
To ne.
Ty jediná jsi pro mě v životě
znamenala všechno.
-Přísaháš?
-Přísahám, holčičko.
Přísahám.
Miluju tě, Kristýno.
Jsi jedinou dobrou věcí v mém životě.
Jedinou, která pro mě vždycky
znamenala úplně všechno.
Miluju tě.
Pojď, trochu se projdeme.
Tak, řekni mi o tom, jak žiješ.
-Co by si chtěl vědět?
-Všechno.
Co děláš?
Chodíš do školy?
Někdy.
Přesně jako táta.
Pojď už. Začíná se stmívat.
No tak. Je už pozdě.
No tak, pojď už.
Pojď.
Měl jsem návštěvu.
Dneska ne, Georgi.
Už se musíme vrá***.
Jo, ale já... chtěl jsem si jí dát
na seznam na zítra.
Mojí dceru.
Moje dcera mě přijde zítra navštívit.
Takže nakonec, stálo to všecno za to?
-Už musím zamknout.
-Ježíši Kriste.
Jak nenapravitelně se můj život změnil.
Je to vždycky poslední den v létě,
je chladno a já jsem venku...
a nejsou tu žádné dveře, kterými bych
se mohl vrá***.
Ujištuji vás, že jsem prožil víc bolestných
momentů, než jsem si zasloužil.
Plno lidem uteče život, zrovna když
si dělaj nádherný plány.
Během svýho života jsem zanechával kousky
svýho srdce tady a támhle...
a teď mi skoro nezbylo dost,
abych mohl žůstat naživu.
Ale můžu se usmát, když vím, že má ctižádost...
daleko předčila můj talent.
Už nikdy nespatřím stát bílý koně ani
krásný ženy u svých dveří...
George Jung byl odsouzen do Federálního
Nápravného Ústavu v Otisville do roku 2015.
Kristýna Sunshine Jungová svého
otce dosud nenavštívila.