Tip:
Highlight text to annotate it
X
Rezervovat III: The Sword KAPITOLA XII.
Drtivá DŮVOD
M. de La Tour d'Azyr nebyl zjištěn žádný případ více jízdárna - nebo dokonce v Paříži vůbec -
ve všech měsících, že Národní shromáždění zůstalo v relaci k dokončení
ve své práci poskytovat ve Francii s ústavou.
Koneckonců, i když zranění na jeho těle bylo poměrně lehké, zranění
tak jako jeho hrdost byla téměř smrtelný.
Pověst, že on běžel emigroval.
Ale to byla jen polovina pravdy. Celé to bylo že on se připojil, že
skupina cestujících, kteří ušlechtilé přicházeli a odcházeli mezi Tuileries a sídlo
emigrantů v Koblenz.
On se stal v krátké, člen monarchisty tajné služby, že na konci se
svrhnout monarchii v troskách.
Pokud jde o Andre-Louis, jeho dům kmotra už ho neviděl, protože v důsledku jeho
přesvědčení, že M. de Kercadiou by nepovolí z jeho písemné rozhodnutí nikdy
získat ho znovu v případě, že duel se bojovalo.
Vrhl se do své funkce na shromáždění s takovým úsilím, a tom, že
když - jeho účel dokonalý - se základními byla rozpuštěna v září
v následujícím roce, členství v
Legislativní, jehož zvolení bezprostředně následuje, byl tah na něm.
Uvažoval, pak, stejně jako mnoho jiných, že revoluce byla provedena věc,
Francie, která měla jen řídit se ústavou, který byl daný ji,
a že všichni by teď v pořádku.
A tak to mohlo být, ale že soud nemohl přimět k přijetí
změněného stavu věcí.
V důsledku svých intrik polovinu Evropy se zbrojit vrhnout na Francii, a
ní spor byl spor o francouzského krále s jeho lidem.
To byla hrůza u kořene všech hrůz, které měly přijít.
Z kontrarevoluční problémy, které byly všude se rozvířila na
duchovenstvo, žádný z nich nebyl akutnější než Brittany, a, s ohledem na ovlivnění
bylo doufal, že vládnou v jeho rodné
provincie, bylo navrženo, aby André-Louis Komise dvanáct, v prvních dnech
z Girondin ministerstva, že by měl jít tam k boji proti neklidu.
On byl žádoucí postupovat klidně, ale jeho síly byly téměř absolutní, jak je
ukazuje příkazy, provádět - objednávky nařídila vše k tomu, aby mu pomoc a
VAROVÁNÍ těm, kteří by mohli bránit mu, že by to na vlastní nebezpečí.
On přijal úkol, a on byl jeden z pěti zmocněnci odesláno na
stejné pochůzka v tom, že na jaře roku 1792.
Je to stále mu chybí z Paříže na čtyři měsíce a možná i déle, ale stále ho
že na počátku srpna byl odvolán on.
Více bezprostřední než nějaké problémy v Bretani byla ta potíž vaření v Paříži sama o sobě;
kdy politické nebe černější, než to bylo od roku '89.
V Paříži si uvědomil, že hodina se rychle blíží, který by viděl vrchol
dlouhém boji mezi rovností a Privilege.
A bylo to k městu uspořádány tak, aby André-Louis přišli rychlosti ze Západu, aby
naleznete zde i vyvrcholení své kariéry narušena.
Mlle. de Kercadiou, také, byl v Paříži v těchto dnech na začátku srpna na návštěvě
svého strýce a bratrance nejdražší přítel, Mme. de Plougastel.
A i když nic nemůže být nyní jasnější než vře nepokoji, které ohlašovaly
výbuchu přijít, ale vzduch veselost, skutečně rozmarnost, převažující u soudu -
kam paní a slečna šla téměř denně - ujistil je.
M. de Plougastel přišla a odešla zase zpět do Coblenz na této tajné podnikání
, která mu nyní téměř stále přítomen ve své manželky.
Ale i když s ní měl pozitivně ji ujistil, že všechna opatření byla přijata,
a že povstání bylo to třeba přivítat, protože to může mít pouze jednu
Závěrem lze říci, konečné rozdrcení
Revoluce ve dvoře Tuileries.
To, dodal, byl důvod, proč král zůstal v Paříži.
Ale pro jeho důvěru v tom, že by se postavil do středu svého švýcarského a jeho
Rytíři dýku a opustil hlavní město.
Oni by hack tak pro něj snadné, pokud se proti jeho odchodu.
Ale ani to by bylo třeba.
Ale v těch prvních dnech měsíce srpna, poté, co její manžel odchodu jeho účinek
inspirující slova se postupně rozptýlil v březnu událostí ve vlastní madam
oči.
A konečně na odpoledni devátý, tam dorazila do hotelu Plougastel
posel z Meudon s poznámkou od M. de Kercadiou, v němž naléhavě nabízel
Slečna se k němu připojil tam najednou, a doporučil své hostitelky, aby ji doprovodil.
Možná jste si uvědomili, že M. de Kercadiou byl z těch, kteří se spřátelit s muži
všechny třídy.
Jeho staré linie umístil jej na rovných podmínek s členy Noblesse, jeho
jednoduché způsoby - něco mezi rustikálním a buržoazní - a jeho přírodní
přívětivost umístil jej na stejně dobré vztahy s těmi, kteří od narození se jeho podřízených.
V Meudon byl známý a vážený všech prostých lidí, a to bylo Rougane,
přátelský starosta, který informoval o 9. srpna bouře, která byla na vaření
zítra, a vědět, na slečny
absence v Paříži, měl varovně mu poradil, aby stáhla z toho, co v příštích čtyřech
a-dvacet hodin může být zónu nebezpečí pro všechny osoby kvalitu, a to zejména
osoby podezřelé ze spojení s Účetním dvorem stranou.
Teď už nebylo pochyb o tom, co paní. de Plougastel v souvislosti se soudem.
Nebylo ani třeba pochybovat - opravdu, míra důkaz to mělo být
nadcházejícím - že ti, ostražitý a všudypřítomnou tajnou společností, které sledoval
*** kolébkou mladých revoluce
byli plně informováni o častých journeyings M. de Plougastel na Coblenz,
a bavili žádné iluze o skóre důvod pro ně.
Vzhledem k tomu, pak porážka soudu strany v boji, která se připravovala,
místo v Paříži, paní. de Plougastel nemůže být jiný než plná
nebezpečí, a toto nebezpečí by sdílely každému hostu narození na ni hotelu.
M. de Kercadiou náklonnost pro ty ženy, zrychlil obavy vzbudil v něm od
Rougane varování.
Z toho důvodu, že rychle odesláno na vědomí, toužit po své neteři a svému příteli prosebný
přijít najednou Meudon.
Starosta přátelské nesl jeho úslužnost krok dál, a odeslal dopis
do Paříže rukou svého syna, inteligentní kluk devatenáct.
Bylo pozdní odpoledne, které dokonale srpnového dne, kdy mladí Rougane
představil v hotelu Plougastel.
On byl laskavě přijal od paní. de Plougastel v salonu, jehož skvosty,
v kombinaci s velkým vzduchu dáma sama, ohromený mladík je jednoduché,
obyčejný duše.
Madame se rozhodla okamžitě. M. de Kercadiou naléhavou zprávu žádné další
než potvrdila její vlastní strach a záliby.
Rozhodla se okamžitě po odjezdu.
"Bien, madame," řekl pro mládež. "Pak jsem tu čest, aby se omluvím."
Ale ona by ho nechat jít.
Nejprve do kuchyně, aby se osvěžily, zatímco ona a slečna připraven, a
pak místo pro něj v jejím kočáru až Meudon.
Nemohla trpět, aby se vrátil pěšky přišel.
Přestože ve všech případech to bylo více než mu náleží, ale laskavost, že
V takové chvíli rozrušení může trvat myšlenka na další se v současné době se
odměněny.
Kdyby to udělal méně, než je tato, by to vědět - když nic horšího - alespoň některé
hodin bolesti ještě větší než ty, které již byly v obchodě pro ni.
To chtělo, snad půl hodiny do západu slunce, když se podle ní kočár s
úmysl opustit Paříž na Porte Saint-Martin.
Cestovali s jedním za lokaje.
Rougane - děsivé blahosklonnost - dostal místo v kočáře s
dámy, a pokračoval zamilovat se Mlle. de Kercadiou, kterého představoval
Nejkrásnější je, jakou kdy viděl, ale
, který s ním mluvil jen a unaffectedly jako u rovné.
To, co šel do hlavy trochu, a některé poruchy republikánská pojmy, které
měl dosud koncipována sám důkladně stráveny.
Kočár zastavil u závory, kontroluje tam demonstrace Národního
Napsal stráže před branami železa. Seržant z příkazu přešel ke dveřím
vozidla.
Hraběnka vystrčila hlavu z okna. "Bariéra je uzavřena, madam," byla
stroze informován. "Zavřeno!" Opakovala.
To bylo neuvěřitelné.
"Ale ... ale myslíte, že nemůže projít? "
"Ne, pokud mají povolení, madame." Seržant nonšalantně opřel o jeho
Pike.
"Zakázky jsou, že nikdo opustit nebo vstoupit bez řádných dokladů."
"Čí rozkazy?" "Objednávky obce Paříže."
"Ale já musím jít do země, dnes večer."
Madame hlas byl téměř podrážděně. "Já jsem čekal."
"V tom případě nechte paní opatřit povolení."
"Kde je, že mají být pořízeny?" "U Hôtel de Ville, nebo na
Sídlo oddílu madame. "ona byla považována za moment.
"Do sekce, pak.
Být tak dobré, jak to říct kočímu, aby disk Bondy sekce. "
Pozdravil ji a odstoupil. "§ Bondy, Rue des morts," popřál
řidiče.
Madame usedla do svého sídla opět ve stavu rozrušení plně sdílí mademoiselle.
Rougane dal sebe uklidnit a ujistit je.
Tato část by dal věci do pořádku.
Oni by určitě měly být přiděleny povolení.
Jaký důvod by mohlo dojít k odmítnutí je?
Pouhou formalitou, po tom všem!
Jeho jistotu, povznášející je pouze připravit na ještě hlubší
sklíčenost, když v současné době se setkali s odmítnutím plochou od prezidenta
sekce, kteří dostali hraběnka.
"Vaše jméno, madam?" Zeptal se stroze.
Hrubý kolegy z nejvyspělejších republikánského typu, že se ani vzrostla z
úcty k dámám, když vstoupil.
Byl tam, on by vám řekl, vykonávat povinnosti svého úřadu, a ne
dávají taneční lekce.
"Plougastel," opakoval po ní, bez názvu, jako by to bylo jméno
z řezník nebo pekař. Vzal těžký svazek z police na
jeho právo, otevřel ji a obracel stránky.
Byl to jakýsi adresář jeho části. V současné době si našel, co hledal.
"Comte de Plougastel, Hotel Plougastel, Rue du Paradis.
Je to tak? "
"Přesně tak, pane," odpověděla s tím, co zdvořile mohla sebrat před
kolegy v affronting hrubost.
Tam byla dlouhá chvíle ticha, během níž studoval některé tužkou záznamy
u jména.
Sekce působila v posledních týdnech mnohem systematičtěji, než bylo
obecně podezřelý.
"Váš manžel je s vámi, madam?" Zeptal se stroze, oči stále velitelské, že
stránky. "M. le Comte není se mnou, "odpověděla,
důrazem na titul.
"Není to s vámi?" Podíval se náhle, a nařídil na
její pohled, ve kterém podezření Zdálo se, že směs s výsměchem.
"Kde je?"
"Není v Paříži, monsieur. "Ah! Je to v Koblenz, co myslíš? "
Madam cítila, že se obrátil zima. Tam bylo něco zlověstného v tom všem.
Za jakým účelem se sekcí informovali tak důkladně, na příchody a
odchody jejich obyvatel? Jaká byla příprava?
Měla pocit, že jsou v pasti, že jsou vzaty v síti, které byly odlity neviditelné.
"Já nevím, pane," řekla a její hlas nestabilní.
"Samozřejmě že ne."
Zdálo se, že výsměch. "Bez ohledu na to.
A chcete odjet z Paříže také? Kde se budete chtít jít? "
"To Meudon."
"Vaše podnikání je?" Krev vyskočil na její tvář.
Jeho drzost byla nesnesitelná, aby žena, která za celý život nikdy nepoznal nic
ale nejvyšší úcty od podřízených a odpovídá podobně.
Nicméně si uvědomil, že je tváří v tvář silám zcela nové, se
ovládla, dusí její zášť, a odpověděla pevně.
"Přál bych si, k provedení této paní, slečna. de Kercadiou, zpět do svého strýce, který bydlí
tam. "" To je všechno?
Další den se udělat pro to, madam.
Tato záležitost není stisknutí. "" Pardon, pane, pro nás je záležitost velmi
stisknutím tlačítka. "
"Ty jsi mě nepřesvědčil o tom, a překážky jsou uzavřeny pro všechny, kteří nemohou prokázat
nejnaléhavější a uspokojivé důvody, proč chtějí projít.
Budete čekat, madam, až se odstraní omezení.
Dobrý večer. "" Ale, pane ... "
"Dobrý večer, madam," opakoval významně, propuštění více
opovržlivý a despotická než královské "Musíte nechat jít."
Madame šel ven s Aline.
Oba byli chvějící se vztekem, že opatrnosti nutil je potlačit.
Nastoupili do autobusu opět toužit být řízen doma.
Rougane údiv se změnil na zděšení, když mu řekli, co se stalo.
"Proč nezkusit Hotel de Ville, madam?" Navrhl.
"Po tom?
Bylo by to zbytečné. Musíme se smířit se zbývající
V Paříži až do bariéry znovu otevřít. "" Možná to bude úplně jedno, pro nás jeden
způsobem do té doby, madame, "říká Aline.
"Aline," zvolala v hrůze. "Mademoiselle," zvolal Rougane na stejné
Poznámka.
A pak, protože on cítil, že osoby zadržované v této módě, musí být v některých
Nebezpečí ještě není zřetelné, ale z tohoto důvodu více hrozné, on dal jeho důvtip
práce.
Jak oni se blížili k hotelu Plougastel ještě jednou, když oznámil, že on
řešil problém. "Pas, aniž by to stejně
dobře, "oznámil.
"Hele, teď, a důvěra ke mně. Vrátím se do Meudon najednou.
Můj otec mi dá dvě povolení - jeden jen pro sebe a další tři
osob - z Meudon do Paříže a zpět do Meudon.
I v Paříži se znovu zadat vlastní povolení, které jsem pak pokračovat zničit, a odjíždíme
Společně jsme tři, na síle druhé, což se za
pocházejí z Meudon v průběhu dne.
To je poměrně jednoduché, po všem. Pokud jsem jít hned, já se vrátím do noci. "
"Ale jak jste odešel?" Zeptal se Aline. "I? Pú!
Pokud jde o to, že nemají strach.
Můj otec je starostou Meudon. Existuje spousta, kteří ho znají.
Půjdu do Hotel de Ville, a říct jim, co je po tom všem, pravda - že jsem
chycen v Paříži uzavření bariér, a že můj otec je čeká
mě domů dnes večer.
Budou mě projít. Je to docela jednoduché. "
Jeho důvěra povznesený znovu. To, co se zdálo tak snadné, jak si představoval
to.
"Tak ať vaše pas na čtyři, příteli," Madame prosil ho.
"Je Jacques," vysvětlila s uvedením lokaj, který právě
pomoci jim vystoupit.
Rougane odešel jistý brzy vrátí, takže je čeká ho
Tatáž důvěra.
Ale doba se podařilo jednomu jiný, v noci se blížil, přišla před spaním, a ještě
nebylo ani stopy po jeho návratu.
Čekali až do půlnoci, každý předstírá, pro ostatní to kvůli spolehlivosti plně
trvalé, každý napadal vágní předtuchy zla, ale okouzlující
čas tím, že hraje Tříč-trac ve velkém
salon, jako kdyby ani jedna myšlenka úzkost mezi nimi.
Konečně na půlnoci, madam si povzdechl a růže.
"Bude to pro až zítra ráno," řekla, ani věřit.
"Samozřejmě," souhlasil Aline. "Bylo by to opravdu nebylo možné pro
ho, aby se vrátili na noc.
A bude to mnohem lepší cestovat do zítra.
Cesta v tak pozdní hodinu, by se unavil vás tolik, Vážená paní. "
Tak oni se předstírání.
Brzy ráno byli probudil hluk zvonů - tocsins sekcí
zvonit na poplach.
K jejich překvapen klasů později válcování bubnů, a najednou se
slyšel zvuky množství na pochodu.
Paříž byla stoupá.
Později ještě přišla chrastítko z ručních zbraní na dálku a hlubší rozmach
dělo. Bitva byla připojil mezi muži
sekce a muži soudu.
Lidé v ruce napadl Tuileries.
Nejdivočejší zvěsti létaly na všechny strany, a některé z nich našly cestu
sluhové Hotel Plougastel, toho strašného boje za palác, který byl na
končí v samoúčelné masakr všech
ty, které bezobratlých monarcha opustil tam, zatímco umístění sám a
jeho rodina pod ochranou shromáždění.
Samoúčelné až do konce, kdy přijetí kurzu poukázal na něj zlem
poradci, se připravoval na odpor pouze do potřebu odporu skutečně
vznikla, načež nařídil kapitulaci
který odešel těch, kteří stáli kolem něho, aby poslední na milost zběsilou davu.
A když se toto dělo v Tuileries, dvě ženy v hotelu
Plougastel ještě čekal na návrat Rougane, ale nyní se stále zmenšovat
***ěji.
A Rougane nevrátil. Záležitost neprokázalo, že tak jednoduché
otce na syna. Rougane starší byl oprávněně bojí
půjčovat si na tuto část podvod.
On šel se svým synem informovat M. de Kercadiou, co se stalo, a řekl
ho upřímně věci navrhl jeho syn, ale neodvážil udělat.
M. de Kercadiou snažil se pohybovat mu přímluvy a dokonce i nabídka
úplatky. Ale Rougane zůstal firmou.
"Pane," řekl, "pokud by bylo objeveno proti mně, což se nevyhnutelně bude, já
by měla viset na to.
Kromě toho, a to i přes mé obavy, aby učinily vše je v mých silách sloužit vám, že
by došlo k porušení důvěry, jako jsem nemohl uvažovat.
Nesmíte se mě ptáte, pane. "
"Ale co si počít se bude dít?" Zeptal se napůl šílený muž.
"Je to válka," řekl Rougane, který byl dobře informován, jak jsme viděli.
"Válka mezi lidmi a soudu.
Jsem opuštěný, že moje varování by měla přijít příliš pozdě.
Ale když se říká všechno, nemyslím si, že je třeba opravdu alarm sami.
Válka, nebude se na ženy. "
M. de Kercadiou lpěl na komfort pro jistotu, že poté, co starosta a jeho syn
odešel.
Ale v koutku mysli zůstala znalost provozu, ve kterém M. de
Plougastel byl zaměstnán. Co v případě, že revolucionáři byli stejně
dobře informovaný?
A s největší pravděpodobností byli. Ženy-folk politické pachatelů bylo
známé z dávných dob trpět za hříchy svých mužů.
Všechno je možné v oblíbené pozdvižení a Aline by byl vystaven
společně s Mme. de Plougastel.
Pozdě v noci, když seděl zachmuřeně v bratrově knihovně, trubky, v níž měl
hledal útěchu zaniká mezi prsty, přišel ostrý klepe na
dveře.
Ke starým seneschal Gavrillac, který šel otevřít stála ukázal na
práh štíhlý mladý muž v tmavě zelená surcoat, sukně, která se sehnul
jeho lýtka.
Měl na sobě boty, buckskins, a malý meč, a kolem pasu byl
trikolorní křídlo, v klobouku trikolorní kokardy, který dal jemu oficiální pohled
velmi zlověstné do očí, že staré
záloha feudalismu, který sdílel s celou jeho pána současné obavy.
"Monsieur touhy?" Ptal se mezi respektem a nedůvěrou.
A pak ostrý hlas ho překvapil.
"Proč, Benoit! Jméno jméno!
Už jste úplně zapomněli na mě? "
S třesoucí se rukou starý muž zvedl lucernu nesl tak, že zneužívá svého světla
ve větší míře na tom štíhlá, se širokým hrdlem tvář.
"M. Andre, "zvolal.
"M. Andre! "A pak se podíval na křídla a
kokardy, a zaváhal, očividně v rozpacích.
Ale André-Louis prošla kolem něj do širokého vestibulu, s mozaikový podlahy
v černo-bílého mramoru. "Kdyby můj kmotr ještě v důchodu, se
mě k němu.
Pokud by odešel, mě k němu všichni stejní. "
"Ale jistě, M. Andre - a jsem si jistý, že bude znásilněna, že tě vidím.
Ne, ještě v důchodu.
Tímto způsobem, M. Andre, tak, prosím ".
Vracející se André-Louis, dosahuje Meudon půl hodiny, šel rovnou do
Starosta pro některé určité zprávy o tom, co se může dít v Paříži, který by měl buď
potvrdit nebo vyvrá*** fámy, že zlověstné
on se setkal na stále se zvyšující objem se přiblížil hlavní město.
Rougane ho informoval, že povstání bylo hrozící, že už měla sekce
posedlý sám z bariér, a že to bylo nemožné pro osoby, které nejsou
plně akreditované vstoupit nebo opustit město.
André-Louis sklonil hlavu, jeho myšlenky z nejtěžších.
On měl na nějakou dobu vnímal nebezpečí této druhé revoluce zevnitř
Za prvé, které by mohly zničit vše, co bylo vykonáno, a dát otěže moci
na darebné frakce, která by uvrhla zemi do anarchie.
To, co se obával je více než kdy jindy na místě probíhají.
On by pokračoval najednou, to velmi noc, a vidět sám sebe, co se děje.
A pak, když odcházel, obrátil se znovu Rougane se zeptat, zda M. de Kercadiou
byl ještě v Meudon.
"Ty ho znáš, pane?" "To je můj kmotr."
"Tvůj kmotr! A vy jste zástupce!
Proč se tedy můžete být právě ten muž, co potřebuje. "
A Rougane mu z jeho syna pochůzku do Paříže, že odpoledne a jeho výsledek.
Žádné další bylo nutné.
Že před dvěma lety jeho kmotr by za určitých podmínek odmítl mu
Dům vážil za nic v tomto okamžiku.
On opustil jeho cestovní kočár v malé hospodě a šel přímo k M. de
Kercadiou.
A M. de Kercadiou se lekla tak hodinu to náhlé zjevení, jeden
proti komu se choval hořké stížnosti, pozdravil jej z hlediska téměř totožný s
ty, v nichž v té stejné místnosti, on
pozdravil ho při podobné příležitosti jednou.
"Co tady chcete, pane?" "Sloužit, pokud je to možné, můj kmotr,"
byla odzbrojující odpověď.
Ale to se nestalo odzbrojit M. de Kercadiou. "Vy jste zůstal pryč tak dlouho, že jsem doufal, že
Ty bys to zase rušit mě. "
"Neměla jsem si dovolil neuposlechnout nyní, kdyby nebylo ***ěje, že mohu být
služeb. Viděl jsem Rougane, starosta ... "
"Co to říkáte není pouštět se neposlechnout?"
"Vy jste mi zakázal váš dům, pane." M. de Kercadiou se na něj bezmocně.
"A je to důvod, proč jste nepřišel u mě celou tu dobu?"
"Samozřejmě. Proč jinak? "
M. de Kercadiou dál zírat.
Pak si zaklel. To vyvedla ho muset vypořádat s
Muž, který trval na tom, s ním to doslova.
Očekával, že André-Louis by přišel kajícně přiznat svou chybu a prosí
třeba vzít zpátky do přízně. Řekl, že ano.
"Ale jak jsem mohl doufat, že jste měl na mysli méně, než jste říkal, pane?
Ty byly tak jednoznačné ve svém prohlášení.
Jaké výrazy pokání mohla sloužit mně, aniž by účel změny?
A já jsem neměl představu, kterou se mění. Můžeme ještě být za to vděčný. "
"Thankful?"
"Jsem zástupce. Mám určité pravomoci.
Jsem velmi příhodně návratu do Paříže. Mohu sloužit tam, kde Rougane nemůžete?
Třeba, pane, zdá se být velmi naléhavá, pokud polovinu toho, co jsem se domníváte, že je
pravda. Aline by měly být umístěny v bezpečí najednou. "
M. de Kercadiou bezpodmínečně kapitulovala.
Přišel a vzal André-Louis "ruce.
"Milý chlapče," řekl a byl viditelně pohyboval, "je ve vás určité šlechty
, která nesmí být odmítnut.
Kdybych se zdálo kruté s vámi, pak to bylo proto, že jsem bojoval proti svým zlem
sklony.
Toužil jsem, aby vám ze zlého cesty politiky, kteří podali tuto
nešťastné země do tak hrozné projít.
Nepřítel na hranici, občanské války, o ohni na domácí půdě.
To je to, co revolucionáři udělal. "
André-Louis nic nenamítala.
On zemřel. "O Aline?" Zeptal se.
A sám odpověděl svou vlastní otázku: "Je v Paříži, a ona musí být dopraveno z
to hned, než se na místo v troskách, jak dobře to může být jednou vášně
, které se vaří všechny tyto měsíce jsou vpuštěni.
Mladí Rougane plán je dobrý. Alespoň, nemůžu myslet na lepší. "
"Ale Rougane starší nebude slyšet."
"Chcete říct, že se to dělat na vlastní odpovědnost.
Ale on souhlasil, aby to na mě.
Opustil jsem mu vzkaz na můj podpis v tom smyslu, že glejt pro Mlle. de
Kercadiou jet do Paříže a vrá*** se vydává ho v souladu s objednávkami
ode mě.
Pravomoci nosím a které jsem spokojený ním je jeho dostatečné
ospravedlnění poslušnosti mě to.
Opustil jsem mu, že na vědomí s tím, že se má používat pouze v
krajním případě pro svou vlastní ochranu. Na oplátku on mi dal to bezpečné
jednání. "
"Ty už si to!" M. de Kercadiou vzal list papíru
že André-Louis vydržel. Jeho ruka třásla.
On se blížil se k seskupení svíček na konzole a přimhouřil
krátkozraké oči ke čtení.
"Pokud posíláte, který do Paříže mladých Rougane ráno," řekl Andre-Louis, "Aline
Zde by měl být v poledne. Nic, samozřejmě by se dalo udělat, aby v noci
bez vyvolání podezření.
Hodina je příliš pozdě. A nyní, pane můj kmotr, víte,
Právě proto jsem se rušit v rozporu vaše příkazy.
Pokud existuje nějaký další způsob, jak mohu sloužit, stačí jen pojmenovat, zatímco já
jsem tady. "" Ale je tu, Andre.
Copak Rougane říct, že tam byli jiní ... "
"Zmínil Mme. de Plougastel a její služebná. "
"Tak proč ...?"
M. de Kercadiou odmlčel a podíval na jeho otázku.
Velmi vážně André-Louis zavrtěl hlavou. "To je nemožné," řekl.
M. de Kercadiou spadla čelist údivem.
"To je nemožné!" Opakoval. "Ale proč?"
"Pane, můžu si dělat, co dělám pro Aline bez obtěžování mé svědomí.
Kromě toho, pro Aline bych se dotknout své svědomí a udělat to.
Ale paní. de Plougastel je ve velmi odlišné věci.
Ani Aline ani její byly dotčené kontrarevoluční práci,
, která je skutečným zdrojem neštěstí, která nyní hrozí, že se nám předjet.
Mohu získat vyhoštění z Paříže bez výčitky, že jsem přesvědčen o tom
dělat nic, co by někdo mohl odsoudit, nebo že by se mohla stát předmětem
dotazy.
Ale paní. de Plougastel je manželkou M. le Comte de Plougastel, kterého celý svět
ví, že je zprostředkovatelem mezi soudem a emigrantů. "
"To není vina její," zvolal M. de Kercadiou přes jeho zděšení.
"Souhlasím.
Ale může být vyzván, kdykoli zjistit skutečnosti, že ona není smluvní stranou
tyto manévry. Je známo, že ona byla v Paříži na den.
Měla by se hledat na zítra, a pokud se zjistí, že je pryč, dotazy
Určitě je třeba provést, z něhož musí vyplývat, že jsem zradil svou důvěru, a
zneužití své síly sloužit osobním cílům.
Doufám, pane, že budete vědět, že riziko je příliš velké, aby se spouští
Kvůli cizince. "" cizinec? "řekl šlechtic
vyčítavě.
"Prakticky mi cizí," řekl Andre-Louis.
"Ale není mi cizí, Andre. Je to můj bratranec a velmi drahé a oceněny
přítel.
A mon Dieu, co říkáte, ale zvyšuje naléhavost dostat ji ven z Paříže.
Musí být zachráněn, Andre, za každou cenu - to musí být zachráněn!
Proč, její případ je nekonečně naléhavější než Aline to! "
Stál prosebník před svého kmotřence, teď úplně jiné, od zádi muže, který
přivítala ho při jeho příchodu.
Jeho tvář byla bledá, ruce se mu třásly, a tam byly kapky potu na jeho
obočí. "Pane můj kmotr, tak bych nic
V důvod.
Ale můžu to udělat. Se zachránit ji může znamenat krach pro Aline a
sami sebe, stejně jako pro mne. "" Musíme riskovat. "
"Máte právo mluvit za sebe, samozřejmě."
"Jo, a pro vás, věřte mi, Andre, pro tebe!"
Přišel v blízkosti mladého muže.
"Andre, Prosím vás, aby se mi věřit, že i pro získání tohoto povolení pro Mme. de
Plougastel. "Andre se na něj nechápavě.
"To je fantastické," řekl.
"Mám rád vzpomínky na dámy zájem o mě na pár dní poté, kdy jsem
byl dítě, a opět nedávno v Paříži, když se snažila převést mě na to, co
si účty skutečné politické náboženství.
Ale to nebudu riskovat krk pro ni - ne, ani vy, ani Aline je ".
"Ah! Ale Andre ... "" To je moje poslední slovo, pane.
Roste pozdě, a přeji si spát v Paříži. "
"Ne, ne! Počkejte! "
Pán byl Gavrillac vykazující znaky nevýslovné utrpení.
"Andre, musíte!"
Tam byl v tomto trvání a ještě více v ***čné tak to,
něco tak nerozumné, že Andre mohl bez problémů předpokládat, že některé temné a
tajemný motiv ležel za ním.
"Musím?" Opakoval. "Proč musím?
Své důvody, monsieur? "" Andre, mé důvody jsou ohromující. "
"Modlete se, aby mi to posoudím sám."
André-Louis "tak téměř kogentní. Zdálo se, že snížení poptávky M. de Kercadiou
k zoufalství. Přecházel po místnosti s rukama pevně sepjatýma
za ním, vrásčité čelo.
Konečně přišel postavit před svého kmotřence. "Nemůžeš mi věřit, že tyto
důvody? "zvolal v trápení. "V takové věci, protože to - záležitost, která
mohou zahrnovat krk?
Oh, pane, je to rozumné? "" Já porušuje své čestné slovo, můj slib, kdybych
říct. "
M. de Kercadiou odvrátil, mnul si ruce, jeho stav viditelně žalostné, a pak
se znovu obrátil k Andre.
"Ale v tomto konci, v této zoufalé končetiny, a protože vás tak nešetrně
trvají na tom, budu muset říct. Bože, pomoz mi, nemám na výběr.
Ona si uvědomí, že když se ví.
Andre, chlapče ... "Odmlčel se znovu, člověk strach.
Položil ruku na rameno svého kmotřence a jeho rostoucí překvapení André-Louis
cítil, že přes ty světlé, krátkozraké oči, byl film slz.
"Mme. de Plougastel je tvá matka. "
Následoval, dlouhou chvíli, naprosté ticho. To, co mu bylo řečeno, nebyl
okamžitě pochopil. Když konečně přišel pochopení Andre-
Louis "prvním impulzem bylo křičet.
Ale on se zmocnil, a hrál stoický.
Musí být nikdy hrát něco. To bylo v jeho povaze.
A byl věrný své povaze ani v tuto chvíli nejvyšší.
On pokračoval až do tiché, poslouchat to divný teatrální instinkt, mohl věřit
se mluvit bez emocí.
"Vidím," řekl konečně, velmi chladně. Jeho mysl se hnal zpět přes minulost.
Rychle si zhodnotil jeho vzpomínky paní. de Plougastel, její pozoruhodné-li sporadické
zájem o něj zvědavá směs lásky a nostalgie, které ji způsobem
se k němu vždy prezentovány, a ve
Poslední pochopil tak, že do té doby ho zaujalo.
"Vidím," řekl znovu a přidal se: "Samozřejmě, že každý, ale hlupák mohl myslet
to už dávno. "
Byla to M. de Kercadiou, kteří volali, M. de Kercadiou, kteří couvli od rána.
"Můj Bože, Andre, co jste udělali? Můžete si vzít takové oznámení v tomto
móda? "
"A jak bys mě vzít? Mělo by to překvapení jsem zjistil, že jsem
měl matku? Konec konců, maminka je nepostradatelnou
Nutnost získat něčí narodil já. "
Posadil se náhle, zakrýt příliš odhalující to, že jeho údy třesou.
Vytáhl z kapsy kapesník, aby MOP čelo, které se pěstují vlhké.
A pak, zničehonic se ocitl pláče.
Při pohledu na ty slzy tiše, že se tváří, že se otočil, aby
bledá, M. de Kercadiou přišel rychle přes něj.
Sedl si vedle něj a hodil ruku laskavě přes rameno.
"Andre, můj ubohý chlapče," zamumlal. "I. ..
Byl jsem blázen, aby si vás neměl srdce.
Podvedl jsi mě svým pekelným přetvářku, a teď vidím ...
Vidím ... "
Nebyl si jistý, co se stalo, že viděl, jinak váhal vyjádřit.
"To nic není, pane. Jsem unavený, a ... a mám chladno
hlavy. "
A pak, najít část *** jeho síly, když se náhle hodil ji nahoru, naprosto
upustil od všech předstírání. "Proč ... Proto je tam to všechno bylo
tajemství? "zeptal se.
"Bylo to určeno, že bych nikdy neví?" "Bylo to, Andre.
To ... to muselo být, kvůli opatrnosti. "" Ale proč?
Kompletní důvěru, pane.
Určitě si ho tam nechat. Že mi tolik, musíte mi říct,
všechny. "
"Důvod, chlapče, je to, že jste se narodila zhruba tři roky po své matce
manželství s M. de Plougastel, nějakých osmnáct měsíců poté, M. de Plougastel se
byl pryč s armádou, a asi čtyři měsíce před jeho návratu k jeho manželce.
Je to věc, která M. de Plougastel nikdy podezření, a na nejzávažnější rodinu
důvodů nesmí nikdy podezření.
To je důvod, proč se největší tajemství bylo zachováno.
To je důvod, proč nebyl nikdo nikdy možnost poznat.
Vaše matka přišla časně do Bretaně, a pod falešným jménem strávil několik měsíců v roce
obec Moreau. To bylo, zatímco ona byla tam, že jste byli
André-Louis obrátil ho v jeho mysli. Měl si otřel slzy.
A teď seděl a tuhých shromážděny.
"Když říkáte, že žádný z nich nebyl nikdy dovoleno vědět, říkáte mi, samozřejmě, že
Vám, pane ... "" Oh, mon Dieu, ne! "
Odmítnutí přišlo v prudké vzplanutí.
M. de Kercadiou vyskočil pohonem ze strany Andre je násilím
jeho emoce. Bylo to, jako by ho naplnilo velmi návrh
s hrůzou.
"Byl jsem jediný, kdo věděl, že druhý. Ale to není jak si myslíš, Andre.
Neumíte si představit, že bych měla lhát, že bych měl odmítnout, pokud si byl můj
syn? "
"Když říkáte, že já ne, pane, to je dostatečné."
"Ty ne. Byl jsem Therese bratranec a také, jak se
dobře věděl, její nejvěrnější přítel.
Věděla, že by mi věřit, a to bylo pro mě přišla o pomoc ve svém
končetin. Jednou, před lety, tak bych vzal
ji.
Ale samozřejmě, že nejsem typ člověka, ženu, mohl milovat.
Věřila však, aby svou lásku k ní, a já jsem stále jeho důvěru. "
"Tak, kdo byl můj otec?"
"Já nevím. Nikdy mi to řekl.
Bylo to její tajemství, a já ne strkat nos. To není v mé povaze, Andre. "
André-Louis vstal a stál tiše stojí M. de Kercadiou.
"Věříš mi, Andre." "Samozřejmě, pane, a je mi líto, že jsem
Promiňte, že nejsem tvůj syn. "
M. de Kercadiou sevřel svého kmotřence ruku křečovitě, a držel jej chvíli bez
mluvené slovo. Pak, když oni se dostali daleko od sebe
znovu:
"A teď, co budete dělat, Andre," zeptal se.
"Nyní, když víte?" André-Louis stál chvíli, vzhledem k, pak
vloupali do smíchu.
Situace se jeho humory. Vysvětlil jim.
"Jaký rozdíl by měl znalosti udělat? Je lásce k rodičům, aby se povolané k existenci
o pouhé oznámení o vztah?
Jsem riskovat krk kvůli nedostatku obezřetnosti jménem matky, takže
velmi obezřetný, že neměl v úmyslu nikdy odhalit sám?
Objev spočívá na sebemenší šanci, po pádu kostky osudu.
Je to vážit se mnou? "" Toto rozhodnutí je s tebou, Andre. "
"Ne, to je *** moje chápání.
Rozhodněte se, že kdo může, já ne. "" To znamená, že můžete odmítnout i teď? "
"Myslím, že souhlasím.
Vzhledem k tomu, nemohu rozhodnout, co to je, že mám dělat, nezbývá pro mě
to, co by syn. Je to absurdní, ale celý život je
groteskní. "
"Nikdy, nikdy litovat." "Doufám, že ne," řekl Andre.
"Přesto si myslím, že je velmi pravděpodobné, že budu.
A teď jsem se lépe vidět Rougane znovu najednou, a získat od něj další dva
povolení nutné. Pak možná bude nejlepší, když se
je do Paříže se v dopoledních hodinách.
Pokud jste se mi v posteli, pane, budu vděčný.
I. .. Přiznávám, že jsem sotva v případě, k tomu
více v noci. "