Tip:
Highlight text to annotate it
X
Arktický led taje rychleji než dříve.
Uprostřed mnoha dalších krizí -
potravinové, energetické, hospodářské recese a pandemické chřipky –
generální tajemník OSN Ban Ki-moon
vyzval svět ke společnému postupu při řešení těchto problémů.
"Jestli někdy byl čas jednat v duchu obnoveného multilateralismu -
čas vytvořit OSN skutečné společné akce – je to právě teď.”
Projevily se také známky měnícího se mezinárodího politického klimatu:
poslední pozůstatek studené války byl odstraněn,
když se Ruská federace a Spojené státy zavázaly
ke snížení svých jaderných arzenálů.
Americký prezident Barack Obama promluvil k Radě bezpečnosti OSN.
“Ratifikací smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek
uděláme krok vpřed a otevřeme dveře
k zásadnějšímu snížení našeho arzenálu…
Ať se překážky zdají jakkoliv velké,
nikdy nesmíme polevit v úsilí
o omezení útočných zbraní.”
Ruský prezident Dmitrij Medvěděv:
“Dnešní schůzka předznamenává období rozsáhlé a závažné práce -
práce, o níž jsem přesvědčen,
že zásadním způsobem zlepší situaci ve světě.”
V téže době způsobily všeobecné znepokojení
severokorejské jaderné a raketové zkoušky
a pokračující obohacování uranu v Íránu.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy:
“Věřím, že pokud budeme mít odvahu uvalit společné sankce
na ty, kteří porušují rezoluce Rady bezpečnosti,
dodáme věrohodnost svému závazku vytvořit svět s menším množství jaderných zbraní
a v budoucnu zcela bez nich.”
Další z priorit OSN pro rok 2009:
boj proti chudobě ve světě.
Finanční trhy se začaly pomalu zotavovat,
nikoliv však příjmy a nabídka práce.
Odhaduje se, že kolem 100 milionů lidí
se octlo v tomto roce pod hranicí chudoby:
z "téměř chudých" se stali "noví chudí".
Jeden z nejvážnějších důsledků chudoby -
nestabilita –
způsobila problémy v mnoha částech světa.
V roce 2009 bylo téměř 120 tisíc příslušníků mírových sil OSN
rozmístěno v 17 misích ve světě.
Mise v súdánském Dárfúru však stále postrádá
důležité vybavení, jako jsou nákladní vozy a vrtulníky,
a stovky tisíc lidí bez domova
stále bojují o přežití v neutěšených podmínkách.
Stále dochází k sexuálnímu násilí na ženách,
avšak tyto zločiny často nejsou ohlášeny
kvůli stigmatu, které s sebou znásilnění nese.
Ženy – policistky mají při odstraňování těchto bariér významnou úlohu.
Lubasi Matakala ze Zambie:
“Přijdeme, snažíme se je povzbudit a podpořit ve všech oblastech života
a to je důvod, proč tu jsme:
snažit se utěšit deprimované a utlačované.”
V jižním Súdánu mezitím pokračuje celosvětově dosud největší program odzbrojování a reintegrace,
jehož cílem je pomoci 180 tisícům bývalých bojovníků
k návratu do běžného života.
U somálského pobřeží se pirátské útoky tento rok více než zdvojnásobily.
Rada bezpečnosti obnovila státům autorizaci
ke vstupu do somálských výsostných vod
při boji proti pirátství a ozbrojeným námořním loupežím.
V samotném Somálsku nedávné těžké boje v Mogadišu
vyhnaly z domovů přes 200 tisíc lidí.
Zástupce generálního tajemníka pro politické záležitosti Lynn Pascoe:
“Po letech konfliktu nenastane mír v Somálsku přes noc.
Stabilitu je třeba podporovat
a národní i vnější škůdce je nutné zneškodnit."
OSN stojí před skličujícím úkolem
nakrmit každý měsíc více než 2 miliony lidí.
Zásoby potravin docházejí
a světová organizace apelovala na členské státy, aby dostály svým závazkům pomoci.
Výkonná ředitelka World Food Programme, Josette Sheeran:
“Každý rok začínáme tím, že potřebujeme zvýšit finanční příspěvky.
Při současné krizi potřebujeme o 5-6 miliard dolarů ročně víc.”
Po desetiletích krvavých bojů konečně skončila občanská válka na Srí Lance.
Tisíce Tamilů jsou však i ***ále nuceny žít v utečeneckých táborech.
Propuštění politických vězňů v Barmě nespolnilo očekávání, navzdory úsilí OSN.
“Všechny zainteresované strany v Barmě by měly vést dialog
a političtí vězni samozřejmě musí být propuštěni, včetně Aun Schan Su Ťij.”
Běženci z Barmy zatím uprchli do nouzových táborů v Thajsku,
které navštívila Velvyslankyně dobré vůle agentury OSN pro uprchlíky
Angelina Jolie.
Angelina Jolie: “Máte velkou rodinu? Manžela, děti?”
Násilí na Blízkém Východě pokračovalo i v roce 2009.
Na začátku roku Ban Ki-moon odsoudil útok izraelských sil na základnu OSN v Gaze.
“Jsem prostě zděšen. Nedokážu popsat, co cítím,
když vidím tuto vybombardovanou základnu OSN.
Všichni cítíme, že stale ještě hoří.
Je to odporný a absolutně nepřijatelný útok na Spojené národy."
Generální tajemník byl očitým svědkem zkázy,
kterou způsobilo izraelské bombardování Gazy během třítýdenní války.
Navštívil také izraelské město, které bylo častým terčem raket Hamásu z Gazy.
Goldstonova komise, podporovaná OSN, našla důkazy,
že jak Izrael, tak Hamás se dopustily těžkých válečných zločinů
a doporučila další vyšetřování konfliktu.
“Chtěl bych žít v míru jako jiné děti všude na světě.
Přál bych si, aby válka skončila a mohli jsme jít zase do školy.”
Po skončení bojů zaslal UNICEF dětem v Gaze nejnutnější zásoby.
Ve stejnou dobu se OSN spolu se svými partnery z “Kvartetu” -
USA, Ruskou federací a Evropskou unií –
snaží obnovit vyjednávání o všeobecném míru na Blízkém Východě.
Při prezidentských volbách v Afghánistánu vyšel najevo dalekosáhlý podvod,
avšak po odstoupení opozičního kandidáta bylo rozhodující hlasování zrušeno.
Vysoké ceny pšenice zlákaly některé pěstitele máku
aby vyměnili nezákonné farmaření za pěstování potravy.
Afghánistánu tak svitla ***ěje na odstranění jeho závislosti na pěstování opia.
V afghánském hlavním městě Kábulu utrpěla OSN velkou ztrátu.
Pět zaměstnanců OSN bylo zabito a devět zraněno při útoku talibanských ozbrojenců.
Vdova po jednom ze zaměstnanců OSN, Emma Mefful,
promluvila několik dnů po útoku o svém manželovi,
který zemřel při obraně základny OSN.
“Zakládal svůj život na dvou filozofiích:
na lásce k našemu Pánu a na lásce k bližnímu.”
OSN se stala terčem útoků také v Pákistánu.
Během nich bylo zabito 10 zaměstnanců OSN.
OSN pomáhá dvěma milionům Pákistánců,
kteří ztratili domov následkem bojů v severozápadním regionu.
V říjnu se boje rozšířily do Vazíristánu,
kde byl přístup k uprchlíkům ještě obtížnější.
V Demokratické republice Kongo
společná konžsko-rwandská operace k odzbrojení rebelů
vedla k odvetným útokům rebelů proti místním obyvatelům.
Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje,
že v roce 2009 uteklo ze svých domovů 370 tisíc Konžanů.
Jak vláda, tak rebelové jsou obviňováni z napadání civilistů,
jako je například Fatima Kapuweli:
“Chci zpátky domů. Chci mír, abychom mohli jít domů.
Chci být ve své zahradě, dobře jíst, dobře spát a být se svým manželem.”
Osamocené ženy v táborech jsou snadným terčem násilí.
Generální tajemník Ban Ki-moon při své cestě po regionu
navštívil nemocnici, která se specializuje na léčení obětí znásilnění.
“Prevence sexuálního násilí na ženách musí být jednou z hlavních priorit.
Shodněme se na tom, že tyto činy jsou odporné.”
Nově jmenovaný velvyslanec na Haiti, bývalý prezident USA Bill Clinton,
vybízel podniky k investicím do výroby oděvů, zemědělských produktů a zelené energie.
Po letech politického chaosu má země ***ěji na stabilizaci.
“Máme tam teď skvělou sestavu vůdců.
Můžeme situaci změnit.
A protože můžeme, tak také musíme.”
Státní převrat v Hondurasu donutil prezidenta Manuela Zelayu k odchodu do exilu.
Promluvil k Valnému shromáždění z mobilního telefonu a volal po obnovení zákonnosti.
Chřipka, která propukla v Mexiku, rychle překročila hranice.
Světová zdravotnická organizace – WHO –
vyhlásila první chřipkovou pandemii po 41 letech.
Počet nakažených i panika se rozšířily po celém světě.
WHO ***čně pracovala na vakcíně proti viru H1N1.
Jako gesto mezinárodní solidarity souhlasilo 9 zemí
s poskytnutím 10% svých zásob vakcíny zemím, které ji potřebují.
Spolu s chřipkou se světem prohnaly i bouřlivé změny počasí.
V Afghánistánu sezónní záplavy zničily domovy 100 tisíc lidí.
Na Filipínách série čtyř velkých bouří
přinutila 400 tisíc lidí k útěku do nouzových přístřeší.
Globální oteplování je zjevné v mnoha částech světa.
Ledovce v bolivijských Andách tají rychlostí, která překvapuje i odborníky.
Arktida by mohla být do roku 2030 bez ledu.
Na okraji arktického ledovce viděl Ban Ki-moon na vlastní oči dopad klimatické změny.
Apeloval na svět, aby v Kodani uzavřel novou dohodu,
která by nahradila Kjótský protokol.
“Někdo říká, že zabývat se změnou klimatu je příliš drahé. Mýlí se.
Opak je pravdou.
Zaplatíme příliš vysokou cenu, pokud nebudeme jednat hned.”
Generální tajemník Ban Ki-moon svolal setkání na vysoké úrovni
o klimatické změně v září v New Yorku.
Čína byla jednou ze zemí, které se zavázaly k nalezení řešení.
Prezident Chu Ťin-tchao: “Zvýšíme úsilí o úspory energie a podporování energetické efektivnosti.
Budeme se snažit do roku 2020 výrazně snížit emise oxidu uhličitého.”
Malé ostrovní státy, jako například Maledivy,
jsou obzvlášť zranitelné stoupající hladinou moří.
Aby zvýšil povědomí o nebezpečí, které hrozí jeho zemi,
uspořádal prezident Muhammad Našíd zasedání vlády pod vodou.
"Jestli dnes nemohou být zachráněny Maledivy,
nemyslíme si, že zbytek světa má větší ***ěji.”
Na konci roku diskutoval svět v Kodani o klimatické změně
a přibývaly podněty k dosažení dohody o zpomalování globálního oteplování.
Místní akce – globální spolupráce:
to je cesta k řešení obrovských problémů celé planety,
včetně klimatické změny, chudoby, konfliktů a nemocí.
V roce 2009 byly Spojené národy v čele výpravy
k záchraně budoucnosti nás všech.
České titulky © Informační centrum OSN, 2009