Tip:
Highlight text to annotate it
X
Adams: Dobrý den,
jmenuji se Maxine Kwok-Adams,
a hraji první housle v Londýnském symfonickém orchestru.
Toto je odborný kurz houslí
pro Symfonický orchestr YouTube.
Pokud se chcete někdy v budoucnu nebo v brzké době
přihlásit na konkurz do orchestru,
je skoro na 100 % jisté,
že vás požádají, abyste zahráli první větu
Mozartova koncertu.
Je to standard všude ve světě,
proto doufám, že vám moje rady budou k užitku.
Vybrala jsem koncert A dur,
protože si myslím, že jeho úvod
je trochu složitější než u koncertů G dur a D dur,
do kterých v úvodu náhle vpadnete.
Koncert A dur je tak trochu zkouška nervů
a nervy z něj samozřejmě máme všichni.
Takže se není zač stydět.
Doufám však, že se mi podaří vás trochu uklidnit.
V samotném úvodu
necháte hrát pouze orchestr
nebo svůj hudební doprovod.
[Mozartův Koncert č. 5]
Pak přijde sólová část,
kde musíte z ničeho nic překrásně
zahrát dvě noty
a jejich zvuk musí být jasný jako zvon.
Ve stresující situaci, jakou je například konkurz, to není jednoduché.
Ale nejdůležitější věc k zapamatování je,
že na třetí čtvrťovou notu
se přidá váš hudební doprovod
a v tu chvíli musí mít jasnou představu o tempu.
Snadno se stane, a již mnohokrát jsem to
při konkurzech slyšela,
že když dojde na první dvě čtvťové noty,
houslista v nich ustrne
a protahuje je do nekonečna...
Tak to ale Mozart nenapsal,
to adagio musí plynout.
Nemusíte to hrát až tak pomalu.
Navíc si myslím, že se to snáze hraje,
když se nesnažíte o tak pomalé tempo.
Zahrála bych to asi takto, i když, co se týče stylu,
budete asi chtít použít své vlastní nápady.
[Mozartův Koncert č. 5]
Těžkou část máme za sebou.
Dávejte tedy pozor, abyste svému doprovodu
dobře zahráli nástup.
Je sice možné, že budete mít to štěstí
a budete moci na konkurz přivést svůj vlastní hudební doprovod,
ale může se také stát, že tuto možnost mít nebudete
a se svým hudebním doprovodem budete hrát poprvé
až na konkurzu.
Dávejte proto pozor na to, abyste kvalitně zahráli náběh ke 46. taktu.
A pamatujte, že musíte dobře načasovat trylky.
Nepokoušejte se o příliš mnoho rotací.
Nefunguje to
a akorát tím zdržujete tempo.
Teď vám to zkusím předvést.
[Mozartův Koncert č. 5]
Teď bych vám ráda něco řekla
o pasáži, která přijde na řadu v pozdější části věty.
Tato část se výrazně liší.
Na konkurzu můžete zahrát
pouze první větu Mozartova koncertu,
takže budete chtít ukázat, v jakém rozsahu dokážete hrát.
Tuto část můžete zahrát
trochu romantičtěji,
v rozumných mezích,
protože je to stále Mozart.
Ale samozřejmě můžete hrát o dost expresivněji,
a vnést tak do hudby mnoho různých barev.
V závislosti na tom, jaké vydání této skladby máte,
pravděpodobně budete hrát takt č. 135
jako forte a následující pasáž jako echo.
Já osobně to raději dělám obráceně,
protože si myslím, že dělá silnější dojem,
když do velkého tutti před rekapitulací
přejdete akordem zahraným ve forte.
Není totiž nic horšího,
než se pokoušet tohle... zašimrat piano.
Ale to je samozřejmě na vás,
rozhodujete sami za sebe.
Úplně na začátku symfonie
je velké pizzicato ve forte.
Myslím, že pizzicato
se zřídkakdy vyučuje pořádně,
a často může znít opravdu dost hrozně,
pokud se vám do cesty připletou nehty.
V této skladbě ráda hraji pizzicato tak,
že položím prst na kraj hmatníku
a přejedu směrem k levé ruce.
Pokud pojedete na druhou stranu,
obvykle se zachytí nehet nebo tak něco.
Tímto způsobem získáte výrazný, silný a zakulacený zvuk.
Ten zvuk nemusí být mega silný,
protože v orchestru
ho zahraje spousta lidí.
Stačí si tuhle drobnost zapamatovat.
Myslím, že úvodní fráze
by se ve skutečnosti měla táhnout až do devátého taktu,
spíše než... Snadno totiž může vzniknout dojem,
že končí už ve čtvrtém taktu,
takže podle mého názoru by ta fráze měla znít asi takto.
[Mendelssohnova Symfonie č. 4]
Toto je pasáž pro první housle,
která je úplně úžasná,
ale zároveň docela obtížná,
protože je náročná na techniku.
Trochu jako vyšívání krajek nebo něco podobného.
Nejdůležitější je zahrát tuto pasáž opravdu plynule
a nijak to nekomplikovat.
První poloha funguje pro velkou část velmi dobře
a druhá poloha, no...
Vím, že neradi hrajeme ve druhé poloze,
ale tady nám to vážně dost pomůže.
Také vibrato používejte jen minimálně.
Někteří dirigenti vás mohou požádat, abyste vibrato nehráli vůbec,
což je trochu extrém, ale stává se to.
Určitě si ale myslím, že pomůže,
když se nebudete snažit hrát tuto pasáž příliš romanticky.
[Beethovenova Symfonie č. 9]
Doufám, že pro vás moje rady byly užitečné,
a jsem moc ráda, že jsem tu mohla být a pomoci vám.
Takže vám za sebe moc děkuji
a doufám, že se zase brzy uvidíme.
Nashledanou.