Tip:
Highlight text to annotate it
X
Nemůžeme se dotknout hvězd, proletět vzdálenými galaxiemi, ani přistát na planetách mimo Sluneční soustavu.
Takže většinu vesmíru a toho, co obsahuje, můžeme studovat jen prostřednictvím světla.
Světla, které vidíme, i světla, které vidět nemůžeme.
To je důvod, proč jsou pro astronomy tak důležité dalekohledy:
jsou to stroje sbírající světlo - všechny jeho druhy.
Jsou něco jako velmi citlivé umělé oči, kterými se díváme na oblohu.
Čím větší dalekohled, tím více toho uvidíme. Proč?
Protože větší oči - jako například oči sovy - mají větší plochu, takže soustředí více světla,
a díky tomu rozliší slabší rozdíly v barvě a dávají ostřejší obraz.
Menší oči - jako například pavoučí - zachytí méně světla,
takže mají problém rozlišit detaily, a vše vidí trochu rozmazaně.
S dalekohledy, je to úplně stejné.
Představme si světlo jako déšť a dalekohledy jako vědra, jimiž jej sbíráme.
Snadno pochopíme, že čím větší máme kbelík, tím více vody dokážeme zachytit.
Stavba velmi velkých teleskopů je však nejen drahá,
ale také obtížná a někdy i nemožná.
Co kdybychom tedy zkusili místo stavby jednoho obřího vědra spojit mnoho menších dohromady?
Skvělý nápad!
Tímto způsobem by šlo posbírat stejné množství srážek,
získat stejné informace, ale mnohem jednodušším způsobem.
Nebo ještě lépe: co kdybychom místo snahy shromáždit všechnu dešťovou vodu, zkusili získat jen její část,
pomocí kbelíků rozmístěných v klíčových místech, abychom jí získali dost k odhadnutí charakteristiky celého deště?
To by bylo ještě mnohem rychlejší a levnější!
Přesně takto astronomové přemýšleli už před lety:
spojením několika různých malých dalekohledů do jedné soustavy pozorovali mimořádně jemné detaily vesmírných objektů,
jaké by jinak viděli jen pomocí jediného teleskopu o průměru několika kilometrů!
Této technice říkáme ‚interferometrie‘.
ALMA pracuje přesně tímto způsobem. Až 66 antén může pracovat společně jako jeden velmi, velmi velký teleskop.
Stala se jedněmi z nejostřejších očí, která kdy prohlížela oblohu.
Svým nejostřejším zrakem dokáže ALMA studovat velmi slabé světlo přicházející z vesmíru
a pořizuje snímky, jaké si astronomové ani netroufali představit.
Text titulků ESO. Přeložil - Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové