Tip:
Highlight text to annotate it
X
Sledujete ESOcast!
Špičková věda a živé příběhy ze zákulisí ESO,
Evropské jižní observatoře.
Průvodcem při zkoumání hranic možností je Dr. J, alias Dr. Joe Liske.
Vítám vás u sledování mimořádné epizody ESOcast.
S blížícím se 50. výročím ESO v říjnu 2012
přineseme osm zvláštních vydání,
která nás seznámí s prvními 50 lety zkoumání jižní oblohy observatořemi ESO.
Ostré vidění
Na velikosti záleží - alespoň pokud jde o zrcadla dalekohledů.
Ale větší zrcadla musí mít velkou tloušťku, aby se vlastní vahou nedeformovala.
Opravdu velká zrcadla se však bez ohledu na tloušťku tak jako tak deformují.
Řešení? Tenká, lehká zrcadla - a kouzelnický trik zvaný aktivní optika.
ESO začala razit cestu této technologii koncem 80. let.
prostřednictvím NTT - "Teleskopu nové technologie".
A tohle je současná špička.
Zrcadla teleskopů VLT mají průměr 8,2 metrů...
...ale tloušťku jen 20 centimetrů.
A tohle je to kouzlo:
počítačem řízený podpůrný systém se stará o to,
aby zrcadla měla po celou dobu požadovaný tvar s nanometrovou přesností.
VLT je vlajkovou lodí ESO.
Jde o čtyři teleskopy pracující společnými silami na vrcholu Cerro Paranal v severní Chile.
Byly vybudovány koncem 90.let
a jsou vybaveny nejlepšími dostupnými astronomickými technologiemi.
Uprostřed pouště Atacama vytvořila ESO astronomický ráj.
Vědci bydlí v La Residencia,
penzionu částečně ukrytém pod prachem a kamením
jednoho z nejsušších míst na této planetě.
Uvnitř však bují palmy, láká bazén a... vynikající chilské dobroty
Samozřejmě,
"obchodním trhákem" VLT není bazén,
ale bezkonkurenční pohled na vesmír.
Bez tenkých zrcadel s aktivní optikou by VLT nebyl realizovatelný.
Je tu však ještě něco.
Hvězdy se i v nejlepších a největších dalekohledech jeví rozmazané.
Proč? - Zemská atmosféra obraz zkresluje.
Představme si druhý kouzelnický trik: adaptivní optiku.
Do noční oblohy *** Paranalem vystřelují laserové paprsky, aby vytvořily umělé hvězdy.
Snímače pomocí umělých hvězd měří zkreslení způsobené atmosférou.
A několikasetkrát za sekundu
je obraz korigován pomocí počítačem ovládaných pružných zrcadel.
A výsledek? Jako kdyby chvějící se vzduch vůbec neexistoval.
Podívejte se na ten rozdíl!
Mléčná dráha je velká spirální galaxie.
A v jejím jádru – 27 000 světelných roků od nás –
se ukrývá tajemství, které ESO pomocí VLT pomohla odhalit.
V pohledu na jádro Mléčné dráhy nám brání těžká prachová mračna.
Citlivé infračervené kamery však dokáží prachem proniknout
a odkrýt, co se nachází za nimi.
S podporou adaptivní optiky odhalily desítky rudých obrů.
A během let je vidět, jak se hvězdy pohybují!
Obíhají okolo neviditelného objektu v samém centru Mléčné dráhy.
Z jejich pohybu lze usoudit, že neviditelný objekt musí mít mimořádně velkou hmotnost.
Je to černá veledíra o hmotnosti 4,3 miliónů hmotnosti Slunce.
Astronomové dokonce pozorovali výrony plynu z oblaků,
které padají do černé díry.
To vše bylo odhaleno díky schopnostem adaptivní optiky.
Tenká zrcadla a aktivní optika tedy umožnily stavbu obřích teleskopů.
A adaptivní optika se postará o chvění vzduchu,
takže získáváme mimořádně ostré obrazy.
To ale ještě nejsou všechy kouzelnické triky.
Je tu ještě třetí. Jmenuje se interferometrie.
VLT tvoří čtyři dalkekohledy.
Společně mohou fungovat jako virtuální teleskop o průměru 130 metrů.
Světlo soustředěné jednotlivými dalekohledy se systémem vakuových tunelů
přivádí do jednoho místa v podzemní laboratoři.
Tady se světelné vlny skládají pomocí laserové metrologie a složitých zpožďovacích linek.
Výsledkem je světlo získané spojenými silami čtyř 8,2 metrových zrcadel,
a ostříží zrak imaginárního teleskopu velkého jako padesát tenisových kurtů.
Čtyři pomocné dalekohledy dávají celé soustavě větší flexibilitu.
Oproti čtyřem obrům se mohou zdát maličké.
I tak mají jejich zrcadla průměr 1,8 metrů.
To je více než měřilo před sto lety zrcadlo největšího dalekohledu na světě!
Optická interferometrie je tak trochu zázrak.
Hvězdný zázrak, který vládne v poušti.
A výsledky jsou působivé.
Interferometr VLT rozliší 50x menší detaily
než Hubblův teleskop.
Poskytl nám například detailní pohled na "upíří dvojhvězdu".
Jedna hvězda "krade"materiál své sousedce.
Okolo Betelgeuse byly detekovány nepravidelné chuchvalce prachu –
jde o hvězdného obra, jenž se jednou stane supernovou.
A v zaprášených discích okolo nově narozených hvězd astronomové našli...
...stavební materiál na budoucí světy podobné Zemi.
VLT je nejostřejším astronomickým okem, jaké má lidstvo k dispozici.
Astronomové však mají další myšlenky na zvětšení svých obzorů
a rozšíření svého pohledu.
Na Evropské jižní observatoři
se naučili vidět vesmír ve zcela jiném světle.
Dr. J se loučí s dnešní mimořádnou epizodou ESOcast.
Nashledanou příště s dalším vesmírným dobrodružstvím.
ESOcast produkuje ESO,
Evropská jižní observatoř.
ESO, Evropská jižní observatoř
je přední mezivládní vědecká a technologická astronomická organizace,
jež vyvinula, sestrojila a provozuje nejpokročilejší pozemské teleskopy na světě.
Text titulků vytvořen v ESO; překlad: Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
Po seznámení s ESO
můžete pokračovat 'za hranice našeho světa' s Hubblem.
Hubblecast přináší nejnovější objevy
nejslavnější a nejvíce ceněné kosmické observatoře,
Hubblova kosmického teleskopu (NASA/ESA).