Tip:
Highlight text to annotate it
X
Již mnoho let univerzity z různých zemí
provádějí důležité klimatologické studie o planetě.
Dospěly k mnoha závěrům.
Například že existuje výjimečné místo s
jedním z nejlepších klimat na světě:
Kanárské ostrovy.
Přibližně 300 obyvatel inuitské komunity
žije v této malé vesnici nacházející se 60 kilometrů od Severního polárního kruhu.
Do této zmrzlé pouště již několikrát přicestoval antropolog Francesc Bailón,
aby studoval jejich způsob života a jejich kulturu.
Ale tentokrát má cesta neobvyklý a překvapující účel:
Co by se stalo, kdyby někteří Inuité zvyklí na extrémní podmínky
strávili několik dní v nejlepším klimatu na světě?
V Kulusuku nejsou kina, divadla, ani dokonce bar nebo restaurace.
Teploty se pohybují okolo plus deseti
v létě a mínus 35 v zimě.
Studený Labradorský proud znemožňuje mořeplavectví ve velkém měřítku a průmyslový rybolov.
Proto drobný rybolov a lov
zvěře byly vždy hlavními zdroji obživy.
Jmenuji se Justus, pracuji na letišti
a rád vyjíždím na lov na saních a rybařit na lodi.
Justus a jeho tchán Avanná rybaří společně tradičním způsobem a pravděpodobně
si tento den domů odvezou několik halibutů černých a mořských jazyků.
Inuité neznají egoismus.
Vědí, že za těchto extrémních podmínek
je jediným způsobem přežití práce v týmu.
Mogu, Justusův bratr, je profesionálním lovcem,
opravdový ledový lovec.
Mogu: Když jsem ukončil mé předchozí povolání,
začal jsem se věnovat lovu tuleňů.
Podle inuitského rčení
„lovci vědí, kdy odcházejí, ale nikdy neví, kdy se vrátí“.
Dnes nebude Mogu lovit pouze pro sebe a svou rodinu,
ale také pro komunitu.
Protože na rozdíl od nás, když potřebují potravu, hledají ji ve svém okolí.
A činí tak s maximální ohleduplností k úlovku,
který bude opatrně rozporcován podle nepsaného rituálu.
Když jsou muži pryč, inuitské ženy pracují doma
i venku a mají odpovědnost za rodinnou soudržnost.
Bylo by možno konstatovat, že obyvatelé Kulusuku provozují určitý druh šamanského novokřesťanství.
Když loví, věří v duchy,
a když jdou do kostela, věří v Boha.
Podle Francesca Bailóna se postava šamana vytratila,
ačkoliv Inuité ještě uchovávají živé spojení se svými předky.
Anda Kuitse: Jmenuji se Anda Kuitse.
Hraji tradiční inuitskou hudbu a tančím na ni.
Na rozdíl od ostatních komunit, které byly velmi poznamenány západní kulturou,
oni dokázali ochránit tu svou,
ačkoliv některé obřady vymizely.
Justus: Za několik dní odjedeme na Kanárské ostrovy.
Je potřeba dokončit drobnosti.
Všichni vědí, jaký je jejich cíl,
ale nedokážou si představit, s čím se tam setkají.
Scény dětí ve škole v Kulusuku Učitel: Nyní vám ukážu mapu.
Tohle je Grónsko, tady je Kulusuk
a Augo pojede až sem, na Kanárské ostrovy.
Budou se koupat v moři.
Až půjdeš na pláž, oblékneš si plavky a krátký rukáv,
protože klima je teplé a není tam sníh.
Francesc: Ahoj, jak se máte?
Polární medvěd,
slunce, dům,
Fuerteventura,
Lanzarote,
Tenerife,
Gran Canaria,
La Palma,
El Hierro,
La Gomera…
Anda Kuitse: Je to poprvé, co cestuji na Kanárské ostrovy.
Mogu: Moc se těším na nové věci.
Bude to velmi působivé.
Už není cesty zpět.
Někteří si museli zařídit svůj první pas,
protože nikdy předtím neopustili ostrov.
Někteří se rozhodli vzít si navíc prázdný kufr,
aby si koupili to, co je u nich nemožné získat nebo
je to příliš drahé.
Mogu: Teď odjíždíme do Španělska!
Jsem šťastný!
Konečně je tu ten velký okamžik pro jedenáct obyvatel Kulusuku,
Jsou to vyvolení, kteří budou mít možnost zažít jedinečnou zkušenost,
což jim umožní split si některé ze svých snů.
Všichni se nalodili s úsměvem na tváři.
(Scéna letadlo) (Klip záběrů v letadle bez off až do zaslechnutí hlasu v amplionu letiště Kanárských ostrovů) Letuška letu: Vítejte na Kanárských ostrovech, kde jsme přistáli v půl třetí a deset minut místního času
a venkovní teplota je 28 stupňů.
Amplion předjímá to, co se nevyhnutelně stane.
Nastal okamžik ověřit, zda je pravda, že klima na Kanárských ostrovech
je jedno z nejlepších na světě.
Francesc Bailón: Já bych řekl, že existují tři věci, které mohli ověřit,
a jsou úplně odlišné od toho, co zažívají ve své obci Kulusuk.
Zaprvé je to teplota,
řekl bych, že přibližně 35 stupňů rozdíl.
Zadruhé je to množství lidí,
za jedinou minutu viděli víc lidí,
než za celý rok ve své obci.
A zatřetí je to klid a samota,
na které jsou zvyklí ve svém každodenním životě.
Logicky jsou to věci, které se v našich městech těžko hledají.
Anda: Toto je moje číslo
Nastala chvíle pořídit některé věci, které nikdy předtím nepoužívali,
ale na Kanárských ostrovech jsou nutné.
Klip z obchodů Francesc Bailón: Je pravda, že jsem si myslel, no dobře, nejspíš začnou s rozmary,
ale ne, začali s potřebnými věcmi,
jako jsou boty, pohodlné boty na nošení v tomto klimatu.
A myslím si, že se jim velmi hodí,
protože někteří si přivezli své sněhule, které nosí v Kulusuku.
Helene: Baví mě chodit po nákupech.
Birthe: Je to velmi jiné od Kulusuku,
tam se oblékáme hodně a tady si sundáváme všechno.
Anda: Jednou, zamlada, jsem plaval až k tamtomu břehu.
Odsud, kde jsme, až tam.
Byla obrovská zima.
Mogu: Chci vědět, jaké to je koupat se v moři.
Nadešel nejočekávanější den.
Poprvé mohli vkročit na pláž
a cí*** příjemný teplý písek.
Avanná: Moře skýtá mnohá překvapení
a hodně jsem si užil koupání v něm.
Ačkoli zpočátku to bylo trochu těžké kvůli vlnám.
Francesc Bailón: Jednou z prvních věcí,
kterou budou vyprávět svým příbuzným a kamarádům,
bude, že jsme se koupali v moři
a viděli jsme, jak nám vlny omývaly celé tělo,
aniž bychom cítili jakékoli ohrožení.
Protože v Grónsku jsou nebezpečné, když jedeš na loďce,
můžou ji převrhnout, a to pro tebe může znamenat smrt, jestliže spadneš do vody.
Porovnali místo, kde žijí, což je Grónsko,
a došli k závěru, že když se dotknou země,
dotknou se vlastně ledu a ten je studený.
Když se dotknou písku, ten je teplý, takže si myslím,
že tak či onak zažívali nové zkušenosti,
zakoušeli takovéhle dojmy.
Také poprvé zažili
možnost vidět stromy a všechny druhy vegetace,
nekonečné rozlohy zeleně
téměř neexistující na jejich ostrově.
Turistický průvodce Lanzarote: Chci ti dát tento dárek, abys měl památku
na Lanzarote.
Avanná: Tohle je nejvyšší hora Španělska.
Francesc Bailón: Dojmy, které mají, jsou první dojmy,
které jsme zažili my ze západu, když jsme byli malí.
Ne že by se jednalo o návrat do dětství, protože oni ani jako děti to nezažili, ale jde o to, že některé vjemy,
které jsou pro mne běžné,
zažívali jsme je od mala, tak oni je zažívají jako dospělí. Záběry Anda Kuitse s kytarou.
Anda Kuitse si nedokáže představit svůj život bez Kulusuku a bez hudby.
Kytarista: Zkusíš si se mnou zazpívat nějaké písničky?
A když se mu něco obzvlášť líbí, chce sdílet tento pocit s ostatními lidmi.
Anda Kuitse zpívá: Mám rád Kulusuk, mou vesnici.
Mám rád Kulusuk, můj domov
Je to velmi krásné místo
Francesc Bailón: Je z rodiny bubnových tanečníků. Písně, které zpívá, se naučil od svých rodičů,
dokonce je nahrával na kazetu, aby na ně nezapomněl,
a navíc jeho rodiče se je naučili od svých rodičů.
Takže zpívá písně svých prarodičů,
a proto se jedná o písně více než 100 let staré.
Prodavač obchodu s kytarami: Tato kytara je pro tebe, abys na nás nikdy nezapomněl.
To je pro tebe.
Záběry kajak Turistický průvodce Fuerteventura: Dobrý den, představuji ti Moguho, tento muž je lovec
a rád jezdí v kajaku na lov tuleňů a nyní by
si rád zajezdil kajakem, jestli je to možné.
Učitel kajaku: Ok, dobře, skvěle.
Jsem instruktor kajaků, budu je učit, no vlastně víc než učit, on bude učit mě.
Turistický průvodce Fuerteventura: To je možné, může být.
Vznik kajaku se datuje zhruba před 5000 lety,
kdy je Inuité stavěli z kostí a kůže tuleňů.
Ale pro ně není kajak jen zábava, nýbrž neodmyslitelný nástroj k přežití.
Scéna dárek rybářská čepice Učitel kajaku: Tady mám malý dárek, který ti chci dát.
Tuhle čepici normálně používáme na rybaření,
aby nás chránila před kanárským sluncem,
a je to drobnost, kterou chci, aby sis vzal jako památku,
aby až vyjdeš na rybolov, sis vzpomněl na nás, na Kanárské ostrovy.
Mogu: Budu ji nosit v Kulusuku na rybaření.
Francesc Bailón: Teď zkoušejí nové techniky, které tam nepoužívají,
a jsou zvědaví, jak se rybaří tady.
Udělají díru do ledu, takže si vezmou kladku…
Linda: 400 metrů
Francesc Bailón: V tomto případě získání zdrojů
z moře je úplně jiné než ten jejich,
takže vždycky se jedná o zvědavost srovnat, jak se rybaří tady, a my tam v Kulusuku rybaříme jinak.
Grónsko není zmrzlá poušť bez života,
ale je tam méně příležitostí, aby tam člověk mohl přežít.
Inuité to dokázali díky své inteligenci
a maximálnímu využívání existujících vzácných zdrojů.
Vztah Inuitů ke zvířatům je velmi osobitý.
Mogu: Mít proti sobě velblouda bylo působivé.
Vytváří se mezi nimi pouto, které je až duchovní.
Justus: Je to poprvé, co vidím velbloudy.
Nejsou moc hezcí.
Ačkoliv na to byli upozorněni,
nemohli si ani představit, jak si to skvěle užijí při
provozování sportu, který neexistuje v Kulusuku.
Inuitská reprezentace se do toho pustila ladně, s úsilím a zručností.
Víc problémů měl vždy obětavý a ***šený Francesc Bailón.
Scéna škola na Kanárech Francesc Bailón: V Augově třídě v Kulusuku
vám nakreslili obrázky toho, co zažívají a vidí každý den.
Vidíte, jak jsem vám říkal, nemají stromy, ale mohou je vidět v televizi;
a slunce, hory, vždy, dům, rodina, domov a slunce,
protože pro ně je počasí vše.
A teď je na řadě Augův obrázek.
Scéna pláž Francesc Bailón: Až odtud opravdu odjedou,
začnou přemýšlet a uvažovat o všem, co zažili.
Každý dojem a zážitek, který je poprvé,
ty se nikdy nesmažou.
Cesta dospěla ke svému konci.
Augo už to ví.
Teď je třeba shromáždit vše, co jim pobyt na Kanárských ostrovech daroval
a s čím už se nikdy nerozloučí.
Charlotte: Myslím si, že vše, co jsme viděli, bylo velmi zajímavé.
Mogu: Zažili jsme tu spoustu hezkého.
Mám chuť se sem vrá***.
Helene: Vracíme se s nezapomenutelnými vzpomínkami na cestu.
Mockrát díky za vše.
Anda: Dojalo mě, když mi darovali kytaru.
Vzpomněl jsem si na otce a téměř jsem se rozplakal.
Moc se těším zpět do Kulusuku,
abych mohl lidem vyprávět mé neuvěřitelné zážitky na Kanárských ostrovech.
Mnohokrát děkuji a brzo nashle.
Scény loučení na letišti. Francesc Bailón: Myslím si, že to byla velmi pozitivní zkušenost,
jak pro ně, tak pro mne.
Oni se obohatili tím, že poznali Kanárské ostrovy,
novou kulturu, nové místo, zcela odlišné od toho jejich.
V jejich srdcích navždy zůstane kousíček z Kanárských ostrovů.
Pro tyto výjimečné cestovatele jsou
sníh,
zima
a ledová krajina splývající na horizontu
nezbytné pro to, aby se cítili opravdovými Inuity,
nebo což je totéž,
autentickými lidskými bytostmi.
Za nimi zůstávají nesmazatelné zážitky,
přátelé, které možná už nikdy neuvidí,
ale kteří si vzpomenou na úsměv, který zanechali jako nesmazatelnou stopu,
na každém ze 7 Kanárských ostrovů, které navštívili.
Podle svých tradic a zvyků
se členové této neopakovatelné expedice zpět vrací ke způsobu svého života.
A činí tak s jistotou, že spolu sdílejí všechny nezapomenutelné vzpomínky,
které si Augo přivezl do Grónska,
smíchané v hrsti kanárské země.