Tip:
Highlight text to annotate it
X
Každý student vysoké školy bude během doby svého studia postaven
před zásadní problém.
A tím je napsání diplomové práce.
Možná vás to čeká už tento rok, možná až za pět let,
ale určitě se tomu nevyhnete.
Představte si, že nastal ten den.
Máte téma, máte vedoucího a už vůbec nic vám nebrání tomu,
abyste se pustili do psaní vaší práce.
Osobně si myslím, že část studentů se na tento krok těší.
Další část ho ignoruje a poslední skupina se tohoto kroku velmi obává.
Patříte i vy do té třetí skupiny?
Můžu vás uklidnit, že nejste sami.
Bojíte se toho, že nejste schopni napsat obstojnou diplomovou práci?
Nebo se bojíte toho, že budete půl roku sepisovat text, který nakonec vůbec neobhájíte?
Že se vám do toho nebude chtít?
Že nebudete schopni sami sebe motivovat?
V následujících minutách vám nabídnu deset rad,
jak úspěšně napsat a obhájit vaši diplomovou práci.
Součástí mé práce je vedení nebo oponování diplomových prací
a také garantuji vedení předmětu Diplomový seminář.
A proto všechny rady, které tady uslyšíte, vychází z mé vlastní zkušenosti.
Prvním bodem je volba tématu a výběr vašeho vedoucího.
Pokud vaši diplomovou práci obhájit nechcete, vyberte si takové téma,
které vás vůbec nebaví, kterému nerozumíte nebo ke kterému máte dokonce vnitřní odpor.
Můžu vám zaručit, že v takovém případě se vám vaše práce bude psát jen velmi těžko.
Proto za sebe radím:
vyberte si téma, které vás zajímá a které vás baví.
Rozhodně si ještě před samotným začátkem psaní ujasněte,
zdali máte v úmyslu psát práci pouze teoretickou
nebo zdali tam chcete zařadit nějaký empirický nebo aplikační přesah.
Co se týká výběru vedoucího, vybírejte spíše na základě jeho odborné erudice
než vašich osobních sympatií.
Zjistěte si, zdali se váš vedoucí skutečně věnuje tématu, které chcete psát
a také byste měli vědět, zdali je s vámi ochoten vaši práci průběžně konzultovat.
Od počátku studia sledujte témata, která vás zajímají a baví
a ze kterých byste mohli vytěžit téma své budoucí diplomové práce.
Piště si poznámky, schraňujte odkazy, inspirujte se zajímavými články nebo knížkami.
Místo sešitu nebo dokumentu ve Wordu zkuste využít nástroj Evernote.
Hlavně nikdy neříkejte, že vás během studia nezaujalo vůbec nic.
Nezapomeňte, že vaše téma můžete propojit s praxí anebo se zkuste zamyslet *** tím,
že můžete otevřít téma, které v rámci vašeho oboru zatím vůbec nebylo řešeno.
Psát se dá skutečně o všem.
Zkuste se inspirovat některými z následujících témat.
[Proč nejsou plyšové kozy?]
[Star Trek a gender budoucnosti]
[She-male, *** a kyborgové. Vytváření nové tělesnosti]
[Proměnlivost demografické struktury populací hraboše polního v zemědělské krajině]
[Religiózní aspekty užívání umrlčích prken na Šumavě]
[Tatuáž jako znakově významový systém v zrcadle kyber-sémiotiky]
[Stereotypy zobrazování aktérů a protiaktérů v seriálu Tom a Jerry]
[ve srovnání se seriálem Jen počkej, zajíci]
[Využití raketoplánu pro potřeby armády České republiky]
Druhým bodem je vyhledání zdrojů a relevantní literatury.
Možná se vám nebude chtít tento krok dělat, ale na to rovnou zapomeňte.
Nikdo není schopen napsat kvalitní diplomovou práci bez toho,
aniž by se přitom opíral o další autory.
Obzvláště v případě, že se váš obor autoritami jen hemží.
Pokud si myslíte, že to dokážete, věřte mi, že výsledkem vaší činnosti nebude
diplomová práce, ale hodně špatně napsaný populárně naučný román.
Jakmile tedy budete mít vybrané téma, vrhněte se do hledání zdrojů.
Zdroje můžete najít prakticky všude.
Používejte monografie, články, odborné databáze.
Inspirujte se diplomovými pracemi vašich předchůdců
a zkuste se podívat i do seznamu literatury, které v nich uvádějí.
Zkuste zajít za lidmi.
Čerpejte z odborníků.
Uvidíte, že vám poskytnou mnoho cenných rad.
V neposlední řadě nebudu zastírat, že i Google toho u mí hodně najít.
Třetím bodem je tvorba osnovy práce.
Osnova je struktura. Osnova je plán.
Představte si, že psaní diplomové práce je cesta, která má jasný začátek
a jasný cíl.
A také trasu, kterou musíte během psaní projít.
A pokud se na vaši cestu vydáte bez mapy, snadno zabloudíte, ztratíte se,
budete se vracet anebo se zapomenete podívat na místa, která jste chtěli vidět.
Z toho plyne jasné ponaučení.
Vše si dobře předem naplánujte.
Častým argumentem je, že psaní z fleku jen tak bez přípravy a bez plánu
může být mnohem zábavnější a tvořivější.
Může se ale stát to, že pokud budete psát bez přípravy,
budete se bavit a překvapovat
během samotného psaní práce, váš oponent se bude stejně tak bavit
a překvapí vás svým posudkem.
A jak má taková osnova vypadat?
Může se jednat o stručné body, o soupis poznámek.
Můžete mít pouze názvy vašich hlavních kapitol nebo si můžete vypracovat i nějaký detailnější text.
Vše záleží na konkrétním autorovi, tedy na vás.
Moje rada zní: zkuste si vypracovat mentální mapu vašeho tématu.
Bodem číslo čtyři je, jak začít psát.
Anglický dramatik a nositel Nobelovy ceny za literaturu G. B. Shaw
na otázku, jak začít psát, řekl:
Vlevo nahoře…
Zkuste se pozitivně namotivovat.
Říkejte si, že píšete proto, že chcete, a ne proto, že musíte.
Tím si vlastní psaní jen zbytečně zošklivíte a nenapíšete už vůbec nic.
Dejte si taky pozor na prokrastinaci.
Prokrastinace je chorobné odkládání našich povinností.
Často se řeší otázka, zdali student prokrastinuje nebo je líný.
Na to je jednoduchá odpověď.
Prokrastinátor má ze svého chování velmi špatné svědomí.
Lenocha jeho chování těší.
Při jakémkoliv psaní platí, že kdo píše pravidelně, tak žádnou motivaci nepotřebuje.
Zkuste vaši diplomovou práci psát tak, abyste psali alespoň 2 až 5 hodin týdně.
Zapomeňte na to, že vaši diplomovou práci v takové kvalitní formě, jaké chcete,
napíšete za pouhé čtyři pět dní.
Při psaní zkuste vyzkoušet některou z metod time managementu.
Stanovte si třeba odměny, a pokud už nevíte vůbec, jak začít psát,
sedíte před bílou obrazovkou déle než deset minut,
pak vám mohu doporučit vyzkoušet metodu takzvaného volného psaní.
A ještě jedna moje osobní rada na závěr.
Nedívejte se po každé napsané větě, o kolik se vám zvedl počet znaků.
Pátý bod se týká citování a plagiátorství.
Zásadní otázkou je, proč je vůbec důležité citovat.
Jak už jsem zmínila v jednom z předchozích bodů,
při psaní vaší práce se budete opírat o nějaké autority
a o osobnosti z vašeho oboru.
Budete používat díla, která už někdo napsal, a ta díla, jejich myšlenky, budete muset označit.
Označíte je buďto jako doslovnou citaci, nebo je převyprávíte vlastními slovy
a v tom případě je potom označíte jako parafrázi.
Co je to plagiátorství?
Dovolím si tady parafrázovat jednu z klasických definic.
Plagiátorství je vydávání cizího literárního nebo uměleckého díla za vlastní
bez uvedení použitých zdrojů.
Zajímá vás, jestli je plagiátorství trestné?
Určitě ano.
V první řadě porušujete tím, že necitujete, informační etiku.
A plagiátorství jako takové samozřejmě ošetřuje i autorský zákon.
Pokud nebudete citovat, porušujete citační licenci a můžete tím spáchat přestupek
nebo dokonce i trestný čin.
A zajímá vás, jestli je plagiátorství dobře odhalitelné?
Věřte tomu, že ano.
V dnešní době existuje spousta systémů, které umí navzájem porovnávat
jednotlivé texty a nacházet v nich shody.
Jeden z takových systémů funguje na Masarykově univerzitě
a jmenuje se Jako vejce vejci.
Dalším je systém Theses.cz.
Nepodceňujte odbornost vašich vedoucích a vašich oponentů.
Věřte tomu, že ti, kteří budou vaši práci číst, mají natolik odbornou úroveň,
že dokáží často poznat, že myšlenky, které ve vaší práci uvádíte,
nepochází vůbec z vaší vlastní hlavy.
Vzpomínám si na nedávný případ ze své praxe.
Studentka si chtěla ulehčit práci tím, že text, který je psán v češtině,
přepíše do slovenštiny.
Předpokládala, že systém na její lest nepřijde.
Systém na to skutečně nepřišel, protože porovnává jen totožné texty.
Stalo se ale to, že jsem na to přišla já, jako její vedoucí, i její oponentka.
Zjistily jsme, že v práci se objevuje mnoho známých výsledků výzkumů,
a když jsme se na to zaměřily podrobněji, opravdu jsme přišly na to,
že celé stránky jsou pouhým doslovným přepisem z českého jazyka do slovenského.
Studentce jsme její práci hodnotily známkou F
a nyní se její případ řeší v rámci disciplinárního řízení.
Moje rada na závěr zní:
citujte, ale pokud nebudete muset, raději necitujte z Wikipedie.
Místo toho si dohledejte nějaké relevantní zdroje.
Šestým bodem je vlastní text a jeho logická návaznost.
Hned ze začátku vás asi napadne, že nejdůležitějším z vaší práce
by měl být její název.
Můžu vám doporučit, abyste do názvu nedávali žádná slovesa.
A slovesa nepoužívejte ani u názvů jednotlivých kapitol.
Nezapomeňte na to, že jednotlivé kapitoly tak, jak je píšete, na sebe musí logicky navazovat.
Někteří studenti mají ve zvyku začít psát třeba uprostřed práce
a poté píšou začátek, poté píšou konec.
Vždy, když to budete takhle dělat, nezapomeňte, že opravdu musíte někde začít a někam směřovat.
Nepřetrhněte vaši myšlenkovou nit.
Pište srozumitelně, pište jednoduše, vyvarujte se použití složitých souvětí.
Je také dobré se předem informovat, jaké formální požadavky na diplomovou práci
stanovila vaše fakulta.
Jedním z takových požadavků je rozsah práce.
Nezapomeňte, že rozsah práce byste neměli nejen podcenit, ale i přecenit.
Pokud je rozsah vaší práce 70 000 znaků a odevzdáte práci, která má 140 000 znaků,
nebude to bráno pozitivně.
Vyvarujte se nadměrného použití cizích slov.
Tím vám ovšem nechci říct, abyste rezignovali na odbornou terminologii
vašeho oboru.
Pokud budete užívat zkratky, nezapomeňte je při prvním použití někde vysvětlit.
A můj tip?
Vypněte si ve Wordu automatické opravy.
Bod číslo sedm:
Gramatická a typografická úprava diplomové práce.
Studenti občas diskutují *** tím, zdali je pro vedoucího a oponenta
důležitější obsah nebo forma práce.
Osobně si myslím, že oboje je stejně důležité.
Jedním z bodů, který se často řeší, je gramatická úprava celé práce.
A jaké jsou nejčastější gramatické chyby, které se vyskytují v diplomových pracích?
Není tady prostor na to, abych je vypočítala všechny,
ale shrnula bych je následovně:
jedná se zejména především o špatné použití zájmena „já“ ve tvaru „mne“ a „mně“,
dále se jedná o špatný tvar při použití „bychom – byste“.
Hodně se také chybuje ve správnosti slov „potenciální, standardní, permanentní“.
Úplně nejčastější chybou bývá špatná shoda podmětu s přísudkem.
Na to si dávejte obzvlášť velký pozor.
Také se chybuje v psaní čárek, často se zaměňují slova typ s „Y“ a tip s „I“
a mnoho studentů také píše „viz“ s tečkou.
Viz není podstatné jméno, ale jedná se o rozkazovací způsob slovesa vidět.
Proto ho pište vždy bez tečky.
Co se týče typografických chyb, za nejčastější chyby můžu označit
nejednotné formátování.
To se týká jak fontu, tak velikosti písma.
Snažte se v celé práci dodržovat font i velikost písma jednotně.
Další chybou je zarovnání textu do bloku.
Mnoho studentů zarovnává text vlevo.
Oprostěte se od toho a mějte vždy text zarovnaný do bloku.
Lépe se pak čte.
Další chybou, která bývá vytýkána, je ponechání jednopísmenných
výrazů na konci řádků.
Týká se to zejména předložek.
Další chybou bývá mnohoúrovňové členění textu.
Obecně je doporučováno, aby diplomová práce měla maximálně tři úrovně.
Často také můžeme vidět, že někteří studenti nechají na konci kapitoly nebo na začátku stránky
opuštěný nadpis nebo konec odstavce.
Tohoto je třeba také se vyvarovat.
Jednou z důležitých věci také je, abyste při psaní vaší práce,
nepoužívali bezpatkový font.
Najděte si nějaký patkový.
Lépe se čte, lépe po něm kloužou oči.
Už po napsání prvního odstavce vaší diplomové práce se ocitnete v situaci,
kdy se budete muset rozhodnout, v jakém stylu budete vaši práci psát.
Úplně nejjednodušší je psát práci v jednotném čísle – singuláru.
Další možností je autorský plurál.
Docela často se používá plurál inkluzivní,
při které zahrnujete vašeho potenciálního čtenáře do děje.
Poslední možností je psát práci v takzvaném neosobním stylu.
Pokud byste se chtěli něco o těchto stylech dozvědět více,
podívejte se do kterékoliv publikace, která se tvorbou odborného textu zabývá.
Osmým bodem je finalizace a zpětná vazba.
Toto už je poměrně příjemná část vaší práce.
Jste ve chvíli, kdy máte skoro celý text napsaný a věnujete se pouze konečným úpravám.
Samozřejmě je nutné, abyste už během psaní váš text konzultovali s vaším vedoucím.
Ideální bude, když mu budete posílat části vaší rozepsané práce
a dáte na jeho připomínky.
Také je důležité, abyste během celého psaní nezapomněli ukládat si váš text
na několik různých médií.
Předejdete tak tomu, aby váš text zmizel někde nenávratně v hlubinách vašeho počítače
a vy už jste ho nemohli najít.
Nepodceňujte také závěrečnou korekturu.
Vaši práci by si kromě vás měl přečíst ještě minimálně jeden člověk.
Může se totiž stát, že ve vaší práci budou gramatické chyby, které potom zbytečně shodí
dobrou úroveň jinak kvalitního odborného textu.
Předposledním bodem je příprava na obhajobu.
Nyní jste v situaci, kdy už máte práci napsanou a odevzdanou
a čekáte na posudky.
Nevěřte tomu, že vaši práci nebude nikdo číst.
Budou ji číst minimálně dva lidé.
Váš vedoucí a váš oponent.
Jejich úkolem je vypracovat na vaši práci posudek.
Ten byste měli mít k dispozici několik dní před tím, než bude vaše obhajoba.
Posudky vám vedoucí i oponent píší proto, aby vám dali zpětnou vazbu na váš text.
Pozorně si je pročtěte, najděte v nich otázky a zkuste je potom během vaší obhajoby zodpovědět.
Je normální, že ve vaší diplomové práci budou chyby.
Je normální, když je váš vedoucí nebo oponent najdou a tyto chyby vám vytknou.
Neberte to ale tak, že vám váš vedoucí nebo oponent vyhlašují válku.
Neberte to osobně.
Chyby děláme všichni.
Spíše se snažte z těchto výtek poučit a reagovat na ně.
Neútočte.
Přiznejte chyby, snažte se je vysvětlit,
snažte se argumentovat.
Zralá reakce na chyby je pochopit je, uznat je a poučit se z nich.
U obhajoby jste vy sami sobě advokátem, proto se obhajujte, argumentujte,
snažte se všechno vysvětlit.
Řekněte, proč jste to takto napsali.
Jak jste to mysleli.
Obhajoba je jen a jen na vás.
Desátým bodem je samotná obhajoba a vaše vystupování při ní.
Nemyslete si, že obhajoba je jen pouhá formalita.
Rozhodně to tak nefunguje.
Sama jsem mnohokrát byla svědkem situace, kdy závěrečná obhajoba studentovi
výrazně zvedla anebo výrazně snížila jeho závěrečnou známku.
Je proto důležité se na obhajobu dobře připravit.
Mnoho studentů se zbytečně stresuje.
Představují si, co by se mohlo stát.
Na jednu stranu je dobré představit si, co by se mohlo stát nejhoršího.
Prostě vás vyhodí.
Ale na druhou stranu je také dobré si říct
„No a co? Vyhodí mě, půjdu znovu. Pokud mě vyhodí příště, zkusím to ještě jednou.
Nic není ztraceno, život se nehroutí, neumírám.“
Během samotné obhajoby je také extrémně důležité vaše vystupování.
Vystupujte slušně, slušně se oblečte a nezapomeňte se na komisi usmívat.
Pokud se budete tvářit sebevědomě, máte napůl vyhráno.
Dobré je, když nebudete číst slajdy.
Pokud po vás někdo chce prezentaci, mějte ji připravenou, ale nedívejte se na ně.
V případě, že se cítíte nejistí, je dobré si do ruky nachystat několik malých kartiček,
na které si napíšete nějaké důležité a zásadní body vaší vlastní prezentace.
Rozhodně u sebe nemějte složku s papíry velikosti A4,
ve kterých se budete nervózně přehrabovat.
Nepůsobí to dobře.
Během obhajoby se také nesnažte říct vše, co víte.
Nikoho to nebude zajímat.
Spíše se soustřeďte na to, co bylo cílem vaší práce, a jak a zdali se vám ho podařilo naplnit.
Nečtěte komisi vaše definice.
Je to zbytečné.
Soustřeďte se opravdu jen na cíl.
Pokud vám to váš zdravotní stav dovolí, snažte se během obhajoby stát.
Na různých fakultách platí různá pravidla, ale obvykle je to tak,
že student stojí před komisí.
Po ukončení vaší prezentace se připravte na to, že se vás komise bude ptát.
Zazní pochopitelně otázky, které se objevily v posudcích.
Ale zazní také otázky, které v posudcích nebyly a na které třeba nejste zcela připraveni.
V tu chvíli se nebojte přiznat, že něco nevíte
nebo že jste se to ve vám dostupné literatuře nedočetli.
Není to žádná ostuda.
Obhajoba je jedinečná příležitost ukázat světu, co ve vás je.
Společně jsme spolu prošli cestu, která měla deset bodů.
Začali jsme u výběru tématu a vedoucího.
Řekla jsem vám, že důležité je najít správné zdroje a literaturu.
Už byste měli vědět, jak vypadá osnova a jak začít psát a motivovat se k psaní.
Víte, proč je důležité citovat a co je to plagiátorství.
Také jsme se dotkli logické návaznosti textu a znáte, jaké jsou největší
gramatické a typografické chyby,
které se v diplomových pracích vyskytují.
Jedním z bodů byla i finalizace a zpětná vazba k vaší diplomové práci.
A poslední dva body se týkaly obhajoby.
Přípravy na ní a vašeho samotného vystupování při obhajobě.
Tuto cestu před vámi prošly desetitisíce, statisíce, možná i miliony jiných studentů.
Nebojte se jí.
Pokud budete konzultovat s vaším vedoucím, myslím si, že část úspěchu máte zaručenou.
Pokud budete vystupovat sebevědomě a pokud vás psaní alespoň trošinku baví,
určitš vaši obhajobu zvládnete.
A já vám držím palce.