Tip:
Highlight text to annotate it
X
x
Dobrý den, jsem Soeren Juul Schroeder ze Schneider Electric.
Pojďme se společně podívat na některá témata související s DCIM.
Jsou to oborová témata, nemusí nutně souviset s konkrétními produkty nebo moduly.
Spíše jsou to záležitosti, které budete probírat se zákazníky, které potkáte na konferencích apod.
Považujte tedy tato témata za velmi obecné úvahy
o jednotlivých oblastech prostředí zákazníků a o jejich klíčových potřebách.
Pojďme se tedy na ně podívat.
První téma se týká monitorování a řízení a zřejmá otázka, která vás
v této souvislosti napadne,
je ta, na kterou byste se nejspíše zeptali zákazníka
a na kterou by se zákazník mohl zeptat sám sebe:
Kdo dostane upozornění, když UPS přejde na baterii?
Tady nejde ani tak o konkrétní odpověď na otázku.
Jde o vyvolání diskuse o tom, proč vlastně kdokoli potřebuje být upozorněn na přechod UPS na baterii
a jaký je skutečný dopad na provoz.
Velmi málo společností má jasnou představu o tom, co se děje, když dojde k nějaké události v datovém centru
a jaký je její potenciální dopad.
Zkusím dát příklad monitorování a řízení.
Tohle je monitorování - palubní deska velmi starého auta.
Monitorování je zde omezeno na to, jak daleko jsme dojeli a jak rychle jedeme.
Je to opravdu jen základní informace.
Dodatečné monitorování pravděpodobně probíhá také - ale mezi ušima člověka, který to auto řídí.
Typicky: něco tady smrdí... nebo: co je to za zvuk?
I to je monitorování.
A je to také způsob, jakým dnes většina zákazníků monitoruje svá datová centra.
Naše doporučení je pozvednout monitorování na novou úroveň.
Pojďme se nyní bavit v trochu jiných termínech.
Toto je také palubní deska auta, ale mnohem modernějšího.
Podíváte-li se napravo, uvidíte přibližně
kolik litrů benzínu nebo nafty vám ještě zbývá v nádrži,
aby motor mohl ještě chvíli fungovat.
Co se však zobrazuje vlevo,
není přesné zbývající množství.
To, co potřebujete skutečně vědět je, k čemu vám toto zbývající množství bude dobré.
Za touto palubní deskou je ve skutečnosti počítač. Tento počítač vyhodnocuje váš dosavadní
způsob jízdy a podle toho určí vzdálenost,
kterou stejným způsobem ještě můžete urazit.
Získáte tedy přibližný dojezd,
namísto informace o x litrech zbývajících v nádrži.
To je něco úplně jiného, jde o přechod od monitorování zařízení ke kontextově závislému monitorování.
A to je to, co potřebujeme provádět i v datových centrech.
Další téma je virtualizace.
Otázka, kterou byste si mohli položit, zní:
Na základě jakých kritérií rozhodujete o přesunu virtuálních serverů?
A opět jde o velmi zajímavý podnět k diskusi.
Proč vlastně přesouváte virtuální servery?
Stává se to velmi často v mnoha organizacích,
pochopitelně v závislosti na jejich velikosti.
Co však vidíme nejčastěji je, že operátor virtualizačního nástroje patří do skupiny IT
a má jen velmi mlhavé znalosti o skutečném stavu fyzické
infrastruktury datacentra, na které virtuální servery běží.
Obvykle se rozhodne podle
procesoru, paměti a úložiště.
Proč?
Protože to jsou typické parametry, které uvidí na své virtualizační konzoli,
jako je VMWare, Microsoft apod.
Jak víme všichni, kdo žijeme ve světě datových center,
fyzická infrastruktura a všechny ty události,
které mohou okolo ní nastat,
mají obrovský vliv na stav fyzické infrastruktury.
Co tedy musíme zvážit je, jak chceme provázat stav
fyzické infrastruktury se stavem virtualizovaného prostředí.
Tyto dvě věci musí spolupracovat ruku v ruce.
Například: Dojde k události.
Tato událost má provozní dopad na fyzické hostitelské servery pro virtualizaci
a člověk, který je má na starosti, by to opravdu měl vědět.
Pokud se pokouší přesunout virtuální server
na fyzický server umístěný ve stojanu, který není úplně v pořádku, potřebuje o tom vědět také.
Integrací virtualizace a DCIM získáte možnost zjišťování těchto informací.
Další na řadě je viditelnost a transparentnost.
Opět můžeme začít otázkou:
Jak zjistíme dopad události na datové centrum?
Jak opravdu zjistíte, co se vlastně bude dít? Je to podobné tomu, o čem jsme právě mluvili,
jak s ohledem na virtualizaci, tak i na monitorování a kontrolu.
Rád ukazuji lidem tenhle obrázek, protože dokonale popisuje situaci,
ve které se mnoho organizací nachází, pokud jde o správu datového centra.
Je to příběh o několika slepcích a o slonovi.
Jak sami vidíte,
žádný z těch lidí, kteří se dotýkají stejného slona,
není ve skutečnosti schopný říct, co má před sebou,
protože nevidí a nedokáže naplno využít všechny svoje smysly.
A to je jeden z kritických parametrů dnešních datových center.
Provozní tým se stará o jednu sadu parametrů,
tým IT zase o jinou -- typický jev pro aplikační sila.
Opravdu potřebujete něco, co překlene propast mezi těmito dvěma přístupy
a to je právě úkol pro technologii DCIM.
Dalším tématem, které budeme mimochodem probírat na konferencích ve velmi blízké budoucnosti,
je vyvažování zdrojů.
Úvodní otázka zní:
Kdy vyčerpáte veškerou dostupnou kapacitu a jak se o tom dozvíte?
Nejprve je třeba říci, že je to velmi těžká otázka.
Asi budete muset zavolat několika lidem,
asi budete muset nahlédnout do několika systémů a možná získáte jakž takž použitelnou odpověď.
Když svým zákazníkům položím tuto otázku, obvykle se dočkám spousty protiotázek,
co myslím kapacitou, jakou kapacitu, o čem to přesně mluvíte, o napájení, chlazení...?
Ale ve skutečnosti jde o každou jednotlivou kapacitu,
která vám může zabránit k poskytování jakékoli dostupnosti, provozuschopnosti
nebo kterékoli jiné metriky, kterou obsahuje vaše SLA.
A proč je to tak těžké?
Pamatujte, v datovém centru je spousta různých součástí, spousta různých lidí nebo skupin,
které se starají o různé komponenty
a samozřejmě správa těchto komponent se může provádět v různých systémech.
Samozřejmě, že jakákoli změna, kterou v datovém centru provedete,
bude mít vliv také někde jinde. Přímý dopad například může mít, když se pokusím
nasadit virtualizační blade server.
Co se stane? Bude to mít dopad na odběr energie ve stojanu
a představuje to tedy další zátěž
pro UPS. Na to je třeba pamatovat.
Bude to mít vliv také na chlazení, protože odebíraná energie
znamená vytváření ztrátového tepla.
Je tu tedy přímý dopad i na chladicí systémy.
Pokud je chlazení připojeno k UPS, bude to mít
i další nepřímý dopad na UPS.
Musíte mít tedy pod kontrolou veškeré vyvažování zdrojů tohoto typu,
protože dostatečná kapacita napájení a chlazení je pro vás kritická.
Předimenzované napájení nebo chlazení může být kritické také,
zvláště pokud se pokoušíte o optimalizovaný provoz.
Pak je pro vás skutečná spotřeba energie klíčovým údajem
a bez nástroje, který by vám pomohl překlenout tuto mezeru a vyvážit všechny vaše zdroje,
budete skutečně jako slepí.
Pojďme se nyní přesunout k dalšímu tématu, kterým je automatizované plánování kapacit.
Kdo ve vaší organizaci rozhoduje o umisťování nových serverů?
Odpověď, kterou hledáme, ve skutečnosti zní,
jak se rozhodne, kam umístit další server?
Vypadá to jako velmi jednoduchá operace - vždyť je to jenom server.
Potřebuje místo ve stojanu, trochu napájení, trochu chlazení, síť a je to.
Ale každé umístění má své následky.
Jeden dopad je jasný - možná není ve vybraném stojanu dost místa,
možná již ve stojanu nejsou žádné volné síťové porty,
možná se dokonce dostanete do situace, že zapnutím serveru vypadne jistič
příslušného stojanu - není to sice nic příjemného,
ale aspoň to poznáte okamžitě.
Tento scénář má však také mnoho skrytých důsledků.
Navrhli jste své datové centrum tak, aby mohlo běžet určitou dobu
na baterie, než naběhne generátor a začne dodávat
do datového centra proud.
Možná jste tuto dobu dimenzovali na pět minut, protože k nastartování generátoru potřebujete tři minuty.
Ale možná, že při dnešním způsobu využívání datového centra už máte jen dvě minuty provozu na baterie.
To je obrovský problém, protože už nemáte dost času ke spuštění generátoru a nepřijdete na to, dokud nevypadne napájení.
Další oblastí, kde mohou být skryté problémy, je chlazení.
To jste opět navrhovali s ohledem na redundanci a kapacitu.
Jak ale můžete po deseti letech ověřit, že má vaše chlazení stále dostatečnou kapacitu
a nedojde k přehřátí v okamžiku, kdy zapnete další server?
Může k tomu dojít i po týdnu nebo měsíci - nikdy nevíte, kdy se přehřátá místa objeví.
A když se objeví, je už pozdě a už jste opět v krizovém hasičském režimu.
Co tedy můžete udělat proti tomu,
abyste se dostali do situace, kdy vás skryté dopady přepadnou a zakousnou se vám do nohy?
Dalším tématem, o kterém si něco řekneme, je správa workflow.
Typická otázka, kterou si nyní můžete položit, zní:
Jaké neautorizované změny, prováděné v datovém centru by mohly ohrozit jeho dostupnost?
Proč je to kritická otázka?
Měl jsem jednoho zákazníka, který své datové centrum popsal dvěma slovy - divoký západ.
Nikdy neměl přehled, co se děje, kdo přicházel, kdo odstraňoval zařízení, kdo z jakéhokoli důvodu přesouval věci
a problém byl, že pokaždé, když se něco pokazilo, byl za to zodpovědný,
i když neměl představu, kdo, kdy a co udělal.
Získání kontroly je v takovém případě kritické a je nutné zavést strukturované procesy,
kdy jeden člověk provede plánování na základě dobrých podkladů,
jiný člověk změnu schválí a někdo další ji provede. Vše musí být pečlivě zaznamenáno
na jediném místě. A to je další téma pro DCIM,
které je třeba pokrýt.
Efektivita může znamenat různé věci. Otázka, kterou si můžete položit, je následující:
Jak efektivní je vaše datové centrum?
A tedy, jak efektivní je vaše podnikání?
Protože obvykle jde o relaci jedna ku jedné mezi těmito dvěma otázkami.
Když mluvíme o efektivitě, je to trochu legrační,
protože co je vlastně efektivita? Můžeme mluvit o provozní efektivitě,
o efektivitě, s jakou lidé dělají svoji práci, například tím, že se vezme některý ruční proces
a zkusí se zautomatizovat,
ale může jít i o prostou a jednoduchou energetickou účinnost,
o optimalizaci využití energie v celém datovém centru.
Pokud skutečně nezaznamenáváte tyto věci a nemáte skutečný nástroj,
který k tomu můžete použít, jste ve velmi obtížné situaci.
Další věc, o které budeme mluvit je tvorba sestav.
Otázka, kterou byste si nyní mohli položit, zní: Jakým způsobem projednáváte kritické metriky vašeho datového centra?
Toto pro mne bylo velkým překvapením.
Sběr dat v datovém centru může být obtížný,
ale předávání výsledků nahoru ke správným příjemcům může být ještě náročnější.
V této oblasti se vynakládá spousta času každý den a každý měsíc téměř v každé organizaci.
Je to opět další kandidát na automatizaci, kdy prozkoumáte
problém, definujete kritické indikátory KPI pro tým nebo více týmů
a dále pracujete s těmito indikátory KPI, které můžete
také snadno předávat správným příjemcům.
Znáte stav každého indikátoru KPI. Jen pamatujte, že indikátory KPI, jako všechno ostatní,
se časem mění. Statické systémy, které poskytují pouze předdefinovanou sadu KPI
jsou k ničemu.
Každý takový systém musí být snadno integrovatelný
do příslušného workflow, abyste mohli snadno měnit indikátory KPI podle požadavků,
které právě v daný měsíc nebo rok platí.
Je to tedy další téma, jehož probírání se zákazníky je velmi přínosné.
Dalším tématem je mobilita a otázka pro vás nebo pro vašeho zákazníka zní:
Jak zůstanete ve spojení, i když jste na cestách? Opět je to něco, co známe všichni:
nic není statické, vše je v pohybu, věci přicházejí, věci odcházejí
a my lidé cestujeme po světě.
Chceme mít přehled o kritických datech, indikátorech KPI, kritických parametrech datového centra,
o jeho aktuálním stavu, o kritických událostech a nadcházejících potížích.
Je klíčové mít to vše snadno k dispozici.
A tady se dostáváme k diskusi o dostupnosti potřebných dat
ať jste kdekoli, kdykoli a ať máte jakékoli zařízení --
notebook, mobilní zařízení, chytrý telefon nebo tablet.
V každém případě potřebujete mít kritická data vždy nadosah.
Posledním tématem je implementace
Zřejmá otázka pro vašeho zákazníka zní:
Máte volný čas a lidské zdroje? Mnozí zákazníci jsou již tak pod tlakem na snižování počtu pracovníků.
Požadovat po nich 3 měsíce práce navíc na získání kontroly *** datovým centrem
je dostatečný důvod k odpovědi typu
„Vím, že by to byla správná věc, ale teď opravdu nemám volné zdroje."
A proto se nyní dostáváme k diskusi o hodnotě certifikovaného inženýra,
který stejný úkol dělal v minulosti již několikrát a pro podobné zákazníky.
Možná dokonce v obdobných vertikálách nebo zemích.
Pro koncového zákazníka je velmi důležité vědět, že je v dobrých rukou
a že o něho bude dobře postaráno.
To bylo tedy alespoň několik témat,
která jsme mohli stručně projít
jako podklad pro naše diskuse se zákazníky, aniž bychom se museli věnovat konkrétním produktům.
Tato témata jsou natolik obecná,
že je snadno doplníte vlastními příběhy, vymyslíte vlastní anekdoty
a můžete o nich začít mluvit se svými zákazníky.
Budou ***šeni z toho, že se dozví o nových slibných směrech,
a to od zasvěcené osoby, která má v této oblasti velké zkušenosti.
Použijte tato témata ještě předtím, než se pustíte do diskusí o produktech.
Doufám, že toto video bylo pro vás přínosem - děkuji vám!