Tip:
Highlight text to annotate it
X
V únoru 2011 se čtyři hudebníci ze Symfonického orchestru YouTube vydali do Austrálie za jedinečným hudebním experimentem.
Jejich úkolem bylo vytvořit s pomocí místních hudebníků skladbu, která by v sobě nesla ducha této inspirativní země.
Toto je jejich cesta.
[FOLKOVÁ HUDBA]
LUKE WEBB: Jmenuji se Luke Webb.
Jsem zpěvák a skladatel country, bydlím v Sydney
v Novém jižním Walesu.
Hraju i trochu blues a rokenrol.
Mám strašně rád styl rockabilly.
Takže vlastně kombinuji všechny tyto hudební styly.
DESMOND NEYSMITH: Jmenuji se Desmond Neysmith.
Hraju na violoncello a pocházím z Londýna.
Já si cello vlastně ani nevybral.
Dalo by se říct, že si cello vybralo mě.
Ale to si nemyslím.
Řekl bych, že mi ho spíš vybrala máma.
Koupila mi ho, když mi byly čtyři.
LUKE WEBB: Když jsem Dese viděl poprvé, nevěděl jsem, co si
o něm mám myslet.
Netušil jsem, jak bychom my dva mohli hudebně spolupracovat.
DESMOND NEYSMITH: Můj první dojem z Luka byl, že
je to velký pohodář.
Hned si se mnou začal povídat a já měl pocit, jako bych
ho znal strašně dlouho.
LUKE WEBB: Celá ta věc je opravdu velká výzva, protože
nevíte, jestli budete schopni za 10 dní vůbec
něco složit. To je na tom asi to nejhorší.
On ale vybalil cello na schodech Operního domu v Sydney
a začal ho ladit.
Hrál asi 30 sekund a já najednou prostě věděl,
že ten projekt dobře dopadne.
[FOLKOVÁ HUDBA]
LUKE WEBB: Hotovo.
DESMOND NEYSMITH: Něco na tenhle způsob.
Je to hotové.
Můžeme jít domů.
[FOLKOVÁ HUDBA]
LUKE WEBB: Stoupni na to, kapitáne.
A když spadneš, všichni to uvidí.
[FOLKOVÁ HUDBA]
DESMOND NEYSMITH: Nemůžu uvěřit, že ještě před pár dny
jsem byl v zasněženém Londýně a z ničeho
nic jsem tady.
Vidíte ten trajekt?
V přístavu je tolik lodí.
Opera.
Lepší už to ani být nemůže.
[FOLKOVÁ HUDBA]
LUKE WEBB: Začneme tak, jak jsme o tom mluvili
včera. Trochu melancholie.
Aby se to přesně hodilo k tomuto místu.
[HRAJE VIOLONCELLO]
LUKE WEBB: Myslím, že tohle moc nevynikne.
DESMOND NEYSMITH: Mě se líbí spíš tohle.
LUKE WEBB: Souhlasím.
To je asi nejlepší.
[FOLKOVÁ HUDBA]
DESMOND NEYSMITH: K této písni nás ze všeho nejvíc
inspirovala příroda.
Inspirovali nás lidé.
Inspirovalo nás dokonce i jídlo.
Pro mě je to skutečně ohromný zážitek.
LUKE WEBB: Teď jsme v Rockinghamu a jdeme
plavat s delfíny.
Nikdy dřív jsem to nezkusil.
DESMOND NEYSMITH: O tomhle jsem doopravdy snil
celý svůj život.
[FOLKOVÁ HUDBA]
DESMOND NEYSMITH: Naposledy jsme se chystali
věci trochu utřídit, aby začaly dávat smysl
a mohli jsme dát dohromady závěrečnou pasáž.
LUKE WEBB: Napsal jsi taky nějaký text?
DESMOND NEYSMITH: Ano.
Něco jsem napsal.
LUKE WEBB: Můžeš to přečíst?
DESMOND NEYSMITH: „Do oblak vzhůru letím, oči mi planou,
letím dál a dál.
Teď už to vím.
Tady vzpomínky se rodí,
které již se mnou zůstanou.“
LUKE WEBB: Na tenhle projekt nikdy nezapomenu.
Je to jeden z nejdůležitějších okamžiků
mojí hudební kariéry.
Cítím se teď spřízněný s duchem Austrálie
víc než kdykoli předtím. Vděčím za to hlavně
návštěvě Západní Austrálie.
Naučil jsem se hodně o tom, co vlastně znamená
být Australan.
[FOLKOVÁ HUDBA SE ZPĚVEM]