Tip:
Highlight text to annotate it
X
Pirát
je ve své podstatě někdo,
kdo brání právo na občanské svobody.
Pirát
je člověk,
který se nebojí,
chce sdílet, chce se vzdělávat...
Který vyžaduje stejná základní práva na síti,
jako ta, co existovala mimo ni.
...a je zodpovědný za rozhodnutí, která učiní.
V původním významu
je to člověk, který kopíruje,
nikoliv hacker.
Proč tu jste?
Vážně! Tohle je vážná otázka.
Proč tu jste?
Co je to za blázna,
který založí novou politickou stranu
a čeká, že něčeho dosáhne?
V základu jsme hnutím za občanské svobody,
chceme bránit právo každého občana
mít před státem tajemství.
Soukromí je důležité nejen
pro každého jedince,
ale je také prerekvizitou
svobodné a otevřené společnosti.
Pokud nemáte tajemství, nemáte život.
Bráníme právo občanů
na svých volených zástupcích vymáhat zodpovědnost.
To vyžaduje průhlednou státní správu.
Je třeba vědět, jak funguje,
jaké jsou její rozhodnutí,
jak postupuje, když se rozhoduje,
zda publikuje dokumenty, atd.
Pokud nemáte možnost
na politicích vymáhat zodpovědnost,
nemůžete při dalších volbách
učinit informované rozhodnutí.
Ten kdo má informace, má i moc.
A proto si vlády nechávají
svoje informace pro sebe,
aby mohly nerušeně vládnout.
A to je také důvod,
proč podporujeme projekt Wikileaks
bez ohledu na informace, které poskytuje.
Jde tam spíš o svobodu slova.
Anonymous dělají věci,
které by Pirátská nebo jiná strana
nikdy nemohla dělat.
Je třeba poznamenat,
že oni nejsou zlí,
jsou to jen rozhněvaní protestující lidé,
kteří to dávají na jevo.
Napsal jsem tam:
"Lidé mají právo být anonymní
a protestovat."
V devadesátých letech
politici Internetu nerozuměli
a nerozumí mu doteď.
Jenže tehdy se o něj nezajímali,
protože pro ně nebyl dostatečně významný,
teď si ale uvědomují,
že jim něco uteklo.
I když se státy snaží svobodné komunikaci zabránit,
nikdy se jim to úplně nepodaří.
To jsme ostatně mohli vidět v Tunisku:
Videa o násilí byla stejně zveřejněna,
a to nakonec bylo tím počátečním impulsem.
Nepodařilo se jim podmanit si Internet.
Jak můžeme v současnosti vidět,
Internet už není jen hřištěm pro děti,
už se z něj stal hlavní komunikační kanál.
A jak jste si mohli všimnout
během současné krize
v Tunisku a Egyptě,
první, co vláda udělala, je,
že vypnula Internet.
V Egyptě to zhoršilo situaci.
Protože, co udělali lidé,
kteří doma sledovali informace na Internetu,
když jim Internet vypnuli?
No vyrazili do ulic.
To, že nechal odříznout Internet,
byla Mubárakova největší chyba.
To nikdy neměl dělat.
Ale on se evidentně na psychologii nesoustředil.
Tento systém vzdělávání dělá z lidí
sobecké egocentrické šprty.
Jediný, kdo může o něčem rozhodovat, jsou uživatelé.
To je všechno.
Jakmile lidé ucítí,
že jde o různé problémy,
a porozumí rozdílu
mezi účelem kopírovacího monopolu
a účelem patentu,
bude možné se začít soustředit
na reformu těchto zákonů.
Vidíme jako problém to,
že polovina evropské populace
- 250 milionů lidí -
sdílí kulturní bohatství ilegálně.
Kopírovací monopol nechceme zrušit,
chceme ho zachovat.
Ale také ho chceme omezit,
protože si myslíme,
že 70 let po smrti autora,
je příliš dlouhá doba.
My ve Švýcarsku bychom chtěli 14 let po publikaci.
Takže bychom zachovali kopírovací monopol
na 14 let od vydání díla,
což je doba,
během které se protočí většina peněz.
Dobré nápady byly kopírovány
během celé historie lidstva
a najednou,
pro naší generaci,
se z toho stal zločin?
Kopírování je přirozený jev.
Dítě se bez kopírování nemůže nic naučit.
To je totiž přesně to, co dítě dělá, kopíruje, aby se učilo.
V poslední době
se přístup nahrávacího průmyslu změnil z:
"Máme takový komerční monopol,
který se týká jen korporací,
které publikují filmy a hudbu."
na:
"Máme tenhle monopol
a máme právo říkat každému,
co může a nemůže dělat.
A měli bychom mít víc pravomocí než policie,
abychom ho mohli vynucovat."
Když v extrémismu kopírovacího monopolu
zajdeme příliš daleko,
ocitneme se ve společnosti,
kde budeme muset platit,
abychom se mohli vzdělávat.
Máme jeden veliký problém.
Stává se z nás "jen další politická strana"
a tohle já nesnesu a musí to přestat,
protože mě to frustruje.
Už zhruba pět let stále znovu
posloucháme ty samé skvělé nápady,
uzavíráme dohody,
vytváříme ohromné plány,
ale co jsme doopravdy udělali?
Jsme Piráti,
nejsme jen další politická strana.
To znamená,
že bychom měli nejen mluvit,
ale také konat.
Měli bychom naše slova proměnit v činy.
To je také jednou ze základních hodnot pirátství.
Není to o krásných řečech a nečinnosti
či dělání něčeho jiného.
A pokud tohle je to, co chcete,
pokud pro nás chcete budoucnost s činy
místo prázdných slov,
volte mě!
To bylo rychlé,
děkuji Samire.
Máme tu předběžné výsledky,
přijali jsme 21 hlasů
a vítězi se stali
Samir a Marcel.
Gratulujeme.
Lidi musí chodit do práce,
nemají čas na tyhle věci myslet.
Bohužel možná bude pozdě,
až si uvědomí,
že jim ujel vlak.
Proto je musíme na tyhle věci upozornit.
Když se podíváte na velkou stranu,
jestli dostanou o křeslo víc nebo míň,
to neudělá rozdíl.
Ale když Pirátská strana získa jedno křeslo,
získáte tím mnohem větší vliv
a lidé budou nuceni
alespoň se *** našimi tématy zamyslet.
A to samo o sobě už je velice důležité.
Dovolte mi, abych vás formálně uvítal.
Rozrůstáme se po celém světě.
Samozřejmě máme před sebou ještě spousty překážek.
Tihle lidé se nestali politiky,
protože jimi chtěli být,
stali se politiky,
protože cítí, že nemají jinou možnost.
Cítí nutkání něco změnit,
vidí nespravedlnost
a cítí zanícení změnit to,
co cítí, že si změnu žádá.
Tohle není žádny sprint.
Tohle není klasický internetový projekt,
kde nahodíte webovou stránku
a máte za půl dne hotovo.
Bavíme se o dekádách práce.
Ve chvíli, kdy začneme dostávat hlasy -
- a už je dostáváme!
Začneme měnit svět.
Chce to čas.
Chce to vytrvalost.
Ale opět,
nejsme politici,
protože bychom to považovali za rychlou kariéru.
Musíme se naučit se v průběhu bavit,
protože to bude trvat pěkně dlouho.
Svět se nedá změnit přes noc.
Ale já cítím, že to za to stojí -
- mě osobně,
a že je to boj, který si nemůžu dovolit ignorovat.