Tip:
Highlight text to annotate it
X
Myslím, že tohle je jediná prohlídka sbírky, kde jsem dostala rukavice.
Ahoj! Jsme tu s Jimem Holsteinem, který je- jsi manažer sbírky...
Manažer sbírky, přesně tak.
Meteoritů. - Meteoritů, mineralogie, šperků a drahokamů.
Ale hlavně meteoritů, protože to je naše nejpopulárnější výstava.
Co je to meteorit? - Co si myslíš, že je meteorit?
Meteorit je část planety, která byla odstřelena, která prošla vesmírem, atmosférou a přistála na Zemi.
Okej, to je... - Je to trochu správně? - Je to docela správně.
Chci říct, mohla bys dělat moji práci, ve skutečnosti je to všechno, co potřebuješ vědět. - To je— oh, dobře.
Ale meteority, jo, jsou kameny, které spadnou z vesmíru, ale jen když jsou nalezeny na povrchu Země.
Máme tři názvy: meteoroid je, když to prolétává vesmírem,
když to dělá světelný jev při průletu atmosférou, tak tomu se říká meteor,
a pak, když zvedneš ten kámen ze země, tak tomu se říká meteorit.
Skvěle. A pak tu jsou různé typy meteoritů. - Dobře. Existují tři široké kategorie meteoritů.
Jsou tu kamenné meteority, které jsou tvořené...? - Kamenem.
Železné meteority, které jsou tvořené— - Železem. Železem.
Oh, předbíháš!
A kameno-železné, které jsou tvořené...? - Oběma- kamenem a železem! - Ano!
Jsem expert! - Jsi expert.
A tak když všechny tyto věci byly původně stvořeny na počátku naší Sluneční soustavy
před asi 4,5 miliardami let, existovaly dvě velké kategorie kamenných meteoritů.
Byly to chondrity a achondrity.
Okej, nevím, co jsou tyhle zač. - Jo. Takže teď se dostáváme trochu víc do hloubky.
Chondrity jsou z planet, které jsou nediferenciované.
Teď, co to znamená? - Jo, nevím, co to znamená. - Pojďme k tabuli!
Jej!
Okej, takže, uprostřed Země je něco, co se jmenuje...? - Jádro.
Ano. Jádro. - Nevěděla jsem, že dnes budu zpovídána.
Musíš si to zasloužit. Kolem jádra je co?
Uh, ne plášť...
Ne, máš pravdu, je to plášť. - Opravdu? Je to plášť? Aha.
A to je moje skvělé hláskování. A kolem toho, ta velice tenká vrstva, říkáme tomu— - Kůra!
Kůra. Takže jádro, plášť, kůra. To je diferenciované těleso.
Některé z těchto meteoritů pocházejí z diferenciovaných těles ze Sluneční soustavy.
Tohle jsou diferenciovaná tělesa, která se rozpadla.
Takže například jsme se bavili o třech základních typech: železných, kamenných a kameno-železných meteoritech,
železné meteority jsou ve skutečnosti vzorky z jádra těles, která jsou diferenciovaná.
Takže jak dostaneš ven jádro z planety? Chci říct, potřebuješ obrovský náraz,
nebo jen plivnutí? - Jo, určitě. Ne, ne, dobře, vrátíme se zpátky k tabuli.
Jaká je dobrá barva pro Slunce?
Červená.
Asi jo, nemám žlutou.
Takže tady máme Slunce. S. - To je malinké Slunce.
A planety uděláme modrou.
Nejblíže ke Slunci, tady máme oběžnou dráhu a planetu zvanou Merkur, že? - Merkur.
A tohle je co? - Venuše. - Venuše.
A potom máme... - Je to Země - Ano, je to Země. Jo, jo, určitě je to Země.
A pak za Zemí máme co? - Mars.
Mars, Rudá planeta, Mars.
A pak za Marsem máme co? Co je dalšího za Marsem?
Um, musím si přeříkávat "My Very Enthusiastic Mother..." (Merkur, Venuše, Earth/Země, Mars) - Jupiter.
Jupiter!
Jupiter je tam. Ale mezi Marsem a Jupiterem je tahle mezera.
A v této mezeře je pás asteroidů,
takže máme asteroidy, které jsou pozůstatky po planetách, které se rozpadly.
A spousta z nich se navzájem ovlivňovala.
A tyhle všechny momentálně také obíhají kolem Slunce.
Takže když se jeden srazí s jiným asteroidem, tak se posune na jinou oběžnou dráhu,
která se posune elipsovitě kolem Slunce a někdy
se ta eliptická oběžná dráha zkříží s oběžnou dráhou Země, takže když Země obíhá
po své vlastní dráze, někdy se srazí s dráhou tohoto asteroidu, nebo meteoroidu,
a pak tu máme velice zamračenou Zemi,
Óóóó... - která byla zasažena asteroidem.
Kolem 80.000 tun materiálu vstoupí do atmosféry každý rok.
Opravdu? - Většina toho je velikosti prachu.
A možná jednou nebo dvakrát zasáhne Zemi těleso velikosti auta, které většinou trefí oceán.
Diferenciovaná tělesa: jádro, plášť, kůra. - Jo.
Ale to nezahrnuje většinu meteoritů, které máme.
Většina meteoritů, které máme, jsou kamenné chondrity, které jsou z nediferenciovaných těles.
Takže ty, které jsou úplně homogenní— - Úplně homogenní tělesa.
A ta zahrnují asi, skoro 90% všech meteoritů, které najdeme na Zemi.
Wow. Oh, to je pěkné.
A co je na nich zvláštní, je, že nejsou diferenciované, což znamená,
že to má všechen kov stále v kameni.
Je to velice homogenní kousek všech kovů a minerálů, které jsou všechny smíchané dohromady.
Pokud se na to podíváš na správném světle, můžeš tam vidět malé vločky kovu.
Je to lesklé. Vidíš to? - Hodně se to blýská.
Proč je to zvenku tmavé?
Říká se tomu natavená vrstva, která vznikne, když ta věc vstoupí do atmosféry.
A jak to ta atmosféra zahřívá, zvenku se to rozpustí a zčerná to.
A taky to dostane tyto zářezy, které vidíš na vnější straně,
ty zářezy jsou také způsobeny atmosférickým zahříváním.
A tak tyto nediferenciované meteority
jsou ty nejběžnější,
v rané historii Sluneční soustavy by se časem v některých případech přetavily,
a staly by se diferenciovanými. Země byla kdysi nediferenciované těleso,
pak se roztavila, až k bodu, kdy se všechen kov přesunul do jádra
a okolní hmota se diferenciovala, oddělila se od toho.
Wow. To je úžasné. Jsem tím úplně unešená.
Takže kameno-železné meteority.
Tyhle zahrnují méně než 1% všech pádů a ná***ů.
A tohle je ten, který má v sobě oba kámen a železo? - Uhm.
Je nádherný. - Můžeš vidět tato krásně tvarovaná minerální zrna.
Tohle jsou opravdové krystaly, jsou to pravé drahokamy, které jsou vnořené v této kovové hmotě.
Takže jaký druh drahokamů se dá-- - Obvykle se dá najít olivín, který je velice běžný drahokam na Zemi.
Tyhle se vytvořily hluboko v plášti a meteorit jako je tento, jedna z teorií je,
že vznikl na hranici jádra a pláště,
tak měli jsme tu ilustraci diferenciovaných těles-- jádra a pláště.
Smysl je v tom, že dojde k promíchání mezi jádrem a pláštěm a pak, když se těleso rozlomí, dojde k vytvrzení,
dojde k vytvrzení a ochlazení, krystalizaci a pak, zamrznutí s minerály vnořenými v kovu.
Pojďme si povídat o Marsu! - Chci si povídat o Marsu.
Okaj, bavili jsme se o jedinečnosti těchto věcí,
a říkal jsem, jak jsou tyto kameno-železné nejvzácnější z těch tří kategorií,
ale existují ještě vzácnější věci a tyto meteority z Marsu jsou popravdě...
Ach bože. - Jeden z nejvzácnějších typů meteoritů.
Tohle je kousek planety Mars. - Tohle je kousek Marsu. Spadl v roce 2011 do Maroka.
Takže co nám tohle říká o Marsu?
Takže v podstatě když něco narazí do Marsu, tak to jednoduše z Marsu odlomí kousek
a tento kousek dokonce doletěl z Marsu až sem a říká nám toho hodně o mineralogii.
Jak víme, že je to z Marsu? To je ta největší otázka.
Jo. - Tak například, meteority z Měsíce, které jsme našli na Zemi,
byli jsme schopní je geochemicky přiřadit k meteoritům, které byly přivezeny na Zemi astronauty z Apolla.
Okej. - Ale zatím nemáme žádné kameny z Marsu.
Protože jsme nebyli na Marsu. - Nebyli jsme na Marsu.
Co v poslední době dělá to vozítko na Marsu?
Teď se kouká na věci hodně podobné tomuto.
Ale, co víme, tak je toho hodně o atmosféře na Marsu.
Víme, čím je tvořená, víme, že to, co je uvnitř tohoto
je vzorek atmosféry Marsu.
Takže to může být extrahováno a je to přesně přiřaditelné k atmosféře Marsu.
Takže je to jako otisk prstu, jako atmosf-- - Je to jako otisk prstu.
Atmosféry mají otisk prstu.
To je ohromující! - CSI meteority.
To je ohromující! - Tak, to je to, co tu děláme.
Překlad: Andhera Korekce: 0Martina0
The Brain Scoop vám přineslo Fieldovo přírodopisné muzeum v Chicagu
Pořád jsou na tom zbytky mozku.