Tip:
Highlight text to annotate it
X
Sledujete ESOcast!
Špičková věda a živé příběhy ze zákulisí ESO,
Evropské jižní observatoře.
Průvodcem při zkoumání hranic možností je Dr. J, alias Dr. Joe Liske.
Vítám vás u sledování mimořádné epizody ESOcast.
S blížícím se 50. výročím ESO v říjnu 2012
přineseme osm zvláštních vydání,
která nás seznámí a prvními 50 lety zkoumání jižní oblohy observatořemi ESO.
Je to příběh o impozantním dobrodružství...
Příběh zvídavosti, statečnosti a houževnatosti kosmických rozměrů...
Příběh o tom, jak se Evropa vydala na jih zkoumat hvězdy.
Směr jih
Vítá vás ESO, Evropská jižní observatoř.
V padesáti letech je v nejlepší kondici.
ESO je bránou Evropy ke hvězdám.
Astronomové z 15 zemí
tu spojili síly, aby zkoumali tajemství vesmíru.
Jak?
Vybudováním největších teleskopů na Zemi.
Sestrojením citlivých kamer a přístrojů.
Pečlivým prohledáváním oblohy.
Jejich práce se zaměřila na objekty blízké i daleké,
od komet křižujících Sluneční soustavou,
po vzdálené galaxie na samém okraji prostoru a času,
přinesla nové pochopení a zcela nový pohled na vesmír.
Vesmír hlubokých záhad a skrytých tajemství.
A závratné nádhery.
Z odlehlých vrcholků hor v Chile
evropští astronomové natahují ruce po hvězdách.
Proč právě v Chile?
Co přimělo astronomy vydat se na jih?
Evropská jižní observatoř je řízena z německého Garchingu,
ale z Evropy můžeme pozorovat jen část oblohy.
Abychom zaplnili chybějící části, musíme na jih.
Dlouhá staletí obsahovaly mapy jižní oblohy prázdné oblasti –
bílá místa na mapách nebes.
1595
Holandští obchodníci poprvé vyslali loďstvo do "Východní Indie"
Navigátoři Pieter Keyser a Frederik de Houtman po nocích
měřili pozice více než 130 hvězd jižní oblohy.
Na nebeské glóby a mapy záhy přibylo 12 nových souhvězdí,
která předtím žádný Evropan neviděl.
Britové jako první postavili stálou astronomickou pozorovatelnu
na jižní polokouli.
Královská observatoř na Mysu Dobré ***ěje byla založena v roce 1820.
Jen krátce poté, co John Herschel postavil svou sokromou hvězdárnu
nedaleko známé jihoafrické Tabulové hory.
To je pohled!
Temná obloha. Jasné hvězdokupy a hvězdná oblaka *** hlavou.
Není divu, že další observatoře - Harvard, Yale a Leiden
se přidaly s vlastními jižními stanicemi.
Výzkum jižní oblohy však
stále vyžaduje mnoho odvahy, ***šení a houževnatosti.
Ještě před 50 lety
se téměř všechny velké dalekohledy nacházely severně od rovníku.
Proč je tedy jižní obloha tak důležitá?
Především proto, že jde velkou měrou o nezmapované území.
A z Evropy prostě nemůžeme vidět celou oblohu.
Důležitým příkladem je střed Mléčné dráhy, naší domovské galaxie.
Ze severní polokoule moc dobře vidět není,
ale na jižní se pohybuje vysoko *** hlavou.
A pak jsou tu Magellanova mračna –
dvě malé galaxie – průvodci Mléčné dráhy.
Ze severu nejsou vidět, ale jižně od rovníku jsou velmi nápadné.
A konečně,
evropské astronomy sužuje světelné znečištění a špatné počasí.
Útěk na jih řeší většinu těchto problémů.
Vyhlídková cesta lodí v Nizozemsku, červen 1953.
Právě tady, na lodi IJsselmeer,
německo-americký astronom Walter Baade
a holandský astronom Jan Oort
seznámili své kolegy s plánem evropské hvězdárny
na jižní polokouli.
Žádný z evropských států nemůže sám soupeřit se Spojenými státy.
Společně by však mohly.
O sedm měsíců později se dvanáct astronomů ze šesti zemí sešlo
ve slavnostní síni Senátu Leidenské univerzity.
Podepsali prohlášení
vyjadřující odhodlání založit evropskou observatoř v Jižní Africe.
Tím otevřeli cestu ke zrodu ESO.
Ale počkat!... V Jižní Africe?
Smysl to samozřejmě dávalo.
Jižní Afrika už měla observatoř na Mysu Dobré ***ěje a od roku 1909
Transvaalskou observatoř v Johannesburgu.
Leidenská observatoř měla vlastní jižní pobočku v Hartebeespoortu.
V roce 1955
astronomové postavili testovací zařízení s cílem najít nejlepší místo pro velký dalekohled.
V Zeekoegat v provincii Great Karoo a v Tafelkopje v Bloemfontein.
Počasí tam však vůbec nebylo příznivé.
Kolem roku 1960 se pozornost přesunula k surovému kraji na severu Chile.
Také Američané plánovali
postavit svou jižní observatoř právě tady.
Drsné expedice na koňských hřbetech vedly k nalezení lepších podmínek než na jihu Afriky.
V roce 1963 padlo rozhodnutí. Bude to Chile.
O šest měsíců později byla vybrána Cerro La Silla
jako budoucí stanoviště Evropské jižní observatoře.
ESO už nebyla vzdáleným snem.
Pět evropských zemí nakonec podepsalo dohodu o ESO 5. října 1962 –
to je oficiální datum narození Evropské jižní observatoře.
Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko a Švédsko
se pevně zavázaly společně dosáhnout na jižní hvězdy.
Hora La Silla a okolí byla zakoupena od Chilské vlády.
Do nikam byla přivedena silnice.
První teleskop ESO byl vyroben v Rotterdamském strojírenském podniku.
A v prosinci 1966
se první oko Evropské jižní observatoře zahledělo na oblohu.
Evropa se vydala na velkou výpravu za kosmickými objevy.
Dr. J se loučí s dnešní mimořádnou epizodou ESOcast.
Nashledanou příště s dalším vesmírným dobrodružstvím.
ESOcast produkuje ESO,
Evropská jižní observatoř.
ESO, Evropská jižní observatoř
je přední mezivládní vědecká a technologická astronomická organizace,
jež vyvinula, sestrojila a provozuje nejpokročilejší pozemské teleskopy na světě.
Text titulků vytvořen v ESO; překlad: Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
Po seznámení s ESO
můžete pokračovat 'za hranice našeho světa' s Hubblem.
Hubblecast přináší nejnovější objevy
nejslavnější a nejvíce ceněné kosmické observatoře,
Hubblova kosmického teleskopu (NASA/ESA).