Tip:
Highlight text to annotate it
X
Již jsme hovořili o organizaci "Bílé přilby", která působí v Sýrii, zastřešující se charitativní činností, ve skutečnosti pomáhají teroristům.
Podobné organizace se nacházejí v Donbase a o tom je následující reportáž, jedna z nich je česká a nazývá se Člověk v tísni.
Na první pohled humanitární, přivážející pomoc, distribuuje ji, pomáhá lidem. Ale podívejte se pozorněji. Na další její úkoly.
Vyhledávají odpůrce vlády v Donbase. Organizují propagandu v sociálních sítích a dobročinnost je jen zástěrka.
Syn Anny Flodorovny se léčí na tuberkulózu, peněz se jí katastrofálně nedostává. Když viděla inzerát, že pro nemocné s tuberkulózou
česká dobročinná organizace dodává potravinové balíčky, které ona dle hornického slangu nazývá "brzdičkami", podala žádost, telefonovala,
chodila za nimi a ve výsledku kromě slibů nebylo nic. Říká životní moudrost, že když má člověk potíže, neštěstí nechodí nikdy samo.
No nic, nebude znamená nebude. Ale lidé musí vědět, že tenhle Člověk v tísni je ta bída, která nás dusí. Jsem si více než jistá, že naše "brzdičky" jdou do supermarketů.
Na základě těchto nákladových listů jsme zjistili, kam bylo dodáno 40 tisíc konzerv těstovin s masem. A zde můžete vidět, že
nejen konzervy, ale že tady jsou uvedeny i potravinové balíčky.
Konzervy v celkové hodnotě nejméně 2 milionů rublů určené a oznámené obyvatelům Donbasu, tito je nikdy nedostali,
a lidé se začali obracet na orgány činné v trestním řízení, k poslancům. Tak vyšlo najevo kolem 2 000 konzerv
v dokumentech deklarovaných jako nafouklé, zkažené. A zbytek spolu s potravinovými balíčky převezly z jednoho skladu do druhého.
Vydávat se nebudou. Z důvodů bezpečnosti.
Nám bylo podezřelé, proč veškerá tato produkce, která byla dovezena pro dobročinné účely, šla do skladů obchodní organizace.
V podstatě jsou to dodavatelé velkých hypermarketů a supermarketů.
Produkty byly zabaveny, sklad zapečetěn. Následně po tomto incidentu nastalo podrobné a důkladné prověřování aktivit české humanitární organizace Člověk v tísni.
Příběhů o tom, jak slibovali a ve výsledku podvedli, není málo. Abychom byli spravedliví, příběhy o pomoci také existují.
Když je člověk v nesnázích, manipulace s ním není složitá. Je ještě snadnější, když jsou v nesnázích desítky tisíc lidí.
O tom, jak působila dobročinná organizace Člověk v tísni ve městě Gorlovka, jak říká místní samospráva,
je dobře patrné na příkladu tohoto domu v Nikitské městské části.
Tady lidem slíbili vyměnit okna. U všech posbírali údaje.
Všem obyvatelům slíbili výměnu oken, ve výsledku nová okna dostalo jen pár jednotlivců.
Přišli dva muži, já jsem nevěděla, kdo to je. Oni řekli, že jsou od Člověka v tísni.
Přivezli skla a mně okno zasklili. A když tuto práci ukončili, jen jsem je požádala, říkám jim,
ve druhém patře, říkám, mám klíče od toho bytu, říkám jim, u dalších ***ů jsou rozbitá okna
Oni říkali:"My děláme okna podle seznamu". V něm byly dva byty z tohoto vchodu
a můj byt z tamtoho.
Manipuluje se s povědomím, bez konkrétního upřesnění. Mění se pouze situace, přesněji, zvětšuje objem
a společně s ní se mění člověk. Specialisté to odborně nazývají "Měnit povědomí objektu". Schéma není složité.
Například taková chaotická dobročinnost.
Organizace vybere, řekněme, 100 lidí, kteří potřebují pomoc.
Provede průzkum a žádosti prosí podávat prostřednictvím orgánů státní moci, městskou správu.
Lidé se přihlásí, čekají, pomoc se přiděluje a potravinových produktů je, řekněme, dvakrát méně.
Jsou rozděleny a je rozhlášeno, že výdej začal. Ti, na které se nedostalo, se obracejí na organizaci
a tam jim odpovídají, že vše, co bylo, předali městské správě, kam je třeba se obrá***.
50 lidí má spravedlivý pocit, že je podvedeno. Obracejí se na státní správu, kam podávali žádosti.
A je zde rozkol mezi státem a společností a rozkol uvnitř samotné společnosti, spor, proč jedněm pomohli a druhým ne.
Na dvoře jednoho domu městečka dosud bezkonfliktního je již spor o tom, komu neopravili okna. .."tak to není, on říká hlouposti,
Když jsme v 15. roce měli rozbitá okna, museli jsme si půjčit, protože jsme neměli čím zaplatit..nevím...ke mně přijeli, zasklili"...***: "to je špatně, jen někomu kdoví proč okna dodali, jinému ne"...
Pavel Kaliničenko, místostarosta města Gorlovka
Navrhovali jsme vybrat jednu městskou část v Doněcku nebo jedno město a rozdat celý jeden humanitární kontingent
například hygienické potřeby typu toaletního papíru, Pampers, zubní kartáčky. Ne, ho rozprostřeli na všechna města oblasti
a pochopitelně nemohli uspokojit ani desetinu všech potřebných. "Nechápali, že to způsobí problémy?".
Vzbudilo to jen otázky. Obyvatelstvo se k tomu postavilo velmi kriticky.
Člověk v tísni si chodil pro odpovědi do doněcké kanceláře. Vše bylo nahráváno na mobilní telefon, zvuk i obraz.
Rozhovor místostarosty Gorlovky P. Kalničenka s ČvT nelze smysluplně přeložit, nesrozumitelná nahrávka.
Ano, hlavní je lidi někam poslat, když zrno sváru je již zaseto. Poroste-li nebo ne, uvidíme. Setba ale padla na úrodnou půdu.
Hlavně při takovýchto chvályhodných činnostech pohybujících se v právním rámci, až do určitého bodu.
Igor Nikolajčuk, vedoucí odboru regionální bezpečnosti RISS
Můžete si představit cokoliv, počínaje rozdáváním potravinových balíčků, ano, pro ně na meeting lidé přijdou, to ano,
ale umírat za ideje, které jsou podepřeny pytlíky s cukrem, nikdo nebude. Ale to není nutné.
Musíte vytvořit dostatečnou masu demonstrantů, která se dostatečně projeví.
Musí začít obsazovat vládní budovy, budou tam určitě nějací snipeři, bude se prolévat krev.
Dobrodinci budují rámec případných budoucích nátlakových akcí. Je to stále jeden a tentýž příběh.
Potravinové balíčky, sušenky, uspokojení lidí na ulici.
Mimochodem, sám ředitel české organizace Člověk v tísni, Šimon Pánek,
jako student v r. 1989 prošel školou sametové revoluce v Česku,
možná proto je mu Majdan tak blízký.
Slova podpory sdělil později ve videoklipu, 27 let po svých studentských protestech.
Přece i on sám bojoval hořícím Molotovovým koktejlem.
Jeden ze zakladatelů organizace Člověk v tísni, europoslanec Jaromír Štětina,
neskrývá svoje sympatie k tzv. pluku AZOV. Navštívil jeho velitelství a velení pozval o Europarlamentu.
Ano, jednou rukou drží symboliku AZOV, druhou rukou posílá humanitární pomoc do Donbasu.
Když potom do doněcké kanceláře Člověka v tísni přišli úředníci státní bezpečnosti, kancelář uzavřeli
a organizaci požádali, aby opustila území Doněcké lidové republiky, představitelé organizace projevovali velké překvapení.
"Při naší dobročinné činnosti jsme přece bezbranní a slabí, vyhnali nás a my chtěli jen pomáhat".
Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni
Přijeli představitelé DLR a zapečetili naše kanceláře a sklady.
Z jedné strany to nepřekvapuje, neboť některé nevládní organizace již tato území opustily.
Z druhé strany teď, kdy začíná třetí válečná zima, potřebnost nás všech je tam veliká.
A je velmi nešťastné, že se toto děje a my nemůžeme v zimě pomoci těm 50 tisícům obyvatel
různými produkty a opravou domů a bytů v Doněcku.
[Olga Puzyreva] V květnu roku 2015 jsem se zaregistrovala u Člověka v tísni.
Za rok, už v roce 2016, jsem jim volala, a oni mi říkali:
Vás špatně zaregistrovali, zapsali ulici Komsomolec, město Doněck. To je málo.
My se na to podíváme, za měsíc přijedeme, všechno napravíme, všechno uděláme. No, a dál se nic neděje.
V rámci pomoci shromáždila česká organizace údaje od obyvatel. Z jedné strany pochopitelné pro přehled, pro koho a co udělali.
Z druhé strany dotazník, který žádali od každého vyplnit, je až příliš podrobný a složitý.
Je zřejmé, že pro běžnou zprávu je zde nadpočetných položek až příliš.
Evgenij Torsukov, docent VŠ překladatelů Lomonosovovy univerzity
Rodina bez pravidelného zdroje příjmu, nemocní lidé, s AIDS, tuberkulózou atd., děti, studenti, příjmení, data narození,
adresa, číslo telefonu, složení rodiny, kritéria, priority, pohlaví, věková struktura, víra.
V čem je podstata tohoto dotazníku? Skenuje společenský prostor. Vyhledává nedostatky ve společenském prostoru obyvatel Donbasu.
Nedostatky analyzovat a pochopit, kde, s kým a jak hovořit, koho je možno ovlivnit,
na co se odvolávat. Mimochodem, postup je potom stejný jak na ulici, tak na internetu.
Alexandr Rodžers, politolog
Podle mých informací asi kolem 150 lidí, pracujících pro ně, sedí na sociálních sítích
a píší negativní komentáře o Rusku ve smyslu, jak se Rusko vrhá na Donbas a pod.
V tomto duchu dělají detailní práci, výsledkem je vyvolaná nespokojenost lidí s místními samosprávami.
Společnost má sídlo v České republice, to je zde. Síť dobrodinců je po celém světě.
Jsou jim udělovány granty. Člověku v tísni od USA od Agentury pro mezinárodní rozvoj
a od Velké Británie z Ministerstva pro mezinárodní rozvoj.
Hlavně, aby se vše vyvíjelo, jak se vyvíjet má. Po celém světě.
Dobročinnost je spíš jenom taková zástěrka. Ve skutečnosti je to vlivná organizace,
která působí v určeném směru. Když je někde konflikt, ona si vybere "tu správnou stranu".
Mimochodem, když působila organizace Člověk v tísni v Rusku, věnovala se šíření informací.
V r. 2004 v jedné z kanceláří této organizace v Čečensku, v dámském centru Iman,
byl nalezen sklad munice a zlikvidován jeden z ozbrojenců, skrývající se v kanceláři,
pomocník Basajeva, Isa Sakajev. Tamtéž byla nalezena ilegální tiskárna,
na které byly tištěny falešné dokumenty strážců zákona. Následně tuto českou organizaci v Rusku oficiálně zakázali.
Vykázaly ji ze země i Doněcké státní orgány s obviněním vytváření korupčního prostředí
a podvratné činnosti. A mimochodem, v sousedním Luhansku Člověk v tísni ***ále působí.