Tip:
Highlight text to annotate it
X
Všichni musíme učinit tlustou čáru za hrůznými událostmi minulosti.
Musíme se dívat do budoucnosti.
Musíme vybudovat jakési „Spojené státy evropské“.
Udělením Nobelovy ceny míru nám byl ve skutečnosti svěřen úkol,
poslání šířit mír, mírové myšlenky všude, kde je to možné.
Neexistovala sjednocená Evropa. Proto jsme zažili válku.
Evropu však nelze vytvořit přes noc.
K jejímu vytvoření jsou třeba konkrétní činy.
Mě osobně by se velmi dotklo, kdyby Evropa měla být nějak poškozena
v tomto kritickém období.
Máme problémy, přesto nám na Evropě záleží, protože pro nás má nesmírnou cenu.
Přesně to pro mě tato cena znamená.
Proč jsme vlastně chtěli vytvořit Evropu
ihned po skončení druhé světové války?
Během první i druhé světové války spolu země bojovaly,
ničily je kruté vojenské konflikty, dnes ale něco takového již není možné.
Nemohl bych si teď vzít zbraň a jít bojovat proti příteli z Francie či Německa.
To je prostě nemožné.
Tento první společný trh,
tyto první nadnárodní orgány, to vše znamená,
že se Evropa začíná sjednocovat.
Nobelova cena míru je sjednocujícím faktorem
v době, kdy by ekonomiku vlastně bylo možné chápat jako „ekonomickou válku“.
Zastavte se přece a přemýšlejte!
Položte si otázku, jak Evropa vypadala před padesáti lety!
Solidarita je v současné době možná vystavena velmi těžké zkoušce,
ale je pravda, že by mohlo být užitečné si uvědomit,
že na rozdíl od svých rodičů, prarodičů jsme nepoznali válku.
Jedině díky silné, sjednocené Evropě
se může Evropanům, a celému světu, dařit skutečně dobře.
Od pádu Berlínské zdi cítím, že konečně žiji ve správné době,
protože její stavba pro mne znamenala skutečný zásah do mého života.
Srdečně vítejte do naší rodiny.
Zrodila se nová Evropa.
Evropa nebyla vytvořena jen pro nás, ale pro všechny evropské země.
Otevřít těmto zemím naši náruč bylo nádherné, přáli jsme si to z celého srdce.
Můžeme normálně žít, nemusíme se ničeho obávat.
Můžeme poznávat svět.
Dne 1. května 2004
jsem byl jedním z těch, kteří byli dojati k slzám,
neboť to byla vpravdě symbolická chvíle.
Navrátili jsme se do společenství národů,
kde Polsko muselo najít své místo.
Jsem na to nesmírně hrdá a ráda bych, aby všichni mladí lidé,
a nejen oni, ale všichni lidé v Polsku,
cítili stejnou hrdost jako já.
Je mi třicet let a jako dítě jsem zažil válku.
Nikdy jsem nebyl v Evropě
a rád bych se do Evropy podíval a stal se jejím občanem.
Chtěl bych vidět, jak lidé v Evropě žijí.
To by bylo ohromné.
Dnes jsme mohli
zemím západního Balkánu jasně říci:
stanete se součástí naší rodiny.
Byla jsem ještě velmi malá, když jsem ve válce ztratila maminku.
Některé věci zapomenout nelze, ale musíme se dívat dopředu,
kvůli našim dětem, kvůli Bosně a Hercegovině,
kvůli budoucnosti Bosny a Hercegoviny.
Nikdy si nelze dostatečně často připomínat,
jak velkou je tento mír, nyní již hluboce zakořeněný,
revolucí,
v porovnání se staletími nekonečných,
dramatických a krvavých konfliktů.
K tomu mohu jen říci…
bojujme, mírovými prostředky, ***ále za to,
aby Evropa zůstala sjednocena.
Miluji Evropu.
Laureátem Nobelovy ceny míru® se v roce 2012 stala Evropská unie.
„Po více než šest desetiletí přispívala Evropská unie a její předchůdci
k prosazování míru, usmíření, demokracie a lidských práv v Evropě.“
– Norský výbor Nobelovy ceny míru –