Tip:
Highlight text to annotate it
X
Řízení auta, ježdění na kole, túry po horách a třeba žehlení trika.
Všechny tyto a mnoho dalších triviálních každodenních činností mají své extrémní protějšky,
kdy je lidé vyjmou z běžného kontextu a předefinují jejich podstatu.
Závodění ve formulích F1 je možná nejlepším příkladem extrémního protějšku řízení auta
a za poslední desetiletí společnost Red Bull dovedla všechny sporty na extrémní úroveň.
Jen si představte takové Crashed Ice downhill ježdění na bruslích nebo freeridové snowboardování.
Vypadá to, že každá činnost může být v dnešní době extrémním sportem.
Včetně něčeho takového, jako je všední práce s počítačem.
Tento „výstřelek“ se nazývá extrémní přetaktování
a zahrnuje odpalování vybavení, stejně jako kapalný dusík a tryskající plynové hořáky.
Jinými slovy prostě extrémní.
V tomto dekumentu se podíváme na to, o čem všem extrémní přetaktování je.
Zjednodušeně řečeno je přetaktování v podstatě zvyšování výkonu počítačové komponenty
navyšováním frekvencí za hranice továrního nastavení.
Před lety bylo přetaktování prostředkem ke zvýšení výkonu vašeho starého počítače, abyste mohli využívat aplikace, které jste chtěli.
Jelikož nejsou počítačové komponenty levné, pro studenty bylo přetaktování cestou, jak ušetřit peníze.
Výkonový upgrade zadarmo, chcete-li.
V průběhu let, inovace za inovací, přetaktování ztratilo praktický význam
a overclockingová scéna se přesunula k extrémnímu přetaktování.
Hlavním cílem extrémních overclockerů již není získat zdarma výkon navíc, ale mít co nejrychlejší sestavu.
A výrobci komponent se toho samozřejmě chytli!
Co bylo dříve koníčkem malé komunity ***šenců, je dnes velkou scénou
globálních „sportovních“ soutěží podporovaných předními výrobci hardwaru.
V září 2012 jsme se zúčastnili světového finále jedné z globálních událostí zvané MSI Master Overclocking Arena.
V průběhu víkendu jsme pobývali s extrémními overclockery
a snažili se zjistit, jak dovedli tak triviální činnost, jakou je práce na PC, do formy extrémního sportu.
Za účelem velkého finále jejich aktuálního světového šampionátu v přetaktování, MSI, velmi známá značka mezi hráči a počítačovými ***šenci,
„dopravilo“ 32 extrémních overclockerů do Taipeie.
V případě, že jste to nevěděli, Taipei je centrem počítačových komponent a mnoho výrobců má v hlavním městě Tchaj-wanu svá sídla.
Každý z těchto šestnáctí týmů se probojoval přes regionální kvalifikace, čímž dokázali, že jsou hodni Velkého finále.
V této soutěži každý tým obdrží stejnou sadu komponent.
V průběhu šesti hodin je cílem dosáhnout co nejlepšího výsledku v přetaktování a benchmarcích.
MSI, organizátor této soutěže, přišel se vzorcem pro ohodnocení výkonů každého týmu.
Vzorec je založen na procentuálním nárůstu oproti referenčnímu výsledku každého ze tří benchmarků.
Benchmark je software navržený pro měření výkonu počítače jako celku
a současně je porovnat mezi sebou.
Prvně jsme se potkali s overclockery, když dorazili do hotelu.
Velká část overclockerů se zná z předchozích soutěží a akcí.
Ačkoliv si navzájem konkurují, většina z nich jsou spíše přáteli než skutečnými protivníky.
Den po příjezdu jsou soutěžící odvezeni do sportovního areálu National Taiwan University Sports Center.
Cítíme, že srdcehřející uvítání v předchozím dni se pomalu mění v soutěživou atmosféru.
Někteří z účastníků se snaží překonat stres vypouštěním naprostých nesmyslů z úst,
zatímco ostatní se izolovali od skupiny a snaží se soustředit na soutěž.
Konečně, byla udělena zelená a overclockeři si razí cestu do místa konání.
Když vstupují, řada přihlížejících je vítá jako pravé hvězdy, tvoří pro ně uličku a hlasitě fandí.
Jakmile hlavní porotce celé soutěže projde všechna pravidla a detaily,
overclockeři si jdou pro své komponenty a začínají s jejich přípravami.
Aby byli schopni provozovat s komponenty extrémní přetaktování, musí je podrobit speciální přípravě.
Tato procedura je nezbytná, aby se zabránilo brzkému ukončení přetaktování z důvodu teplot nebo kondenzace.
Každý overclocker má svůj způsob izolace komponent a jejich celkové přípravy.
Někteří preferují vazelínu, jiní volí plastickou gumu nebo izolační hmotu zvanou armaflex.
Když jsme se ptali soutěžících, jaký je nejlepší způsob izolace komponent, dostali jsme okolo 32 různých odpovědí.
Nakonec to vypadá, že je to jen o osobních preferencích a možná z pověrčivosti.
V každém případě, příprava komponent je kritickou částí celé soutěže. Kondenzace je největším nepřítelem overclockerů:
může způsobit selhání komponenty a to znamená odstoupení ze soutěže.
Po hodině intenzivních příprav může soutěž začít.
Soutěž je rozdělena do tří částí:
První část je dlouhá hodinu a půl a je zaměřena na benchmark SuperPI 32M.
Tento benchmark zatěžuje hlavně procesor, což znamená, že hlavním cílem je dosáhnout co nejvyšší frekvence procesoru schopné celého průběhu.
Počítá číslo Pí s přesností na 32 milionů desetinných míst.
Čím kratší je čas výpočtu, tím lepší je váš výsledek.
Mnoho overclockerů má slabost pro tento téměř mýtický benchmark, jelikož je zde již od počátků moderního přetaktování.
Druhá část soutěže vyžaduje jiné zkušenosti, jelikož se přesouváme od procesorů ke grafickým kartám.
Benchmark se nazývá 3DMark03 a ačkoliv je tu již devět let,
pořád je dosti relevantní pro soutěže v extrémním přetaktování.
Vzhledem k věku a způsobu, jakým byl jeho kód napsán, není 3DMark03 ***ále čistě grafickým benchmarkem,
ale přeformoval se do „systémového“ benchmarku, kde potřebujete výkon procesoru i grafické karty zároveň.
Závěrem soutěže je tříhodinová část se zatím nejnovějším 3DMarkem 11.
Tento benchmark obsahuje všechny nejnovější moderní technologie používané v moderních hrách a tedy je velmi závislý na grafické kartě.
Jelikož jsme již na samém závěru soutěže, overclockeři se začínají snažit vymáčknout ze svých komponent absolutní maximum.
Snaží se ještě vymáčknout poslední ždibet výkonu ze základní desky, procesoru a grafické karty.
Obvykle v této fázi již soutěžící končí buď z důvodu hardwarové chyby nebo jednoduše proto, že už dosáhli toho nejlepšího, čeho byli schopni dosáhnout.
Tento typ soutěže je obvykle pro dvanáct až dvacet týmů.
Ale pouze některé z nich bojují o ty nejvyšší příčky.
Po prvním kole v Master Overclocking Arena již jen pět týmů bylo stále v boji o zlato. Po druhém kole byly již jen tři týmy v kurzu o zlato s odstupem pouhých 0,15 %.
Nakonec korejský tým dominoval všem třem částem a stal se tak od roku 2008 prvním asijským týmem, který vyhrál velké finále soutěže v extrémním přetaktování.
Tým USA skončil druhý, tým Polska třetí.
To je právě ten bod, kdy jsme si uvědomili, že i když jsou zde soutěže v extrémním přetaktování již od roku 2006,
stále se ještě nevyvinuly v ten pravý sport.
Když se ohlédneme za tím, co jsme zažili v průběhu tohoto víkendu, jsou to malé detaily, co dávají znát, kolik prostoru je zde pro zlepšení.
Pár příkladů.
Formát soutěže se od prvního ročníku v roce 2006 moc nezměnil.
Stejně jako na všech dalších soutěžích v přetaktování, které jsme navštívili, i zde je stále obrovský nedostatek zájmu ze strany mainstreamových médií.
Nezajímají se o to lokální TV stanice, natož mezinárodní média...
Ve skutečnosti pár účastnících se médií mělo nějaké otázky připravené pro interview.
Také hlavní výhra 3000 dolarů je v porovnání s tím, co dostávají hráči za výhru několika kol v Counter-Strike, velmi malá.
Navíc je výhra 3000 dolarů pro většinu účastníků nedostatečná pro pokrytí nákladů na kvalifikaci.
Všimněte si, že se s kritikou nesoustřeďujeme pouze na jednoho výrobce, ale vztahuje se na každou soutěž v extrémním přetaktování pořádanou od roku 2006.
Zdá se, že mnoho overclockerů, stejně jako výrobci, rádi sebe prezentují jako profesionály v přetaktování,
zůstávají ve scéně, která zoufale potřebuje nějakou inovaci a kreativitu, aby se mohla posunout na další úroveň.
Všechen tento nezájem je poměrně kontrastující s tím, co jsme viděli na velkých IT událostech,
kde ukázky extrémního přetaktování obvykle zaujaly poměrně dost diváků.
To dokazuje, že je zde rozhodně potenciál pro větší cílovou skupinu lidí.
Možná je čas, aby si klíčoví hráči ve scéně přetaktování sedli a dali dohromady koncept, který bude prospěšný pro overclockery, průmysl, publikum a také média.
Je zcela jisté, že tento koníček nebo sport nemá takový potenciál k růstu jako závody formule F1,
ale rozhodně má potenciál přilákat větší pozornost lidí mimo komunitu ***šenců do extrémního přetaktování.
Nicméně, všichni členové komuniky extrémního přetaktování si váží zájmu MSI
poposouvat a podporovat extrémní přetaktování skrze soutěží Master Overclocking Arena.
A po pravdě řečeno, díky organizování této soutěže již po dobu pěti let může být MSI nazýváno průkopníkem v komernčním extrémním přetaktování.