Tip:
Highlight text to annotate it
X
Ahoj Jaasko!
Ahoj!
Mohl bys nám nejdříve
představit svou bicí soupravu?
Víme o tobě, že jsi bubeníkem firmy Pearl.
Ano.
Jak vůbec funguje spolupráce s nimi?
Je o tobě známo, že hraješ na jejich
nejdražší typ bicí soupravy Pearl Reference.
Takže jak byla navržena?
Jaké třeba tom-tomy, floor tomy
a vůbec všechno, co k tomu patří, používáš?
Používám rampu, která má čtyři křídla.
Mám vlastně dva basové bubny,
ale stejně pořád hraji s dvojšlapkami.
Sestava, kterou jsem si na dnešní večer vzal,
není vyrobena na zakázku,
ale je to souprava z řady Reference.
Ovšem souprava, kterou mám doma,
je vyrobena na zakázku.
Mám tedy dva 10" a jeden 12" tom-tomy
Pak mám jeden 8" tom tady -
na své levé straně.
Vedle něho mám 15" tom.
Na druhé straně se nacházejí 14" a 16" tomy,
které mají své vlastní stojany.
A potřebuješ všechny z nich,
abys vytvořil přesně ten zvuk,
který potřebuješ?
Ano, rozhodně.
Právě jsem dokončil nahrávání
svých partů pro nové album.
A použil jsem během něj každý buben
ze své soupravy.
Pokud jde o činely,
mám dva 18" crashe,
pak také 17" a 19" crashe,
pokud si dobře vzpomínám...
Nebo 20"?
A pak splashe, dva hi-haty a chinu.
Dříve jsem byl zvyklý používat
dva ride činely,
ale na novém albu
jsem je už tolik nevyužíval.
Použil jsem pouze jeden -
na pravé straně.
A to je všechno.
Jeden bubeník mi pověděl,
že 10" x 7" a 10 x 9" tomy,
které používáš,
nejsou moc běžné,
tedy že je moc bubeníků nepoužívá.
Nenajdeš je vlastně v žádném katalogu.
Jsou vyrobené na zakázku
speciálně pro mě.
Takže je to doopravdy
jedinečná bicí souprava.
Chtěl jsem mít dva 10" tomy
ale samozřejmě nechtěl jsem,
aby to byly stejné tomy,
takže jeden z nich je na objednávku.
Tedy, Pearl ve svém katalogu
mají 10" x 9" tom.
Ale pak jsem chtěl mít jeden,
který by nebyl tak hluboký.
Tak pro mě vyrobili 10" x 7" tom.
A tuším, že 12" tom také není tak hluboký.
Ten je také vyrobený na zakázku.
Je tomu tak,
protože jsem chtěl mít trochu nižší tomy.
Pokud tomy jsou příliš hluboké
bývá jejich umístění opravdu obtížné.
A já jsem je nechtěl mít umístěné tak,
ale takto...
Je to pak pro mě snažší...
Je to tedy pro tebe pohodlnější?
Ano. Usnadňuje mi to jejich umístění.
Můžu si dát bubny
přesně tak, jak já chci.
Zcela běžné není ani umístění
tvé soupravy na pódiu.
Nenachází se uprostřed.
Ano. Tuším, že je to proto,
že je nás v kapele pět.
Vypadá to líp,
když já a klávesista Janne
jsme na pravé a na levé straně
a ostatní kluci mohou pobíhat
mezi námi.
Jaké vlastně byly tvé nejrannější začátky?
Hrál jsi zpočátku na nějaké jiné nástroje?
Anebo tvou první volbou
byly hned bicí?
Ne, vlastně nebyly.
Když jsem byl ještě opravdu hodně malý -
byly mi možná čtyři roky,
jsem začal hrát na klavír,
ale nechodil jsem na žádné hodiny klavíru.
Pak jsem však začal chodit
do hudební třídy.
Bylo mi devět let.
A začal jsem hrát na lesní roh,
což se mi zpočátku líbilo,
ale pak mě to přestalo bavit,
když jsem dospěl.
Hrál jsem na něj asi devět let - tedy téměř.
Opravdu?
Ano.
A když jsem byl na střední škole,
jsem na lesní roh přestal hrát.
Ale ještě předtím, než jsem toho nechal,
jsem začal hrát na bicí,
když mi bylo snad dvanáct nebo třináct let.
Takže už na bicí hraji asi osmnáct let.
Podporuje finská vláda nějakým způsobem
hudební vzdělání jako třeba ve Švédsku?
Hudební vzdělání...
Vlastně škola a vůbec veškeré vzdělání
je ve Finsku zdarma.
A pokud máš hudební talent
nebo jakýkoliv jiný,
můžeš chodit do hudební školy,
tedy mám na mysli hudební třídy
nebo když povyrosteš,
třeba do matematické třídy.
Samozřejmě, mám na mysli,
že pokud chceš něco studovat,
poplatky za to jsou opravdu minimální.
Musíš sice za to platit každý rok,
ale v podstatě je to téměř zadarmo.
Ohledně lesního rohu,
znamená to, že jsi studoval
také klasickou hudbu?
Ano. To jsem právě studoval.
Domníváš se, že je nějakým způsobem
užitečné pro hudbu, kterou teď hraješ,
vědět něco o klasické hudbě?
Možná to, že umím číst noty,
abych udržel správné tempo...
To je jediná věc...
Alexi také má klasické vzdělání.
Hrál na housle.
Takže většina z kluků v kapele
má vlastně klasické hudební vzdělání.
Ano, je tomu tak.
Tuším, že každý až na Henkku.
On chodil do...
Teď nevím...
Ale vím, že nechodil do hudební třídy.
Zato všichni ostatní
jsme chodili do hudební třídy.
Já jsem se vlastně přestěhoval
do Helsinek z jiného města.
Jmenuje se Espoo.
A tam jsem právě potkal Alexiho,
když mi bylo dvanáct.
Tehdy jsme se rozhodli
rozjet tuto kapelu -
spolu s Alexim.
Máte v kapele zálibu v neoklasické hudbě,
v neoklasickém metalu?
Líbí se vám?
Popravdě, není to můj šálek čaje.
Samozřejmě, některé kapely jsou dobré.
Líbí se mi třeba Stratovarius
a podobné kapely,
což, domnívám se, je neoklasika.
Oni jsou dobří.
Jejich album,
myslím, že se jmenovalo "Visions" -
vyšlo v roce 1997,
bylo, samozřejmě, velkým hitem.
To se mi líbí...
A vůbec líbí se mi jejich styl.
Otázka vzešla z toho,
že jste všichni kdysi hráli vážnou hudbu
a nyní hrajete metal.
Jo, jo...
A jak to vypadá s tvými hrdiny?
Kteří bubeníci tě nejvíce ovlivnili?
Když jsem začínal,
měl jsem samozřejmě rád Metalliku,
takže Lars Ulrich byl jedním z mých velkých...
Hrdinů...
Ano, přesně tak.
Ale s přibývajícím věkem,
jsem začal chápat,
že není tak dobrý.
Ovšem hraje v Metallice.
Kapelu mám dodnes rád,
ale on získal kredit prvními pěti deskami.
Ty stále miluji.
A podle mě
na nich hrál opravdu moc dobře.
Jenže...
Ano, jenže....
Pak, jak jsem dospíval
a začal jsem poslouchat death metal,
se třeba Igor Cavalera
stal jedním z mých oblíbenců.
Pak také Sean Reinert z Death a Cynic.
On je čím dál tím lepší...
Potkal jsem ho asi před dvěma lety
na festivalu
a připadal jsem si...
jako bych byl opět malým klukem -
tedy, když jsem ho potkal.
Říkal jsem si:
Pane Bože, je právě teď tady!
Tak jsem do něj začal hustit
nějaké nesmysly...
Byl jsem opravdu ***šený!
Je ohromný!
Je to ohromný bubeník!
Další... dnes uř je to můj dobrý,
hodně blízký kamarád,
je Kai Hahto,
který kdysi byl u Rotten Sound.
Nyní hraje v Swallow the Sun
a Wintersun, tuším...
Působí ve spoustě projektů.
Je hodně dobrý.
Vím, že miluješ právě kapely
jako Entombed a Death.
Ale co mě překvapilo je, že oproti tomu
máš stejně tak rád Chicka Coreu, který nemá
nic společného s metalovou scénou.
Skutečně nemá...
Ale možná to tak je,
protože na jazzové scéně
působí úžasní muzikanti - obvykle!
Chick Corea, Dave Weckl a Gary Novak
jsou pro mě velkou inspiraci.
Jejich hudební mistrovství
je na tak vysoké úrovni...
Asi se mi také líbí feeling,
který jazz v sobě má...
Ale v současnosti už celkově
moc neposlouchám hudbu.
Nedávám si alba do přehrávače.
Poslouchám rádio -
mainstream, který běží na rádiu.
Pořád mám ale rád
všechny druhy hudby.
Hudba Children of Bodom
si žádá, abys hrál rychle a silově,
což není snadná věc.
Potřebuješ nějak speciálně cvičit
když jsi na turné nebo třeba i doma?
Ano, pomáhá to,
pokud se jdeš třeba projit
nebo zaběhat si...
Není třeba si vytvářet
velkou svalovou hmotu,
ale pomáhá to udržovat se v dobré formě.
A je to dobré, když jsi pak na turné,
protože se pak už nemusíš
tolik starat o svou kondici.
Běhání je dobré v tom,
že prospívá třeba krevnímu oběhu
a tak...
Opravdu poslední otázka:
Proč máš tak moc rád
zrovna melodický death metal?
Nevím.
Opravdu nevím.
Je v něm něco...
Pěkná odpověď.
Mohou v něm být prvky,
které jsou hodně agresivní...
přitom je death metal vlastně
hodně emotivní.
Nemám na mysli
žádnou romantickou lásku.
Nechápejte mě špatně...
Já prostě něco cítím,
když poslouchám death metal
nebo melodický death metal.
Ale mluvím jen za sebe -
tak to mám já.
Takže je to o emocích?
Ano, podle mě to tak je.
Velký dík za čas,
který jsi nám věnoval!
Děkuji!