Tip:
Highlight text to annotate it
X
Překladatel: Marek Vanžura Korektor: Vladimír Harašta
Sarge Salman: Přijel sem až z Los Altos Hills v Kalifornii,
pan Henry Evans.
(Potlesk)
Henry Evans: Ahoj.
Jmenuji se Henry Evans
a do 29. srpna 2002
jsem si žil svoji verzi amerického snu.
Vyrostl jsem v typickém americkém městě poblíž St. Louis.
Můj otec byl právník.
Má matka byla v domácnosti.
Mých šest sourozenců a já jsme byli hodné děti,
i když jsme si občas zazlobili.
Po střední škole jsem odešel studovat,
abych se dozvěděl víc o světě.
Přihlásil jsem se na univerzitu Notre Dame,
kde jsem získal tituly z účetnictví a němčiny
a zároveň jsem rok studia strávil v Rakousku.
Později jsem získal titul MBA na Stanfordu.
Oženil jsem se se svou středoškolskou láskou Jane.
Jsem šťastný, že ji mám.
Společně jsme vychovali čtyři úžasné děti.
Pracoval jsem a studoval opravdu tvrdě, abych postoupil v kariérním žebříčku
a posléze se stal finančním ředitelem
v Silicon Valley, což byla práce, kterou jsem si vážně užíval.
Koupili jsme si svůj první a jediný dům
13. prosince 2001,
vyžadoval celkovou rekonstrukci, ale byl na krásném místě
na Los Altos Hills v Kalifornii.
Odtud také právě mluvím.
Těšili jsme se na jeho přestavbu,
ale osm měsíců po tom, co jsme se sem přestěhovali,
mě postihla mrtvice způsobená vrozenou vadou.
Přes noc jsem se stal němým kvadruplegikem,
a to ve zralém věku 40 let.
Trvalo mi to několik let,
ale s pomocí neuvěřitelně nápomocné rodiny
jsem dospěl k názoru, že můj život má stále cenu žít.
Začalo mě fascinovat používání techniky,
která pomáhá těžce postiženým,
měl jsem polohovací zařízení, které prodává
společnost Madentec,
a které převádí nepatrné pohyby hlavy na pohyby kurzoru,
čímž mi umožňuje používat počítač.
Takže můžu brouzdat internetem, posílat lidem e-maily
nebo bezproblémově porážet svého kamaráda Steva Cousinse
v online slovních hrách.
Tato technika mi dovolila, abych byl stále něčím zaměstnaný,
mentálně aktivní
a cítil se součástí světa.
Jednoho dne jsem ležel v posteli a díval se na CNN,
když mě ohromil profesor Charlie Kemp
z Robotické laboratoře zdravotní péče na Technologickém institutu v Georgii,
který předváděl robota PR2.
Napsal jsem Charliemu a Stevu Cousinsovým z Willow Garage
a společně jsme založili projekt „Roboti pro lidskost".
Po dobu zhruba dvou let pro mě projekt
vyvíjel způsoby, jak použít PR2
coby náhradu těla.
Poprvé po deseti letech jsem se sám oholil.
Ze svého domu v Kalifornii
jsem oholil Charlieho v Atlantě. (Smích)
Roznášel jsem halloweenské sladkosti.
Sám jsem si otevřel lednici.
Začal jsem dělat nejrůznější věci kolem domu.
Objevil jsem nové a do té doby nemyslitelné možnosti
jak žít a být prospěšný,
a to jak pro sebe, tak i pro ostatní v podobné situaci.
Každý z nás má určitá omezení v té či oné podobě.
Například, když se kdokoli z nás chce pohybovat rychlostí 60 mil/h,
potřebuje asistenční zařízení, kterému se říká auto.
Vaše omezení vás nedělá o nic méně člověkem,
a stejně tak ani mě.
Mimochodem, sledujte můj elegantní pohyb. (Smích)
Od narození všichni trpíme svou nezpůsobilostí
sami létat.
Loni mě Kaijen Hsiao z Willow Garage
seznámil s Chadem Jenkinsem.
Chad mi ukázal, jak snadné je
koupit si létajícího drona a létat s ním.
Díky tomu jsem si uvědomil, že bych mohl
pomocí dronů rozšířit rozhled
lidí upoutaných na lůžko prostřednictvím letu,
a dát jim pocit pohybu a ovládání něčeho,
což je fantastické.
Pomocí kurzoru myši, který ovládám svou hlavou,
mi toto webové rozhraní dovoluje
sledovat video z kamery na robotovi
a dávat mu příkazy tím,
že mačkám tlačítka v internetovém prohlížeči.
S trochou cviku jsem toto rozhraní ovládl natolik,
že sám dokáži létat po svém domě.
Mohu se porozhlédnout v naší zahradě,
sledovat jak nám rostou hrozny.
Taky jsem kontroloval solární panely na naší střeše. (Smích)
Jedna z výzev pro mě jakožto pilota je přistát s dronem
na obruči basketbalového koše.
Pokročil jsem dále a zjišťoval jsem, jestli mohu použít
displej upevněný na hlavě, Oculus Rift,
jak jej upravili ve Fighting Walrus,
abych měl naprosto pohlcující zážitek
z ovládání svého dronu.
S Chadovou skupinou na Brownově univerzitě
létám s drony pravidelně v jeho laboratoři,
několikrát týdně, a to z mého domu vzdáleného 3 000 mil.
Samá práce a žádná legrace by vyčerpala i kvadruplegika,
takže si taky občas najdeme čas na přátelský zápas
v robotickém fotbale. (Smích)
Nikdy mě ani nenapadlo, že bych byl schopný se sám zcela přirozeně
pohybovat po kampusu jaký má Brownova univerzita.
Teď už si jen přeji, abych si mohl dovolit platit školné. (Smích)
Chad Jenkins: Henry, vtípky stranou,
vsadím se, že všichni tihle lidé
by byli ***šením bez sebe, kdyby Tě viděli, jak ovládáš dron
ze své postele v Kalifornii 3 000 mil odsud.
(Potlesk)
Fajn, Henry, byl jsi v poslední době ve Washingtonu D.C.?
(Smích)
Jsi ***šený z toho, že se účastníš TEDxMidAtlantic?
(Smích) (Potlesk)
Můžeš nám ukázat, jak moc ***šený jsi?
(Smích)
Paráda. A teď velké finále.
Můžeš nám ukázat, jak dobrý pilot jsi?
(Potlesk)
Dobře. Pořád tu je pár věcí, které lze vylepšit,
ale myslím, že jdeme správným směrem.
Co je na Henryho příběhu ohromující,
je pochopení Henryho potřeb,
pochopení toho, co lidé v Henryho situaci
požadují od techniky,
a pak taky porozumění tomu,
co může pokročilá technologie poskytnout,
a následně spojení obou těchto věcí dohromady tak,
že se dají moudře a zodpovědně využít.
Snažíme se demokratizovat robotiku tak,
aby se každý mohl stát její součástí.
Nabízíme dostupné a ihned použitelné robotické platformy,
jako je například A.R. dron, který stojí 300 dolarů,
prezentační zařízení od Suitable Technologies jen za 17 000 dolarů,
stejně tak open source software pro roboty,
díky kterému se můžete stát součástí toho, co se snažíme uskutečňovat.
A doufáme, že poskytnutí těchto nástrojů
vám dovolí uvažovat o lepších způsobech,
jak umožnit postiženým pohyb,
jak poskytovat péči stárnoucí populaci,
jak nabídnout lepší vzdělání našim dětem,
jak do budoucna pomýšlet na nové
možnosti uplatnění v zaměstnáních pro střední třídu,
jak monitorovat a chránit životní prostředí
a jak prozkoumávat vesmír.
Ale zpátky k Tobě, Henry.
HE: Děkuji, Chade.
Tento dron předvádí možnosti,
jaké se naskýtají lidem upoutaným na lůžko,
aby jednou mohli zkoumat venkovní svět,
a aby jim robotika případně poskytla
rovné podmínky,
kde jsou jediným omezením vlastní mentální dovednosti
a představivost,
kde jsou postižení schopni vykonávat
stejné činnosti jako kdokoli jiný,
možná i lépe,
aby nám technika dokonce umožňovala nabízet
východiska pro mnohé lidi, na které dnes
nahlížíme jako na pouze přežívající.
Před sto lety
bych byl i já považován za jen přežívajícího.
Což vlastně neodpovídá pravdě.
Umřel bych.
Je jen na nás, na nás všech, abychom se rozhodli,
jak bude robotika využita, zda pro dobro, nebo zlo,
pro pouhé nahrazování lidí,
anebo aby se stali lepšími,
aby nám bylo umožněno dělat a užívat si více.
Naším cílem v robotice je odemknout mentální sílu všech tím,
že uděláme svět mnohem více fyzicky přístupný
lidem, jako jsem já a mně podobní
na celém světě.
S pomocí lidí jako jste vy,
můžeme tento sen změnit ve skutečnost.
Děkuji.
(Potlesk)