Proč je to Temný v noci ?

Proč je noční obloha černá? Mohli byste si myslet, že odpověd je nasnadě - nesvítí slunce! Ale jediný důvod, proč je ve dne obloha modrá, je ten, že se sluneční paprsky odráží od atmosféry - kdybychom neměli atmosféru (jako například měsíc), obloha by byla pořád černá, i kdyby svítilo slunce. Zopakujme si otázku - proč je vesmír černý? Vesmír je plný hvězd - bezpočtu hvězd, které svítí stejně jako slunce. Kdybyste se v nekonečném vesmíru, jedno jakým směrem, podívali dostatečnì daleko, uviděli byste hvězdu nebo galaxii. Takže celá obloha by měla být stejně světlá jako slunce, ve dne i v noci! A proto že není, značí černá obloha, že v dálce vesmír končí? Hranice mezi ničím a něčím? "Okraj" vesmíru? Ne tak docela - všechny naše důkazy směřují k tomu, že vesmír nemá hranici. Ale samotný kosmos ji má. Ne prostorovou, ale časovou. Jak víme, kdyžžvesmír vznikl před 13,7 miliardami let byl malý a zmačkaný v sobě tak, že se všechny naše současné fyzikální zákony hroutí. A protožže jistý čas uplynul, od tohoto takzvaného "počátku", jsou některé hvězdy snažící se šířit světlo všemi směry tak daleko, že samotné světlo k nám nestačilo dorazit… Je to jako kdyby vesmír byl velká bouře a my čekali, až uslyšíme hrom z velmi vzdálených hvězd. Ale počkat, to není všechno - protože světlu chvíli trvá, než přeletí celý vesmír, když namíříme naše dalekohledy na něco opravdu vzdáleného, ve skutečnosti vidíme obraz vesmíru jak vypadal v momentu, když emitoval světlo. Když se tedy podíváme na 13,5 miliardy staré světlo, neznamená to, že světlo z hvězd k nám ještě nedoletělo. Nevidíme žádné hvězdy, pouze vidíme, jak vypadal vesmír před tím, než vůbec vznikly. Vesmír bez hvězd! To zní jako dobrá odpověd na otázku, proč když se v noci podíváme nahoru, vidíme černou oblohu. Bohužel to tak není. Je pravda, že na obloze můžeme najít body, které ve skutečnosti nejsou hvězdy protože vidíme obraz hvězd, jak vypadaly v minulosti. Ale i když nasměrujeme naše dalekohledy k bližším hvězdám, stále vidíme světlo. Ne svit hvězd, ale světlo které zbylo po Velkém třesku. Tento jev nazýváme "reliktní záření", přicházející víceméně ze všech směrů a tvořící hvězdné pozadí. Myslím si tedy, že noční obloha ve své podstatě není černá. Dobře... takže když nám naše dalekohledy tvrdí, že noční obloha není černá, tak proč tak vypadá? Zde je správná odpověď: když Hubbleův teleskop fotografoval vzdálené hvězdy nádherného Hubbleova hlubokého pole (HDF), fotil infračerveně. Proč? Inu, vzdálené hvězdy se od nás stále vzdalují, protože se vesmír rozpíná. Stejným způsobem, jako zpomalující deska sníží výšku mého hlasu, Dopplerův jev způsobí, že vzdálenější hvězdy červenají a čím dále jsou, tím rychleji se od nás vzdalují a tím více červenají, dokud se nedostanou do infračerveného spektra. A pak už nejsou vidět vůbec. Alespoň ne lidským okem - a proto je noční obloha černá! V kostce: Kdybychom žili v nekonečném, neměnném vesmíru, celá obloha by byla stejně světlá jako slunce. Ale obloha je v noci černá, zaprvé proto, že vesmír měl počátek, a proto nejsou hvězdy všude a zadruhé, protože světlo ze supervzdálených hvězd (a ještě vzdálenějšího reliktního záření) mizí v infračerveném spektru, způsobeném rozpínaním vesmíru, takže ho prostě nemůžeme vidět. Konečně jsme vrhli trochu světla na otázku, proč je a není noční obloha černá!