Tip:
Highlight text to annotate it
X
Věda je opravdu schopnost předpovídat budoucí nejvíc pravděpodobné.
To je opravdový smysl vědy.
Získávat schopnost předpovídat budoucí, nejvíce pravděpodobné.
Když mluvíme o vědě, mluvíme o metodě
pohledu na situaci
metodě vyhodnocování, která se liší od systému založeného na názorech.
"Když se mě zeptáte, já vám povím!"
Vědecká metoda nemá žádné zvláštní spojení s pravdou.
Má opravdu lepší způsob
jak se dívat na věci než dřívější systémy
které vše připisovaly bohům nebo démonům.
Tady se dostáváme k aplikování vědeckých metod na společnost?
Ano. Ještě to nemám v knize.
Vědecké metody aplikované na společnost
jsou oblastí, o které lidé příliš nepřemýšlí
ale chcete-li vědět, kde hledat odpovědi
je to v aplikaci vědeckých metod
s ohledem na člověka a životní prostředí.
Designování budoucnosti znamená
aplikaci metod vědy, nikoli vědců
metod vědy na systém společnosti.
Přirozeně i metody vědy prochází změnami
a s jejich změnou se změní i budoucnost.
Pokud použijeme vědeckou metodu po celém světě
pravděpodobnost války klesne k nule.
Pravděpodobnost, že lidé budou trpět, zmizí.
Deprivace, chudoba, zločin, všechny ty věci zmizí
protože nebudou opodstatněné.
Jacque než začal studovat chování lidí
pečlivě studoval chování zvířat
a jak lze chování zvířat změnit
nebo ho předvídat
a došel k závěru, že je to prostředí
které mění chování a umožňuje nám chovat se tak, jak se chováme.
Nenarodili jsme se s předsudky a úzkoprsostí a hněvem a chamtivostí.
Jsou opravdu vytvářeny a rozvíjeny prostředím, ve kterém žijeme.
Proto cítíme, že pokud nezměníme prostředí
a nezměníme zkušenosti
dojdeme jako lidé ke stejnému nenormálnímu chování.
Pokud nezměníme prostředí.
Každá kultura na světě se dnes
snaží lidi vzdělávat, aby zastávali funkci v té které konkrétní kultuře.
Jinými slovy, vychovává-li vás nacistická kultura
předkládá se vám mávání vlajkou a hákovým křížem.
Vychovává-li vás primitivní kmen
setkáte se se zacházením
s oštěpem, lukem a šípem.
Lidé jsou predisponováni do určitého stavu
aby sloužili zájmu zavedené kultury.
Kdo nám to dělá? Vlastníci institucí.
Vládnoucí třída.
Dají nám systém hodnot, který bude podporovat existující struktury
ať už náboženské, nenáboženské, průmyslové, vojenské.
Když děti říkají, "tati, jaká země je nejlepší na světě?"
"Samozřejmě ta naše země je nejlepší na světě."
"Jaký bůh je správný bůh, tati?"
"Náš bůh. Všichni ostatní bohové jsou falešní."
Představte si tohle: římská rodina
vezme děti, aby viděly, jak předhazují křesťany lvům.
a děti to pozorují; "Tati, přijdeme i příští týden se podívat
jak servírují křesťany lvům?"
Jsou ty děti nemocné? Ne. Jejich hodnotový systém je zdeformovaný.
Jde mi o to, abych přesně postihl prostředí
ve kterém jsou lidé vychováváni, ve kterém vyrůstají.
A pokud se to prostředí změní, změní se i chování.
Přeorientujete prostředí, a to zase přeorientuje lidi.
Ale pokud přeorientujete lidi
aniž byste změnil prostředí, sklouznete zpátky.
Pokud se snažíte přemýšlet o budoucnosti, zapamatujte si toto:
proces, kterým přemýšlíte o věcech
je založen na naočkování
které vám dala společnost. Takže rozsah vašich myšlenek
je omezen dominantními hodnotami vaší společnosti.
Než se naučíte být flexibilní v hodnotách, zabere to hodně času.
Když jsem si jako velmi mladý povídal s dětmi
musel jsem být velmi trpělivý s nimi, jestli jsem měl někam pokročit.
Mluvil jsem o konceptu Boha.
Váš koncept Boha, můj koncept Boha
a jeho koncept Boha. Tak se lišily.
Rád bych věděl, jaký Bůh opravdu je
nebo zda-li je, když jsme u toho.
A proč by Bůh dopouštěl válku a nemoc, když nás všechny miluje?
Nedávalo mi to smysl. Příliš mnoho rozporů.
Pochyboval jsem.
Samozřejmě jsem se cítil trochu nesvůj
když jsem se ptal na koncept Boha.
A pak když jsem četl o historii a evoluci
bohů... Byli různí bohové.
Bůh války, bůh míru, bůh lásky
byli spíše takoví, jako lidé, kteří je vynalezli.
Jednali, zlobili se, přinášeli oběti
sesílali záplavy, když se jim nelíbilo, jak se věci mají
a to se nedělo zásahem vyšší inteligence.
Primitivní lidé, jdeme-li do minulosti
když viděli blesk, mysleli si, že se božstvo zlobí.
Proč by se jinak zablesklo?
Když se zemí přehnal hurikán
obětovali určité lidi kmene
a doufali, že bohové nesešlou další hurikán.
Jak se však objevil znovu
obětovali někoho z mladších.
Zřídka se obětoval sám náčelník.
Ale vždy měl celou řadu lidí připravených na oběť.
Takže je tu problém s lidskými bytostmi.
Cokoli se objeví a nemohou to pochopit
musí si vymyslet pro to omluvu.
Musí si vytvořit bohy a démony, kteří za věci mohou
protože lidé přicházejí do vedení komunit.
Jakkoli je kmen primitivní, řeknou:
"Jak to, že špatný vítr odvál lidi z ostrova?"
a řeknou: "Nejednáš dobře.
Nepřispěl si dost sopce.
Svrhni svého švagra do vulkánu. Snad už pak nevybouchne."
Takže, když svrhnete švagra do vulkánu a stále soptí
musíte tam svrhnout vaší švagrovou. Dostáváte se do metafyziky
a k náboženství. Pověrám. "Klepání na dřevo!"
"Klepání na dřevo!" Nebo nošení amuletu zaječí pacičky pro štěstí.
Jen si vzpomeňte, že králík měl čtyři...
Stejně mu to nepomohlo.
Takže nakonec pověry převládají všude tam, kde převládá nevědomost.
Mýtus je odpovědí malému klukovi
pracujícími venku na poli, když se zeptá:
"O čem to všechno je? Zdá se mi, že to nedává smysl."
"Až natáhneš bačkory, všechno je tam pro tebe."
Jestli toho nedosáhneš v tomto životě, dosáhneš toho v příštím
když budeš hodným.
Množství pověr, které kultura může vstřebat
byla přímo úměrná množství informací, které lidé měli.
V budoucnu s dostatečným množstvím informací
s více než je k dispozici dnes, s mnohem více
nebudete "klepat na dřevo".
"Dnes je můj šťastný den". Když zemřete, je po všem."
Tohle všechno v budoucnu zmizí.