Tip:
Highlight text to annotate it
X
Bosdijk: Dobrý den, jmenuji se Joost Bosdijk
a hraji na ***
v Londýnském symfonickém orchestru.
Chtěl bych vám pomoci několika radami
a návrhy k částem skladeb,
které si můžete vybrat pro konkurs do Symfonického orchestru YouTube.
Nejdříve bych chtěl mluvit
o Mozartově Figarově svatbě.
Je to velmi důležitá ukázka
v repertoáru každého hráče na ***.
Budete ji muset zahrát
na každém konkurzu
spolu s Mozartovým koncertem pro ***.
Mozartova předehra patří k těm záludnějším.
S moderním fagotem je podstatně náročnější,
než s nástrojem, pro který byla původně napsána,
klasickým fagotem.
Obtížné na tom je, že musíte opravdu splynout
se všemi strunnými nástroji.
Je to celkem tajemný začátek.
Hned na úvod vás čeká řada velmi rychlých tónů
a začíná to docela ošemetným tónem.
Myslím si,
že je zpočátku dobré zkoušet to
bez velkého ohledu na dynamiku,
abyste si dobře zažili techniku.
Nacvičujte po velmi malých částech.
Například můžete začít
jen s prvními dvěma tóny...
[opakování prvních tónů]
[navazování na první dva tóny]
Postupně si je osvojte tak,
abyste si na techniku náležitě zvykli.
Nacvičujte také velmi pomalu.
Ještě něco,
důrazně vám doporučuji, cvičit to v různých rytmech.
Takže například...
[lehký rytmus]
Nebo...
[těžký rytmus]
Pro tuhle konkrétní část Mozartovy skladby
doporučuji zajistit
první zápojku, abyste
nemuseli tolik přesouvat palec.
Stačí ho pak jen jemně posouvat nahoru a dolů,
nemusíte přejíždět po celé délce fagotu.
A když si stále více zvykáte
a cvičíte s metronomem,
můžete se také začít soustředit na frázování,
abyste nehráli příliš... [naznačuje těžký rytmus]
Ale skutečně hráli... [naznačuje lehký rytmus]
Hudba má vždy nějaký směr.
To vám skutečně pomůže
naučit se hrát s lehkostí.
Nyní se pokusím zahrát celou část skladby.
Jsou to jen první – úvodní takty
předehry.
[rychlý rytmus]
Hudbu, kterou máte hrát, musíte mít na mysli
ještě předtím, než začnete.
Hudba se nezhmotní z ničeho.
Začíná ještě předtím, než začnete hrát.
Skutečně vám velmi pomůže, pokud nasajete správnou atmosféru.
Díky tomu zahrajete celé dílo s větší lehkostí.
Tak to bychom měli Mozartovu předehru.
Nyní se přesuneme k Šeherezádě.
Šeherezáda je úchvatný příběh
ženy, která musí svého milence
udržovat velmi dlouho v napětí,
protože jakmile by ho začala nudit, nechal by ji zabít.
V sólu
ve druhé větě Šeherezády,
bezprostředně po jedné z houslových kadencí,
si můžete vzpomenout na tento motiv a snažit se zaujmout
pozornost posluchačů.
U sóla je uvedeno
dolce espressivo capriccioso quasi recitando,
což je dlouhý popis.
A vaším úkolem je ho celý dodržet.
Znamená to tedy – navodit laskavý pocit.
Současně ale docela nepředvídatelný.
Tyhle dvě věci je docela obtížné zkombinovat.
Recitando znamená, že máte tímto sólem
vyprávět příběh.
Opravdu je nutné na chvíli se posadit
a prohlédnout si všechny ty různé poznámky
zapsané v tomto partu,
tedy akcenty, tečky a ligatury,
a pokusit se je všechny dodržet.
Integrovat tohle všechno do jedné hudební myšlenky,
to vyžaduje mimořádnou pozornost.
Zahraji vám, jak si to představuji já.
Je zřejmé, že tahle část
připomíná do značné míry kadenci.
Jakékoli vlastní nápady nebo cokoli jiného,
co byste chtěli vyjádřit, jsou vřele vítány.
Nemusí to vůbec znít stejně jako ode mě.
[jemná hra]
[temperamentní hra]
[jemná hra]
To je tedy moje interpretace.
Opravdu se těším na to, až si poslechnu
vaše verze, které nám pošlete.
Následuje další část skladby,
fantastická část pro ***.
Je od starého dobrého Čajkovského, který ostatně
složil ty nejsenzačnější melodie.
V jeho symfoniích máme my, hráči na ***,
velké štěstí, že můžeme hrát
ty opravdu nádherné nápěvy.
Druhá věta Symfonie č. 4
začíná sólem pro hoboj.
A je víceméně stejná jako část skladby, kterou vidíte zde –
část, kterou od vás chceme zahrát.
Hoboj hraje o něco delší část.
Pro mě je sólo pro ***
cosi jako připomínka onoho sóla pro hoboj.
Stojí tu pianissimo cantabile.
Myslím, že by mělo znít velmi jednoduše –
jednoduchá hra až k espressivu,
kde můžete trošku přidat
a potom se vrá*** a nechat tu část
jakoby postupně,
pomalu uklidňovat až do samého konce.
Na tomto sólu je velmi důležité
hrát opravdu velmi dobré legato,
aby se mohly všechny tóny nádherně propojit.
S ohledem na použitou tóninu je to docela obtížné.
Stejně jako u Mozarta a většiny dalších partů
je potřeba hrát po velmi malých částech.
Abyste se opravdu dostali do stavu, kdy zahrajete dokonalé legato.
Samozřejmě dokonalé v rámci vašich možností.
Vždy se ale vyplatí cvičit nejdříve legato
mezi dvěma tóny tak dlouho, dokud nejste spokojeni.
Tedy...
[pomalá, plynulá hra]
Jedna technika, která legatu pomáhá, je
pohybovat prsty velmi jemně.
Nebušte jimi jako malými kladívky,
což se může velmi dobře hodit pro velmi rychlou techniku.
U těchto dlouhých melodií v legatu
je potřeba pohybovat prsty co nejjemněji.
Spíš než údery to připomíná hlazení.
Nyní vám zahraji celou část skladby.
[klidná hra]
Takhle si tu část skladby představuji já.
Někdy ji hraji více espressivo.
Velmi se mi ale líbí klid a jednoduchost
tohoto sóla.
Opakuji ale, že jsme každý jiný.
A pokud máte na tuhle část skladby jiný názor
nebo jinou interpretaci,
vůbec nic vám nebrání v tom zahrát ji tak,
jak se vám to líbí.
Jedna věc, která je u konkurzu
každé porotě, která vás poslouchá,
zcela zřejmá –
jestli znáte kontext oné ukázky.
Protože i v případě, že jde o sólo,
existuje vždy nějaká hudba za ním, pod ním,
kolem něj, *** ním.
A když uchazeč hraje svou část skladby,
je skutečně velmi zřejmé,
jestli si opravdu uvědomuje celý kontext.
Proto vám velmi vřele doporučuji poslouchat příslušnou
ukázku v kontextu celé skladby.
Nejlépe na živých koncertech.
Existuje samozřejmě i mnoho nahrávek
na nejrůznějších médiích.
Na CD, na internetu.
Opravdu je velmi dobré skutečně poslouchat, naslouchat
velmi pozorně a také si utvářet vlastní názor
na základě různých interpretací, které si poslechnete.
Přeji vám hodně zdaru s vašimi nahrávkami.
A doufám, že se někdy potkáme osobně.