Tip:
Highlight text to annotate it
X
Jsme v obřím komplexu,
v klášteře sv. Marka ve Florencii a stojíme
v jednom křídle. Je to nádherné místo s freskami ve všech výklencích,
a zvláště velkou freskou Ukřižování od Fra Angelica.
Klášter samotný je dominikánský a to je
řeholnický řád. Toto je místo, kde se lidé
chodili zbavit majetku a zbytek života strávit v samotě a motlitbách.
A je to slavné místo, protože zde Fra Angelico
strávil většinu života a kde namaloval celou sadu
fresek, na které se teď podíváme.
Když projdeme dalším křídlem vlevo a dojdeme k
fresce Poslední večeře, vyjdeme do schodů,
projdeme kolem mnoha rodinných erbů rodu Medici,
které nám připomínají, že zde v klášteře byli dominantní.
A Cosimo z Medici měl vlastní komoru,
kterou příležitostně používal. Když vyjdeme po schodech,
uvidíme dvě dlouhé chodby. Ale asi každé tři metry
jsou malé dveře,
které vedou do komor, kde mniši spali.
Ale ty také sloužily pro meditaci a modlitby, na zdech
jsou fresky od Fra Angelica a jeho následovníků.
-V zimě zde musí mrznout, není to nijak izolované. -Ne.
Věnujme pozornost fresce *** schody, je to mistrovské dílo.
Je velká, obsahuje postavy v životní velikosti,
je asi metr *** zemí, takže vzhlédneme a
vidíme celou scénu Zvěstování. -Ale také vidíme celou fresku
lépe, než bychom viděli v jiném prostředí.
To je pravda, nejsme daleko, vidíme oltář. -Je to krásný
obraz, ale také velmi rozlehlý a ta rozlehlost
zapadá přesně do prostoru. -Přesně, a
ta otevřená terasa, na které je Madonna
a anděl Gabriel, sedí k
celému křídlu, ve kterém jsme a také oknům,
které jsou kolem a vidíme tu místnost za Marií, takže
to vypadá, že Marie a Gabriel jsou
na velmi podobném místě, jako zdejší mniši, což jim muselo pomoci
přemýšlet o celém okamžiku Zvěstování.
To je Zvěstování, ve kterém se Gabriel zjevil Marii
aby jí oznámil, že ponese Božího syna.
V mnoha malbách o Zvěstování byste očekávali
mnoho jiných znaků, jako například bílou lilii jako symbol
jejího panenství, očekávali byste, že si bude číst
Bibli, vyjadřujíce její pobožnost a jiné další způsoby.
A vidíte, že zde ty symboly chybí, protože mniši znají
tento příběh dobře. Tento obraz nemusí být tak didaktický,
jak by mohl být, kdyby byl namalován pro laiky v kostele.
Dává to prostor mnichům, který vyplní zbytek
prostoru sami, a to byl jeden způsob, který jim pomohl
v motlitbách. Bylo to tak jednoduché a
tak prostorné, nejen tato freska, ale i ty v celách, takže
to nezasahovalo do představ samotných mnichů.
Jsou zde dvě věci, které stojí za zmínku při porozumění fresce
v kontextu těchto chodeb v druhém patře kláštera.
Zaprvé, když se podíváme do chodby, vidíme dveře,
které jsou pro tento prostor dost malé a je zde zajímavý
vztah mezi
ustupujícími dveřmi a liniemi, které vidíme vlevo na chodbě,
a řada sloupů nalevo vede ke dveřím,
které jsou také velmi malé, což vytváří hezký kompliment.
Další věc je, že úběžník vypadá být dost vysoko,
takže podlaha se jeví velmi strmá, ale když se podíváte
na tuto fresku při výstupu do schodů, dává větší smysl.
Vidíte to z kosého úhlu.
Takže je velice důležité této malbě porozumět
ne pouze jako šíření umění, ale prostorově v kontextu
svatého Marka. -To je pravda, tato známá atmosféra
To ale vyvolává další otázky, jako dvojsmyslnost
prostoru v této malbě. Ta plochost na levé straně.
To trvání na dvojrozměrnosti u trávníku v pozadí
a nejednoznačnost na pravé straně. Je zde
odkaz na vnitřní perspektivu, ale zároveň
-jsou postavy moc velké. -Když se Marie postaví, praští se do hlavy.
Od Massatia, prostor a velikost postav
musely být naprosto vyrovnané. Myslím, že je několik
aspektů, kde Fra Angelico balancuje protichůdné potřeby,
jako například světlo, které je tak důležité
pro Massatia jen 20 let před
namalováním, vidíme světlo jít zleva.
-Zleva shora. -Vidíme jasně vymodelované sloupy,
jejich stínování je vpravo. -Hlavně ve výklencích.
Ale nevidíme stíny, které vrhají sloupy,
tam je možná jeden vlevo. -Velmi matný.
Ale větší stín vrhá Marie vpravo,
A Gabriel nevrhá žádný stín.
Podíváme-li se na svatozáře,
vidíme ploché a kulaté tvary jako ve 13. století,
a ne zkrácené svatozáře, které používá Massatio.
Vypadá to jako úmyslné zacházení s prostorem, nebo
druh neúplného přijetí
světského podání, které je tak prominentní
ve Florencii v 15.století, hlavně v tomto okamžiku.
Je si plně vědom Massatia a můžeme to nazvat nejvyspělejším humanistickým
stylem, ale také nevůle k tomu
zajít tak daleko a dodržovat konzervativní a tradiční
aspekty v některých směrech. A to dává smysl,
když vezmeme v potaz prostředí, ve kterém se nacházíme,
a také vlastní spiritualitu Fra Angelica samotného.
To napětí promlouvá k těmto
vyvíjejícím se technikám, dává jím spirituální a možná i politickou dimenzi.
A to byly věci, které si člověk zvolil.
V 15. století bylo ve Florencii dostupných mnoho stylů, záleželo to
-na mnoha věcech. -Mluvili jsme o prostorovosti této malby,
jsou zde oblasti, kde nám umělec dovolí
sami si domyslet vlastní části, podívejme se například na Gabrielova
křídla, nejsou jen nádherně detailní, ale
když se podíváme velmi pozorně, a to je něco, s čím se nesetkáme u fotografií,
je použita slída nebo nějaký druh minerálu, který skvěle zachycuje
světlo, protože když jdete kolem této fresky, sbírá
světlo a třpytí se. -Ano, trochu se třpytí a
vidíme tmavší barvu. Podívejte se, jak jsou si Marie a anděl
podobní. Vidíme zde nedostatek odlišností,
Obličeje jsou velmi obecné,
samozřejmě typické pro tento styl, hlavně kolem očí, které
jsou nejdetailněji namalované. -Opravdu cítíme,
i když jsou odděleni tím sloupem, že se jejich pohledy
setkávají a jsou upřeny na sebe. A jak se Marie předklání
a přijímá svou povinnost, kterou
jí Gabriel oznamuje, vypadá velice vážně.
Podíváme se teď na nějaké komory? -Jistě.
Díváme se na malou mnišskou komoru, je to
jako kolejní místnost,
možná dva krát tři metry. -Velmi malá.
S oknem a krytá valenou klenbou, na protější zdi
je freska od Fra Angelica, která zobrazuje další zvěstování.
Tentokrát ještě skromnější, není zde
zahrada, kterou jsme viděli u Zvěstování na chodbě.
Gabriel tentokrát stojí, Marie klečí na malé
stoličce, i když její tělo je prodloužené.
Je těžké určit, kde má kolena, vzhledem ke zbytku jejího těla.
A na všech dalších freskách v komorách
je i svatý Dominik, i když
je postaven mimo hlavní prostor, který obsazuje Marie a Gabriel.
Stejně jako jsme my, když nahlížíme do této komory.
Takže je pozorovatel, stejně, jako my. -Přesně tak,
stojí a zve nás k pohledu na malbu.
Zaráží mě způsob, jakým je architektura vyobrazena
v menších freskách, krásná souhra
s volným prostorem, ve kterém jsme. A přemýšlet *** tím jako *** malbou,
se kterou mnich žil většinu života,
spal s ní, modlil se a probouzel s ní.
A to byla jediná ozdoba této místnosti.
Klášter svatého Marka je znám nejen
pro své nádherné fresky od Fra Angelica, ale také
pro svého dalšího obyvatele. -Girolamo Savonarola,
byl to horlivý náboženský vůdce na konci 14. století
ve Florencii. -Byl to převor tohoto kláštera,
byl ve vedení a byl příznivcem
odříkání luxusu obchodnické kultury,
kterou si Florencie vyvinula. Jeho přesvědčení sílilo a
zradikalizovalo se, což znamenalo konflikt
s bohatstvím a uměním města.
Odsuzoval Medicijskou humanistickou kulturu,
To je zajímavé, protože rod Medici ho zpočátku finančně sponzoroval.
Zaváděl pálení knih a
a pálení toho, co považoval za luxusní předměty. -Tomu se říkalo
vatra ješitnosti, která hořela hned před Signorií, kde
si myslíme, že se pálily knihy, obrazy a další statky
včetně oblečení. -Bylo krátké období, během kterého Savonarola
převzal vládu *** Florencí.
Nakonec byl vykázán papežem, ale odmítl
poslechnout, což Florenc docela ohrozilo.
Jeho advokacie chudého a asketického života
ztížila ekonomickou situaci Florencie,
ekonomie byla založena na obchodu a zboží. -A výrobě
a prodeje výrobků, takže je vidět, že tento konflikt bude
mít nepříjemný dopat. A měl. -Svatý Marek
byl obsazen a Savonarola byl zajat a pověšen
se dvěma svými krajany. Až byl na pokraji smrti,
zapálili pod ním oheň
a upálili ho. -Je těžké si vzpomenou na všechny detaily,
když procházíte a vidíte všechny ty obrazy. Vzpomenout si, že
to nejsou jen obrazy pro turisty, ale celé místo má svou historii
a ve Florencii sehrálo velkou roli v 15. století.
A taková náboženská intenzita, kterou je těžké si uvědomit,
také všechny její přístupy a nebezpečí.