Tip:
Highlight text to annotate it
X
Rozhovor s Alonem Garbuzem Členem Hlavní poroty
Vítejte zpět v Karlových Varech, už je to dost dlouho od doby, kdy jste tu byl naposled.
Na festivalu jsem byl před dvanácti lety.
Pořád si na to vzpomínám.
Občas některé festivaly byly ve stejnou dobu,
takže jsem se nemohl vrá***.
Ale nyní jsem rád, že tu jsem.
Chystáte se zhlédnout čtrnáct filmů. Cítíte zodpovědnost jako člen poroty?
Když jsem četl podmínky,
tak jsem cítil velkou zodpovědnost,
při výběru nejlepšího režiséra, nejlepšího filmu a herců.
A v minulosti jsem byl členem jiných porot,
ale tentokrát je to na důležitém festivalu,
takže opravdu musíme být opatrní.
A vybrat spravedlivě nejlepší film.
Vzpomínám si, když jsem byl v publiku
a oni viděli rozhodnutí poroty,
tak některá byla hodně kontroverzní.
Takže nechci být tentokrát tímto způsobem kontroverzní.
V roce 1973, kdy jste v Tel Avivu otevřel filmotéku, vám bylo pouhých 25 let.
To je docela úspěch na tak mladého muže.
Ano.
Přišel jsem do Izraele, když jsem šel od armády.
A šel jsem studovat.
A pak jsem se dostal k otvírání kina.
Nikdy jsem v tom nedělal.
Ale prostě jsem tam chtěl být.
Také jste poradcem Cinema Jenin, prvního moderního palestinského kina. Můžete nám o tomto projektu prozradit víc?
Problém kinotéky v Tel Avivu je velmi známý,
po politické stránce.
A hlavně ve svobodě projevu.
Měli jsme film od arabského režiséra Mohammeda Bakri,
jmenoval se Jenin Jenin.
Nedávno někdo křičel Jenin Jenin po skončení filmu,
protože chtějí zastavit lidi, Palestince nebo lidi, kteří jsou proti tomu co dělá Izraelská armáda.
Aby zastavili promítání filmu.
Zakázali promítání navzdory tomu, že šlo o cenzurovanou verzi
Což je vlastně protiprávní.
Ale vyhráli jsme soud.
A pak lidé z Jenninu, kteří mě znají z kinematografie Tel Avivu
požádali o schůzku, jejich vedení přišlo za Palestinci z Izraele a také Němci, kteří podporují tento projekt.
Ujali se kina, které bylo zničeno izraelskou armádou a
a zrekonstruovali ho.
A vytvořili to nejmodernější kino, jaké si dovedete představit.
Vzpomínáte si na vůbec první film, který jste viděl v kině?
První film, na ten si nevzpomenu.
Ale kdysi jsem žil obklopen třemi kiny..
A moje matka je milovala.
Takže jsem tam chodil s babičkou a matkou.
Pamatuji si film o životě Van Gotha.
Tam mě matka vzala.
A viděl jsem ho, když jsem byl velmi mladý.
Obvykle jsem do kina chodil s matkou na filmy, které byly pro dospělé
a ona je překládala babičce do Jidiš a mě do Hibu,
takže musela mluvit na obě strany.
Pak jsem viděl westerny a Tarzana.
Tyto filmy nebyly umělecké,
pro děti nebo vědecko fantastické.
Ale vzpomínám si.
Kdy jste se rozhodl, že se budete celý život zabývat filmem?
Asi to začalo, když jsem byl mladý,
protože jsem měl možnost jít skoro každý týden do kina.
A když jsem učil děti algebru.
Takže místo toho, aby mi platili, tak mě zvali na filmy.
Takže jsem se dostal na každý film, který běžel v kině.
Takže pomaličku jsem začal studovat film.
Učil jsem se sám.
Viděl jsem tisíce a tisíce filmů za ty roky.
Za festival zhlédnu tak šedesát filmů.
Děkuji.