Tip:
Highlight text to annotate it
X
Symfonický orchestr YouTube 2011
Skladbou Mothership jsme chtěli v podstatě zvednout laťku,
kterou jsme si nastavili
skladbou Warehouse Medicine v rámci
první symfonie YouTube.
Na začátku projektu mi Michael řekl: „Potřebujeme úplně novou skladbu.“
Tím novým prvkem budou sólisti, kteří se k orchestru přidají
z různých koutů světa.
A já si okamžitě pomyslel: „Tohle nikdy nevyjde,
je to příliš složité.
Nedokážu si představit, jak by to mohlo fungovat, ani v 21. století.“
Pak jsem o tom začal přemýšlet a napadl mě námět mateřské lodi
představované orchestrem, ke které se
v různých částech skladby připojují různí sólisté.
Orchestrální hudbu jsem poprvé neslyšel na koncertu Beethovenovy 5. symfonie.
Poprvé jsem se s orchestrem setkal podobně jako většina dnešních lidí.
A to na albech skupin jako Pink Floyd
nebo Radiohead (což jsou takoví dnešní Pink Floyd)
se spoustou pestrých orchestrálních doprovodů. Často je používá i Björk.
I ve filmech často slyšíme hodně orchestrální hudby.
Možnosti orchestru mě naprosto uchvátily,
ten ohromný potenciál, který v něm spočívá.
Orchestr, to je ten největší syntezátor na světě.
Když jsem začal psát pro orchestr, skládal jsem hudbu jen pro něj.
Pak jsem se ale přestěhoval do San Francisca
a začal se zajímat o techno.
Žil jsem takový schizofrenní dvojí život.
Často jsem po nocích dělal DJe a pak, hned další den, jsem psal
skladby pro orchestry. Lidé si o těchto dvou věcech často myslí, že nemají nic společného.
Ale všechna hudba spolu souvisí, má stejnou DNA.
Takže já jsem tehdy začal v orchestru používat nejen energické rytmy
techna, hip hopu a d'n'b, ale i elektronické tvůrčí prvky.
Nahrávky zemětřesení, tajících ledovců v Antarktidě
nebo, ve skladbě Mothership, zvuky startujících motorů a kosmické pípání.
Lidé se mě často ptají: „Jak píšete hudbu pro orchestr?
Jak si dokážete najednou představit všechny ty nástroje?“
Ano, vypadá to samozřejmě velmi obtížně.
Je to ale podobné jako třeba napsat scénář a udělat z něj film.
Když vymyslíte příběh, tak si dokážete jeho průběh představit.
Nezaseknete se na podrobnostech osvětlení, barvě líčení, na konkrétních záběrech.
To přijde později.
Když mě napadl koncept orchestru jako mateřské lodi
a sólistů jako lidí připojujících se k lodi v kyberprostoru,
věděl jsem, že mám něco, s čím můžu pracovat.
Měl jsem spoustu informací a představu něčeho, co se pohybuje obrovskou rychlostí.
Co potom zpomalí a nabírá návštěvníky.
Hudba, které dnes říkáme klasická, byla kdysi z velké části založena na improvizaci.
Bach například skvěle improvizoval na varhany.
Mozart předělával kadence svých klavírních koncertů.
Moje skladba má tento prvek do hudby vrá***.
Můžete mít klasické hudební vzdělání
nebo pocházet z úplně jiného prostředí, jako je rock nebo jazz.
Vlastně ani nemusíte umět číst z not, stačí hudbu slyšet a reagovat na ni.
Hodně se těším, co nám lidi do těchto improvizovaných částí nabídnou.
Samozřejmě uvítáme jakýkoli orchestrální nástroj.
Ale rádi bychom slyšeli třeba i elektrické kytary, jazzové piano,
nebo zajímavé perkusní nástroje. Nebo altový saxofon, prostě cokoli.
Cokoli nahrajete a pošlete, všechno si rádi poslechneme.
Stačí dobrý sluch a smysl pro dobrodružství.
Symfonický orchestr YouTube 2011