Tip:
Highlight text to annotate it
X
Naši diskusi právě přepojujeme z živého televizního vysílání na exkluzivní
internetové vysílání! Pokud nás právě vidíte, je to patrně na obrazovce počítače, notebooku,
smartfonu či podobného zařízení. Ještě několik minut počkáme,
aby se diváci mohli přesunout k internetu a aby naši technici mohli přepojit
kabely a kamery, a vše bylo na Hangout s s místopředsedkyní Redingovou připraveno.
Ještě si připomeneme, co nás čeká: Budou volat občané z celé EU.
Uvidíte je ve spodní části obrazovky. Každý z nich si pro paní místopředsedkyni Redingovou
připravil dotaz. Bude tedy mít možnost položit svou otázku přímo v živém vysílání. Volajících by mělo být
celkem 10. Zatímco čekáme,
můžeme si povědět něco o tématech, o kterých se tu dnes bude hovořit.
Budeme se tu bavit například o rovnosti mužů a žen,
o ženách v podnikatelském sektoru, o diskriminace v Evropě, svobodě pohybu a svobodě slova,
o úloze Evropské unie v každodenním životě Evropanů. Jedním z horkých témat
je v posledních měsících ochrana údajů a ochrana soukromí.
Přijde na řadu i dnes. Paní místopředsedkyně se budeme ptát i na situaci na Ukrajině. A pro všechny,
které zajímají elektronické cigarety: Vaše připomínky z Twitteru máme také! Bylo vás
skutečně mnoho! Vaše příspěvky na Twitteru byly hodně důrazné, ale i za ně děkujeme.
Pro vás všechny tu budeme hovořit o kontroverzních předpisech, které se
elektronických cigaret týkají. Dotazy našich živých účastníků
budu doplňovat otázkami, které jsme získali na sociálních sítích. Ty můžete stále ještě posílat.
Použijte k tomu hashtag #askreding nebo #eudeb8. To jsou dva hashtagy pro naší diskusi.
Posílejte nám své dotazy, pokusíme se jich zodpovědět
co nejvíce. Nemohu samozřejmě slíbit, že se dostane na každého,
náš čas je omezený. V tom čase který máme, uděláme co bude v našich silách.
Měli bychom mít celkem asi hodinu. Nyní byste už měli dole vidět
našich 8 účastníků. Celkem jich bude 10, zbylí 2 se k nám připojí později. Čistě
z technických důvodů. Na obrazovce totiž můžeme mít najedou
pouze 10 aktivních oken. Pozvat jsme ale chtěli co nejvíce z vás.
Do sluchátek právě dostávám zprávu, že je vše připraveno, takže můžeme začít! Na úvod bude nejlepší
když požádáme účastníky, aby se představili.
Začneme u Danielly. Jsi tam Daniello?
Ano, dobrý den! Představ se nám prosím stručně.
Několika slovy či větami. Jsem právě v Tel Avivu. Doma jsem v Izraeli a v USA.
Tady v Izraeli pracuju v marketingu, specializace zákaznické chování.
Chci se zeptat na ochranu údajů, zajímám se taky o genderovou rovnost,
konkrétně v korporátním managementu. Mám titul MBA z francouzské INSEAD Business school, který jsem získala
před 10 lety. Ze studií mám spoustu kamarádek,
všechno schopné ženy. Nedosahují ale na stejný plat jako muži a potýkají se s
diskriminací a stereotypy, zatímco většina kolegů si vede v kariéře lépe.
Mužům se svět otevírá, nám ženám ne. Mám i svůj blog, kterému se aktivně věnuji.
Píšu o ženách v podnikání i na Twitteru a sleduju vaše opatření a téma kvót
pro počet žen na vedoucích pozicích a na to se chci dnes také zeptat.
Na pořad tedy přijde rovnost mužů a žen. Jako další tu máme Eszter. Eszter,
Slyšíme se? Ano, dobrý večer. Jmenuju se
Eszter Soos. Jsem z Maďarska a věnuju se politologii. Je mi 29.
Zajímám se především o francouzskou politiku. Má otázka se tedy týká
francouzské pozice v politikách EU. Ohledně EU jsem přesvědčená federalistka a doufám,
že se k tomuto tématu dnes dostaneme. Díky Eszter! Paule?
Zdravím vás. Tady Paul Budurca, Jsem z Rumunska, ale právě pracuju v Irsku.
Jsem moc rád, že se dneska budu moci paní Redingové zeptat.
Díky. Paule. Dále na nás čeká Hugh. Jsi tam,
Hugh? Neslyšíme se a asi ani nevidíme. Jsi tam, Hugh?
Nevadí, jdeme dál: Yves? Ano, to jsem já. Tady Yves Leroux
Jsem z vás tady asi nejstarší. Jak slyšíte jsem z Francie. Mým oborem je bezpečnost v informatice
a související ochrana soukromí. Moje otázky se tedy budou týkat IT, ochrany údajů a jaký je dopad
na cloud computing. Další je Maria...
Ahoj, jsem novinářka z Bulharska Věnuju se také kriminalistice. Zajímám se o podobná témata
jako ostatní účastníci: O rovnost žen a mužů,
o ochranu údajů a také o svobodu pohybu v EU.
To jsou věci, na které se budu ptát.
Na diskusi se moc těším.
Díky Marii. Dále by tam měl být Jakub. Ano, dobrý den, tady Jakub.
Původně z ČR, momentálně ve Francii. Studuju politologii. Mou specializací je taky Francie,
podobně jako Eszter. Ale o politiku se zajímám globálně.
Těším se na letošní volby do Evropského parlamentu a jsem zvědavý na výsledek.
na občanství a na to, co si lidé myslí o EU.
Moc děkujeme, Jakube. Teď bychom měli vidět Timura. Timure?
Ano, dobrý večer paní Redingová, dámy, a pánové. Toto pozvání jsem přijal moc rád.
Je mi 16 a jsem si jihovýchodní Ukrajiny. Letos končím střední školu. Mám trochu obavy
o hospodářské a politické směřování naší země. A na to se budu taky ptát.
Dobře. Takže nám chybí jen Hugh.
Podařilo se nám spojit? Zatím tedy ne.
Nevadí, pojďme začít.
Paní místopředsedkyně Redingová, chcete pozdravit naše účastníky?
Dobrý večer! Čekám na otázky! Takže do toho, slovo má
Daniella! Dobrý den! Moje otázka se týká genderové rovnosti,
konkrétně žen ve vedoucích pozicích a opatření EU. V roce 2012
jste byli velice aktivní a měla jsem dokonce pocit,
že jste leadery světového dialogu. Ale v roce 2013 se toho moc
na toto téma nedělo. Takže mám dojem, že Evropa v této oblasti stagnuje. Z vlastní zkušenosti vím,
že INSEAD se účastní globální skupiny prosazující ženy na vedoucích pozicích.
Mám ale dojem, že je to jen další skupina na Linked-in, která nezmůže víc,
než co pro sebe ženy mohou udělat samy. Takže moje otázka zní: Máte na rok 2014 nějakou novou iniciativu,
která by ženám pomohla překonat pověstný „skleněný strop“,
něco nového pro ty, které jsou na vedoucích pozicích i ty, které se tam chtějí vypracovat?
Vytváří podnikatelské žebřík? Naprosto s Daniellou souhlasím.
Nejdříve fakta: ženy tvoří 60% absolventů vysokých škol. Poté je ale ztrácíme.
Nikdy se na špičku nedostanou, i když jsou na to velmi dobře připravené
Zkoušeli jsme dobrovolné režimy. To ale nefungovalo. Poté jsem předložila
návrh evropského právního předpisu, který by na vedoucí místa přivedl
více žen. (Mohu pokračovat? Někdo nás asi přerušil.) O návrhu se jedná.
Evropský parlament ho schválil drtivou většinou. Nyní o něm jednáme
s vládami členských států na ministerských schůzkách,
abychom přesvědčili také vlády. Zatím, co pracujeme na tomto předpisu,
se věnujeme také situaci v praxi. A tam slavíme úspěchy!
Po předložení návrhu se podniky začaly poohlížet
po schopných ženách. A iniciativy se ujímají i ženy samotné.
Přibývá ženských organizací, které ženám pomáhají získávat vedoucí místa a které umožňují ženám
s výbornými profesními profily se prezentovat a upozornit na sebe.
Daniella zmínila iniciativu, ve které hrála velmi důležitou roli
universita INSEAD. Možná nevíte, že to celé začaly školy byznysu
z Francie a Velké Británie. Pak se z toho stala globální iniciativa,
k níž se přidaly tisíce škol po celém světě, a přibyly
interaktivní stránky, kde si headhunteři a podniky mohou vybrat z tisíců uchazeček,
které mají na to, aby stály v čele firem. Takže to, co Evropa započala,
přerostlo ve hnutí, které celosvětově nabírá na síle. Rovněž si všímám toho, že se ženám daří
vedoucí pozice skutečně získávat. A o to nám jde. Ať rozhodují muži i ženy.
Ať se již nemrhá talentem. Mohu se ještě na něco zeptat? Týká se to
Výkonné rady Evropské centrální banky, která je součástí Rady guvernérů. Jsou tam samí muži.
Šest mužů. Ve funkci zůstávají na velmi dlouhé období, myslím že první obměna nastane
nejdřív za 4 roky. Mám dojem, že EU tady tak trochu sama zaostává.
Dočkáme se toho, že některý z těch mužů odstoupí, nebo budeme muset čekat, než
odejdou do důchodu? Dívala jsem se na internet - ECB tam má fotografii celého vedení.
20 mužů, všechno běloši. Jako kdyby
to fotili v 19. století. Co si o tom myslíte?
A co by se s tím dalo dělat? Máte naprostou pravdu – bankovní sektor,
to je šeď šeď šeď, betón a gyps, jen larvy nidzvíc. Ale mám pro vás dobrou zprávu:
Ledy tají. Do vedoucí pozice byla jmenována první žena.
Například Danièle Nouy byla jmenována šéfkou Dozorčí rady ECB?
A v představenstvu Centrální banky byla za Německo nominována žena,
která má nahradit svého předchůdce. Takže si myslím, že i v Centrální bance
náš apel vyslyšely. Ženy přicházejí tam, kam patří, a já jim přeju mnoho úspěchů,
až budou mužům předvádět, že dokáží Centrální banku vést stejně dobře.
Díky. Děkujeme Danielle za otázky. Mám tady jednu související,
není sice o rovnosti žen a mužů, ale o právech žen. Napsala nám ji na Twitteru
uživatelka „EuroParisienne“, tedy asi z Francie, a paní místopředsedkyně
se ptá, co si strana EPP myslí o, cituji: kroku zpět, jenž v oblasti ženských práv
udělalo Španělsko. Použila při tom hashtag „potraty“.
O tomto španělském zákoně probíhá bouřlivá debata a dnes se také
na toto téma vedla rozprava v Evropském parlamentu. Připomínám jen, že témata, jako je
regulace potratů, jsou zcela mimo kompetenci orgánů EU.
To jsou rozhodnutí, která probíhají na vnitrostátní úrovni, tj. rozhodují o nich
vlády a parlamenty členských států. Je tu druhý účastník,
Nyní se ptá Eszter. S francouzskou vládou jste se několikrát
neshodla ohledně Romů na jejím území a já bych se chtěla k této debatě vrá***.
v celoevropském kontextu. Pokud vím, všechny členské státy dostaly za úkol připravit strategie
na integraci Romů. Tyto strategie jsou hotové a Komise
je před 2 lety hodnotila. Jaké byly politické reakce na
toto hodnocení? Co brání tomu, aby byly strategie realizovány? Jak vidíte situaci v Evropě,
zejména v kontextu debaty o svobodě pohybu a lidských právech?
Myslím, že všichni jsme si vědomi, že
romská otázka představuje skutečně závažný problém. Jedná se o 10 až 12 milionů
občanů, z nichž mnoho žije v chudobě.
z domovské země, protože tam nedostávají žádné šance. Snaží se proto dostat do jiných zemí.
Pokud se integrace v těchto zemích nezdaří, pokud jejich děti nezačnou chodit do školy, pokud nevyřeší
problémy kolem bydlení, pak bude problém přetrvávat
po další generace... Proto se Evropská komise této otázce
začala věnovat. Vlády dostaly úkol vypracovat vlastní strategie
Nyní je na vládách těchto zemí, aby tyto strategie uvedly do praxe
a začaly romské obyvatelstvo skutečně integrovat, aby se vymanilo z chudoby,
aby romské děti dostaly vzdělání a další generace mohly žít normální život.
Letos se bude konat summit o Romech. Se zástupci vlád a romských menšin,
s poslanci národních parlamentů i EP a bude se hodnotit situace.
Vůbec poprvé Komise přeložila návrh předpisu, který by ve všech státech EU
zavedl jednotná opatření směřující k integraci Romů. V Evropské radě byl návrh
rozhodnutí tento návrh Komise přijat.
Ale jak jste sama podotkla, od návrhu zákona je ke skutečným činům
daleká cesta. Všichni víme, že romský problém se nevyřeší za několik týdnů.
či měsíců Bude zapotřebí snahy ze strany členských států, ale i ze strany
romských komunit...musí integraci chtít, chtít žít normálním stylem života,
tak jak je běžné v zemích, které si vybrali.
Mohu ještě jednu rychlou otázku? Měly by pracovat na oddělených strategiích
zvlášť země západní a východní Evropy, nebo třeba jen nové členské státy?
Protože romská otázka se v zemích, odkud Romové migrují a v těch,
kam migrují, dost liší? Jak vidíte tyto rozdíly? V Evropě najdete Romy
všech státních příslušností. V diskusích se však většinou hovoří pouze o Romech z chudých zemí
a z chudých oblastí, kteří své země opouští, protože tam nemají budoucnost.
Naše strategie má dvě priority. Snažíme se pomoci
Romům z Rumunska a z Bulharska. Pomáháme tamějším vládám investovat. Poskytujeme jim
prostředky. Investuje se do bydlení, do pracovních míst,
staví se školy. Zajišťuje se speciální odborná příprava a vzdělávání romských dětí.
Bojujeme s chudobou, aby tito lidé nemuseli opouštět domovskou zemi. Pokud k tomu ale dojde
a oni svou zemi opustí, musí proběhnout integrace. A na integraci
je vždy zapotřebí dobrá vůle obou stran: jak hostitelské země,
která ji zajišťuje, tak migrantů, kteří se musí přizpůsobit
okolní společnosti. A to není jednoduché. Někdy se nechce jedné straně, někdy jsou problémy na straně druhé.
Pokud nechce ani jedna, problém nikdy nevyřešíme.
Ještě než se vrátíme na Twitter, máme tu Paula z Irska...
Dobrý den paní místopředsedkyně. Proč EU toleruje politiky
a média, kteří v Anglii očerňují občany Rumunska, což nahrává
omezením na tamějším trhu práce? Děkuji. Diskriminace občanů kterékoli země EU.
evropských občanů na volný pohyb. Všech 507 milionů Evropské unie má stejná práva a stejné povinnosti,
to je bez debat. V Evropském parlamentu tento týden
proběhla dlouhá debata o právu evropských občanů na volný pohyb. Jsem velmi ráda,
že napříč stranami a národy jsme se v drtivé většině v této otázce shodli.
Volný pohyb je jedním z nejcennějších výdobytků Unie, jedno z nejdůležitějších práv
základních práv evropských občanů. A jako takový je nedotknutelný. Pro ty, kdo to nechápou: je to jedno ze
základních práv evropských občanů. Evropští občané mají svá práva,
ale také povinnosti: platí volný pohybu pracovníků,
volný pohyb pro studující, pro turisty... Nemáme však zavedený volný pohyb
pro účely zneužívání sociálních systémů. Členské státy si musí samy ošetřit,
aby k tomuto nešvaru nedocházelo. Mnoho států již opatření přijalo
a zbavují se těch, kteří podvádějí. Podvádění totiž mezi práva evropských občanů nepatří.
Vlády mají právo se bránit. Bránit volnému pohybu je ale
proti všem našim pravidlům a Komise ani Parlament to nebudou tolerovat.
Paule, chcete nějak reagovat na odpověď paní místopředsedkyně?
Souhlasím s paní Redingovou, ale posledních 6 měsíců
byl ten tlak v Británii opravdu velký, o Rumunech tady padala velmi
ošklivá slova a to odevšad. Podvodníky samozřejmě netolerujme, samotnému by se mi nelíbilo,
kdyby někdo zneužíval maďarský nebo rumunský systém.
Ale ne všichni, kdo do Británie cestují, jsou Romové...
Z Twitteru nám k tomu došla vlastně velmi příhodná otázka: jakým mechanismem by se
dalo zabránit manipulaci a populismu v současné debatě o volném pohybu? Existuje něco, nějaký mechanismus,
který by EU mohla použít? Nebo to spíš nahrává populistům?
Evropská komise se snaží dohlížet na to, aby bylo evropské právo v praxi dodržováno.
Nemůžeme však politikům zakázat hovořit. Vyzývám je ale k odpovědnějšímu přístupu.
Jejich slova ať vycházejí z pravdivých faktů a čísel.
Diskriminace je totiž protizákonná. A politici by měli jít
při dodržování zákona příkladem. Ještě bych se ale vrátila k tomu,
co zdůrazňoval Paul. Ráda bych tu připomněla výsledky ***ýz,
které potvrzují jednu věc - týká se to Británie, Německa i dalších:
Občané, kteří se vydávají do jiných států, tam odcházejí za prací. Většina občanů, kteří migrují,
tak činí proto, aby získali pracovní místo. Přispívají pak na daních i
do systémů sociálního zabezpečení. V průměru přispívají dokonce mnohem více než místní občané,
pokud vše řádně probíhá. Takže se prosím nenechme zaslepit diskriminací a pojďme řešit problémy.
Řešme problémy, které existují. Nevytvářejme místo toho nové.
Pojďme tedy dál, čas nás tlačí. Zřejmě se nám konečně dovolal Hugh. Hugh, slyšíš nás?
Dobrý den! Dobré večer paní Redingová. Původem jsem z Británie,
teď žiju 10 let v Bruselu, před tím 17 let ve Francii.
Takže kontinentální Evropu dost znám. Pár let jsem pracoval pro Komisi a pro Parlament
a nyní jsem na volné noze. Moje otázka zní:
Při debatách ve Stockholmu jste reagovala na jeden výrok:
80 % švédských předpisů prý ve skutečnosti nejsou švédské
nýbrž evropské právní předpisy. Platí to ve všech členských státech
nebo Švédsku „nadržujete“? Nikomu nenadržujeme,
občané všech států jsou si rovni. Teď nevím, jestli je to 80 % nebo 75 %.
Je pravda, že většina zákonů, které se na vnitrostátní úrovni uplatňují,
vychází z evropských právních předpisů, které se transponují do právních systémů Španělská
O největší části legislativy, která pak platí ve všech 28 členských státech,
rozhoduje Evropský parlament spolu s Radou a ministry členských států. Proto je důležité, aby občanům bylo jasné,
jako moc do rukou poslancům Evropského parlamentu svěřují.
Poslanci totiž rozhodují o tom, jaké předpisy budou nebo nebudou
v členských státech platit. Rychle další dotaz.
Na Twitteru je jich celá záplava.
Omlouvám se, že naše témata jdou jedno přes druhé
ale je jich prostě hodně. Nyní přečtu otázku Alice Stolmeyerové, která se ptá:
Přijme komise adekvátní, čímž myslí vědecky podložená opatření, aby zmírnila
nebezpečné globální oteplování? Byla to Evropská unie,
kdo odstartoval globální debatu k tématu a kdo na problém oteplování upozornil.
Sama začala přijímat přepisy, kterými proti oteplování bojuje.
Tyto předpisy teď čeká revize a související diskuse se rozběhla
na plné obrátky. Je to diskuse mezi Evropskou komisí na jedné straně a
Parlamentem a Radou, tj. ministry členských států, na straně druhé.
Osobně doufám, že závazek, který jsme učinili před zraky světa,
bude podpořen adekvátní legislativou, aby Evropa ***ále šla příkladem.
Doufám, že tak také vyšleme zprávu Spojených národům, jež o problému jednají.
Zprávu a také varování, že je tu reálné nebezpečí,
které vyburcuje ostatní kontinenty. Teď se zaměříme na ještě důležitější témata.
Je to něco, čeho jsem se dotkli již při diskusi s Isabel. Jedná se o
ochranu údajů. Ptát se bude Yves.
Děkuji. Chtěl jsem se zeptat – mluvila jste o tom, že
podle Vás bude balíček, což je nařízení a směrnice,
hotový do konce roku. Předtím nás však čekají dvě překážky: první
překážkou je, jak jste říkala, skutečnost, že Evropský parlament musí balíček přijmout,
pokud se nemýlím před 17. dubnem, kdy se koná poslední zasedání EP. Současně
musíme znát stanovisko Rady, protože pak začíná
trialog. Problém však podle mě je v tom, že některé země kladou
hodně otázek. Asi nechtějí, aby bylo nařízení přijato. My však nařízení kvůli
ochraně údajů potřebujeme. Pokud přijato nebude, lidé, jak jste vysvětlila v otázce Švédska,
zahájí jinou iniciativu. Jiné bude rovněž provádění předpisů,
jak to bylo v případě směrnice, což byla lidi noční můra. Co si myslíte vy? Myslíte si, že
oba předpisy budou přijaty včas pro trialog?
Naprosto souhlasím s tím, co Yves řekl. Důvod, proč jsem nové evropské předpisy
předložila, je ten, že ve světě bez hranic, kde i internet
je bez hranic, nemůžeme mít 28 rozdílných a často protichůdných
pravidel. Proto jsem představila jednotný předpis
pro celý kontinent, aby by všude uplatňován a poskytoval podnikům i občanům
právní jistotu. Občané EU mají podle smlouvy o EU právo na
ochranu soukromí a na ochranu osobních údajů.
Jak Yves správně uvedl, Evropský parlament už svou práci odvedl, protože
předložil stanovisko výborů, které jsou odpovědné za ochranu údajů,
a slíbil, že před 17. dubnem bude o balíčku na plenárním zasedání hlasovat. To je závazek, který
beru velmi vážně a který by i členské země měly brát vážně. Příští týden
se proto bude konat zasedání 28 ministrů, kteří se spolu se zpravodaji
Evropského parlamentu a předsedy výborů EP
budou snažit vyřešit, jak lze tento plán na přijetí pravidel na ochranu údajů vykonat
částečně ještě před volbami (trialog začne ještě předtím) a pak
s pomocí nového Parlamentu. Děkuji za odpověď. Máme tu další
otázku na víceméně stejné téma: Jak jste nám vysvětlila, tzv. cloud computing potřebuje
celosvětový systém a některé země, jak jste uvedla, převzaly iniciativu a vytvářejí tzv.
„národní lokalizované cloudy“. Myslím si, že pokud budeme takto pokračovat, dojde k „balkanizaci“
cloudu: každá země bude mít svůj vlastní zabezpečený systém
a nebude chtít spolupracovat s ostatními. Jak byste zabránila tomu, co jsem zde
nazval balkanizací? Komise předložila evropskou strategii pro cloud
computing, abychom tak předešli, jak jste to nazval, balkanizaci a nabídli
evropských firmám skutečnou příležitost k vytvoření evropského cloudu
a ne balkanizovaného cloudu. Co se však stalo v případě špionáže ze strany NSA
a také všech těch [...problémy se zvukem, ztráta spojení... ]
Ztratil se nám zvuk. Může mi někdo říct, co se stalo se zvukem?
Nic neslyším a nevím, jestli někdo slyší mě.
Slyším tě, ale neslyším místopředsedkyni Redingovou.
Ztratili jsme spojení s místopředsedkyní Redingovou.
Využiji této příležitosti a řeknu Vám, že pokud se chcete na něco zeptat přes Twitter,
myslím, že máme [...problémy se zvukem, ztráta spojení... ] a pak obrázek 8. Yves, mohl bys nám
vysvětlit, co myslíš balkanizací internetu?
Tato otázka se už vyskytla v mnoha zemích. Například jsem viděli, že
na stránkách je napsáno, že cloud byl vyroben a zabezpečen v Německu. Ve Francii jsou dvě společnosti,
které všechny Vaše údaje zveřejňují a říkají, že údaje zůstanou ve Francii. Stejná
praxe je v mnoha zemích, protože lidé nechtějí své informace ukládat v jiných
zemích. Vzpomínám si na někoho, kdo říkal, že by vše mělo zůstat v rámci Schengenu, protože
na jiné země se nemůžeme spolehnout. Pokud tedy všichni používáme cloud computing pouze v jedné zemi,
je obtížné to dělat v celosvětovém měřítku. Co by tedy měla udělat
Komise? Ta se pomocí nového nařízení snaží
v celé Evropě vytvořit jednotnou ochranu údajů a zajistit, aby neexistovaly rozdíly.
Stejná věc musí existovat i pro cloud computing. Komise vytvořila projekt, který chce prosadit
a který se nazývá Evropský cloud. Musíme však zajisti, aby to členské země
nezavedly někam jinam. Budeme pokračovat i bez
paní Redingové a ***ále diskutovat o ochraně soukromí. Již slyšíme místopředsedkyni
Redingovou. Pokračujeme tedy. Marie, ty máš otázku o ochraně soukromí.
Ano. Je to otázka, kterou podnítila diskuse o ochraně soukromí
a výřečnost paní místopředsedkyně Redingové. Moje otázka zní: Ano, všichni jsme
pobouřeni. Všichni chceme situaci vyřešit. Avšak člověk, který nám to umožnil,
Edward Snowden, a asi i kdokoli jiný v jeho situaci, dnes čelí nejistotě
a ***ásledování na celém světě. To není moc povzbuzující pro další potencionální informátory, kteří
by rádi upozornily na hrubé porušení předpisů ze strany úřadů. Chci se zeptat, co by se stalo občanovi EU,
který by se rozhodl takové zneužití moci v takové rozsahu demaskovat.
Jaká je politika EU v případě tzv. „whistleblowing“? Mohu na to odpovědět, i když mě nevidíte,
ale já jsem otázku slyšela? Otázka informátorů je plně vnitrostátní
záležitostí a evropské smlouvy ji neupravují. Evropská komise se může zabývat
pouze tím, co je obsažené ve smlouvách. Tato otázka příslušného jednotlivce, Snowdena, zdaleka překračuje. Jedná se o
otázku základního práva a EU bohužel nemá v tomto ohledu
žádnou pravomoc. Chci ale také něco říct o
evropském cloudu, kde má Yves naprostou pravdu. Vytvořili jsme evropskou strategii pro cloud computing.
Snažili jsme se, aby byla pro evropský vývoj v této oblasti co nejatraktivnější. Vytváříme
nezbytný právní rámec. Nedůvěra, že
údaje nejsou v globálním cloudu zabezpečeny, však vede k tomu, že lidé se bojí
své údaje zveřejňovat. To je to nejhorší, co se může na evropské úrovni přihodit.
Potřebujeme bezpečné prostředí a lidí, kteří své údaje zveřejňují, si musí být jistí, že je s nimi správně
zacházeno – podle zákona. To je jeden z důvodů, proč jsme
nařízení o ochraně údajů předložili.
Mohu mít s tím související otázku? Co by se stalo s člověkem, pokud by například
informoval o zneužívání moci ze strany Evropské komise, když k řešení této situace neexistují žádné
evropské předpisy? A ještě jednu malou otázku. Myslím, že jsme rádi, že Evropský
parlament podporuje svobodu pohybu (bylo by divné, pokud by tak nečinil), ale ve skutečnosti
my Bulhaři čelíme potížím při hledání zaměstnání v západní Evropě.
Lidé se bojí. Jak mohou prosazovat svá práva? Na koho se můžeme obrá***, pokud
si myslíme, že perspektivní zaměstnavatel naše práva neprosazuje?
Naštěstí máme v Evropě demokracii. Lidé, kteří si chtějí stěžovat, nebo chtějí
například informoval o zneužívání moci ze strany evropských orgánů, mohou se
obrá*** na evropského ombudsmana, který případ prozkoumá a podnikne
nezbytné kroky. V Evropském parlamentu zase existuje
petiční výbor, který se stížnostmi lidí také zabývá. Na evropské
úrovni je tato otázka opravdu velmi dobře vyřešena. Tak by to mělo být také
na úrovni států. Co se týče otázky volného pohybu,
je mi jasné, že mladí lidé se chtějí ve světě co nejlépe uchytit,
pracovat, a pokud nenajdou práci doma nebo nejsou
placeni podle svých představ, pokusí se najít práci jinde. Jedná se o jejich osobní svobodu,
která musí být v případě, že se rozhodnou odejít za prací, respektována. Podle mě
však budoucí Evropa musí být taková, kde mladí lidé za prací cestovat nemusí a najdou dobře placenou
práci i doma. To je důvod, proč mechanismus solidarity EU – s
regionálními a sociálními programy, které pomáhají těm oblastem Evropy,
jež nejsou natolik rozvinuté, kde je chudoba, rychle se rozvíjet – má tak zásadní
význam. Musíme investovat do rozvoje chudých oblastí, aby se zde
vytvářela pracovní místa a lidé se mohli rozhodnout, zda zůstanou doma nebo
ne. Krátí se nám čas, a proto chci poprosit
všechny účastníky, aby pokládali otázky, dokud máme spojení. Předávám slovo Jakubovi.
Dobrý den a děkuji za slovo. Moje otázka
se týká občanství. Jsem z České republiky, kde si hodně lidí myslí, že Brusel
je velmi daleko. I pro mě je Evropská unie organizace, která spojuje
28 zemí a ještě více národností a kultur. Je to zajisté prospěšná
organizace, ale není to ještě skutečný stát nebo federace. Moje otázka proto může být trochu
naivní, ale rád bych věděl, proč by se podle Vás, paní místopředsedkyně,
měli občané členských států EU považovat také za občany Evropy?
Co mají Evropané společného, co je pro nás tím klíčovým prvkem,
abychom měli stejné občanství, kromě toho, že žijeme ve stejném zeměpisném regionu?
Jakub teď svým způsobem definoval Evropské občanství: neexistuje, protože každý
máme své kořeny. Já jsem se narodila v jižním Lucembursku,
což je ocelářská oblast. Stále tam mám silné kořeny, Jsem však také Lucemburčanka
a Evropanka. Tyto tři věci se navzájem nevylučují, pasují nepochybně k sobě.
Tímto způsobem musíme na evropské občanství nahlížet. Všichni jsme se narodili na vesnici
nebo ve městě, v nějaké oblasti a jsme občany nějaké země. Podle evropských smluv máme
stejná práva jako všech 507 milionů občanů EU. Jedná se
například o právo na volný pohyb nebo právo na nediskriminaci. Naše Unie proto
nestojí jen na ekonomice, je také velmi pevně vystavěna na hodnotách
a to je pro mě to nejcennější. Děkuji moc a ještě rychlou související
otázku. Jak jsem mluvil o situaci ve své zemi, České republice, možná je
stejná situace v nových členských zemích. Možná by letošní evropské volby
mohly být dobrou příležitostí k tomu, jak lidem znovu vysvětlit, co toto mnohonásobné občanství znamená,
aby se voleb zúčastnili? Opravdu doufám, že letošní evropské volby
využijí členské státy k tomu, aby se hovořilo o evropských záležitostech
a ne o vládě či nějakém ministrovi. Aby lidé věděli, že teď volíme
evropské poslance, kteří zasednou v Evropském parlamentu a budou rozhodovat
o zákonech, které ovlivní životy 507 milionů občanů. Je velmi důležité, aby se
toto poselství dostalo ke všem. Chci ještě říct Jakubovi, že je
také velmi důležité, aby lidé pochopili: ano, chceme vybudovat evropskou federaci.
To ale neznamená, že se vzdáte svých národních kořenů nebo přijdete o
svou řeč. Členské státy zůstanou, ale v důležitých otázkách budeme hovořit
jedním hlasem. Dnes jsme například mluvili o ochraně údajů. V této otázce nemůžeme
hovořit 28 protichůdnými hlasy. V důležitých otázkách, jako je třeba také
bankovní unie, musíme mít jednotnou evropskou politiku a hlavně –
a to říkám především mladým lidem, kteří dnes sedí na internetu – musíme
mít silný hlas také na světové scéně. Při pohledu na globalizovaný svět
je každý národ v Evropě malý. Společně však můžeme bránit své hodnoty,
bránit svá práva a spolurozhodovat o světových záležitostech.
Děkuji mnohokrát. Máme ještě tři účastníky, jeden je z
Ukrajiny a jeden z Katalánska ve Španělsku. Budeme hovořit o elektronických
cigaretách. Nebojte se, nezapomeneme na to. Jedna související otázka na Twitteru
od Chrise, který se ptá: jak si konkrétně představujete zapojit občany do
politického procesu kromě projevů a jedné diskuse. Jak si to konkrétně představujete
v každodenní praxi? V každodenní praxi by iniciativu měli převzít
důvěryhodní domácí politici. Já nemohu sama vysvětlovat všem občanům ve všech členských
státech, ve všech regionech Evropy, co EU dělá. To musí dělat
národní nebo místní politici, kteří jsou taky evropskými politiky, protože
svými činy sdílí odpovědnost na našem území. Pokusila jsem se také rozvinout
myšlenku dialogů s občany během setkání na radnicích, abychom měli
s občany přímý kontakt a oni se nás mohli zeptat přímo. Snažila jsem se dělat tyto
dialogy společně se zvolenými místními a národními politiky, abych také ukázala,
že to může být duo, že by to mělo být duo! Evropští komisaři na jedné straně
a národní ministři na straně druhé, kteří sdílejí odpovědnost za náš společný
evropský prostor a kteří k tomu možná přistupují různým způsobem, ale koneckonců
musí spolupracovat, vyvinout společné úsilí. To by mělo být v kampani k
evropským volbám taky vysvětleno. Děkuji. Teď tu máme Timora z
Ukrajiny, země, která není v EU, ale kde by mnoho lidí chtělo, aby jejich země členem
Unie byla. Děkuji. Pro mě je velmi důležité
znát Váš názor na situaci na Ukrajině, kde politici stále používají násilí
proti novinářům a protestujícím. Žádný z vládních úředníků ani policistů zapojených
do bití osob nebyl doposud potrestán. Co si o tom myslíte vy?
Dovolte mi, abych nejdříve vyjádřila svůj velký obdiv občanům Ukrajiny, kteří to nevzdali, kteří jsou stále
na ulicích s ukrajinskou vlajkou i vlajkou EU. Oni se vlastně dožadují
svobody, svých práv, požadují spravedlnost! Jejich hlasy
jsou velmi silné, jsou všude slyšet! Víme, že EU pro ně představuje sen. Uděláme
vše pro to, aby jejich sen nezůstal jen snem, ale stal se skutečností pro
všechny ukrajinské občany, kteří usilují o svobodu a spravedlnost!
Mockrát děkuji, je to pro mě velmi důležité. Mám ještě jednu otázku: Mladí
Ukrajinci velmi aktivně podporují situaci ohledně EU. Je Unie připravena
zavést v dohledné budoucnosti bezvízový styk pro mladé Ukrajince?
Dobře, že se ptáte! Mladí lidé nechtějí být
diskriminováni a chtějí se svobodně pohybovat. Jako Ukrajinec tedy chápete, jak velkou
svobodu mladí lidé v EU mají. Mohou dokonce cestovat z jedné země
do druhé bez pasu. Právě probíhá dialog s ukrajinskou stranou o liberalizaci víz.
Doufáme, že se nám podaří vytvořit vyvážený vztah, který mlže přinést
svobodu těm mladým lidem, kteří usilují o volný pohyb, který je
jednou z nejvíce ceněných svobod evropských občanů.
Děkuji mnohokrát. A teď Xavier z Katalánska.
Mockrát děkuji za pozvání do této diskuse.
Nevím, mám se jako ostatní rychle představit?
Než položíte otázku, můžete se velmi krátce představit.
Pocházím z malé vesnice v Katalánsku, kam Vás zvu na návštěvu. Je mi 41 let a v
posledních letech jsem blogoval a psal na Twitteru o nezávislosti mé země. Také
hledám práci. Má otázka se týká mé země. Jak už asi
víte, plánujeme u nás referendum, aby se lidé v mé zemi
mohli vyjádřit, zda chtějí nezávislost. Španělská vláda však říká, že to nemůžeme udělat, že
je to nelegální, i když my víme, že je to legální. Prostě chceme hlasovat. Moje otázka pro
místopředsedkyni Redingovou zní: I když podle některých je to vnitřní záležitost, nemělo by evropské
občanství být zárukou našich práv? Není právo volit základním právem?
Neměla by EU Kataláncům zaručit právo volit? Děkuji.
Vím, že moje odpověď bude velmi komplikovaná a nebude to asi to,
co ode mě očekáváte. Právo volit je evropskými smlouvami zaručeno
všem občanům EU v evropských volbách. V těchto volbách
můžete volit, i když během nich nepobýváte ve své zemi. A pokud jste se přestěhovali
do jiné země a máte v této zemi po určitou dobu bydliště, můžete zde volit
v místních a regionálních volbách. Evropské právo se však nezabývá
vnitrostátními volbami ani vnitřními záležitostmi. Referendum je vnitřní španělskou záležitostí
a ne evropskou. Musí se proto řídit španělskými předpisy a ne
evropskými. Nemáme už mnoho času, tak pokud
to to Xaviere nevadí, předám slovo Martijnovi, který se k nám zrovna přidal. Vím, že pokud
se nezeptáš na elektronické cigarety, budu se asi muset bát o svou bezpečnost.
Martijne, ty zastupuješ komunitu uživatelů elektronických cigaret. Máš
slovo. Jsem softwarový vývojář z Nizozemska.
Kouřím už asi 20 let. Objevil jsem e-cigarety a fakt je rád kouřím.
Problém je, že všechny tyhle cigarety budou zakázané. Legální budou jenom tyto.
Moje otázka zní: proč nebyli konzultováni spotřebitelé, když se psaly nové zákony o e-cigaretách?
Jen ať si svých cigaret užívá. Pokud jde o EU, žádný zákaz e-cigaret neexistuje.
Jedná se opět o problém, který musí řešit členské státy. Ty mohou rozhodnout, jak
tuto otázku řešit. My je nezakážeme. Členské
státy se mohou rozhodnout, zda budou e-cigarety klasifikovat jako léčivý přípravek nebo ne. Pravda
je zde ukryta za kouřovou clonou! Já jsem ty zákony četl. Jsme velká komunita,
kdo jsem ty zákony četli. Mnoho e-cigaret druhé a třetí generace bude zakázáno.
V trialogu bylo přidáno mnoho nových omezení a velké cigarety budou zakázány.
Martijn ví víc než já. Já jen vím, že EU e-cigarety nezakáže.
Žádný plán na zákaz e-cigaret nikdy neexistoval. Co mnoho lidí
zlobí, je asi to, že kvůli navrhovaným evropským předpisům, je čím dál obtížnější tuto bezpečnou
alternativu k tabákovým výrobkům sehnat. Lidé zde směšují věci, protože
mezi Radou a Parlamentem probíhá diskuse o tom, zda by
e-cigarety pod určitým nikotinovým prahem měly být regulovány jako jednoduché spotřební zboží
a zda ponechat na členských státech, aby je s dostatečnými důvody klasifikovaly jako léky
– tzn. znamená, jako farmaceutické výrobky. Evropská unie proto tuto klasifikaci
určitě nebude dělat ani nebude
toto zboží zakazovat. Budeme si muset počkat a uvidíme.
Nemyslím, že budeme muset čekat dlouho, abychom zjistili, zda tato odpověď
e-cigaretovou komunitu uspokojila. Než skončíme, mám pro Vás paní místopředsedkyně ještě jednu
otázku. Dnes večer jsme diskutovali asi s tuctem občanů. Vy sama vedete již přes rok
dialogy s občany a slyšela jste jejich příběhy.
Co je pro ně nejdůležitější? A jak může Evropa uspokojit jejich potřeby a očekávání?
Zkušenosti, které jsem během diskusí s občany získala, jsou ohromující.
Očekávala jsem, že občané nám budou říkat: „nedělejte tohle, nedělejte tamhleto“, ale nakonec
lidi nezajímá, kdo co dělá, zajímá je, že někdo jejich problém
řeší! Musím Vám říct, že mnoho občanů se obrací na evropskou vládu,
Evropskou komisi, aby našla řešení jejich každodenních problémů. Chtěli by,
abychom měli větší pravomoc, než kterou nám smlouvy dovolují.
V budoucnu bude podle mě celá diskuse o tom, kdo rozhoduje o čem a na
jaké úrovni. Jak jsme viděli v případě e-cigaret, to je někdy velmi obtížné. (ztráta
spojení) Myslím, že jsme opět ztratili spojení.
Nevím, jestli je to jen spojení s místopředsedkyní Redingovou nebo se
všemi. Myslím, že jsem ztratili zvuk.
Myslím, že teď s těmito technickými problémy je na čase tuto online diskusi
ukončit, protože trvá už přes hodinu. Slyšeli jsem příspěvky od lidí z celé
EU i mimo ní. Myslím, že nezbývá než poděkovat místopředsedkyni
Redingové za zahájení této iniciativy a naslouchání občanům. Musím také poděkovat
účastníkům hang-outu, kteří kladli otázky a poslouchali odpovědi.
Děkuji všem zúčastněným a omlouvám se, pokud se nám nepodařilo položit Vaši otázku.
Tak snad někdy příště! Děkuji. Dobrou noc a dávejte na sebe pozor!
Děkuji.