Tip:
Highlight text to annotate it
X
Často se mě zmocňuje ta krásná představa. Ničím nepopsatelná nádhera:
Evropa prastará a kdysi tak čistá. Ponořená do sněhu v plné kráse vzkvétá.
A hořící ohně v každé z jejich osad. Napovídají že přichází zima s ní krutý chlad.
Sníh začíná padat, řeky a moře zamrzají. A jen zima rozhoduje, kteří ze silných přežijí.
Slabým nedává šanci, oni marně prosí, či hledají spásu.
Ona totiž šlechtí evropské národy v silnou rasu.
Dny se krátí a noc stále delší je. Opadané listí pomalu nahrazují závěje.
Národy Evropy v další zimě o přežití zápasí. I zbabělci přežívají, ale jen dokud nepřijde lavina.
Když sněžná bouřka zavála sem a třpytivý sníh objal holou zem. Tehdy laviny strhly všechno slabé v krajině.
A tak jen bílý, bílý jako sníh... A jen čistý a hrdý Árijec mohl přežít v této sněžné lavině.
Myslím na to, jakým krásným místem tato země byla. Ta prastará půda Árijců se poskvrněnou stala.
Když praotcové ztráceli domov příchodem cizích kmenů. A pseudokultur z východu, kterých sem stale víc proudí.
Tím špinila se krev a dědictví předků. Kdo se tomu postavil, hynul pod zrádcovou rukou.
A kam se poděla zima, která nás roky šlechtila? Její krutost se ztrácela jako lesk evropského impéria.
Když sněžná bouřka zavála sem a třpytivý sníh objal holou zem. Tehdy laviny strhly všechno slabé v krajině.
A tak jen bílý, bílý jako sníh... A jen čistý a hrdý Árijec mohl přežít v této sněžné lavině.
Roky, staletí do velkého tažení uplynuly. Toho, které dodnes otřásá světovými dějinami.
Vidím rozeštvané národy a tisíce zbytečných hrobů. A ti co přežili jsou opět sražení k zemi tou zákeřnou zlobou.
Jsme zasáhnutí jedem hada, který se narychlo chopil žezla. A jím ovládané národy na cestě, která do záhuby vedla.
Tvůrci tohoto mistrovského plánu, pomocí penězí a massmédií, zaseli do nás pocit viny a humanismus do našich myslí.
Nárůst temných hord, masy azylantů – tak to vypadá dnes.
Už jen v hlavách věrných mužů víří slova krev a čest.
Když sněžná bouřka zavaje sem a třpytivý sníh obejme holou zem. Tehdy laviny strhnou všechno slabé v krajině.
A tak jen bílý, bílý jako sníh... A jen čistý a hrdý Árijec může přežít v této sněžné lavině.
Jednou se všechno změní a ty vítr změn ucítíš. S jeho severním dechem na zádech konečně vykročíš.
Dáš znamení dalším, kteří věří v budoucnost evropské síly.
Těm, kteří na znamení odporu pravice k slunci zvedali.
Tak jednou společně přivítáme krásnější nový den a v ten den i zima, která nás roky šlechtila, příjde opět sem.
Očistí zem předků i s pomocí jejích drtivých lavin. My budeme opět znovu svobodní a proto vám ručím:
Že ta sněžná bouřka opět zavane sem a její zimní pokrývka obejme poskvrněnou zem. A její bíle laviny smetou všechno nečisté v krajině.
A tak jen my bílí jako sníh. A jen ten, kdo je hrdý, že je Árijec, bude silný aby přežil v této lavině.
A tak jen my bílí jako sníh. A jen ten, kdo je hrdý, že je Árijec, bude silný aby přežil v této lavině.