Hans Rosling - Global population growth, box by box

Překladatel: Radka Jandova Korektor: Petr Frish Ještě pořád si pamatuju jeden školní den kdy nám naše paní učitelka řekla, že světová populace už dosáhla velikosti tří miliard lidí. A to bylo v roce 1960. A já teď budu mluvit o tom, jak se za ta léta světová populace změnila a jak se bude měnit v budoucnosti. Nepoužiju k tomu ovšem digitální technologie jako ve svých předchozích pěti TEDTalks. Od té doby jsem už pokročil. A dnes představuji zcela novou analogovou technologii vyučování kterou jsem si opatřil v Ikei: tuto krabici. Tato krabice obsahuje jednu miliardu lidí. A naše paní učitelka nám řekla, že industrializovaný svět měl tehdy, v roce 1960, jednu miliardu lidí. Řekla, že v rozvojových zemích žili tehdy dvě miliardy lidí. Tehdy žili daleko. A existovala obrovská propast mezi tady tou jednou miliardou industrializované společnosti a dvěmi miliardami obyvatel rozvojových zemí. V industrializovaném světě byli lidé zdraví, vzdělaní, bohatí a měli malé rodiny. A usilovali o to, aby si mohli koupit auto. V roce 1960 všichni Švédové šetřili, aby si mohli koupit takovéto Volvo. Švédsko se nacházelo na této ekonomické úrovni. Ale na druhé straně, daleko odsud byli rozvojové země, kde průměrná rodina usilovala o jídlo na každý den. A šetřili, aby si mohli dovolit pár bot. Za mého mládí existovala ve světe obrovská propast. A tato propast mezi Západem a zbytkem vytvořila světový názor, který ještě stále používáme, když mluvíme o "Západě" a "rozvojových zemích." Ale svět se od té doby změnil a je na čase tento názor a klasifikaci částí světa aktualizovat a pochopit jej tak jak je teď. A to vám chci ukázat. Protože to, co se stalo ve světě od roku 1960 do roku 2010 je, že obrovské čtyři miliardy lidí přibyly do celkového počtu obyvatel planety. Jen se podívejte kolik. Počet obyvatel se zdvojnásobil od doby, kdy jsem chodil do školy. A Západ samozřejmě ekonomicky rostl. Spoustu společností zvedlo ekonomiku, takže se obyvatelé Západu přesunuli sem. A teď usilují nejen o to mít auto. Teď chtějí na dovolenou do vzdálených destinací. a chtějí létat. Takže jsou teď tady. A nejúspěšnější z rozvojových zemí odsud také pokročily. A teď jsou z nich nově industrializované země, tak jim říkáme. A teď už si kupují auta. A před měsícem čínská firma Geely koupila společnost Volvo. A Švédi konečně pochopili, že se ve světě stalo něco velkého. (Smích) Takže jsou tady. Ale tragédie je, že tady tyto dvě miliardy, stále zápasící o jídlo a boty, jsou pořád téměř stejně chudé jako byly před 50ti lety. Novinka je, že tady máme největší hromádku miliard, tady ty tři miliardy, které se taky stávají nově industrializovanými zeměmi, protože jsou docela zdraví, relativně dobře vzdělaní, a taky mají dvě až tři děti na ženu, jako tihle [bohatí]. A jejich nynějším cílem je ovšem je koupit si kolo, a později by si rádi pořídili taky motorku. Ale toto je svět jaký máme dnes. Už žádná propast. Ale vzdálenost mezi těmi nejchudšími tady, těmi opravdu nejchudšími, a těmi nejbohatšími tady, je větší než kdy jindy. Ale je to souvislý svět od chůze, jízdy na kole, řízení, létání... jsou lidé na všech úrovních. A většina lidí se dostane někam doprostřed. Toto je nový svět, který máme v roce 2010. A co se stane dál? Budu extrapolovat průběh do roku 2050. Nedávno jsem byl v Šanghaji. a poslechl jsem si co se děje v Číně. A je celkem jisté, že nás doženou, tak, jako nás předtím dohnalo Japonsko. Všechny předpovědi říkají - tihle porostou o dvě až tři procenta. Ale tito o sedm, osm procen, a skončí tady. Začnou létat. A tihle ze zemí s nízkým a středním příjmem, země se zvětšujícím se příjmem se taky dostanou ekonomicky dopředu. A jestliže, ale jen jestliže budeme investovat do správné zelené technologie -- abychom se vyhnuli vážným klimatickým změnám a energie zůstane relativně levná -- potom se tihle posunou až sem. A začnou kupovat auta na elektrický pohon. Tak to bude tady. A co ty nejchudší dvě miliardy? Co ty nejchudší dvě miliardy tady? Pokročí taky? No, to bude záležet na populaci, [jejím růstu] protože tady máme už dvě až tři děti na ženu, plánování rodiny je běžné a populační růst se chýlí ke konci. Tady [u těch nejchudších] ale počet obyvatel stále roste. Takže z těchto dvou milard se v příštích desetiletích stanou miliardy tři. A ty se potom zvětší na čtyři miliardy. Nic kromě jaderné války jakou jsme ještě neviděli může zastavit, aby se tohle stalo. Protože se to už odehrává. Ale jestliže, ale jen jestliže, se [ti nejchudší] dostanou z chudoby, poskytne se jim vzdělání, sníží se kojenecká úmrtnost, budou si moct koupit kolo a mobilní telefon a přesunou se sem, potom se populační růst v roce 2050 zastaví tady. Nemůžeme mít na této úrovni lidi, kteří shání jídlo a boty, protože potom bude pokračovat růst počtu obyvatel. Dovolte mi, abych vám ukázal proč, tím, že se překleneme do zastaralé digitální technologie. Tady mám na obrazovce bubliny zemí. Každá bublina je země. Velikost je počet obyvatel. Barva symbolizuje kontinent. Žlutá jsou obě Ameriky; tmavě modrá je Afrika; hnědá je Evropa; zelený je Blízký východ; a světle modrá Jižní Asie. Toto je Indie a toto Čína. Velikost je počet obyvatel. Tady mám počet dětí na ženu, dvě děti, čtyři děti, šest dětí, osm dětí -- velké rodiny, malé rodiny. Píše se rok 1960. A tady dole přežití dětí, tedy procento dětí, které přežijou dětství až do školního věku. 60 procent, 70 procent, 80 procent, 90 a téměř 100 procent, jako máme dnes v nejbohatších a nejzdravějších zemích. Podívejte se, toto je svět o kterém moje paní učitelka mluvila v roce 1960. Jedna miliarda západního světa tady, vysoké přežití dětí, malé rodiny. A tady všichni ostatní, paleta rozvojových zemí s početnými rodinami a slabým přežitím dětí. Co se stalo? Spustím animaci. Vidíte, že jak jdou roky tak se přežití dětí zvyšuje? Dostávají mýdlo, hygienu, vzdělání, vakcíny, penicilin. A pak přichází na řadu plánování rodiny. Velikost rodiny se zmenšuje. Dostanou se až na 90procentní přežití dětí a pak se rodiny začnou zmenšovat. A většina arabských zemí na Blízkém východě padá sem dolů. Podívejte se, Bangladéš dohání Indii. Celý svět nově industrializovaných zemí se přidává k západnímu světu s vysokým přežitím dětí a malými rodinami. Ale pořád tady máme ty nejchudší miliardy. Vidíte ty nejchudší miliardy, ty krabice, které jsem tady měl? Jsou pořád tady nahoře. A přežití dětí mají pořád na 70ti až 80ti procentech, což znamená, že pokud se vám narodí 6 dětí, minimálně 4 z nich přežijou do další generace. A populace se za jednu generaci zdvojnásobí. Takže jediný způsob jak můžeme zastavit růst světové populace je zvýšením přežití dětí na 90 procent. Právě proto jsou dotace z Gates Foundation, UNICEFu a dalších organizací zabývající se pomocí spolu s vládou nejchudších zemí tak užitečné. Protože ve skutečnosti pomáhají dosáhnout udržitelnou velikost světové populace. Můžeme se zastavit na devíti miliardách, pokud podnikneme správné kroky. Přežití dětí je nový sen. Jen to může zastavit růst světové populace. A stane se to? No, nejsem optimista, ale zrovna tak nejsem pesimista. Jsem vážný "posibilista" Je to nová kategorie, kde jdou emoce stranou, a jen analyticky pracujeme se světem. Může se to povést. Můžeme mít takový svět. Se zelenou technologií, dotacemi na pomoc vymýcení chudoby a globální vládou můžeme takový svět vytvořit. A podívejte se na pozici starého Západu. Vzpomeňte na to, když tady byla tato modrá krabice úplně sama, v čele světa, žila svůj vlastní život. To se nestane. Role starého Západu v novém světě je stát se základnou moderního světa.... nic víc, nic míň. Ale jde o velmi důležitou roli. Dělejte ji správně a zvykněte si na ni. Děkuji vám mockrát (Potlesk)