Tip:
Highlight text to annotate it
X
Děkuji
Je mi ctí být s Vámi dnes na Vaší promoci...
...jedné z nejlepších univerzit na světě
Pravda je taková,
že jsem nikdy nedokončil vysokou školu.
A...
...že teď jsem asi nejblíže tolika vysokoškolsky vzdělaným lidem.
Dnes bych Vám chtěl říct tři příběhy z mého života.
To je vše, jen tři příběhy.
První příběh, je o propojení všech bodů.
Odešel jsem z Reed College po prvních 6 měsících.
Přitom mi zbývalo jen 18 měsíců...
...do úplného dokončení.
Tak proč jsem odešel?
Začalo to dřív, než jsem se narodil.
Moje biologická matka byla mladá svobodná studentka.
A rozhodla se, že mě dá k adopci.
Cítila se povzneseně, že bych mohl být studentem vysokých škol,
a proto jsem měl být přijat do rodiny advokáta a jeho manželky.
Kromě toho ale, že když
jsem se v noci narodil, rozhodli se na poslední chvíli, že chtějí holčičku.
Takže mým rodičům, kteří byli na čekací listině
v noci ospalým zavolali:
“Máme tu nečekaně jednoho chlapečka, chcete ho?”
A oni odpověděli:"Samozřejmě!"
Moje biologická matka se později dozvěděla, že...
...moje matka nikdy nevystudovala vysokou školu
a můj otec nikdy nepostupoval ze střední školy.
Rozhodla se tedy nepodepsat všechny papíry kolem adopce a nesouhlasila.
Jenomže změnila názor o pár měsíců později,
když moji rodiče slíbili, že na vysokou školu půjdu.
Tohle byl začátek mého života.
O 17 let později jsem měl jít na vysokou školu.
Ale já jsem si naivně vybral školu, která byla skoro stejně drahá jako Stanford.
A veškeré úspory mých dělnických rodičů...
...byly vanaloženy na mé školné.
Po 6 měsících jsem v tom však neviděl žádné hodnoty.
Netušil jsem co jsem chtěl udělat se svým životem,
a netušil jsem, jak by mi k tomu mohla vysoká škola pomoci.
A tady jsem tedy
ztrávil všechny peníze svých rodičů a zachránil svůj život.
A tak jsem odešel s vírou, že to vše bude OK.
Bylo to dost děsivé,
ale ve zpětném pohledu, to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal.
Na chvíli jsem zastavil...
...zajímal jsem se o svět kolem a ohlížel jsem se
po věcech, co vypadaly zajímavě.
Nebylo to pouze romantické.
Neměl jsem pokoj ani koleji, a tak jsem spal na podlaze u svých přátel.
Vracel jsem prázdné láhve za 5 centů nazpět do potravin
a chodil jsem přes celé město, 7 mil, každou neděli večer...
...abych si jednou za týden mohl zajít na dobré jídlo do chrámu Hare Krishna.
Miloval jsem to.
A hodně z toho na co jsem tehdy narazil,
a uputalo to mou zvědavost a intuici,
se ukázalo později v budoucnu k nezaplacení.
Dovolte, abych vám uvedl jeden příklad:
Na Reed College...
...měli jednu z nejlepších výuk kaligrafie v zemi.
V celém areálu byl každý plakát, každý štítek na každé zásuvce,
krásně ručně kaligraficky zpracován.
Protože jsem již ukončil studium...
...a nemohl jsem být přijat do normální třídy,
rozhodl jsem se jít do třídy na způsob rychlokurzu.
Dozvěděl jsem se o "Serif" a "San Serif",
o patkách a o jednotlivých kombinacích písem, o vlivu toho
na rozpoložení textu, o tom co umí velká typografie tak skvěle.
Bylo to krásné, historické, umělecky jemné,
a něco, co věda nemůže zachytit,
A já jsme zjistil, jak je to fascinující.
Nic z toho mi nepomohlo k nějaké praktické aplikaci v mém životě.
Ale o deset let později,
když jsme navrhovali první počítač Macintosh,
se lidi obraceli na mě.
Navrhli jsme to a dali do Macu.
Jednalo se o první počítač s krásnou typografií.
Pokud bych se nikdy nezastavil ani na jeden kurz, který byl na vysoké škole,
tak by jednoduše Mac nikdy neměl více typů písma,
nebo písmo úměrně rozložené.
A protože Windows právě zkopírovali Mac, je pravděpodobné,
že by to neměl asi žádný osobní počítač.
Kdybych nikdy neodešel z vysoké školy,
tak bych se nikdy nezastavil na tomto kurzu kaligrafie
a počítače by asi nikdy neměli úžasnou typografii jako dnes.
Samozřejmě nebylo možné si to tak pospojovat v době...
...kdy jsem byl na vysoké škole.
Ale bylo to velmi, velmi jasné když jsem se na to ohlédl o deset let nazpět.
Opět platí, že nejde spojit tyto body do vaší budoucnosti,
je možné je propojit pouze při pohledu nazpět.
Takže budete muset věřit, že se ty body nějak do Vaší budoucnosti propojí.
Musíte vždy v něco věřit, v instinkt, osud, život, karmu, cokoli.
Věřte, že ty body jsou propojeny na Vaší cestě,
musíte jít za svým srdcem,
i když máte pocit, že je to odklon od vyšlapané cesty.
Tohle pak bude mít nějaký význam.
Můj druhý příběh je o lásce a ztrátě.
Měl jsem štěstí-
to co jsem miloval jsem našel brzy.
Woz a já jsme začali s Applem, když mi bylo 20, v garáži mých rodičů.
Pracovali jsme tvrdě a za 10 let Apple vyrostl jen z nás dvou v garáži,
na firmu s obratem 2 miliardy dolarů a s více než 4000 zaměstnanci.
Měli jsme právě vydat náš nejlepší výtvor, Macintosh.
Mně bylo jen 30.
No a pak jsem dostal padáka.
Jak Vás může někdo vyhodit s firmy, kterou jste sám založil?
No, jak Apple rostl, najali jsme někoho...
...kdo se zdál velmi nadaný...
...pro provoz firmy společně se mnou.
A pro první rok to šlo velice dobře.
A pak se naše představy o budoucnosti začaly rozcházet
a nakonec jsme měli tendenci k poklesu.
Když jsme se sešli, naše představenstvo s ním souhlasilo.
Tak jsem ve 30 odešel ven.
A velmi veřejně ven.
Co bylo středobodem mého celého dospělého života, bylo pryč.
A to bylo zničující.
První měsíce jsem opravdu nevěděl, co budu dělat.
Cítil jsem, že jsem skončil jako předchozí generace podnikatelů-
že jsem dobrovolně upustil taktovku, která byla předepsána mně.
Setkal jsem se s David Packardem a Bobem Noycem,
a snažil jsem se omluvit za tak špatný vývoj.
Bylo to veřejné selhání. Dokonce jsem uvažoval že se úplně stáhnu z Valley.
Ale něco ve mě začalo opět pomalu svítat.
Mám pořád rád co jsem dělal.
Po čase událostí nezměnil Apple ze svého názoru ani ň.
Sic jsem byl odmítnut, ale mezi lidmi jsem byl stále v přízni.
Tak jsem se rozhodl začít znovu.
Tehdy jsem to ještě nevěděl,
ale to že mě tehdy vyhodili z Applu, bylo to nejlepší co mě kdy mohlo potkat.
Ta těžkost bytí...
...byla nahrazena lehkostí nového začátku,
méně bylo více.
To osvobození mi pomohlo vstoupit do jedné z nejkreativnějších částí mého života.
Během následujících pěti let jsem založil společnost s názvem NeXT,
další společnost jménem Pixar,
a zamiloval jsem se do úžasné ženy, která se brzy stala mojí ženou.
Pixar brzy vytvořil první celovečerní animovaný film, Toy Story.
Nyní je podle všeho nejúspěšnější animační studio na světě.
Ve významném zvratu událostí Apple koupil NeXT.
Já jsem se vrátil do Applu a technologie co jsme vyvinuli v NeXTu...
...jsme spojili s aktuálními změnami v Applu.
A já a Laurene máme báječnou rodinu pohromadě.
Jsem přesvědčen, že nic z toho by se nestalo...
...kdybych nebyl vyhozen z Applu.
Byla to ochutnávka hrozné medicíny, ale myslím si, že pacient ji potřeboval.
Někdy Vás život po hlavě vezme cihlou.
Ale neztrácejte víru.
Jsem si jist, že jediná věc která mě stále držela, bylo to,
že jsem miloval co jsem dělal.
Musíte najít to, co máte rádi.
A to platí jak pro vaši práci, tak pro váši lásku.
Vaše práce bude plnit velkou část vašeho života,
a jediný způsob jak být skutečně spokojený...
...je dělat to, co si myslíte, že je skvělá práce.
A jediný způsob, jak dělat skvělou práci, je milovat, co děláte.
Pokud jste to ještě nenašli,
hledejte dál.
Nespokojujte se.
Stejně jako u všech záležitostí, vaše srdce bude vědět kdy to najít..
A jako každý dobrý vztah, to prostě dostane lepší a lepší vzhled, jak roky plynou.
Tak hledejte dál. Nespokojujte se.
Můj třetí příběh...
...je o smrti.
Když mi bylo 17, četl jsem citát, který zněl něco jako:
“Pokud budeš žít každý svůj den jako ten poslední,
jednou u tebe bude vše v pořádku.”
To na mne udělalo dojem, a od té doby,
až po posledních 33 let,
jsem se každé ráno podíval do zrcadla a zeptal se sám sebe:
“Je-li tohle poslední den mého života, chci udělat to, co se dnes chystám udělat”
A když je odpověď “Ne” příliš mnoho dní po sobě,
vím, že musím něco změnit.
Vzpomínka na to, že brzy budu mrtvý,
je nejdůležitějším nástrojem, se kterým jsem se kdy setkal,
který mi pomohl udělat velká rozhodnutí v životě.
Protože téměř všechno-
veškeré vnější očekávání, všechnu pýchu,
všechen strach z rozpaků či neúspěchu
- tyto věci prostě odpadnou tváří v tvář smrti,
takže vnímáme jen to, co je opravdu důležité.
Vzpomínka na to, že budete umírat je nejlepší způsob...
...jak se vyhnout dojmu, že máte co ztratit.
Jste již nahý.
Není důvod, proč nenásledovat své srdce.
Asi před rokem mi byla diagnostikována rakovina.
Měl jsem vyšetření v 7:30 ráno,
a to jasně ukázalo nádor na mé slinivce břišní.
Já jsem ani nevěděl, že nějaká slinivka břišní existuje.
doktoři mi řekli, že to je téměř jistě...
...typ nevyléčitelné rakoviny.
a že budu žít již asi jen 3-6 měsíců.
Můj doktor mi řekl, ať jdu domů a zařídím si své záležitosti.
což v kódové řeči doktorů znamená: "připravte se na smrt."
To znamená, že máte říct svým dětem všechno,...
...na co jste si mysleli, že máte ještě 10 let čas,...
...během několika měsíců.
Znamená to, že se máte ujistit v tom, že vše co jste rozjeli,
je na dobré cestě pro zabezpečení vaší rodiny.
Znamená to loučení.
Žil jsem s tou diagnózou celý den.
Později toho večera jsem byl na biopsii,
kde mi dali endoskop do krku,
přes žaludek a má střeva,
vložili jehlu do mé slinivky, a dostali několik buněk z nádoru.
Byl jsem pod sedativy, ale moje žena, která tam byla, mi řekla
že když si prohlíželi lékaři buňky pod mikroskopem...
...lékaři začali plakat.
Protože se ukázalo že se jedná o velice vzácnou formu rakoviny slinivky,
která se dá léčit chirurgicky.
Měl jsem operaci a myslím, že už mi je dobře.
Tehdy to bylo nejblíže, kdy jsem byl tváří v tvář smrti
a doufám, že nejbližší opětovné setkání budeme mít až za dlouhá desetiletí.
Zažil jsem to,
myslím že teď můžu říct,
že smrt je užitečná, čistě jako intelektuální pojem.
Nikdo nechce zemřít.
Dokonce i lidé, kteří chtějí jít do nebe,
nechtějí zemřít, aby se tam dostali.
A přesto...
...je smrt cílová destinace, kterou všichni společně sdílíme.
Nikdo jí nikdy neunikne.
A tak to má být.
Protože smrt je velmi pravděpodobně tím nejlepším vynálezem života.
Je to změna života.
Cesta se od starých čistí pro ty nové.
Právě teď jste třeba noví Vy
ale nikdy ne na dlouho,
Jednou i vy budete odklizeni z cesty.
Omlouvám se, že mluvím tak dramaticky ale dost dobře to tak je.
Váš čas je omezený.
Takže nemá cenu plýtvat svůj život pro život někoho jiného.
Nenechte se polapit do pasti dogmatu-
že žijeme z výsledků jiných lidí.
nedovolte, aby hluk názorů ostatních,
utopil Váš vlastní hlas.
A co je nejdůležitější, musíte mít odvahu jít za svým srdcem a intuicí.
Ono samo už nějak ví, co vlastně chcete, aby se stalo.
Vše ostatní je druhotné.
Když jsem byl mladý,
byla tady úžasná kniha...
...s názvem The Whole Earth Catalog,
která byla brána jako bible mé generace.
Byla vytvořena kolegou jménem Stewartem Brandem
nedaleko odtud v Menlo Park.
A přivedl ji k životu s poetickým dotekem, jemu vlastním.
To bylo ke konci 60. let,
před všemi osobními počítači a nějakými DTP.
A tak to všechno dělal s psacími stroji, nůžky a s fotoaparáty Polaroid.
Bylo to něco jako Google ve formě papírové krabice,
35 let před tím než Google přišel.
Bylo to idealistické, přetékající elegatními nástroji...
...a velkými pojmy.
Stewart a jeho tým si dal několik otázek.
A pak, když nápad nabyl nějakého průběhu,
dali si finální otázku.
Bylo to v polovině 70. let a já byl ve Vašem věku.
Na zadním krytu jejich poslední otázky,
byla fotografie silnice z rána.
A jestli byste byli tak odvážní, mohli byste po ní jet stopem.
Pod ní byl nápis:
"Zůstaňte hladoví, zůstaňte pošetilí."
Bylo to jejich poslední poselství na rozloučenou.
"Zůstaňte hladoví, zůstaňte pošetilí."
A já jsem si to vždycky přál i pro sebe.
A teď, když začínáte vy
přeji i vám:
"Zůstaňte hladoví, zůstaňte pošetilí."
Děkuji Vám všem, mnohokrát.
Apple přišel o vizionáře a kreativního génia. Ti z nás, kteří měli tu čest být v jeho přítomnosti a pracovat s ním, ztratili drahého přítele a inspirujícího učitele.
Steve po sobě zanechal firmu, kterou mohl vybudovat pouze on sám, a jeho duch bude vždy podstatou firmy Apple.