Tip:
Highlight text to annotate it
X
[Titulky: Lišková]
To bylo tak roztomilé, ta tvá básnička.
Jako nějaká romantická báseň z devatenáctého století.
No jo, jistě.
Poslyš, vejdeš do banky s oběma rukama za zády.
Sekuriťák přece nemohl vědět, že jsi tam měl kytku.
Jo, hlavně když je to arabáč.
Víš co, když mám mluvit do zdi celou svoji obědovou přestávku,
to se raději vrátím do práce, ať mě uráží klienti, tam jsem za to alespoň placená.
-Dobře no, mrzí mě to. -Podrž mi tohle. Tak mi to podrž !
-K sakru, to je můj vedoucí. -Ten, co má na čele beďara ve tvaru přirození?
Magore.
Jo? Moc se omlouvám pane, ale už se to nebude opakovat.
To je můj mladší bratr, víte?
Je adoptovaný a není zcela v pořádku, jen se snaží být na mě milý.
Jo, v pořádku. Zavolám vám. Ok. Mějte se. Děkuji. Nashle. Hezké odpoledne.
Aha, takže ty mi jako můžeš ujídat jídlo, ale já tobě ne ?
-No jo. -Počkej, to proto, že ty jsi kluk, jo ?
-Jo, jsem chlap a co? Nerozumím. -To se mi snad jenom zdá.
A navíc jsem to platil já, takže…
Ty jsi ale vůl. Žijeme ve dvacátém prvním století, ok ?
Mužský egocentrismus už skončil, tak se vzpamatuj, jo?
-Co to meleš ? -To kvůli takovým lidem jako ty se nehneme dál
a zůstaváme v ponížené pozici. Chceš moje suši ?
-No jo. -Dal by sis mé suši ? Jenom do toho. Sežer si mé suši.
Sežer si ho,jako kdybych neexistovala a jednej se mnou jak s onucí. Blbečku.