Tip:
Highlight text to annotate it
X
Děti, svatební den by pro vás měl být
ten nejšťastnější den v životě.
Dokonalé zakončení dokonalého
milostného příběhu.
Moje svatba, alespoň ta první,
tak dobře nedopadla.
Je zvláštní, když se za tím teď ohlédnu.
Byl jsem si jistý,
že Stella je ta pravá.
Když mě opustila,
byl jsem z toho tak zdrcený.
Ale vy jste mi pomohli to přežít.
To, co mě nezabilo,
je už za mnou,
teď přijde jen to,
co mě posílí.
Víte, už na ni sotva
někdy pomyslím.
To dělá asi ten čas.
Tede, ta svatba byla včera.
Je to 24 hodin.
Já vím.
A já se přes to přenáším.
Dnes začala nová a skvělá kapitola
mého života,
a to musíme oslavit.
Právě teď potřebujeme dvě věci.
Potřebujeme Kool,
a potřebujeme Gang.
Čas na jukebox!
Dívám se na toho mladého muže,
jak tancuje cestou k jukeboxu,
a říkám si, víte...
Možná se Stella rozhodla správně.
- To bolí.
- Jak může tancovat?
Měl by Stelle rozmlá*** auto nějakým
velkým kladivem.
Hypotéza.
Ted nepředstírá, že je šťastný.
On je šťastný.
On se nechtěl vůbec ženit.
Ted nám předvedl nejlepší uskočení před
projíždějícím vlakem od filmu Zůstaň při mně.
Nemyslím toho prvního kluka,
ale ty ostatní.
Ne, je na tom špatně.
Jak se vede?
Opravdu špatně.
Musíme tu pro něho být.
I když se moji přátelé snažili
tu pro mě být,
byl jsem podle všeho v pohodě.
- Ahoj, kamaráde.
- Chceš si povyrazit?
Holky, já jsem v pohodě.
- Ahoj, kámo. Chceš si zaházet?
- Jsem v pohodě.
Nazdar, mladej.
Barney, já jsem v pohodě.
Tohle nemusíš dělat,
a taky je to docela divný.
Nic proti vám, dámy.
Nevěděl jsem, že jsi doma.
Dámy, směr schodiště.
HOW I MET YOUR MOTHER
4x06 Happily Ever After / Šťastně až do smrti
Překlad: jingspiral
jingspiral@himym.cz
http://himym.cz/
Po dvou týdnech vyšly moje nevyhnutelné
emoce konečně na povrch.
- Dáme si večeři, lidi?
- Sklapni už.
Promiň, zlatíčko.
Tede, procházíš něčím traumatickým
a my se tu pro tebe snažíme být,
ale ty nám to nechceš dovolit.
A to nás pěkně štve,
ty sobeckej parchante.
Promiň.
Hele, jen se obáváme, že se s tou věcí
ohledně Stelly nechceš vyrovnat.
Pamatuješ, jak mě Lily opustila?
Pamatuješ, jak jsem v sobě dusil své pocity?
Tak moc mi chybí!
To jo, kámo. Byl jsi jako skála.
Mělo to být ještě horší, jasný?
Měl jsem zuřit.
Měl jsem dát na tvoji radu
a spálit všechny Lilyiny věci.
Fakt pěkný. Díky, Tede.
Ale neudělal jsem to.
A to je asi důvod,
proč mi tak trvalo, abych se
z toho dostal. Takže, Tede...
Chci, abys explodoval.
Vypusť ze sebe berserkera.
Tak jo, připraven?
Teď!
- Jsem v pohodě.
- Ale ne.
Dejte mu pokoj.
Je šťastný.
Poslouchejte,
kdyby byl Ted ženatý,
tak by byl ženatý,
bydlel by v New Jersey...
A byl by ženatý.
Je v pohodě. Jdeme jíst.
Co třeba Flat Michael's?
Ne, to je na rohu 44. a Lexingtonovy.
Tam nemůžu.
- Proč ne? - Je to blízko posilovny,
kam chodí Stella.
Mohl bych ji potkat.
Ale kamkoli jinam.
Tak jo, co třeba Hurley's?
Přesně mezi Stellinou ordinací
a čistírnou. Ne, díky.
A co třeba Meatloaf Charlie's?
Dva bloky od kadeřnictví,
kam chodí Stellina matka.
Bože, je na Manhattanu nějaký podnik,
kam můžeme jít?
Samozřejmě.
Koukněte na tohle.
- Co to má být, Tede? - Tematická mapa,
kterou jsem si vytvořil.
Průvodce New Yorkem s místy,
kde můžete potkat Stellu Zinmanovou.
Červeným oblastem
byste se měli vyhnout.
Bílé oblasti jsou bezpečné.
Modré jsou voda.
- Tohle je prostě směšný.
- Voda je modrá.
Takhle nemůžeš žít.
Ona tě nechala stát před oltářem
a vyhýbáš se ty jí?
Ano, vyhýbám se jí.
Co je na tom?
My to tak děláme.
Kdo "my"? Zbabělí poserové?
Ne, "my" představuje obyvatele
skvělého státu Ohio.
Když nám život přináší bolest, tak my z Ohia
tu bolest vezmeme a zatlačíme ji dolů.
Když se ta bolest začíná vracet,
tak ji zatlačíme ještě víc.
Proč čelit něčemu,
čemu se můžu vyhnout, ne?
Stačí když už Stellu nikdy neuvidím,
a budu žít dlouhý a šťastný život.
Tak kdo chce jít na to jídlo?
Nedávno mi někdo říkal o španělské
restauraci, která je v bílé zóně.
Skvěle. Jdeme tam.
- Máte vybráno?
- Ještě ne.
Mohl byste nám přinést nějaké
ty mandlové kuličky?
Jistě.
Dobrej tip, Lily.
Vypadá to tady skvěle.
Kdo ti o něm řekl?
Už ani nevím.
Co je?
Už vím.
Panebože, panebože.
Tak jo, buďte v klidu.
Musíme se s tím nějak vyrovnat.
Takže všichni,
následujte mě.
- Děláš si srandu?
- To myslí vážně?
Já pod ten stůl nepolezu.
Pod tam ten stůl bych možná vlezl.
Otáčí se.
Mysli, mysli, mysli...
Všichni tu zůstaňte.
Půjdu se tam podívat.
Marshalle, běž se tam podívat ty.
- Budete potřebovat příbor?
- Ne, pojedu rovnou domů.
Bere si to jídlo s sebou.
Vypadá šťastně? Říkala něco o mně?
Je mi to jedno.
Kde jsou ty mandlové kuličky?
Božínku, kde by asi mohly
být Tedovy koule?
Proč nezkontroluješ svěrák
ve Stellině garáži?
Běž ji seřvat.
Tede, možná jsi z Ohia,
ale teď bydlíš v New Yorku.
V New York své pocity
nezatlačujeme.
Vezmeme je a vmeteme
je někomu do tváře!
Ušetři mě toho, Lily. V téhle situaci
by ses zachovala úplně stejně.
To je pitomost.
Na světě není člověk, před kterým
bych se schovávala pod stolem.
Vážně, vůbec nikdo?
Ani... Prdman?
Jak se opovažuješ přede mnou
vyslovit jeho jméno?
Kdo je Prdman?
Poslední osoba, kterou bych
chtěla vidět projít těmi dveřmi.
Michael Redman.
Chodila jsem s ním do školy.
Michael vedle mě seděl v biologii.
Celý druhý stupeň byl za zoufalce,
ale v létě před devátou třídou
vyrostl o 30 centimetrů
a dostal se do baseballového týmu.
Byl na dobré cestě stát se jedním
z těch populárních dětí.
Ale jednoho dne...
Lily, všichni jsme to zažili.
Když si jeden upustíš,
tak to není nic pěknýho.
- Co jsi udělala?
- Děláš si srandu?
Bylo to v deváté třídě.
Měla jsem jedinou možnost.
Panebože, Redmane.
Nejsi nějakej uprděnej?
Ne, to jsem nebyl já.
To ona.
To tak, Redmane.
Nebo spíš Prdmane.
Prdman!
Prdman! Prdman!
Ne, jsem v baseballovým týmu.
Jsem pohodář.
Prdman! Prdman!
Přezdívka Prdman mu zůstala.
Všichni se mu posmívali,
až musel přestoupit na jinou školu.
Děcka jsou úžasný.
Vždycky jsem se kvůli
tomu cítila příšerně.
Ale kdyby Prdman... Michael...
sem teď přišel,
jakkoli by to bylo těžké,
šla bych za Prdmanem... Michaelem...
a snažila se to mezi námi urovnat.
Pročistit vzduch, že?
Ach jo.
Ty nepřicházejí často.
Nemáte zač.
- Jste v pořádku?
- Ano.
Budeme jíst tady, jestli to nevadí.
- Tady máte ty mandlové kuličky.
- Díky. Máte dnes nějaké speciality?
Tede, tohle je komický.
Jsem člověk, který...
Řeknu to narovinu.
Je hodně lidí,
které bych radši neviděl.
Lidí z kategorie "Kočky, co jsem ojel".
Kdyby sem ale některá
z nich vešla,
tak bych vstal a podíval
se jí přímo do očí.
Některým úplně poprvé.
Vážně? Před žádnou by ses neschoval?
Ani před, řekněme...
Beccou Delucciovou?
Ty hajzle jeden.
- Kdo je Becca Delucciová?
- Mohl byste?
Tak kdo je Becca Delucciová?
Je to jen jedna holka,
co žije na severu New Yorku.
Občas jsem ji chodil navštívit.
Kde přesně na severu, Barney?
Federální věznice Bedford Hills.
A ano, ty návštěvy
byly manželské povahy.
- To snad ne, vážně?
- Vážně.
S Beccou jsem měl dokonalý vztah.
Podle zákona měla dovoleno
mi volat jen jednou týdně.
Když začala být dotěrná,
zastavili ji ozbrojení dozorci.
A nikdy jsem nemusel platit večeři.
To vlastně není pravda.
Platím daně.
V tom případě jsme ji platili všichni.
Díky moc, lidi.
Nicméně, když jsem
ji navštívil naposledy,
tak jsem to trošku zpackal.
Vím, že je to těžké, zlato,
ale já jsem také ve vězení.
Ve vězení svého srdce.
Už je tam místnost připravená, nebo co?
Můžeme už...? Šup šup.
Barney, jsi jediná věc,
která mě tu drží při životě.
Od toho tu jsem, zlato.
Jsem jako tvoje skála.
Jsem... Panebože.
Zdravím, slečno neznámá.
Dobrý den. Barney Stinson,
právní zástupce.
- Promluvíme si o tom,
jak vás dostat ven. - Tak to teda ne!
Teď mi píše dopisy
a je to samý:
"Až mě odsud pustí, tak tě dostanu.
Tvé oči si pověsím na zpětné zrcátko."
Ženský, co?
Vidíš?
Ty se bojíš setkání s Beccou.
Lily se bojí setkání s Prdmanem.
Zůstáváme pod stolem.
Nemusíme. Stella je pryč.
Panebože.
A je to, hotovo.
Takhle to v Ohiu děláme.
Problém se objevil, vyhnuli jsme se mu.
Problém zmizel.
- Teď si můžeme v klidu
vychutnat naše jídlo... - Je zpátky.
Tede, všichni si myslíme,
že bys měl...
Počkat, kde je Barney?
- Tede, všichni si myslíme,
že by sis s ní měl jít promluvit.
- Já si to nemyslím.
- Cože?
Kdyby se tady objevila ta poslední osoba,
co chci vidět, neřekla bych ani popel.
- Vážně?
- A kdo je to?
Můj otec.
Lidi, ten stůl je mimořádnej.
- Co řešíte?
- Robinina tátu.
Tři roky jsme spolu nemluvili
a nemíním na tom nic změnit.
Proč?
Začalo v den, kdy jsem se narodila.
Poroď mého syna.
Tlač!
Ale ne.
Ale ne...
Chtěl syna a skutečnost, že jsem holka,
na jeho plánu nic nezměnila.
Jak to myslíš?
Moje celé jméno je
Robin Charles Scherbatsky jr.
Od té doby to bylo jenom horší.
V osmi letech mě vzal poprvé na lov.
Já nechci střílet jeleny.
Nesmysl, RJ.
Střelba jelenů
je ten nejvznešenější lov.
Ale jeleni jsou roztomilí.
To jsi říkala i o našich králících.
Pamatuješ, jak byli výteční?
Během let, jak se moje tělo vyvíjelo...
Počkej vteřinku.
Promiň, pokračuj.
Bylo pro něj těžší a těžší předstírat,
že jsem kluk.
Vrchol všeho přišel, když mi
bylo čtrnáct.
Náš žákovský hokejový tým vyhrál
Turnaj města Squamish
a všichni jsme to potom oslavovali
u nás doma.
Kluci, na tom ledě jste byli úchvatní.
Úchvatní.
Běžte napřed. Já přinesu nějaké pití
a americké preclíky.
Nemůžu uvěřit, že jsi na konci netrefila
tu prázdnou bránu, ty nemehlo.
- Ty jsi nemehlo.
- Ne, ty jsi nemehlo.
Co to děláte?
Jste spoluhráči, hokejisté.
Spoluhráči se nelíbají!
Hokejisté se nelíbají!
Panebože.
Já nemám syna.
Chudinko malá.
Musela jsi vyrůstat v Kanadě,
když byla Amerika tak blízko.
To s tvým tátou je na nic, Robin,
ale gratuluju k vítězství.
Mezi mnou a Kylem nešlo o nic vážného.
- Došli jsme jen na modrou čáru.
- Modrou čáru?
Jo, víte, jak jako děti převádíte
všechno do hokejových pojmů?
Modrá čára je líbání,
červená je svlíknutí
a myslím, že "brankoviště"
mluví samo za sebe.
Po tomhle šel můj vztah
s tátou k ledu.
Přestěhovala jsem se k mámě,
nechala si narůst vlasy,
stala se kanadskou popovou hvězdou.
Znáte to, jako každá holka.
Nemyslíš, že by se ti ulevilo,
kdyby sis s ním o tom promluvila?
Ne, o to jde.
Nic by se tím nevyřešilo.
To je minulost.
Je to za mnou.
Co bych mu vůbec řekla? "Přála bych si,
abys měl nevychoval jako kluka?
Přála bych si, abys mě nenaučil lovit,
rybařit, kouřit a pít skotskou,
protože tohle holky nedělají.
A důvod, proč házím jako holka, tati,
je ten, že jsem holka."
- Páni, to jsi v sobě dusila
dlouho, co? - Jo.
To tě vážně trápilo.
Jo.
- To je na nic. - Mrzí mě to.
- To je sexy.
A v tom jsem si to uvědomil...
Všichni moji přátelé
měli své strašáky,
ale mezi tím mým
a jejich byl rozdíl.
Na toho mého nebylo pozdě.
Půjdu si s ní promluvit.
Je pryč.
- Jdu za ní.
- Běž, běž!
Támhle je.
Taxi!
Vidím ji. Je napravo, dva taxíky
před námi. Držte se za ní, dobře?
Konečně. Konečně se jí postavíš.
Ano, konečně se jí postavím.
- To je tak vzrušující.
- Naprosto.
Co jí řekneš?
Řeknu: "Stello, je mi líto,
že nám to nevyšlo."
- Ale ne!
- Ano!
Promluvíme si o tom jako dospělí.
Řekne mi svoji část příběhu...
A já ji vyslechnu. Asi jsem to měl
dělat trochu víc.
Pane řidiči, mohl byste narazit
do nejbližšího sloupu?
Všichni se připoutejte.
Kromě tebe, Tede.
Tede, teď se musíš rozčílit.
No tak. Poddej se tomu!
Ale jdi, kámo.
Tady nejde o mávání rukama,
dupání nohou a rozčilování se.
Tady jde o to, že si se Stellou konečně
promluvíme. Bylo to očividně...
Stelle se nelíbilo Star Wars.
Lhala ti.
Nahlédni do svého nitra, Tede.
Víš, že je to pravda.
To je její věc.
No tak, Tede.
Nechala tě stát u oltáře.
Nechápu to!
- Ve jménu všeho, co je na...
- Počkat, počkat!
Kam to jede? Její taxík právě projel
kolem odbočky k Lincolnovu tunelu.
Proč by si vůbec někdo kupoval jídlo
s sebou a vezl si ho až do New Jersey?
- Možná jede do ordinace.
- Ne.
Číšník se jí zeptal:
"Budete potřebovat příbor?"
A ona odpověděla:
"Ne, pojedu rovnou domů."
Ale jestli jede domů,
proč jede směrem...
Panebože.
Tony bydlí v centru.
"Domů" znamená Tonyho byt.
Chtěla mě přinutit,
abych se přestěhoval do New Jersey
a potom se přestěhuje
k Tonymu do New Yorku?
Dohajzlu!
Konečně. Konečně, kámo.
- Teď jsem fakt naštvanej!
- Já vím, takhle se mi to líbí!
Jo, to je úžasný. Pane, tu okenní
kličku vám s radostí zaplatíme.
Naštvanej Ted se mi líbí!
Mně taky!
- Vypusť to ze sebe, bejku! Vypusť to.
- Zastavuje.
- Je to tady. Je to tady!
- Ano, Tede.
- Běž na ni, kámo!
- Běž se zbavit svých démonů.
- Necítím nohu!
- Tak dobře, počkej, počkej.
- Co to děláš, Lily?
- Tak jo, zadržte!
- Podívej, Tede. Je skvělý,
že jsi tak naštvanej. - To teda je!
A že se tomu chceš konečně
postavit, ale...
Máš jenom jednu možnost.
Zhluboka se nadechni
a zamysli se *** tím,
co řekneš.
Já přesně vím, co řeknu.
Vybrala sis špatně.
Tede...
Vybrala sis špatně.
Učinila jsi opravdu, opravdu,
ale opravdu špatné rozhodnutí.
Co sis myslela?
Tenhle chlap?
To myslíš vážně?
To ses za posledních osm let nepoučila?
Budeš toho litovat.
Víš to, že jo?
Budeš toho litovat!
A vůbec nic s tím nemůžeš udělat,
protože je pozdě.
Teď můžeš tak akorát jít dovnitř
a žít svůj mizerný život plný zklamání,
který nebude nikdy ani zdaleka tak šťastný,
jako život, který jsi mohla žít se mnou.
Sbohem.
- Tede, počkej.
- Stello,
já jsem tě nepřišel vyhrát zpátky.
Jsem tu, protože se chci ujistit,
že víš,
že jsi udělala největší
chybu svého života.
Já vím.
Dobře.
Tohle řeknu.
Krucinál!
- Chladnokrevně.
- Jo, to je dobrý. Běž jí to říct.
Díky.
Takže jsem vystoupil z taxíku
a byl připraven jí to všechno říct.
Připraven explodovat, ale potom...
- Maminko.
- Ahoj.
... to najednou všechno zmizelo.
A bylo to.
V tu chvíli jsem přestal být naštvaný.
Viděl jsem, že jsou si souzeni.
Děti, možná si myslíte, že jediná
možnost je v sobě svůj vztek dusit
nebo ho někomu vmést do tváře.
Ale existuje ještě třetí možnost.
Nechat to být.
Pouze takhle váš vztek opravdu
zmizí a můžete jít dál.
A tohle, děti, bylo dokonalé zakončení
dokonalého milostného příběhu.
Jen to nebyl příběh můj.
Ten můj na mě stále čekal
někde venku.