Tip:
Highlight text to annotate it
X
Když přemýšlíme o krajinářské malbě 19. století, tak často přemýšlíme o umělci, malujícím (?......??) ,
což je malování venku, před krajinou, ale to nebyl vždy ten případ.
V případě práce Caspara Davida Friedricha, jeho malby byly malovány ve studiu, byly do značného rozsahu domýšleny.
A to je určitě případ Osamoceného stromu.
On provedl studie venku, tužkou a poté rekomponoval malbu ve svém studiu.
To dává smysl, že by to byly studiové práce, protože Friedrich používal krajinu k zobrazení hlubších myšlenek, hlubších významů.
Tedy, tato symbolická krajina zahrnuje osamocený strom.
a jaký strom to je?! ... (?.....??) , antropomorfní, rozrůstá se směrem ke své spodní části a můžeme pod ním vidět pasáka, hledícího na své stádo.
Ale jak roste vzhůru, zdá se, že má potíže.
Jakoby jeho vršek byl odstřelený bleskem, nebo otřesnou bouří a směrem k vršku stěží vyrazí pár listů.
Stojí jako dávnověká, osamocená stráž . Friedrich vytváří kontrast mezi pozicí toho pasáka, životem člověka, nějákých 70, 80 let, k tomu tisíciletému stromu, který ustál války a bouře.
Určitě se máme podívat na vršek toho stromu, tu nejponičenější část, kde je jeho obrys jako část těch hor, kde se nám rovněž naskýtá část modré oblohy.
Tady Friedrichův pohled poukazuje.
Je to mnou, či mohu vidět jakousi křížovou formu, organickou, nicméně odkazující na kříž.
Já myslím, že je to pravděpodobně tam. A vidíme kostel, tyčící se *** malým městem.
Ale ten kostel je drobný, v porovnání k té katedrále, kterou je strom. To je příroda. Friedrich poukazuje na starý druh spirituality.
Je to tak zajímavé, když uvažujeme o tradičních, či klasických krajinách,
řekněme z období baroka, můžeme si vzít jinou práci, Clauda Lorraina, který tak pečlivě
sestavil pojetí, systém, či poučku pro znázornění krajiny,
kde funkce stromů je jakoby závěs, který je zatáhnut na stranu, aby nás vtáhnu dále do krajiny, je to rám ze stromů. Rámovaly tu hloubku krajiny a Friederich udělal opak.
Udělal strom tím hlavním protagonistou, ten otevřený prostor jako rám pro ten strom,
..je to pohyb směrem od klasicizování. Či, jednak, ví jeden, že ta myšlenka pasáčka a ovce je velmi klasický prvek, který můžeme najít u Clauda.
Ale je to rovněž křesťanský prvek. Pasáček a jeho stádo, nacházející útočiště pod tímto starodávným stromem.
Ale dokonce, i přes tu formu kříže, je tu pocit, že ten strom je ještě starší, že má prehistorický původ, že byl svědkem předkřesťanské tradice.
Tento strom je pojítkem k minulosti, má svůj vlastní popud a schopnost odolávat silám přírody, silám člověka, chodu času.