Richard Dawkins - Militant atheism

Překladatel: Vít Štourač Korektor: Adam Lebeda Tahle báječná hudba, ta uvítací znělka -- "Pochod slonů" z Aidy -- je hudba, kterou si chci nechat zahrát na pohřbu -- (Smích) -- a jistě chápete proč. Je vítězoslavná. Budu -- tedy nebudu cí*** nic, ale kdybych mohl, cítil bych se jako vítěz, že jsem vůbec žil, a že jsem žil na této báječné planetě, a že jsem dostal příležitost trochu porozumět tomu, proč jsem tady vůbec byl, než jsem odešel. Rozumíte mému podivnému anglickému přízvuku? Jako ostatně všechny i mě uchvátil včerejší blok o zvířatech Roberta Fulla a Franse Lantinga i jiných -- krása těch věcí, které nám ukázali. Jen jsem sebou trochu trhl, když Jeffrey Katzenberg nazval mustanga "tím nejúžasnějším stvořením, kterým Bůh obdařil naši zemi." My samozřejmě víme, že to tak ve skutečnosti nemyslel, ale v této zemi si dnes musíte dávat moc dobrý pozor. (Smích) Já jsem biolog, a základní teorém mého oboru: teorie designu, Darwinova teorie evoluce přírozeným výběrem, je v odborných kruzích všude na světě všeobecně přijímána, v neodborných kruzích mimo Ameriku je povětšinou ignorována, ale v neodborných kruzích v Americe vzbuzuje tolik nevraživosti -- (Smích) -- že vůbec nepřeháním, když řeknu, že jsou američtí biologové ve válce. Ta válka je dnes tak znepokojivá, se soudními procesy v dalších a dalších státech, že jsem cítil povinnost něco k tomu říct. Pokud byste se ode mě chtěli dozvědět něco o Darwinismu samotném, musím vás odkázat na své knihy, které nenajdete v tom knihkupectví venku. (Smích) Současné soudní spory se často týkají údajně nové verze kreacionismu, nazývané Inteligentní Design neboli ID. Nenechte se zmást. Na ID není nic nového. Je to jen kreacionismus pod novým jménem. Překřtěný -- to slovo používám úmyslně -- (Smích) -- z taktických, politických důvodů. Argumenty takzvaných ID teoretiků jsou ty samé staré argumenty, které byly už mnohokrát vyvráceny od dob Darwina až do dneška. Existuje jistá úspěšná evoluční lobby, která v tom boji brání vědu, a já se snažím jim všemožně pomáhat. Ale vždycky je naštve, když lidi jako já se opováží zmínit že kromě toho, že jsme evolucionisté, jsme taky ateisté. Zdá se jim, že zbytečně děláme problémy. A je jasné proč. Kreacionisté postrádající jakýkoli ucelený vědecký argument pro svůj názor se uchylují k rozšířenému strachu z ateismu. Učte děti v hodinách biologie evoluci a brzy přejdou k drogám, krádežím, a sexuální 'preverzi'. (Smích) Samozřejmě ve skutečnosti vzdělaní teologové počínaje papežem zcela jednoznačně podporují evoluci. Tato kniha, "Nalezení Darwinova Boha" od Kennetha Millera je jedním z nejúčinnějších útoků na Inteligentní Design o kterém vím, a je o to účinnější, že ji napsal oddaný křesťan. Lidé jako Kenneth Miller jsou jako dar z nebes pro evoluční lobby -- (Smích) -- protože vyvracejí tu lež, že evolucionismus je ve své podstatě nerozlučně spjat s ateismem. Lidé jako já, na druhou stranu, 'dělají problémy'. Ale chci teď o kreacionistech říct něco pěkného. Nedělám to často, takže poslouchejte pozorně. (Smích) Myslím si, že mají v jedné věci pravdu. Jsem s nimi za jedno v tom, že evoluce je ve své podstatě nepřátelská vůči náboženství. Už jsem řekl, že mnoho jednotlivých evolucionistů, jako třeba papež, je zároveň věřících, ale myslím si, že sami sebe klamou. Myslím, že pravé pochopení Darwinismu náboženskou víru rozleptává. Teď to možná zní, jako že tu začnu kázat ateismus, a musím vás ujistit, že tohle v plánu nemám. S tak sofistikovaným publikem by to bylo jako kázat kostelnímu sboru. Ne, to, k čemu vás chci vybídnout (Smích) to, k čemu vás chci vybídnout, je militantní ateismus. (Smích) (Potlesk) Ale to zní zbytečně ostře. Kdybych byl někým, kdo chce chránit náboženskou víru, měl bych velký strach z té pozitivní moci evoluční vědy, a vědy obecně, ale především té evoluční, inspirovat a ohromit, právě proto, že je ateistická. Velkým problémem každé teorie biologického designu je vysvětlit tu ohromnou statistickou nepravděpodobnost živých organismů. Statistickou nepravděpodobnost ve smyslu dobrého designu -- jinými slovy složitosti. Standardní argument kreacionistů -- je jen jeden, všechno redukují jen na něj -- vychází ze statistické nepravděpodobnosti. Živé organismy jsou příliš složité na to, aby vznikly náhodou; proto musely mít svého stvořitele. Takový argument samozřejmě vyvrací sám sebe. Jakýkoli stvořitel schopný vytvořit něco opravdu složitého musí sám být ještě složitější, a to ani nemluvím o všech těch ostatních věcech, které po něm chceme, jako odpouštět hříchy, žehnat manželstvím, naslouchat modlitbám, pomáhat naší straně ve válce, (Smích) odsuzovat náš sexuální život, a tak dále. (Smích) Složitost je problém, který každá biologická teorie musí vyřešit, a nevyřešíte ho tím, že budete předpokládat ještě složitějšího činitele, čímž problém jen znásobíte. Darwinův přirozený výběr je tak ohromně elegantní, protože řeší problém, jak vysvětlit složitost jen pomocí jednoduchosti. Dělá to v podstatě tak, že poskytuje plynulý svah pro postupný růst krok po kroku. Nicméně tady chci upozornit na to, že elegance Darwinismu rozleptává víru právě proto, že je tak elegantní, tak střídmá, tak mohutná, tak úsporně mohutná. Má tu mohutnou střídmost, jakou má krásný visutý most. Božská teorie je nejen špatná teorie, ona už v principu není schopná splnit to, k čemu by měla sloužit. Takže, abych se vrátil k taktice té evoluční lobby, mám za to, že 'dělat problémy' je právě to, co potřebujeme. Můj přístup k napadání kreacionismu se liší od evoluční lobby, můj přístup je napadat náboženství jako celek. A tady bych rád upozornil na pozoruhodné tabu, kterým je kritika náboženství, a rád bych to udělal slovy zesnulého Douglase Adamse, drahého přítele, který, pokud nikdy nebyl v TEDu, určitě měl být pozván. Richard Saul Wurman: Byl tady. Richard Dawkins: Byl tady. Dobře. Říkal jsem si, že tu musel být. Takto začíná jeho proslov, který byl nahrán v Cambridgi krátce předtím, než zemřel. Začíná tím, že vysvětluje, jak věda postupuje pomocí ověřování hypotéz, které musí obstát před pokusy o vyvrácení, a potom pokračuje. Cituji: "Zdá se, že náboženství takto nefunguje. Má ve svém středu určité myšlenky, které jsou svaté. To znamená, tady je myšlenka nebo názor, o kterém nesmíte říct nic špatného. Prostě nesmíte. Proč ne? Protože nesmíte. (Smích) Proč je naprosto v pořádku podporovat Republikány nebo Demokraty, tento model ekonomiky místo tamtoho, Macintosh místo Windows, ale mít názor na to, jak začal vesmír, na to, kdo ho vytvořil -- ne, to je svaté. Takže jsme zvyklí nezpochybňovat náboženské myšlenky, a je zajímavé, kolik vášní vzbuzuje Richard, když to dělá." Tím myslel mě, ne tam toho. "Každého to úplně rozzuří, protože tyhle věci se nesmí říkat, přitom když se na to podíváte racionálně, není žádný důvod, proč by tyhle myšlenky neměly být stejně otevřené diskuzi jako jakékoli jiné, jedině snad proto, že jsme se jaksi mezi sebou dohodli, že by neměly být," a to je konec citátu z Douglase. Podle mě, nejen že věda rozleptává náboženství, náboženství taky rozleptává vědu. Učí lidi, že mají být spokojeni s triviálními, nadpřirozenými, nic nevysvětlujícími výroky, a zaslepuje je vůči nádherným skutečným vysvětlením, které máme na dosah. Učí je, aby přijímali autoritu, zjevení, a víru, místo aby vždy vyžadovali důkaz. Tady je Douglas Adams, nádherná fotka z jeho knížky "Ještě je můžeme vidět". Tady vidíte typický vědecký časopis, Čtvrtletní Revue Biologie. A já, jako hostující redaktor, teď sestavím zvláštní vydání k otázce "Vyhubil dinosaury asteroid?" První článek je standardní vědecký článek předkládající důkazy, "Vrstva iridia na K-T rozhraní, v kráteru na Yucatanu, měřená datovací metodou K-Ar, naznačuje, že dinosaury vyhubil asteroid." Naprosto běžný vědecký článek. Teď další, "Prezident Královské Společnosti byl obdařen silným vnitřním přesvědčením" -- (Smích) -- "... že dinosaury vyhubil asteroid." (Smích) "Profesoru Huxtaneovi bylo důvěrně zjeveno, že dinosaury vyhubil asteroid." (Smích) "Profesor Hordley byl vychován k naprosté a nepochybující víře ..." (Smích) "... že dinosaury vyhubil asteroid." "Profesor Hawkins vyhlásil oficiální dogma zavazující všechny věrné Hawkinsisty, že dinosaury vyhubil asteroid." (Smích) To je samozřejmě nemyslitelné. Ale představte si -- (Potlesk) -- v roce 1987 se jistý reportér zeptal George Bushe seniora jestli uznává stejné občanství a vlastenectví Američanů, kteří jsou ateisti. Jeho odpověď se stala nechvalně známou. "Ne, nemyslím, že by měli být ateisti považováni za občany, ani za vlastence. Toto je jeden národ před Bohem." Bushův fanatismus nebyl ojedinělým omylem, vyřčeným bez rozmyslu, a později odvolaným. Stál si za tím, když byl opakovaně žádán o vysvětlení nebo odvolání. Opravdu to tak myslel. Co víc, věděl, že to nijak neohrožuje jeho zvolení, přímo naopak. Demokrati i Republikání vystavují svou pobožnost na odiv, pokud chtějí být zvoleni. Obě strany se dovolávají jednoho národu před Bohem. Co by tomu řekl Thomas Jefferson? Mimochodem, nejsem zpravidla moc hrdý na to, že jsem Brit, ale nemůžu se ubránit tomuto srovnání. (Potlesk) Kdo to ve skutečnosti je ateista? Je to člověk, který se na Jehovu dívá stejně, jako se každý slušný Křesťan dívá na Thora, Baala, nebo Zlaté tele. Jak už bylo dříve řečeno, my všichni jsme ateisté vůči většině bohů, ve které kdy lidstvo věřilo. Někteří z nás jen jdou o jednoho boha dál. (Smích) (Potlesk) A ať už ateismus definujeme jakkoli, je to rozhodně akademický názor, na nějž má člověk právo, aniž by byl urážen jako nevlastenec a nevolitelný ne-občan. Přesto zůstává faktem, že přihlásit se k ateismu je jako představit se jako pan Hitler nebo slečna Belzebubová. A to všechno je způsobeno tím, že jsou ateisté vnímáni jako jakási podivínská menšina. Natalie Angier napsala pro New Yorker dost smutný článek o tom, jak osaměle se jako ateistka cítí. Zjevně se cítí v obklíčené menšině. Ale jak si vlastně američtí ateisté stojí početně? Výsledky posledního výzkumu nabízí překvapivě povzbudivé čtení. Křesťanství samozřejmě zaujímá daleko největší část populace, skoro 160 miliónů. Ale co byste řekli, že je druhá největší skupina, mnohem větší, než Židé s 2,8 milióny, Muslimové s 1,1 milióny, a Hinduisti, Buddhisti a všechna ostatní náboženství dohromady? Druhá největší skupina, s téměř 30 milióny, je ta bez vyznání neboli sekulární. Člověk se musí ptát, jak to, že politici v honbě za voliči tak pokorně poslouchají například židovskou lobby -- samotná existence Izraele je, zdá se, závislá na voličských hlasech amerických Židů -- zatímco voliči bez vyznání jsou úplně ignorováni. Kdyby se toto sekulární voličstvo náležitě mobilizovalo, bude devětkrát početnější než to židovské. Proč se tato daleko významnější menšina neodhodlá k uplatnění svého politického vlivu? Tolik tedy ke kvantitě. A co kvalita? Existuje nějaký vztah, kladný nebo zá***ý, mezi inteligencí a sklonem k náboženské víře? (Smích) Výzkum, který jsem citoval, tedy ARIS, neanalyzoval svá data podle socio-ekonomické třídy, vzdělání, IQ nebo čehokoli jiného. Ale nedávný článek Paula G. Bella v časopise Mensa už poskytuje první náznaky. Mensa, jak víte, je mezinárodní organizace sdružující lidi s velmi vysokým IQ. Z meta-***ýzy použité literatury Bell vyvozuje, že, cituji: "Ze 43 studií od roku 1927 zkoumajících vztah mezi náboženskou vírou a inteligencí nebo úrovní vzdělání, všechny kromě čtyř nalezly nepřímou úměru. Což znamená, že čím vyšší inteligence nebo dosažené vzdělání, tím menší pravděpodobnost, že bude člověk věřící." Těch 42 studií jsem sám neviděl, takže k té meta-***ýze se nemůžu vyjádřit, ale rád bych takto zaměřených studií viděl víc. A vím -- jestli mi dovolíte menší výzvu -- že mezi vámi jsou lidé, kteří by snadno dokázali financovat rozsáhlý výzkum, který by mohl tuto otázku zodpovědět. A vznáším ten návrh k vaší úvaze. Ale rád bych vám teď ukázal data, která byla náležitě publikována a analyzována, a která se týkají nejlepších vědců. V roce 1998 Larson a Witham udělali anketu mezi výkvětem amerických vědců, těmi, kteří byli zvoleni do Národní akademie věd. V této skupině víra v osobního Boha spadla na ohromujících 7 %. Zhruba 20 % jsou agnostici, a zbytek bychom mohli nazvat ateisty. Podobně dopadla i víra v osobní nesmrtelnost. Mezi biology je to číslo ještě nižší, jen 5,5 % věří v Boha. Mezi fyziky to je 7,5 %. Neznám výsledky u elitních badatelů v jiných oborech, jako historie nebo filozofie, ale překvapilo by mě, kdyby byly jiné. Takže jsme dospěli k opravdu pozoruhodné situaci, k bizarní neshodě mezi americkou inteligencí a americkým voličstvem. Filozofický názor na povahu vesmíru, zastávaný velkou většinou vrcholných amerických vědců a pravděpodobně většinou inteligence všeobecně, je tak nepřijatelný pro americké voliče, že žádný kandidát ve všeobecných volbách se to neodváží veřejně říct. Jestli je to tak, znamená to, že nejvyšší úřad v nejmocnější zemi světa je nepřístupný těm nejlépe kvalifikovaným, tedy inteligenci, pokud nejsou ochotni o svém přesvědčení lhát. Řečeno zkrátka, americké politické příležitosti jsou důkladně chráněné před těmi, kteří jsou zároveň inteligentní a pravdomluvní. (Potlesk) Já nejsem občanem této země, takže doufám, že to nebude znít neslušně, když řeknu, že by se s tím mělo něco dělat. (Smích) A už jsem naznačil, co by to mělo být. Z toho co vím o TEDu, myslím, že právě tady by to mohlo začít. A znovu musím říct, že to bohužel bude něco stát. Potřebujeme kampaň, která by zvýšila povědomí a usnadnila americkým ateistům přihlásit se k ateismu. (Smích) Mohla by být podobná kampani organizované homosexuály před pár lety, což ale rozhodně neznamená snížit se k veřejnému označování lidí proti jejich vůli. Ve většině případů ti, kteří takto vystoupí, pomůžou zničit ten mýtus, že na ateistech je něco špatného. Naopak, ukážou, že ateisti jsou často lidé, kteří můžou sloužit jako mravní vzory dětem, lidé, kteří můžou v reklamách doporučovat výrobky, takoví lidé, jací sedí v tomto sále. Mělo by to strhnout lavinu, která povzbudí ostatní, takže další jména budou přibývat stále rychleji. Mohl by nastat nelineární nárůst, prahový efekt. Jakmile se dosáhne kritického množství, začne další růst prudce zrychlovat. Ale opět, bude to chtít peníze. Mám pocit, že už samotné slovo 'ateista' obsahuje překážku, naprosto neúměrnou tomu, co opravdu znamená. Překážku těm, kteří by se jinak ke svému názoru klidně přihlásili. Jaká jiná slova by se tedy dala použít k umetení cestičky a promazání stroje? Darwin sám dával přednost výrazu agnostik -- a ne jen kvůli svému příteli Huxleymu, který ten termín vytvořil. Darwin řekl, "Nikdy jsem nebyl ateista v tom smyslu, že bych popíral existenci Boha. Myslím, že nejpřesněji by stav mé mysli vyjádřil výraz agnostik." Dokonce reagoval nezvykle podrážděně vůči Edwardu Avelingovi. Aveling byl militantní ateista, kterému se nepodařilo přimět Darwina, aby přijal věnování jeho knihy o ateismu -- což, mimochodem, vedlo ke vzniku fascinujícího mýtu, že Karel Marx chtěl Darwinovi věnovat "Das Kapital", což není pravda. Byl to Edward Aveling. Bylo to tak, že Avelingova žena byla Marxova dcera, a když byli Darwin i Marx po smrti, Marxovy dokumenty se pomíchaly s Avelingovými, takže dopis od Darwina, kde psal "Vážený pane, děkuji, ale nechci, abyste svou knihu věnoval mně," byl mylně považován za dopis pro Marxe, čímž vznikl celý ten mýtus, o kterém jste nejspíš slyšeli. Je to oblíbená povídačka (urban myth), že Marx se pokoušel věnovat "Kapital" Darwinovi. Takže byl to Aveling, a když se potkali, Darwin se ho ptal: "Proč si říkáte ateisti?" "Agnostik," odsekl Aveling, "je jen ohleduplný ateista, a ateista je jen agresivní agnostik." Darwin si posteskl, "Ale proč chcete být tak agresívní?" Darwin měl za to, že ateismus může být dobrý pro inteligenci, ale že obyčejní lidé pro to nejsou, cituji, "zralí." Což je samozřejmě naše staré dobré "nedělejme zbytečně problémy." Není známo, jestli Aveling Darwinovi řekl, aby se vrátil na zem. (Smích) Každopádně to bylo před 100 lety. A říkáte si, že jsme od té doby mohli vyrůst. Můj přítel, inteligentní odpadlý Žid, který světí Šábes jen jako výraz kulturní solidarity, sebe sama popisuje jako "vílový agnostik." Nenazval by se ateistou, protože je v principu nemožné dokázat neexistenci, ale pouhé slovo agnostik by naznačovalo, že existence Boha je tím pádem na stejné úrovni pravděpodobnosti jako jeho neexistence. Takže můj přítel je přísně agnostický ohledně "zubních víl", ale moc pravděpodobné nejsou, že ne. Jako Bůh. Odtud tedy "vílový agnostik". Bertrand Russell upozornil na totéž pomocí hypotetické čajové konvice obíhající kolem Marsu. Přísně vzato musíte být agnostik ohledně konvice na orbitu Marsu, ale to neznamená, že pravděpodobnost její existence považujete za srovnatelnou s její neexistencí. Seznam věcí, o nichž musíme být přísně vzato agnostici, nekončí zubními vílami a konvicemi. Je nekonečný. Když chcete v některou z nich věřit, v jednorožce, víly, konvice, nebo Jehovu, musíte vy říct proč, ne my ostatní proč ne. My ateisti jsme zároveň a-vílisti a a-konvicisti, (Smích) ale považujeme za zbytečné to říkat. A proto můj přítel používá ten výraz vílový agnostik jako označení toho, co většina lidí nazývá ateista. Nicméně, pokud chceme, aby ateisti veřejně vystoupili, budeme muset najít něco lepšího na náš prapor než vílový nebo konvicový agnostik. Tak co třeba humanista? To by mělo výhodu už existující celosvětové sítě dobře organizovaných společností a časopisů. Mně na tom ale vadí jejich zjevný antropocentrismus. Jedna z věcí, které jsme se od Darwina naučili, je, že lidský druh je jen jedním z mnoha milionů bratranců, blízkých i vzdálených. Jsou i jiné možnosti, třeba naturalista. Tam by ale taky mohlo dojít k nedorozumění, protože Darwin by naturalistu chápal -- naturalistou samozřejmě myslím opak supernaturalisty, a občas se to takto používá. Darwina by asi mátl ten druhý význam slova naturalista, což byl samozřejmě jeho případ, a myslím, že by mohli být i tací, kteří by si to pletli s nudismem. (Smích) Takoví lidé by mohli patřit k tomu britskému lynčujícímu davu, který loni napadl pediatra, protože si to spletli s pedofilem. (Smích) Myslím, že nejlepší alternativou k ateistovi by byl non-teista. Nenaznačuje tak silně, že určitě žádný Bůh není, a tím pádem by se mohl zamlouvat i konvicovým a vílovým agnostikům. Je zcela kompatibilní s Bohem fyziků. Když ateisté jako Stephen Hawking nebo Albert Einstein použijí slovo "Bůh," užívají ho samozřejmě jako metaforickou zkratku pro tu nevyzpytatelnou, tajemnou část fyziky, které ještě nerozumíme. Toto všechno by non-teista splňoval, a přitom na rozdíl od ateisty nevzbuzuje takové panické, hysterické reakce. Ale upřímně řečeno si myslím, že alternativou by bylo nebát se použít samotné slovo ateista, právě proto, že je to tabu, které způsobuje hysterickou fóbii. Se slovem ateista může sice být těžší shromáždit kritické množství než s non-teistou, nebo jiným nekonfliktním slovem, ale kdyby se to s tímhle obávaným slovem podařilo, byl by politický dopad ještě silnější. Jak jsem řekl, být věřící, měl bych z evoluce velký strach. A nejen to. Bál bych se veškeré správně chápané vědy. A to proto, že vědecký pohled na svět je daleko víc vzrušující, poetický, a vzbuzuje daleko víc čirého úžasu, než cokoli v tom chudém arzenálu náboženské představivosti. Jak řekl Carl Sagan, další nedávno zesnulý hrdina, "Čím to, že téměř žádné větší náboženství se nepodívalo na vědu, a neřeklo si 'Toto je lepší, než jsme si mysleli! Vesmír je daleko větší, než tvrdili naši proroci, impozantnější, důmyslnější, elegantnější'? Místo toho říkají: 'Ne, ne, ne! Můj Bůh je malý bůh, a chci, aby takový zůstal.' Náboženství, staré nebo nové, které by zdůraznilo velkolepost vesmíru, tak jak ji odhalila moderní věda, by mohlo čerpat ze zásob úcty a respektu, které konvenční víry nechaly téměř nedotčeny." Stojím před elitním obecenstvem, takže předpokládám, že zhruba 10 procent z vás je věřících. Hodně z vás zastává naši zdvořilou kulturní víru, že bychom měli náboženství respektovat, ale taky myslím, že je mezi vámi dost těch, kteří tajně náboženstvím opovrhují stejně jako já. (Smích) Pokud k nim patříte i vy, a mnozí samozřejmě nepatříte, ale pokud ano, prosím vás, abyste přestali být zdvořilí, vystoupili a řekli to. A pokud jste náhodou bohatí, zvažte, jakým způsobem byste mohli pomoct. Náboženská lobby v této zemi je mohutně financovaná nadacemi, a to nemluvím o daňových úlevách, nadacemi jako Templeton Foundation a Discovery Institute. Potřebujeme, aby někdo vystoupil jako protiváha Templetonovi. Kdybych prodával své knihy tak dobře jako Stephen Hawking, a ne jen jako Richard Dawkins, udělal bych to sám. Lidé často mluví o tom, "Jak vás změnilo 11. září?" Mě změnilo takto: Přestaňme už všichni být tak zatraceně ohleduplní. Děkuji vám mockrát. (Potlesk)