Tip:
Highlight text to annotate it
X
HBO uvádí
IMPÉRIUM - Mafie v Atlantic City
Kdo, sakra, jste, vy dva kašpaři?
Tak co? Už máme váš respekt?
Chceme jména a adresy tří chlapů,
co v únoru vystříleli Chalkyho sklad!
Co se děje, sakra?
- Máte pět vteřin, pánové.
- Herb Crocker. To byl jeden.
A... *** Heatherton.
Kdo dál?
Oděsa. Město jako stvořený pro tebe.
Všichni jsou tam grázlové.
Malí podvodníčci.
Obíraj všechny, co se nechaj.
Nuly okrádající jiný nuly.
A pak přijde prostředník.
Kolik nul je třeba k tomu,
aby ho uživilo?
Sedm? Deset?
Prostředník má pořád hlad.
A pořád má strach.
Protože zprostředka je lehčí
spadnout než šplhat nahoru.
Ale velcí padouši, machrové
v Oděse, velcí padouši nedělaj nic.
Pijou kvas, jedí pečený kuřata
a rybí polívku,
procházej se s roztomilýma
čičinkama po Děribasovské ulici,
všichni před nima smekaj.
Velkej padouch v Oděse,
to už je někdo.
Někdy se probudím
a myslím si, že jsem pořád tam.
Že je mi dvanáct
a mám život před sebou.
Až pak si uvědomím,
že jsem v Americe.
Že tamten svět je pryč a člověk
se s tím musí co nejlíp vypořádat.
Chápu, že teď oba
prožíváme těžký období.
- Už jsem mu to vylíčil.
- Musím přebejvat mimo domov.
Kvůli bezpečí svý rodiny.
Zavřel jsem prodejnu.
- Žiju jako žebrák.
- Smůla. To se stane každému.
Moje smůla má jméno.
Waxey Gordon.
Dovolím si vás přerušit. Waxey
Gordon je můj obchodní partner.
Jste si tím jistej, pane Thompsone?
- Víte snad něco, co já ne?
- Tou otázkou jste si sám odpověděl.
- Nucky je zaneprázdněnej, Manny.
- Já mám taky lepší věci na práci.
Schováváš se ve sklepě synagogy.
Neplejtvej jeho časem.
Váš parťák Waxey dělá byznys
s Jamesem Darmodym.
Neřek byste, že máme
něco společnýho?
- Možná.
- Tak si navzájem pomozme.
Vy mně dáte Waxeyho,
já vám dám Darmodyho.
- A budem dělat byznys spolu.
- Vy mně ho "dáte"?
Při vší úctě nevypadáte,
že byste byl čehokoliv schopen.
Kdyby žena toho hošíka ještě mohla
mluvit, řekla by vám něco jinýho.
Možná máme míň společnýho,
než si myslíte, pane Horvitzi.
- Říkals, že je otevřenej diskusi.
- Řek jsem, že zařídím schůzku.
Takže jste příliš velkej padouch,
než abyste se zahazoval se mnou?
Podle federální žalobkyně ano.
Ale ten váš návrh zvážím. Mickey
určitě ví, jak se s váma spojit.
Pomaže do vězení,
a na mě kouká přes prsty?
- Ještě tam není.
- V Oděse by byl nula.
- Jsou tu.
- Otevři jim.
Dvacet tisíc v hotovosti. Po pěti
tisících pro rodinu každý oběti.
- Já žádal jen tři.
- To já vím.
- Tihle tři sráči to tady vystříleli.
- Víš to jistě?
- Zeptejte se jich sám.
- To už bude moje potěšeníčko.
Guvernérův úřad můj případ odložil.
Můžeš říct tátovi,
že tu stávku odvolám.
Řeknu. A vy zas udělejte
něco pro mě.
Řekněte Nuckymu, že chci jednat.
Vítejte zpátky, hošani.
Tak pojď.
Ať se snažíš sebevíc,
ať zkoušíš něco změnit...
On ti stejně nikdy neodpustí.
Jedem k Childsovi.
Mám chuť na stejk.
- Pojď, drahá. Pojď si pro Beatrice.
- Tak šup, Emily.
No výborně. To je ono.
- Já spadnu.
- Musíš to aspoň zkusit.
Ukaž nám, jaká jsi velká holka.
- Tati!
- Ahoj, puso.
Pane Thompsone?
Jak bylo ve Filadelfii?
- Kde je paní Schroederová?
- Odešla. Před 20 minutami.
Neříkala, kam jde.
Lilian. Emily. Katy.
Ona si přivedla kněze?
Nedivil bych se, kdyby
u výslechu kojila mimino.
Skoč mi pro třešňovou zmrzlinu.
Jinak se upeču.
Paní Schroederová? Vítám vás.
Jsem Esther Randolphová.
- Tohle je otec Brennan.
- Jsem tu kvůli morální podpoře.
- Myslím, že ji nebudu potřebovat.
- Myslel jsem paní Schroederovou.
Ona to pochopila, otče.
Paní Schroederová odešla od své
nemocné dcery, aby tu mohla být.
- Co dceři je?
- Má obrnu.
To mě strašně mrzí.
Paní Schroederová
je vdova a oddaná matka.
Angažuje se v církvi a o žádných
obviněních jí není nic známo.
Netušila jsem, že se
v semináři učí právo.
Možná by paní Schroederová
mohla mluvit sama za sebe.
Chci mluvit se slečnou
Randolphovou sama.
- Nevím, jestli...
- Děkuji, otče.
Dobrá. Půjdu si koupit
nějaké známky.
- Je těžké stát se právničkou?
- Ne, ale musíte se na to naladit.
- A nespokojit se s odpovědí "ne".
- Pochybuji, že to bylo tak prosté.
Máte pravdu. Začínala jsem
jako veřejná obhájkyně.
- Všechny moje klientky byly ženy.
- Jaké ženy?
- Ty, které jinou možnost neměly.
- Chcete říct, že já ji měla?
To povězte vy mně.
Vy jste ten pokoj uklízela.
Manžel mě bil. Bil naše děti.
Byl to opilec a záletník.
A vy jste si teď polepšila.
- Vy pana Thompsona nenávidíte?
- Ne, docela se mi líbí.
Ale na tom nesejde.
Vy ho nenávidíte?
- Vaše city jsou složité?
- Pravda je také složitá.
V tom případě si moc ráda
vyslechnu, co máte na srdci.
- Budu muset vypovídat u soudu?
- Předvolám vás jako svědka.
Mohu vás vykreslit tak i onak,
záleží na vás.
Bezbranná vdova, kterou to
bezděky táhne k vrahovi svého muže,
nebo nestydatá zlatokopka
bažící po penězích.
- Nezajímá vás, že nic není pravda?
- Zajímá mě, aby šel do vězení.
Co vám dal kromě peněz?
- Nikdy ke mně nebyl krutý.
- Ale je strašně krutý k jiným.
- To jsem nikdy neviděla.
- Ale víte o tom.
Mám děti.
A jejich blaho je víc než blaho
ostatních? Než osud obětí i zločinců?
Kdybyste měla děti,
nikdy byste se neptala.
Určitě bych nesnesla vědomí, že
jejich pohodlí je vykoupeno krví.
Protože ony to dřív nebo později
zjistí. A to nebude šťastný den.
Kdybych udělala, oč žádáte,
co se mnou bude?
Už ho nikdy nebudete muset vidět.
Osvoboďte se, paní Schroederová.
Budete ohromena,
o kolik lépe se budete cí***.
Jak se dá někomu "nařídit" vražda?
Vždyť je to směšný.
- Přesně tohle tvrdím.
- Pod vlak by taky skočili na rozkaz?
Kdyby ano, měl byste po starostech.
- Zatraceně. Eddie!
- Ja!
- Proč je ten bourbon prázdnej?
- Někdo ho vypil.
- Hraješ si na chytráka?
- Okamžitě ho doplním.
A přines i led, proboha.
Je šílený vedro.
Kdybyste promluvil
se svým bratrem...
- Ve vazbě?
- Přes jeho právníka.
- Uděláme mu nabídku.
- Oba víme, že v něm problém není.
Takže předpokládám,
že je tu jiný zádrhel.
Myslíte-li ženu, která spí v posteli,
kde už nejsem vítanej, tak ano.
- Její svědectví vás potopí.
- Ona nic neví.
Ale její výpověď potvrdí
svědectví Eliho s Halloranem.
- Ti dva jsou komplicové.
- To porota ví.
Ale nezávislé potvrzení třetí stranou
může k usvědčení stačit.
V podstatě jde o to, že bude-li
vaše přítelkyně vypovídat...
Na lince je Chalky White.
Haló?
Nucky.
Bylo otevřeno.
Tohle je Owen Sleater.
Můžeš počkat venku. Neboj,
taky jsem dělával tvou práci.
Kvůli tobě ji teď dělám já.
Mrzí mě, co se stalo Angele.
- Manny Horvitz. Filadelfie.
- O tom jsem nikdy neslyšel.
Dělával pro Waxeyho Gordona.
- Přišel za mnou a místo mě našel ji.
- Jestli něco zaslechnu, dám vědět.
Ne, díky.
Na ztracený.
Můj otec je mrtvej.
Měl jsem ho zabít,
už když mi navrhl, ať tě zradím.
Přemejšlel jsem o tom
už jako kluk. Že ho zabiju.
Nevím, co mi v tom bránilo.
Byl to tvůj otec, Jamesi.
Nic není víc než tohle.
Když byl loni nemocnej,
zajel jsem za ním.
Vypadal žalostně,
měl strach a třásl se.
Položil jsem mu ruku na prsa,
podíval se mu do očí
a on řekl: "Jsi dobrej syn."
Vyrazilo mi to dech.
Vím, že není nic, co bych moh říct.
Ale třeba můžu něco udělat.
Pro mě? Co třeba říct pravdu?
Měl jsem vztek.
- Kvůli čemu?
- Kvůli tomu, kdo jsem. Kdo jsi ty.
Co jsem prožil. Tam.
Ten atentát...
- Nikdy jsem si to nepřál.
- Tak proč jsi to udělal?
Říkals, že chceš mluvit, Jamesi.
A najednou jseš strašně zticha.
- Byl to Eli.
- A tys s tím neměl nic společnýho.
Nech mě to napravit.
Aspoň tak, jak to jde.
Prostě řekni, jak ti mám pomoct.
- Šála? V tomhle počasí?
- Za chvíli je tu zima.
Potřebuju s tebou mluvit.
Oba jsme katolíci,
ale je poctivý přiznat, že náš vztah
k náboženství se od základu liší.
Ztratil jsi víru.
Kdyby Bůh opravdu existoval,
dal by mně tuhle držku?
Možná je na nebi nějaká bytost,
která soudí lidi.
To se všichni brzy dozvíme.
Ale můj vztah k ní, ať je to,
kdo chce, nepotřebuje pravidla.
- Takže tvoje verze Boha nic nežádá.
- Žádá, abych miloval svou rodinu.
Abych se o ni staral a chránil ji.
V mý lásce k tobě a k dětem
je víc Boha
než ve všech římskejch kostelích.
Vím, že trpíš.
A vím, jak je to těžký.
Ale to se zlepší, uvidíš.
Hlavně musíme držet spolu.
Zbožňuju tě, Margaret.
Zbožňuju naši rodinu.
Celej můj vesmír
je mezi těmahle stěnama.
Zbytek ať klidně zmizí.
A kdybych tomuhle všemu uvěřila?
- Potřebuju, aby sis mě vzala.
- Potřebuješ.
Abys nemusela svědčit.
- Chci, aby sis mě vzala.
- Tak proč jsi to neřekl?
Nechtěl jsem tě urazit předstíráním,
že bys mi tím nezachránila život.
Udělal jsem špatný věci.
Strašlivý věci, o kterejch jsem si
namlouval, že jsou oprávněný.
Vidím, jak to bylo špatný,
a bez ohledu na Boha těch věcí
nikdo nelituje víc než já.
Bojím se, Margaret.
Nechci umřít ani strávit
zbytek života ve vězení.
Nikomu kromě tebe
bych to nikdy nepřiznal.
Vždycky umíš člověka překvapit.
To se ti musí nechat.
Úmrtní list byl schválen. Nechte si
kopii pro vlastní potřebu.
"Příčina smrti: nehoda".
Stálo to dost peněz.
A je tu i otázka jeho závěti.
- Netušila jsem, že nějakou má.
- Z roku 1914. Nikdy ji nerevidoval.
A...?
Velkou část majetku odkázal
jisté Louanne Prattové.
Své služebné. Která se
ho pokusila otrávit.
- A kdyby žádnou závěť neměl?
- Pak by jeho majetek připadl tobě.
- A pak synovi? Kdybych umřel?
- Bůh chraň.
Pane? Dorazili vaši hosté.
- Buď pevný ve svých požadavcích.
- Mami. Už žádný rady.
- Jen se ti snažím pomoct.
- Já vím, že jo.
Ty jsi pánem domu.
Pánové.
Jimmy...
Po smrti mýho otce
se situace o dost změnila.
Říkal jsem starostovi,
ať po něm pojmenuje ulici.
- Upřímnou soustrast.
- I za vaši ženu.
Díky. Znovu jsem promýšlel
náš postoj k Nuckymu.
Podle mě je správnej postoj
oprátka na jeho krku.
Hodíme to na Eliho. Odvoláte
svý svědecký výpovědi, všichni.
- Svedem všechno na něj.
- V sázce je moje pověst.
Jestli se z toho Nucky vyvlíkne,
kde bude vaše pověst?
- Vždyť už je na lopatkách!
- Teď nesmíme ztrácet sebedůvěru.
- Co myslíte vy, Leandere?
- Moje rada zní neměnit kurz.
Prožil sis svoje, hochu.
Tvoje žena, teď zas tvůj táta.
- To by zdeptalo každýho.
- Jeď na výlet, vyčisti si hlavu.
- Za tejden už bude po všem.
- Už jsme to dotáhli tak daleko.
A navíc se mně funkce
správce pokladny líbí.
- Jmenuješ se Emily Schroederová?
- Ano.
- Jsi nejsilnější holčička na světě?
- Ano.
Jsi nejsilnější, nejmocnější,
úplně nejsilnější holčička na světě?
- Dokážeš dojít k tátovi?
- Ty to zvládneš!
- Nožky hezky v klidu...
- Začni pravou nohou!
- A teď druhou berličku. A zase krok.
- To je ono!
Přesně tak. Vidíš, miláčku,
ty to dokážeš.
- Dokážeš to!
- Dobře. Tak je to správně.
Berlička a krok.
Vidíš, jak ti to jde.
Jseš stejně silná jako bráška?
Tak pojď, Emily, ty to dokážeš.
Výborně, pojď!
Děkuji.
- Chtěla bych, abys jel se mnou.
- Kam?
Do kostela. Hodlám tam
učinit plnou zpověď.
A jakmile se usmířím s Bohem,
otec Brennan nás sezdá.
Díky. Nevím, jak...
Děti? Za chvíli se vrátíme.
Rozlučte se s tátou.
Ahoj, tati.
Katy? Potřebuju, abys
jela s námi, prosím.
Velevážený soude, pánové porotci,
jmenuji se Esther Randolphová
a jsem federální žalobkyně.
Bože, buď milostiv mně hříšné.
Vyslechnete si dlouhou řadu
obvinění proti Enochu Thompsonovi.
Především že objednal vraždu Hanse
Schroedera, svého soka v lásce.
S využitím svého vlivu
správce pokladny
se pan Thompson dopouštěl
i dalších přestoupení zákona.
Překračoval Volsteadův zákon
a vydíral místní podniky.
Enoch Thompson se nezastaví
před ničím, aby dosáhl svých cílů.
Jeho hamižnost nezná mezí.
Nechť se ženy oddávají
svým mužům stejně jako Bohu...
Uslyšíte, že místo aby pečoval
o městskou pokladnu,
raději si pěchoval vlastní kapsy.
A tak, stejně jako církev
podléhá Kristu,
nechť jsou též manželky
ve všem po vůli svým choťům.
Spolu se spřízněnými šéfy okrsků
ožebračoval občany okresu Atlantic
a své postavení si pak pojistil tím,
že zmanipuloval loňské volby.
Od některých šéfů okrsků
to zde uslyšíte osobně,
například od Jamese Nearyho,
prozatímního správce pokladny.
Co to, sakra, je?!
Sem se mi dívej. Skoč si na kafe
a už se nevracej.
Manželství je instituce, která
se nesmí brát na lehkou váhu.
Enoch Thompson je loajální
pouze sám sobě.
Posvátná úmluva
uzavřená před Bohem.
Muž, který si objednává vraždu,
jako si my objednáváme kávu.
S tímto vědomím se vás táži:
Margaret, berete si Enocha
za svého právoplatného manžela,
s nímž budete žít
do konce svých dní?
Ano.
...načež mi šerif
Elias Thompson nařídil,
abych zfalšoval volební záznamy...
Já, Enoch, si beru tebe, Margaret,
za svou právoplatnou manželku.
- Podepiš.
- Moc hezký, hoši.
- Přiznání napsaný s pistolí u hlavy.
- To nebylo jen přiznání.
Byl to dopis na rozloučenou.
Smíte políbit nevěstu.
A tak může existovat jen jeden
spravedlivý rozsudek: vinen!
Klid! Klid!
Sňatek na poslední chvíli, údajná
sebevražda, náhle stažené výpovědi.
Nikdy jsem nezažila křiklavější
případ manipulace se svědky.
- Protestuji proti takovým narážkám!
- To nejsou narážky, ale obvinění!
Jen proto, že se případ nevyvíjí
podle představ slečny Randolphové...
- Všichni víme, oč tu běží.
- Dokud to nedokážete, tak...
Klid! Obě strany přistupte ke stolci.
S usvědčením z vraždy nemáte šanci
a přišla jste o hlavního svědka.
Opravdu chcete v tomhle fiasku
pokračovat, dokud se nezesměšníte?
Anebo si raději
sbalíte fidlátka rovnou?
Kdo uteče, může vyhrát příště.
Sbalím si fidlátka.
Návrh obhajoby
na zmatečnost se přijímá.
Prohlašuji tento proces za ukončený.
Žádám, aby byl můj klient Elias
Thompson propuštěn bez kauce.
Vyhovuje se.
Podávám stejnou žádost jménem
svého klienta Raymonda Hallorana.
Váš klient se doznal
k vraždě Hanse Schroedera.
- Měli jsme dohodu, Ctihodnosti.
- Tak si ji přečtěte.
Podmínka byla, že se obžaloba pana
Thompsona dostane před porotu.
Pane Hallorane, tímto vás posílám
zpět do žaláře v Leavenworthu.
Co?! Počkejte! Tohle nechápu! Ne!
Jenom pár slov,
pane Thompsone!
A co tenhle poník?
Chce se skamarádit.
Tady máte.
- Jak řekneš?
- Děkuju.
Polož si ho
na otevřenou dlaň, takhle.
To je ono.
Je vlhkej, viď?
Chce, aby sis ho pohladil.
Líbí se mu to.
Je opravdu jemnej.
Když mně bylo tolik co tobě
a bylo takhle horko, šel jsem ven.
Promenáda ještě nevedla tak daleko.
Postavil jsem si ze dřeva boudu
a hrál si na Robinsona Crusoe.
S mimou?
Ne. Mima nevěděla, kde jsem.
Nikdo to nevěděl. Byl jsem tam sám.
- Můžu to taky zkusit?
- Jasně.
Tak jo. Jdem na to.
Ruce sem, drž se nohama... Pevněji.
Jemu to nevadí.
- Kovboj, nebo voják?
- Voják.
Platí se až potom.
Drž se, kámo.
Jseš vzhůru.
A já opilej.
- To nebylo romantický uvítání, co?
- Není *** upřímnost.
- Oslavoval jsem s Fallonem.
- Ano. Blahopřeji. Takové štěstí.
- Vím, co si myslíš.
- Vážně? A copak?
Ten proces. S Nearyho sebevraždou
jsem neměl nic společnýho.
Věřím ti.
Lhal bych, kdybych tvrdil, že mi
neprospěla. To rozhodně prospěla.
Ale on měl velký problémy. Zaplet se
do něčeho špatnýho a věděl to.
Nemůžu bejt zodpovědnej
za všechny maléry světa, ne?
Řekla jsem, že ti věřím.
Vidělas večerník?
Kongres má schválit
dotace na výstavbu silnic.
- Deset milionů pro New Jersey.
- Šťastný den pro stát.
Šťastnej den pro nás. Ty pozemky
vynesou majlant, paní Thompsonová.
Jak jsi říkal.
Bude třeba, abys je přepsala
zpátky na mě, až budeš mít čas.
Jistě. Byla to jen pojistka.
- Já spím tady?
- Jsme manželé.
Kdo ví, třeba máš pravdu.
Třeba mi Bůh vážně
dává novou šanci.
- Ahoj, strejdo Nucky!
- Briane. Tys vyrostl.
Posluž si.
- Trochu brzo, ne?
- Jsem propuštěnej bez kauce.
Takže si můžu dělat, co chci.
- Je ti vedro?
- Ano.
A co ti chlapi z Filadelfie
a můj bratr, kteří mě chtěli zabít?
- I ty, Eli?
- Co?
Shakespeare. Julius Caesar.
Tam je postava jménem Eli?
Řek jsem ti, že jsem s tím neměl
nic společnýho. S tou střelbou.
Tvůj parťák říkal něco jinýho. Jimmy.
Co čekáš, Nucky? Ten zasranej
kluk ti bude lhát ve všem.
Po tom všem bys ke mně
moh bejt aspoň upřímnej.
Já jsem upřímnej. Snažil jsem
se je zastavit. Vyhrožovali mi.
Životem. Živobytím. Vždyť jsem
za tebou přišel, Nucky! Vzpomínáš?
S prosíkem. A ty ses na mě vysral!
Jestli si ty kalhoty roztrháš,
tak si mě nepřej!
- Přiznáš vinu.
- Co?
Přiznáš se, ke všemu.
Než vznesou nová obvinění.
Mluvil jsem s ministrem.
Napaří ti nejvýš dva roky.
A za půlku jseš venku.
June, děti...
Bude o ně dobře postaráno.
Je to to nejlepší, co můžeš udělat.
Bůh ví, že mohlo bejt mnohem hůř.
- Měl jsem za to, že je hnědý.
- Hnědý taky. Existuje spousta druhů.
Podle mě by měl bejt zlatej.
Stačí okusit a máte
zákazníka na celý život.
A váš dodavatel?
- Ňákej Číňan z centra.
- Dováží ho z Orientu.
Můžeme založit dovozní firmu.
Lampiony, věci tohoto typu.
A zbavit se prostředníka.
- Oslovili jsme nejdřív vás.
- Na projev úcty.
Pane. Volá Nucky Thompson.
Pane Thompsone? Blahopřeji. Pan
Fallon si prý svůj honorář zasloužil.
On sám si to nepochybně myslí.
- Co pro vás mohu udělat?
- Manny Horvitz.
To jméno už jsem slyšel.
A kdyby se náhle ocitl
mezi zmizelými?
- Proč se ptáte?
- Ze zdvořilosti.
Má vazby na Waxeyho Gordona.
A ten, jak vím, má vazby na vás.
Kdyby měl pan Horvitz zmizet...?
Ten je nám u prdele.
Neměl bych na to
takový ani onaký názor.
Zdá se, že musím rozhodnout sám.
Hoďte si mincí. Až poletí, sám
poznáte, kterou stranu si přejete.
...zelinář je přímo tady na ulici.
A pokud chodíte do kostela...
- Chodíme.
- Nedaleko je kostel Panny Marie.
Moc hezké.
Je to klidné město pro klidné lidi.
Jako většina Středozápadu.
- Určitě tu budeme velmi šťastní.
- Stejně jako já.
Zde je záloha na první dva měsíce.
Pane a paní Muellerovi.
Vítejte v Ciceru.
...celá společnost měla zpívat,
jenže ten chlap, Radcliff,
najednou začal měnit slova.
"Jó, to mě láká, kouřit tak ptáka,
kouřit tak ptáka švarnýho vojáka..."
Já bejval v terénu. Celý dny.
Chodil jsem od čerta k ďáblu.
Voda, příděly, puška.
Celý dny jsem nepromluvil.
Pak jsem se vrátil do tábora
a kluci dělali vtipy.
A já měl pocit:
Na tohle místo já patřím.
- Na to místo nepatřil nikdo.
- Jenže jsme tam byli.
A pořád tam jsme. Že jo?
Je čas se vrá***, Richarde.
Jak?
Nevím. Ale slib mně, že to zkusíš.
Haló?
To jsem já. Vypátral jsem
tvýho přítele, pana Horvitze.
- Jak?
- Mickey Doyle.
Za hodinu mám s Horvitzem sraz.
U památníku obětem války.
Budu tam.
- Kdo to byl?
- Nucky. Našel Mannyho Horvitze.
- Půjdu s tebou.
- To je dobrý.
Mohl bych to vyřídit za tebe.
Tohle musím udělat já sám.
Posadím tohohle panáčka do vozu.
Budem bojovat s kovboji,
kteří jsou uvnitř.
Jimmy šel ven?
Ano.
Musí něco zařídit.
Tak pojď. Nahoru.
Co to pod tím máš?
Pořád ti připomínají, kdo jsi.
Ty ti dal táta?
- Víš co?
- Co?
Jednou budeš v tomhle městě
významný muž.
Přesně jako táta.
Jamesi...
Takže teď si můžeš
vychutnat pomstu, hošíku.
Takhle tomu říkáš?
V botě.
Nejsem ozbrojenej.
Není.
Jinak jsme to ani
ukončit nemohli. Že ne?
- Je to tvoje rozhodnutí, Jamesi.
- Já umřel v zákopu.
Už před lety. Myslel jsem, že to víš.
Tak kdo to provede?
Manny?
Ty?
- Eli?
- Já.
Já po svý první vraždě zvracel.
Dva dny v kuse. Napodruhý
už mně to ani nepřišlo.
- Ty zasranej pitomče!
- Prostě se snaž bejt klidnej.
Měls umetenou cestičku!
- Dejchej, Nucku.
- Celej život!
Překonáš to. Strachuj se jen o to,
co bude, až ti dojde chlast.
Až ti dojdou společníci. A jedinej,
kdo tě bude moct soudit, bude...
Ty mě neznáš, Jamesi.
Nikdy jsi mě neznal.
Já nehledám odpuštění.
To jen andělé hráli
v nebi kuželky, drahá.
Nemusíš se ničeho bát.
Dobré ráno.
- Ty nebudeš snídat?
- Mám schůzku.
Včera ses opozdil.
Už jsem začínala mít strach.
Zbytečně.
- Kdes byl?
- Prostě venku.
V tom dešti?
- Potkal jsem Jamese Darmodyho.
- Vážně? A jaké to bylo?
Prima. Vyříkali jsme si to.
To mě překvapuje.
Obrátil jsem list. Znovu se zapsal
do armády. Vlastně už odjel.
- Aspoň se po tom dešti ochladilo.
- Ano. To ano.
Na večeři budu doma.
"List vlastnictví"
Co tu děláš?
Vždyť stojíš uprostřed silnice!
Blahopřeju, Nucky!
Pánové...
Jedeš právě včas!
Už máme skoro dopito!
- Tak to vyšlo! Cesta k bohatství.
- Co třeba "Hardingova silnice"?
Vzpomenout na přátele
nikdy neškodí. Co?
"Převod vlastnictví. Původní
vlastník: Margaret Thompsonová."
"Nový vlastník:
Kostel svatého Finbarra."
Katy? Potřebuju, abys to
odnesla otci Brennanovi.
Na budoucnost, pánové!
České titulky Jiří Kobělka
SDI Media ČR 2011
www.Titulky.com