Tip:
Highlight text to annotate it
X
Sledujete ESOcast!
Špičková věda a živé příběhy ze zákulisí ESO,
Evropské jižní observatoře.
Průvodcem při zkoumání hranic možností je Dr. J, alias Dr. Joe Liske.
Vítám vás u sledování mimořádné epizody ESOcast.
S blížícím se 50. výročím ESO v říjnu 2012
přineseme osm zvláštních vydání,
která nás seznámí s prvními 50 lety zkoumání jižní oblohy observatořemi ESO.
Pátrání po životě
Přemýšleli jste někdy o životě ve vesmíru?
Obydlených planetách obíhajících vzdálené hvězdy?
Astronomové ano — už po staletí.
Konec konců, je tolik galaxií a v nich tolik hvězd...
jak by mohl život být výlučně na Zemi?
V roce 1995 švýcarští astronomové Michel Mayor a Didier Queloz
jako první objevili exoplanetu obíhající okolo normální hvězdy.
Od té doby našli lovci planet stovky cizích světů.
Velké i malé, horké i ledové a na nejrůznějších oběžných drahách.
Nyní jsme na prahu objevování planet jako je Země.
A v budoucnosti: planety, na nichž je život — Svatý grál astrobiologů.
Evropská jižní observatoř hraje důležitou roli
v pátrání po exoplanetách.
Tým Michela Mayora jich našel stovky — z Cerro La Silla,
první chilské základny ESO.
Tohle je spektrograf CORALE
připojený ke švýcarskému Teleskopu Leonharda Eulera.
Měří nepatrné pohyby hvězd způsobené gravitací obíhajících planet.
Také zasloužilý 3,6 metrový teleskop pátrá po exoplanetách.
Spektrograf HARPS je nejpřesnější na světě.
Do této chvíle objevil více než 150 planet.
Největší úlovek:
soustava obsahující nejméně pět a možná i sedm cizích planet.
Jsou však i jiné cesty, jak hledat exoplanety.
V roce 2006 pomohl 1,5 metrový Dánský teleskop objevit vzdálenou planetu
která je jen pětkrát hmotnější než Země.
Kouzlo? Gravitační mikročočka.
Planeta a její mateřská hvězda přešly před jasnější hvězdou v pozadí
a tím zesílily její obraz.
A v některých případech můžeme exoplanety dokonce vyfotografovat.
V roce 2004 VLT pomocí kamery NACO vybavené adaptivní optikou
pořídil vůbec první snímek exoplanety.
červený objekt na snímku je obří planeta obíhající hnědého trpaslíka.
V roce 2010 učinila NACO další krok.
Tato hvězda je od nás vzdálená 130 světelných roků.
Je mladší a svítivější než Slunce a obíhají okolo ní čtyři planety na vzdálených orbitách.
Ostříží zrak NACO umožnil proměřit světlo planety c
— plynného obra desetkrát hmotnějšího než Jupiter.
I přes záři mateřské hvězdy
bylo možné chabé světlo planety rozložit na spektrum
a zjistit podrobnosti o její atmosféře.
Mnoho exoplanet je dnes objevováno díky jejich přechodu přes mateřské hvězdy.
Pokud se náhodou ocitneme v rovině dráhy exoplanety,
přejde nám planeta při každém oběhu před hvězdou.
A tak malé pravidelné poklesy jasu hvězdy
prozrazují existenci obíhající planety.
S pátráním po vzácných přechodech má pomoci teleskop TRAPPIST na La Silla.
Mezi tím
VLT studuje tranzitující planety do nejmenších detailů.
Toto je GJ1214b — superzemě 2,6 krát větší než naše planeta.
Atmosféra planety během přechodů absorbuje část světla mateřské hvězdy.
Citlivý spektrograf FORS zjistil, že GJ1214b
by mohl být svět podobný horké parní lázni.
Plynní obři a parní lázně nejsou přívětivé životu.
Ale lov ještě není u konce.
Brzy bude na VLT instalován přístroj SPHERE.
SPHERE bude schopen v záři hvězd postřehnout i slabé exoplanety.
V roce 2016 přibyde na ESO spektrograf ESPRESSO.
Ten značně překoná současný přístroj HARPS.
A až bude na ESO dokončen "Extrémně velký teleskop",
možná najde i důkaz cizích biosfér.
Země oplývá životem.
Sevení Chile hostí kondory, vikuně, vizkači a obří kaktusy.
Dokonce i vyprahlá půda pouště Atacama se hemží mikroby.
Našli jsme stavební kameny života v mezihvězdném prostoru.
Objevili jsme všudypřítomnost planet.
Před miliardami roků přinesly komety na Zemi vodu a organické molekuly.
Můžeme předpokládat, že se to samé stalo kdekoli jinde?
Nebo jsme úplně sami?
To je ta největší otázka všech dob.
A odpověď je téměř na dosah.
Dr. J se loučí s dnešní mimořádnou epizodou ESOcast.
Nashledanou příště s dalším vesmírným dobrodružstvím.
ESOcast produkuje ESO,
Evropská jižní observatoř.
ESO, Evropská jižní observatoř
je přední mezivládní vědecká a technologická astronomická organizace.
Mezi pozemskými i kosmickými observatořemi je ESO nejproduktivnější observatoří na světě.
Text titulků vytvořen v ESO; překlad: Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové