Tip:
Highlight text to annotate it
X
Kapitola VI "Tam byl nějaký volajícího - tam je!"
Další den déšť se lil v torrenty znovu, a když Marie vyhlížela
ní okna Moor byl téměř skrytý šedé mlhy a mraků.
Tam by mohla být jít ven dnes.
"Co děláš ve svém domku, když prší, jako je tohle?" Zeptala se Martha.
"Snažte se, aby pod sebe nohy většinou," Martha odpověděl.
"Eh! Tam se zdá, mnozí z nás pak.
Mother'sa vyrovnaný ženu, ale ona dostane spravedlivý moithered.
Největší z nich vyjde v th 'chlévě a hraje tam.
Dickon, že nevadí th 'mokrý.
Chodí ven jen th 'stejné, jako v případě té "Slunce shinin".
Říká, že vidí věci, na deštivé dny, jak se nezobrazí, když je hezké počasí.
Jednou našel něco lištička poloviny utopil v otvoru a přinesl ji domů th '
lůně košili, aby ji v teple.
Jeho matka byla zabita v okolí 'th' díra se plaval 'th' odpočinek o 'th'
vrh byl mrtvý. Má doma hned.
Našel napůl se utopil mladý Crow jindy "přinesl ji domů, moc," zkrocený
to.
Je pojmenován sazí, protože je to tak černé, "je chmel" letí kolem s ním
všude. "Přišel čas, kdy Mary zapomněli
nesnášet Martha je známé mluvit.
Měla dokonce začala najít zajímavé a být líto, když se zastavila a šla
pryč.
Příběhy jí bylo řečeno její verš, když žila v Indii, byl velmi
Na rozdíl od těch, Martha musel říct o chatě mokřin, které se konalo čtrnáct lidí
, který žil ve čtyřech pokojích a malá nikdy dost jíst.
Zdálo se, že děti, bubnové a bavit se o tom jako vrh drsné,
dobromyslný kolie štěňata.
Marie byla nejvíce přitahuje matka a Dickon.
Když Martha vyprávěl historky o tom, co "matka", řekl nebo udělal vždy znělo
komfortní.
"Kdybych měl havran nebo lištička můžu si s ním hrát," řekla Mary.
"Ale já jsem nic." Martha vypadal zmateně.
"Může tha" plést? "Zeptala se.
"Ne," odpověděla Mary. "Může tha" ušít? "
"Ne" "Může tha" číst? "
"Ano."
"Tak proč to tha, přečtěte si něco, nebo se dozvědět něco o 'spellin?
Tha'st dost starý na to, aby se learnin "své knihy dobrý kousek teď."
"Nemám žádné knihy," řekla Mary.
"Ty jsem měl zůstaly v Indii." "Je to z hlediska škoda," řekla Marta.
"Pokud paní Medlock'd nechat tě jít do th 'knihovny, tam je o tisíce" knihy. "
Mary se neptal, kde byla knihovna, protože ona byla najednou inspirována novou
nápad. Ona se rozhodla jít a najít
sama.
Nebyla starosti o paní Medlock. Paní Medlock zdálo být vždy v ní
komfortní hospodyně obývací pokoj v přízemí.
V této podivné místo, jeden sotva někdy viděl některý vůbec.
Ve skutečnosti nikdo vidět, ale služebníci, i když jejich pán byl pryč
žili luxusním životem pod schody, kde byl obrovský kuchyni visely
s lesklými mosazi a cínu, a velký
sál pro služebnictvo, kde byly čtyři nebo pět hojná jídla jíst každý den, a
V případě, že velké množství živé dovádění pokračoval, když paní Medlock byl z cesty.
Marie je jídlo bylo podáváno pravidelně, a Martha čekal na ni, ale nikdo se trápí
se o ní ani v nejmenším.
Paní Medlock přišel a podíval se na ni každý den nebo dva, ale nikdo se zeptal, co
nebo se jí, co má dělat. Předpokládala, že snad to byl
Anglický způsob léčby dětí.
V Indii se vždy účastní její verš, který se za ní a kolem
Čekal na ni, ruce a nohy. Ona často unavená společnosti.
Teď ji následovala, a nikdo se učí oblékat, protože Martha
Vypadalo to, jako by si myslela, že je hloupá a hloupá, když chtěla mít věci
podal na ni a na sebe.
"Copak tha" má smysl? "Řekla jednou, když Marie stál a čekal na ni
, aby na ní rukavice pro ni. "Naše Susan Ann je dvakrát tak ostrý, jak ti
"Je to jen čtyři roky" starý.
Někdy tha "vypadá veletrhu v měkkých th 'hlavy."
Mary měla na sobě její naopak mračil za hodinu po tom, ale to se jí, že
několik úplně nových věcí.
Stála u okna asi deset minut poté, co se dnes ráno zachvátil Martha
do krbu za poslední dobu a šel dolů.
Myslela na nový nápad, který přišel k ní, když se dozvěděl o
knihovny.
Nezajímalo ji moc o knihovně sám, protože ona si velmi
několik knih, ale slyšet to přivezl na mysli sto pokojů s uzavřeným
dveře.
Byla zvědavá, jestli všichni byli opravdu zamčené a co by se zjistit, zda se mohl dostat
do žádné z nich. Byly tam stovky opravdu?
Proč by neměla jít a vidět, jak mnoho dveří se mohl počítat?
To by bylo něco na ráno, když nemohla chodit.
Nikdy se naučil žádat o povolení dělat věci, a věděla, že nic
o orgán, tak ona by to považoval za nutné požádat paní Medlock, pokud
mohla chodit po domě, i když ji neviděl.
Otevřela dveře do pokoje a vešel do chodby a pak se začala
putování.
Byla to dlouhá chodba a upevnění do dalších chodeb a vedl ji až krátké
schody, které jízdní ostatním znovu.
Byly tam dveře a dveře, a tam byly obrazy na stěnách.
Někdy byly fotky tmavé, zvědavý krajiny, ale oni byli oftenest
portréty mužů a žen v divné, velké kostýmy ze saténu a sametu.
Ocitla se v jednom dlouhém galerii, jehož stěny byly pokryty tyto portréty.
Nikdy ji nenapadlo, že by mohlo být tolik v každém domě.
Šla pomalu tomto místě a zíral na tváře, které se rovněž zdá
dívat se na ni.
Měla pocit, jako by byli zvědaví, co se holčička z Indie dělal v jejich
dům.
Některé z nich byly obrázky dětí - holčičky v husté saténu šatech, které dosáhly
na nohy a postavili se o nich, a chlapci se balonové rukávy a krajkovými límci
a dlouhé vlasy, nebo s velkou okruží kolem krku.
Vždycky se zastavil podívat se na děti, a divit, co jejich jména byla a kde
odešli, a proč nosil takové divné oblečení.
Byla tuhá, hladká holčička spíše jako ona.
Měla na sobě zelené šaty a brokátu držel zelený papoušek na prstě.
Její oči měly ostrý, zvědavý pohled.
"Kde bydlíte nyní?" Řekla Mary nahlas ji.
"Přál bych si, že jsi tady." Určitě žádné jiné děvčátko někdy strávil jako
*** ráno.
Zdálo se, jako by tam nebyl nikdo, kdo ve všech obrovské plazivý domu, ale její vlastní malé já,
bloudí po schodech nahoru a dolů, přes úzké průchody a široký těch, kde
Zdálo se jí, že nikdo, ale sama nikdy nechodil.
Protože tak mnoho místností byl postaven, musí mít lidé žijí v nich, ale to všechno se zdálo
tak prázdné, že nemohl uvěřit, že pravda.
To nebylo až do vylezla do druhého patra, která si myslela, otáčení
rukojeti dveří.
Všechny dveře byly zavřené, jako paní Medlock řekl, že jsou, ale nakonec si ji
rukou na klice jednoho z nich a zapnul ji.
Ona byla skoro strach na okamžik, kdy cítila, že se ukázalo, bez problémů
a že když tlačil na dveře se pomalu otevřely a těžce.
Jednalo se o masivní dveře a otevřel do velké ložnice.
Tam byly vyšívané závěsy na stěnu, a intarzovaný nábytek, jako je ona
vidět v Indii stála po místnosti.
Široké okno s olovnatého skla podíval na rašeliniště a *** krbem byl
další portrét tuhá, hladká holčička, která zřejmě pohledem na ni
zvědavě než kdy jindy.
"Možná tu kdysi spala," řekla Mary. "Ona se na mě dívá tak, že se cítím
divný. "Potom se otevřely další dveře a další.
Viděla, jak se tolik místností, že se stala docela unavená a začala myslet, že tam musí být
sto, i když nepočítal s nimi.
Ve všech z nich byly staré fotografie nebo staré tapisérie s výjevy podivné pracoval
na ně. Tam byli zvědaví, kusů nábytku a
zvláštní ozdoby téměř ve všech z nich.
V jedné místnosti, která vypadala jako dáma obývací pokoj, závěsy byly všechny
vyšívané sametové a ve skříni asi sto malé slony z
slonová kost.
Byly různých velikostí, a některé měly svůj mahouts palanquins nebo na zádech.
Některé z nich byly mnohem větší než ostatní a některé byly tak malé, že se zdálo, že pouze
děti.
Mary viděl vyřezané ze slonoviny v Indii, a věděla všechno o slonech.
Otevřela dveře skříně a postavil se na stoličku a hrál si s těmito
na poměrně dlouhou dobu.
Když se unavila, že nastavení slonů v pořádku a zavřel dveře kabinetu.
V celé své putování dlouhé chodby a prázdné pokoje, viděla
nic živého, ale v této místnosti viděla něco.
Krátce poté, co ona měla zavřené dveře, skříně slyšela malé šustění.
To jí skákat a rozhlížet se na pohovce u krbu, z něhož se zdálo
přijít.
V rohu pohovky byl polštář, a Velvet, která se vztahuje
tam byla díra, a z díry nahlédl malá hlava s párem
vyděšené oči v něm.
Mary se plížil tiše přes celou místnost vypadat. Jasné oči patřil k malé šedé
myši a myš snědla díru do mantinelu a udělal pohodlné hnízdo
tam.
Šest baby myši se objímat se spí v její blízkosti.
Pokud se nikdo jiný živý v pokojích sto sedm myší, kteří se
nevypadá vůbec osamělý.
"Pokud by se tak bál bych se vzít ji s sebou," řekla Mary.
Měla bloudil dost dlouho, cí*** příliš unavený na to putovat dál a ona
obrátil.
Dvakrát nebo třikrát přišla způsobem odmítat špatné chodbě a byla
povinni toulat nahoru a dolů, až našla ten pravý, ale nakonec se
dosáhl své vlastní opět slovo, i když byla
v určité vzdálenosti od vlastní pokoj, a nevěděl, kde přesně byla.
"Věřím, že jsem se obrátil opět špatně," řekla, stojící ještě na to, co
Zdálo se, že konec krátkou pasáž s gobelíny na stěnách.
"Já nevím, kterou cestou se vydat.
Jak pořád všechno je! "To bylo, zatímco stála tady a právě
poté, co řekla, že to ticho přerušil zvuk.
To byl další plakat, ale ne úplně stejně jako ta, kterou slyšela v noci, to bylo jen
krátký, zlobivý dětské kňourání tlumen prochází zdí.
"Je to blíž, než to bylo," řekla Mary, její srdce bije spíše rychleji.
"A to je pláče."
Položila ruku náhodně na gobelín blízko ní, a pak vyskočila zpět,
pocit, docela překvapen.
Čaloun byl zakrytí dveří, které spadla brada a ukázal jí, že
byla další část chodby za ním, a paní Medlock bylo přijít s ní
svazkem klíčů v ruce a velmi kříž výrazem ve tváři.
"Co tady děláš?" Řekla a vzala Marii za ruku a táhl ji
pryč.
"Co jsem vám říkal?" "Obrátil jsem se špatně rohu,"
vysvětluje Marie. "Nevěděl jsem, kudy jít a já jsem slyšel
někdo pláče. "
Ona docela nesnášel paní Medlock v tuto chvíli, ale nenáviděla ji ještě další.
"Neslyšeli jste nic takového," řekl hospodyně.
"Ty pojď zpátky do svého dětského pokoje, nebo ti box uši."
A vzala ji za ruku a půl tlačil, napůl ji zvedl jeden průchod a
o dalších dokud ji strčil do dveří jejího pokoje.
"Teď," řekla, "Zůstaň, kde jste řekl, aby zůstali, nebo se ocitnete zamčené
nahoru. Mistr měl radši si vychovatelka,
stejně jako on řekl, že.
Ty jsi ten, který potřebuje někdo podívat po ostré.
Mám dost práce. "
Vyšla z pokoje a zabouchl za sebou dveře a šla Marie a posadil se na
krbu, koberec, bledý vzteky. Nechtěla plakat, ale zaskřípala zuby.
"Byl tam někdo plakal - bylo - nebylo" řekla si pro sebe.
Slyšela ji podruhé, a někdy se to zjistí.
Našla se hodně ráno.
Měla pocit, jako kdyby byla na dlouhou cestu, a v každém případě měla za sebou
něco pro pobavení jí po celou dobu, i když si hrál s slonoviny a slony
viděl šedou myš a její děti v jejich hnízdě v sametovém polštáři.