Tip:
Highlight text to annotate it
X
Nehledejte povolení na kopírování tohoto filmu. Každý, kdo selže při distribuci této práce, a nebo brání ostatním v šíření,
bude vyloučený ze společnosti. Všechny zařízení, schopné sdílet tento film, by měli být použité.
Žádáme diváků, aby byli bdělí v podporovaní této činnosti a hlásili poslušné využívání filmovému štábu. Děkujeme.
UKRADNI TENTO FILM
Je to dobrá, nebo zlá věc, Is it a good thing or a bad thing
že se stává těžkým,
a nebe nemožným zabalit
informace do samostatných jednotek a prodávat je?
Zjednodušená odpověď, odpověď, kterou podává Hollywood
a nahrávací průmysl: je to pohroma.
Toto není film o pirátství.
Nahrávací průmysl se lekl.
Filmový průmysl se lekl.
Bílé límce neví o tomto přemýšlet.
Tento film není o sdílení souborů.
Do tvorby filmů a hudby
vrazili velmi mnoho peněz,
takže něco za to chtějí dostat,
ale způsoby, kterými se teď snaží kopírování zastavit,
jednoduše nefungují.
Je to film, který zkoumá masívně změny v způsobu, jakým tvoříme,
distribuujeme a spotřebováváme média.
Už od čas Napstera se hudební průmysl pokouší zničit sdílení souborů.
Napster byla obrovská globální skupina lidí, kteří měli náhle přístup
do největší hudební knížky na světě. A co průmysl udělal?
Nuže, šli po Napsteri a vypli ho.
Napster, Aimster, Audiogalaxy.
Grokster, iMash, Kazaa.
Všechny tyto společnosti byli zažalované.
A zábavný průmysl byl v podstatě nakonec úspěšný
ve vytlačení technologie mimo hlavního proudu komerčního využití.
Průmysl začal žalovat jednotlivce, stovky jednotlivců,
potom tisíce a teď desítky tisíc jednotlivců
za stahování hudby bez povolení.
Existující hráči se pokoušejí
udělat určité věci,
které se budou při špatném pohledu zdát barbarské.
Jestliže se bavíme o distribuci
kulturních materiálů, hudby a videa,
je tu dlouhá historie,
že monopolní průmysl
se stále snaží odporovat všemu, co nové technologie poskytují.
Na kabelové televize se v 70. letech
dívalo jako na pirátské médium.
Všechny televize cítili, že vzítí jejich obsahu
a umístění na kabelovky, které byli zavedené přímo do domů,
bylo čisté a jasné pirátství.
Hollywood silně vzdoroval
proti videorekordérům.
Od filmových studií hned následovali žaloby.
Veřejnosti tvrdili, že videorekordéry jsou pro americký filmový průmysl
jak "Bostonský cizinec" pro ženu samu doma.
Nové informační technologie nabízející Hollywoodu a nahrávacímu průmyslu
nové kanály, jak prodávat svoje produkty, ale taktéž můžou
otevřít neplánované možnosti pro zákazníky.
Byla to stěna, kterou lidé od hudby odporovali nahrávaní.
Firma Diamond- Rio přišla s prvním mp3 přehrávačem,
dlouho před iPodom, čelila soudnímu sporu.
Možnosti, které nabídli peer- to- peer technologie,
podnítili zábavný průmysl
konat nebývalým způsobem.
Porušení copyrightu bylo tradičně vždy civilní záležitostí.
Jestliže vás copyrightový vlastník chytí při nějaké nekalosti,
může vás zažalovat a přinutit zaplatit mu peníze.
Možnost kriminálního postihu, možnost soudního stíhání
a odsouzení do vězení, se týká jen komerčního pirátství,
když někdo vyrobí 500 kopií
a prodává je na ulici a přímo tak konkuruje originálu.
No, ale posledních pár roků, s tímto nejsou copyrightoví vlastníci spokojní
Chtěli rozšířit kriminální postihy i proti osobám,
které nejsou zapletené do komerčních aktivit.
Vidíme a i víme, že pirátství nikdy nezastavíme.
Nikdy. Musíme se ale snažit udělat to
těžkým a únavným jak se jen dá.
A musíme lidem říkat, že jsou zde konsekvence,
jestliže budou přistihnutí.
To, co chtěli udělat, bylo zažalovat pár lidí.
Potrestat je dostatečně tvrdě, aby to v podstatě
zastrašilo velké množství dalších lidí.
Je to vlastně jako když by chtěli zastrašit vesnici,
tak by pár vesničanům usekli hlavy a narazili jejich na kůl,
pro výstrahu všem ostatním.
Právo vlastnit DVD
je novou zbraní hromadného ničení ve světě,
je to hlavně kvůli tomu, že 50- miliardový film může být zkopírovaný
za cenu řekněme 10 a nebo 15 centů.
Mark Ghetty jedenkrát řekl skvělý výrok.
Mark Ghetty je vlastníkem Ghetty Images,
obrovské komerční databáze obrázků, je jedním z největších
držitelů intelektuálního vlastnictví na světě,
a jedenkrát řekl: "intelektuálně vlastnictví je ropou 21. století".
Je to skvělý výrok, dal by se zahrnout do jednoho jediného slova,
a tím je: "válka".
Vyhlásil vojnu tím, že řekl, že budou za to bojovat,
za tyto úplně halucinační práva
na vlastnění obrázků, nápadů, textů, myšlenek, vyná***ů.
Taktéž, jak teď bojujeme za přístup k přírodním zdrojům.
Vyhlásil válku.
Zvláštní druh vojny. Já by jsem to bral vážně.
Ale je to absurdní a vážně zároveň.
Toto není první válka,
která se vede kvůli vytváření, množení
a šíření informací.
MINULOST A BUDOUCNOST Lidé se rídí na současnou
a digitální éru dívající se na určitý druh výjimečného zlomu.
Myslím, že důležité je uvést,
že by se na to nemělo dívat jak na výjimečný zlom, ale jak na moment,
který urychluje věci, které se už v minulosti událi.
Před příchodem tiskařství do Evropy v 15. století,
bylo velmi málo informací a proto se velmi lehko kontrolovali.
Tisíce roků písařská kultura skutečně opatrně vybírala lidi,
kterým bylo dáno písmo na šíření vědomosti v čase a prostoru.
Je to ekonomika nedostatku,
s čím mámě dočinění.
Lidé obrazně prahnou po více knihách.
Ze 16. století máme obrazy knih,
které byli v řetězech,
a které museli být střežené ozbrojenými strážemi
a zavřené za masivními dveřmi,
protože bylo velmi nebezpečné, aby k ní měli lidé přístup.
Tisk sebou přinesl hojnost informací,
ohrožující kontrolu *** myšlenkami, která zde byla za nedostatku.
Daněk Defoe hovoří o Gutenbergovom partnerovi, Johannovi Fustovi,
který v 15. století přišel do Paříže s povozem naloženým kopiemi biblí.
Po přezkoumání biblí bylo zjištěno přesná podobnost každé knihy,
a Pařížané Fusta napadli
a obvinili ho z černé magie.
Když se všechno měnilo, byla táto nová technologie
považovaná za pekelné dílo ďábla.
Všechny rozvíjející se krajiny v Evropě
se vyjádřili velmi jasně,
že budou tok informací kontrolovat jak nejlépe to jen dokážou.
Tiskárny byli stíhané,
jestliže vytiskli zakázané texty.
Takže, nebylo to o postihovaní autorů, jak by jsme si mohli myslet,
ale v bdění nejvíce pykali tiskárny.
Jak se tiskařské technologie v Evropě a Americe vyvíjeli,
začala být zřejmá jeho klíčová úloha pro společnost.
Tisk se spojoval
s rebelií a emancipací.
Guvernér Virginie, Berkeley,
v 17. stletí napsal svým ***řízeným do Anglie:
"Díky Bohu, že ve Virginii nemáme žádnou tiskárnu,"
"a pokud budu guvernérem, žádná zde ani nebude."
Byla to reakce na anglickou občanskou válku a válku pamfletovců,
které tehdy nazývali jako papírové kuličky.
Základní myšlenkou cenzury
ve Francii 18. století je koncept
výhradního práva a soukromého práva.
Vydavatel získá právo publikovat určitý text,
který potom nesmí publikovat ostatní, takže má výhradní právo.
Takže zde máme centralizovanou
správu pro řízení obchodu s knihami,
použitím cenzury
a taktéž díky monopolu vydavatelství.
Zajistili aby byli knihy
určené pro veřejnost autorizované.
To byli povolené vydání, ale taktéž
byli pod kontrolou státu a pod kontrolou krále, nebo prince.
Byl to velmi propracovaný systém cenzury
a ještě *** tim byl monopol
produkce ve spolku knihkupců v Paříži.
Měli policejní silu. I samotné policie
měla specializované vyšetřovatele pro obchod s knihami.
Takže když to všechno dáte dohromady, stát byl velmi silný
při pokuse o kontrolu tištěného slova.
Ale ani existence takového aparátu nestačila na zastavení
šíření revolučních myšlenek. Naopak, jeho existence
byla inspirací na vytvoření nového, paralelního pirátského distribučního systému.
Co je zřejmý fakt, že v 18. století
se tiskařské slovo šířilo jak síla úplně všude.
Tucty a tucty vydavatelských domů a tiskáren
obklíčili Francie na vhodné půdě (Fertile Crescent),
produkovali knihy, které byli
pašované přes francouzské hranice
a šířené po celém království ilegálním systémem.
Jeden holandský tiskař sledoval seznam zakázaných knih
a používal ho pro svůj publikační program,
protože věděl, že se budou tyto tituly prodávat velmi dobře.
Piráti měli v Paříži a jinde agentů,
kteří zasílali seznam nových knih, o kterých si mysleli, že se budou prodávat dobře.
Piráti systematicky vykonávali, použiji to slovo, i když je to anachronismus,
průzkum trhu.
Dělali to a viděl jsem to ve stovkách a doslova tisících listů.
Zkoumali trh. Chtěli vědět, po čem je poprávka.
A rekce ze strany centrálních vydavatelstev
byla, samozřejmě, extrémně nepřátelská. Četl jsem mnoho jejich listů.
Jsou plné výrazů jako "pirát", "loupežník"
a "lidé bez hanby a morálky" atd . V bdění, mnoho těchto pirátů
byli slušní maloměšťáčci v Lausanne, Ženevě, Amsterdame,
a považovali to tak, že jen dělají práci.
V konečném důsledku, neexistoval žádný
mezinárodní copyrightový zákon, takže jen uspokojovali dotaz.
Některé tiskárny byli doslova dírou v zdi.
Jestliže tiskli podvratné materiály,
svým způsobem mohli velmi rychle tiskařské stroje skrýt.
Jestliže měli těžkosti s úřady, lidé naložili stroje na čluny
a plavili se dolů proudem do jiného města. Byli velmi pohybliví.
V podstatě zde byli dva systémy, které byli vzájemně ve válce.
A tento výrobní systém mimo francouzský
byl klíčový pro lhůtu osvícenství.
Nejen tento nový systém šířil osvícenství,
ale taktéž připravil cestu k revoluci.
Obvinil starý režim, a nová síla, veřejná mínka,
se stala rozhodující pro pád vlády v 1787- 1788
v Paříži, Bastila byla věznicí pro piráty.
Ale v letech před samotnou revolucí úřady vzdali
snahy o uvěznění pirátů. Proud myšlenek a informací
byl příliš silný na to, aby se dal zastavit.
Myslím, že to byla dramatická změna,
která byla ovlivněná tiskárenskou revolucí.
Náhle se na veřejnost dostali nové knihy, neposlušné knihy,
které nepodléhali starým normám,
bez vztahu na to, jak to fungovalo v minulosti.
Byla to dramatická změna.
Fundamentální potřeba kopírovat
neměla nic společné s technologií.
Je to o tom, jak se tvoří kultura.
Technologie ale samozřejmě mění, že co je možné kopírovat,
jak rychle je možné kopírovat, a jak to umíme sdílet.
Co se děje, když se vynalezne
mechanismus kopírování?
A můžeme sebrat tiskařství, a nebe bittorrent.
Formuje zvyky lidí.
Nabízí lidem nové ideye jak by mohli pracovat,
jak by mohli pracovat spolu, jak by mohli sdílet,
co by se jich mohlo týkat, jak by mohl vypadat jejich život.
Neexistuje žádná možnost, jak by mohl absolutistický politický systém
úplně potlačit šíření informací.
Nové média se tímto Okolnostem přizpůsobují.
A často krát se díky represí stanou ještě víc efektivními.
Proč by se mělo rozšiřování možností kopírování
vztahovat na sociální změny?
Protože samotné komunikování, co je pro nás fundamentální věcí,
je aktem kopírování.
Technika, která nás dostala tam, kde jsme, je kopírování.
Sdílení je v některých případech součástí samotné existence.
Komunikace, potřeba s někým hovořit, je aktem sdílení.
Potřeba někoho poslouchat je aktem sdílení.
Proč sdílíme naši kulturu? Proč sdílíme jazyk?
Protože se navzájem napodobňujeme. Takto se učíme i vyprávět.
Takto se děti učí. Takto se nové věci
dostávají do společnosti a šíří se v ní.
V podstatě to, že kopírujeme jeden od druhého, nás drží pohromadě.
Když bylo mluvené slovo jediným druhem komunikace,
museli jsme cestovat daleko, aby jsme to doručili ostatním.
Později, když jsme začali komunikovat písemnou formou,
armády písařů znásobili naše myšlenky.
Naše potřeba komunikovat je tak silná,
že jsme dostupné nástroje vždy využívali až na samotný okraj možností,
potom jsme tyto možnosti překonali a vytvořili nové technologie,
které reprodukovali naše myšlenky doposud v nepředstavitelných rozměrů.
JESTLIŽE SME KOMUNIKUJÍCÍ TVOROVÉ, A komunikace je KOPÍROVÁNÍ,
CO BY SE STALO, JESTLI BY SME SI POSTAVILI NEKONEČNÝ KOPÍROVACÍ STROJ?
V roku 1957 ZSSR vypustil sputník.
Odpovědí bylo, že Americká vláda schválila obrovské výdaje
na vědu a výzkum pod vedením nové výzkumné agentury
Advanced Research Projects Agency (ARPA).
ARPA zkoumala nápady vizionáře
počítačové vědy, Josepha Licklidera,
který přišel s konceptem počítačové sítě.
Bylo těžké sdílet informace.
Roky.
Tiskařství bylo samozřejmě velkým krokem v sdílení informací.
A dlouho jsme potřebovali nějaký hezčí způsob
distribuce informací, než je nosit.
Papírová forma je nepohodlná,
protože před distribucí je potřebné přesouvat papír.
Přesouvat také množství papíru je těžké a nákladné.
ARPANET byla navrhnutá tak, aby umožnila vědcům sdílet počítačové zdroje,
a tak zlepšit výzkum. Aby tato vize fungovala,
ARPANET musela umožnit každému stroji v síti reprodukovat
a přenášet informace zaslané každým druhým.
Síť, v které členové rovnocenně sdíleli zdroje,
byla součástí masivní změny od komerčních systémů z minulosti,
v kterých zprávy proudili z centrálního bodu,
a nebo hierarchickým směrem potom. Zde nebyl žádný centrální bod
a žádné zařízení nemělo vyšší důležitost než jiné.
Leckdo se mohl do sítě zapojit, za předpokladu, že souhlasí s dodržováním
pravidel a protokolů, na kterých síť funguje.
Od té doby, v bdění od 60. roků dosud,
jsou paketové sítě
dominantním způsobem komunikace.
Stále víc v oblastech hlasu i dat.
Západní svět se transformoval ze ztuhnutého produkčního systému, Fordizmu,
na plynulou práci, zeštíhlenou výrobu a just- in- time dodávek.
Post centralizovaná ekonomika, ekonomika bez nehod
potřebovala přesně takovýto komunikační systém.
V 70. letech jsme nevybudovali
síť hierarchií.
Počítače, které ve světe existovali,
byli všechno multi- miliónové stroje
a v zásadě měli vzájemně velmi rovnocenné postavení.
Jednou z opravdu velmi důležitých charakteristik Internetu je to,
že je extrémně decentralizovaný
a služby na Internete
jsou vyvinuté a využívané různými uživateli na síti.
Síť už je postavená,
nikdo tomu nevelí a každý
má kontrolu *** svou vlastní komunikací.
Spoléháním se na Internet, společnost přinesla do svého centra zařízení,
kterého hlavní úlohou bylo reprodukování
a distribuce informací.
Je to základnou funkcí sítí,
které dnes používáme,
data jsou uložené, zkopírované, uložené, zkopírované,
obyčejně velmi rychle, v milisekundách
v mikrosekundách
Specializované zařízení, jako switche, routry, houby atd .
toto všechno dělají rychle jak mrknutí oka, ale to je způsob, jakým sítě pracují.
To, co inženýři z ARPA vytvořili, bol výkres obrovského
kopírovacího stroje bez pána,
který úžasným tempem vyrůstal do dnešního Internetu.
Takže celý tento prostor je plný přenosů
informací jednoho a nebe jiného typu.
Například obecný úřad, Tower Hamlets a Hackney.
Jakoby jsme byli na hraničním přechodu, zde máme sledování dopravy
a bezpečnostní kamery propojené pomocí bezdrátových sítí.
Frekvenční spektrum začíná být přeplněné a zrušené.
Každý jeden paket, který letí přes to množství bezdrátových sítí
a přes Internet je přijatý, zaznamenaný v paměti a znova vyslaný,
jinými slovy je zkopírovaný z jednoho, takzvaného, síťového segmentu, do druhého.
Naše bezprostřední prostředí, naše bezprostřední ekosféra
je tak široká, tak velká, že už není možné informace zadržet
velmi jednoduchým způsobem. Není možné zastavit, a nebe cenzurovat informace,
a nebo zastavit vysílání, jestliže už je informace v síti. Je to jak voda proudící přes prsty.
Je to jak chtít zastavit Praskající přehradu.
Řekl bych, že je velmi pravděpodobné, že jsme teď v dosahu
takých mikrovlnných rádiových přenosů, které nějakým způsobem
porušují copyrightové zákony.
NEMOŽNOST NEDOSTATKU V mysli ŽIJÍCÍ BYTOSTI
Pokusit se
na hřbetě modernizmu
a celého toho mezinárodního práva
profitovat na vlastní
bezohlednosti vůči lidskosti.
Jedním z hlavních bojisek
na poli práva a technologie
je určení rozsahu, v kterém je možné
omezit lidí, pokud jde o informace, vědomosti a předměty kultury,
určení rozsahu, v kterém je možné uzavřít část kultury
a vyhlásit, že je krabici,
a musíte mi zaplatit za přístup k ní.
Na poli seděli dva zajíci a přemýšleli o svých věcech
"Postavím okolo nich ohradu" pomyslel si muž, který tam přišel
"A budou moje... "
Můžete si něco přivlastnit, jestliže okolo toho dokážete postavit ohradu,
nějak to uzavřít, postavit okolo zeď.
Na americkém západu byla sdílená půda zadarmo,
mohli jste na ní pást, protože bylo příliš drahé ji oplotit.
Ostnatý drát to změnil, už bylo možné tu půdu přeměnit na majetek.
Kultura přišla v těchto krabicích.
Kontrola přišla jako přirozená součást
procesu existence
samotného média.
Připevnil na svoje zajíce cenovky a čekal na zákazníky...
Je tu věc, kniha,
disk,
film, který je na něm
můžete držet a nedat ho nikomu jinému,
a nebo jim ho poskytnout.
A okolo toho bol vybudovaný celý platební systém:
Dám ti tuto jednotku informace?
A nebo ti ji nedám? A takto byl celý copyrightový model
budovaný od úplného začátku.
Přišlo dítě s matkou a ptalo se, či si může jednoho vzít
"Budoucí týden", řekl matka, "jestliže budeš poslouchat".
Na budoucí týden byla ohrada plná zajíců
"Neboť máte tak hodně zajíců", hovořila matka muži, "mohli by jste zvážit snížení ceny".
"Ne", řekl muž, "Tyto zajíci jsou moji a toto je moje cena".
Co bylo kdysi vlastnictví - hudba, filmy
je dnes velmi, velmi jednoduché přenášet přes bariéry.
Dnes máme možnosti lehko
dělat a distribuovat kopie.
Jestliže se jedna kopie dostane na Internet, velmi rychle je dostupná každému.
Přes den později stál muž rozhořčeně a strážil svoje zajíce.
Ale jak se zajíce množili, bylo pro něj těžší a těžší umístit cenovku na každého z nich.
"Určitě to nemůže být nesprávné", pomyslelo si děvče, "když je jich je tu tak mnoho" a jednoho si vzala.
Někdo se vždy může pokoušet vytvořit umělé bariéry, technologické bariéry,
které nám znemožňují sdílení souborů, hudby atd .
Ale jakou zeď, nebo hranici
chcete vytvořit proti úplně základní touze sdílet?
Myslím, že válka proti pirátství selhává kvůli sociálním důvodům.
Lidé rádi komunikují.
Lidé rádi robí a sdílejí věci. Lidé rádi mění věci
a technologie jim to tak ulehčuje, že není možnost, jak to zastavit.
ZTRÁTA KONTROLY
Nová generace jednoduše kopíruje věci
z Internetu. Je to způsob, jak k nim přišla.
Začali s Napsterom,
hudba je pro nich zadarmo. Nepovažují hudbu za něco,
za co třeba platit. Platí za oblečení. Platí za věci, kterých se můžou dotknout.
Intelektuálně vlastnictví je - Co to kurva je?
V životě jsem nekoupil žádnou hudbu.
Nemyslíme si, že je to nelegálně, protože to robí každý.
Nemůžete nám vyčítat,
že něco stahujeme, když už je to na Internete.
Lidé si myslí, že je to legálně,
protože je to jak kopírování, něčeho bez copyrightu.
Jestliže je to zločin, proč to tam dávat?
Jestliže používáte starý peer- to- peer systém, jak originální Napster,
a nebo používáte Gnutellu, a nebe bittorrent,
jde o to, že vlastně vytváříte internetovou komunikaci,
jak byla vlastně původně navrhnutá,
můžete poskytovat jakož i využívat obsah.
Hlavně po právních krocích proti Napsteru
jsme viděli zrod množství ještě víc
decentralizovaných služeb pro sdílení.
Počítačových programů, které mohli lidé spouštět na svých počítačích,
a tím se stát součástí sítě bez toho, aby zde bylo nějaké místo
s centrálním seznamem, a nebe centrálním řízením.
To znamená, že zábavný průmysl v boji proti sdílení
bojuje proti fundamentální struktuře Internetu.
Nějaký druh přestavby a přepracování Internetu a nebo zařízení,
které používáme na připojení do Internetu, není zde nic,
co by s tím mohl Hollywood, Washington, Brusel, a nebe Ženeva dělat.
Roztrhali Napster na milióny malých kousků, které se roztrousili po počítačích
na celém světě, a teď, jestliže to chcete vypnout,
musíte vypátrat každý a vypnout jej.
To se jednoduše nedá udělat.
Rozesílají dopisy, každý měsíc a snaží se pár vypnout ,
ale to jednoduše nefunguje. Je jejich příliš hodně.
Džin je už z láhve vypuštěný.
Když už se to jedenkrát takto velmi rozšířilo, už je to celkem beznadějné.
Můžete lidí žalovat do nekonečna. Můžete zažalovat množství středoškoláků,
univerzitních studentů ve spojení státech.
Můžete zažalovat vlastníky Napstera a samotný Napster. Můžete zažalovat společnost,
která poskytla software pro síť Kazaa. Ale to nic nevypne a nezastaví.
Pochopili jsme, a víme, že pirátství nikdy nezastavíme.
Kazaa prohrála ve spojených státech velký případ na nejvyšším soudu.
Kazaa, Grokster a další společnosti.
Tyto společnosti přestali působit. Ale síť funguje dále,
jinými slovy, rozhraní je stále
nainstalované na milionech počítačů a lidé to využívají.
nikdy nezastavíme pirátství
Jestliže chce hudební průmysl zastavit sdílení souborů,
není zde žádný centrální počítač, ke kterému by přišli a vypli ho.
Museli by jít na každý konec každého kabelu.
Museli by odstřihnout všechny kabely na světě.
Když byl minulý rok Pirate Bay vypnutý,
tak za této razie
amsterdamská internetová ústředna hlásila, (Amsterdam Information Exchange, AM6)
že 35% celoevropského
internetového toku
jednoduše zmizlo, během pár hodin.
Soubory byli nasdílené. Už není cesty zpět.
Nemůžete... ...ono to není o tom vypnout bittorrent.
To by museli zatknout všechny harddisky.
Soubory už jsou venku. Byli stahované.
Už jsou dole, už není žádné nahoru. Všechny už jsou dole.
nikdy nikdy nikdy
Není zde nikdo takový, za jestliže můžete přijít a povědět: Vypněte sdílení souborů.
Internet takto jednoduše není postavený.
KONEC HMOTY
Jsme obklopeni představami.
Každodenně, všude. Nic s tím nemůžete dělat.
Ale problém s těmi představami je, že nejsou vaše.
Lidské životy jsou determinované představami, na které nemají absolutně
žádné práva, a to je, podle mně, velmi nešťastná situace.
Robil jsem práci, kde lidé opisovali sérii
nedosáhnutelných žen,
v podstatě sérií nedosáhnutelných představ.
Jednou z posledních úloh filmu je ujistit se, že představy/filmy nebudou zhlédnuté.
Proto vzniklo DRM, ochrana proti kopírování, manažment oprávnění,
omezení regionálními kódmi, všechno možné. Ale jestliže je představa/film zhlédnutý,
ríká to jednu věc: není to vaše.
Je to jejich.
Nemáš se o to starat, nekopíruj to, neupravuj to.
Jednoduše na to zapomeň. Nemůžeš povědět: vždyť je to jen film.
Je to realita. Je to velmi specifická realita vlastnictví.
Rádio. Televize. Noviny. Film. Ve svojí podstatě je u nich všech
velmi jasná dělící čára mezi tvůrcem a konzumentem.
A myšlenka je velmi, velmi nehybnou.
Je tu technologie, která mi umožňuje s tebou komunikovat.
Ale není to ten druh konverzace, který by jsme mohli mít na mysli.
Kdysi, když jste měli rádiovou stanici, televizní stanici,
a nebo tiskárna,
mohli jste vysílat vaše pohledy velkému počtu lidí,
ale s určitými náklady
a mohl to dělat jen malý zlomek populace.
Materiály byli vytvářené skupinou profesionálních komerčních producentů,
kteří tak kontrolovali pocity a postavili jedince
do role pasívních přijímatelů kulturní konverzace.
Jsem John Wayne.
Věříme mnohým věcem, ale jsem John Wayne.
Jestli by jste chtěli změnit způsob, jakým síť televizního vysílání funguje,
hodně štěstí.
Museli by jste přesvědčit většinu akcionářů,
aby s vámi souhlasili. A nebo budete muset vyměnit některé
velmi drahé zařízení.
Ve světě, který fungoval tak, že byla potřebná distribuce,
existovali stráže, které stáli ve vaší cestě.
Vím, že tyto stráže tady jsou, na každé úrovni
od produkce, financování, propagovaní.
Můžou jít do prdele.
Museli by jste přesvědčit právníka sítě,
právníka televize, a nebo rádio stanice, že to, co jste udělali,
je legální a potvrzené, že jste získali všechny potřebné povolení,
a pravděpodobně by musela být zabezpečená pojistka,
před samotným puštěním do kanálů masmediální komunikace.
Počet lidí, kteří mohli aktivně hovořit, byl relativně malý
a byli organizovaní okolo jednoho z dvou modelů.
V industriálním období jsme museli nahromadit dostatečné množství fyzického kapitálu,
potřebného pro komunikaci ze státem, nebe trhem
obyčejně formou inzerce.
Toto je otázka, které čelíme dnes.
Jestliže je už boj proti sdílení prohraný, a média už
nejsou hračkou, jak to změní společnost?
Ti, kterých povolení bylo potřebné, této změně odporují,
protože kontrola je dobrá věc, jestliže ji můžete mít.
Kontrola,
která tkvěla už v samotné tvorbě výrobku, je připravená na uchvácení.
Měli by jsme očekávat změny stejně masívně, jak ty s tiskárenstvím?
Je tu množství lidí, kteří dnes sledují ty nejhorší
plytké programy, je jich plná planeta, nedokážou jej zachránit.
Zkusil jsem co se dalo, ale já jejich nedokážu zachránit.
A potřebujeme vlastní záchranu? Budou stále existovat masové
a masově- orientované média, od kterých nás třeba zachránit?
TOTO JE BUDOUCNOST, NEMÁ TO NIC SPOLOČNÉ S VAŠIM BANKOVÝM ÚČTEM
Hudba nevznikla s objevem fonografu
a nezanikne kvůli peer- to- peer sítím.
LIDÉ NA CELÉM SVĚTĚ TVOŘÍ BEZ COPYRIGHTU.
LONDÝNSKÁ ŠPINAVÁ SCÉNA JE JEN JEDNÍM Z PŘÍKLADŮ.
alright, listný
man, I couldn't give a *** if you're older this young'n's bin colder
give it ten years then I'm going to be known as a better than older I swear
now people stayin colder co don' try n tell me your older
you could be roller or be more music mix tapes promos and everythings
out there, co don't try tell me I don't
Filmový a hudební průmysl má paniku z toho,
že by lidé mohli začít produkovat.
A sítě a technologie sdílení souborů
jim umožňují věci produkovat.
To do this I'm colder better than most out older
I take out any that are younger
diss me, are you dumb you're an idiot you will nevěř get this chip of your shoulder
this kid's colder than you were when you were this age [...]
please don't play - why you can't see that playtime's over.
playtime's over - since year six i been a playground soldier
dem days were lyrical dat lyrical G but now everything is colder
now there's content flows and everything - mix tape promos
everything - who'd you name your favorite MC, I'll write the sixteen
make him look like...
Lidé po smrti autora velmi truchlili.
Co vidíme dnes, je daleko za tím.
Je to změna z dosavadních konzumentů na producentů
a to naznačuje nový ekonomický model pro společnost.
why? cos I'm going on show I move fast - goin on show
like your team be out for the ratings by my team be out for the do(ugh)
in the air tha show - eh what we're goin on show
co your put man pay me - I'm doin no less I got the vibes, that run down the show
Není to o tom, že Phantom Menace
bol stáhnutý 500 a nebo 600 krát.
Ano, je tu imaginární vidina finanční ztráty,
ale skutečná bitva, skutečná hrozba
spočívá ve změně způsobu, jakým přemýšlíme
o možnosti se stát tvůrcem a ne jen zákazníkem.
Je to celé jak síť
je to něco, co jsem vypustil, nechal jsem to lidí stáhnout,
můžou si to stáhnout, dělat s tím co chtějí. Vytvořil jsem o tom blog,
na kterém píšu: ano, podívejte DJ, můžete to použít kde chcete
V Brooklyne je jeden chlapec,
udělal z toho remix. Je to totálně odlišné od toho, co jsem přinesl já.
Vážím si toho, že potom za mnou přišel nazpět
a řekl, že to bude na jeho mixovém album.
Jedna z věcí, která mě velmi fascinuje,
okolo rozmnožování materiálů, které jsou venku
ve světě na stáhnutí, je potenciál milionů nových autorů
Díky Internetu, díky digitálním technologiím,
byli strážci skutečně úplně odstranění.
Lidé můžou získat více z jejich kulturního prostředí,
osvojit si ho, použít ho jak základní materiály na poskládání
svých vlastních projevu, dělat vlastní bádání,
vytvářet vlastní komunikace, vlastní komunity,
když potřebují spolupráci s jinými, než se jen spoléhat na omezený
počet institucí, a nebo na soubor materiálů,
které není možné použít bez toho, aby jsme se ptali:
Prosím, můžu toto použít? Prosím, můžu tvořit?
V podstatě, pokud se bavíme o samplech,
ne mnoho lidí se vymaním z jejich způsobu tvorby samplu.
Teď mám na ovocném kráječi
věci jak toto, jen z jinými klíči,
jsou to jiné časti samplu, je to nějaký turecký matroš,
ani nevím od koho to je, je to jen nějaký náhodný sample.
Převážně dělám instrumentály, takže jsem vytvořil nástroj
pro určitý druh jak MC
Je dobré, že jsou lidé dostatečně bezohlední na to,
aby používali cizí skladbu a nahrávku
a zároveň na ni pluli.
Look I'm takin over now but then the game says too free to october now
I'm *** it up - listen it's over now i'm settin the pace.
how they gonna slow me down? look - it's over clown
I got the skippigest flows in town plus - you *** can't *** wit my
word play - I switch it back - DJ bring it back
Někdy se stává, že známí umělci volným stylem upravují vaše věci
a potom to dávají na svoje CD, a vy o tom ani nevíte.
Žijeme ve světě,
v kterém je absolutní hojnost informací
dennodenním faktem pro mnoho z nás, a to znamená, že máme určitý
postoj vůči myšlence o informaci jak majetku.
Je to jak jsme slyšeli, sdílení je v naší krvi,
takže snahy silou udržet vědomosti a tvořivost jak komoditu
se potkají s naší potřebou sdílet, kopírovat a spolupracovat.
Jestliže si děti sampluji moji hudbu
a vytvářejí si vlastní,
to by byla taktéž dobrá věc. To by se mi určitě líbilo.
Chci, aby to robili. Jestliže udělám starou skladbu,
seberte si z ní kousek, přidejte do něj něco a vytvořte hudbu.
Udělejte ji známou. Jestliže to můžete udělat, urobte to.
Jestliže dáte obyčejným lidem do rukou základní materiály,
můžou vzniknout opravdu, zajímavé věci.
Jsem muzikant, jen vím, jak dat věci dohromady, aby zněli dobře.
Chci, aby si lidé uvědomili svoji vlastní hodnotu, chci, aby si uvědomili,
že jsou pány vlastního obsahu, oni něco vytvářejí.
Můžou to sdílet, jestliže někdo jiný vytvoří něco,
k čemu můžou přispět, nebo pomoci. Můžou to sebrat a použít
to na to, na co je to určené.
Je to terorismus vůči myslím, když vlastně přetrvávají koncepty
jak intelektuálně vlastnictví. Je to terorismus,
který je založený na myšlence
brutální represe toho, co je vlastně možné.
Jestli by bylo všechno vytvářené uživateli, to by znamenalo, že i vy by jste museli
něco vytvořit, aby jste se stali součástí společnosti.
Myslím, že jedna z věcí, které vidíme přicházet, je kultura,
v které jsou věci vytvořené proto, protože se o to lidé zajímají
a ne nevyhnutelně proto, že doufají, že to lidé budou kupovat.
Takže to budou věci, které lidé vytvořili pro lidí.
Nemyslím, že by jsem poznal nějakou osobu, která hudbu jen poslouchá
a nepokouší se nějak zapojit do tvorby.
Kvůli všem těchto věcem je copyrightový průmysl
totálně překvapený a snaží se to nabourat a není schopný
se s tím vyrovnat. Pro následující generaci je to jen součástí mediálního prostředí.
Jsou to domorodci, jsou to jednoznačně domorodci v mediálním prostředí.
A nejsou sami.
Považuji se za piráta.
Jsme piráti.
Já jsem pirát.
Jsem hrdý, protože mám hudbu zadarmo, takže je to v pořádku. Jsem hrdý.
Myslím, že potřebujeme širokou diskusi, pravděpodobně to bude
mezinárodní diskuse, kde lidé, kteří tvoří věci
a lidé, kteří věci používají, mám na mysli kulturně věci,
by spolu seděli a přemýšleli o pravidlech, které by nejlépe sloužili potřebám
Netuším, či by se našla shoda, ale myslím,
že potřebujeme klást otázky o utopii, opravdu potřebujeme přijít na to,
v jakém světě chceme žít a potom vytvořit regulace,
které by tomu odpověděli. Reakčností se to nedá zastavit.
Budoucnost rozhodně není jasná, ale proto tady jsme.
Snažíme se formovat budoucnost, snažíme se, aby byla taková, jakou ji chceme.
Očividně to tak chce většina lidí, a proto to robíme.
Budujme svět, na který by jsme mohli být hrdí,
ne jen ziskový svět pro pár velmi velkých mediálních společností
Zadělání není cílům kultury, a nebe médií.
Cílům médií je něco vytvářet. Nemyslím, že lidé přestanou
tvořit hudbu, tvořit filmy,
dělat perfektní fotografie...
Ačkoli je těžké tomu teď uvěřit, ale dokážeme být
bez zábavného průmyslu, najdeme nové způsoby, jak vytvořit věci, které chceme.
Chceme svět, ve kterém můžeme sdílet, spolupracovat
a hledat nové způsoby vzájemného pomáhání při této práci.
To je svět, který se pokoušíme přinést.
Tato síla, tato moc. Milióny připojených lidí,
sdílející data, sdílející svoji práci, sdílející práci ostatních.
Tato situace je nebývalá v lidské historii, a je to síla,
která se nezastaví.
Stále se nás žádají, že kdo je to "Liga vznešených sdílečů"? (League of Noble Peers)
A my jim odpovídáme, Vy jste. Já jsem. Dokonce ani Váš bankový úředník je.
Proto jsem takový nejasný a rozmazaný. Dosaďte si na moje místo sobě.
Protože všichni dnes vytváříme informace, všichni reprodukujeme informace.
Všechny jejich distribuujeme. Nemůžeme samých sobě zastavit. Je to jak dýchání.
Budeme to dělat, pokud budeme živí. A když to přestaneme dělat,
budeme mrtví.
www.titulky.com