Tip:
Highlight text to annotate it
X
Evropa je na severní polokouli, takže Evropská unie
se bude točit doleva, až bude konečně odtékat do kanálu,
protože přesně tam směřuje.
Stejně jako dříve Sovětský svaz, nyní se hroutí toto monstrum
pod tíhou své vlastní nelegitimnosti
a otázkou zůstává jen, zda skončí poklidně, demokraticky,
nebo skončí v slzách a krvi.
Nemusíte studovat historii nebo lidskou osobnost,
abyste viděli, že Evropu čeká něco velmi ošklivého, pokud věci zůstanou tak, jak jsou.
Už jsme zažili sociální nepokoje v Řecku
a přijdou nepokoje v dalších zemích, jak lidé budou přicházet na to
co s nimi provádějí a co jim sebrali.
Když lidi umlčíte a odříznete je od vlády,
zavřete tak přetlakový ventil. A pokud ho zase neotevřete, máte jistotu,
že dříve nebo později dojde k výbuchu.
Lidé mi někdy říkají: "Ty jsi přece ateista,
ale pořád mluvíš o politice."
Ano. To proto, že jsem ateista, který věří v demokracii.
Promiňte, pokud je to moc složité. Ale jsem si jist,
že pokud vytrváte, budete v pořádku.
Žiji v zemi v Evropské unii, takže se dá říci,
že věřím v demokracii stejně tak, jako někdo věří v Boha,
spíš doufám, než bych měl nějakou jistotu. Naštěstí mám důvěru.
Nepovažuji to za cíl sám o sobě,
protože demokracie není zdaleka dokonalá,
ale, z toho, co jsem viděl, je to jediný druh vlády,
kterému můžeme svěřit naši svobodu
a to považuji za cíl.
Absence demokracie způsobila, že se tu v Evropě všechno pokřivilo.
Lidé znovu a znovu dávají najevo, že chtějí jít jedním směrem
a jejich samozvaní, nikým nevolení páni
je tlačí opačným směrem
s fanatickou horlivostí, která se dá nazvat jedině náboženská.
Nehledě na rozum nebo důkazy, trvají na tom, že budou lidi slepě tlačit dál
ať se děje, co se děje, ve stejném zapření, jako kreacionisté.
Jsou jako středověcí doktoři, kteří - když pacientovi
nepomohli pijavice - trvali na tom, že jediná možnost je
aplikovat víc pijavic.
V důsledku, to, co teď máme v Evropě
je ten nejhorší svět,
jakýsi zmutovaný, centrálně řízený korporátní socialismus
shora na nás uvalený nekontrolovatelným
dogmatem posedlým politickým kněžstvím.
Čím víc moci získají, tím víc ji chtějí a tím víc si ji berou.
Zatím jsme viděli, jak byli dva demokraticky zvolení předsedové vlády
odstraněni z funkce, protože nedělali, co se jim řeklo.
Řecký premiér spáchal ten největší hřích,
když vyhrožoval, že nechá lidi rozhodnout v referendu.
Byl odstraněn tak rychle, až se za ním zaprášilo.
Italský premiér, který se držel funkce jako klíště
byl smeten jako kus slámy.
Teď mají Itálie i Řecko loutkovou vládu,
kterou dosadila cizí mocnost, a v žádném případě
už nemohou být považovány za suverénní národy.
Které části slova "říše" vy evropané nerozumíte?
Italům dokonce řekli, ať v novém roce nepořádají volby.
Řekl jim to nikým nezvolený byrokrat, který si říká prezident evropské rady.
Muž s vzezřením a způsoby přikrčeného hlodavce,
pan Neznámý z Belgie.
Nikdo neví, kdo to je nebo odkud pochází, ale najdenou
zničeho nic je vládcem... chci říct prezidentem Evropy.
Nepleťte si ho s jiným vládcem, prezidentem evropské komise,
hrubiánským uzavřeným maoistou, panem Barrosou.
A věřím, že existuje ještě jeden prezident,
nějaký skrytý přízrak z Lucemburska, o kterém zatím nikdo neslyšel, a má pro to důvody.
Tito lidé si s potěšením dávají velkolepé tituly,
aby se hodily k jejich obrovským platům.
Divím se, že si navzájem neudělili medaile přes celou hruď,
jako to dělali sovietští ministři, kterými ve skutečnosti jsou.
Jak se dalo čekat, používají krizi, kterou vytvořili,
jako omluvu pro přisvojování si ještě větší moci.
Teď už požadují úplnou kontrolu *** státním rozpočtem každé země.
Vypadá to, že lehká totalita, na kterou už jsme si v Evropě skoro zvykli,
nyní otevřeně přitvrzuje na známou diktaturu sovietského typu,
která, jak si lidé opožděně uvědomují, byla cílem od samého začátku.
Naštěstí, alespoň na národní úrovni, pořád existuje způsob,
jak toto řešit demokraticky.
Proto v některých zemích tolik narostla podpora politických stran
hlásajících svobodu a nezávislost. Tyto strany se objevily
během několika krátkých let.
V neposlední řadě tady v Británii, kde lidé dali jasně najevo,
že požadují referendum o našem dalším setrvání
v tomto odporném politickém švindlu, v budování federální diktatury.
A přestože všechny tři nejsilnější politické strany slíbily takové referendum,
v parlamentu nedávno toto téma smetli se stolu,
když stovky členů parlamentu ze všech stran najednou otočili
a hlasovali tak, jak jim bylo řečeno, protože jejich kariéra prostředníků
je pro ně důležitější, než přání lidí, kteří je zvolili.
Ba co víc, počítají s tím, že jim to projde.
Počítají s tím, že se lidé v dalších volbách zachovají jako obvykle
a znovu je zvolí.
Ale pokud jim nemůžeme věřit v základních věcech,
a oni se vší parádou předvedli, že nemůžeme,
v čem jim pak můžeme věřit?
Není nic důležitějšího, než právo rozhodnout,
kdo a jak nám bude vládnout.
Bez tohoto práva už nemusíme mít práva žádná.
Takže ať už jste v politickém spektru vlevo, nebo vpravo,
červený, nebo modrý, žlutý, zelený nebo někde mezi,
tohle by nás mělo všechny spojovat,
protože se to přímo, hluboce a zcela zásadně
dotýká nás všech, včetně našich dětí.
Pokud je něco postaveno na špatných základech,
pak je to pravděpodobně špatně celé a špatné to zůstane.
A proto musíme nejdřív opravit základy
a obnovit demokracii, než se pustíme do stranické politiky,
protože, upřímně, nic z toho nebude mít význam
bez práva na sebeurčení.
Jakékoliv politické názory nejsou k ničemu,
pokud nemáme prostředky, jak je prosadit.
Tyto prostředky nám vzali přesně ti lidé,
kterým byly svěřeny k ochraně.
Nejen zde v Británii, ale v každé zemi Evropské unie,
kde se politici staví proti lidem,
které měli reprezentovat.
Takže, co s tím budete dělat?
Jak budete příště volit?
Zase stejně? Stejně, jako obvykle?
Pokud ano, budeme tu mít vládce, kam se jen podíváme.
Budete se také podílet na politickém paradoxu:
Použijete své demokratické volební právo, abyste hlasovali proti demokracii.
Trochu jako podkopnout si vlastní nohy,
protože v konečném důsledku budete hlasovat proti své vlastní svobodě,
takže za chvíli taky můžete hlasovat proti vodě nebo vzduchu.
Mír? Když budeme mít štěstí.