Tip:
Highlight text to annotate it
X
Sledujete ESOcast!
Špičková věda a živé příběhy ze zákulisí ESO,
Evropské jižní observatoře.
Průvodcem při zkoumání hranic možností je Dr. J, alias Dr. Joe Liske.
Vítám vás u sledování mimořádné epizody ESOcast.
S blížícím se 50. výročím ESO v říjnu 2012
přineseme osm zvláštních vydání,
která nás seznámí s prvními 50 lety zkoumání jižní oblohy observatořemi ESO.
Honba za světlem
Půl století
představuje Evropská jižní observatoř to nejlepší z vesmírných krás.
Světlo hvězd zaplavuje Zemi
Obří teleskopy zachycují kosmické fotony
a živí jimi nejmodernější kamery a spektroskopy.
Dnešní astronomické snímky se velmi liší od těch z šedesátých let.
Když ESO v roce 1962 začínala,
astronomové používali velké skleněné fotografické desky.
Nebyly moc citlivé a obtížně se s nimi pracovalo.
Dnešní elektronické detektory jsou něco úplně jiného!
Zachytí téměř každý foton.
Snímky jsou k dispozici okamžitě.
A, co je nejdůležitější,
mohou být zpracovány a analyzovány počítačovým softwarem.
Astronomie se stala digitální vědou.
Dalekohledy ESO jsou vybaveny jedněmi z největších
a nejcitlivějších detektorů na světě.
Kamera VISTA jich má dokonce 16, celkem 67 milionů pixelů.
Tento velký stroj zachycuje infračervené světlo oblaků kosmického prachu,
nově narozených hvězd
a vzdálených galaxií.
Pomocí kapalného hélia se drží teplota detektorů -269 stupňů.
VISTA podrobně pročesává jižní oblohu
jako výzkumník prohledávající neznámý kontinent.
Dalším strojem na objevy je přístroj zvaný VLT Survey Telescope.
Ten pracuje ve viditelných vlnových délkách.
Jeho kamera zvaná OmegaCAM je ještě větší.
32 čipů CCD produkuje působivé obrazy
s šokujícím rozlišením: 268 milionů pixelů.
Zorné pole je jeden čtvereční stupeň
— čtyřikrát větší než měsíční kotouč v úplňku.
OmegaCAM generuje každou noc 50 GB dat.
A jsou to opravdu oslnivé gigabyty.
Přehlídkové teleskopy jako VISTA a VST
se také zabývají těžbou vzácných a neobvyklých objektů.
Astronomové pak s využitím plného výkonu VLT
studují tyto objekty do nejmenších podrobností.
Každý ze čtyř teleskopů VLT
je vybaven sadou unikátních přístrojů,
z nichž každý má své vlastní silné stránky.
Bez těchto přístrojů by obří astronomické oči ESO byly,... řekněme slepé.
Mají svá podivně znějící jména: ISAAC, FLAMES, HAWK-I a SINFONI.
Jsou to velké hi-tech stroje, každý o velikosti malého auta.
Jejich účel:
zaznamenávat kosmické fotony a vytěžit je do posledního možného bitu informací.
Každý z přístrojů je jedinečný, ale některé jsou o něco výjimečnější než ostatní.
Například tady NACO a SINFONI užívají systém adaptivní optiky.
Lasery vytvářejí umělé hvězdy,
které pomáhají astronomům korigovat chvění vzduchu.
Snímky z NACO jsou tak ostré, jako kdybychom je pořídili v kosmu.
A pak jsou tu MIDI a AMBER. Dva interferometry.
Tady jsou světelné vlny ze dvou či více dalekohledů skládány dohromady,
tak, jako kdyby byly soustředěny jedním obřím zrcadlem.
Výsledek:
nejostřejší obrazy, jaké si lze představit.
Ale astronomie není jen pořizování snímků.
Když vám jde o detaily,
musíte světlo hvězd rozložit a studovat jeho složení.
Jedním z nejmocnějších nástrojů astronomie je spektroskopie.
Není divu, že ESO se chlubí jedněmi z nejpokročilejších spektrografů.
Jedním z nich je X-Shooter.
Snímky v sobě mají více krásy, ale spektrum nese více informací.
Chemické složení.
Pohyby.
Stáří.
Atmosféry exoplanet obíhajících vzdálené hvězdy.
Nebo čerstvě zrozené galaxie na hranici pozorovatelného vesmíru.
Bez spektroskopie bychom byli jen cestovatelé pozorující překrásnou krajinu.
Díky spektroskopii
známe topografii, geologii, evoluci a složení krajiny.
A je tu ještě něco.
Bez ohledu na zdání poklidné krásy, je vesmír prudce proměnlivé místo.
Rychle přichází noc
a astronomové chtějí zachytit úplně každou událost.
Hmotné hvězdy končí své životy kolosálními explozemi supernov.
Některé kosmické výbuchy jsou tak silné,
že na čas přesvítí celou rodnou galaxii
a zaplaví mezigalaktický prostor neviditelným zářením gama.
Malé robotické teleskopy reagují na výstrahy ze satelitů.
Během sekund se zaměří na cíl, aby studovaly následky těchto explozí.
Jiné roboskopy se soustředí na méně dramatické události,
jako jsou přechody vzdálených planet před mateřskými hvězdami.
Vesmír je v neustálém pohybu.
ESO se snaží nepropást ani jeden záchvěv.
Kosmologie je studium vesmíru jako celku.
Jeho struktury, vývoje a počátku.
Zachytit tolik světla, kolik je jen možné, je v tomto případě nezbytné.
Tyto galaxie jsou tak vzdálené, že Země dosáhne jen hrstka jimi vyslaných fotonů.
Tyto fotony však nesou tajemství minulosti kosmu.
Cestovaly miliardy roků.
Nyní vykreslují obraz raného vesmíru.
Kvůli tomu jsou velké teleskopy a citlivé detektory tak důležité.
Za posledních 50 let
objevily teleskopy ESO mnohé z nejvzdálenějších galaxií a kvasarů,
které byly kdy pozorovány.
Dokonce pomohly odhalit rozložení temné hmoty,
jejíž podstata zůstává dosud záhadou.
Kdo ví co přinese dalších 50 let?
Dr. J se loučí s dnešní mimořádnou epizodou ESOcast.
Nashledanou příště s dalším vesmírným dobrodružstvím.
ESOcast produkuje ESO,
Evropská jižní observatoř.
ESO, Evropská jižní observatoř
je přední mezivládní vědecká a technologická astronomická organizace,
mezi pozemskými i kosmickými observatořemi je ESO nejproduktivnější observatoří na světě.
Text titulků vytvořen v ESO; překlad: Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové