Tip:
Highlight text to annotate it
X
Sledujete ESOcast!
Špičková věda a živé příběhy ze zákulisí ESO,
Evropské jižní observatoře.
Průvodcem při zkoumání hranic možností je Dr. J, alias Dr. Joe Liske.
Vítám vás u sledování mimořádné epizody ESOcast.
S blížícím se 50. výročím ESO v říjnu 2012
přineseme osm zvláštních vydání,
která nás seznámí s prvními 50 lety zkoumání jižní oblohy observatořemi ESO.
Změna pohledu
Nádherná muzika, že?
Ale představte si, že bychom měli vadu sluchu.
Co kdybychom neslyšeli nízké frekvence?
Nebo vysoké frekvence?
Astronomové bývají v podobné situaci.
Lidské oko je citlivé jen k malé části záření, jež přichází z vesmíru.
Nevidíme světlo s kratšími vlnovými délkami než mají fialové vlny,
nebo delšími než červené vlny.
Nejsme schopni vnímat celou kosmickou symfonii.
Infračervené neboli tepelné záření objevil William Herschel v roce 1800.
V temné místnosti mě nevidíte.
Ale nasaďte infračervené brýle a "vidíte" teplo mého těla.
Podobně infračervené teleskopy odhalují objekty tak chladné, že nevydávají viditelné světlo,
například temná oblaka plynu a prachu, v nichž se rodí hvězdy a planety.
Po desítky let
se astronomové ESO usilovně snažili zkoumat vesmír
v infračerveném oboru,
ale první detektory byly malé a tudíž neúčinné.
Poskytovaly nám jen rozmazaný pohled na infračervenou oblohu.
Dnešní infračervené kamery jsou velké a výkonné.
Pro zvýšení citlivosti jsou chlazeny na velmi nízké teploty.
A dalekohledy VLT observatoře ESO jsou kontruovány tak, aby je co nejlépe využily.
Některé technologické triky, jako interferometrie, fungují pouze v infračerveném oboru.
Rozšířili jsme náš obzor, abychom objevili vesmír v novém světle.
Tato temná bublina je oblak prachu. Zastírá pohled na hvězdy v pozadí.
V infračerveném oboru však vidíme přímo skrz prach.
A toto je Velká mlhovina v Orionu, hvězdná porodnice.
Většina hvězdných novorozeňat je ukryta v oblacích prachu.
Opět to je infračervené záření, jež nám pomůže nahlédnout na tvorbu hvězd!
Na konci svého života hvězdy odhazují oblaka plynu.
Výstavní klenoty v optickém oboru
– ale infračervený obraz ukazuje mnohem více detailů.
Nezapomeňme na hvězdy a oblaka plynu
zachycená černou veledírou v jádru Méčné dráhy.
Bez infračervených kamer bychom je nikdy neviděli.
V jiných galaxiích
odhalila infračervená pozorování skutečné rozložení hvězd podobných Slunci.
Ty nejvzdálenější galaxie lze studovat pouze v infračerveném oboru.
Jejich světlo bylo posunuto k dlouhým vlnám
expanzí vesmíru.
Nedaleko Paranalu je malá hora s jedinou budovou na vrcholu.
Uvnitř budovy je teleskop VISTA o průměru 4,1 metru.
Byl sestrojen ve Velké Británii, jež je desátým členem ESO.
Nyní VISTA pracuje pouze v infračervené oboru.
Využívá obří kameru o hmotnosti velkého auta.
Samozřejmě, že VISTA umožňuje důkladnou vizitu infračerveného vesmíru.
ESO se věnovala optické astronomii od svého založení před 50 lety.
Infračervené astronomii se věnuje 30 let.
V kosmické symfonii jsou však ještě další rejstříky.
Pět tisíc metrů *** hladinou moře, vysoko v chilských Andách,
leží náhorní plošina Chajnantor.
Astronomie se nikdy nevyšplhala do větší výšky.
Na Chajnantoru se zabydlela ALMA
– Atacama Large Millimeter/submillimeter Array.
ALMA je ještě ve výstavbě.
Na místě tak nepřátelském je obtížné i dýchat!
Po zprovoznění prvních 10 antén ze 66
pořídila ALMA první pozorování na podzim roku 2011.
Milimetrové vlny z vesmíru. Abychom je mohli pozorovat, musíme být vysoko a v suchu.
Chajnantor je z tohoto pohledu jedno z nejlepších míst na Zemi.
Ve dvojici kolidujících galaxií vidíme oblaka chladného plynu a tmavého prachu.
Tady nedochází ke zrodu hvězd, ale k jejich početí.
A co tyto spirály ve výronech plynu z umírající hvězdy?
Mohly by být způsobeny obíhající planetou?
Změnou pohledu na vesmír
se blížíme k pochopení vzniku planet, hvězd a galaxií.
K poslechu celé kosmické symfonie.
Dr. J se loučí s dnešní mimořádnou epizodou ESOcast.
Nashledanou příště s dalším vesmírným dobrodružstvím.
ESOcast produkuje ESO,
Evropská jižní observatoř.
ESO, Evropská jižní observatoř
je přední mezivládní vědecká a technologická astronomická organizace,
jež vyvinula, sestrojila a provozuje nejpokročilejší pozemské teleskopy na světě.
Text titulků vytvořen v ESO; překlad: Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové