Tip:
Highlight text to annotate it
X
"Náboženství je to, co vám zůstane, když Duch Svatý
opustí místnost." -Bono
Nikdy jsem neočekával nadpřirozené.
Bůh nedělá věci, jako je tato.
Nebyla to součást mého způsobu uvažování.
Není to něco, čemu bych i jen věřil,
kdyby mi to někdo řekl.
Wanderlust Productions uvádí
Naše manželství bylo v beznadějné situaci.
Bylo opravdu, opravdu obtížné
a bylo plné bolesti a zklamání
do takové míry, že jsem ani nevěděl, jestli vůbec chci pokračovat.
film od Darrena Wilsona
Takže.. Co se stalo, když jste šli do církve?
No, Bůh tam pro nás udělal zázrak.
Boží dotek
A jak prošla okolo mě,
měla jsem ten samý pocit, který máte,
když jste u zubaře
a začnou vám vrtat zub.
napsáno, produkováno a režírováno Darrenem Wilsonem
Takže, co bylo tím zázrakem, který se vám stal?
Bůh nám dal zlaté zuby.
Moment, slyšeli jste to?
Bůh nám dal zlaté zuby.
Tady bych se nejspíš měl zastavit a vysvětlit pár věcí.
Nejspíš si říkáte, kdo tito lidé jsou.
Mohu vás ujistit, že nejsou šílení.
To je teta Patsy.
A toto je strýček Bob.
Nejsem ten typ člověka,
který jen věři všemu, co slyší,
ale když vám vaše vlastní rodina,
kterou znáte celý svůj život a o které víte, že žije spořádaným životem,
řekne, že
se jim toto stalo v církvi?
Řekněme jen, že vás to donutí
přemýšlet o některých věcech.
A tak jsem začal uvažovat.
Jestliže dal Bůh někomu zlaté zuby,
k čemu dalšímu se ještě chystal?
Rozhodl jsem se procestovat svět, abych to zjistil.
A řeknu vám,
pokud si myslíte, že je toto divné,
bude to ještě mnohem podivnejší.
Každý, nehledě na to, kdo jste nebo čemu věříte,
má určitou síť chápání.
Tato síť je většinou založena na vaší zkušenosti nebo výchově.
Má síť byla docela jednoduchá..
Bůh může dělat zázraky, když chce,
ale já jsem nikdy žádné neviděl, takže musí být opravdu vzácné.
Bůh byl tak trochu jako neviditelný přítel,
který své největší divy vykonal před dlouhou dobou.
Tehdy lidé potřebovali čisté zjevení moci,
protože jejich teologie nebyla tak sofistikovaná, jako ta naše dnes.
Byla jedna věc, se kterou jsem si byl opravdu jistý.
Ať už Bůh dělal cokoliv, byl, velice, velice normální
a vždycky dával perfektní smysl.
Jakožto nováček v těch všech zázracích
jsem si řekl, že nejlepší místo, kde začít,
bude to místo, které znám nejlépe:
církev.
A tak jsem začal brát svoji kameru do církví,
o kterých jsem slyšel, že v nich Bůh dělá některé...
no... zajímavé věci.
Už jsem byl ochotný přijmout celou tu věc se zlatými zuby
kvůli své tetě a strýčkovi,
přestože jsem si stále myslel, že to bylo opravdu pořádně podivné.
Ale Bůh se očividně chtěl ujistit,
že jsem tomu porozuměl správně.
Mé zuby byly v poněkud katastrofálním stavu.
Zubaři jsou tak drazí a já jsem v důchodu.
Opravdu, opravdu jsem potřebovala zubařský zákrok.
A on to pro mě udělal. -Wow
Můžu si vzít tu baterku? Má baterku.
Podívejte se na tohle.
Na spodku. Podívejte se na to.
Zanedlouho mi došlo, že zlaté zuby
byly jen špičkou ledovce.
Ale i přes to, že tolik lidí
dostávalo tyto věci,
nemohl jsem se zbavit té neustávájící otázky: „Proč?"
Proč zuby?
Proč by Bůh, který je tak normální, udělal něco tak nenormálního?
No, určitě je to znamení a zázrak.
A když se to začalo dít tady,
přišel jsem do styku s nevírou, kterou jsem nevěděl, že mám.
Řekl jsem: „Proč by Bůh dělal tohle a tohle?"
Víte, lidé se ptají na otázku,
pokud se má Bůh ukázat a činit zázraky,
proč neuzdraví tamtu paní na vozíku?
A nezapomene na něčí zlaté zuby?
A je to nezodpovězená otázka.
Nevím, proč někdy Bůh dělá to, co dělá,
ale vím, že jsme tu jednou měli paní na vozíku,
která dostala zlatý zub a byla opravdu, opravdu šťastná.
Neřekla: "Tohle nechci,
já chci své uzdravení",
byla jen opravdu poctěná a ***šená,
že to pro ni Bůh udělal.
Ale nebyly to jen zlaté zuby.
Začal se také objevovat zlatý prach.
V podstatě to jsou malé vločky zlata,
které se objevovaly na náhodných lidech,
Biblích a tak podobně.
Nebo tento člověk, Joshua Mills.
Když mluví,
je doslova pokrytý zlatým prachem.
Jeden stážista mi řekl,
že když ho vyzvedl na letišti,
neměl na sobě ani tečku
a když dorazil do církve,
vypadal takto.
Jedné noci během bohoslužby, kde jsem filmoval,
Harold a Kaye Bayer, brzy je poznáte,
jsou zavoláni dopředu, aby přijali modlitbu.
Ta modlitba samotná byla prostě modlitba požehnání,
nic velkolepého,
jen něco jako „Bůh vás miluje, buďte tedy požehnaní".
Zatímco se tohle dělo,
oba jsou Boží mocí sraženi na zem.
A jakmile leželi, stala se ta nejzvláštnější věc.
Vidíte to?
Já jsem to také neviděl,
dokud lidé okolo nich nezačali ukazovat.
Pak jsem to spatřil. Přesně tam,
kde to ještě před 30 sekundami nebylo,
byl zlatý prášek.
Celá scéna byla opravdu ohromující,
ale také trochu divná,
protože jsme stáli, svědci
„ještě před minutou to tam nebylo a teď už je"
zázraku, ale taky si natahujeme krky,
abychom pohledem zachytili
mužský... no... vy víte...
Jeff Jansen, který byl té noci řečníkem,
řekl, že to je prorocké znamení rozmnožení
a zatímco to všechno je nejspíš pravda,
myslím si, že je to důkaz,
že Bůh má zabijácký smysl pro humor.
Dovolte mi tedy, abych vám představil tyto dva.
Toto jsou Harold a Kaye Bayerovi,
nejsladší lutheránský pár, se kterým se kdy můžete setkat.
Po posledních 36 let jim Bůh dával dar,
o který nikdy nepožádali,
ale více než rádi ho přijímají.
Tady je očitý svědek toho, co se jim stalo
těsně před tím, než jsem začal natáčet.
Dívali jsme se, jak svaté toto bylo.
Harold stál napravo ode mě a...
Byla jsem s ním už dříve, když se toto dělo
a je tu něco jako posun.
Prostě cítíte takový posun v atmosféře a...
prostě se to spontánně objeví v jeho ruce.
A skoro ho to odhodí, protože je tak přemožený
Boží silou.
Takže co to je, že to k nim přichází
zcela doslova z čistého vzduchu?
Toto je...Mana.
Přesně tak,
ta samá Boží mana, kterou Bůh dával Izraelcům,
když byli na 40 let v poušti.
Objeví se buď v Haroldových rukou
nebo v jeho Bibli,
vždy na té samé straně, Zjevení 2:17:
„Kdo má uši, slyš,
co Duch praví církvím:
Tomu, kdo zvítězí,
dám jíst ze skryté many."
Nikdy bych tomuto neuvěřil,
kdybych to neviděl na vlastní oči.
Ale viděl jsem, jak se to stalo.
Dvakrát.
A zjevně
má tato věc neuvěřitelné léčivé účinky sama o sobě.
Což dává smysl, vzhledem k tomu,
že to udrželo Izraelce zdravé po 40 let
a je to v podstatě to jediné, co jedli.
Toto je Canon Andrew White
a uslyšíte od něj něco víc později,
ale pro teď je všechno, co potřebujete vědět,
že je oficiálním anglikánským knězem
pro celý Irák
a má osobně co dočinění
s celým politickým a diplomatickým proesem
mezi Pentagonem a Iráckou vládou.
Během mého rozhovoru s ním
na mě vypustil tuto lahůdku.
Měli jsme neuvěřitelné zkušenosti
s našimi kolegy v Pentagonu,
kteří viděli anděly ve fotkách
chránící některé jejich vojáky
a viděli manu
objevující se v jejich rukou...
Huh...
Docela by mě zajímalo, proč jsem o tom
nikdy neslyšel ve večerních zprávách?
Jedné noci,
když jsem natáčel na církevní bohoslužbě,
kde se objevovala mana,
prošla okolo mě má kamarádka Nancy
a řekla, že je venku nějaký kluk,
má nějaký vážný problém
a právě se objevila sanitka,
aby ho odvezla do nemocnice.
Řekla, že mu dá trochu many
a uvidí, co se stane.
To jsem musel vidět.
A tak jsem popadl svoji kameru
a prošel davem lidí,
abych se dostal ven, kde sanitka parkovala.
Tam byla Nancy,
snažící se přesvědčit záchranáře, aby
ji pustili dovnitř za tím chlapcem.
Mysleli si, že je cvok,
ale dovolili jí za ním jít,
pokud vypnu svoji kameru.
Očividně to nebyl standardní nemocniční postup.
Nereagoval a já jsem řekla,
„Richie, dám ti teď trochu chleba."
a vložila jsem na něj ruku, modlila se za něj,
a když jsem se pomodlila, otevřel ústa
a vysunul jazyk; vložila jsem na něj manu
a on ji přijal, pootevřel oči
a oni řekli: „Ok, musíte odejít."
Hej Cindy. Cindy! To je jeho máma, Cindy.
Co s ním je?
Před dvěma týdny se mentálně kompletně zhroutil.
Musel být více jak týden v nemocnici.
A co se s ním stalo dnes v noci?
Dnes měl...
Nezareagoval tak rychle.
Odešel po bohoslužbě.
Řekl, že se mu v hlavě děje to samé, co před tím,
že mu připadalo, jako by ztrácel schopnost myslet
a „Co se to se mnou děje?" a „Já nevím."
Ale pak, když byl tam,
jeho rovnováha...
Později, když program skončil
a já jsem si balil své věci,
Nancy mi řekla, že měla před chvílí telefonát
a ten chlapec byl právě propouštěný z nemocniční péče.
Byl absolutně a dokonale v pořádku.
Jako by zlaté zuby, prášek a mana nebyly dost,
byla ještě jedna věc, která mě čekala.
Ta věc mi kompletně zamotala hlavu.
Tohle.
To, na co se díváte, jsou 50ti karátové drahokamy,
které se objevily z čistého vzduchu.
Tyto věci padají po celém světě.
Šperkaři se na některé z nich dívali
a nemohou přijít na to, co jsou zač.
Největší problém který mají, je,
že jsou jednoduše příliš dokonalé.
Nemají žádné vady.
Nejsou zirkonové. Nejsou vytvořené lidmi.
A nemají jisté vlastnosti, které většina drahokamů má.
Některé rostou.
Jiné se rozmnožily před zraky lidí.
A některé spadly již zasazené ve zlatě.
Je jedna věc slyšet tato vyprávění, ale něco docela jiného je,
když natáčím a někdo mi zaklepe na rameno se slovy,
že dopředu právě dopadly nějaké drahokamy.
Vzal jsem kameru, znovu musel šlapat po lidech
a tady jsou.
Nevím, co si myslíte.
Jak vím, že všichni tito lidé říkají pravdu?
No... Já nevím. Ale když se na to podíváte logicky,
že by všichni lhali působí ještě iracionálněji, než to, že
všichni skutečně říkají pravdu.
Mám na mysli, proč lhát o zlatých zubech?
Zvlášť, když si většina lidí myslí, že jste cvoci.
Proč by se někdo procházel okolo a házel zlatý prach
na náhodné, nic netušící lidi nebo jejich Bible?
Proč by tito lidé lhali o maně?
Odpověď, která je na snadě, by byla, aby někoho podvedli.
Ale k čemu by to bylo?
Nikdo se nesnaží tyto drahokamy prodat.
Nikdo na těch zlatých zubech nebo prášku nevydělává.
Je to něco, co nám pomáhá přijít do styku
s důležitostí bytí jako děti.
Víte, pokud se nestanete dětmi, nemůžete
dokonce ani vstoupit do Božího království.
A tak, jako to máte v Lukášovi, 10. kapitole,
nechceme být příliš sofistikovaní;
tyto věci jsou skryté
před moudrými a zjevené a pochopené dětmi.
A nemyslím si, že musíte zahodit své mozky
a být naivní a všelijak podobně, ale myslím si,
že se očekává, že budeme mít víru v Boha a věřit,
že pro něj není nic nemožné, a řekneme prostě,
no hej, ulice nebe jsou vydlážděné zlatem.
Co je divného na tom, když dá Bůh trochu zlata tobě do pusy?
Je to všechno v nebi, ne?
Brány jsou z perel a drahokamy a šperky
jsou všude ve zdech a tak dále.
Někdy jsou věci, které se stanou, podivné.
Ale musíme si pamatovat, že slovo podivné
a slovo normální
dávají smysl pouze v rámci struktury.
Je to pouze v modelu nebo v síti,
kde slovo „normální" dává smysl.
A je to jen v modelu nebo v síti,
kde dává smysl i slovo „divné".
Myslím, že Bůh mi
a lidem v církvi dával nové „normální".
Což znamená, že přetváří náš model.
Dává nám novou čočku,
přes kterou můžeme vidět realitu
a my to vidíme jako něco velice, velice zajímavého
velice dojemného,
a někdy také náročného a vyzývavého.
Pokud máme s těmito věcmi problém,
může to být jednoduše proto, že je to daleko za
naší sítí porozumění.
Ale to nutně neznamená, že to není pravda.
Kdyby byla jen jediná, věc, kterou mi v tomto všem Bůh ukazoval,
bylo by to, že co se sítí týče,
on žádnou nemá.
Znamení a zázraky, které jsem viděl,
samozřejmě přinesly určité otázky.
Pokud byly skutečné,
a já jsem neměl důvod věrit, že nebyly.
Tito lidé nic nechtěli.
Nežádali o peníze.
Chtěli jen, aby lidé věděli, jak úžasný Bůh je.
Pak mě ještě čekaly některé změny v mé vlastní teologii.
Myslím, že jsem vždy věděl, že se zázraky dějí, ale myslel jsem si,
že to byly jednoduché, jasné věci,
které mě žádným způsobem nevyzývaly.
Ale pak, když jsem se podíval na Ježíšův život,
on vyzýval myšlení všech,
hlavně náboženských lidí.
Ale výraznější než vůle přijmout Boha jako někoho,
kdo je nepředvídatelnější a, upřímně, zábavnější, než
jsem si kdy mohl představit, byla
ta dotěrná otázka, kterou jsem se nyní zabýval v každé myšlence.
Mohlo by tu v tomto křesťanském životě být více,
něž jsem vždy znal?
Může tam být něco víc, než jen chození do církve,
snaha být dobrým člověkem a snaha přesvědčit lidi
ve víru v Ježíše?
Mohla by ode mě být Boží moc očekávána?
Viděli jsme některá veliká znamení
a jak mocné jsou jeho zázraky.
Znamení vás někdy nutí přemýšlet.
Ježíš určitě nezemřel
a neprošel vším svým utrpením,
abychom mohli chodit do církve.
Přiznejme si, že měl pro nás na mysli
více, než týdenní setkávání a odvádění desátků.
Ježíš činil mnohá silná prohlášení,
ale jedno obzvlášt; řekl:
„Budete činit ty samé věci, co já jsem dělal,
a i větší."
Buď je lhář,
nebo říká pravdu.
Co není normální v severoamerických
a západoamerických církvích se normálním stane.
Kde obyčejní lidé
otevřeně ukáží čistou Boží moc.
Takže tyto znamení, zázraky,
vykročení ve víře a sdílení se s lidmi
nejsou pro „superstar", ale jsou pro běžného věřícího,
jsou pro průměrného věřícího.
Toto je Chris Overstreet a mluví o něčem,
na co jsem stále znova a znova narážel
s každým, koho jsem na své cestě potkal.
Jsme povolání k moci.
Došlo mi, že jsem hledal
lidi, kteří skutečně jednají na základě toho, čemu věří:
že Bůh je Bohem moci
a povolal nás, abychom podle toho žili.
Tato myšlenka pro mě byla radikální
a vyžadovala radikální posun v mém způsobu vnímání Boha.
Potřeboval jsem vidět a slyšet, jak toto funguje v reálném životě.
Potřeboval jsem někoho,
aby svědčil.
Věřím, že On je připravený udělat něco úžasného.
Nebude to jen pár vyvolených lidí,
kteří by měli dary zázraků a dary uzdravení.
Bude to Mesijáš v nás, ***ěje slávy.
Měl jsem nosní dutinu v opravdu špatném stavu.
Skutečně to bolelo a Bůh ji prostě uvolnil...
uvolnil ji, zatímco jsme prostě křičeli.
Co se stalo?
No, minulou noc Bůh uzdravil mé oči.
Asi před rokem jsem byl na výletě a když jsem se vrátila domů,
nemohla jsem pořádně otáčet hlavu.
Nebo se podívat za sebe zleva,
a teď se můžu naprosto volně pohybovat.
Ahoj, před třemi lety jsem měl zlomené koleno,
špatně se zahojilo a zkřivilo a doktor řekl,
že to nemůže napravit ani operací,
ale teď je v naprostém pořádku, můžu si kleknout..
Podívejte se na to! Co řekl ten doktor?
Řekl, že to nemůže spravit ani operací.
Měla jsem změkčenou chrupavku v obou kolenech.
Bolí to, vrže to, když chodím,
nemohla jsem opustit svůj byt po šest měsíců.
A teď mě Bůh uzdravil, takže můžu tančit, skákat, modlit se,
klečet, chodit i běhat!
Vazy v mém pravém rameni jsou uzdravené.
Cítila jsi, že se něco stalo?
Ne! Nemohla jsem dělat spoustu věci. Pokud bych se o to pokusila, bolelo by to!
Nemohl jsi dělat tohle? -Ne!
Zvedni znovu ruku nahoru.
Děkuji ti, Ježíši, za uzdravení.
Haleluja!
Staly se mi dvě věci.
Zaprvé, má čelist byla vychýlená
a teď je v pořádku.
-Cítila jsi, jak zapadla zpět na místo?
Ano, cítila jsem, jak zapadla a je to teď naprosto v pořádku.
A pak, před 14 lety tohoto měsíce, 22. října
jsem prodělala velmi rozsáhlou operaci krku.
A hned po tom jsem byla v dopravní nehodě a čtrnáct let
jsem v tom krku pociťovala chronickou bolest.
A je pryč! Můžu s ním pohnout!
Děkuji ti, Ježíši! Podívejte se na to!
Nemůžu tomu uvěřit! Je to neuvěřitelné!
Bůh dnes jedná v moci
a spíše než se snažit mu říkat,
jak by to měl dělat a říkat:
„Dobře, přijmu tohle, ale za mých podmínek,"
proč prostě neříct: „Přijmu tohle za jakýchkoliv podmínek,
pokud to budeš ty, Pane."
A nechat ho, aby to udělal svojí cestou?
A jeho cesta může být
používání okázalých teenagerů,
kteří toho možná neví zase tolik,
ale jdou do toho a Bůh je používá.
A jak rád to dělá!
Miluje, když může vzít ty nejméně pravděpodobné,
občas ty nejméně schopné
a použije bláznivé věci,
podle 1. Korintským, 1. kapitoly,
aby zahanbil moudré.
Pokud kdokoliv potřebuje uzdravení čehokoliv
ve vašem těle, přijďte sem.
Nebojte se, co si myslí lidé.
Pokud potřebujete uzdravení ve vašem těle,
přijďte sem ke mně.
Je mi jedno, jestli jsou to záda, rameno,
alergie, vaše lokty, vaše kolena,
ať už je to cokoliv, nebojte se.
Bůh vás tak moc miluje.
Toto je Jason Westerfield.
Navštívil jsem ho u něj doma v New Havenu v Connecticutu,
protože jsem slyšel, že je opravdu zapálený pro Ježíše.
Nebyl jsem připravený na to, jak moc zapálený byl.
Šli jsme do areálu Yale University.
Náš jediný cíl?
Najít lidi, které by Bůh uzdravil.
Netrvalo to dlouho.
Ikdyž čekáte na invalidní důchod,
kdyby jste měla být uzdravená, byla byste tak
šťastnejší, než s pár dolary?
Kdybych byla co?
Kdyby jste měla mysl v pořádku?
Byla byste šťastnější s tím,
než kdyby jste dostávala pár dolarů? I kdyby to znamenalo,
že nedostnete invalidní důchod?
Naprosto, a víte, co je ten problém?
Jsem na lécích,
ale neustále je střídáme,
z jednoho léku
na další
a další.
To proto, že neví, co to vlastně je.
Takže jak to víte?
Chcete být z toho uzdravená?
Proč? Máte nějaký nápad, nebo..?
Jo, mám.
Chcete, aby to odešlo?
Viděl jsem to na vás, sotva jsem vás viděl přicházet.
Viděl jste to, že?
Pokud od toho chcete být uzdravená, budu se za vás teď modlit.
Já jsem na kolenou každé ráno a večer,
Ježíš Kristus je můj Pán a Spasitel, naprosto,
ale satan mučil vaši mysl
a způsoboval, že jste na tom tak, jak jste
a já se vás jednoduše ptám, chcete, aby to odešlo?
Ano.
Protože kvůli tomu máte i potíže s dýcháním
a někdy ve vašem koleni, přesně tady...
Jak jste to věděl?
Takže jen stůjte tady, okay?
Otče, v Ježíšově jménu,
chci nejprve začít s její myslí,
Pane, přikryj ji svoji krví, ona tě miluje.
Duchu Svatý, modlím se, aby přišlo tvé království
Duchu Svatý, sestup na ni právě teď, v Ježíšově jménu
ať na ni v tuto chvíli sestoupí Boží království
Požádám o vítr, aby přišel do přirozeného
a začal vát okolo její hlavy
a modlím se za kompletní vysvobození
že všeho čarodějnictví, prokletí a vůbec všeho
Žehnám ji teď, ve tvém jménu
a přikazuji uzdravení, aby přišlo do vašeho pravého kolene
právě teď, v Ježíšově jménu, přikazuji uzdravení,
pod vaší čéškou a sílu
od konce vaší páteře
do celé té oblasti a modlím se za Boží požehnání,
rozbíjím teď moc ducha
nemohoucnosti, soužení a bolesti,
přikazuji, aby teď přišlo uzdravení do vašich
nosních dutin, aby se právě teď uvolnily
v Ježíšově jménu, ať veškerá těžkost
ve vašem nose odejde, modlím se za Boží oheň,
aby teď přicházel v Ježíšově jménu
vidíte, ten vítr teď vane okolo vás
a za bolest v pravé dolní části vašich zad
modlím se za uzdravení v tom místě, právě teď... tady to je.
Pojďte, zhluboka se nadechněte a zahýbejte se.
Zhluboka se nadechněte a zkuste se zapohybovat.
Cítila jsem zamrazení, když jste to udělal.
Cítila jsem zamrazení
po celém těle a dutinách, zasáhl jste všechno,
každou věc, která byla se mnou špatně jste zasáhl.
Dutiny, koleno, pravé koleno,
nemocnou pánev, to všechno.
Bůh vás miluje a to, co se stalo,
byl příchod jeho království na vás, z moci Ducha Svatého
A Bůh na vás právě přinesl své spasení.
Bylo vám odpuštěno, ale přinesl
osvobození a uzdravení,
takže teď chce Bůh obnovit vaši radost
a dokonce chce ustanovit a přestavět vaši rovnováhu
a dokonce i váš sluch, aby nekolísal...
Mějte na paměti, že jsme tu dámu sotva potkali.
Přišla k nám s prosbou o peníze na jízdné.
Jason se za ni modlil a ona odešla požehnaná.
Hned po tom Jason uviděl človka chodícího o berlích.
Děkuju ti, Pane, tam je náš člověk, pojďte.
Dovolte lidi, co se stalo?
Srazilo mě auto.
Opravdu? Jsou to tvá záda, nebo nohy?
Má noha.
Budu k tobě absolutně upřímný, dobře?
Práve jsme byli s jednou paní a modlili se za ni,
doslova před pěti sekundami
a Pán uzdravil její ruce, a tak.
Uzdravil její záda, kolena
a já jsem se otočil a uviděl tebe,
a Pán řekl: „Běž a modli se za něj."
Bůh tě miluje
a lidé se za tebe modlili.
Můžu se teď za tebe modlit?
Chceš, aby ti bylo lépe, že?
Která to je?
Moje pravá noha.
Pravá noha?
Jo.
Kde to je?
Pravé koleno, tady.
A chceš, aby ti bylo lépe, že?
Ano.
Nemusíš dělat vůbec nic, jen to přijmi,
jako dárek o vánocích. Prostě to tak nějak nech vejít.
Budu se za tebe teď modlit, dobře?
Otče, v Ježíšově jménu,
modlím se za úplné uzdravení,
aby už nepotřeboval ty berle,
aby už nic nepotřeboval.
Ať teď odejde všechna bolest, v Ježíšově jménu,
ať příjde tvá milost a tvůj Duch.
Přikazuji sílu
a uzdravení, přikazuji, aby toto fungovalo,
a pracovalo, ve jménu Ježíše
tu uvolňuji ducha moci, právě teď
v Ježíšově jménu
Více Pane, plnou sílu.
Zkus s tím trochu pohybovat.
Co se děje?
Připadá mi to... je to tak trochu stejné, ale...
Jo? Tak se budeme modlit znovu.
Už je to tam trochu volnější?
Ano.
Jo, protože se teď něco děje.
Tak se budeme dál modlit, aby to bylo na 100 %.
Pojď to zkusit teď.
Začni na ní došlapovat..
Ještě běž.. tady to je.
Děkuji ti, Pane.
Více síly, více síly, více síly
Víc, Pane, děkuji ti za svého bratra
Bože, děkuji ti za něj
děkuji ti za svého bratra.
Děkuji ti za úplnost. Děkuji ti za zdraví.
Děkuji ti za život.
(smích) To je dobré, ne?
Zvoní mi mobil.
Jak to vypadá?
Vypadá to dobře!
Díky.
Děkuju vám moc.
Je to skvělé, že?
Děkuju moc.
Zkus jít takhle..
na palcích.
(smích)
Co se stalo? Co se děje?
Nic teď necítím.
Necítím žádnou bolest.
Už necítí žádnou bolest.
Už jdu, nějaký člověk se tu za mě modlil.
Dovol na chvilku.
Běž k té zakřivené čáře a vrať se zpět.
Bude to lepší.
Je to úplně jiné.
Pohni s tím nějak takhle.
Mohl jsi na ni před tím dát nějakou váhu?
Vlastně ne.
Vlastně ne.
Jak jsi na tom? Co se s tebou děje?
Jsem ohromený...
Cítíš se lehce?
Ano.
To je skvělé.
Těžko se hledá místo, kam Ježíš šel
a kde se nestaly zázraky, dokonce i to, které bylo známé
jako město veliké nevíry.
I tam se děla uzdravení.
Asi před rokem jsem by ve Spojených státech.
A byly tam dvě malé děti,
které chtěly uzdravovat nemocné.
Byla ta, jedna paní,
a ta řekla, že její srdce
pumpovalo dovnitř to špatné
a pryč to dobré
a umírala.
A nechal jsem ty dvě osmileté děti,
aby prostě vztáhly ruce k Ježíši a řekly:
"Můžeme pro tuhle paní dostat nové srdce?"
a položily ruce na její hruď
a když je daly pryč,
měly dokonalý otisk
dlaní zlatým práškem na té paní.
Byla uzdravená z cukrovky,
byla uzdravena z bolesti zad,
byla uzdravena z 27 kg váhy,
dostala zcela nové srdce.
Je ve svých šedesátinách.
Šla k doktorovi a ten řekl:
„Nevím, co se stalo,
ale máte srdce 30letého sportovce,
který je ve velmi dobrém stavu."
A bylo to jen skze dvě
osmileté děti.
Jeden z nejúžasnějších zázraků,
kterých jsem se kdy zůčastnil nebo
kterému jsem byl svědkem
vlastně ani nebyl něco, za co bychom se modlili.
Přednášel jsem jedné páteční noci na závěru konference
nazvané Mezenárodní konference uzdravení.
Vzali jsme všechny přednášející.
Včetně některých leadrů té konference nás
něco mezi šesti až osmi a utvořili jsme řadu,
trochu jako rukavici, a vyzvali jsme všechny,
asi 1000 -- 1200 lidí,
aby tou řadou prošli a jen jsme na ně vzkládali ruce
a modlili se za ně, aby na ně Bůh uvolnil
milost sloužit nemocným,
aby viděli uzdravení jiných.
A jak jsme se modlili,
prošla řadou tato mladá žena,
která měla oko vystřelené kuličkovou pistolí.
Předek oka měla nahrazený
kouskem oka z mrtvého dárce.
Pak vzali celé oko, naplnili ho silikonem
a překryli ho začerněnou kontaktní čočkou,
kterou umístili do středu,
aby mělo vzhled normálního oka,
aby v každodenním životě
nevypadalo podivně.
A jak procházela touto řadou,
myslela si, že zahlédla stíny
a paprsky světla
a kvůli své začerněné kontaktní čočce
mohla vidět se něco pohybovat, ale nebyla si jistá.
Když přišla domů, její maminka jí pomohla čočku vyjmout
a zjistila, že má zcela nové oko.
Jedna z nejvýznamnějších věcí,
o které jsem kdy slyšel nebo viděl.
John Wesley řekl: „Zapalte se,
aby všichni mohli přijít a vidět vás hořet."
A myslím, že něco z toho znamená
vytvořit životní styl, kde dobrovolně
přineseme naše studená, zlomená, kamenná srdce
před oheň Jeho lásky.
Když vytváříte film, jako je tento,
začnou se k vám donášet věci, které se dějí po celém světě,
které se v populárních zpravodajských médiích příliš nerozebírají.
Například toto místo...
Bethel Church v Reddingu, Californii
Už jste něco slyšeli od jejich pastora,
ale já jsem šel přímo tam, abych se podíval
na školu služby, kterou mají,
kde pro studenty představa dobře stráveného času znamená chodit během
pátečních večerů na JIP a zkoušet se za někoho modlit, aby byl uzdravený,
než se k nim dostali doktoři.
Tito studenti byli jedni z nejradikálnějších lidí,
jaké jsem kdy potkal.
Před několika týdny jsem vzal svého brášku sebou
na něco, čemu říkáme hledání pokladu. Říkáme tak tomu,
když se nejprve modlíme a jen řekneme:
Pane, jdeme do nějakého konkrétního obchodu
nebo někam jinam na veřejnost a řekneme,
ukaž nám jména lidí,
jak vypadají, možná za co se můžeme modlit,
takže to jsme dělali, a pak jsme šli do tohoto obchodu
a já se svým bratrem jsme dostali vodítko, abychom šli do
obchodu s deskovými a počítačovými hrami
a tak jsme ho vyhledali.
Dostal jsem obraz někoho
s takovou věcí na ruce,
jak se omotá přes něčí prst.
Myslel jsem si, že to byla
jedna z těch věcí, které nosí holky, jak si natáhnou
přes ruku tu věc, ani nevím co to vlastně je.
A tak jsme byli v tom obchodě a najednou je vzadu
tenhle kluk a hraje kdo ví jakou hru,
nějakou tahovou šachovou strategii
a má na ruce obvaz a tak jsem si řekl, to je dobrý
začátek, spolu s bratrem jsme k němu přišli
a docela směle přerušili jeho hru
a já jsem přemýšlel, jestli jeho kamarád, se kterým hrál,
bude podrážděný, nebo tak něco
a prostě jsem se zeptal: „Hej, všiml jsem si toho obvazu,
co se stalo? Byla to nehoda?
A on řekl: „Spadl jsem ze skateboardu.
Opravdu ošklivě jsem si vymkl zápěstí."
A já na to: „No, Ježíš tě může uzdravit,
můžeme se za tebe teď modlit?
Protože jsem citil, že jsme sem měli přijít
a specificky se modlit za lidi."
A on odpověděl: „Okay." a sundal z ruky tu věc.
Zeptali jsme se ho, jestli se můžeme za tu ruku modlit
a já jsem se jí prostě dotkl a řekl
V Ježíšově jménu teď uvolňuji uzdravující moc
a děkuji ti Pane, že jsi zemřel za naše uzdravení
a za naše hříchy.
A pak jsem mu řekl, aby to vyzkoušel, a on na to...
"Jo, je to lepší."
a já: „Co tím myslíš, lepší?
Na stupnici od 1 do 10, kde je 0 beze změny
a deset jako kompletně dobré, kde to je?"
A on na to: „Je to jako deset." A já: „Je to deset?"
On na to: „Jo!"
a já: „Kámo, právě jsi byl uzdravený!"
A on na to: „Já vím!"
Téměř ani nevěděl, jak reagovat.
Byli jsme v ulicích
a narazili jsme
na němého žebráka.
Byl němý od narození.
A žebral na ulicích ve Skid Row v Los Angeles.
Opravdu tvrdé čtvrti.
Začali jsme se za něj modlit a...
on jen vydával zvuky
Ale my jsme mu řekli: „Řekni Ježíš".
a on začal mluvit; přikázali jsme mu promluvit
a přikázali, aby přišlo uzdravení,
on začal mluvit
a jeho první slova byla „Ježíš"
Minulý týden jsem se modlil za něčí prst,
který byl kompletně zkřivený
a ve kterém nebyl žádný cit.
Položil jsem na něj ruku
a začal uvolňovat Boží království
Začal jsem se modlit v Ježíšově jménu,
aby proudila uzdravující moc
a ten prst se prostě narovnal,
zatímco jsem ho držel
a ten člověk začal plakat a řekl:
„V tom prstě jsem neměl cit po šest let.
Nedávno jsem byl nakupovat
a bral jsem si něco k pití v místě,
kde byla tato dívka.
Mluvil jsem s ní
a zeptal se, jestli za něco potřebovala modlitby
a ona mi řekla, že má vykloubené rameno
Takže jsem se za to rameno rychle pomodlil
a prosil Boha, aby jí ukázal, jak moc ji miluje
a zeptal se té dívky, jak na tom je.
Řekla, že necítí rozdíl.
Modlil jsem se znovu a tehdy tam znovu nebyl žádný rozdíl,
takže jsem odešel
a přemýšlel, proč nebyla uzdravená.
Ale té noci jsem se bavil s někým,
kdo s ní mluvil později
a zjistil jsem, že když toho večera ležela v posteli,
její rameno náhle zacvaklo zpět
a jí to naprosto vyděsilo...
Zatímco jsem seděl a naslouchal příběhu za příběhem,
celkem osm hodin,
začal jsem přemýšlet, jestli to, o čem jsem slyšel,
měl být běžný život křesťana.
Vždyť tyhle děti byly šílené pro Boha.
Unikalo mi něco po všechna ta léta?
Přišel jsem z pozadí, kde
jsem nikdy ani neslyšel o Duchu Svatém,
až do doby před čtyřmi lety.
Prostě o tom nemluvili.
A teď čtu Bibli
a jsou tam celé knihy
o tom, co lidé skrze Ducha Svatého udělali.
Jak vám to může ujít? Je to přímo tam,
věříte v Ježíše a toto je jeho kniha.
Pokud nevěříte tomu, věříte jemu?
Já jsem si myslel, že prostě musím konat dobro.
Myslel jsem, že musím být naprosto úžasný
ke každému člověku na zemi.
Myslel jsem, že musím chodit co církve
a zpívat ve sboru.
Musel jsem být součástí těchto věcí, které se děly.
Bylo to všechno o tom, co jsem udělal já
a ne o
přivedení Ježíše se mnou domů.
Opravdu prostě nebyl doma.
Jednoduše nebyl v obchodě s potravinami.
Byl jen v církvi, ale můj pohled na to, kým byl,
znamenal, že je můj Bůh a že mě zachránil,
ale nevěděl jsem nic o naslouchání tomu, co ke mně promlouvá
nebo o vidění ho něco měnit.
Svět zázraků by měl být běžnou věcí v každodenním životě,
protože Ježíš řekl, abychom ho následovali a dělali to, co on.
Mnoho lidí se na to dívají jako na to,
že to znamená snažit se nedělat špatné věci a modlit se.
Vypadá to, že je téměř ignorováno,
že Ježíš dělal zázraky pořád,
uzdravoval nemocné, křísil mrtvé
a když pak řekl „následuj mě",
nejspíš by to znamenalo, že to, co říká,
zároveň znamená činit stejné zázraky, jako on
a jít stejnou cestou, jako on
a bylo by to jednoduše běžná záležitost v našem životě,
přestože to tak mnoho křesťanů nevidí.
Někteří lidé říkají, že je křesťanství nudné
a já opravdu cítím, že je to proto,
že neviděli plný potenciál
toho, čím křesťan může být.
Celé evangelium
a skutečně dělání toho, k čemu nás Ježíš povolal.
Jak by to mohlo být nudné? Rozumíte mi?
Vidíte někoho, jak vstane z vozíku a pomyslíte si:
„To je nuda"?
Ne! To se neděje!
Skutečným důvodem, proč mnoho lidí nevykročí
a nekonají Ježíšovo dílo,
je, že nebyli vyučováni, že to mohou dělat.
Nikdo je neučil, že skutečnost je,
že ten stejný Duch, který zvedl Ježíše z hrobu
žije v nich.
Ale Duch Svatý je uvězněný
v nevěřících věřících
a touží se dostat ven.
Aby se někoho dotkl, aby učinil nějaký dopad.
Jedna z nejpůsobivějších věcí na těchto studentech
byla jejich úroveň smělosti.
Nezajímalo je, jak vypadají,
prostě chtěli, aby se Bůh dotýkal lidí.
Je například páteční večer a tihle lidé se chystají
vejít do ulic pro Pána.
Nejprve naslouchají.
Pak píší.
Pak si porovnají zápisky.
Toto byla evangelizace, jakou jsem ještě nikdy neviděl.
Stone... Mám stone... most...
Dobře, já mám Starbucks a čerpací stanici.
Hej, víš co?
Myslím, že bychom měli jít do Starbucks a Cold Stone.
Je to v Discovery Village.
Nemáme žádný politický program. Nerozdáváme letáky.
Neprosíme lidi, aby přišli na naše setkání
nebo něco takového.
A zažíváte tolik trapných chvil,
protože...
Je tu tolik víry, kdy prostě jdete...
ale nevíte přesně, kam
nevíte přesně, s kým se setkáte.
Ale pak, když jdete a vykročíte,
začnou se ty věci spojovat, Duch Svatý začně
spojovat ty tečky.
A pak se najednou nacházíte v této Boží chvíli,
v tomto setkání
a vypuknou uzdravení a spasení.
Pokaždé, když se modlíme, se něco děje.
Něco se stane.
Někdy je to neviditelné
a někdy se to stane po tom, co jsme odešli.
Takže naše práce je jen vykročit,
podívat se, k čemu se Bůh chystá a udělat to;
a prostě se podívat, k čemu se chystá Duch Svatý.
Hej, kámo, moje slovo moudrosti,
věděl jsem, že je to Coldstone, ale bylo to jen slovo Stone.
Podívej se na vývěsku.
stone.. Dostal jsem stone.
To je vtipné. Věděl jsem, že je to Coldstone,
ale dostal jsem jen slovo stone jako lokaci,
protože půlka nápisu nesvítí.
To je fakt vtipné.
Potřebuji modlitbu.
Za co?
Můj nevlastní otec, vůbec spolu nevycházíme,
je opravdu zlý
a tak vyšiluje, protože
mě asi před rokem chytil, jak beru drogy
a byl hnusný a říkal věci jako:
"Nemůžeš jít do práce, nemůžeš dělat nic,
"protože ti nevěřím."
Tak jsem se prostě odstěhovala
a žila asi tři měsíce u svých prarodičů.
A pak se musela přestěhovat k prarodičům
a během té doby byla zachráněna
a je zachráněná poslední tři měsíce.
A opravdu potřebovala spoustu povzbuzení,
pokusila se nastěhovat zpět ke svému tátovi,
nevlastnímu tátovi, ale on měl pořád...
už ji neměl rád
a nevěřil jí
a dostali jsme proroctví do jejího života
a všechno, co jsme řekli, přesně sedlo.
-To je parádní. -Jo.
A je to úžasné, protože měla zelený svetr,
je to Starbucks, je to Coldstone
a bylo to opravdu Boží setkání.
-Nádhera! -Přesně.
Je to skvělé.
-Dobře, chci najít nějaké nemocné lidi
A jsou tu dvě skupiny.
Je tu skupina, která viděla toto se dít
zcela běžně
a pak tu máme skupiny lidí,
kteří to ještě nikdy neviděli
a je pro ně těžké i jen uvěřit,
že se to všechno děje.
Byli vychováni v prostředí
skepticizmu a nevíry, kde by pro ně
byl Nazaret vylepšením,
kde Ježíš prostě uzdravil pár nemocných.
S kamarády jsem na začátku
vypuknutí uzdravování vtipkoval,
řekl jsem: „No, už jsme skoro došli do Nazaretu,
města nevíry",
protože jsme měli pár uzdravených lidí.
Prostě lidem říkám, poslouchejte,
tahle věc má nevyčíslitelnou hodnotu.
Běžte, kamkoliv potřebujete.
Přestaňte věřit, že to, co jste viděli
nebo neviděli
neexistuje jen proto, že to nezačalo s vámi
a nezačalo to ve vaší církvi.
Udělejte, cokoliv je nutné, zaplaťte jakoukoliv cenu,
jděte tam, kam to jde a buďte ochotní se učit.
Nechoďte jako skeptik, který chce něco vyvrá***.
Řekněte: „Bože, pokud je to v knize,
přiveď me tam, kde se to děje."
A pak zaplatíme jakoukoliv cenu, abychom tam mohli být a vidět to.
Můj dědeček říkával, že Bůh je
jen tak velký, jako naše hlava
a myslel to tak, že často dáváme omezení
na to, jak veliký nebo mocný Bůh skutečně je
skrze naše problémy.
Je to vtipné,
ale dříve jsem se díval na takové věci a myslel si:
„To je skvělé. Jsem rád, že tam venku někdo je a dělá to."
a nějakým způsobem jsem se cítil dobře sám se sebou,
když jsem nic neudělal.
Ale teď jsem začínal přemýšlet...
Jsem povolaný jen k mluvení o Bohu?
Nebo se ode mě očekává víc?
Je možné, ze můj Bůh je příliš malý?
Pokud jsme v Kristu, máme všichni Ducha Svatého.
Všichni máme Krista žijícího v nás,
***ěji slávy.
Všichni máme Boha,
který je s námi ve společenství, takže v království
není rozdíl mezi těmi,
kteří jdou za nadpřirozeným a těmi, kteří ne.
Všichni máme stejný zdroj.
Všichni máme stejný přístup.
Všichni jsme synové a dcery, všichni jsme dětmi.
A proto máme přístup
a byla nám dána stejná autorita, jakožto jeho dětem,
uvolnit, co je v království.
Touha mého srdce je aby se lidé setkali s Bohem zázraků.
Účelem zázraku je setkat se s Bohem zázraků.
Zázrak je jen prostředek
k uvědomění si, že Bůh v neviditelné rovině je skutečný,
je osobní a záleží mu na mně jako jedinci.
O tom to celé je.
Nadpřirozené by mělo být přirozeným.
Že nás Bůh stvořil, abychom byli na zemi jeho skutečným přítelem.
V Něm se pohybujeme, žijeme a přebýváme,
hlavně v Mozambiku v Africe,
protože nemáme příliš zábavy,
jako je televize, nemáme supermarkety,
nemáme absolutně žádný vnější vliv.
Nadpřirozené se stane zábavou,
protože Bůh je tou nejúžasnější věcí, okouzlující celý svět.
Je to běžný křesťanský život
a vidíme, že jsou zázraky opravdu normální
a Ježíš je nejnormálnější křesťan v Bibli.
Představil nám život, jaký můžeme žít.
Mohla by to být pravda?
Mohl by toto být běžný život křesťana?
Proč mi o tom nikdo neřekl?
Má víra byla léta pohřbena v nevíře.
Ale něco se teď měnilo.
Něco se ve mně probouzelo.
Něco, co leželo v nečinnosti skoro celý můj život.
Až do tohoto bodu
jsem se potýkal s příběhy a zázraky
z místa, kde žiji, z Ameriky.
Bylo tedy jen otázkou času,
kdy se začnu doslýchat o věcech,
které se děly za americkými hranicemi.
A to, co jsem slyšel,
bylo za hranicí čehokoliv, co jsem si kdy mohl představit.
Rozprostíral se přede mnou nový svět.
Svět zapálený pro Boha.
Jedna líčení, které je dobře zdokumentované,
je o mnichovi
v Myanmaru (dříve Barma),
který zemřel a byl mrtvý tři dny.
Když se připravovali na kremaci,
bylo to na konci pohřbu,
náhle se posadil ve své rakvi
a řekl toto:
budu to číst, abych to řekl přesně...
„Je to všechno lež.
Viděl jsem naše předky, jak hoří
a jsou mučeni v jakémsi ohni.
Viděl jsem také Buddhu a mnohé jeho svaté muže
a ti všichni byli v moři ohně.
Musíme naslouchat křesťanům,
jsou to oni, kdo znají pravdu."
A tento příběh byl
duplikován a předáván
po celé té zemi.
Dokonce je zločinem mít ve svém držení
záznam toho, co řekl.
Přivedl stovky svých buddhistických mnichů
ke Kristu čistě skrze své svědectví.
Pamatujete si na tohoto člověka?
Vyjednávač s rukojmími, blízce spolupracuje s Pentagonem?
je také oficiálním anglikánským knězem
*** celým Irákem.
A viděl tam Boha dělat některé dost neuvěřitelné věci.
Má také církve na několika...
zajímavých místech.
Jedna z našich velikých obtíží při naší práci v Iráku,
hlavně v naší církevní službě, je fakt, že
nám zabíjejí tolik lidí z našeho personálu.
Za poslední rok zabili 11 z mých lidí,
včetně všech mých církevních vedoucích,
kteří se vraceli z tréninku pro leadery
v Omanu; všichni byli zabiti.
Zabili mi i další členy personálu,
stráže a tým pro zajatce, různé lidi...
často brutálně zavraždění
a často jsme ani nenašli jejich těla.
Takže je to velice těžké.
A teď už mi ani není dovoleno jít do mé církve v Bagdádu,
takže máme naše bohoslužby, když tam jsem,
v pracovně šiítského muslimského premiéra.
Myslím, že jsme jediná církev na světě, která se schází
v pracovně šiítského muslimského premiéra.
Pokud si myslíte, že je to úžasné
a přemýšlíte, proč jste o tom neslyšeli ve zprávách,
poslechněte si, kde má v Bagdádu svoji americkou bohoslužbu:
Má americká kongregace sídlí
v Saddámově starém paláci, tam máme Biblická studia,
naše bohoslužby
a křtíme tam lidi v Saddámově bazénu.
Velice dobré křtění.
Alespoň jednu dobrou věc v životě udělal.
Po dobu jednoho měsíce
jsme pocítili Boží moc, pomazání, slávu,
jeho jednání během chval a uctívání v naší církvi.
Prožili jsme vlhkost Boží moci.
Pokaždé, když chválíme a uctíváme Boha,
podlaha zvlhne...
strop zvlhne...
zdi zvlhnou...
Je to těžké najít příčinu. Proč se to děje?
Modlil jsem se za tříleté dítě
a on šel a rovnou se začal modlit za nemocné.
Já bych nešel ke všem slepým lidem na setkání,
ale on ano.
A uzdravilo se skrze něj 20 slepých a skoro slepých.
A já jsem nikdy nic takového neviděl skrze své modlitby.
Ale on prostě šel...
jako dítě,
"Pokud Ježíš bude uzdravovat,
může zrovna uzdravit ty, kteří jsou na tom nejhůř."
A šel přímo za slepými
a tlustými brýlemi.
Bylo to úžasné.
A byla to také lekce.
Mám tolik příběhů,
ale vzpomínám si na jeden, kdy mi jeden z Ajatolláhů řekl:
„Abuna Andrew, potřebujeme maso...
je téměř Eid (den po Ramadánu).
A neměli jsme dostatek peněz, abychom ho koupili
a té noci jsem šel a modlil se...
...a měl neuvěřitelnou zkušenost s Boží slávou
a dalšího rána na snídani
ke mně někdo přišel a řekl:
"Hej Otče, chceš nějaké maso?"
Byl opravdu dost agresivní.
Řekl jsem, „Co tím myslíš, jestli chci nějaké maso?"
On na to: „No ty pomáháš lidem Iráku,
chceš maso?"
Já jsem řekl: „Dobře, vezmu si ho."
A on měl celou loď masa.
Tisíce a tisíce tun masa.
A chlazené dodávky,
takže jsme měli dost masa pro všechny.
A jak ten Ajatolláh reagoval?
Byl potěšený.
Řekl mi: "Řekl jsem ti, aby ses za to modlil,
tohle se stane, když se modlíš."
Todd Bently z Fresh Fire Ministries,
uzdravující evangelista, se spojil s Iris
a chystali se udělat společý program na rozdávání potravin
a Iris chtěla nasytit Malawi v období čyřměsíčího hladomoru,
takže jsem šla na tuto výpravu s Toddem
a toho večra na naše setkání
přišel sám Pán a prošel skrze davy
a kamkoliv Ježíš šel, je to natočné,
lidé se rozdělovali napravo a nalevo
a byli okamžitě uzdraveni.
Slyšeli jste, co řekla?
"Je to natočné."
Podařilo se mi k záznamu dostat...
a... no... tady je.
♪ ♪ ♪ ♪
A pak je tu Čína.
Jen málo míst na světě je svědkem
exploze Boží moci,
jako zažívají ilegální církve v Číně.
A za posledních 60 let učnila čínská komunistická vláda
vše, co mohla, aby smazala křesťanství z mapy.
Ale když se podíváte na církevní historii,
***ásledování vždy jen způsobilo, že církev rostla.
A tak se křesťané rozrostli z možná milionu v roce 1949
na 100 milionů nyní v roce 2007.
A ***ásledování byl jeden důvod, ale další důvod
byla práce Ducha Svatého.
A bylo to většinou v těchto domácích církvích,
jak říkají církvím v "podsvětí",
nejsou doopravdy fyzicky v podzemí,
někdy se scházejí v jeskyních,
ale prostě nejsou registrované, nejsou legální.
Ale během posledních dvou let
se politika v Číně značě změnila.
Neuznávají je,
ale už je tolik nepronásledují.
Většinou nepronásledují křesťany,
ale ***ásledují kazalete,
lidi, kteří chodí okolo a pořád zakládají nové církve.
Dovolte mi, abych se tu zastavil a tohoto muže vám představil.
Toto je Dennis Balcombe
a byl misionářem v Číně po posledních 40 let.
Očvidně má nějaké zajímavé příběhy,
ale nabídl mi něco mnohem cennějšího.
Zásoboval mě pokladnící záznamu
hlubokého centra ilegálních církví v Číně.
To, co teď uvidíte...
jsou jedny z nejvzácnějších záběrů na planetě.
V této církvi lidé vstávájí v půl páté ráno,
aby se sešli na dvě hodiny modliteb a chval.
Dělají to každý den.
Tato církev se setkává na jediném místě, kde jsou v bezpečí.
V jeskyni.
Tato církev se setkává na farmě.
Daleko od slídících očí.
Tady je příklad evangelizace jedné nelegální církve.
Sedící lidé jsou křesťané.
Stojící lidé nejsou.
Tato konkrétní kazatelka byla kdysi zmrzačná,
ale byla uzdravená, když se za ni nekdo modlil.
Káže teď dobrou zprávu o Ježíši
každému, kdo je ochotný poslouchat.
Na tomto konkrétním setkání
Se stalo křesťany přes 1000 lidí.
Toto je církevní shromáždění, kterého se účstní přes 6000 lidí.
A zatímco se to může zdát jako mnoho,
musíte pochopit, že tato konkrétní církev
má přes 300 000 čenů.
Toto je čstý způsob, jakým církve v Číně pracují.
Začou tím, že si získají pozornost
skrze drama nebo hudbu.
Pak se modlí za nemocné.
To se stalo v čínských cíkvích běžnou praxí
a to z dobrého důvodu.
Jak to popsal Dennis:
"Nedávno jsem viděl pacienty s AIDS kompletně vysvobozené."
Mnoho různých uzdravení.
A ta uzdravení a zázraky
jsou tím důvodem, proč tolik lidí přichází k Pánu."
Tady křesťané vyhánějí démony z 18leté dívky.
Dnes je kazatelkou.
Jen v samotném Šangaji je přes 3000 domácích cíkví,
jako je tato.
Jedna věc, na kterou mi Dennis poukázal, byla, že
většina nelegálních církví v Číne
je vedená mladými lidmi.
Všichni tito mladí vzešli z komunistického systému
a nechtějí s ním mít nic společého.
Chějí jen šířit Ježíšovu lásku
mezi všechny, které potkají.
Toto je hudební škola.
No, to je alespoň zástěrka.
Ve skutečosti je to tréninková škola
pro studenty, kteří se chtěj stát pastory
Vláda si myslí, že se jednoduše
učí hrát na hudební nástroje.
Jedna věc, kterou jsem si o čínské církvi rychle uvědomil,
je, že je velice odlišná od americké.
Zaprvé si myslí, že čyřhodinové kázání je krátké.
Ještě rozdílnější než to je, jak jejich služba vypadá v porovnání s naší.
Podívejte se sami, co se stane, když se zoufalí lidé
napojí na mocného Boha.
Toto je nedělní škola.
Ptáte se, co je na tom tak důležitého?
Rodič žáného z těch dětí nejsou křesťané.
Posílají sem své děti,
aby se naučly, jak být hodné.
Téměř všechny tyto děti
nakonec přivedou své rodič ke Kristu.
Na tomto setkání
je uvnitř budovy 49 stupňů.
Lidé se tam setkávají dvanáct hodin v kuse.
Dennis mi řekl příběh o době,
kdy šel kázat do velice odlehlé vesnice v Číne.
Zavedli ho do veliké místnosti,
kde byli lidé namačaní jeden na druhého tak,
že se zády dotýkal zdi
a mohl natáhnout ruce a dotknout se přední řady.
Všichni stáli. Nebylo, kam si sednout.
Zeptal se, jak dlouho by měl kázat
a oni mu řekli: "Od 8:30 do 7:00 do večra."
Pak se ho zeptali, pokud by to nebyl příliš veliký problém,
jestli mohl dalšího dne přijít znovu
a znovu kázat od 8:0 do 7:00?
A pak, velice pokorně,
ho požádali znovu:
"Kdyby jste byl tak laskavý,
"mohl byste se vrá*** i den po tom?
"A kázat od 8:30 do 7:00?"
Zeptal se, jak č*** měl dělat přestávky
a oni mu řekli, aby nepřestával.
"Lidé počají."
Pak jsem se jich zeptal, na co bych měl kázat.
"Všechno," odpověděli.
"Od Genesis po Zjevení."
A pak mu to došlo.
Tito lidé neměli žádné Bible.
Velmi obvyklé jsou zázraky uzdravení.
Jako kdekoliv v historii církve.
Ale není to převážně na cíkevních shromážděních,
jako my máme konference uzdravení.
Děje se to, když jsou venku a evangelizují.
Jsou tam zázaky nadpřirozeného vedení.
Jsou tam zázaky v přírodě,
jsou například pole, kde je veškerá úroda uschlá,
až na pole křesťanů.
A jejich pole má nádhernou úrodu
a oni říkají, že když pršelo, pršelo na jejich pole.
A když byla potopa,
Pán ochránil vesnici křesťanů,
zatímco všechny ostatní vesnice byly zničny.
A myslím si, že kdyby západní cíkev povstala
a opravdu kázala evangelium a nemíchala se do potratů,
práv homosexuálů a podobně...
jen kázali Ježíše.
Ďábel nechce slyšet šíření zprávy o Ježíši.
Oni neřeší žádný společenský problém.
Dokonce ani nemluví o vládě.
Mohou se modlit za vládu.
My tuto věc nemáme.
Víte, národ bude obrácený.
Vláda bude obrácena.
Oni jednoduše kážou evangelium.
A ***ásledování přichází, když skutečě kážete evangelium
a říkáte lidem, aby čnili pokání a obraceli se k Pánu.
A myslím si, že je to ***ásledování
a utrpení, které učnilo církev skutečě silnou.
Když jsem natáčl v církvích...
Potkal jsem někoho, kdo mi měl navždy změnit život.
Jmenuje se Heidi Baker.
Heidi a její manžel Rolland
mě pozvali do jejich domova v Mozambiku,
abych viděl, co Bůh dělá.
Najednou jsem byl na cestě do Afriky.
A celý můj svět měl být znovu přestavěný.
Toto je Francis.
Francis byl kdysi mrtvý.
Ale jak tu vidíte, je naživu.
Ještě než jsem se do Mozambiku dostal,
potkal jsem tu Francise,
který za mnou přišel na letišti v Johannesburgu.
Iris Ministries, kam jsem měl namířeno,
vidělo přes 100 lidí vstát z mrtvých
během posledních sedmi let.
Francis je jedním z nich.
Tady je jeho příběh.
Byli jsme v hale...
23. Září 2003.
Byl jsem zodpovědný
za uvítání hostů.
Byl jsem venku, mluvil s nimi,
prostě je vítal.
Pak jsem se rozhodl zamknout bránu,
protože byla skoro tma.
Zatímco jsem zavíral,
přišli ke mně čyři muži,
takže jsem si pomyslel, že se chtějí dostat do místnosti,
aby se s námi síleli.
Sotva jsem se na ně podíval,
popadli mě a začli mě bít.
Jak začínali,
zeptal jsem se jich: "Co se děje?"
Oni řekli: "Ne, chcemě tě dnes zabít."
"Toto je tvůj poslední den."
Pak jsem se pokusil bránit,
ale mé pokusy selhaly, protože byli čyři...
čyři muži.
Potom, co mě napadli a zbili...
nevím, co se pak dělo.
Někdo našel staré auto,
dovezli mé tělo do nemocnice
a Supressa šel s nimi, nevěděli, co mají dělat.
Dostali se do nemocnice
a jeho zabili okolo 11:00.
Okolo 12:15 se Supressa modlí,
celá konference se modlí.
Neví, co jiného by měli dělat, celé to místo se modlí.
Ve 12:15 v noci začl Francis
v nemocnici dýchat a ožil.
(oslavování)
Původně jsem si myslel, že je to konec příbehu.
Ale není. Dokonce
to není ani nejlepší část.
(potlest)
-Haleluja
Ale on byl...
On byl v naprosto příšerném stavu.
Tou dobou byly jeho oč oteklé a zavřené,
jeho ústa byla nateklá,
nemohl ani mluvit, fyzicky byl ve strašlivém stavu.
Vypadá to, že mu potrvá věky
a věky se zotavit.
Ale je naživu.
Je celý gang těchto lidí
a policie později ráno konečě chytila jednoho z nich.
A byli na sebe tak pyšní,
zavolali do církve, Pojďte sem,
vzneste obvinění, podepište papíry,
dostaneme toho čověka do vězení.
Ale...
Minulé noci, když Francis ožil,
těsně před tím, než ho uložili ke spánku,
se mu podařilo mezi nateklými rty zaskřehotat:
"Odpusťte mu."
Byla to jediná věc, kterou mohl říct.
Jediná věc, kteou řekl, byla prostě "odpusťte jim."
A to se dostalo zpátky k církvi.
Takže když je policie zavolala,
aby vznesli obvinění a podepsali papíry,
celá církev se dohodla, že to neudělá.
Prostě mu odpustíme.
Policie byla opravdu naštvaná.
Tímto způsobem se zločny v Jižní Africe neřeší.
A dál vyžadovali, aby někdo přišel
a vznesl obvinění,
ale celá církev řekla jedním hlasem: "Ne."
To neuděláme.
Jakmile tomu čověku odpustili
a řekli policii absolutně ne,
přišel z nemocnice telefonát,
že je Francis totálně a absolutně uzdravený.
(oslavování)
Nebylo na něm ani šrábnutí, ani šrám.
Viděl a mluvil zcela dobře.
Byl 100% v pořádku.
Nebyl důvod ho držet přes noc do pondělí
a tak církvi řekli, ať si svého čověka vyzvednou.
Hned teď.
Ten pak šel, aby dostal z vězení toho čověka,
který ho předešlé noci zabil.
Pak jsem šel na policejní stanici
a řekl tomu policistovi,
jen že chci vidět toho čověka.
A hned po tom
jsem je požádal, aby ho propustili,
protože jsem mu už odpustil.
Policejní důstojníci nejprve moji žádos zamítali,
protože říkali: "Jak můžete odpustit někomu,
kdo vás umlátil k smrti?"
Já jsem odpověděl: "Ne,
ten čověk neví, co udělal."
Pak policie přijala moji žádost.
Propustili ho, já jsem ho objal
a řekl mu, že ho Bůh miluje a řekl jsem mu:
"Víš, bratře, zeptám se tě, jestli chceš prostě
přijmout Ježíše jako svého Pána a Spasitele a jít domů šťastný."
Stal se křesťanem.
A pak šel do Biblické školy.
A dnes nemůže přestat říkat každému, koho potká,
jak Bůh změnil srdce vraha
skrze jeden skutek odpuštění. Od mrtvého chlápka.
(zpěv)
Mozambik.
Nejchudší národ na světě.
90% nezaměstnanost.
Historie války a násilí.
Hladovějící lidé.
A je to zde,
doslova na konci země,
kde láska září nejjasněji.
Sedm tisíc sirotků.
Dvanáct tisíc úst, které je potřeba nakrmit každý den.
Téměř osm tisíc církví založeno během posledních sedmi let.
Tisíce lidí zázračě uzdraveno.
Přes osmdesát lidí vzkříšeno z mrtvých.
Jedna žena ve špíně.
Poprvé jsem o Heidi Bakerové slyšel od Billa Johnsona.
Během našeho rozhovoru na mě vypustil toto:
Je to právě třeba Mozambik, kde
mají naši přátelé vzkříšení na denním pořádku.
Uzdravení slepých.
Mám tam známou, která přijde do vesnice
a káže evangelium
těm, kteří ho ještě nikdy před tím neslyšeli.
Přijde a řekne: "Přiveďte mi vaše hluché".
A oni jí přivedou všechny hluché,
ona na jednoho ukáže a řekne:
"Znáte tohoto čověka?"
Všichni řeknou: "Ano."
Ona na to: "Je hluchý, jste si jistí, že je hluchý?"
"Ano, je hluchý!"
Ona na něj položí ruce, Bůh mu otevře uši
A to město, ta komunita,
ta vesniča se otevře pro evangelium.
A vesnice za vesnicí je celá oblast obrácena
jednoduše proto, že Ježíš ukazuje svoji lásku.
Tak, že jsou lidé uzdravováni z hluchoty, slepty, atd.
Tak tohle vyžaduje pravdu silný duchovní žaludek.
Cestujte do odlehlé vesnice...
Přitáhněte lidi tancem a zpěvem...
Pusťte film o Ježíši...
Pro mnohé je toto první film, který kdy viděli
a čsto křičí na Ježíše různá varování, když stojí před soudem.
Po tomto
řekněte lidem, kdo Ježíš je a jak moc je miluje
a pak to dokažte uzdravením hluchých a slepých.
Nikdy jsem nic podobného neviděl.
Nikdy jsem o ničm podobném neslyšel.
Ale tady to bylo, přímo před mýma očma.
Žena z Laguna Beach v Kalifornii
s doktorátem v systematické teologii
z King's College v Londýně
přinášející smělost víry zoufalým lidem.
To mi, upřímně, vzalo dech.
Mnohým z lidí, které znám,
se dělá nelehko u představy zázraků
a u představy lidí, kteří jsou vzkříšení z mrtvých
se začou opravdu vrtět.
Je to tak strašidelné, oni prostě, je to prostě...
Ani tomu nerozumím,
protože tak miluji Boží přítomnost
že čím blíže je, tím více pokoje mám.
Když nemáte pokoj s Bohem, nebudete v pokoji,
když se vedle vás bude dít mocný zázrak.
Máme neuvěřitelné zázraky.
Myslím v Portugalsku.
Máme tam úžasné zázraky.
Hluší slyší, slepí vidí, chromí chodí,
a mrtví jsou kříšeni. A děti mě učí,
protože jsou to ony, které se modlí za nemocné.
Modlíme se společě, tedy, já mohu jít s nimi.
Děti jsou... to máš ale pěknou opiču.
Děti jsou absolutně závislé.
Nemohou to udělat samy.
Pokud se chceme něco dozvědět o Božím království,
musíme být jako děti.
A být závislí a vědět, že my to nemůžeme dokázat.
Chudí na duchu, dětští.
Musíme vědět, že závisíme na Otci
a v podstatě se ho neustále držíme za ruku.
Všechny děti věří, že Bůh ční zázaky.
Všechny děti věří, že Bůh může otevřít hluché uši,
slepé oč a vzít pryčakovinu.
Všechny děti tomu věří,
dokud je nějaký dospělý nenaučí, že to Bůh udělat nemůže.
Takže povolávám děti na západě,
protože ještě nejsou zkažené.
Malé děti, hlavně ony, nějsou zkaženy
nevírou a materialismem.
Malé děti mají tato čstá srdce a Boží království
z nich proudí v Koreji, Brazílii, Americe,
Kanadě, Austrálii, Evropě; děti vidí Boží moc.
Začl jsem tuto cestu, abych našel lidi,
kteří pouze nemluví o tom, čmu věří,
ale kteří na základě své víry jednají
s důvěrou v Boha, který je veliký,
mocný a nepopsatelně nás miluje.
A tady byl pár malých dětí,
které dělají zázaky každý den, jednoduše proto, že milují Boha
a ví, že On miluje je.
Žádné playstations,
žádné seriály, ani žádné hračy.
Jen Bůh. A podívejte se na to, co je možné,
když se Bůh stane jediným cílem vašeho života.
♪♪♪
A tak jsem šel do buše.
Šli jsme do muslimské vesnice,
která nikdy před tím neslyšela o Ježíši.
Vesnice plná špinavých lidí.
Kde ženy šly 10 hodin, jen aby došly pro vodu.
Tančli jsme, zpívali, dívali jsme se na film o Ježíši
a Heidi kázala.
Než tento večr začl, Bůh řekl Hedi,
aby se nemodlila, dokud
"ta hluchá žena nepřijde dopředu." a tak pro ni volala,
znovu a znovu, celých dvacet minut.
Později řekla, že kdyby ta žena nepřila,
všichni bychom šli domů.
Ale pak se z temnoty objevila.
Znáte ji všichni?
Znáte ji všichni?
Je hluchá?
Je to pravda, nebo ne?
Pravda!
Může mi někdo říct, jak se jmenuje?
Tato žena. Tato žena je hluchá.
Jmenuje se Alima
a my jsme čkali, až najdeme někoho hluchého.
Takže se za ni teď budeme modlit.
Děti, pojďe se za ni modlit.
Haleluja, zatleskejte!
Zatleskejte!
Copak nevidíte, že je to zázrak?
Právě jste byli svědky zázraku.
Celá vesnice dosvědčla, že tato žena byla hluchá.
Ale teď slyší.
Poprvé v životě uslyší své dítě plakat.
Uslyší, jak její dítě vyslovuje její jméno.
A bude vědět, že ji Bůh miluje.
Je mnoho zázraků, které se toho týdne staly.
Včtně jedné další hluché dívky.
Když se Heidi a její děti v Mozambiku modlí za hluché,
téměř každý je uzdravený.
Je neuvěřitelné to sledovat.
Myslím, že první věc, co bych řekla, je
Jsem jen jedna malá paní ve špíně.
Jsem jedna malá paní ve špíně. Milující děti...
Milující Boha den po dni.
Nejsem komplikovaná. Nejsem ničím zvláštní.
Já jen cítím, jak Bůh řekl "milujte",
"zastavte se a milujte".
A také mi řekl, že všechno, co uděláš,
je pro Něj svaté.
Takže když držím...
Když držím dítě, je to svaté, svaté, svaté.
Když jsem ponořená do chvály, je to svaté, svaté, svaté.
Když jdu, je to svaté, svaté, svaté.
Když vezmu dítě,
jehož rodič zemřeli. To je svaté.
Když zametám podlahu, je to svaté.
Když jsem na setkání týmu, je to svaté.
Věřím, že západní církev
oddělila věci od sebe.
A Pán říká, pusťte mě do každé oblasti!
Všechno, co děláme, je pro Něj.
Takže se jen nemodlím pět hodin denně.
Modlím se s každým momentem dne.
Je to pro mě jako dýchání.
Modlitba a dýchání jsou ta samá věc.
A tak v Něm prostě přetrvávám.
A čím více v něm přetrváváte a čím více cítíte jeho lásku
a necháváte Ho, aby vám ukázal, kdo jste,
nejste sirotek, ničí sirotek, víte?
Pak začete pociťovat tuto plnost,
která vychází z žití v Jeho srdci.
A jste prostě šťastní.
My se neženeme za zázraky, zázraky se ženou za mnou.
Kážeme přímé evangelium.
Máme rádi zázraky, protože máme rádi Boha.
Když někoho milujete, děláte, co se jemu líbí.
Zázraky samy o sobě nikoho nenadchnou Bohem.
Nenadchlo to pokaždé lidi, kteří byli s Ježíšem,
když byl na Zemi.
Pravdou je, že zázrak jako takový
nedosahuje toho, po čm Bůh jde.
Zázraky ukazují, že je Bůh skutečý.
Lidé vidí, že Bůh je tady.
Je na nás Jeho otisk.
"Boží ruka se vás dotkla," protože Ježíš řekl:
Sestoupilo na vás Boží království. Co teď uděláme?
Teď, když víme, že je Bůh skutečý,
teď, když víme, že toto všechno udělal,
jak zareagujeme?
Trpí bolestí.
Mnoho, mnoho let trpí celé jeho tělo bolestí.
Celá jeho hruď, až dolů.
V Ježíšově jménu...
Jak se jmenuješ?
Polož svoji ruku sem.
Polož svoji ruku sem
Děkuji ti, Ježíši.
Děkuji ti, Ježíši.¨
Přijď, Duchu Svatý.
Vypadni, satane.
V Ježíšově jménu
Uzdrav ho,
Uzdrav ho,
Uzdrav ho.
Vypadni, satane.
Vypadni, zlý duchu, v Ježíšově jménu.
Přijď, Duchu Svatý.
Děkuji ti, Ježíši.
Pojďme se podívat...
Jsem si na 100 % jistá, že jsi uzdravený.
Co se stalo s tou bolestí?
Jsi v bolestech?
Vidíš, že tě Bůh použil?
Krátce po své návštěvě Mozambiku
jsem skončl v Paříži.
S Afrikou a potřebami světa
mi ještě stále zvonící v uších
jsem se dostal do katedrály Notre Dame.
Byla majestátní a úžasná.
Přesně to, co byste očkávali v monumentu Boží slávě.
Myslel jsem si, že je toto mí***ží slávy určtě hodné.
Ale jsem na cestě ven...
Spatřil něco za jedním z pilířů.
A jakmile jsem to uviděl, věděl jsem.
Tato malá, omlácená krabice dávala Bohu větší slávu,
než všechno barvené sklo na světě.
(Pro chudé)
Toto je sirotčnec v Bulharsku.
Kamery jsou tu za běžných okolností zakázány.
Rychle jsem pochopil, proč
Většina těchto dětí byla opuštěna svými rodič,
prohlášena příliš nehezkými na to, aby si je někdo nechal.
Ale my jsme doprovodili několik lidí,
kteří jim chtěli ukázat, že jsou milované.
Bylo to zároveň srdcervoucí a plné ***ěje.
Děsivé, ale nádherné.
Připojil jsem se k týmu lidí z celého světa
vedeného touto rodinou, Georgianem, Winnie a Yanou Banovými,
kteří cestují po východní Evropě
na misi lásky.
Jejich hlavní cíl?
Nejvíce nenáviděná skupina lidí v Evropě.
Romové.
Mají reputaci zlodějů,
žebráků a podvodníků.
Provedou podvod, pak cestují,
projdou s věcmi na karneval a něco udělají a pak,
než si toho všimnete, celá vesnice byla okradena
a romové zmizeli.
Toto jsou příběhy a reputace, která se přichytila.
Jsou opravdu nenáviděnou skupinou.
V Evropě jsou problémem.
Jsou nevzdělaní.
Vypadá to, že žijí nahromadění v daných oblasech a my jim říkáme ghetta.
A my se na tu situaci díváme tak,
že nejsme jiní.
Naše srdce nebyla jiná, než ta romů.
Kdo není lhář? Kdo není zloděj?
Kdo není zkažený? Kdo není ničma?
Začli jsme v bulharské vesnici Kazanluk.
Kde jsme lidem dávali jejich oblíbené jídlo,
tučé dušené ovčí maso a meloun.
Je tu větší pozdvižení kvůli melounům, než kvůli čmukoliv jinému.
Nevím, pročo tak je,
ale je to chaos, když dojde na melouny.
Minulý rok to bylo tam a my jsme byli rozprášeni.
Pak jsme zpívali a tančli s nimi až do noci.
Rychle z toho udělali plnohodnotnou romskou párty.
A to je další věc, kterou jsem se o romech naučl.
Rádi tancují.
Opravdu hodně.
(zpěv)
Bylo to také zde, kde jsem poprvé přišel do styku
s tím, jaký byl skutečě život pro lidi,
kteří jsou obecně nenávidění.
Toto je typický romský dům.
Někdy v pokojí této velikosti žije až dvanáct lidí.
Většina z nich nemůže pracovat, protože je nikdo nezaměstná.
Takže jejich domovy se okolo nich doslova rozpadají.
Ale zatímco celá Evropa tyto lidi nenávidí,
rychle jsem si uvědomil, že Bůh k nim chová zcela jiné city.
Tento muž se nemohl ani postavit, potřeboval novou ledvinu.
No, právě jednu dostal.
Tato žena měla vzadu na hlavě nádor
o velikosti baseballového míč,
který kompletně zmizel.
To se stal pět minut před tím, než jsem začl natáčt.
Tato žena byla paralyzována na celé levé straně těla.
Už není.
Dítě této ženy nemohlo chodit.
A tak se protlačla do první řady davu.
Doufající v zázrak.
Dostala ho.
Ale zatímco ty zázraky byly skvělé...
nebyly tím, co mě ohromilo nejvíce.
Tito lidé byli vyhnanici.
Každý je nenáviděl.
Ale jakmile prožili Boží moc,
byli navždy proměnění.
Jako toto místo:
kde všichni romové žijí v kontejnerech
a jsou obklopeni špínou.
Kde se děti probírají odpadky, aby našly hračy a jílo.
Kde vesnice společě
dává svůj nejlepší karton, aby jim dělal kostel.
Myslel jsem si, že jsou jiní, ale jsou jako já nebo ty.
Zeptala jsem se jí, jestli můžu jít dovnitř
a ona odpověděla: "Jen moment, něco tam musím uklidit."
Podíval jsem se na tyto lidi a viděl jsem chudbu a zoufalství.
Ale oni mi ukázali něco jiného.
Tito romové, kteří byli kdysi zloději a ničmy,
byli proměněni.
Neměli nic, ale i tak dávali vše.
Na jedné bohoslužbě dali dohromadi 140 dolarů
na, řečno jejich slovy, "pomoc pořebným".
Byli také obráceni naruby.
Toto místo je všemi zapomenuté.
Ale Bůh nezapomíná.
Většina jich příjímá Ježíše Krista jako svého zachránce.
První svědectví ze strany vlády
bylo, když řekli, že se citelně snížila kriminalita.
Jednouchá víra v Boha je tady.
Stalo se tolik zázraků, že
rok za rokem ví, že když se za ně budeme modlit,
Bůh něco udělá. Mám mnoho svěděctví.
Přicházejí každý rok.
Vlastně jsme tu byl v květnu, a...
Za chvilku vám to ukážu, tato paní
říká: "Pamatujete si mě?"
Vložil jste ruce na mou ledvinu a mé kameny zmizely.
Nemám žádnou bolest.
A já na to: "Nepamatuji si, ale chvála Pánu."
Toto je v črvnu.
Takže tu máme vždycky...
črstvá svěděctví, která se hromadí a jednoduše...
tak všichni očkávají, že když přijdeme,
začou se dít spousty různých věcí.
Nehledě na fakt, že tu mají bohoslužbu
každou noc.
Ten kostel, ve kterém jsme jedli,
je ta budova, ve které probíhají každonočí bohoslužby
po posledních téměř dvanáct let.
Každou noc.
Ráno tam jdou a modlí se.
za nás.
A v noci mají pokaždé čs chvály.
Tři až čyři hodiny, pokaždé.
Po deset dní jsem byl na návštěvě u romů Tuecka a Bulharska.
Nejvíce nenáviděnou skupinou lidí v Evropě.
Cestoval jsem světem
a hledal zjevení Boží moci
a našel jsem je všude.
Čím více jsem viděl, tím normálnější se to stávalo.
A jakmile se to stalo normálním,
byl jsem konečě schopný vidět skutečou pravdu.
Toto byl pro mě moment objevu.
Heidi Baker se k nám v Turecku přidala
a tak tu byla, modlící se za muslimskou ženu,
aby získala zrak do jednoho z očí.
Ale musela se spolehnout na překladatele, aby mohla komunikovat.
Zatímco Heidi chtěla tu ženu jednouše milovat a modlit se za ni,
ten překladatel, který byl turecký pastor,
ji chtěl nejprve obrá***.
Nepříjímá Ježíše jako svého Pána.
Tak se za ni alespoň modli.
Chtěli bychom se za ni i tak modlit.
Chtěli bychom se za vás i tak modlit.
To není problém, budeme se modlit.
My víme, my víme...
Zápas pokračval.
Na jedné straně, láska bez jakýchkoliv závazků
Na druhé straně, náboženství s politickým cílem.
Rozdíl nemohl být očvidnější.
Rozumím. -Heidi já jí říkám...
Říkám jí, že Ježíš byl ten, kdo uzdravoval,
ne ostatní. -Ano, protože
řekni jí, že je o v Koránu -Ale ona mi nevěří.
-V Koránu?
Ale jste milovaná. Jste milovaná.
No, její hruď je na tom lépe.
Heidi, já jí říkám, že
Ježíš je spasitel, tvůj Bůh je Ježíš
a On je ten, který tě zachrání,
On je ten, který tě uzdraví
...ale ona pořád říká ne, Mohammed, Mohammed.
Tak nevzdělaná, tak hloupá.
...milostivý Ježíši. Musíš je milovat.
Protože jediný způsob, jak se k nim přiblížit, je milovat je.
Neustále je milovat, milovat, pořád milovat.
Pokud budeš milovat,
Ježíš vyléčl její astma.
Vzpomene si na to, až se jí bude dobře dýchat.
Já ji miluju, ale chci ji trénovat.
Já vím, ale je to jen skrze lásku.
Mají vymyté mozky.
Ale je to jen skrze lásku.
Musíš je láskou dostat do království.
Neumí ani číst... Nemusí ani číst Korán.
Pravda je taková...
že Boží moc, která v nás přebývá
tam není jen proto, abycom činili zázraky.
Jak řekl Rolland Baker,
Zázraky předvádějí, že Bůh je skutečý,
ale je to láska,
láska, která je největší silou ve vesmíru.
Je to důvod, pročeidi může dělat to, co dělá.
Je to důvod, pročám Bůh dává do úst zlato
a hází drahokamy k našim nohám.
Je to láska, která vyhání tyto studenty do jejich města.
Je to láska, která otevírá hluché uši a slepé oč.
Je to láska, která křísí z mrtvých.
Láska.
Bylo to pro mě vždy jakési vágní klišé,
ale teď jsem začínal vidět divokou,
přemáhájící a absurdní realitu
Božích doteků, zasahující do našich životů.
Bůh nás všechny povolává, abychom žili život moci.
Ale ta moc může přijít pouze skrze pokoru.
Odložení našich vlastních strachů a nevíry
a dokázání lidem okolo nás,
že Bůh je skutečý,
že je významný
a že na vás není naštvaný.
Nehledě na to, kdo jste nebo co jste udělali.
Všichni tito lidé mě to naučli.
Nevyprazdňují se kvůli pěnezům nebo slávě
nebo dokonce kvůli svému vlastnímu uspokojení.
Umírají sami sobě, aby mohli milovat, protože jim docházi,
že si mohou ponechat pouze to, čho jsou ochotní se vzdát.
Bože, dej, ať se tyto věci, které jsou v nebi,
stanou skutečostí tady na zemi.
Ať tvé nebe vtrhne na tuto zemi.
A víme, že v nebi nebude žádná nemoc.
Nebude tam žádné zanění, nebude tam žádný svár,
nebude tam utrpení.
Když se modlíme
"Ať přijde tvé království na zemi, jako na nebi,"
posíme za tyto nebeské věci, aby se staly skutečostí tady na zemi.
A ony slouží jako zjevení Království.
Tady a teď.
Největším znamením věřícího je láska.
Úroveň jejich lásky a úroveň jejich víry.
Zaprvé, milovat Ježíše Krista se vším, co v nich je.
Zadruhé, být schopný milovat lidi okolo nich.
A je to všechno Boží láska a soucit,
který nás byť jen vábí, abychom vykročli
a byli schopní dělat tyto věci.
Druhá věc je víra.
Víra, být schopen věřit Bohu
a tomu, za koho se On prohlašuje
a být schopen věřit tomu, že
můžeme udělat to, co On říká, že můžeme udělat.
Chci říct západním církvím,
že největším zázakem ze všech
je uční se, jak milovat.
A to, po mě, vidět díte
přetvořené z temnoty a bolesti,
ze zneužívání, bití znásilňování a opuštění,
mé největší zázraky jsou vidět jejich životy se změnit a nalézt radost.
A chci jen říct západním církvím,
že po vás Bůh chce, abyste se každý den zastavili pro jednoho čověka
a milovali ho. Nekomplikujte evangelium,
celé evangelium je o lásce. Jsou to dobré zprávy.
Je to všechno o zamilování se do Boha
a milování toho, který je před tebou.
Nech to jednoduché. On je nádherný.
Nejlepší příklad tohoto se stal o půlnoci
na ročí výročí počátku této mé šílené cesty.
Byl jsem se svým přítelem, Jasonem Westerfieldem
a mířili jsme domů,
když k nám přišel bezdomovec.
Byl to stereotyp.
Zapáchal,
nepodíval se nám přímo do očí, kulhal
a žádal nás o peníze.
Jason mu řekl, že mu peníze dá,
ale nejdříve mu chtěl dát něco lepšího.
A tak se nejprve modlil za záda toho muže,
na která si stěžoval.
Pak se modlil za jeho nohu.
A já jsem tam jen seděl a tohoto muže sledoval.
Neměl nikoho. Neměl nic.
Byl to bezdomovec, žíjící v ulicích.
Co se s ním teď stalo?
Co se Bůh chystal udělat, ukáza mu, že ho miluje?
A tehdy jsem věděl
nade vší pochybnost, že ten čověk bude uzdravený.
Ne skrze cokoliv, co by Jason dělal.
nebo Heidi...
nebo Dennis...
nebo Bill...
nebo kdokoliv.
Ale skrze lásku, kterou měl Bůh k tomuto čověku.
Nebyl bezdomovec. Byl to princ.
Nebyl zlomený. Byl učněn kompletním.
Je to lepší?
Je to mnohem lepší.
Je to o tolik lepší.
Je to mnohem lepší? Jak jste na tom?
Dobře.
Tohle je William, podívejte se na sebe, cítíte se lehčí?
Jo.
Všechna tíha je teď pryč a Bůh vás tu právě uzdavil.
Bůh uzdravil váš krk a vaše záda.
Vypadáte lépe. Váš obličj teď vypadá normálně.
Jo, mockrát vám děkuju.
Opravdu oceňuju, že Pán pracuje skrze zázraky.
Bůh ční zázraky.
Miluje vás. Nastavit to tak, abyste tu dnes v noci byl.
Myslel jste si, že si jdete pro zlato a stříbro, nějaké peníze,
ale Pán řekl, "Hej,
mám pro vás něco lepšího." Dá vám to,
ale chtěl vás dnes v noci požehnat.
Jste jeho syn, miluje vás.
Všechno to moc oceňuju.
Bůh vám žehnej, dobře se najezte, ok?
Jak od nás odcházel, už ne kulhající,
ale téměř si vykračjící,
tak šťastný, že zapomněl na peníze, kvůli kterým k nám přišel.
Poprvé mi došla pointa toho všeho.
Pročechává na našich životech své otisky.
Je to důkaz toho, ze tu je.
Důkaz toho, že má zájem.
Režisér speciálních efektů: Bůh
Lidé, kteří se dívají na náš pořad
a mají chronické bolesti a jejich bolest zmizí,
a mají problémy se srdcem a vůbec všechno, co si dovedete představit.
Takže máme interaktivní televizi.
Vlastně,
chtěli byste, aby toto video bylo interaktivní?
Budu se teď modlit za lidi. A budou uzdravení.
Dobře, můžu vám říct, že teď má někdo bolesti hlavy
a ta bolest může působit jako něco malého,
ale vás někdy bolela hlava, není to malá věc.
Ta bolest je pryč v Ježíšově jménu, ta migréna přestala.
A je tam někdo další, jehož páteř
pokud jen vstanete ze své židle
a začete chodit a předkloníte se,
v Ježíšově jménu,
ta bolest je naprosto pryč a vaše páteř je v pořádku.
Záda jsou uzdravována a krky, jen pohněte hlavou, uvidíte,
že ta bolest, to cvakání, je pryč v Ježíšově jménu.
Vlastně je teď Boží přítomnost tak silná,
v Ježíšově jménu,
použiji teď jeho hebejské jméno, ve jménu Ješua
Ve jménu Ješua,
buď uzdravený.
Teď udělejte něco, co jste před tím udělat nemohli.
Buď jste teď chytili
zázrak, což je okamžité uzdravení,
nebo uzdravení, což je postupný zázrak.
A můžete jednoduše prohrát, když se vzdáte.
Nevzdávejte se.
On vás neovládá,
jako by jste byli loutkou na konci provázků.
Dává vám vztah.
To je Jeho mistrovské dílo.